INFORMACE INFORMACE INFORMACE

Transkript

1 MRÁKOTÍNSK ZPRAVODAJ 1/2009 str. 9 INFORMACE INFORMACE INFORMACE VáÏení spoluobãané, obracíme se na vás s apelem na chování v ech psích páníãkû. Rozhlédnûte se lépe kolem sebe, aï pûjdete venãit svého mazlíãka. Podívejte se na cesty a chodníky v na em mûsteãku. Obzvlá tû v dobû tajícího snûhu, kter mnoho schová, je stav komunikací pro pû í alarmující. Psí exkrementy leïí v ude. Chtûli bychom na vás apelovat: chovejte se na procházkách se sv mi ãtyfinoh mi miláãky jako doma. Tam jistû po svém pejskovi uklízíte. Proã to nejde i na vefiejn ch prostranstvích, která mají slouïit v em tfieba dûtem, které si hrají na trávníku nebo seniorûm k aktivnímu odpoãinku? Jistû v ichni chceme mít kolem sebe upravené a ãisté prostfiedí. O to se starají zamûstnanci mûstyse Mrákotín. Kdo z vás by chtûl jako oni sekat trávu plnou zvífiecích exkrementû? Nejde jen o hledisko estetické, ale hlavnû hygienické. A pfiitom fie ení je tak snadné. Staãí pfiibalit na procházku s pejskem sáãek na psí v kaly a v e odhodit do odpadkového ko e. Chovejme se zodpovûdnû! Za kontrolní v bor Franti ek Sedláãek, pfiedseda KV Co moïná nevíte o elektroodpadu V posledních dvou ãíslech minulého roku jsme vás v na em Zpravodaji informovali o moïnosti odkládat elektroodpad do nového sbûrného boxu, kter jsme pro vás spoleãnû se spoleãností ASEKOL pofiídili a umístili u vchodu do prodejny papírnictví. Podobn sbûrn box pofiídila i na e kola. Za nastfiádané a odevzdané spotfiebiãe dûti získávají drobné odmûny. Proã toho tedy nevyuïít? Abychom o tomto tématu vûdûli co moïná nejvíce, pouïili jsme materiály, kter vydal kraj Vysoãina ve spolupráci s EKO-KOM, a.s. Elektroodpad je odpadem jen podle jména V âeské republice se úspû nû rozbíhá zpûtn odbûr a zpracování elektroodpadu. Jde o vyslouïilé elektrospotfiebiãe, pro které uï není dal í pouïití. Tyto v robky na konci Ïivota mohou b t je tû vyuïity jako zdroj surovin. V elektrospotfiebiãích je totiï nezanedbatelné mnoïství cenn ch surovin Ïelezn ch ãi neïelezn ch kovû, mezi nimi mûdi nebo stfiíbra. Proto na nû zákon o odpadech pamatuje povinností zpûtného odbûru. Znamená to, Ïe pokud si pofiizujete nov spotfiebiã (napfiíklad ledniãku, praãku, ale i mobilní telefon, vysou eã vlasû nebo rychlovarnou konvici), je prodejce povinen od vás tento star v robek odebrat, pfiípadnû vám sdûlit, kam ho mûïete odevzdat. Tímto zpûsobem se staré spotfiebiãe dostávají do systému, kter zajistí, aby byly dále vyuïity. V mûstech a obcích obvykle jako místo zpûtného odbûru fungují sbûrné dvory, pfiípadnû se tyto vûci sbírají pfii mobilních sbûrech. Ze sbûrného dvora v robky putují do specializovan ch dílen, kde je rozmontují, získané souãásti roztfiídí a pfiedají k dal- ímu zpracování. K ãemu jsou kolektivní systémy Zákon nafiídil v robcûm a dovozcûm elektrospotfiebiãû postarat se o své v robky i poté, co v robky pfiestanou slouïit. V robci a dovozci tento závazek vyfie ili zaloïením kolektivního systému, do kterého odvádûjí urãité poplatky za kaïd v robek, kter uvedou na trh. Kolektivní systém z tûchto prostfiedkû financuje zpûtn odbûr vyslouïil ch v robkû. V praxi tedy kolektivní systém napfiíklad dotuje sbûrn dvûr, kter od lidí odebírá vyslouïilé spotfiebiãe, poskytuje speciální kontejnery nebo pomûïe s osvûtou vefiejnosti. Kolektivní systém se také stará o to, aby byly sebrané v robky ekologicky vyuïity, tj. uzavírá smlouvy se zpracovateli elektro rotu, aby v robní postupy a jejich efektivita odpovídaly poïadavkûm zákona. Zpracovatelé Zpracováním elektroodpadu se v âr zab vá fiada firem. JiÏ nûkolik let fungují dílny, v nichï jsou spotfiebiãe rozmontovávány. Vût inou jde o tzv. chránûné dílny, kde pracují lidé se sníïenou pracovní schopností. Dílna tak funguje dvakrát: jednak získává suroviny z odpadu, jednak dává zamûstnání lidem, ktefií by ho jinak hledali tûïko. Linku na zpracování elektroodpadu provozuje napfiíklad spoleãnost ODAS ve Îìáru nad Sázavou. Co trápí recyklátory Pfii recyklaci star ch elektrospotfiebiãû naráïejí zpracovatelé na jeden problém, a to je»vylupování«obchodnû zajímav ch materiálû. Velmi ãasto se k nim dostane spotfiebiã, z nûhoï uï nûjak kutil vyjmul v e, co má nûjakou cenu. Na nûkter ch sbûrn ch dvorech se dokonce stává, Ïe tam nûkdo chodí posbírané spotfiebiãe vykrádat v noci, kdy je dvûr bez dozoru! Pokud jsou z pfiístrojû demontovány nûkteré ãásti pfiímo v domácnosti, v servisu nebo napfiíklad na sbûrném dvofie, pak prûmyslová recyklace elektroodpadu ztrácí svûj smysl. KaÏd zpracovatel je povinen dosahovat urãitého procenta recyklace elektroodpadu (tj. ze spotfiebiãe je povinen získat urãité procento materiálû k dal ímu vyuïití). Pokud jsou do dílen dováïeny napfiíklad jiï demontované elektroodpady, nemají zpracovatelé moïnost kvóty splnit. Pokud tedy budete odváïet jak koliv star spotfiebiã do sbûrného dvora (nebo kamkoliv jinam) k recyklaci, dohlédnûte, aby byl úpln. Sice moïná nefunkãní, ale úpln. A nenechávejte starou televizi pfied vraty sbûrného dvora jen proto, Ïe mûl zrovna zavfieno. Zajistíte tak jejich recyklaci. Tfiíkrálová sbírka V leto ním roce uspofiádala Charita jiï devát roãník Tfiíkrálové sbírky. V Mrákotínû se tentokrát vybralo ,- Kã a na Dobré Vodû 2.380,- Kã. Ve 27 obcích Telãska vãetnû mûsta Telã to bylo ,- Kã. Organizátofii v em, ktefií pfiispûli do sbírky, mnohokrát dûkují. Vítáme nové obãánky Jan uèák Blahopfiejeme novomanïelûm Zdenûk Netoliãka a Jaroslava Machajdíková Rozlouãili se s námi Václav KalcÛ Marie Tichá Z matriky Statistika z evidence obyvatel a matriky Poãet obyvatel k Poãet obyvatel k z toho Mrákotín 830 Dobrá Voda 68 Praskolesy 12 z toho muïû 463 Ïen 447 V roce 2008 bylo v Mrákotínû uzavfieno celkem est sàatkû, z toho 4 na úfiadû mûstyse a dva církevní.

2 MRÁKOTÍNSK ZPRAVODAJ 1/2009 Z jednání 15. valné hromady Vodovodního svazku V pofiadí jiï 15. valná hromada, která se konala 5. prosince 2008 v zasedací místnosti OÚ Krahulãí, musela projednat a následnû uãinit rozhodnutí v nûkolika velice závaïn ch otázkách dot kajících se dal í ãinnosti ve svazku. Novelou zákona ã. 76/2006 Sb., bylo uloïeno vlastníkûm vodovodû nebo kanalizací zaji tûní investic do obnovy infrastrukturního majetku. Byla jim tedy stanovena zákonem povinnost zpracovat a realizovat plán financování obnovy vodovodû a kanalizací. Povinnost zpracovat plán obnovy musel vlastník zpracovat nejpozdûji do V pfiípadû, Ïe vlastník vodovodu tento plán ve stanovené dobû nezpracuje nebo ho nebude realizovat, dopustí se tak pfiestupku nebo správního deliktu a mûïe mu b t uloïena pokuta aï do v e 1 mil. Kã. Rozsah plánu je vymezen pfiílohou ã. 18 vyhlá ky ã. 428/2001 Sb., kterou se zákon o vodovodech a kanalizacích provádí. Plán obnovy se zpracovává v hledovû na dobu nejménû deseti let a musí zaji Èovat investice na obnovu jiï provozovaného infrastrukturního majetku. V pfiípadû na eho skupinového vodovodu obcí Krahulãí, Hostûtice a mûstyse Mrákotín je hodnota majetku pfievedena na souãasné ceny dle Metodického pokynu Mze ã.j. 8114/ milionû Kã. Z této ãástky si potom vlastník, na základû vyhodnocení míry opotfiebení majetku, stanoví v i prostfiedkû na obnovu. Tyto prostfiedky na obnovu je moïné sníïit s ohledem na sociální a ekonomické dopady na odbûratele. Také je moïné pfiihlédnout na pfiípadn vliv na Ïivotní prostfiedí. Dle stanoven ch pravidel pro v poãet v e akumulace prostfiedkû na obnovu na eho vodovodu byla vypoãítána ãástka 3 mil. Kã. Po zváïení stavu provozovaného zafiízení, kdy kaïdoroãnû byla svazkem do obnovy majetku investována ãástka pfiesahující pûl str. 10 milionu Kã a nejvy í investice do obnovy - propojení vodovodu Mrákotín Krahulãí z PE 160 náhrada za nevyhovující litinové vedení dosáhla ãástky 1,5 mil. Kã, bylo pfiedsednictvem na valné hromadû navrïeno tvofiit fond obnovy ve v i 1,2 mil. Kã. Z této ãástky bude polovina pouïita na obnovu bûhem roku a druhá polovina bude akumulována. Tato zásadní zmûna si také vyïádá úpravu stanov svazku a samozfiejmû bude ovlivàovat cenu vody. Po projednání valná hromada doporuãila zastupitelstvûm jednotliv ch obcí chválit plán obnovy. Plán obnovy ovlivnil také pro projednání valné hromady pfiipraven rozpoãet svazku na rok Jednotlivé poloïky rozpoãtu byly prodiskutovány a rozpoãet ve v i 3 mil. Kã byl schválen jako vyrovnan v pfiíjmové i v dajové ãásti. Zmûnou zákona o dani z pfiidané hodnoty, jedná se o úpravu 95 odst. 7 zákona 235/2004 Sb., ve znûní pozdûj ích pfiedpisû, se stal Vodovodní svazek s úãinností od plátcem danû z pfiidané hodnoty. DPH na pitnou vodu je 9%. Tato skuteãnost musela b t zahrnuta do pfiipravené kalkulace ceny vody a schválení ceny 1m3 pitné vody na rok bylo dal ím bodem jednání valné hromady. Pfiipravená kalkulace, která obsahovala v echny oprávnûné poloïky, byla vypoãtena na 23,52 Kã. Tato vykalkulovaná cena byla ze strany ãlenû valné hromady podrobena, pfii boufilivé diskusi, dûkladné kontrole v ech nákladov ch poloïek. Rozhodnutím valné hromady byla upravena cena 1m3 pitné vody takto: - byla sníïena o návratek poplatku za ãerpání podzemní vody ve v i 280 tis. Kã -sníïení na 1m3 o 2,30 Kã, toto sníïení se provádí kaïdoroãnû - cena bude sníïena o vratku platby z DPH pfiedpokládan propoãet 0,70 Kã. Následnû bylo rozhodnuto, Ïe cena pitné vody v roce 2009 bude 22,- Kã vãetnû DPH (20,19 Kã + 1,81 Kã DPH)

3 MRÁKOTÍNSK ZPRAVODAJ 1/2009 str. 11 Posledním z bodû programu jednání valné hromady, kter jsem je tû neuvedl, byla informace o uskuteãnûn ch akcích v roce Mimo opravy poruch na vodovodních fiadech, rekonstrukce domovních pfiípojek a bûïn ch oprav, byla valná hromada podrobnû seznámena s akcemi, jejichï hodnota pfiesáhla ãástku 100 tis. Kã. Jednalo se o tyto akce: - realizace propojení vodovodu v obci Krahulãí. Hodnota nového fiadu dle v kazu v mûr 330 tis. Kã - realizováno za 190 tis. Kã - realizace obtoku odkyselovací stanice âejkovna nákladem 150 tis. Kã - rekonstrukce odkyselovací stanice Svûtlá, vãetnû instalace nového odradonovacího zafiízení, pûvodní ãefiení bylo z dûvodu opotfiebení vyfiazeno z provozu - odradonovací zafiízení 1,23 mil. Kã, 100% dotace, následné rekonstrukãní práce (nátûry bazénû, stfiechy, zednické práce, opravy oken a dal í) 200 tis. Kã. Pro informaci jen speciální barva s atestem na styk s pitnou vodou stála 75 tis. Kã. Tuto informaci o akcích v roce 2008 vzala valná hromada na vûdomí. Domnívám se, Ïe vodovodní zafiízení v ech obcí ve svazku je udrïováno ve velmi dobrém stavu. Dodávaná pitná voda v em odbûratelûm je standartnû v dobré kvalitû a vhodná i pro pfiípravu stravy pro kojence. Také cena za 1m3 pitné vody je v porovnání s ostatními obdobn mi vodovody na niï í úrovni. Josef Burian pfiedseda svazku SPORT SPORT SPORT SPORT SPORT Zpráva FO SK Mrákotín zima 2008/2009 V úvodu dne ní zprávy bych chtûl navázat na závûr zprávy z minulého ãísla, kde bylo zmínûno úãinkování mrákotínsk ch fotbalistû ve futsalové soutûïi v Tfie ti. Konkrétnû se jedná o okresní soutûï futsalu. T my jsou rozdûleny do dvou skupin po esti a kaïd s kaïd m se utká 2x. Po odehrání v ech utkání postupují první tfii t my z obou skupin do finálové ãásti a ti z pozic niï- ích do skupiny útûchy. A jak se nám vedlo? Skupina A, do které jsme byli nalosováni, byla nesmírnû vyrovnaná a o postup usilovalo do poslední chvíle pût muïstev. Závûreãn hrací den, kdy nás ãekaly dva zápasy, jsme museli bezpodmíneãnû bodovat, aby âern Petr nezûstal v na ich rukách. Utkání jsme zvládli a díky zisku 6 bodû postoupili do finálové ãásti z 1. místa s bilancí 6 v her, 1 remízy a 3 poráïek (skóre 44:34). O vyrovnanosti svûdãí skuteãnost, Ïe muïstva na tfietí a ãtvrté pozici mûla pouze o dva body ménû a o postupu rozhodovala bilance ze vzájemn ch utkání. V nedûli 8. února jsme zahájili úãinkování ve finálové skupinû vítûzstvím a tûsnou ne Èastnou poráïkou 1:2 s vítûzem skupiny B, muïstvem Slavic, které v dosavadním prûbûhu celé soutûïe neokusilo hofikost poráïky. Nechybûlo mnoho a první skalp mohl b t ná. Je to v ak jenom hra a nás ãekají je tû tfii tûïká utkání, ve kter ch se urãitû chceme poprat o vítûzství a co moïná nejlep í umístûní v koneãné tabulce. Mimo futsalové soutûïe jsme se bûhem leto ní zimy zúãastnili dvou turnajû v sálové kopané 15. roãníku Vánoãního turnaje pofiádaného oddílem stolního tenisu z Telãe a lednového turnaje O pohár ptáka Noha, kter uspofiádali ãlenové Sokola Telã. Vánoãní turnaj mûl z na eho pohledu velmi zajímav prûbûh a bylo by moïné nazvat ho remízov m. V odehran ch utkáních ve skupinû jsme tûïili z velmi dobré obrany, ale nedafiilo se nám promûàovat ance, kter ch nebylo zrovna málo. Díky tûmto skuteãnostem byla na e bilance po odehran ch utkáních ve skupinû 3 remízy, skóre 1:1. Ve stejném duchu jsme pokraãovali i v dal- ím prûbûhu. Osmifinále, ãtvrtfinále i semifinále skonãila opût remízami a o postupu musely rozhodnout penalty. Zatímco v prvních dvou pfiípadech bylo více tûstíãka na na í stranû, v semifinále se pfiiklonilo k soupefii. Prvního vítûzství v turnaji jsme se tak doãkali v souboji o umístûní a obsadili koneãné 3. místo z 18 zúãastnûn ch muïstev. K lednovému turnaji jsme nastoupili pouze se ãtyfimi hráãi do pole a s brankáfiem, coï znamenalo odehrát v echna utkání bez moïnosti stfiídání. Prvofiad m cílem proto bylo odehrát zápasy zodpovûdnû a se ctí. Navzdory ve ker m pfiedpokladûm se nám podafiilo pûtiãlennou skupinu vyhrát díky tfiem vítûzstvím a jedné remíze. Tentokrát se ke kvalitnímu v konu pfiidala i notná dávka tûstíãka, jak pfii zakonãování útoãn ch akcí, tak v obranné ãinnosti (v born v kon gólmana a dobfie postavené tyãe v pfiípadech, kdy uï byl pfiekonán). Následovala ãtvrtfinálová utrápená v hra na penalty a ne Èastná, tûsná poráïka v semifinále (s pozdûj ím vítûzem) po nejlep ím v konu na turnaji. V tomto zápase se potfiebné tûstí od nás odklonilo a pfii obrovském tlaku a snaze vyrovnat se nám míã za záda soupefiova brankáfie nepodafiilo dostat a soupefi naopak bûhem zápasu vytûïil z minima ancí maximum. V souboji o tfietí místo nám jiï do ly síly, a tak nezbylo neï se spokojit s nevdûãnou bramborovou medailí. A co nás je tû v prûbûhu konãící zimy ãekalo? V sobotu jsme se vydali na halov turnaj do Strmilova obhajovat loàské prvenství a na konci února a zaãátku bfiezna nás ãekají poslední tfii zápasy okresní soutûïe futsalu v Tfie ti. Bc. Vilém âech Silvestrovsk v stup na Javofiici Po roce se opût konal jiï 11. roãník Silvestrovského v stupu na Javofiici, tentokrát u pfiíleïitosti 120. v roãí zaloïení KâT s pfiipomenutím 118. v roãí narození a 29. v roãí úmrtí spisovatelky Vlasty Javofiické. Mûstys Mrákotín se stal spoluorganizátorem této akce s oficiálním místem startu. Ve stanoven ãas v hodin pfii lo na start pfies sedmdesát obãanû. Nûktefií vyrazili o nûco dfiíve a mnoho dal ích pozdûji. Nûktefií pfiijeli i z Telãe a okolních vesnic. MÛÏeme tedy konstatovat, Ïe Mrákotín si jako místo startu vybrala více neï stovka úãastníkû. V stup se konal za celkem pûkného, i kdyï mrazivého poãasí. V ichni, ktefií dorazili aï na vrchol, se mohli kochat zasnûïenou krajinou, zakoupit si knoflík vydan k této pfiíleïitosti nebo Novoroãní ãtyfilístek na podporu aktivit pro handicapované spoluobãany, pfiípadnû si obstarat otisk vrcholového razítka ãi zakoupit obãerstvení. O tom, Ïe akce má stále vût í oblibu, svûdãí zvy ující se poãet úãastníkû. Tento roãník jich do lo na vrchol kolem koda, Ïe se na vrcholu trochu pokazilo poãasí. Pro vysok poãet úãastníkû se nepodafiilo udûlat jedno spoleãné foto v ech z Mrákotína. Otiskujeme alespoà foto tûch, ktefií se do objektivu ve li. Tak snad pfií tû.

4 MRÁKOTÍNSK ZPRAVODAJ 1/2009 str. 12 MRÁKOTÍNSKÉ POVÍDAâKY Aneta tûpánová O POKLADU NA MRZATCI Kde se nacházejí rybníky Mrzatce, to asi v ichni víte. Jsou to dva rybníky - Dolní a Horní. Rozlévají se po krajinû mezi Mrákotínem a Lhotkou. Tento pfiíbûh se stal u Dolního Mrzatce blíïe k Mrákotínu. Rybník se rozkládá mezi lesy a loukami. Musíte se vydat tou nejo klivûj í cestou mezi poli a loukami kolem garáïí. Je velmi strmá a zarostlá, málo pouïívaná. Cesta vede ovocn m sadem a nofií se do lesa. Tam ujdete pár metrû borûvãím a narazíte na krmelec. Vedle krmelce je pfiíkrá skála. A o té vám budu vyprávût. Nedaleko skály teãe potok, kam chodí v noci srnky pít. Je tam voda prûzraãná a ãistá a kolem spousta kapradí. Potok vytéká právû z rybníka Mrzatce a teãe aï do Mrákotína. Skála je hodnû malá, spí e jen kousek pfiíkrého kamene. A právû u této skály se stal ten div divoucí. Kdysi dávno tudy putovali dva mladí lidé - muï a Ïena. AlÏbûta a Franti ek. Moc se milovali. ProtoÏe nemûli b t z ãeho Ïivi, vydali se hledat práci po kraji. Bída byla v zemi velká a málokdo mûl práci. A k tomu ãekali pfiírûstek do rodiny. Proto se snaïili o nûco lep ího pro v echny tfii. Oba vûfiili, Ïe v tomto kraji nûjakou tu práci seïenou a bude zase dobfie. Oba byli pracovití a ikovní. Nesli si kaïd jen mal raneãek s vûcmi. Víc toho nemûli. Je tû Ïe bylo léto a pfiíroda jim mûla co nabídnout. Právû se dostali k Mrzatci, kde se zchladili a odpoãinuli po celodenní namáhavé cestû. Bylo horko. Pfiímo dusno, skoro jako pfied boufií. V lesíku nalezli pár hub a trochu borûvek. Moc toho nebylo, ale vûdûli, Ïe s prázdn m bfií kem spát nepûjdou. Na li si místo u skály. Líbilo se jim zde. Rozhodli se, Ïe u skály pfienocují. Jedli borûvky a vafiili polévku s nasbíran ch hub. Pfii tom si pobrukovali svojí oblíbenou písniãku a bylo jim moc a moc dobfie. KdyÏ se zaãalo efiit, postavili si z chvojí pfiístfie ek na pfienocování. Ulehli ke spánku v objetí a polehouãku usínali. Najednou se strhla velká boufie. Hromy a blesky lítaly po lese. Dé È zaãal bubnovat do stromû jako o Ïivot. Vítr foukal tak dûsivû, jako by mûl strhnout cel les naráz. Ulamoval piãky stromû a vûtve padaly k zemi jak jablka z jablonû. AlÏbûta a Franti ek rychle posbírali své vûci, neï je odnese vítr a utíkali se schovat pod skálu. Boufie to byla opravdu hrûzostra ná. AlÏbûta se tlaãila k Franti kovi a oba se velmi báli. Najednou udefiil blesk do skály vedle nich a kus skály urazil. Roztfií tila se na miliony kouskû. V zemi zûstala obrovská hofiící díra. Najednou boufie ustala, mraky se rozestoupily a mûsíc s hvûzdami vy el na oblohu. Franti ek neodolal poku ení a aã se tfiásl strachy, pfiistoupil k hofiící dífie. OheÀ pomalu ustupoval a d m se vytrácel ve vzduchu. V dífie bylo vidût spousty ohofielého dfieva a úlomky zãernalé skály. Najednou se d m rozestoupil a Franti ek strnule zíral do díry. Po chvíli zavolal na AlÏbûtu, aby se pfii la podívat jestli ho ne álí zrak. Ne álil - i AlÏbûta to vidûla. Obrovskou kovovou truhlu. Museli poãkat, aï oheà dohasne a Ïhavé kameny vychladnou. Potom Franti ek opatrnû seskoãil do díry a pomalu a velmi obtíïnû vyndal s AlÏbûtinou pomocí truhlu na povrch. Byla to velká dfiina. Truhla byla velmi, velmi tûïká. Franti ek sehnal velk kámen a ve kerou silou se pokusil urazit zámek. Truhla byla plná zlata a drahého kamení. Zaãali tanãit radostí a nemohli uvûfiit svému tûstí. AlÏbûta donesla star átek po mamince a rozprostfiela ho na zem. Nabrali do nûho tro ku zlata a peãlivû zabalili. Truhlu ukryli u skály, aby jí nikdo nena- el a sbalili si raneãky na cestu. Museli poãkat do ranního rozbfiesku. Po prvních paprscích se vydali do nejbliï í vesnice. Byl to Mrákotín. Ve vesnici zamífiili k hospodû, kde posnídali a vyptali se, jestli tu není chalupa na prodej. Mûli velké tûstí. Opravdu se tu jedna na la. Majitel zemfiel a dûm, spí e statek, pfiipadl vesnici. Koupili ho se v ím vybavením, i s koàmi a krávami. Konû zapfiáhli do vozu a jeli do lesa pro truhlu s pokladem. Poklad dovezli na statek. Peãlivû jej uschovali a jestli si myslíte, Ïe zpychli, tak se erednû m líte. V em lidem ve vesnici dali práci. Pocestné a chudáky vïdy obdarovali. Takhle si to urãitû BÛh pfiál a poklad jim ukázal proto, Ïe vûdûl, Ïe se o nûj dobfie postarají. Za ãas se jim narodila dcerka. Dali jí jméno Zlatu ka, aby jim pfiipomínala, jak ke tûstí pfii li.

5 MRÁKOTÍNSK ZPRAVODAJ 1/2009 str. 13 POLICIE OO PâR TELâ INFORMUJE Z pfiípadû, které v mûsíci lednu 2009 etfiili policisté z Obvodního oddûlení Telã. Vykradená vozidla Dne v dobû od hod. do hod. odcizil neznám pachatel po násilném vniknutí do uzavfiené kabiny dodávkového vozidla, zaparkovaného na odstavném parkovi ti u pneuservisu v Telãi na ul. Hradecká, ãernou koïenou ta tiãku s obsahem penûïenky a osobními doklady. Majiteli zpûsobil kodu na majetku ve v i 710,- Kã. Dne v dobû od hod. do hod. opût neznám pachatel vnikl po vypáãení zámku dvefií do vozidla koda Felicie PickUP, zaparkovaného na parkovi ti u obchodního domu Tesco v Telãi na ul. Myslibofiská. Následnû pak z vozidla odcizil textilní ta ku pfies rameno s obsahem desek, v kter ch byly firemní tiskopisy firmy. Majiteli zpûsobil kodu ve v i 2.500,- Kã. Neplatí na dítû Policisté obvodního oddûlení Policie âr Telã zahájili trestní fiízení proti muïi, kter neplní vyïivovací povinnost na svého syna. MuÏ dluïí za období od srpna 2006 do ledna 2009 ãástku ve v i ,- Kã. Násilník vykázán ze spoleãné domácnosti Dne vyjeli policisté obvodního oddûlení Policie âr Telã do ul. Kvûtinová, v níï manïelka oznámila, Ïe je napadána sv m muïem a je jí vyhroïováno újmou na zdraví. JelikoÏ se nejednalo o první pfiípad a byly splnûny zákonné podmínky, policisté vyuïili svého zákonného oprávnûní a muïe ze spoleãné domácnosti na deset dnû vykázali. Souãasnû muïi hrozí trestní stíhání pro trestn ãin násilí proti skupinû obyvatel nebo jednotlivci s trestní sazbou aï na jeden rok odnûtí svobody nebo penû- Ïit trest. Objasnûno vloupání do baru v Telãi Dne v dobû od hod. do hod. vnikl mladík z Tfie tû, po rozbití sklenûné v plnû vstupních dvefií, do prostor ESO baru v Telãi na ul. Svatoanenská. Z prostoru v ãepu odcizil 4 ks doutníkû Exclusivos a vypustil pípou na podlahu 25 litrû desetistupàového piva zn. Gambrinus. PfiedbûÏnû uvedená koda je 1860,- Kã. Na základû etfiení telãsk ch policistû a za spolupráce s kriminalisty z Jihlavy se mladík pfii v slechu k ãinu doznal. ídil bez fiidiãáku Dne v hod. bylo v Telãi na ulici Luãní kontrolováno osobní motorové vozidlo tov. zn. Fiat Tipo RZ: JIE 68-10, které fiídil mladík z Telãe. idiã hlídce pfiedloïil pouze technick prûkaz a doklad o sjednaném poji tûní. V evidencích bylo zji tûno, Ïe není drïitelem fiidiãského oprávnûní a navíc bylo zji - tûno, Ïe jiï z minulosti má vysloven zákaz fiízení motorov ch vozidel. Ve zkráceném pfiípravném fiízení se nyní bude zodpovídat ze spáchání dvou trestn ch ãinû, a to fiízení motorového vozidla bez fiidiãského oprávnûní a mafiení v konu úfiedního rozhodnutí. Za to mu hrozí trest odnûtí svobody aï na jeden rok, penûïit trest a dal í prodlouïení zákazu. Spis jiï má na stole soudce Okresního soudu Jihlava. npor. Milo Novák vedoucí OO PâR Telã Radíme zahrádkáfiûm Podblanické jablonû Pro ty, ktefií uvaïují o v sadbû jabloní na své zahrádce, pfiiná íme ãlánek zaslan do na eho Zpravodaje pfiímo lechtitelem panem Petrem Kum tou z Votic. Podblanické jablonû byly vy lechtûny v osadû Vlasti ov na Podblanicku Petrem Kum tou z Votic. UdrÏovací lechtûní a v robu roubového materiálu zaji Èuje V zkumn a lechtitelsk ústav ovocnáfisk Holovousy v Podkrkono í pod vedením ing. Jana BlaÏka, CSc. Blaník odrûda jablonû vznikla kfiíïením Floriny a ampionu, registrována byla v roce Plody jsou nadprûmûrné velikosti, kuïelovitého tvaru s mal mi Ïebry. Slupka je suchá, ojínûná, stfiednû tlustá, základní barvu pfiekr vá ãervené rozmyté líãko témûfi na celém povrchu plodu. DuÏnina je svûtle krémové barvy, pevná, rozpl vavá, stfiednû Èavnatá. ChuÈ je navinule sladká, aromatická, velmi dobrá. Plodnost je brzká, velká a pravidelná. SklizeÀ se provádí koncem záfií, konzumnû dozrává v listopadu, dá se skladovat do února aï bfiezna. Proti strupovitosti je rezistentní, proti napadení padlím jabloàov m je stfiední aï vy í a vy í je i odolnost proti fyziologick m poruchám duïniny. OdrÛdu lze vysazovat ve v ech polohách vhodn ch pro jablonû. Fany odrûda vznikla kfiíïením ampionu a Jonathanu, byla registrována v roce Plod je velk, pravidelnû kulovit. Slupka je lesklá, hladká, tenká, základní barvu má zelenoïlutou, pfiekrytou ãerven m líãkem ve formû Ïíhání. DuÏnina je naïloutlá, stfiednû tuhá, stfiednû Èavnatá. ChuÈ je navinule sladká, aromatická, velmi dobrá. Plodnost je brzká, vysoká, pravidelná. SklizeÀ se provádí v polovinû záfií, konzumnû dozrává poãátkem listopadu, dá se skladovat do ledna. Odolnost proti napadení strupovitostí je stfiední, proti napadení padlím jabloàov m je vy í. Kvalitní a vzhledná odrûda pro pfiím konzum, stfiednû nároãná na polohu, pûdy vyïaduje dobfie zásobené Ïivinami a vláhou. Petra odrûda vznikla kfiíïením Jolany a ampionu, je povolena k mnoïení od ledna 2008 v kategorii CAC. Plody jsou stfiední velikosti, kulovitého aï kuïelovitého, ménû vyrovnaného tvaru. Slupka je lesklá, hladká, slabû mastná, stfiednû tlustá, základní barvu má zeleno-ïlutou pfiekrytou ãerven m Ïíháním pfiecházející v rozmyté líãko v rozsahu asi 3/4 povrchu plodu. DuÏnina je bílé barvy, do které prostupuje rûïové Ïíhání, stfiednû tuhá aï mûkãí, stfiednû Èavnatá. ChuÈ je navinule sladká, slabû aromatická, velmi dobrá. Plodnost je brzká, dosti vysoká a pravidelná. SklizeÀ se provádí koncem srpna aï v polovinû záfií, konzumnû dozrává v záfií, dá se skladovat do listopadu. Proti strupovitosti je rezistentní. Proti padlím jabloàov m je odolnost vy í. Nenároãná odrûda, mûïeme ji pûstovat ve v ech polohách vhodn ch pro jablonû. Více informací o tûchto odrûdách jabloní mûïete získat ve veãerních hodinách na kontaktech telefon: , mobil: a dotazy mûïete posílat na kumstapetr@seznam.cz

6 MRÁKOTÍNSK ZPRAVODAJ 1/2009 str. 14 Rádce vlastníka lesa - pokraãování z ãísla 4/ MOÎNOSTI âerpání P ÍSPùVKÒ, DOTACÍ A FINANâNÍ POMOCI Pfii ãerpání podpor je ãasto zapotfiebí spolupráce s OLH (kap. 3.1), neboè potvrzuje kvalitu a rozsah proveden ch ãinností. Následující finanãní pfiíspûvky poskytují kraje, není na nû v ak právní nárok. Pravidla jejich poskytování se mohou dle jednotliv ch krajû li it, pro dan kalendáfiní rok jsou k dispozici na krajském úfiadu. Pfiíspûvky na hospodafiení v lesích 11 Pfiíspûvek na pouïití ekologick ch a v pfiírodû etrn ch technologií 12 Pfiíspûvek na v chovu lesních porostû do 40 let vûku 13 Pfiíspûvek na zv ení podílu melioraãních a zpevàujících dfievin 14 Pfiíspûvek na opatfiení k obnovû lesû po kozen ch emisemi a lesû chfiadnoucích vinou antropogenních vlivû 15 Pfiíspûvek na opatfiení k obnovû porostû s nevhodnou nebo náhradní dfievinou skladbou (rekonstrukce nebo pfiemûna porostu) 16 Pfiíspûvek na opatfiení zalesnûní v horsk ch polohách 17 Pfiíspûvek na ochranu lesa 18 Pfiíspûvek na opatfiení k zaji tûní mimoprodkuãních funkcí lesa 19 Pfiíspûvek na opatfiení k zaji tûní proti lesním hmyzím kûdcûm a opatfiení pfii jin ch mimofiádn ch okolnostech a nepfiedvídan ch kodách ohroïujících stav lesû, pfiesahujících moïnosti vlastníka lesa 10 Pfiíspûvek na podporu sdruïování vlastníkû lesa a podporu hospodafiení ve sdruïen ch lesích vlastníkû mal ch v mûr Následující finanãní pomoc a dotace byly platné do konce roku 2006, poté do lo ke zmûnám. Základní informace Vám poskytne poboãka ÚHÚL. O podporu je nutno poïádat je tû pfied realizací Va eho zámûru a proplacena bude zpûtnû po realizaci. Horizontální plán rozvoje venkova (HRDP) 11 Dotace na zalesnûní zemûdûlsky vyuïívané pûdy, dotace na následnou péãi o lesní porost, náhrada za ukonãení zemûdûlské v roby 12 Dotace na zaloïení porostu rychle rostoucích dfievin na zemûdûlské pûdû urãen ch pro energetické vyuïití Operaãní program rozvoje venkova a multifunkãní zemûdûlství 21 Finanãní pomoc na ochranná opatfiení pro zamezení resp. zmírnûní kod zpûsoben ch kalamitami, na mimofiádná opatfiení pfii kalamitách, na rekonstrukci po kozen ch lesních porostû a na obnovu lesa po kalamitní tûïbû 22 Finanãní pomoc na provádûní preventivních protipovodàov ch opatfiení, protierozních opatfiení a na odstraàování kod zpûsoben ch povodnûmi a erozí, to v e pro drobné vodní toky a jejich povodí 23 Finanãní pomoc na v stavbu, rekonstrukci resp. modernizaci lesní dopravní sítû a na pofiízení strojû a zafiízení k jejich údrïbû a opravám 24 Finanãní pomoc na v stavbu, rekonstrukci resp. modernizaci zafiízení upravujících vodní reïim (meliorace, retenãní nádr- Ïe aj.) a na pofiízení strojû a zafiízení na údrïbu a ãi tûní vodních ploch, vodoteãí a melioraãní sítû 25 Finanãní v pomoc na podporu a usmûràování náv tûvnosti lesa a bezpeãnosti náv tûvníkû (stezky, objekty na nich apod.) 26 Finanãní pomoc na pofiízení ekologick ch technologií uïívan ch v lesnictví 27 Finanãní v pomoc na sdruïování majitelû lesa 28 Finanãní pomoc na zalesnûní zemûdûlsky nevyuïívané zemûdûlské pûdy a na pomoc o tento porost Konec I. dílu Víte Ïe - od 1. prosince 2008 pûsobí v Telãi nové nestátní zdravotnické zafiízení MUDr. Gabriely Langhamerové na adrese Ml nská ulice 19 - pfii v stavbû kanalizaãního sbûraãe Staromûstsk m rybníkem v Telãi byly objeveny stopy po stfiedovûkem osídlení - do na í základní koly pfii la k zápisu pro kolní rok ãtyfii dûvãata a ãtyfii chlapci - 5. a 6. ãervna 2009 nás ãekají volby do Evropského parlamentu - v dubnu leto ního roku zaãne editelství silnic a dálnic âr rekonstrukci mostu evidenãní ãíslo na komunikaci I/23 pfied Mrákotínem ve smûru od Telãe - na jednání zastupitelstva mûstyse bude pfiedloïen ke schválení rozpoãet na rok 2009 ve v i ,- Kã - byl nám zaslán SFÎP âr registraãní list akce II. etapa kanalizace Mrákotín o celkové v i projektu ,- Kã. ZároveÀ jsme byli vyzvání k zahájení v bûrového fiízení a pfiedloïení dal ích dokumentû potfiebn ch k podpisu rozhodnutí o pfiidûlení dotace pfied zahájením stavby - zastupitelstvo mûstyse Mrákotín nevyuïilo moïnost zv it moïn m koeficientem daà z nemovitostí pro rok poïádali jsme o dotaci z Programu obnovy venkova Vysoãiny na v mûnu oken na jiïní stranû koly - pokud budete mít v popelnici Ïhav popel, obsah popelnice Vám svozová firma nevyveze - souãasné technické moïnosti ani personální obsazení nedovolují, abychom frézou odstraàovali sníh ze v ech chodníkû mûstyse. Proto jsou ãi tûny jen chodníky ve stfiedu mûstyse, kde se nejvíce chodí. MoÏná to zákon v brzké dobû zmûní, ale nyní je to stále povinnost majitele pfiilehlé nemovitosti INFORMACE INFORMACE INFORMACE Obãanské sdruïení SDÍLENÍ o.s. Co nabízíme: 1. Bezplatné poradenství a pomoc nemocn m i jejich rodinám, které se rozhodly peãovat o svého blízkého doma a to formou osobního pohovoru, telefonicky nebo elektronickou po tou. 2. PÛjãovnu zdravotnick ch pomûcek 3. Dobrovolnick program Komu je péãe smûfiována: Potfiebn m obãanûm z Telãe, Tfie tû a okolí Kde nás najdete: Centrum poraden, Masarykova 330, Telã (budova polikliniky b valá pohotovost) KaÏdé pondûlí od do hod., nebo po telefonické domluvû dennû od do hod.

7 MRÁKOTÍNSK ZPRAVODAJ 1/2009 str. 15 Na e kontakty Odborné poradenství: Mgr. Alena ehofiová, tel , rehorova.alena@centrum.cz PÛjãovna zdravotnick ch pomûcek a základní poradenství: Marie Gregorová, tel , .os.sdileni@centrum.cz Koordinátor dobrovolníkû: Dagmar Krejãová, tel , dkrejcova@seznam.cz Rádi pfiivítáme jakoukoliv podporu na emu sdruïení a za pfiípadné dary pfiedem dûkujeme. Budeme rádi, kdyï zûstanete na imi pfiáteli a posílíte na e fiady. Informace o digitálním vysílání uschovejte si Od loàského roku dochází v celé na í republice k velkému mezníku televizního vysílání. Jde o pfievod starého analogového vysílání na nové moderní digitální. Digitální programy naladíme vïdy po nûkolika v jedné digitální síti. Do jedné frekvence se vejdou ãtyfii aï pût televizních stanic. Po dobu pfiechodu ze zemského analogového na zemské digitální televizní vysílání se v âeské republice poãítá se ãtyfimi digitálními sítûmi, které by mûly sv m signálem pokr t 70 aï 99 procent území státu. SloÏení tûchto digitálních sítí se bude v prûbûhu následujících mûsícû mûnit, proto následují informace berte jako doãasné. Digitální síè 1 provozuje âeská televize a momentálnû v ní vysílají televizní programy ât 1, ât 2, ât 4, ât 24 a rozhlasové stanice âro 1 - RadioÏurnál, âro 2 Praha, âro 3 Vltava, âro Radio Wave, âro Leonardo, âro D-dur a Radio âesko. Tato síè aktuálnû vysílá v Praze a stfiedních âechách, Brnû, Ostravû, na Ústecku, Chomutovsku, Jáchymovsku, PlzeÀsku, Chebsku, DomaÏlicku, Su icku a âeskobudûjovicku. Digitální síè 2 provozují âeské Radiokomunikace a momentálnû v ní vysílají televize Nova a Prima. Tato síè aktuálnû vysílá v Praze, stfiedních âechách, Brnû, Ostravû, na Ústecku, Chomutovsku, PlzeÀsku a DomaÏlicku. Digitální síè 3 provozuje spoleãnost Czech Digital Group a momentálnû v ní vysílají televize Oãko, Z1, Public, Radio Prohlas a v Praze také televize Noe. Tato síè aktuálnû vysílá v Praze, Brnû, Ostravû a Plzni. Digitální síè 4 provozuje spoleãnost Telefónica 02 a momentálnû v ní zku ebnû vysílají televize Nova a ât 1 ve vysokém rozli ení obrazu (HDTV).Tato síè aktuálnû vysílá v Praze a Brnû, pokr vá ale jen men í ãást tûchto mûst. Televizní diváci na Jihlavsku se doãkají prvního digitálního vysílání v ãervnu leto ního roku, kdy pro nû zaãne vysílaã Javofiice vysílat digitální síè 1 âeské televize. Na komerãní programy si budeme muset poãkat dal í rok. Analogové vysílání televizních stanic ât 1, ât 2 Nova a Prima na Jihlavsku skonãí v kvûtnu Nejpozdûj í termín Událost Program/ digit. síè Vysílaã Stanovi tû Kanál zapnutí Digit. síè 1 Jihlava Javofiice zapnutí Digit. síè 4 Jihlava Javofiice zapnutí Digit. síè 2 Jihlava Javofiice zapnutí Digit. síè 3 Jihlava Javofiice vypnutí ât 1 Jihlava Javofiice vypnutí ât 2 Jihlava Javofiice vypnutí Nova Jihlava Javofiice vypnutí Prima Jihlava Javofiice 59 Více informací naleznou majitelé internetu na V stava v prostorách mûstyse Mrákotín V stava fotografií V úter jsme zahájili v stavu velkoformátov ch fotografií autora Karla KfiíÏka s názvem Zimní maliãkosti ztelãe.v stava je tradiãnû ke shlédnutí v prostorách Úfiadu mûstyse Mrákotín, a to v pondûlí a ve stfiedu od 7. do 17. hodin, v ostatní pracovní dny do 15. hodin. Srdeãnû Vás zveme k její náv tûvû.

8 MRÁKOTÍNSK ZPRAVODAJ 1/2009 str. 16 Zastupitelstvo mûstyse pfiipravuje akce v roce 2009 Po snad úspû ném 9. plese mûstyse Mrákotín je tû pro Vás pfiipravujeme tyto kulturnû sportovní akce: 12. ãervna 27. ãervna 26. ãervence 6. záfií 19. záfií 29. listopadu Setkání seniorû Dechová hudba Valdaufinka pfiedstavení Mrákotínské polky Nohejbalov turnaj zastupitelû Mikroregionu Telãsko Mrákotínská pouè Cyklistick v jezd na Javofiici Zahájení adventu CZECH POINT na úfiadû mûstyse Mrákotín Czech POINT, neboli âesk Podací Ovûfiovací Informaãní Národní Terminál, je asistovan m místem v konu vefiejné správy, kde kaïd ãlovûk mûïe získat v echny informace o údajích, které o nûm vede stát v centrálních registrech a kde bude moci také uãinit jakékoliv podání ke státu. Czech POINT vám u etfií ãas, nervy i peníze. Czech POINT - základní informace na pracovi ti Czech POINTu lze vydat tyto ovûfiené v stupy z registrû vefiejné správy: V pis z Katastru nemovitostí V pis z Rejstfiíku trestû V pis z Obchodního rejstfiíku V pis bodového hodnocení osob z centrálního registru fiidiãÛ V pis z Îivnostenského rejstfiíku na Czech POINTu mûïete také vyfiídit následující: Pfiijetí podání podle Ïivnostenského zákona Postup vydání ovûfieného v pisu Úfiedník zadá poïadavky na vyhotovení v pisu a sdûlí vám poãet stran a cenu v pisu. Po zaplacení vám bude v pis vydán. Souãástí v pisu je ovûfiovací doloïka, která z nûho ãiní vefiejnou listinu. Potfiebné informace o jednotliv ch v stupech O jak v pis se jedná Potfiebné doklady V pis z RejstfiíkÛ trestû Platn doklad totoïnosti OP, cestovní pas nebo plná moc V pis z Katastru nemovitostí katastrální území ã. LV kat. území parcelní ã. kat. území ã. popisné V pis z Obchodního rejstfiíku Iâ V pis z Îivnostenského rejstfiíku Iâ V pis bodového hodnocení osob z centrálního reg. fiidiãÛ OP, cestovní doklad Pfiijetí podání podle Ïiv. zákona ( 72) Cena 50,100,-/první stránka 50,-/kaÏdá dal í stránka 100,-/první stránka 50,-/ kaïdá dal í 100,-/ první stránka 50,-/ kaïdá dal í 100,-/první stránka 50,-/ kaïdá dal í - ohlá ení Ïivnosti - Ïádost o udûlení koncese 50,- Foto zápis dûtí do koly Vydává Úfiad mûstyse Mrákotín Mrákotín ã. 49 Telefon: starosta úãtárna mobil: starosta správce fax: mestys.mrakotin@seznam.cz IâO: âíslo úãtu: /0800 Vedoucí redakce: Mgr. Alexandr Szöke, distribuce bezplatná, náklad: 400 v tiskû Tisk: Tiskárrna âsch, spol. s r. o., Plotní 69, Brno