Založení podnikatelského subjektu

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Založení podnikatelského subjektu"

Transkript

1 Bankovní institut vysoká škola Praha Katedra bankovnictví a pojišťovnictví Založení podnikatelského subjektu Diplomová práce Autor: Ondřej Hrubý finance, finanční obchody Vedoucí práce: Ing. Radka Olejárová Praha Duben, 2011

2 Prohlášení: Prohlašuji, ţe jsem diplomovou práci zpracoval samostatně a v seznamu uvedl veškerou pouţitou literaturu. Svým podpisem stvrzuji, ţe odevzdaná elektronická podoba práce je identická s její tištěnou verzí, a jsem seznámen se skutečností, ţe se práce bude archivovat v knihovně BIVŠ a dále bude zpřístupněna třetím osobám prostřednictvím interní databáze elektronických vysokoškolských prací. V Praze dne Ondřej Hrubý

3 Poděkování: Na tomto místě bych chtěl poděkovat vedoucí práce paní Ing. Radce Olejárové, ţe mi byla nápomocna při psaní této diplomové práce.

4 Anotace: Tato diplomová práce se zabývá zaloţením podnikatelského subjektu, konkrétně společnosti s ručením omezeným. V teoretické části jsou stručně vymezeny samotné pojmy, které souvisejí s podnikáním. Dále práce charakterizuje jednotlivé právní formy podnikání a shrnutí výhod a nevýhod jednotlivých právních forem. V praktické části je popsán proces zaloţení společnosti s ručením omezeným a její vznik, včetně následujících ohlašovacích povinností. K závěru je nastíněn současný stav nabídek sluţeb zprostředkovatelských společností a v poslední kapitole je porovnán způsob zaloţení společnosti s ručením omezeným společníkem a zaloţení prostřednictvím zprostředkovatelské firmy. Annotation: This thesis deals with the establishment of a business entity, particularly Limited Liability Companies. The theoretical part briefly specifying the terms associated with the business. Further thesis characterizes different legal forms of business and a summary of advantages and disadvantages of different legal forms. In the practical part describes the process of establishing a Limited Liability Company and its origins, including the following reporting obligations. At the end is outlined the current status of services agency companies and way of establishing Limited Liability Company by member and founding by intermediary companies is compared in the last chapter.

5 ÚVOD Základní charakteristika podnikatelské činnosti Koncepce podnikání, podnikatele a podniku Podnikání Podnikatel Podnik Podnikatelská činnost versus zaměstnanecký poměr Právní formy podnikání Ţivnosti a ţivnostenské oprávnění Osobní obchodní společnosti Kapitálové společnosti Druţstvo Ostatní společnosti Zvláštní formy společností Offshore společnosti Outsourcing Centra sdílených sluţeb Postup založení obchodní společnosti společníky Úvahy před založením podniku Výběr vhodné právní formy podnikání Výběr vhodného společníka Založení společnosti s ručením omezeným Sepsání společenské smlouvy Sloţení základního kapitálu Získání ţivnostenských oprávnění Zápis do obchodního rejstříku Ohlašovací a registrační povinnost Nabídka firem zprostředkujících zakládání a prodej obchodních společností Ready-made společnosti Společnosti na klíč Offshore společnosti Ostatní služby Poskytnutí sídla Správa společnosti Statutární sluţby Nominee sluţby... 70

6 4 Porovnání zakládání obchodní společnosti společníky a prostřednictvím zprostředkovatelské firmy ZÁVĚR Seznam literatury: Seznam internetových zdrojů: Seznam zákonů a vyhlášek: Seznam schémat: Seznam tabulek: Přílohy:... 83

7 ÚVOD Problematika související se zakládáním a vznikem podnikatelského subjektu je obvykle součástí obsáhlých výkladů obchodního práva, kde je jí věnován prostor stejně jako ostatním oblastem. Informace mimo zdroje zabývajících se legislativou jsou spíše kusé postupy, kterým chybí kompaktnější forma. Pro nezkušeného začínajícího podnikatele to znamená studium mnoţství právních materiálů a shánění potřebných informací přímo na úřadech veřejné správy. Začínající podnikatel je postaven před otázku, zdali budoucí společnost zaloţit vlastními silami a podstoupit celý proces od zaloţení po vznik společnosti sám či proces přenechat specializovanému zprostředkovateli, který se přímo zakládáním a prodejem podnikatelských subjektů zabývá. Vzhledem k rozsahu problematiky právních forem podnikaní, se tato diplomová práce zaměřuje na zaloţení a vznik nejrozšířenější právní formy obchodní společnosti v České republice - společnosti s ručením omezeným a jejím cílem je zhodnocení výhod a nevýhod porovnáním moţnosti zaloţení obchodní společnosti společníky a zprostředkovatelskými firmami. Souhrnně popisuje jednotlivé kroky vedoucí ke vzniku společnosti s ručením omezeným a nabídky sluţeb zprostředkujících firem, které s obchodní společností souvisejí. Tato diplomová práce je rozdělena do čtyř kapitol, přičemţ první kapitola je věnována obecnému vysvětlení pojmů, charakteristice jednotlivých forem podnikání z právního hlediska a shrnutí jejich výhod a nevýhod. V další kapitole je popsán praktický průběh zaloţení a vznik společnosti s ručením omezeným v současné době. Zahrnuje jednotlivé kroky zakládání společnosti aţ do jejího vzniku zápisu do obchodního rejstříku, a odkazuje na potřebné formuláře a dokumentaci. Jsou naznačeny povinné činnosti, které je zapotřebí provést i po samotném zápisu do obchodního rejstříku a jsou součástí celého procesu zakládání. Obsahem třetí kapitoly je současná nabídka nejčastěji nabízených sluţeb zprostředkovatelských firem, které mohou zakládání a vznik společnosti s ručením omezeným usnadnit či zcela provést. Součástí této kapitoly jsou konkrétní nabídky vybraných zprostředkovatelů pro rámcovou představu výše nákladů spojených s vyuţitím nabízených sluţeb. Poslední kapitola nabízí přibliţné srovnání zaloţení společnosti s ručením omezeným svépomocí budoucím podnikatelem a zaloţení prostřednictvím specializované společnosti, včetně shrnutí výhod a nevýhod jednotlivých způsobů, které jsou popsány v jednotlivých kapitolách. 7

8 1 Základní charakteristika podnikatelské činnosti Podnikavost provází lidstvo od raných dob. Nebyla jí však v historických pramenech věnována pozornost, která byla spíše zaměřena na popis dějinných a kulturních událostí. Vyjádření podnikatel pochází z francouzského jazyka, ve kterém se v období středověku spatřoval prostředník či zprostředkovatel (kontinentální evropské pojetí entrepreneur a enterprise ) zejména obchodů. K těmto obchodním aktivitám postupně přibylo zprostředkovávání dodávek pro vládu. V 18. století, kdy Richard Cantillon ( ) vypozoroval tuto nově se formulující profesi, jiţ bylo zřejmé, ţe skutečným hlavním obsahem role podnikatele bylo převzetí odpovědností, rizik úspěchu a neúspěchu za vidinou realizace většího projektu a tím i vlastního prospěchu (zisku) z tohoto projektu. Úspěch, resp. neúspěch podnikání je tak do značné míry odrazem podnikatelových schopností. Účelová, zisková aktivita a obchodování odpovídá v anglo-americkém prostředí pojmu podnikání ( business ). Koncem 20. století se pojem podnikání ( enterprise ) zcela začlenil do běţného slovníku společnosti a přesto vysvětlení tohoto pojmu není zcela jednoznačné. 1.1 Koncepce podnikání, podnikatele a podniku V odborné literatuře je více pohledů na vymezení pojmu podnikání. Často se lze setkat s citací autora R. D. Hisricha (r. 1996): Podnikání proces vytváření čehosi jiného, čemuţ náleţí hodnota prostřednictvím vynakládání potřebného času a úsilí, přebírání doprovodných finančních, psychologických a společenských rizik a získávání výsledné odměny v podobě peněţního a osobního uspokojení Podnikání Široce akceptovaná základní pojetí, ze kterých se často vychází, vyznačují podnikání jako 1 : I) Proces (činnost) vytváření něčeho navíc, nové (přidané) hodnoty finančního či nefinančního charakteru. Proces podnikání má sekvenční charakter, a proto stojí za to jej dekomponovat do dílčích kroků a identifikovat šest základních pracovních rolí podnikatele: 1 Převzato z - SRPOVÁ, J.; ŘEHOŘ, V. a kol. Základy podnikání. Teoretické poznatky, příklady a zkušenosti českých podnikatelů. Praha: Grada Publishing, s

9 1) vlastník, 2) správce (ekonom), 3) manaţer, 4) lídr (vůdce), 5) výrobce, 6) nákupce a prodejce. Kaţdá role má určitou funkci a podle toho lze formulovat profesní (kvalifikační) nároky na její výkon. II) Přístup (metoda) má charakter kompetence, tj. způsob nebo dimenze chování člověka. Podnikavý přístup se vyznačuje určitými znaky: zájem a snaha vytvořit něco navíc (přidaná hodnota); proces samostatného hledání příleţitostí k realizaci této nadhodnoty; vloţení a účinné pouţití vlastních zdrojů, svého času, jména a s tím spojené dobrovolné přebrání zodpovědnosti, vč. nesení přiměřeného rizika; sklízení pozitivních výsledků své činnosti jako poslední v řadě zainteresovaných. Subjekt pouţívající podnikavý přístup se označuje přídavným jménem podnikavý (např. podnikavý člověk, podnikavá organizace, podnikavá obec). Podnikavost je tak význačným hybatelem ekonomického a sociálního rozvoje. III) Hodnotová orientace ( podnikatelský duch ) skladba hodnot a postojů, která má společenský (váha podnikatelů, podnikavých lidí a podnikání ve společnosti) i individuální rozměr (odpovědnost, nesení rizika, odolnost vůči neurčitostem). Existuje několik obecných přístupů. Ekonomický, psychologický, právní přístup, přičemţ ten je nejdůleţitějším přístupem z hlediska nutnosti dodrţovat státem uzákoněné normy. Ekonomický přístup označuje podnikání jako zapojení ekonomických zdrojů a různých aktivit s cílem zvýšit jejich původní hodnotu, tzn. postup vytváření přidané (nad)hodnoty. Psychologický přístup označuje podnikání jako činnost, která je motivací prostředkem něco získat, něčeho dosáhnout, či splnit. Vytváření blahobytu a hledání ideálního způsobu vyuţití dostupných zdrojů, vytváření pracovních míst a příleţitostí je charakteristické pro sociologický přístup. Právní přístup, resp. právní úprava podnikání v České republice vychází z ústavních zásad zakotvených v Listině základních práv a svobod, která je součástí ústavního pořádku České republiky, výslovně: 9

10 rovnost zákonného obsahu a ochrany vlastnického práva všech vlastníků, zpřístupnění podnikání kaţdému. Konkrétněji je podnikání definováno v Ţivnostenském zákoně 2 jako ţivnost, jenţ je...soustavná činnost provozovaná samostatně, vlastním jménem, na vlastní odpovědnost, za účelem dosaţení zisku a za podmínek stanovených tímto zákonem. Dále je podnikání podobně vymezeno Obchodní zákoníkem 3 jako činnost, kterou vykonává podnikatel - pokud některý z těchto znaků chybí, nemůţe jít o podnikání: soustavnost (činnost je prováděná opakovaně a ne pouze příleţitostně), samostatnost (fyzická osoba jedná sama za sebe, přičemţ právnická osoba jedná prostřednictvím svého statutárního orgánu), vlastním jménem (u fyzické osoby jménem a příjmením, u právnické osoby svým názvem, resp. obchodní firmou), na vlastní odpovědnost (podnikatel na sebe bere veškeré riziko související s jeho podnikatelskou činností), za účelem zisku (podnikatelská činnost je prováděna pro dosaţení zisku, či zvyšování hodnoty podniku). Podmínky a omezení práva podnikat mohou stanovit pouze zákony. Z hlediska veřejnoprávního se podnikání člení na ţivnostenské (podnikání za podmínek ţivnostenského zákona) a neţivnostenské (podnikání, pro které je zapotřebí splnit podmínky, které vznik podnikatelského oprávnění váţí na povolení, oprávnění atd.). Snaha začít podnikat, resp. zaloţit firmu, se musí promítnout jiţ do cílů podnikání. Dle prof. Wöhe (2007): Činnost podniku začíná konkretizací podnikových cílů. Lze se setkat s různými přístupy ke stanovení cíle podnikání. Základní pojetí cíle jsou: a) maximalizace zisku, b) maximalizace trţní hodnoty, c) maximalizace hodnoty podniku a respektování zájmů stakeholderů. 2 Zákon č. 455/1991 Sb., o ţivnostenském podnikání ( 2). 3 Zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník ( 2). 10

11 Dosaţení zisku soustavnou činností podnikatele definuje právě obchodní zákoník. Pojetí dosažení zisku splňuje základní potřeby na stanovení cílů podnikání a tím v něm odráţí výsledek procesů a činností odehrávající se v podniku. Dosaţení zisku je ovlivňováno mírou uspokojení potřeb zákazníků. Tyto potřeby se mohou různit a s nimi se mění i poţadavky na kvalitu a druh produktu, za který jsou ochotni zákazníci zaplatit poţadovanou cenu. Přičemţ všichni účastníci podílející se na vzniku produktu poţadují náleţité ohodnocení jejich příspěvku ke vzniku tohoto produktu. To však můţe sniţovat případný zisk podnikatele. V případě, ţe by podnikatelova snaha o dosaţení co největšího zisku přesáhla únosnou hranici, můţe se stát, ţe by došlo k narušení výroby či odběru produktu a tím i následně poklesu zisku podnikatele. Tyto kauzality musí mít budoucí podnikatel na zřeteli jiţ při formulování cílů podnikání. Neformuluje se tudíţ jeden cíl, ale v průběhu vývoje produkce a vývoje okolí se sledují, resp. mění cíle. Některé cíle mohou mít protichůdný charakter 4 : např. cíl zvýšit objem realizovaných investic můţe zhoršovat finanční stabilitu podniku, případně mohou vést k růstu fixních nákladů. Vzniká proto systém podnikových cílů, ve kterém jsou některé cíle podřízené cílům jiným dílčí cíle vycházejí ze strategického podnikového cíle a ostatní dílčí cíle na něj navazují ve vzájemné hierarchii. V současné době se vynořují pochybnosti o tom, zda ekonomický zisk podniku je vhodným ukazatelem efektivní činnosti podniku. Důvody, které v dnešní době vedou k nepřijímání zisku, jako základního cíle podnikání jsou například: dosahování zisku v minulosti není záruka dosaţení zisku v budoucnosti, zisk je ovlivňován účetními přístupy, a tudíţ není adekvátním srovnávacím kriteriem, účetní zisk nebere ohled na riziko, které provázelo dosaţení zisku. Zohlednění času a rizika obsahuje přístup zaměřující se na tržní hodnotu podniku, která se v dlouhodobém horizontu stává cílem podnikatelské činnosti. Trţní hodnotu podniku představuje cena, za kterou by bylo moţné daný podnik prodat ostatním subjektům. Cílem podnikatele tudíţ bude maximalizovat hodnotu podniku. Určit trţní hodnoty podniku lze např. u akciové společnosti součinem aktuálního kurzu akcií obchodovaných na veřejných trzích počtem akcií. Pohyb kurzu akcií je však ovlivňován dalšími faktory, tudíţ tímto způsobem stanovená hodnota podniku nemusí být odpovídající. 4 Převzato z - SRPOVÁ, J.; ŘEHOŘ, V. a kol. Základy podnikání. Teoretické poznatky, příklady a zkušenosti českých podnikatelů. Praha: Grada Publishing, s

12 Trţní hodnota není jednoduchým součtem hodnoty majetku podniku. Schopnost dlouhodobě přinášet uţitek vlastníkům podniku má podnik prostřednictvím kvalitních činností a dovedností zaměstnanců. Vlastnost přinášet uţitek je východiskem pro určení hodnoty podniku, přičemţ podnik přináší uţitek všem zúčastěným subjektům v produkci firmy stakeholders (viz schéma č. 1). Kaţdý ze subjektů má však od podniku jiná očekávání a tím vzniká jistý konflikt zájmů, který se promítá do strategického cíle samotného podnikání. Schéma č. 1 Stakeholders stát dodavatelé věřitelé stakeholders zaměstnanci zákazníci vlastníci Zdroj: sestaveno dle - The Revision Wiki: Stakeholder [online]. c [cit ]. <http://www.byrchall.wigan.sch.uk/revision/index.php?title=stakeholder>. Nepopiratelná provázanost těchto vazeb vede v poslední době k názorům, ţe cíl podnikání zaštiťuje jak snahu o maximalizaci hodnoty podniku pro vlastníky, tak i respektování zájmů všech subjektů účastnících se podnikatelské činnosti. Současná hodnota budoucích příjmů znázorňuje samotnou hodnotu podniku, přičemţ hodnota výnosů je peněţní příjem očištěný o explicitní a implicitní náklady 5 související s podnikatelskou činností. Se stakeholdery se spojuje i základ konceptu společenské odpovědnosti firmy, jenţ tvrdí, ţe podnik nese odpovědnost za své podnikatelské aktivity nejen vůči vlastníkům, ale i vůči všem stakeholderům. Často uváděné členění rozděluje stakeholdery na dvě základní skupiny: 5 Explicitní náklady reálně vynaloţené náklady v peněţní formě. Implicitní náklady ušlý příjem z výrobních faktorů, tzv. náklady obětované příleţitosti. 12

13 interní stakeholdeři (např.: odbory, vlastníci, management, zaměstnanci a jejich rodiny), externí stakeholdeři (např.: orgány samosprávy a instituce státní správy, místní společenství, konkurence, dodavatelé, zákazníci, ale i media). Kaţdý subjekt z těchto dvou skupin sleduje svůj vlastní prospěch a tím se dostává do vzájemných vztahů či rozporů s ostatními subjekty. V rozporných poţadavcích jednotlivých stakeholderů by se firma měla snaţit najít harmonii vzájemných vztahů subjektů, který by jí měl poskytnout moţnost vytvářet a vyuţít situaci win-win Podnikatel Subjekty podnikatelské činnosti se označují souhrnným označením podnikatel. S jiným označením, např. obchodník či kupec, se lze setkat v jiných právních řádech. Právní řád České republiky pouţívá pojmu podnikatel pro označení podnikatele fyzické osoby (individuální podnikání), tak i podnikatele právnické osoby (společné podnikání). S podnikatelskou činností je spojena právě osoba podnikatele, ale můţe jít i o osobu, která vůbec nepodniká. Podnikatelskou činnost však nemůţe provozovat osoba, která nemá statut podnikatele. Podle Obchodního zákoníku 7 je osoba podnikatele definována jako: a) osoba zapsaná v obchodním rejstříku, b) osoba, které podniká na základě ţivnostenského oprávnění, c) osoba, která podniká na základě jiného neţ ţivnostenského oprávnění podle zvláštních předpisů 8, d) osoba, která provozuje zemědělskou výrobu a je zapsána do evidence podle zvláštních předpisů. Podnikatelem se stává kaţdá osoba, která je zapsaná v obchodním rejstříku nehledě na to, zdali je jejím předmětem činnosti podnikání, či nikoliv. Osoba podnikatele musí být nezaměnitelná s jinou osobou podnikatele a tudíţ i identifikovatelná, k čemuţ slouţí několik identifikačních údajů, a to hlavně: 6 Situace win-win ( win-win game ) je situace, kdy spolupráce, kompromis nebo účast ve skupině je prospěšná pro všechny účastníky. 7 Zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník ( 2, odst. 2). 8 Např.: lékaři, advokáti, notáři, exekutoři. 13

14 jméno a příjmení nebo název, obchodní firma; bydliště a místo podnikání, sídlo; číslo, pod kterým je osoba podnikatele vedená v příslušném registru, identifikační číslo (IČO). Podnikatel je povinen na všech obchodních listinách (objednávky, smlouvy, faktury, obchodní dopisy), ale i na webových prezentacích uvádět své identifikační údaje (firmu, jméno nebo název, sídlo nebo místo podnikání a IČO). V případě podnikatele zapsaného v obchodním rejstříku musí uvést údaj o tomto zápisu (vč. spisové značky), podnikatel nezapsaný do obchodního rejstříku musí uvést údaj o zápisu do jiné evidence, v které je zapsán. Vedle své povinnosti uvádět povinné údaje má podnikatel právo uvádět na obchodních listinách svá loga, značky, ochranné známky atd. Základní identifikační znak obchodní firma je podle Obchodního zákoníku 9 název, pod kterým je podnikatel zapsán v obchodním rejstříku, přičemţ nezapsaný subjekt nemá firmu a nevztahují se na něj ustanovení obchodního zákoníku o firmě. Podnikatel je povinen činit právní úkony spojené s podnikatelskou činností pod svým vlastním jménem a příjmením fyzická osoba. Je-li podnikatel právnickou osobou, vystupuje pod svým jménem (firmou). Při tvorbě firmy je nutno dodrţovat základní principy její tvorby jako je nezaměnitelnost, neklamavost, prioritu, zákonem stanovený povinný obsah. Sídlo si kaţdá právnická osoba musí určit při svém zřízení a to adresou, kde příslušná právnická osoba skutečné sídlí (místo s umístěnou správou a moţností veřejnosti se setkat se zástupci právnické osoby). Místo podnikání je adresa místa, k jehoţ uţívání má fyzická osoba vlastnické nebo uţívací právo a kde pravidelně vstupuje do právních vztahů se svými zákazníky. Fyzické osoby zapisují místo podnikání do obchodního rejstříku pouze tehdy, jestliţe se odlišuje od bydliště. Základním rejstříkem je ţivnostenský rejstřík, dále různé seznamy např. seznam advokátů, seznam auditorů. Definice pojmu podnikatele v obecné rovině rozlišuje podnikatele na primárního a sekundárního. Primární podnikatel je vţdy fyzická osoba (vlastník podniku), přičemţ pro primárního podnikatele je podnik nástrojem podnikání. Často u velkých podniků vlastník podnik pouze spravuje a deleguje své funkce a podnikatelské role na subjekt, který podniká v zájmu vlastníka (primárního podnikatele) jako sekundární podnikatel. Fyzické osoby 9 Zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník ( 8). 14

15 představující správní rady, řídící orgány apod. zastávají však také reálné funkce a role sekundárního podnikatele podniku. V běţné praxi mnozí vlastnící podniku neplní funkce a role podnikatele, jelikoţ drţí svůj podíl v podniku jen za účelem získání finanční renty či jiných poţitků. Tito vlastníci se označují jako rentiéři. V souhrnu představuje podnikání zpravidla činnosti spojené s invencí a aktivitou podnikatele, které zpravidla směřují k naplnění určitého cíle s určitou mírou rizika s ním spojeného. Podnikatel by měl tudíţ disponovat určitými atributy, které by měly vést k úspěšnému naplnění podnikatelského záměru. Obvykle lze podnikatelskou činnost povaţovat za záleţitost poměrně dlouhodobou, tudíţ i potencionální podnikatel musí brát v potaz skutečnost, ţe se bude muset své podnikatelské činnosti věnovat delší dobu a to i často na úkor vlastního volného času. Nejsou typické případy, kdy subjekt zaloţil podnik či ţivnost s krátkodobým záměrem a po skončení, splnění podnikatelského cíle svou činnost ukončil, i kdyţ z právního hlediska mu v tom nic nebrání. Mnohem běţnější jsou postupné kroky související s rozvojem, budováním a posilováním podnikatelské pozice. K tomu být úspěšný v podnikání, mít vhodný podnikatelský záměr a být schopný jej prosadit do praxe, musí mít podnikatel určité osobní předpoklady a vlastnosti. Osobní předpoklady označují výkonový potenciál, či se nazývají znalostmi, kompetencemi nebo know-how, a obvykle se rozčleňují na 10 : schopnosti převáţně vrozené, trvalejšího rázu (např. rozumová inteligence, organizační schopnosti atd.), vědomosti získané odborné, podnikatelské, komunikační atd., dovednosti naučené vzorce chování získané tréninkem (aplikace vědomostí při řešení konkrétních problémů). Osobní vlastnosti popisují samotnou osobnost podnikatele, přičemţ mohou být specifické (rozhodnost, svědomitost, vytrvalost atd.) či nespecifické (bezúhonnost, poctivost, čestnost, zdvořilost atd.). 10 Převzato z - VEBER, J.; SRPOVÁ, J. a kol. Podnikání malé a střední firmy. 2. vyd. Praha: Grada Publishing, s

16 1.1.3 Podnik V odborné literatuře se lze setkat s několika přístupy k definování pojmu podnik. Obvykle závisí na hledisku, podle něhoţ je výklad interpretován 11 : Nejobecněji podnik je chápán jako subjekt, ve kterém dochází k přeměně vstupů na výstupy. Obsáhleji podnik je vymezen jako ekonomicky a právně samostatná jednotka, která existuje za účelem podnikání. S ekonomickou sousledností, která je projevem svobody v podnikání, souvisí odpovědnost vlastníků za konkrétní výsledky podnikání. Právní samostatností se rozumí moţnost podniku vstupovat do právních vztahů s jinými trţními subjekty, uzavírat s nimi smlouvy, ze kterých pro něj vyplývají jak práva, tak povinnosti. Právně podnik je definován jako...soubor hmotných, jakoţ i osobních a nehmotných sloţek podnikání. K podniku náleţí věci, práva a jiné majetkové hodnoty, které patří podnikateli a slouţí k provozování podniku nebo vzhledem ke své povaze mají tomuto účelu slouţit. Podnik je spjat se zastoupením osobní sloţky lidí, prostřednictvím kterých se podnikatelská činnost uskutečňuje. Pokud by byl majetek slouţící k potencionálnímu podnikání, ale chyběla by osobní sloţka, nelze je za podnik označovat. O podnik jde pouze tehdy, dojde-li k propojení osobních a hmotných sloţek anebo osobních a nehmotných sloţek podnikání. Podnik není movitost ani nemovitost, ale objekt právních vztahů, tudíţ na jeho právní poměry se pouţívají ustanovení o věcech v právním smyslu. Vlastník podniku má právo podnik drţet, uţívat, pouţívat jeho plody a uţitky a nakládat s ním. Při charakterizování obecných znaků podniku odborná literatura často odkazuje na E. Gutenberga, který popsal základ podniku třemi znaky, které jsou nezávislé na uplatňovaném hospodářském systému (viz tab. č. 1). 11 Převzato z - SRPOVÁ, J.; ŘEHOŘ, V. a kol. Základy podnikání. Teoretické poznatky, příklady a zkušenosti českých podnikatelů. Praha: Grada Publishing, s

17 Tab. č. 1 Znaky podniku podle E. Gutenberga (1995) Všeobecné znaky podniku kombinace výrobních faktorů princip hospodárnosti princip finanční rovnováhy Specifické znaky podniku princip soukromého vlastnictví princip autonomie princip ziskovosti Zdroj: tabulka č. 1 a doprovodný text níţe převzaty z - SRPOVÁ, J.; ŘEHOŘ, V. a kol. Základy podnikání. Teoretické poznatky, příklady a zkušenosti českých podnikatelů. Praha: Grada Publishing, s. 35. Ke všeobecným znakům podniku: Kombinace výrobních faktorů jen taková jednotka je podnikem, v němţ se účelně kombinují faktory (práce, stroje, zařízení, zásoby apod.) vzhledem k poţadovanému výstupu. Princip hospodárnosti vyjadřuje snahu podniku pracovat co nejefektivněji (maximalizace výstupů, minimalizace vstupu, optimalizace vztahu mezi vstupy a výstupy). Princip finanční rovnováhy projevuje se ve schopnosti podniku plnit své platební povinnosti. Ke specifickým znakům podniku: Princip soukromého vlastnictví vyjadřuje převaţující vlastnickou formu. Vlastník podniku si vyhrazuje právo přímo nebo nepřímo se zúčastňovat na řízení podniku. Princip autonomie vyjadřuje svobodu a nezávislost podnikatelské činnosti, která je řízena trţními vztahy bez direktivních zásahů státu. Princip ziskovosti týká se nutnosti zisku jako výsledku podnikatelské činnosti a zároveň o tendenci k maximalizaci zisku ve vztahu k vloţenému kapitálu. Dělení podniků se vymezuje na dělení podle velikosti na podniky malé, střední a velké, přičemţ se pouţívají obvykle tři různá pojetí 12 : 12 Převzato z - VEBER, J.; SRPOVÁ, J. a kol. Podnikání malé a střední firmy. 2. vyd. Praha: Grada Publishing, s

18 Statistická pojetí česká statistika se harmonizovala s kvantitativní typologií statistického úřadu Evropské unie (Eurostat) v roce 1997 a podniky dělí do tří skupin podle počtu zaměstnanců: a. malé do 20 zaměstnanců 13, b. střední do 100 zaměstnanců, c. velké 100 a více zaměstnanců. Doporučení komise Evropské unie pouţití pro třídění podniků čtyř kriterií, která musí podnik splňovat při ucházení o podporu podnikání 14 : počet zaměstnanců, roční obrat, hodnota aktiv, nezávislost. Třídění firem touto metodou je následující: a. mikrofirma do 10 zaměstnanců; roční obrat do 2 mil. EUR, aktiva do 2 mil EUR; b. malá firma do 50 zaměstnanců, roční obrat do 10 mil. EUR, aktiva do 10 mil. EUR; c. střední firma do 250 zaměstnanců, roční obrat do 50 mil. EUR, aktiva do 43 mil. EUR; d. velké podniky nad 250 zaměstnanců, roční obrat nad 50 mil. EUR, aktiva nad 43 mil. EUR. Klasifikace České správy sociálního zabezpečení pragmatické klasifikování velikosti firem. Tímto malé podniky mají minimální náklady na administrativu v oblasti sociálního zabezpečení 15 : a. malé organizace do 25 zaměstnanců, b. organizace nad 25 zaměstnanců včetně. Malé a střední podniky (dále MSP) tvoří převáţnou část ve struktuře firem v Evropě působí 19 milionů malých a středních firem, jenţ tvoří 99,8% všech firem v Evropské unii a vytváří přes 74 milionů pracovních míst. Celkově se sektor MSP v České republice podílí na 13 Podniky do 20 zaměstnanců nemají však všeobecnou statistickou povinnost a šetření v této skupině podnikatelských subjektů se realizuje výběrovým řízením. 14 Zákon č. 47/2002 Sb., o podpoře malého a středního podnikání vychází z doporučení Evropské komise 2003/361/EC z Zákon č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociálním zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti. 18

19 vytváření hrubého národního produktu (dále HDP) více neţ 37%, na výkonech a přidané hodnotě více neţ z 50% a zabezpečuje z 60% zaměstnanost 16. Sektor MSP často pojme lidský kapitál, který bývá uvolněn velkými podniky a zároveň rozvoj MPS je v řadě místních regionů strůjce pracovních míst. Statisticky je zřejmé, ţe MPS mají drtivý podíl v celkové struktuře firem a nemalý přínos k tvorbě HDP. Jejich pravý význam však tkví především ve společenských (těsnější svázání s místním regionem, reprezentace místního kapitálu, realizace lidské produktivity apod.) a ekonomických přínosech (flexibilita, rychlé přizpůsobování, protipól monopolům apod.) Podnikatelská činnost versus zaměstnanecký poměr Pro kaţdého, kdo se rozhodne podnikat, přináší podnikání řadu pozitivních i negativních důsledků. Všechny okolnosti by měl budoucí podnikatel zváţit, jelikoţ podnikatelská činnost je nevratný proces, který s sebou nese rizika v podobě (nejen) vynaloţených nákladů, které mohou být navţdy ztraceny. Vedle materiální újmy je začátek podnikání spojeno s mnoţstvím psychické námahy, která je mnohdy nepřetrţitá. Odměnou podnikateli je relativní svoboda, seberealizace a časová flexibilita. Rozhodnutí stát se podnikatelem sebou přináší řadu změn, především změnu pracovního prostředí. Ze zaměstnance, tj. osoby mající příjmy ze závislé činnosti funkčních poţitků, se stává podnikatel, tj. osoba samostatně výdělečně činná, která má své podřízené zaměstnance závislé na vůli svého zaměstnavatele-podnikatele. Na osobu podnikatele se tak klade řada povinností z oblasti daní a účetnictví a s tím mnoţství zákonů z těchto oblastí. V případě zaměstnavatele-podnikatele má podnikající odpovědnost za své zaměstnance, za zajištění jejich mezd, příspěvků na sociální pojištění atd. Zaměstnanecký poměr je oproti podnikatelské činnosti mnohem méně náročný na odpovědnost a obvykle po pracovníkovi nevyţaduje více jak osm hodin denně v práci. Zaměstnavatel mu vytváří celé pracovní prostředí, vč. prostředků k práci potřebných. V případě stabilního, úspěšného podniku má zaměstnanec relativní jistotu v měsíčně se opakující mzdě a v některých podnicích určitý kariérní postup. Při rozhodování, zda se stát podnikatelem, hraje velkou roli vlastní profesní přístup potencionálního podnikatele. 16 Údaje převzaty z - VEBER, J.; SRPOVÁ, J. a kol. Podnikání malé a střední firmy. 2. vyd. Praha: Grada Publishing, s

20 1.2 Právní formy podnikání Podnikání v České republice ve své právní formě vychází z Listiny základních práv a svobod 17, která stanovuje, ţe kaţdý...má právo na svobodnou volbu povolání a přípravu k němu, jakoţ i právo podnikat a provozovat jinou hospodářskou činnost. Podrobněji se zaměřující právní úpravy jsou Obchodní zákoník a Ţivnostenský zákon, popř. další zákony, které se týkají úprav podmínek pro podnikání, které jsou mimo působnost ţivnostenského zákona. Nemohou být opomenuty právní úpravy týkající se vedení účetnictví, odvádění daní a ostatních povinných odvodů, ochrana hospodářské soutěţe a spotřebitele atd. Následující podkapitoly se opírají především o úpravy obsaţené v občanském zákoníku a ţivnostenském zákonu. Přičemţ prostor věnovaný obchodním společnostem v obchodním zákoníku se týká především části druhé, Hlava I - Obchodní společnosti. Stručný přehled znázorňuje příloha č. I Živnosti a živnostenské oprávnění Zákon č. 455/1991 Sb., ţivnostenský zákon upravuje podnikání, které má charakter ţivnostenského podnikání, neupravuje tudíţ všechny druhy podnikatelské činnosti. Ţivnostenský zákon upravuje jak podmínky ţivnostenského podnikání, tak i kontrolu nad jejich dodrţováním. Ţivnost můţe provozovat fyzická osoba nebo právnická osoba, česká nebo zahraniční. Vţdy po splnění podmínek pro podnikání stanovené tímto zákonem. V případě, ţe jde o zvláštní případ ţivnosti 18 je zapotřebí státní povolení (koncese). Osoba, která můţe provozovat ţivnost, se označuje pojmem podnikatel. Pojem podnikatele je v případě ţivnostenského zákona nutné odlišovat od pojmu podnikatel podle obchodního zákoníku, kde je osoba podnikatele definována šířeji. Podnikatelem, podle Ţivnostenského zákona, se označuje osoba, která je oprávněna provozovat ţivnost, resp. je drţitelem příslušného ţivnostenského oprávnění. Podmínky pro provozování ţivnosti musí splnit podnikatel u všech druhů ţivností, u právnické osoby pak její odpovědný zástupce. Všeobecnými podmínkami provozování ţivnosti fyzickými osobami jsou: 17 Ústavní zákon č- 2/1993 Sb. Listina základní práv a svobod (Hlava čtvrtá). 18 viz Ţivnosti koncesované. 20

21 a) minimální věková hranice stanovena na 18 let (ke dni vzniku ţivnostenského oprávnění musí fyzická osoba dosáhnout věku 18 let, nabytí zletilosti uzavřením manţelství není postačující; v opačném případě je zapotřebí ţivnost provozovat prostřednictvím odpovědného zástupce); b) způsobilost k právním úkonům (v případě opačném, či omezeném je umoţněno provozovat ţivnost jen prostřednictvím odpovědného zástupce); c) bezúhonnost - bezúhonný je ten, kdo: a. nebyl pravomocně odsouzen pro trestný čin spáchaný úmyslně, ať jiţ samostatně nebo v souběhu s jinými trestnými činy, k nepodmíněnému trestu odnětí svobody v trvání nejméně jednoho roku; b. či pro trestný čin spáchaný úmyslně, jehoţ skutková podstata souvisí s podnikáním a na který se nevztahuje, co je uvedeno v bodě a. pozn.: podmínku bezúhonnosti musí fyzická osoba splňovat vţdy, v opačném případě nemůţe podnikat ani prostřednictvím odpovědného zástupce. Zvláštní podmínky provozování ţivnosti se vyţadují u ţivností řemeslných, vázaných a koncesovaných a jedná se o odbornou či jinou způsobilost (kvalifikační předpoklady a praxe, zvláštní spolehlivost 19 ), pokud je vyţadována ţivnostenským zákonem nebo jinými předpisy. Pokud fyzická osoba nesplňuje zvláštní podmínky, můţe ustanovit svého odpovědného zástupce, který tyto podmínky splňuje. U koncesovaných ţivností však tímto způsobem zvláštní podmínky nelze obejít. Další podmínky pro získání ţivnostenského oprávnění je neexistence překážek provozování živnosti. Ţivnost nemůţe provozovat fyzická nebo právnická osoba, na jejíţ majetek byl prohlášen konkurs, nebo u níţ byl zamítnut insolvenční návrh, protoţe majetek dluţníka nepostačoval k úhradě nákladů insolvenčního řízení, nebo byl-li zrušen konkurz kvůli nedostatku majetku dluţníka pro uspokojení věřitelů 20. Dělení živností vychází z ţivnostenského zákona: I) Ohlašovací, které mohou být provozovány na základě ohlášení při splnění podmínek stanovených pro danou ţivnost. Ke vzniku ohlašovacích ţivností není potřeba rozhodnutí ani souhlas ţivnostenského úřadu. Ohlašovací ţivnosti se dělí na: 19 Poţadavek u některých koncesovaných ţivností. 20 Uvedené překáţky můţe Ţivnostenský úřad prominout. 21

22 a) Živnosti volné jsou ţivnosti, u kterých není stanovena podmínka odborné ani jiné způsobilosti. Mezi obory činnosti se řadí např.: 21 zprostředkování obchodu a sluţeb, velkoobchod a maloobchod, realitní činnost, reklamní činnost, marketing, poradenská a konzultační činnost. b) Živnosti řemeslné zahrnují ţivnosti, pro jejichţ provozování je zapotřebí doklad o vyučení v oboru, maturitní zkoušce v příslušném oboru, ukončeném vyšším odborném nebo vysokoškolském vzdělání v příslušné oblasti (nebo oboru vzdělání) či uznání odborné kvalifikace vydaným uznávacím orgánem. V seznamu řemeslných ţivností jsou zahrnuty ţivnosti, které mohou ohrozit ţivoty nebo zdraví lidí. Řemeslné ţivnosti jsou např.: 22 mlékárenství, zpracování kamene, zámečnictví, zlatnictví, hodinářství, izolatérství. c) Živnosti vázané označovány jen ţivnosti, které jsou uvedeny v příloze č. 2 k zákonu č. 455/1991 Sb., o ţivnostenském podnikání Ţivnosti vázané. Jsou to např.: činnost účetních poradců, vedení účetnictví, vedení daňové evidence, podnikání v oblasti nakládání s nebezpečnými odpady, provozování autoškoly. Pro kaţdou činnost je vymezena odborná způsobilost buď přímo v příloze č. 2 anebo odkazuje na konkrétní zvláštní předpis. Stanovený doklad o odborné způsobilosti musí být přiloţen k ohlášení ţivnosti. II) Koncesované, které mohou být provozovány jen po přidělení státního povolení tzv. koncese veřejné listiny, v níţ je zaneseno povolení státu a podmínky provozování koncesované ţivnosti. Spolehlivost podnikatele je také všeobecnou podmínkou provozování koncesované ţivnosti, která se posuzuje ve vztahu k předmětu podnikání a bere zřetel na ochranu ţivota, zdraví, majetkových a jiných práv osob a veřejných zájmů. Zaměstnanec musí splňovat podmínku spolehlivosti (nutné pro vydání koncese ţivnostenským úřadem), popř. bezúhonnosti (pokud vyţaduje ţivnostenský zákon). Podnikatel nese odpovědnost za splnění těchto podmínek. Ţivnostenský úřad můţe stanovit podmínky k provozování koncesované ţivnosti, kterou můţe být vybudování bezpečnostních zařízení apod. Mezi koncesované ţivnosti patří např.: 23 ostraha majetku a osob, vedení spisovny, provozování cestovní kanceláře, směnárenská činnost, provádění veřejných draţeb. 21 Převzato z přílohy č. 4 k zákonu č. 455/1991 Sb., o ţivnostenském podnikání. 22 Převzato z přílohy č. 1 k zákonu č. 455/1991 Sb., o ţivnostenském podnikání. 23 Převzato z přílohy č. 3 k zákonu č. 455/1991 Sb., o ţivnostenském podnikání. 22

23 Podnikání samostatně na základě ţivnostenského či jiného oprávnění je vhodnou formou pro začínající fyzické osoby. Je častou volbou osob, které v podnikání nespatřují hlavní zdroj svých příjmů. Souhrn výhod a nevýhod naznačuje tabulka č. 2. Tab. č. 2 Výhody a nevýhody podnikání na základě živnost. nebo jiného oprávnění Výhody: + minimum formálně-právních povinností + nízké správní výlohy při zaloţení bez nutnosti počátečního kapitálu + podnikatelskou činnost lze zahájit hned po ohlášení* + jednoduchost účetnictví** + daňové úspory + jednoduché přerušení či ukončení podnikatelské činnosti Nevýhody: - riziko plynoucí z ručení celým svým majetkem - vysoké poţadavky na odborné i ekonomické znalosti podnikatele - omezené moţnosti získání bankovních úvěru - u potencionálních obchodních partnerů můţe vyvolat dojem méněcenného partnera - vysoké odvody na sociální pojištění ze zisku z podnikání * Výjimku tvoří ţivnosti koncesované a ţivnosti vyţadující zvláštní povolení. ** Podnikatel má moţnost vést daňovou evidenci pokud není zapsán v obchodním rejstříku. Zdroj: výběr sestaven dle - VEBER, J.; SRPOVÁ, J. a kol. Podnikání malé a střední firmy. 2. vyd. Praha: Grada Publishing, s. 76. Více fyzických osob se můţe sdruţovat do sdružení bez právní subjektivity. Sdruţováním plynou podnikatelům výhody v podobě moţných úspor reţijních nákladů a spojení finančních prostředků a zkušeností, přičemţ je zachováno rovnoprávné postavení členů a jejich ručení za závazky vzniklé z podnikatelské činnosti zůstává neomezeno. Takové sdruţení však nemůţe vstupovat do ţádných obchodních ani právních vztahů. Další moţností je tiché společenství, které vzniká na základě smlouvy a nemá právní subjektivitu. Tichý společník se smlouvou o tichém společenství zavazuje poskytnout podnikateli určitý vklad a podílet se na podnikatelské činnosti podnikatele a podnikatel se tím zavazuje k vyplácení poměrné části čistého zisku očištěného o příspěvek do rezervního fondu. Mezi podnikatelem a společníkem se stanoví rozsah účasti tichého společníka na zisku a ztrátě obvykle do výše vkladu. Tichý společník nemá právo podílet se na řízení společnosti. 23

24 1.2.2 Osobní obchodní společnosti Veřejná obchodní společnost je spolu s komanditní společností skupinou tvořící osobní společnosti, které v České republice podnikatelé na počátku 90. let 20. století s oblibou volili v průběhu privatizace. Pokud se dosáhne relativně rozsáhlé podnikatelské základny, s oblibou se osobní obchodní společnosti transformují převáţně do akciových společností. Osobní obchodní společnosti jsou podobné klasickým ţivnostem avšak s rozdílem jiných, rozsáhlejších činností při sdruţení dvou a více osob. Veřejná obchodní společnost (zkratkou v.o.s., veř. obch. spol.) je charakteristická vysokou účastí společníků na řízení a vedení této formy společnosti. Po společnosti s ručením omezením se jedná o nejrozšířenější právní formu podnikání malých a středních podniků. K zaloţení veřejné obchodní společnosti je zapotřebí alespoň dvou osob (můţe být právnickou i fyzickou osobou), kteří budou podnikat pod společnou firmou, přičemţ ručí za závazky společnosti společně a nerozdílně celým svým majetkem. Veřejná obchodní společnost je sdruţením osob, které má vlastnosti právnické osoby ze zákona. Veřejná obchodní společnost se zakládá podpisem společenské smlouvy všemi zakladateli a tato smlouva je přitom jedinou formou zakladatelského dokumentu, která je moţná a přípustná. Účelem společenské smlouvy je stanovení co moţná nejpropracovanější nastavení zaloţení společnosti, aby se předešlo případným konfliktům uvnitř společnosti či jejich následným řešením. Veřejná obchodní společnost vzniká zápisem do obchodního rejstříku, přičemţ zápis musí být podepsán všemi společníky a doloţen listinami, které osvědčují skutečnost, ţe se do rejstříku zapisují. Někdy jsou veřejné společnosti zakládány za účelem vykonávání společné činnosti, které se řadí mezi tzv. svobodné povolání 24. Souhrn výhod a nevýhod podnikání ve formě veřejné obchodní společnosti naznačuje tabulka č Tzv. svobodné povolní provozují osoby, které podnikají na základě jiného neţ ţivnostenského zákona. Mezi svobodná povolání se řadí např.: advokát, auditor, notář, lékař, odhadce, soudní exekutor. 24

25 Tab. č. 3 Výhody a nevýhody veřejné obchodní společnosti Výhody: + zaloţení bez nutnosti základního kapitálu + zisk nepodléhající dani z příjmu právnických osob* + přístup k cizímu kapitálu + relativně jednoduché vystoupení společníka ze společnosti Nevýhody: - neomezené ručení společníků - minimálně dva společníci - moţnost vzniku konfliktu při řízení společnosti - vysoké nároky na kvalitní znalosti * U veřejné obchodní společnosti je zisk celý rozdělen mezi společníky a zdaněn kaţdý zvlášť daní z příjmu fyzických osob. Zdroj: výběr sestaven dle - VEBER, J.; SRPOVÁ, J. a kol. Podnikání malé a střední firmy. 2. vyd. Praha: Grada Publishing, s. 78. Komanditní společnost (zkratkou k.s., kom. spol.) je právnickou osobou, která je osobní společností smíšeného typu. Lze jí označit za veřejnou obchodní společnost s prvky společnosti s ručením omezeným. V komanditní společnosti jsou osoby, z nichţ jedna nebo více ručí za závazky komanditní společnosti do výše svého nesplaceného vkladu, tzv. komanditisté a jeden nebo více společníků celým svým majetkem, tzv. komplementáři, kteří jsou statutárním orgánem společnosti. Zatímco jsou komplementáři společníky, kteří v reálu vykonávají podnikatelskou činnost, u komanditistů převládá jejich kapitálová účast ve společnosti spolu s informačními a kontrolními právy. Komplementářem můţe být pouze osoba splňující všeobecné podmínky provozování ţivnosti, u níţ není překáţka provozování ţivnosti a to bez ohledu na předmět podnikatelské činnosti. Komanditní společnost se zakládá společenskou smlouvou podepsanou všemi zakladateli, avšak není poţadována ke své platnosti forma notářského zápisu stačí úředně ověřené podpisy. Komanditní společnost vzniká zápisem do obchodního rejstříku, jehoţ návrh musí být podepsán všemi společníky a k němuţ musí být přiloţená společenská smlouva jakoţto další potřebné dokumenty. Komanditní společnost můţe být vhodnou formou podnikání u podnikatele, který nedisponuje potřebným mnoţstvím kapitálu, ale má zajímavý podnikatelský nápade či know-how a investora, který hledá investiční příleţitost. Nastínění výhod a nevýhod komanditní společnosti zobrazuje tabulka č

26 Tab. č. 4 Výhody a nevýhody komanditní společnosti Výhody: + jednoduché řízení + nízký počáteční kapitál + zisk se rozděluje podle společenské smlouvy mezi komanditistu a komplementáře + moţnost změny na v.o.s. bez likvidace (za určitých podmínek) Nevýhody: - neomezené ručení komplementářů - dvojí zdanění u komanditistů - riziko názorového rozporu mezi komanditistou a komplementářem - administrativně náročnější (při sestavování společenské smlouvy) - nutnost souhlasu komplementářů i komanditistů při změně společenské smlouvy Zdroj: výběr sestaven dle - VEBER, J.; SRPOVÁ, J. a kol. Podnikání malé a střední firmy. 2. vyd. Praha: Grada Publishing, s Kapitálové společnosti Kapitálové společnosti jsou nejsloţitější právní formou podnikání a zahrnují společnosti s ručením omezením a akciové společnosti. Společnost s ručením omezeným (zkratkou s.r.o., spol. s r. o.) je nejrozšířenější formou podnikání právnických osob. Základní kapitál je tvořen vklady společníků a ručení společníků se odvíjí od výše nesplacení těchto vkladů zapsaných v obchodním rejstříku (minimální výše vkladu je Kč). Za porušení závazků odpovídá společnost celým svým majetkem, přičemţ základní kapitál je nastaven na minimální výši Kč. Orgány společnosti s ručením omezeným jsou: valná hromada nejvyšší orgán společnosti tvořena všemi společníky; jednatel či jednatelé statutární orgán společnosti, který jedná za společnost (stanovena valnou hromadou); dozorčí rada zřízena za předpokladu, ţe tak je stanoveno ve společenské smlouvě nebo zvláštním zákonem (členové rady se zapisují do obchodního rejstříku). Stejně jako v akciové společnosti i zde dochází k oddělení vlastnictví od řízení. Vlastníci společnosti s ručením omezeným nemusejí řídit společnost. Společnost je však povinna vést 26

27 účetnictví, přičemţ zde dochází ke dvojímu zdanění, kdy je zdaněn zisk společnosti (rozdíl nákladů a výnosů), tak i jednotlivé podíly na zisku společníků, které se stanovují valnou hromadou ze zisku společnosti očištěného o příspěvek do rezervního fondu. Kaţdý společník společnosti s ručením omezeným má ve vztahu ke společnosti určité povinnosti a práva. Povinnosti společníka jsou primárně obsaţeny ve společenské smlouvě, přičemţ obchodní zákoník upravuje pouze určité povinnosti a u některých povinností připouští odklon od zákonné úpravy. Povinnosti společníka dané zákonem jsou 25 : a) povinnost splatit vklad ve lhůtě (max. 5 let) a výši, ke které se zavázal ve společenské smlouvě; b) příplatková povinnost je povinnost společníka přispět peněţitým plněním na vytvoření vlastního kapitálu mimo základní kapitál (pouze v případě, ţe společenská smlouva tuto povinnost přímo nařizuje a valná hromada rozhodla o jejím uloţení); c) ručební povinnost se týká ručení společníků do výše svých nesplacených vkladů zapsaných v obchodním rejstříku, ručí tudíţ omezeně, ale solidárně; d) zákaz konkurence, který definuje obchodní zákoník 26, je moţno společenskou smlouvou ve vymezeném rozsahu stanovit i pro společníky. Práva společníků lze rozdělit na 27 : a) společenstevní, které se týkají účasti na řízení a kontroly činnosti společnosti, podávání ţaloby jménem společnosti, poţádání soudu o vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady, nakládání s obchodním podílem, ukončování účasti na společnosti; b) majetková, ke kterým patří právo na podíl ze zisku, na vypořádací podíl (u společníka, jehoţ účast zanikla za trvání společnosti), na podíl na likvidačním zůstatku (v případě úpadku společnosti), na přednostní právo k účasti na zvýšení základního kapitálu (při zvyšování základního kapitálu peněţními vklady). Změna vlastníka u společnosti s ručením omezením (např. při prodeji obchodního podílu) je komplikovaný proces, jelikoţ se řídí smlouvou, na jejímţ základě byla společnost zaloţena. 25 Převzato z - ŠVARC, Z. et al. Základy obchodního práva. 2. vyd. Plzeň: Aleš Čeněk, s Viz zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník ( 136) cílem právní úpravy je zabránit zúčastněným osobám v nepoctivém a spekulativním jednání na úkor společnosti a tím i jednotlivých společníků. 27 Převzato z - ŠVARC, Z. et al. Základy obchodního práva. 2. vyd. Plzeň: Aleš Čeněk, s

28 V případě úmrtí společníka se mohou komplikace prohloubit v průběhu dědického řízení a mohou vést aţ k zániku společnosti. Výhody a nevýhody společnosti s ručením omezením popisuje tabulka č. 5. Tab. č. 5 Výhody a nevýhody společnosti s ručením omezeným Výhody: + omezené ručení společníků + moţnost i nepeněţitého vkladu + moţnost ustanovení kontrolního orgánu dozorčí rady + pro přijetí rozhodnutí není třeba souhlasu všech společníků + vyplacené podíly na zisku společníků (fyzickým osobám) nepodléhají odvodům do sociálního pojištění + vklad lze splatit do 5 let* + kontrola vstupu dalšího kapitálu Nevýhody: - nutnost počátečního kapitálu - administrativní zátěţ plynoucí z chodu společnosti - dvojí zdanění - náročnost převádění obchodních podílů * Před podáním návrhu na zápis do obchodního rejstříku je zapotřebí splatit 30% kaţdého vkladu společníka a souhrnu ve výši minimálně Kč. Zdroj: výběr sestaven dle - VEBER, J.; SRPOVÁ, J. a kol. Podnikání malé a střední firmy. 2. vyd. Praha: Grada Publishing, s Dále zpravidla společnosti s ručením omezeným podléhají i nepřímým daním, hlavně dani z přidané hodnoty (dále DPH), která se zúčtovává dle výše obratu. Akciová společnost (zkratkou a.s., akc. spol.) je spojována s rozsáhlými výdaji na zaloţení a její provozování a tudíţ se mezi malými a středními podniky jako forma podnikání příliš nevyskytuje. Akciová společnost jako právní forma podnikání se tudíţ uplatňuje u podnikatelských činností, které svým rozsahem mají vysoké nároky na základní kapitál. Na rozdíl od společnosti s ručením omezeným je akciová společnost charakterizována jako ryzí nebo čistá kapitálová společnost. V právní úpravě akciové společnosti se velmi podstatně odráţejí vlivy evropského práva a to právě v souvislosti se vstupem České republiky do Evropské unie. U akciové společnosti neručí společníci (akcionáři) za závazky společnosti, akciová společnost odpovídá za své závazky celým svým majetkem vytvořeným jak při svém 28

29 zaloţení (základní kapitál), tak i následnou podnikatelskou (případně nepodnikatelskou) činností. Akciová společnost můţe být zaloţena právnickou osobou či minimálně dvěma fyzickými osobami (zaloţení společnosti jediným zakladatelem, který by byl fyzickou osobou, je vyloučeno). Akciová společnost je zakládána zakladatelskou listinou (je-li zakladatel jeden) nebo zakladatelskou smlouvou (jsou-li zakladatelé alespoň dva), která musí mít formu notářského zápisu. Akciová společnost můţe být zaloţena dvěma způsoby: veřejnou nabídkou akcií v případě umístění akcií na kapitálový trh a tím mít moţnost získat prostředky od neomezeného mnoţství investorů (v tomto případě zákon stanoví minimální základní kapitál pro vznik akciové společnosti 20 mil. Kč.); bez veřejné nabídky akcií v určitém poměru upisují zakladatelé akcie na celý kapitál společnosti (v tomto případě zákon stanoví minimální základní kapitál pro vznik akciové společnosti 2 mil. Kč.). Akciová společnost vzniká zápisem do obchodního rejstříku, přičemţ návrh podává představenstvo s podpisy všech členů představenstva. Příslušný rejstříkový soud zápis akciové společnosti povolí pouze v případě, ţe jsou splněny všechny zákonem dané podmínky podle obchodního zákoníku. Orgány akciové společnosti: valná hromada nejvyšší orgán akciové společnosti, který tvoří všichni akcionáři; představenstvo statutární orgán akciové společnosti, který řídí činnost společnosti a vystupuje jejím jménem navenek; dozorčí rada kontrolní orgán akciové společnosti, jejíţ rozsah působnosti můţe být upraven stanovami společnosti. Kromě výše uvedených si můţe akciová společnost zřizovat i orgány další. Práva a povinnosti akcionářů (společníků) jsou v právní úpravě značně rozsáhlá a detailní. Seznam jednotlivých práv a povinností akcionářů je uveden v obchodním zákoníku v 178 v 3. oddílu., avšak další práva a povinnosti jsou rozmístněna v ostatních oddílech úprav akciové společnosti v obchodním zákoníku, jakoţ i v obecných ustanoveních o obchodních společnostech 28. Z práv akcionáře lze uvést např.: 28 Jedná se o 56-69h obchodního zákoníku. 29

30 podílet se na řízení společnosti (zejména účastnit se valné hromady a hlasovat na ní), právo na vydání akcie nebo zatímního listu při splacení emisního kurzu či jeho splatné části, podílet se na zisku společnosti k poměru drţených akcií, podílet se na likvidačním zůstatku společnosti v případě úpadku společnosti, přednostní právo upsat část nových akcií společnosti upisovaných ke zvýšení základního kapitálu. Mezi povinnosti akcionáře patří např.: řádně a včas zaplatit emisní kurz upsaných akcií, oznamovací povinnost, předloţit zatímní list k výměně, vrátit vyplacenou dividendu, kterou akcionář nepřijal v dobré víře. Souhrn výhod a nevýhod spojených a akciovou společností popisuje tabulka č. 6. Tab. č. 6 Výhody a nevýhody akciové společnosti Výhody: + akcionáři (společníci) neručí za závazky společnosti + dobrý přístup k cizím zdrojům + jako forma podnikání dobře vnímaná potencionálními obchodními partnery + vyplacené dividendy nepodléhají odvodům na sociální pojištění Nevýhody: - vysoký základní kapitál - komplikovaná právní úprava - administrativní náročnost zaloţení a běh společnosti - nemoţnost zaloţit společnost jednou fyzickou osobou - nutnost ověření účetní uzávěrky auditorem a její povinné zveřejnění - povinné sestavování výroční zprávy společnosti - komplikovaná daňová úprava příjmů z převádění akcií Zdroj: výběr sestaven dle - VEBER, J.; SRPOVÁ, J. a kol. Podnikání malé a střední firmy. 2. vyd. Praha: Grada Publishing, s

31 1.2.4 Družstvo Druţstvo je právnickou osobou korporačního typu podobně jako obchodní společnosti, avšak druţstvo jako obchodní společnost označovat nelze. Na rozdíl od obchodních společností jsou druţstva relativně otevřenými společenstvími s proměnlivou členskou základnou. Druţstva mohou být zřizována za účelem dosaţení zisku, ale jsou především zakládána s cílem uspokojování hospodářských, sociálních a dalších potřeb svých členů. Druţstvo má vţdy postavení podnikatele z důvodu povinného zápisu do obchodního rejstříku. Tudíţ platí, ţe do obchodního rejstříku jsou zapisována a postavení podnikatele mají i ta druţstva, která nejsou zaloţena pro realizaci podnikatelské činnosti, ale k dosaţení jiných cílů, resp. dosaţení cílů k podpoře svých členů druţstva. Stejně jako u kapitálových společností za závazky druţstva neručí členové druţstva, ale druţstvo celým svým majetkem. Vznik druţstva je spjat se zápisem do obchodního rejstříku, přičemţ základní kapitál v minimální výši Kč musí být splacen před podáním návrhu na zápis alespoň ve výši své poloviny. Při svém vzniku musí druţstvo zřídit nedělitelný fond v minimální výši 10% zapisovaného kapitálu. Nedělitelný fond se postupně rozrůstá kaţdý rok 10% částí z čistého zisku. Nedělitelný fond slouţí k podobnému účelu jako rezervní fond u kapitálových společností, tj. k financování společnosti. Základním stěţejním dokumentem druţstva jsou jeho stanovy, které určují postavení členů druţstva, jejich práva a povinnosti, organizační strukturu druţstva a jeho orgány, základní mechanizmy činnosti druţstva a jeho hospodaření. Orgány druţstva jsou: členská schůze nejvyšší orgán, jejímţ prostřednictvím člen druţstva realizuje práva plynoucí ze členství a rozhoduje o všech záleţitostech, o kterých jí umoţňují podle zákona a stanov rozhodovat; představenstvo statutární orgán druţstva, který realizuje právní úkony druţstva (je oprávněno jednat ve všech záleţitostech druţstva); kontrolní komise kontrolní orgán druţstva, jenţ je oprávněna kontrolovat veškerou činnost druţstva (za svou kontrolní činnost odpovídá pouze členské schůzi). Druţstva, jako právní forma podnikání, se příliš nepouţívají. V České republice jsou známé spíše v souvislosti s bytovou výstavbou, tzv. bytová druţstva. Výhody a nevýhody druţstva, jako právní formy podnikání popisuje tabulka č

32 Tab. č. 7 Výhody a nevýhody družstva Výhody: + členové neručí za závazky druţstva + jednoduché přijímaní* a vystupování členů druţstva + rovné postavení členů + poměrně nízký základní kapitál Nevýhody: - vytváření nedělitelného fondu - dvojí zdanění Pozn.: * při přijímání nového člena se nemění stanovy postačuje pouze vyplněná přihláška. Zdroj: výběr sestaven dle - VEBER, J.; SRPOVÁ, J. a kol. Podnikání malé a střední firmy. 2. vyd. Praha: Grada Publishing, s Ostatní společnosti Mezi obchodní společnosti řadí obchodní zákoník vedle výše zmíněných společností ještě Evropskou společnost (dále ES) a Evropské hospodářské zájmové sdružení (EHZS). Jedná se o společnosti, které jsou zahrnuty do českého práva na základě nařízení Rady Evropské unie. Cílem nařízení je podpora spolupráce na úrovni států Evropské unie v celoevropských projektech. ES s EHZS jsou formou nadnárodní obchodní společnosti, kterou lze za srovnatelných podmínek zakládat na území celé Evropské unie. V obecné rovině lze říci, ţe EHZS má nejblíţe k veřejné obchodní společnosti a to především skutečností, ţe jeho členové ručí za závazky sdruţení společně, neomezeně a nerozdílně. Stejně jako právní úprava sdruţení podle obchodního zákoníku 56 odst. 1 i u EHZS platí, ţe sdruţení registrovaná na území České republiky (podobně jako obchodní společnosti) jsou právnickou osobou s plnou právní subjektivitou. EHZS se zakládá smlouvou o sdruţení, přičemţ musí obsahovat minimálně údaje o názvu, sídlu sdruţení, předmětu, pro který bylo sdruţení zaloţeno, identifikační údaje o kaţdém členu sdruţení a dobu trvání sdruţení (v případě zaloţení na dobu určitou). EHZS dále stanovuje pouze dva povinné orgány, kdy nejvyšším orgánem jsou společně jednající členové a jeden či více jednatelů, kteří jsou za sdruţení oprávněni jednat. Často jsou moţnosti vzniku ES spojovány s fúzí národních akciových společností, z nichţ nejméně dvě akciové společnosti mají sídla na území různých členských států Evropské unie, zaloţení holdingové společnosti z akciové společnosti a společnosti s ručením omezeným řídící se právem svého členského státu či transformací akciové společnosti zaloţené podle 32

33 práva členského státu na ES. Je tedy zřejmé, ţe se ES podobá nejvíce akciové společnosti zaloţené dle evropského práva. U ES si lze vybrat mezi monistickou strukturou společnosti, kdy je v čele společnosti správní rada v čele s předsedou a statutárním orgánem je předseda správní rady, a dualistickou strukturou společnosti, která je téměř shodná se strukturálním pojetím akciové společnosti v právní úpravě České republiky. 1.3 Zvláštní formy společností Offshore společnosti Pojem offshore společnosti je obvyklé označení společností zakládaných v zemi, která umoţňuje provozovat podnikatelskou činnost za splnění určitých podmínek nebo na základě speciálního zákona a to bez odvádění daní z příjmu těchto společností, nebo se daň pohybuje do určité maximální výše (obvykle 12%). Zmíněné lokality, nabízející toto specifické daňové prostředí, jsou označovány jako daňové ráje, kterými jsou např. v Evropě Lucembursko, Monako, Andorra, Kypr a Malta; v Asii Hong-kong, Singapur, Spojené arabské emiráty; v USA Florida, Nevada; v Jiţní a Střední Americe Kostarika, Panama, Uruguay, Argentina a Chile. Vedle nízkého zdanění je dalším stimulem k přiklonění se k offshore společnosti zajištění určité nedotknutelnosti vlastnictví, například se jedná o absenci auditu a ochranu před rizikem zcizení (exekuce, vyvlastnění, konfiskace). Charakteristické pro tyto společnosti je nutnost platit jednorázový vládní poplatek v řádech několik stovek amerických dolarů. V některých případech jsou k tomuto poplatku ještě připočítávány poplatky spojené s vyřízením potřených formalit (tzv. filing fee ). Při zaloţení tohoto typu společnosti se zájemce obvykle obrátí na nějakou specializovanou firmu, která zaloţení offshore společnosti zprostředkuje. Zpravidla se jedná o společnosti, které mají přehled v platné legislativě daňových rájů, v nichţ zakládání zřizují. Cena, kterou si tyto zprostředkující společnosti účtují za vyřízení veškerých náleţitostí, se odvíjí od rozsahu sluţeb (balíčků sluţeb), ze kterých si zájemce vybírá. V poslední době se státy snaţí zamezit vznikání těchto společností, jelikoţ stát přichází o nemalé části na nevybraných daních z těchto uniklých příjmů offshore společností. Snaha bránit se tomuto trendu se odráţí v legislativě, ve které se usiluje o zamezení této činnosti. Týká se to především změn v zákoně o daních z příjmu, či v devizovém zákoně. Po nedávné hospodářské krizi ještě více státy a nadnárodní organizace zvýšily tlak na daňové ráje se 33

34 snahou sníţit daňové úniky a odliv kapitálu. Důsledkem je, ţe se zakládání offshore společností přesouvá více do asijských regionů Outsourcing Problematika v oblasti outsourcingu (z anglického outside resourcing, v překladu získání zdroje z vnějšku ) se odvíjí především od snahy firem o co největší optimalizaci svých nákladů. Obecně se dá říci, ţe outsourcing spočívá ve vyčlenění některé či některých činností, které budou při poskytování (zajišťování) externím subjektem pro firmu efektivnější. Můţe se jednat o produkty či sluţby. Outsourcing je často oblíbený ve společnostech zaměřujících se na informační technologie. Tyto společnosti přecházejí na outsourcování informačních systémů, jelikoţ by vlastní vývoj a údrţba byla pro firmu z ekonomického hlediska méně výhodná. Princip outsourcingu je znázorněn schéma č. 2. Schéma č. 2 Princip outsourcingu Poskytovatel Sluţba zdroje Podnik Zdroj Obhospodaření zdroje Hlavní činnost Výstup Výstup Zdroj: převzato z - BRUCKNER, T.; VOŘÍŠEK, J.: Outsourcing informačních systémů. Praha: Ekopress, s. 2. Vyuţívání outsourcingu pro firmu znamená, ţe můţe věnovat své úsilí, resp. zdroje pro tu činnost, kterou má jako hlavní zdroj příjmů, či činnosti, které jdou podniku nejlépe, a nemusí se zatěţovat realizací činností podpůrných. Dojde tedy ke zrychlení obratu produktu, sníţení nákladů, zvýšení produktivity a v neposlední řadě i k zisku. S vyuţíváním outsourcingu se lze nejčastěji setkat například u činností typu: účetnictví, stavební a údrţbářské práce, právní sluţby a informační technologie. V odborné literatuře se lze setkat s deseti důvody k vyuţívání outsourcingu 29 : 29 Převzato z - KISLINGEROVÁ, E. et al. Manaţerské finance. 2. vyd. Praha C. H. Beck, s

35 1) Soustředění se na hlavní činnost podniku 2) Rozšíření reengineeringu podnikových procesů. 3) Přístup ke schopnostem a moţnostem na vysoké úrovni. 4) Sdílení rizik. 5) Uvolnění zdrojů pro jiné účely na hlavní aktivitu. 6) Uvolnění kapitálových zdrojů. 7) Přísun peněz (outsourcované činnosti nevyţadují drţení aktiv). 8) Sníţení operativních nákladů a redukce kontrolní činnosti. 9) Zdroje nejsou dostupné interně. 10) Některé aktivity jsou obtíţně zvladatelné nebo zcela mimo kontrolu. Vedle kladů má outsourcování i své nevýhody. Mezi ty patří především ztráta kontroly nad outsourcovanou činností a odkázání na výsledek externího subjektu, přičemţ tak vzniká silná závislost na externím dodavateli. Dále informační a bezpečnostní rizika plynoucí s poskytováním firemních dat cizímu subjektu. Outsourcing nemá v české legislativě svou právní úpravu, tudíţ se při vyuţívání těchto sluţeb pouţívají smlouvy typu: smlouva o dílo, smlouva mandátní atd. dle principu posuzování podle obsahu nikoliv podle formy Centra sdílených služeb Centrum sdílených sluţeb (v angličtině Shared Service Center, dále SSC) představuje samostatnou právní jednotku, jenţ poskytuje podpůrné sluţby zakládající organizaci i ostatním obchodním jednotkám v podniku. Na základě uzavřených dohod a dalších smluvních ujednání si SSC fakturuje poplatky za poskytnuté sluţby. Hlavním podmětem k zakládání SSC byla potřeba sniţovat náklady. Podnik vyčlenil transakční činnosti a přesunul je do lokality s levnější pracovní silou. Přesun podpůrných procesů do jednoho místa s sebou také nese i další optimalizaci fungování celého podniku a tudíţ mohou výkonné jednotky věnovat větší část svého času na strategicky významnější činnost. SSC se v počátcích spíše zaměřovaly na finanční a účetní procesy transakční povahy. Postupem času rozšířily svůj zájem i do dalších oblastí např. nákupu, informačních technologií, personalistiky a zákaznického servisu. 35

36 Kaţdý podnik či jednotka má své specifické poţadavky, tudíţ musí posoudit, zda vyuţít SSC zajišťované interně, či vyuţívající outsourcingu. Otázky, které by měly být poloţeny, popisuje tabulka č. 8. Tab. č. 8 Sdílené služby, interní vs. externí sdílené služby. Mít či nemít sdílené služby Interní vs. externí - podnikatelské prostředí podniku - disponibilní finanční a jiné zdroje - rozsah daného procesu - schopnost dostupných dodavatelů - současné technologické prostředí - efektivita nákladů na sluţby - schopnosti a zkušenosti - vhodnost procesů - ztráta interního know-how a kontroly Zdroj: Michiel van den Berg: Je lepší vlastní centrum sdílených sluţeb, nebo outsourcing? [online]. cit [cit ] <http://www.deloitte.com/view/cs_cz/cz/tiskovecentrum/clanky/ f66a37210vgnvcm200000bb42f00arcrd.htm > Snaha přejít od fixních nákladů k jejich větší variabilitě je jednou z příčin, jenţ vede podniky k vytváření SSC nebo k outsourcingu. K rozhodování přispívá také uvaţování o finančních faktorech, které by nastaly v případě vyuţívání SSC, např. potřebné investice, očekávané úspory a předvídatelnost nákladů. Podniky zvaţují rizika spojená s outsourcingem či centralizací sluţeb, která jsou zřetelnější při outsourcingu neefektivních a nestandardizovaných procesů v podniku. Závisí především na povaze a potřebách určitého podniku či jednotky, zdali se rozhodnou pro interní sdílené sluţby, či si vyberou outsourcing sluţeb, nebo outsourcing jednotlivých procesů. 36

37 2 Postup založení obchodní společnosti společníky V předchozí kapitole bylo ve stručnosti nastíněno, jaké moţnosti má člověk, který se rozhodne pro zahájení podnikatelské činnosti. Další část této diplomové práce, resp. druhá kapitola se zaobírá samotným procesem zaloţení podnikatelského subjektu a to jak v širokém pojetí předpokladů pro zahájení podnikání, tak i v konkrétních krocích, které musí budoucí podnikatel provést, aby vznikla obchodní společnost. Faktické zaloţení společnosti se vymezuje na zaloţení společnosti s ručením omezeným, jako nejoblíbenější právní formu podnikání v České republice. 2.1 Úvahy před založením podniku Před zahájením podnikatelské činnosti je zapotřebí zváţit mnoţství faktorů, které souvisejí jak s okolním prostředím (konkurenční prostředí, podpora okolí aj.), tak i faktory, které souvisejí se samotnou osobou zakladatele, resp. osobou, která se chce stát podnikatelem (předpoklady k podnikání, počáteční kapitál aj.). Zahájení podnikatelské činnosti by se nemělo obejít bez přípravy podnikatelského plánu, jenţ by znázornil potencionální reálnost a ţivotaschopnost budoucího podniku, který je postavený na podnikatelském nápadu. Zásadní je alespoň minimální znalost zákonů týkajících se podnikání přinejmenším z praktického důvodu, jako je výběr právní formy podnikání. Aktivity spojené s realizací podnikatelského záměru se dají shrnout do oblastí 30 : a) obchodní vymezení předmětu činnosti, b) ekonomické informace (potřeba finančních prostředků), c) sociálně psychologické (předpoklady osobní, rodinné vztahy apod.), d) právní (znalost zákonů, speciální odbornost aj.). K vymezení předmětu činnosti, resp. zpracování podnikatelského plánu je zapotřebí uvaţovat mnoţství souvislostí, na které začínající podnikatel narazí. Jedná se o soustředění potřebných informací o potencionálním okruhu zákazníků, kteří by měli zájem o nabízené produkty, přičemţ se musí brát v potaz jejich solventnost. V případě plánování většího rozvoje podniku je vhodné uvaţovat o případném rozšíření na další trhy (export) jako 30 Převzato z - NOVÁK, J.; KOČIŠČÁKOVÁ, P.; NOVOTNÝ; L.. Zakládání podniku a investování učební text. Ostrava: Vysoká škola báňská Technická univerzita Ostrava, s

38 moţnostech odbytu. Před vstupem na trh je zapotřebí zmapovat konkurenci, její postavení, a zdali jsou kladeny překáţky vstupu na tento trh. Dále je zásadní mít moţnost volby dodavatelů ideálně v prostředí, kde je dodavatelů velký počet, aby se minimalizovalo riziko závislosti na určitém dodavateli. Důleţitou sloţkou při rozhodování je dostatek a dostupnost všech zdrojů potřebných pro podnikatelskou činnost zdroje pracovních sil včetně nákladů na nich vynaloţených v poměru k jejich kvalitě a produktivitě, přístup k surovinám a nákladnost jejich dopravy. Zvaţování rozsahu a míry podnikatelského rizika, které obvykle vyplývá ze samotného podnikání, je nutno provést jiţ před samotným zahájením činnosti. Jedná se souhrny a kombinace vnějších a vnitřních vlivů: vnější vlivy - ekonomické prostředí, daně, pojištění, inflace, devizový kurz, ceny, geografická poloha aj.; vnitřní vlivy technická a technologická úroveň, finanční a ekonomická stránka, vybavení lidskými zdroji aj. Ekonomické informace, tzn. zpracování zakladatelského rozpočtu, vytyčí prostředky potřebné k financování podnikatelské činnosti a i k financování zdrojů, které se vkládají do podniku na provoz ještě před generováním příjmů z podnikání, které by následně provoz financovaly. Jedná se o výdaje spojené s: a) samotným zaloţením podniku, b) zajištěním dlouhodobého majetku nutného pro rozjezd podniku, c) stanovením oběţných aktiv spojených s počátkem podnikání, d) počátečním provozním kapitálem. Sociálně psychologické předpoklady souvisí s podnikatelovými předpoklady. Okolností, které by měl podnikatel zváţit je celá řada, mezi nimi například: splnění předepsaných podmínek (podmínky k provozování ţivnosti, resp. neexistence překáţek provozování ţivnosti); časové moţnosti podnikatele (budoucí podnikatel, který by podnikání provozoval jako vedlejší činnost, např. v souběhu se svým zaměstnáním, by měl volit náročnost 38

39 podnikatelské činnosti tak, aby dokázal zkoordinovat podnikání se svými povinnostmi zaměstnance); zručnost a jiné dispozice podnikatele (podle svých osobních dispozic se budoucí podnikatel můţe zaměřit na oblast činnosti, kterou je schopen zvládnout). Úspěšným podnikatelem se můţe stát jen silná a cílevědomá osoba, která je schopná realizovat podnikatelský nápad do konce, umí pracovat s lidmi a vést je, a pro své podnikání má pochopení a podporu lidí ve svém nejbliţším okolí (rodina, přátelé) Výběr vhodné právní formy podnikání Volba právní formy podnikání se odvíjí od řady kritérií, z nichţ některé jsou obecného rázu a některé přímo souvisejí s provozováním určité činnosti. Vhodnost určité formy podnikání je tudíţ posuzována z mnoha hledisek, přičemţ nejzákladnější je minimální velikost základního kapitálu, který je vyţadován ze zákona. Jedná se o komanditní společnost (min. vklad komanditisty je 5 tis. Kč), akciovou společnost (min. vklad 2 mil. Kč, resp. 20 mil. Kč) a společnost s ručením omezeným (min. vklad 200 tis. Kč) V prvotní analýze se zvaţují skutečnosti typu: obtíţnost zaloţení (formální náleţitosti a výdaje zaloţení), min. počet osob nezbytných k zaloţení (samostatné podnikání versus podnikání se společníky), ručení podnikatele (ručení podnikatele celým svým majetkem versus ručení do výše svého nesplaceného vkladu), právní úprava formy podnikání (jednoduchost samostatné fyzické osoby versus sloţitost kapitálových společností), zastupování podnikatelského subjektu navenek (nutnost vytváření orgánů společnosti). Zvaţování těchto základních kriterií je nejsnazší pro výběr určité formy podnikání jiţ z toho důvodu, ţe jsou prakticky základními charakteristikami jednotlivých forem podnikání. Při podrobnějším zvaţovaní dalších aspektů, jiţ výběr právní formy není tak jednoznačný. V odborné literatuře se uvádějí další hlediska, na které by budoucí podnikatel měl brát zřetel, jsou to například: 39

40 rozsah plánovaných podnikatelských aktivit (pro malý rozsah podnikání není třeba zakládat komplexní právnickou osobu), obor činností (některé činnosti mají konkrétní zákonem stanovené poţadavky), míra zdanění generovaného zisku (odvod daní z příjmů fyzických osob či odvod daní z příjmu právnických osob), poţadavky na vedení účetnictví a povinnost auditu účetní závěrky (moţnost výběru daňové evidence u fyzických osob, povinnost auditu u akciové společnosti), povinnost zveřejňování dat z účetní závěrky v obchodním rejstříku (týká se subjektů zapsaných v obchodním rejstříku), pruţnost právní normy (moţnosti transformace podniku na jinou právní formu či povinnost související s pozastavením, ukončením činnosti podnikatelského subjektu). Aspekty, které nejsou upravovány právní normou, má moţnost podnikatel vymezit, upravit zakladatelskou listinou (pokud je součástí zaloţení podnikatelského subjektu) a předejít tak budoucím potíţím Výběr vhodného společníka V některých formách podnikání (v.o.s., k.s., a.s., druţstvo) je vyţadováno podnikání ve více osobách, resp. s více společníky. Pokud se budoucí podnikatel rozhodne pro určitou právní formu podniku, která ze zákona vyţaduje účasti více osob, neexistuje pro něj univerzální pravidlo či postup k výběru nejvhodnějšího společníka. Jde zcela o individuální výběr podnikatele na základě jeho představ a očekávání. Uţitečným zdrojem informací o potencionálním společníkovi jsou jeho zkušenosti z předcházejícího působení v nějaké podnikatelské či jiné činnosti. Mezi základní informace, na které by se měl podnikatel při výběru společníka zaměřit, jsou např.: profesionální způsobilost (posouzení dosaţené profesní kvalifikace), vzájemné porozumění (posouzení vzájemných vztahů a důvěry), rozdělení kompetencí (důleţitost profesní odlišnosti). Moţnosti výběru společníka: rodinní příslušníci (obvykle se nepovaţují za nejvhodnější kandidáty); 40

41 interní kandidát (nejvhodnější kandidát z pohledu profesní kvalifikace; problém můţe nastat, pokud zaměstnanec nemá dostatečný kapitál při sloţení smluveného podílu); prostřednictvím specializované firmy (draţší varianta, eliminace chyb vlastního výběru). Další moţností je získání tichého společníka. Pro podnikatele je tichý společník výhodný hlavně z toho důvodu, ţe se nepodílí na řízení a dění v podniku, coţ je kompenzováno obvykle poţadavkem vyššího podílu ze strany tichého společníka. Výběr vhodného společníka není jednoduchou záleţitostí. Je třeba počítat i s nepředvídatelnými situacemi, které mohou nastat v průběhu spolupráce (např. úmrtí společníka, odchod společníka) a je vhodné mít nápravné opatření zakomponované jiţ v zakladatelské dokumentaci. 2.3 Založení společnosti s ručením omezeným Kaţdá právní forma právnické osoby má své odlišnosti při jejím zakládání, které jsou upraveny náleţitými pasáţemi obchodního zákoníku. Obecně lze definovat základní postup, resp. kroky, které jsou spojeny se zakládáním společnosti s ručením omezením. Zakládání společnosti s ručením omezeným bylo zdlouhavým procesem závislým na rychlosti úřadů, které jsou se zakládáním právnické osoby spjaty. Výrazné zkrácení doby pro zápis do obchodního rejstříku právnické osoby zapříčinilo vydání zákona č. 216/2005 Sb., kterým se změnil obchodní zákoník, občanský soudní řád, zákon o vyšších soudních úřednících a o notářích. Změna se týkala zejména obchodního rejstříku a bylo stanoveno, ţe návrhy na zápis do obchodního rejstříku či změnu v obchodním rejstříku lze podávat výhradně na závazném formuláři ověřeném notářem. Zaloţení společnosti lze rozdělit do dvou hlavních etap. V první etapě dochází k zaloţení společnosti a v druhé etapě k jejímu vzniku, tj. zápisem do obchodního rejstříku. Průběh od zaloţení ke vzniku společnosti naznačuje schéma č

42 Schéma č. 3 Postupné kroky založení a vznik obchodní společnosti Notář - zaloţení společnosti Banka - potvrzení správce vkladu Živnostenský úřad - vydání ţivnostenských oprávnění - ţivnostenský úřad vydá nové ţivnostenské listy a výpis po zápisu do OR Katastrální úřad - výpis z katastru nemovitostí Rejstříkový soud - zápis do OR = vznik společnosti - registrační povinnosti lze provést jiţ při podávání JRF na ŢÚ Ohlašovací a registrační povinnosti Vysvětlivky: OR obchodní rejstřík, JFR Jednotný registrační formulář, ŢÚ Ţivnostenský úřad. Zdroj: autor Sepsání společenské smlouvy Má-li vzniknout společnost s ručením omezeným, musí tomu předcházet její zaloţení 31. Právní skutečností, jenţ má za následek zaloţení společnosti, je sepsání společenské smlouvy (v případě dvou a více zakladatelů) nebo sepsání zakladatelské listiny (v případě jednoho zakladatele) a to ve formě notářského zápisu 32. Uzavřením společenské smlouvy vznikne smluvní vztah mezi společníky a tím jsou zúčastněné strany smlouvy navzájem vázány. Po 31 V případě, ţe by společnost vznikla právním nástupnictvím v rámci některé transformace do společnosti jiné, bylo by zaloţení obsaţeno v širším rámci přeměňovací operace. 32 V dalším textu bude věnován prostor hlavně společenské smlouvě. 42

43 sepsání společenské smlouvy není však společnost právnickou osobou a její působení vůči třetím stranám je omezeno na zákonnou úpravu 33. Zákon stanoví povinné (obligatorní) náleţitosti společenské smlouvy a to alespoň 34 : a) firmu a sídlo společnosti - firma společnosti s ručením omezeným musí obsahovat dodatek společnost s ručením omezeným nebo její zkratku a v souladu se společenskou smlouvou musí být dodatek právní formy uveden v návrhu na zápis obchodní společnosti do obchodního rejstříku a v usnesení o zápisu společnosti do obchodního rejstříku; sídlo lze uvést pouze jako obec (např. Praha), coţ v případě budoucího stěhování společnosti nevede ke změně společenské smlouvy; b) určení společníků uvedením firmy nebo názvu a sídla právnické osoby nebo jména a bydliště fyzické osoby - společník (fyzická osoba) se označuje jménem a příjmením, společník (právnická osoba) názvem či firmou a sídlem; není třeba uvádět rodné číslo, případně datum narození společníka fyzické osoby a IČO společníka právnické osoby (je však namístě tyto údaje ve společenské smlouvě uvést, jelikoţ se tyto údaje zapisují do obchodního rejstříku); c) předmět podnikání (činnosti) společnost s ručením omezeným (stejně jako akciová společnost) můţe být zaloţena za účelem podnikání, ale i za účelem jiným neţ podnikatelským účelem; d) výši základního kapitálu a výši vkladu každého společníka včetně způsobu a lhůty splácení vkladu vklady společníků mohou být vklady jak peněţními tak i nepeněţními, které mohou být např. věci movité či nemovité, podnik či jeho část, know-how, pohledávky či jiné majetkové hodnoty; e) jména a bydliště prvních jednatelů společnosti a způsob, jakým jednají jménem společnosti první jednatele nejmenuje valná hromada, jelikoţ první jednatelé musí být ve společenské smlouvě uvedeni ještě před vznikem společnosti (v případě, ţe by došlo k odvolání prvních jednatelů, není potřeba měnit společenskou smlouvu, jelikoţ další jednatelé ve společenské smlouvě být uvedeni nemusí); f) jména a bydliště členů první dozorčí rady u společnosti s ručením omezeným zřízení dozorčí rady není povinné a členové dozorčí rady se uvedou ve společenské 33 Zejména ustanovením v obchodním zákoníku v 64 Jednání jménem společnosti před zápisem do obchodního rejstříku. 34 Výčet obligatorních náleţitostí převzat z - zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník ( 110). 43

44 smlouvě v případě, ţe se pro zřízení orgánu dozorčí rady zakladatelé rozhodnou (obvykle se zřizuje za předpokladu velkého podniku); g) určení správce vkladu často jím bývá banka; důleţitost správce vkladu se zesiluje při splácení nepeněţitých vkladů; h) jiné údaje, které vyţaduje zákon např. způsob stanovení odvodů do rezervního fondu. Dále lze například společenskou smlouvou určit, zda společnost vydá stanovy, které upraví vnitřní organizaci společnosti a podrobněji některé náleţitosti, které jsou obsaţené ve společenské smlouvě, či výše zmíněné dobrovolné zřízení dozorčí rady. Pro názornost je základní vzor uvedený v příloze č. II. Řešení společenské smlouvy je však závislé na konkrétních potřebách zakladatelů. Sestavuje jej v konkrétní podobě notář a to jak na základě poţadavků zakladatelů, tak i v souladu s platnými ustanoveními obchodního zákoníku. Jiţ při sestavování společenské smlouvy je zapotřebí mít jasnou představu o obligatorních náleţitostech společenské smlouvy. Např. zásadní je výběr vhodného názvu společnosti obchodní firmy, pod kterou je společnost zapsána v obchodním rejstříku. Obchodní firma musí splňovat náleţitosti dané obchodním zákoníkem, tj. firma nesmí být zaměnitelná s firmou jiného podnikatele a nesmí působit klamavě (k odlišení formy nestačí pouze rozdílný dodatek označující právní formu společnosti). Vhodné pojmenování společnosti je kontrolováno aţ při podání návrhu na zápis do obchodního rejstříku a v případě, ţe podmínky nebyly splněny, rejstříkový soud společnost nezapíše, a tudíţ společnost nevznikne. V takovém případě je nutno opakovat kroky pro zaloţení společnosti. Cenové náklady na sepsání společenské smlouvy notářem jsou upraveny vyhláškou Ministerstva spravedlnosti ČR č. 196/2001 Sb., o odměnách a náhradách notářů a správců dědictví, konkrétněji přílohou této vyhlášky poloţkou A1. Odměny jsou odvozeny od tarifní ceny, která je hodnotou předmětu úkonu, v případě zaloţení obchodní společnosti je výše základního kapitálu určeného společenskou smlouvou tarifní cenou. Ohodnocení sepsání notářského zápisu o právním úkonu podle poloţky A1, s výjimkou poloţky D 35 popisuje tabulka č Poloţka D se týká odměn s pevnou sazbou, konkrétněji obsahuje ocenění notářského zápisu v dědických otázkách. 44

45 Tab. č. 9 Odměna notáře podle tarifní hodnoty (ČR, 2011) Tarifní hodnota % z tarifní hodnoty prvních Kč 2,0 z přebývající částky aţ do Kč 1,2 z přebývající částky aţ do Kč 0,6 z přebývající částky aţ do Kč 0,3 z přebývající částky aţ do Kč 0,2 z přebývající částky aţ do Kč 0,1 z přebývající částky aţ do Kč 0,05 částka nad Kč nezapočítává se minimum za úkon nelze-li tarifní hodnotu určit Kč Kč Zdroj: sestaveno dle přílohy k vyhlášce č. 196/2001 Sb., o odměnách a náhradách notářů a správců dědictví. Vydání jednoho stejnopisu notářského zápisu je zahrnuto v odměně notáře. Dále náklady rostou s potřebou stejnopisů a opisů pro další účely. V takové situaci jsou notáři odměňováni pevnou sazbou podle zmíněné vyhlášky. Sazby se liší podle druhu notářských zápisů (o právních úkonech, o průběhu valných hromad atd.), podle místa určení (ověřené dokumenty určené pro zahraničí jsou draţší) a podle typu notářského zápisu (stejnopis, opis, výpis 37 ). Dalším dokumentem, který je zapotřebí pro vznik společnosti (k zápisu do obchodního rejstříku), je čestné prohlášení jednatele, které vyţaduje úřední ověření (lze ověřit jak u notáře, tak na kontaktních místech Czech POINTu 38 ). Stejně lze získat výpis z Rejstříku trestů (u notáře i na Czech POINTu). Počet příslušných stejnopisů, opisů a kopií se odvíjí od potřeb jednotlivých společníků. Tabulka č. 10 uvádí příklady odměn notáře stanovených pevnou sazbou při vyhotovení různých typů notářských zápisů. 36 Konkrétněji v příloze vyhlášky č. 196/2001 Sb. se stanovuje bliţší určení ceny za notářský zápis u dalších situací, kdy nejde tarifní hodnotu určit, či ji lze určit nepoměrnými náklady. 37 Stejnopis obsahuje: stejný text jako vlastní notářský zápis, vč. kopií všech příloh (kopie plných mocí či další přílohy notářského zápisu), a doloţku ověřující shodu stejnopisu s notářským podpisem a razítkem. Výpis se týká pouze části nebo některých skutečností v notářském zápisu. Prosté opisy se vydávají pouze osobám, kterým se vydávají stejnopisy, či s jejich souhlasem. Opisy se liší od stejnopisů chybějící doloţkou o ověření shody s notářským zápisem. 38 Czech POINT je označení pro Český Podací Ověřovací Informační Národní Terminál. 45

46 Tab. č. 10 Odměny notáře stanoveny pevnou sazbou (ČR, 2011) Úkon Vydání dalšího stejnopisu Opis přílohy k dalšímu stejnopisu Vydání výpisu Opis přílohy k výpisu Vydání prostého opisu Ověření shody opisu nebo kopie* Ověření pravosti podpisu** Vydání výpisu z evidence Rejstříku trestů Sazba 100 Kč 30 Kč 200 Kč 30 Kč 30 Kč 30 Kč 30 Kč 50 Kč Pozn.:sazby jsou stanoveny za kaţdou započatou stranu; * jedná se o tzv. vidimaci ověření, ţe se kopie doslova shoduje s předloţenou listinou; ** tzv. legalizace ověření vlastnoručního podpisu (nebo uznání za vlastní) ověřující osobou. Zdroj: sestaven dle přílohy vyhlášky č. 196/2001 Sb., o odměnách a náhradách notářů a správců dědictví, oddíl II, poloţky J, K, H. Další náklady mohou vzniknout s potřebou dalších dokumentů (např. výpis z rejstříků trestů, výpis z katastru nemovitostí) v případě, ţe k zaloţení společnosti je pověřen notář, který obstará veškeré úkony spojené se stykem s příslušnými úřady (ţivnostenský úřad, rejstříkový soud). Pro příklad uvádí tabulka č. 11 rozepsání odhadu nákladů spojených s notářem za sepsání společenské smlouvy mající 5 stránek s 1 přílohou (čestné prohlášení s podpisovým vzorem jednatele) a vydání příslušných kopií k společnosti s ručením omezeným s minimálním základním kapitálem Kč. Čas potřebný k sepsání společenské smlouvy závisí na řadě faktorů (např. individuální poţadavky na společenskou smlouvu, počet společníků). 46

47 Tab. č. 11 Náklady spojené s notářským sepsáním společenské smlouvy (ČR, 2011). Úkon Sepsání společenské smlouvy Ověření podpisu přílohy Vydání dalšího stejnopisu, vč. přílohy (pro RS) Opis společenské smlouvy, vč. přílohy (pro ŢÚ) Ověření podpisu návrhu na zápis do OR Ověření souhlasu s umístěním sídla (pro RS a ŢÚ) Výpis z rejstříku trestů (pro RS) Celkem Peněžní náklady Kč 30 Kč 530 Kč 180 Kč 30 Kč 60 Kč 50 Kč Kč Pozn. RS Rejstříkový soud, ŢÚ Ţivnostenský úřad, OR Obchodní rejstřík. Ceny jsou uvedeny bez DPH. Zdroj: sestaveno podle odměn notářů dle vyhlášky č. 196/2001 Sb. a dle - E-s.r.o.: Náklady na zaloţení společnosti [online]. [cit ] < Složení základního kapitálu Návrhu na zápis do obchodního rejstříku musí předcházet splacení vkladů alespoň v zákonem předepsané minimální výši, jelikoţ zápisem vznikne právnická osoba, která ponese plnou odpovědnost za závazky vzniklé vůči svým věřitelům. Předpokladem dodrţení svých závazků je určitá majetková základna tvořená na počátku existence společnosti vklady společníků. Správa a splácení vkladů před vznikem společnosti definuje obchodní zákoník ( 60). Způsob sloţení vkladů stanoví sepsaná společenská smlouva. Obchodním zákoníkem je určena minimální výše vkladů, před podáním návrhu na zápis do obchodního rejstříku, ve výši 30% kaţdého peněţitého vkladu a celková výše splacených peněţitých a nepeněţních vkladů musí činit minimálně Kč. Při zakládání společnosti s ručením omezeným jedním společníkem je zapotřebí sloţit základní kapitál v celé minimální výši Kč. Obvykle se volí sloţení vkladů na bankovní účet, který banka zaloţí za účelem sloţení vkladu. Pro zřízení takového speciálního účtu (tzv. start-up účtů) poţadují banky předloţení notářem sepsané společenské smlouvy či zakladatelské listiny vznikající společnosti (originál či úředně ověřená kopie) a průkaz totoţnosti osoby disponující s účtem. Charakteristické pro tyto účty je, ţe s peněţními prostředky na nich uloţenými lze disponovat pouze v případě, ţe se jedná o úhradu výdajů na zřizování společnosti nebo vrácení vkladů. Disponování s peněţními prostředky na tomto účtu je v jiných případech vyloučeno. Plné nakládání s peněţními prostředky umoţní banka aţ po předloţení originálu či úředně potvrzené kopie výpisu z obchodního rejstříku. 47

48 V praxi se obvykle po vzniku společnosti přistupuje k převedení prostředků na jiný bankovní účet a následnému zrušení speciálního bankovního účtu či k převedení speciálního účtu na klasický bankovní účet pro právnické osoby, zpravidla v rámci sluţeb poskytovaných danou bankou. Při vybírání speciálního účtu hrají roli poplatky týkající se hlavně zřízení, zrušení a správy účtu, které jsou stanoveny měsíčním poplatkem. Některé banky si účtují i vystavení potvrzení správce vkladu. Vydání potvrzení pro obchodní rejstřík bývá zahrnuto v ceně sluţby, v některých případech je hrazeno zvlášť. Základní srovnání poplatků tří bank demonstruje tabulka č. 12. Tab. č. 12 Nabídka vybraných bank speciálních účtů (ČR, 2011, měsíčně) Banka Raiffeisenbank UniCredit Bank Volksbank CZ Banco Popolare ČR Název účtu Evidenční účet pro sloţení nebo zvýšení základního kapitálu Účty pro společnost v zakládání Zvláštní běţný účet za účelem splacení základního kapitálu Poplatky zřízení správa zrušení potvrzení 500 Kč* 0 Kč 0 Kč 0 Kč * 0 Kč Kč 0 Kč 500 Kč 150 Kč 0 Kč 0 Kč Účet základního kapitálu 0 Kč 0 Kč 500 Kč 250 Kč Pozn.: * řešeno individuálně. Zdroj: sestaveno dle sazebníků jednotlivých bank dostupných na: Vklad na účet se můţe převézt z jiného účtu či sloţit na pokladně příslušné banky přímo na speciální účet. Potvrzení o sloţení vkladu obvykle banky vydávají aţ druhý den po promítnutí nočních běhů v bance. Potvrzení o vkladu můţe vydat správce vkladu (pokud je správcem vkladu banka, je takové další potvrzení zbytečné). Příklad vzoru Prohlášení správce vkladu je součástí přílohy č. III Získání živnostenských oprávnění Dalším krokem v procesu zaloţení obchodní společnosti je získat oprávnění k podnikatelské činnosti. Oprávnění vydává živnostenský úřad v podobě ţivnostenských listů nebo koncesních listin pro kaţdou činnost (ţivnost), kterou vykonává. V případě, ţe by 48

49 podnikatelský subjekt podnikal bez příslušného ţivnostenského oprávnění, vystavuje se postihu finančního úřadu. Chybí-li v návrhu na zápis do obchodního rejstříku přiloţené ţivnostenské oprávnění, bude rejstříkový soud vyţadovat jejich doplnění 39. Nabytí účinnosti zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád od mělo za následek změnu základní části Jednotného registračního formuláře pro fyzickou i právnickou osobu. Jednotný registrační formulář (dále jen JRF) 40 nahradil různé typy formulářů, které obsahovaly totoţné náleţitosti poţadované jednotlivými úřady (ţivnostenský úřad, finanční úřad, úřad práce a zdravotní pojišťovna) od právnických a fyzických osob (právnická a fyzická osoba mají svůj vlastní typ JRF). Ve vztahu k ţivnostenskému úřadu lze pouţít JRF pro tyto registrace, resp. přihlášky do evidencí 41 : ohlášení ţivnosti; ţádost o koncesi; oznámení změny, resp. doplnění údajů dle 49, resp. 56 ţivnostenského zákona; ţádost o zrušení ţivnostenského oprávnění; oznámení o zahájení/ukončení provozování ţivnosti v provozovně; oznámení o přerušení provozování ţivnosti; oznámení o pokračování v provozování ţivnosti před uplynutím doby, na kterou bylo provozování ţivnosti přerušeno. Ohlášení lze činit osobně na kterémkoliv obecním ţivnostenském úřadu centrálním registračním místě (dále CRM), či zaslat formulář ţivnostenskému úřadu poštou nebo elektronicky (s elektronickým podpisem nebo do datové schránky CRM). Osobní ohlášení lze provést i prostřednictvím kontaktního místa veřejné správy Czech POINTu. Při pouţití JRF, lze přímo na ţivnostenském úřadě splnit i další registrační povinnosti, kterými je právnická osoba povinna. Procesy na CRM naznačuje schéma č V případě, ţe si rejstříkový soud vyţádá doplnění návrhu, navrhovatel neztratí zcela svoje původní pořadí (číslo jednací) ve frontě čekatelů na zápis. 40 Náhled Jednotného registračního formuláře je přílohou č. IV. 41 Převzato z - Ministerstvo průmyslu a obchodu: Jednotný registrační formulář [online]. c [ ] < 49

50 Schéma č. 4 Schéma procesů na CRM Obecní živnostenský úřad JRF Podnikatel MF (FÚ) MPSV (ÚP) MZ - VZP (příslušné ZP) Vysvětlivky: MF Ministerstvo financí, FÚ finanční úřad; MPSV ministerstvo práce a sociálních věcí, UP úřad práce; MZ Ministerstvo zdravotnictví, VZP Veřejné zdravotní pojištění, ZP zdravotní pojišťovna; JFR Jednotný registrační formulář. Zdroj: sestaveno dle - Doklady potřebné k přihlášení ţivnosti se liší podle typu ţivností (volné, vázané, řemeslné, koncesované). Nejméně dokladů je zapotřebí u ţivnosti volné. U ostatních ţivností je zapotřebí dodat další doklady. Základní dokumenty nutné k ohlášení ţivnosti: 1) Ohlášení živnosti (prostřednictvím JRF), ve které se uvádějí hlavně tyto údaje: obchodní firma nebo název, sídlo a nacionále osoby nebo osob, které jsou právnické osoby statutárním orgánem nebo jeho členy; identifikační číslo (IČO), bylo-li přiděleno; předmět podnikání s uvedením oborů činností podle příslušné přílohy 42 ţivnostenského zákona; provozovnu či provozovny, ve kterých bude zahájen provoz ţivnosti bezprostředně po vzniku ţivnostenského oprávnění (s výjimkou mobilních provozoven a automatů); pozn.: u ţivností vázaných, řemeslných a koncesovaných se uvádí nacionále odpovědného zástupce, jehoţ prostřednictvím je ţivnost provozována, u koncesovaných ţivností právnická osoba uvede téţ údaje podle zvláštních předpisů nezbytných pro zaujetí stanoviska příslušného orgánu státní správy. 42 Kaţdému typu ţivnosti se věnuje jedna příloha zákona č. 455/1991 Sb., o ţivnostenském podnikání: volné ţivnosti příloha č. 4, vázané ţivnosti příloha č. 2, řemeslné ţivnosti příloha č. 1, koncesované ţivnosti příloha č

51 2) Doklad o zřízení nebo založení právnické osoby (společenská smlouva apod.), pokud právnická osoba jiţ vznikla, tak je vyţadován doklad z příslušného rejstříku, ve kterém je zapsána (ne starší 3 měsíců). 3) Doklad prokazující právní důvod užívání prostor, v níţ má právnická osoba sídlo, např. nájemní smlouva, písemné prohlášení vlastníka, ţe s umístěním souhlasí. 4) Doklad o zaplacení správního poplatku, který se vybírá jen jednou i při současném ohlášení více ţivnostní nebo pokud je současně ohlášená ţivnost a podána ţádost o koncesi. Poplatky lze uhradit přímo v místě sídla ţivnostenského úřadu v hotovosti nebo poštovní poukázkou či bankovním převodem. Jejich výše je stanovena zákonem č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích výběr uveden v tabulce č. 13. Tab. č. 13 Poplatky spojené s ohlašováním živnosti (ČR, 2011) Úkon ohlášení ţivnosti či přijetí ţádosti o koncesi při vstupu do ţivn. podnikání přijetí podání kontaktním místem * ohlášení další ţivnosti či přijetí další ţádosti o koncesi ** Výše poplatku Kč 50 Kč 500 Kč Pozn.: * v případě, je-li ohlášení provedeno prostřednictvím kontaktního místa Czech POINT; ** nezáleţí na počtu ohlašovaných ţivností. Zdroj: sestaveno dle údajů dostupných na Další doklady jsou vyţadovány u ţivností vázaných, řemeslných a koncesovaných a týkají se odpovědného zástupce. 5) Doklad o trestní bezúhonnosti pokud je odpovědný zástupce příslušník jiného státu Evropské unie. Pokud stát takový doklad nevydává, odpovědný zástupce předkládá úředně potvrzené prohlášení o bezúhonnosti 43. Tento doklad můţe být nahrazen dokladem o uznání odborné kvalifikace, pokud se jím prokazuje i splnění podmínky bezúhonnosti. 6) Doklad prokazující odbornou způsobilost odpovědného zástupce (prokázání vzdělání či praxe). 7) Prohlášení odpovědného zástupce, ţe souhlasí s ustanovením do funkce. Pokud není prohlášení učiněno osobně na ţivnostenském úřadu, je zapotřebí toto prohlášení úředně ověřit. Příklad šablony pro prohlášení odpovědného zástupce je přílohou č. V. 43 Je-li státem posledního pobytu odpovědného zástupce Česká republika, ţivnostenský úřad si sám vyţádá výpis z evidence Rejstříku trestů. 51

52 U ohlašovacích ţivností má ţivnostenský úřad povinnost provést zápis do ţivnostenského rejstříku do 5 dnů 44 ode dne doručení ohlášení a vydat podnikateli výpis, pokud splní podmínky stanovené zákonem. Tím, ţe ţivnostenský úřad vydá výpis, potvrdí splnění podmínek pro provozování ţivnosti. Zakládaným právnickým osobám vzniká ţivnostenské oprávnění zápisem do obchodního či obdobného rejstříku, přičemţ podání návrhu na zápis je omezen lhůtou 90 dnů od doručení výpisu. Pokud do 90 dnů nedojde k podání návrhu k zápisu či není návrhu vyhověno, rozhodne ţivnostenský úřad o nesplnění podmínek pro vznik ţivnostenského oprávnění. U koncesovaných ţivností rozhoduje ţivnostenský úřad do 30 dní o koncesi ode dne doručení ţádosti, pokud jsou splněny všechny náleţitosti, a do 5 dnů 45 ode dne nabití právní moci rozhodnutí o udělení koncese provede zápis do ţivnostenského rejstříku a podnikateli vydá výpis. Lhůta pro podání návrhu na zápis do obchodního či obdobného evidenčního rejstříku je stejná jako u ohlašovacích ţivností. Ţivnostenský úřad vystaví ţivnostenský list (či listy) bez identifikačního čísla (IČO) a místo dne vzniku ţivnostenského oprávnění je uvedeno dnem zápisu do obchodního rejstříku. Tyto ţivnostenské listy se přikládají jako příloha k návrhu na zápis do obchodního rejstříku. Po vzniku společnosti vydá ţivnostenský úřad na základě předloţení výpisu z obchodního rejstříku nové ţivnostenské listy pod jiným jednacím číslem a s přiděleným identifikačním číslem Zápis do obchodního rejstříku Společnost vzniká dnem zápisu do obchodního rejstříku. Právnickým osobám, které se povinně zapisují do obchodního rejstříku, vzniká právo provozovat ţivnost dnem zápisu. Jak bylo zmíněno v předchozí kapitole, je lhůta pro podání návrhu na zápis do obchodního rejstříku stanovena na 90 dní a činí se tak prostřednictvím podání závazného formuláře, na kterém musí být úředně ověřený podpis navrhovatele (podnikatele). Vyhláškou č. 250/2005 Sb., o závazných formulářích na podání návrhů na zápis do obchodního rejstříku byly tyto závazné formuláře vydány jako příloha této vyhlášky a jsou k dispozici na webových stránkách Ministerstva spravedlnosti ČR (verze jak pro vyplnění v tištěné podobě, tak pro vyplnění elektronické podobě). O zápis do obchodního rejstříku poţádá právnická osoba 44 Právnickým osobám zapsaným v obchodním rejstříku či jiné evidenci vzniká ţivnostenské oprávnění dnem ohlášení. 45 Právnickým osobám zapsaných v obchodním rejstříku či jiné evidenci vzniká ţivnostenské oprávnění dnem nabití právní moci rozhodnutí o udělení koncese. 52

53 příslušný rejstříkový soud dle územního obvodu, kde je umístěno sídlo společnosti. Pokud by návrh na zápis nebyl podán standardizovaným formulářem, soud usnesením návrh zamítne. Pro úspěšný vznik společnosti je nezbytné k návrhu na zápis přiloţit všechny potřebné přílohy, které se týkají prvozápisu společnosti (při sloţitějších zápisech se doporučuje vypracováním potřebných dokumentů pověřit advokáta): týkající se společnosti: 1) doklad o zaloţení společnosti (společenská smlouva apod.), přičemţ po kaţdé případné změně společenské smlouvy je potřeba předloţit úplné znění společenské smlouvy; pokud podle společenské smlouvy mají být vydány stanovy, přikládají se k návrhu na zápis také; 2) oprávnění k podnikatelské činnosti (ţivnostenské listy apod.) vydané ţivnostenským úřadem; 3) doklad prokazující právní uţívání prostor souhlasem vlastníka prostor a výpisem z katastru nemovitostí (ne starší 3 měsíců), který vydá katastrální úřad či Czech POINT na poţádání za cenu 100 Kč (za kaţdou další stranu 50 Kč); 4) potvrzení správce vkladu o splnění vkladové povinnosti; týkající se kaţdého jednatele: 5) doklad o trestní bezúhonnosti (ne starší 3 měsíců); 6) čestné prohlášení a podpisový vzor jednatele, ve kterém prohlašuje, ţe je způsobilý k právním úkonům, splňuje podmínky provozování ţivnosti podle zákona č. 466/1991 Sb., o ţivnostenském podnikání a nenastala u něho skutečnost, jeţ je překáţkou provozování ţivnosti, a splňuje podmínky podle 38l obchodního zákoníku. Počet vyhotovení potřebných dokumentů dokládaných k návrhu na zápis do obchodního rejstříku řeší právní úprava na několika místech. Obchodní zákoník rozlišuje listiny na dvě skupiny, které se částečně překrývají. První skupina označuje listiny, které dokládají skutečnosti, a druhá skupina listiny, které se zakládají do sbírky listin. Dle obchodního zákoníku ( 38k, odst. 1) se listiny zakládané do sbírky listin předkládají ve dvojím vyhotovení. Listiny, jimiţ se nedokládají skutečnosti, které mají být do obchodního rejstříku zapsány, se předkládají v jednom vyhotovení. Právní úprava této pasáţe je poměrně komplikovaná a v praxi se lze setkat s odlišnými interpretacemi těchto ustanovení. Rejstříkový soud je povinen provést zápis do obchodního rejstříku anebo rozho 53

54 dnout o návrhu usnesením do 5 pracovních dnů. Ve zvláštních případech je tato lhůta prodlouţena na 15 dnů. Neprovede-li rejstříkový soud zápis do rejstříku a ani o návrhu nerozhodne ve stanovené lhůtě, povaţuje se navrhovaný zápis za provedený následující den po uplynutí této lhůty. Cenové náklady přijetí návrhu zápisu do obchodního rejstříku rejstříkovým soudem se odvíjejí od zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, resp. přílohy tohoto zákona Sazebníku poplatků. Poplatky jsou demonstrovány tabulkou č. 14. Poplatky se hradí kolky, které se lepí na přední část závazného formuláře. Tab. č. 14 Poplatky spojené se zápisem do obchodního rejstříku (ČR, 2011) Úkon První zápis do OR Výmaz podnikatele Změny či doplnění zápisu u podnikatele * Výše poplatku Kč Kč Kč Pozn.: za změnu či doplnění se vybírá poplatek pouze jednou bez ohledu na počet měněných nebo doplňovaných skutečností uvedených v návrhu. Zdroj: sestaveno dle poloţky č. 8 v příloze zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích. V období mezi zaloţením společnosti a jejím vznikem vystupují jménem společnosti zakladatelé, jejichţ jednání bude pro společnost zavazující pouze v případě, ţe tato jednání společnost schválí do tří měsíců od vzniku společnosti. Pokud se tak nestane, jsou tato jednání zavazující pro zakladatele, nikoliv pro společnost. Zápisem do obchodního rejstříku nabývá společnost právní subjektivitu, a tudíţ můţe vstupovat do právních vztahů svým jménem. 2.4 Ohlašovací a registrační povinnost V případě, ţe rejstříkový soud rozhodne pro zápis do obchodního rejstříku, zašle usnesení a výpis z obchodního rejstříku na adresu sídla společnosti, které jiţ obsahuje přidělené identifikační číslo nově vzniklé společnosti. Výpisem z obchodního rejstříku společnost prokazuje svůj vznik. Po faktickém vzniku má společnost provést povinné ohlašovací a registrační úkony, které musí absolvovat. S přiděleným identifikačním číslem (IČO) provede ohlášení změny na živnostenském úřadě, který vystaví nové ţivnostenské listy, kde je dopsáno IČO a den vzniku ţivnostenského oprávnění, a vydá výpis z ţivnostenského rejstříku. 54

55 Podnikatelská činnost generuje příjmy nebo její jiné výsledky, které jsou předmětem daně. Podnikatel, resp. poplatník je tedy povinen do 30 dnů podat přihlášku k příslušnému správci daně finančnímu úřadu. Plátce daně je povinen podat přihlášku k registraci u správce daně do 15 dnů ode dne, kdy mu vznikla povinnost vykonávat daňovým zákonem stanovené úkony. Přihlášení k registraci právnické osoby lze provést samostatnou přihláškou, která je dostupná na kterémkoliv finančním úřadě. Nebo jiţ při zakládání společnosti vyuţije k daňové registraci jednotného registračního formuláře (JRF), kterým lze ve vztahu k finančnímu úřadu provést tato přihlášení při ţádání o ţivnostenské oprávnění na ţivnostenském úřadě 46 : přihláška k registraci k dani z příjmů právnických osob, přihláška k registraci k dani z přidané hodnoty, přihláška k dani z nemovitosti, přihláška k dani silniční, přihláška k registraci pro plátcovy pokladny, přihláška k registraci stálá provozovna, přihláška k dani z příjmů jako plátci: daně z příjmů se závislé činnost a funkčních poţitků, daně z příjmů vybírané zvláštní sazbou daně, zajišťující daň z příjmu. Po úspěšném vyřízení registrace na finančním úřadu bude správce daně informovat osvědčením o registraci, včetně přidělení daňového identifikačního čísla (DIČ) 47. Ve výši aţ 2 mil. Kč je vyměřována pokuta za nesplnění registrace u správce daně. Osoba samostatně výdělečně činná (OSVČ) je povinna podle zákona č 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, den zahájení činnosti oznámit na příslušné správě sociálního zabezpečení. Pokud podnikatel spolupracuje při výkonu samostatné výdělečné činnosti s jinou osobou, je povinen oznámit jméno a příjmení, trvalé bydliště a rodné číslo tohoto spolupracovníka. Podnikatel, který má zaměstnance, je povinen prostřednictvím předepsaného tiskopisu provést ohlášení. Přihlášení k České správě sociálního zabezpečení lze rovněţ provést jednotným registračním formulářem jiţ při zakládání společnosti a je moţno podat 48 : 46 Převzato z - Ministerstvo průmyslu a obchodu: Jednotný registrační formulář [online]. c [ ] < 47 Daňové identifikační číslo (DIČ) je sloţené z předpony CZ a identifikačního čísla (IČO). 48 Převzato z - Ministerstvo průmyslu a obchodu: Jednotný registrační formulář [online]. c [ ] < 55

56 oznámení o zahájení (ukončení) samostatné výdělečné činnosti OSVČ, přihláška k důchodovému a nemocenskému pojištění OSVČ. Lhůta pro oznámení přijetí zaměstnance je stanovena na 8 dnů, které následují po uplynutí kalendářního měsíce, ve kterém účast na důchodovém pojištění vzniká. Nahlášení zdravotní pojišťovně nastoupení zaměstnance do zaměstnání je stanoveno stejnou 8 denní lhůtou. Povinnosti nahlášení zaměstnance vzniká společnosti dnem uzavřením pracovní smlouvy anebo dohody o pracovní činnosti (DPČ). Organizace je téţ povinna vést a následně zpracovávat veškeré záznamy potřebné k vyplácení nemocenských dávek 49. Právní úprava oznamovací povinnosti a úhrad pojistného je obsaţena v zákoně č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a zákoně č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění. Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti zase ukládá zaměstnavateli povinnost oznámit příslušnému úřadu práce volná pracovní místa a jejich charakteristiku a to ve lhůtě 10 kalendářních dnů po vytvoření či uvolnění pracovního místa. Další povinností pro právnické osoby je dle zákona č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů, datová schránka, která je automaticky zřízena Ministerstvem vnitra. Dle tohoto zákona je schránka elektronickým úloţištěm určeným k: a) doručování orgány veřejné moci, b) provádění úkonů vůči orgánům veřejné moci, c) dodávání dokumentů fyzických osob, podnikajících fyzických osob a právnických osob. K přístupu do datové schránky je oprávněn statutární orgán společnosti a nejčastěji k datům uloţeným v datové schránce přistupuje pověřená osoba (administrátor). Dalšími povinnostmi, které jsou jiţ spíše provozního charakteru, se týkají provozoven, u kterých je povinen podnikatel oznámit zahájení či ukončení činnosti v provozovně, zajistit její způsobilost k provozování ţivnosti a označit řádně provozovnu atd. 49 Malé organizace početně do 25 zaměstnanců včetně tuto povinnost nemají a za ně tyto povinnosti přebírá místní správa sociálního zabezpečení. 56

57 Aktivity zprostředkovatelských společností 3 Nabídka firem zprostředkujících zakládání a prodej obchodních společností Z předchozí kapitoly je patrné, ţe zaloţení obchodní společnosti je celkově náročný proces. K rychlejšímu průběhu zaloţení společnosti přispělo výrazné zkrácení lhůt, které mají úřady pro zpracování ţádostí, sjednocení formulářů potřebných pro zaloţení společnosti a její povinné registraci. I přes zmíněné zjednodušení je stále zakládání společností v České republice procesem, který vyţaduje velké zapojení zakladatelů a to jak časové, tak i znalostní. Zjednodušení celého postupu zaloţení společnosti nabízejí firmy, které se specializují na zprostředkování zaloţení společnosti, odbornou asistenci při zakládání společnosti či přímo prodej jiţ zaloţené společnosti a na další sluţby s těmito činnostmi spojené. Nejčastější aktivity zprostředkovatelských společností naznačuje schéma č. 5. Schéma č. 5 Aktivity zprostředkovatelských společností Prodej ready-made společností Zaloţení společnosti na klíč Úplná asistence Zaloţení a prodej off-shore společností Částečná asistence Ostatní sluţby Poskytnutí sídla Správa společnosti Ostatní doplňkové sluţby: - právní a notářské sluţby, - ekonomické a daňové poradenství, - apod. Statutární sluţby Nominee sluţby Zdroj: sestaveno dle běţně dostupných nabídek zprostředkovatelských společností. Rozmach firem zaměřených na oblast prodeje hotových společností a asistenčních sluţeb s tím spojených se v České republice datuje kolem roku 2001, kdy uţ je tento typ sluţeb 57

58 v západní Evropě poměrně běţný. V tomto počátečním období se počty prodaných předzaloţených společností (ready-made společností) pohybovaly v desítkách a trh oplýval minimem zprostředkujících firem. Postupem let mnoţství prodaných předzaloţených společností stoupalo a s nimi i počet podnikatelských subjektů zaměřujících se na tuto oblast podnikání. V průběhu let začaly sluţby zprostředkovatelských společností vyuţívat především developerské a investiční společnosti, advokátní kanceláře a kolem roku 2006 se začíná o tyto sluţby zajímat širší podnikatelská veřejnost. V době očekávaní daňové reformy v roce 2007, která by přinesla změny v oblasti daně z příjmů jak fyzických, tak i právnických osob, se výrazně zvýšil prodej předzaloţených společností. Podle České kapitálové informační agentury (ČEKIA) se v roce 2007 podíl předzaloţených společností na celkovém počtu zapsaných společností s ručením omezeným a akciových společností navýšil na 11%. Ve stejném roce Česká republika jako první v Evropě začala prodávat předzaloţenou společnost typu Evropská společnost (neboli evropská akciová společnost). V následujících letech prodej předzaloţených Evropských společností stoupal a v roce 2008 jich na území České republiky vzniklo na 97, přičemţ v Evropě společností tohoto typu existovalo přibliţně přes sto. V současné době jsou klienti zprostředkujících firem především čeští podnikatelé, nejvíce developeři či obchodníci s nemovitostmi, právníci a často cizinci. Pro názornost lze uvést informace firmy Společnosti online, s.r.o. (r. 2007), které uvádějí, ţe čeští podnikatelé tvoří 35% jejich klientů, kteří se chtějí vyhnout sloţité administrativě a koupí předzaloţené společnosti obvykle řeší potřebu rychle podepisovat smlouvy, účastnit se výběrových řízení nebo draţeb, u nichţ hrozí, ţe by proběhly dříve neţ by svou společnost stačili zaloţit a registrovat. Dále přibliţně 15% klientů tvoří developeři a obchodníci s nemovitostmi, kteří potřebují rychle reagovat na vývoj v tomto odvětví. Často kupují akciové společnosti kvůli potřebě znesnadnit přístup k informacím o majiteli nemovitosti, jelikoţ akcionáři se nezapisují do obchodního rejstříku a tudíţ je těţko zjistitelné, kdo je majitelem společnosti, resp. nemovitosti. Z 30% tvoří klientelu právníci, kteří často společnosti pořizují pro své zahraniční klienty a přibliţně 20% klientů tvoří samotní cizinci, kteří si většinou společnost pořizují pro nákup nemovitostí. Při vybírání zprostředkovatelské společnosti se doporučuje řídit obecnými pravidly minimalizující pravděpodobnost výběru firmy, která poskytuje nekvalitní sluţby. Poskytovatel sluţeb, resp. prodejce společností by měl garantovat absolutní bezdlužnost nabízené společnosti k odkoupení. Nabízené předzaloţené společnosti by měly mít právní a účetní netknutost, coţ je důsledek nulové podnikatelské historie. Zvýšená pozornost by se tedy měla zaměřit na předzaloţené společnosti s dřívějším datem vzniku. Zprostředkovatel by 58

59 měl za své sluţby poţadovat konečnou cenu bez dodatečně účtovaných skrytých poplatků. V neposlední řadě je zapotřebí ověřit si poskytovatele sluţeb a obecně se doporučuje vybírat si za partnera pouze renomované firmy, které mají silné postavení na trhu a delší obchodní historii. Výčet vybraných srovnávaných zprostředkovatelských firem, které jsou vybrány pro rámcovou představu o situaci na českém trhu, jsou uvedeny v tabulce č. 15. Tab. č. 15 Vybrané zprostředkovatelské společnosti Obchodní jméno Datum vzniku CEVE, s.r.o Společnosti Online, s.r.o TERRINVEST, s. r. o PAUL & BEER, s.r.o AccArt, s.r.o SMART Office & Companies, s.r.o PROFIRM, s.r.o Profispolečnosti.cz, s.r.o FIRMUS, a.s Zdroj: 3.1 Ready-made společnosti Ready-made společnost, která se označuje jako předzaloţená společnost (z volného překladu z anglického jazyka), je společnost, která jiţ existuje, tudíţ splnila všechny zákonem dané podmínky pro zaloţení. Má vlastní název, identifikační číslo, sídlo i jednatele zapsané v obchodním rejstříku a splacený zákonem určený základní kapitál. Při pořizování readymade společnosti si zájemce kupuje podíly (u akciové společnosti akcie). Zájemce po zaplacení poţadované ceny dostane zapsaný základní kapitál, který je zanesený pouze účetně, jelikoţ si vklad zprostředkující společnost vybere zpět. Nakupující podnikatel tudíţ získá ready-made společnost s nedoplatkem, který splatí postupně ziskem z podnikání. Ready-made společnost nevyvíjela ţádnou obchodní činnost, nemá ekonomickou ani účetní historii a je tudíţ zcela bezdluţná. Ready-made společnosti jsou obvykle vytvořeny pro nejběţnější předměty podnikání, pokud by však případný zájemce o odkup chtěl vyuţít společnost pro podnikatelskou činnost, pro kterou nemá ţivnostenské oprávnění, musí si je zařídit dodatečně. Výhody a nevýhody ready-made společnosti charakterizuje tabulka č

60 Tab. č. 16 Výhody a nevýhody ready-made společnosti Výhody Nevýhody + společnost jiţ existuje - vyšší cena + delší historie společnosti - dodatečné náklady spojené s doplněním/úpravou předmětu podnikání * + rychlost začátku podnikání - dodatečné náklady spojené se změnou sídla, jednatelů a firmy * + společnost je bez jakýchkoliv zatíţení Pozn.: * Některé firmy mají změny související se změnou vlastníka společnosti zahrnuty jiţ v ceně. Zdroj: autor. Změna vlastníka ready-made společnosti na zájemce o koupi se koná převodem a v rámci převodu společnosti s ručením omezeným se provádí: svolání a organizace valné hromady; odvolání jednatele a jmenování nového jednatele a dozorčí rady (je-li zřízena); uzavření smlouvy o převodu obchodního podílu; uzavření zprostředkovatelské smlouvy se zprostředkovatelskou firmou, předání všech dokladů a majetku společnosti; výpis z rejstříku trestů, z katastru nemovitostí a obchodního rejstříku; podání návrhu na zápis změn do obchodního rejstříku. V rámci poskytovaných sluţeb jednotlivých zprostředkovatelských společností mohou být v ceně zahrnuty sluţby, které souvisí s případnými individuálními změnami podle poţadavku nového majitele. Můţe být tedy ještě provedeno: případná změna názvu a sídla společnosti, případné uzavření smlouvy o poskytnutí obchodní adresy a s tím souvisejících sluţeb, ohlášení a vyřízení nových ţivností. Hlavním distribučním kanálem zprostředkovatelských společností je internetová síť, na které mají vystavené své webové prezentace s moţností výběru konkrétních sluţeb, ceníky či databáze předzaloţených firem připravených k převodu. Samozřejmostí je moţnost objednávek online. Jako příklad jednotlivých kroků od objednávky aţ po převod ready-made 60

61 společnosti je uveden postup u firmy Profispolečnosti.cz, s.r.o. prostřednictvím on-line objednávky: 1) zájemce o ready-made společnost em obdrţí objednávkový formulář, který vyplněný pošle zpět - formulář je strukturován pro vyplnění základních údajů nového majitele k převáděné společnosti: jména společníků a jednatelů, název a sídlo společnosti (pokud jej zájemce chce změnit), registrace k DPH aj. (závislé na poţadovaném okruhu sluţeb); 2) na základě obdrţeného vyplněného formuláře zprostředkovatelská společnost kontaktuje zájemce, se kterým domluví termín schůzky u spolupracujícího notáře, kde dojde rovněţ k samotnému zaplacení za sluţby novým majitelem zprostředkující společnosti proti předání dokladů a účetního majetku společnosti; 3) podle poţadavků zájemce o ready-made společnost můţe sezení u notáře probíhat dvojím způsobem: v případě zákonné povinnosti provést notářský zápis, který se provádí u podstatných změn, jaké jsou např. změna názvu společnosti, změna sídla, rozdělení obchodních podílů společníků; bez notářského zápisu, kdy se mění pouze jednatel a společník; dále se ověřují podpisy nabyvatele společnosti na příslušných dokumentech, které souvisejí s ohlášením změny na příslušných úřadech, a vyhotovení výpisů. 4) zprostředkovatelská společnost podá návrh na zápis na rejstříkový soud, přičemţ společnost zaručuje úspěšnost zápisu do obchodního rejstříku; 5) po úspěšném zanesení změn do obchodního rejstříku zprostředkovatelská společnost oznámí tuto skutečnost nabyvateli společnosti, který si můţe vyzvednout jiţ nový výpis z obchodního rejstříku. Cena ready-made společnosti se odvíjí hlavně od právní formy a stáří nakupované firmy, přičemţ společnost s ručením omezeným je podstatně levnější neţ akciové společnosti. Hodnota dříve předzaloţených společností kaţdým rokem narůstá, jelikoţ má zprostředkovatelská společnost kaţdý rok náklady spojené s vyřízením a uzavřením daňových přiznání a to i přesto, ţe ready-made společnost nemá ţádnou podnikatelskou činnost. Dalším důvodem je poptávka ze strany nakupujících, kteří starší společnosti preferují z důvodu 61

62 lepšího dojmu serióznosti u obchodních partnerů. Navíc doloţená historie skrze podání daňového přiznání (i kdyţ je nulové) bývá podmínkou pro získání státních nebo evropských dotací. Konkrétní cenové nabídky zprostředkovatelských firem ready-made společností znázorňuje tabulka č. 17. Nabídky se týkají právní formy společnosti s ručením omezeným, s minimálním základním kapitálem ve výši Kč a vznikem v roce V rámci nabízených balíčků sluţeb jednotlivých zprostředkovatelů se mění rozsah sluţeb za uváděnou cenu. Je pak na zájemci, podle jeho preferencí či potřeb, co si konkrétně vybere. Tab. č. 17 Nabídky ready-made společností (ČR, 2011, s.r.o.) Zprostředkovatel Cena pořízení Sídlo CEVE, s.r.o. Společnosti Online, s.r.o. * TERRINVEST, s. r.o. PAUL & BEER, s.r.o. AccArt, s.r.o. * SMART Office & Companies, s.r.o. PROFIRM, s.r.o. * Profispolečnosti.cz, s.r.o. * FIRMUS, a.s Kč České Budějovice Kč Kč Praha Kč Praha Praha, Brno, Ostrava, Plzeň Kč Praha, Brno Kč Praha Kč Praha Kč Praha Kč Praha Pozn.: * k ceně připočten poplatek za změnu notářského zápisu zakladatelského dokumentu. Ceny jsou pouze orientační, jelikoţ se mohou měnit s potřebou zájemce a podle aktuální nabídky konkrétního zprostředkovatele, ceny jsou uvedeny bez DPH. Zdroj: sestaveno dle veřejně dostupných ceníků jednotlivých zprostředkovatelů dostupných na Společnosti na klíč Součástí nabídky společností specializujících se na prodej ready-made společností je zakládání společností na klíč neboli zaloţení společnosti na míru. Zakládání společností na klíč je odlišné v tom, ţe se nejedná o dopředu předzaloţenou společnost připravenou k prodeji potencionálnímu zájemci, ale jedná se o společnost, u které si klient veškeré atributy budoucí společnosti navrhne sám. Určí si název a sídlo společnosti, jednatele, předměty podnikání, výši základního kapitálu a další náleţitosti související s nově zakládanou společností. Pokud 62

63 se klient rozhodne pro společnost na klíč, vybere si zprostředkovatelskou firmu, která v tomto případě vstoupí do role profesionálního asistenta, kdy na základě zplnomocnění ze strany klienta spustí proces zakládání nové společnosti. U některých společností lze vyuţít kompletního zaloţení nové společnosti či jen asistenci u určitých činností jako u přípravy potřebných dokumentů a registraci nové společnosti u státních orgánů (tuto moţnost výběru rozsahu asistence nabízí např, zprostředkovatel AccArt, s.r.o.). Zprostředkovatelské společnosti i v rámci nabízené sluţby zaloţení společnosti navíc nabízejí různé úrovně balíčků sluţeb, které se nezřídka liší mezi jednotlivými zprostředkovateli a jsou jedním s kriterií výběru zprostředkovatelské firmy. Přičemţ platí, ţe čím více sluţeb spojených se zakládáním společnosti klient poţaduje, tím vyšší cenu bude muset zaplatit. Kupříkladu společnost Profispolečnosti.cz, s.r.o. v ceně zaloţení společnosti s ručením omezeným na klíč (plná asistence) zajišťuje: obstarání a vyplnění veškerých potřebných dokumentů a formulářů, notářský zápis (společenská smlouva nebo zakladatelská smlouva), ověření podpisů na všech potřebných dokumentech, výpis z trestního rejstříku jednatelů, výpis z katastru nemovitostí pro sídlo zakládané společnosti, výpis z ţivnostenského rejstříku nově zaloţené společnosti, obstarání ţivnostenských oprávnění spadajících do ţivností volných, poplatky za návrh na zápis společnosti do obchodního rejstříku, splnění registračních povinností 50. Oproti pořízení ready-made společnosti je zapotřebí sloţit základní kapitál (v zákonem stanovené minimální výši) na bankovní účet nově zakládané společnosti. Některé společnosti v rámci sluţby zaloţení společnosti na klíč splatí základní kapitál za klienta stejně jako u ready-made společností. Jeho poţadovaná výše pak ovlivní koncovou cenu za poskytnutou sluţbu. Součástí hrazené sluţby zaloţení společnosti je garance zápisu do obchodního rejstříku ze strany zprostředkovatelské společnosti. Harmonogram, resp. jednotlivé kroky zprostředkování zaloţení společností na klíč mohou být následující 51 : 50 Přihlášení k dani z příjmu či dani z přidané hodnoty zajišťuje v rámci Hl. města Prahy. 51 Převzato z Opět se jednotlivé kroky mohou lišit v závislosti na poskytovaných sluţbách konkrétního zprostředkovatele. 63

64 1) úvodní konzultace projednání a posouzení poţadavků klienta, navrţení optimální struktury obchodní společnosti, vč. ověření dostupnosti jména společnosti; 2) vypracování dokumentace k zaloţení společnosti společenská smlouva, prohlášení správce vkladu a jednatele, podpisové vzory, formuláře, dokumentace k registracím atd.; 3) ţivnostenské oprávnění a registrace společnosti k dani z příjmu vyřízení formalit souvisejících s ohlášením ţivností na ţivnostenském úřadě, registrace společnosti k dani z příjmu; 4) zápis společnosti do obchodního rejstříku podání návrhu prostřednictvím advokátní kanceláře, sledování procesu schvalování (vč. vyřizování urgencí) a převzetí výpisu z obchodního rejstříku; 5) zaslání korporátní dokumentace klientovi; 6) poradenství související s dalšími kroky po zaloţení a vzniku společnosti první valná hromada, povinnosti vůči státní správě, poradenství spojené s otevřením účetních knih. Naznačení výhod a nevýhod sluţby zaloţení společnosti na klíč znázorňuje tabulka č. 17. Tab. č. 18 Výhody a nevýhody společnosti na klíč. Výhody Nevýhody + výběr z balíčků sluţeb zprostředkovatele - vyšší cena + zaloţeno dle poţadavků klienta - zaloţení neprovádí podnikatel + odpadnutí případných chyb při zakládání společnosti + šetření času podnikatele Zdroj: autor. - zakládání převáţně společností s ručením omezeným Podnikatel, který nemá zájem vyuţít sluţeb specializované firmy, se můţe obrátit i na advokátní kanceláře, které asistenční sluţby zaloţení společnosti také poskytují. Ceny se odvíjejí dle stupně asistence při zaloţení společnosti. Částečná asistence v sobě obvykle nezahrnuje notářské poplatky a jiné správní poplatky, nezahrnuje obstarání dokumentace pro klienta (výpisy s příslušných úřadů) a zastupování klienta na úřadech. Jedná se prakticky pouze o přípravu veškerých potřebných dokumentů a poradenství. V praxi se lze 64

65 setkat hlavně s plnou asistencí při zaloţení společnosti. Částečná asistence je spíše obsaţena v doplňkových sluţbách zprostředkovatelů formou jednotlivých úkonů. Tabulka č. 19 nabízí cenové srovnání zakládání společnosti s ručením omezeným na klíč jednotlivých zprostředkovatelských firem. Tab. č. 19 Nabídka založení společnosti na klíč (ČR, 2011, s.r.o.) Zprostředkovatel Cena služby Zahrnutí správních poplatků CEVE, s.r.o. * Kč Ano Společnosti Online, s.r.o Kč Ano TERRINVEST, s. r.o Kč Ne PAUL & BEER, s.r.o Kč - AccArt, s.r.o Kč Ano SMART Office & Companies, s.r.o Kč Ano PROFIRM, s.r.o Kč - Profispolečnosti.cz, s.r.o Kč Ano FIRMUS, a.s Kč Ano Pozn.: * CEVE, s.r.o. u asistence při zaloţení společnosti splatí základní kapitál za klienta (u základního kapitálu Kč), dokumentárně je základní kapitál vyřízen po zaloţení společnosti. Ceny uvedeny bez DPH. Zdroj: sestaveno dle veřejně dostupných ceníků jednotlivých zprostředkovatelů dostupných na Offshore společnosti Vedle poskytování sluţeb spojených se zakládáním tuzemských obchodních společností se zprostředkovatelské firmy soustředí i na zakládání, prodej a správu tzv. offshore společností 52. Zprostředkovatelé obvykle klientům nabízejí jak jiţ předzaloţené offshore společnosti (readymade offshore společnosti), tak i moţnost zaloţení offshore společnosti na klíč. Ceny takových společností se odvíjejí od destinace zaloţení a rozsahu správy společnosti, které jsou strukturované do balíčku poskytovaných klientovi. Další navýšení ceny se odvíjí od nadstandardních úkonů poţadovaných klientem. Sluţby poskytované zprostředkovatelem u offshore společností zpravidla zahrnují: 52 Offshore společnosti - zahraniční společnosti zaloţené v tzv. daňových rájích, resp. v destinacích, které mají celkový daňový systém výrazně příznivější. Viz samostatná podkapitola této práce. 65

66 konzultace, příprava a zpracování dokumentace potřebné pro zaloţení ve vybrané zemi; legalizace a ověření veškerých podpisů a dokumentů zakladatele a zajištění výpisů z veřejných rejstříků; přihlášení společnosti k daňové povinnosti; zajištění statutárních zástupců společnosti v daňovém ráji; zajištění sídla a obchodní adresy ve vybrané zemi (včetně poštovních sluţeb); otevření bankovního účtu; překladatelské a tlumočnické sluţby (např. soudní překlad firemní dokumentace). Pro rámcovou představu cen zaloţení a správy offshore společnosti tabulka č. 20 ukazuje nabídku společnosti Profispolečnosti.cz, s.r.o. Tab. č. 20 Ceny offshore společností (ČR, 2011, ročně) Destinace Zaloţení offshore společnosti * Založení a úroveň správy Základní správa společnosti Rozšířená správa společnosti USA (Delaware) Kč Kč Kč Kypr Kč Kč Kč Velká Británie Kč Kč Kč Nizozemsko Kč Kč Kč Seychely Kč Kč Kč Hong Kong Kč Kč Kč Pozn.: * Cena zaloţení včetně 1. roku správy společnosti. V ceně zaloţení je zahrnut náklad na soudní překlad firemní dokumentace do českého jazyka, který se pohybuje od 400 Kč výše za normostranu. Zdroj: výběr sestaven dle nabídky zprostředkovatele Profispolečnosti.cz, s.r.o. Tento konkrétní ceník zaloţení a správa offshore společnosti zahrnuje: úroveň zaloţení společnosti kompletní dokumentaci a osvědčení o existenci společnosti (veškerá dokumentace, kterou vyţadují české soudy, státní úřady a banky), mezinárodní bankovní převod, konverze do elektronické podoby; 66

67 úroveň základní správa společnosti základní analýza podnikatelského záměru (2 hodiny konzultací), poplatky (za sídlo, registračního správce, sekretáře, pokladníka, výroční zprávu, roční paušální daň); úroveň rozšířená správa společnosti rozšiřuje základní správu o 3 hodiny konzultací a její obsah, o sluţbu nominee 53 akcionářů společnosti (včetně vystavení plné moci za klienta), o anonymity vlastníků offshore společnosti. Případnému zájemci o offshore společnost skýtá nabídka zprostředkovatele vybrat si takový rozsah sluţeb, který mu vyhovuje. Případně můţe konkrétní nadstandardní poţadavky se zprostředkovatelem projednat a zahrnout do objednávky tyto nadstandardní úkony jsou pak ohodnoceny dle ceníku za jednotlivé úkony. Nebo klient můţe vyuţít maximálního balíčku sluţeb, který zahrnuje veškeré úkony nutné pro kompletní fungování offshore společnosti. Tyto úkony mohou být 54 : podpisy u notáře, sepisování smluv a dohod, soudní překlad, převod obchodních podílů a cenných papírů, příprava offshore holdingových struktur, pochůzky do banky, vystavování faktur, dobropisy a směnky, due diligence dokumentace pro banky, finanční úřady, auditory apod. Tato kompletní varianta je u společnosti Profispolečnosti.cz, s.r.o. označena jako varianta allinclusive a roční náklady se dle velikosti podniku pohybují v rozmezí Kč aţ Kč. 3.4 Ostatní služby Poskytnutí sídla Motivace firem vyuţívajících sluţby poskytnutí sídla můţe být různá. Dříve tuto sluţbu vyuţívaly hlavně zahraniční firmy, které chtěly vstoupit na český trh a potřebovaly mít sídlo v České republice, přičemţ nepotřebovaly prostory pro svou podnikatelskou činnost na území České republiky. V současné době stoupá obliba této sluţby i u tuzemských podnikatelů, které motivuje především prestiţ sídla, na kterém by sídlila jejich společnost a sníţení 53 Nominee sluţbám se věnuje samotná podkapitola, viz dále. 54 Převzato z - Profispolečnosti.cz: Ceník offshore společností [online]. [cit ] <http://www.profispolecnosti.cz/cenik/offshore-spolecnosti>. 67

68 nákladů spojených s pronájmem kancelářských prostor, jelikoţ podnikatel platí pouze za viditelné označení sídla jeho firmy a poštovní schránku. Při vyuţití této sluţby získá společnost: viditelné označení sídla firmy (obchodní jméno, kontaktní adresa klientské firmy a IČO), zajištění kontaktu s veřejností a státními orgány, zabezpečení poštovní schránky kvůli přijímání pošty a její následné doručení na klientem zvolenou adresu. Vedle sluţby poskytování sídla se lze setkat s její obdobou ve formě virtuální kanceláře, která zabezpečuje komplexnější sluţby spojené s komunikací s veřejností a státní správou (zřízení telefonního čísla či faxu, zřízení webové prezentace a ových schránek, pronájem zasedacích, kancelářských a dalších prostor, úschova písemností apod.). Ceny sluţby poskytnutí sídla se odvíjejí především od atraktivnosti lokality, kde se sídlo poskytuje. Nejoblíbenější lokalitou České republiky je Hl. město Praha hlavně kvůli prestiţi města, anonymitě, z důvodu velkého počtu podnikatelských subjektů zde sídlících a z toho plynoucí menší pravděpodobnosti namátkové kontroly ze strany příslušného finančního úřadu. Často zprostředkovatelé kombinují rozsah dalších sluţeb spojených s poskytnutím sídla a tím svou odměnu za poskytnutou sluţbu navyšují. Ceny sluţby poskytnutí sídla ilustruje tabulka č. 21. Tab. č. 21 Ceny služby poskytnutí sídla (ČR, 2011, měsíčně) Poskytovatel Umístění sídla Cena Charm & Partners s.r.o. Praha Kč Profispolečnosti.cz, s.r.o. * Praha Kč Office House, s.r.o. ** Praha Kč Společnosti pro Vás, s.r.o. Praha Kč GSE, s.r.o. Praha Kč Pozn.: * při platbě 6 měsíců předem; ** cena platí při podpisu smlouvy na 24 měsíců, v opačném případě je cena stanovena na Kč. Zdroj: sestaveno dle informací dostupných na www. spolecnostiprovas.cz, 68

69 Zahraniční umístění sídla je pak výrazně draţší a klientem obvykle bývá zájemce i offshore servis. Cena za sluţbu poskytnutí zahraničního sídla se pohybuje jiţ v řádech desítek tisíc korun Správa společnosti Komplexní správu společnosti nabízejí zprostředkovatelské společnosti obvykle ve spolupráci se svými smluvními partnery a vzniká tak ucelený soubor dílčích sluţeb pod záštitou zprostředkovatele. Tyto doprovodné sluţby mohou být 55 : vedení účetní agendy a poskytování daňového poradenství; asistence při svolávání a realizaci valných hromad včetně veškeré administrativy; zprostředkování zastupování na ţivnostenských, finančních a jiných úřadech státní správy; poskytování poradenských sluţeb v oblasti přípravy a ověřování zahraničních veřejných listin; zprostředkování ověřených vybraných překladů Statutární služby Dle obchodního zákoníku je kaţdá společnost zapsaná v obchodním rejstříku povinna konat určité činnosti, jejichţ nesplnění je soukromoprávně i trestně sankciováno. Povinností kaţdé společnosti je konat jednou ročně valnou hromadu a schválit na ní účetní závěrku a z toho plynoucí dokumentaci zaloţit do sbírky listin. Zprostředkovatelské společnosti v rámci statutárních sluţeb nabízejí za úplatu provést tyto činnosti za podnikatele. Nabídka v rámci statutárních sluţeb můţe být například: svolání řádné či mimořádné valné hromady v souladu se zákonem a zakladatelským dokumentem a její uspořádání; sepsání zápisu o průběhu valné hromady; vyhotovení dokumentace k účetní závěrce a rozdělení zisku či úhradě ztráty společnosti; 55 Převzato z - 69

70 vypracování zprávy dozorčí rady (pokud je zřízena) k účetní závěrce a činnosti společnosti; zaloţení a zkontrolování dokumentů ve sbírce listin; v případě změn vyhotovení úplných znění pozměněných zakladatelských dokumentů včetně ohlášení změn na příslušných úřadech. Podle poţadavků klienta o rozsah jednotlivých úkonů se odvíjí i následná sazba, kterou si klient předplácí poskytnuté sluţby. Cena v daných rozsazích je stanovena časovým tarifem, přičemţ časová dotace je často určena počtem hodin za rok. Například u zprostředkovatele Společnosti Online, s.r.o. je nabídka statutárních sluţeb rozdělena do balíčku Economy a Business o různém rozsahu konkrétních sluţeb. Přičemţ balíček Economy s menším počtem sluţeb je stanovena na 6 hodin za rok při sazbě 800 Kč/hod tzn Kč/rok a obsáhlejší balíček Business na 20 hodin za rok při sazbě 750 Kč/hod tzn Kč/rok Nominee služby V rámci nominee (nominačních) sluţeb nabízejí zprostředkovatelské společnosti poskytování osob pro zastávání pozic ve statutárních a dozorčích orgánech společnosti klienta. Nominačních sluţeb vyuţívají často osoby, které si nepřejí nebo si nemohou být přímo viditelní v obchodním rejstříku. Obvykle se dosazují kvalifikované osoby do pozic statutárních a dozorčích orgánů společnosti s ručením omezeným (jednatel, společník) a do akciové společnosti (člen představenstva, člen dozorčí rady). Tyto osoby vykonávají pověřené činnosti na základě pověření skutečného majitele a také na základě písemné smlouvy k výkonu jejich funkce. Uváděné vyuţití nominační sluţby je například následující 56 : krátkodobé i dlouhodobé doplnění zákonem poţadovaného počtu členů příslušného orgánu společnosti; zajištění anonymity vlastnictví (účast ve veřejných soutěţích, výběrových řízeních, nákup nemovitosti apod.); ochrana soukromí (např. politici, či jiné veřejně známe osobnosti); eliminace rizik plynoucích ze smluvních vztahů mezi osobami blízkými. 56 Dle Profispolečnosti.cz, s.r.o. 70

71 Odměna zprostředkovatelské firmě se odvíjí od časového tarifu a právní formy společnosti, která vyţaduje obsazení určité pozice kvalifikovanou osobou. Pro názornost je v tabulce č. 22 uveden výběr nabídky dvou zprostředkovatelů nominačních sluţeb nabízených pro společnosti s ručením omezeným. Tab. č. 22 Nabídka nominee služeb u s.r.o. (ČR, 2011, měsíčně) Zprostředkovatel Profispolečnosti.cz, s.r.o. Společnosti Online, s.r.o. * Funkce Časový tarif 6 měsíců 12 měsíců společník Kč Kč jednatel Kč Kč společník Kč jednatel Kč Kč Pozn.: * u společníka je účtováno prvních 12 měsíců Kč a kaţdý další měsíc Kč. Zdroj: sestaveno dle informací dostupných na Vedle měsíčních paušálních poplatků by měl případný zájemce o nominační sluţby počítat i s jednorázovými poplatky spojenými se jmenováním do funkce nominee osoby a s poplatkem za asistenci s ukončením činnosti nominee osoby. Tyto aktivační a ukončovací poplatky v sobě zahrnují náklady spojené s přípravou veškeré dokumentace (např. výpisy z rejstříků trestů, notářské poplatky). Například u zmíněného zprostředkovatele Společnosti Online, s.r.o. je tento poplatek stanoven ve výši Kč. 71

72 4 Porovnání zakládání obchodní společnosti společníky a prostřednictvím zprostředkovatelské firmy Pokud podnikatel stojí před otázkou, zda zaloţit obchodní společnost vlastními silami či vyuţít specializované firmy, která můţe nabídnout jiţ zaloţenou společnost anebo zajistit zaloţení nové, nejspíše se bude rozhodovat na základě určitých faktorů. Nejvýznamnějšími faktory, které by mohl brát v úvahu, je časový a finanční faktor. Časové zatíţení podnikatele spojené s přípravou zaloţení nové společnosti a s průběhem zaloţení aţ do vzniku společnosti, můţe být pro podnikatele tak vysoké, ţe je ochoten za úplatu vyuţít sluţeb zprostředkovatele, který s minimální účastí podnikatele veškeré úkony provede za něj. Šetří tak podnikatelův čas, který můţe vyuţít k jiné činnosti. Finanční náklady spojené se zaloţením společnosti jsou prakticky zákonem dané a tudíţ nevyhnutelné. Při vyuţití zprostředkovatelových sluţeb (vedle těchto pevných finančních nákladů) zaplatí podnikatel navíc za odměnu náleţející právě zprostředkovateli. Je tedy na podnikateli, zda bude preferovat svůj čas na úkor finančních prostředků či naopak. Pokud budoucí podnikatel nemá ţádné zkušenosti se zakládáním právnické osoby, mnoho času mu zabere jiţ samotná příprava spojená se zjištěním všech potřebných náleţitostí a povinností. Další časové náklady jsou spjaté s vyřízením všech formalit na určených místech. Teoretické zatíţení budoucího podnikatele při zaloţení nové společnosti s ručením omezeným se základním kapitálem Kč naznačuje tab. č. 23. V tomto modelovém příkladu se počítá pouze s ţivnostmi volnými, které negenerují dodatečné náklady spojené s ohlášením. Teoretické finanční a časové zatíţení, které ilustruje tabulka č. 23, však nepočítá s individuální přípravou budoucího podnikatele všech potřebných dokumentů a s časovým vytíţením spojeným s cestami na příslušná místa (notář, banka, ţivnostenský úřad, katastrální úřad či Czech POINT, rejstříkový soud) a s pruţností vyřizování místně příslušných úřadů. V případě, ţe se rozhodne pro asistenci zprostředkovatelské firmy při zaloţení společnosti s ručením omezeným, nedosáhne výrazného urychlení celého procesu, ale spíše bude motivován přínosy, které vyplývají ze spolupráce se zprostředkovatelskou firmou i za cenu vynaloţené větší finanční částky neţ při zakládání svépomocí. 72

73 Tab. č. 23 Teoretické náklady na založení s.r.o. (ČR, 2011) Místa spjaté s vyřízením založení s.r.o. Finanční náklady Časové zatížení (provedení/rozhodnutí) Notář Kč 3 hod Banka (správce vkladu) * 650 Kč 1 den Ţivnostenský úřad ** Kč max. 5 dnů Rejstříkový soud *** Kč max. 5 dnů Výpis z katastru nemovitostí 100 Kč 1 hod Celkem Kč 6 dnů Pozn.: * vyuţití speciálního účtu u Volksbank, a.s.; ** u koncesovaných ţivností je rozhodovací lhůta prodlouţena na max. 30 dnů; *** rejstříkový soud můţe lhůtu prodlouţit na 15 dní. Zdroj: autor. Z porovnávaných zprostředkovatelských firem a jejich balíčků sluţeb se s nejniţší cenou prezentuje firma CEVE, s.r.o., která nabízí úplnou asistenci při zaloţení společnosti s ručením omezeným za taxu ve výši Kč bez DPH, coţ je cena oproti teoretickým nákladům ve výši Kč bez DPH při zakládání společnosti svépomocí takřka dvojnásobná. U této konkrétní nabídky CEVE, s.r.o. je pro případné zájemce zajímavý fakt, ţe jim odpadá při zaloţení společnosti povinnost splatit základní kapitál u této nabídky jej splatí zprostředkovatel. Ve shrnutí lze říci, ţe hlavní motivací pro podnikatele při vyuţití asistence zprostředkovatelské firmy je úspora vlastního času, garance vzniku společnosti a profesionalita zprostředkovatele. Negativem jsou však vyšší finanční náklady a fakt, ţe zaloţení společnosti nemá podnikatel přímo pod kontrolou. Zaloţení společnosti na míru je vhodné pro ty osoby, které potřebují být prvními zapsanými osobami v obchodním rejstříku a nepotřebují ihned během několika dnů podnikat. V případě, ţe budoucí podnikatel potřebuje disponovat společností v co nejkratším čase, nabízí se moţnost koupě ready-made společnosti. Zájemci o společnost stačí v rámci spolupráce se zprostředkovatelem jedna návštěva notáře s platným občanským průkazem. Pokud podnikatel nevyţaduje změny v převáděné společnosti, nepotřebuje další dokumenty. Výpis z rejstříku trestů se provede přímo u notáře a po podpisu příslušných smluv můţe jako nový jednatel za ready-made společnost jednat. Oproti zaloţení nové společnosti má readmade společnost jiţ nějakou (i kdyţ minimální) historii, coţ můţe působit serióznějším 57 Celková odměna notáři je vypočítána z rozsahu potřebné dokumentace uvedené v podkapitole a tabulce č

74 dojmem na potencionální klienty a obchodní partnery. V případě, ţe se zájemce o společnost pohybuje v rychle se měnícím hospodářském odvětví, je volba ready-made společností nasnadě. Pokud je budoucí podnikatel nucen pro svou podnikatelskou činnost vyuţít obchodní společnost a nedisponuje základním kapitálem v zákonem stanovené výši, je výběr read-made společnosti jednou z moţností, jak splacení základního kapitálu odloţit, jelikoţ jiţ vzniklá společnost má standardně základní kapitál splacený. Za rychlost získání společnosti s ručením omezeným si podnikatel opět připlatí. Z porovnávaných zprostředkovatelů začíná cena za tuto sluţbu od Kč. Po pořízení ready-made nejspíše podnikatel provede dolaďovací činnosti (změna obchodního názvu, změna sídla, úprava předmětu podnikání apod.), které budou dalšími finančními a časovými náklady pořízené společnosti. Pro názornost je souhrn zakládání společností uveden v tabulce č. 24. Tab. č. 24 Souhrn kladů a záporů způsobů založení společnosti Způsob založení společnosti svépomocí na klíč ready-made Finanční náklady Kč > Kč > Kč Klady Zápory + nejniţší fin. náklady + zaloţení dle poţadavků podnikatele + průběh zaloţení pod kontrolou zakladatele - vysoké nároky na znalosti a orientace v legislativě - časová náročnost + profesionální zaloţení + šetření času podnikatele + zaloţení dle poţadavků podnikatele + garance vzniku společnosti - vyšší cena - zakládání převáţně s.r.o. - riziko výběru špatného zprostředkovatele + nejrychlejší získání společnosti + delší historie společnosti + není třeba základního kapitálu při zakládání - vyšší cena - dodatečné náklady spojené se změnami společnosti - riziko výběru špatného zprostředkovatele Pozn.: u některých zprostředkovatelů se lze setkat s nabídkou zaloţení společnosti na klíč včetně splacení základního kapitálu ve výši určené klientem. Zdroj: autor. Při zakládání jiných neţ tuzemských forem společností pravděpodobně vyuţije podnikatel sluţeb zprostředkovatelských společností, které mají v této oblasti větší zkušenosti neţ samotné advokátní kanceláře, jelikoţ zakládání těchto společností není tak obvyklé jako zavedené tuzemské formy podnikání. Lze se setkat se specialisty zaměřených přímo na 74

75 zakládání Evropských společností či Evropského hospodářského zájmového sdruţení. Specializované zprostředkovatelské firmy také můţe vyhledat podnikatelský subjekt se zájmem o společnost offshore. Nabídka offshore společností není tak široká, jako tuzemských společností. Zprostředkovatelé i v tomto případě nabízejí komplexní sluţby spojené s offshore společnostmi. Sluţby jsou i patřičně ohodnoceny a vyvstává otázka, zda se tyto společnosti ve správě zprostředkovatele podnikatelovi vyplatí. 75

76 ZÁVĚR V této diplomové práci se zabývám postupem zaloţení společnosti s ručením omezeným, a co vše musí budoucí podnikatel podstoupit při jejím zakládáním a vzniku. Zaměřil jsem se na sestavení uceleného postupu zaloţení společnosti s ručením omezeným. Velkou část obecných informací lze nalézt na webových prezentacích jednotlivých úřadů státní správy. Jejich nedostatkem však je, ţe působí celkem nepřehledně. Nejpřesnější informace byly poskytnuty přímo pracovnicí ţivnostenského úřadu. Je zřejmé, ţe zaloţení společnosti je procesem poměrně náročným hlavně z hlediska času, který je nutno vynaloţit. Zde se nabízí moţnost porovnání zakládání společnosti v tuzemsku se zakládáním v zahraničí, kde je zaloţení obdoby české společnosti výrazně usnadněno (např. ve Velké Británii). Osobně povaţuji za velké pozitivum moţnost skrze kontaktní místo CzechPOINTu získat potřebnou dokumentaci nebo předat ohlášení ţivnosti a ţádost o udělení koncese, coţ výrazně můţe zkrátit dobu zakládání společnosti. V další části diplomové práce, která se vymezuje na nabídky zprostředkovatelských firem, jsou informace čerpány přímo z veřejně dostupných nabídek vybraných zprostředkovatelů. Zprostředkovatelských firem je v současné době nemalé mnoţství. Specializují se hlavně na prodej ready-made společností tuzemských právních forem, a to především na společnosti s ručením omezeným a akciové společnosti. Sluţba zakládání společnosti na klíč se jeví spíše jako okrajová činnost v nabídkách zprostředkovatelů. V případě zakládání společnosti na klíč se nabízí otázka, zdali by pro případného zájemce o asistenci při zaloţení společnosti nebylo výhodnější vyuţít sluţeb přímo advokátní kanceláře. Firem specializujících se na zakládání zahraničních podnikatelských subjektů je o poznání méně. Jsou to především zprostředkovatelé, kteří nabízejí sluţby spojené se zaloţením společnosti na klíč a prodej ready-made společnosti typu offshore. Celkově nabídky zprostředkovatelů budí dojem, ţe právě oni jsou nejlepšími a nejlevnějšími, ţe zaloţení společnosti svépomocí je více neţ obtíţné, a tudíţ by zájemce měl vyuţít právě jejich sluţeb. Na základě zjištěných informací uvedených v diplomové práci lze souhrnně lze říci, ţe vybrat si, jakým způsobem společnost zaloţit, resp. získat je rozhodnutí zcela individuální a záleţí na aktuálních potřebách zakládajícího podnikatele. 76

77 Seznam literatury: [1] BARTOŠÍKOVÁ, M.; ŠTĚNGLOVÁ, I. Společnosti s ručením omezeným. 1. vyd. Praha: C. H. Beck, s. ISBN [2] BEDNÁROVÁ, L. Projekt zpracování strategie marketingové komunikace agentury, zabývající se ready made společnostmi a společnostmi na klíč, vstupující na slovenský trh. Zlín, s. Diplomová práce na Fakultě managementu a ekonomiky Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně při ústavu Managementu a marketingu. Vedoucí diplomové práce Radoslav Štefánek. [3] BRUCKNER, T.; VOŘÍŠEK, J.: Outsourcing informačních systémů. Praha: Ekopress, ISBN [4] HORZINKOVÁ, V. Ţivnostenský zákon v praxi. 8. vyd. Olomouc: Anag, s. ISBN [5] HURDÍK, J. Právnické osoby a jejich typologie. 2. vyd. Praha: C. H. Beck, s. ISBN [6] KISLINGEROVÁ, E. et al. Manaţerské finance. 2. vyd. Praha: C. H. Beck, s. ISBN [7] KORÁB, V.; MICHALISKO, M. Zaloţení a řízení společnost:i s ručením omezením, komanditní společnost, veřejná obchodní společnost. Brno: Computer Press, s. ISBN X. [8] NOVÁK, J.; KOČIŠČÁKOVÁ, P.; NOVOTNÝ; L.. Zakládání podniku a investování učební text. Ostrava: Vysoká škola báňská Technická univerzita Ostrava, s. [9] PELIKÁNOVÁ, I.; ČERNÁ, S. a kol. Obchodní právo: Společnosti obchodního práva a druţstva. II. díl. Praha: ASPI, s. ISBN [10] SRPOVÁ, J.; ŘEHOŘ, V. a kol. Základy podnikání: Teoretické poznatky, příklady a zkušenosti českých podnikatelů. Praha: Grada Publishing, s. ISBN [11] ŠVARC, Z. et al. Základy obchodního práva. 2. vyd. Plzeň: Aleš Čeněk, s. ISBN [12] VEBER, J.; SRPOVÁ, J. a kol. Podnikání malé a střední firmy. 2. vyd. Praha: Grada Publishing, s. ISBN

78 Seznam internetových zdrojů: [13] Datoveschranky: Typové postupy implementace pro právnické osoby [online]. c [cit ] <http://www.datoveschranky.info/priloha/51/ postup implementace ds - po zapsanas v or _v1.0.pdf>. [14] Deloitte ČR: Firmy při hledání úspor sází na centra sdílených sluţeb [online]. c [cit ]. <http://www.deloitte.com/view/cs_cz/cz/tiskovecentrum/press-release/ bc vgnvcm100000ba42f00arcrd.htm>. [15] E-s.r.o.: Náklady na zaloţení společnosti [online]. [cit ] < [16] Formuláře zdarma ke staţení: Prohlášení správce vkladu o splacení vkladu společníky [online]. [cit ] < [17] JIRSOVÁ M.: Hotovou firmu pořídíte od 35 tisíc korun [online]. c [cit ] < [18] Michiel van den Berg: Je lepší vlastní centrum sdílených sluţeb, nebo outsourcing? [online]. c [cit ] <http://www.deloitte.com/view/cs_cz/cz/tiskovecentrum/clanky/ f66a37210vgnvcm200000bb42f00arcrd.htm >. [19] Ministerstvo průmyslu a obchodu: Jednotný registrační formulář [online]. c [cit ] < [20] Ministerstvo průmyslu a obchodu: Rádce (nejen pro začínající) podnikatele [online]. c [cit ] < [21] Okresní hospodářská komora Louny: Formuláře pro zápis do obchodního rejstříku [online]. [cit ] <http://www.ohkln.cz/legislativa/formulare-pro-zapis-doobchodniho-rejstriku.aspx>. [22] Podnikatel: Společenská smlouva o zaloţení společnosti s ručením omezeným [online]. [cit ] < [23] Profispolečnosti.cz: Ceník offshore společností [online]. [cit ] < [24] SKÁLOVÁ V.: Unijní primát Česka, má nejvíc evropských společností [online]. c [cit ] <http://aktualne.centrum.cz/ekonomika/penize/clanek.phtml?id=628319%29>. 78

79 [25] The Revision Wiki: Stakeholder [online]. c [cit ]. <http://www.byrchall.wigan.sch.uk/revision/index.php?title=stakeholder>

80 Seznam zákonů a vyhlášek: Ústavní zákon č. 2/1993 Sb. Listina základní práv a svobod. Vyhláška č. 196/2001 Sb., o odměnách a náhradách notářů a správců dědictví. Vyhláška č. 250/2005 Sb., o závazných formulářích na podání návrhů na zápis do obchodního rejstříku. Zákon č. 47/2002 Sb., o podpoře malého a středního podnikání. Zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění. Zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád. Zákon č. 280/2009 Sb., daňový řád. Zákon č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů. Zákon č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád). Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti. Zákon č. 455/1991 Sb., o ţivnostenském podnikání. Zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník. Zákon č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích. Zákon č 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení. Zákon č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociálním zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti. Zákon č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění. Zákon č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích. 80

81 Seznam schémat: Schéma č. 1 Stakeholders Schéma č. 2 Princip outsourcingu Schéma č. 3 Postupné kroky založení a vznik obchodní společnosti Schéma č. 4 Schéma procesů na CRM Schéma č. 5 Aktivity zprostředkovatelských společností Seznam tabulek: Tab. č. 1 Znaky podniku podle E. Gutenberga (1995) Tab. č. 2 Výhody a nevýhody podnikání na základě živnost. nebo jiného oprávnění Tab. č. 3 Výhody a nevýhody veřejné obchodní společnosti Tab. č. 4 Výhody a nevýhody komanditní společnosti Tab. č. 5 Výhody a nevýhody společnosti s ručením omezeným Tab. č. 6 Výhody a nevýhody akciové společnosti Tab. č. 7 Výhody a nevýhody družstva Tab. č. 8 Sdílené služby, interní vs. externí sdílené služby Tab. č. 9 Odměna notáře podle tarifní hodnoty (ČR, 2011) Tab. č. 10 Odměny notáře stanoveny pevnou sazbou (ČR, 2011) Tab. č. 11 Náklady spojené s notářským sepsáním společenské smlouvy (ČR, 2011) Tab. č. 12 Nabídka vybraných bank speciálních účtů (ČR, 2011, měsíčně) Tab. č. 13 Poplatky spojené s ohlašováním živnosti (ČR, 2011) Tab. č. 14 Poplatky spojené se zápisem do obchodního rejstříku (ČR, 2011) Tab. č. 15 Vybrané zprostředkovatelské společnosti Tab. č. 16 Výhody a nevýhody ready-made společnosti Tab. č. 17 Nabídky ready-made společností (ČR, 2011, s.r.o.) Tab. č. 18 Výhody a nevýhody společnosti na klíč Tab. č. 19 Nabídka založení společnosti na klíč (ČR, 2011, s.r.o.)

82 Tab. č. 20 Ceny offshore společností (ČR, 2011, ročně) Tab. č. 21 Ceny služby poskytnutí sídla (ČR, 2011, měsíčně) Tab. č. 22 Nabídka nominee služeb u s.r.o. (ČR, 2011, měsíčně) Tab. č. 23 Teoretické náklady na založení s.r.o. (ČR, 2011) Tab. č. 24 Souhrn kladů a záporů způsobů založení společnosti

83 Přílohy: Nejnižší počet zakladatelů Nejvyšší počet společníků Min. výše základního kapitálu Nejnižší možný vklad 83 Příloha č. I Stručný souhrn základních právních forem podnikání Živnost v.o.s k.s. s.r.o. a.s. Družstvo 1 2 FO nebo 2 PO (nebo kombinace nejméně 2) 2 osoby 1 FO nebo 1 PO 2 FO nebo 1 PO 5 FO nebo 2 PO - neomezeno neomezeno 50 neomezeno neomezeno 0 (není tvořen) 0 (není tvořen) 5 000,- Kč (nezapisuje se) ,- Kč není určen není určen 5 000,- Kč ,- Kč 2 mil. Kč; s veřejnou nabídkou akcií 20 mil. Kč min. součet 2 mil. Kč; s veřejnou nabídkou aţ 20 mil. Kč ,- Kč není určen, ale v součtu min ,- Kč Nejvyšší možný vklad neomezen neomezen neomezen neomezen neomezen neomezen Rozsah splacení vkladu při vzniku - 0 podle společenské smlouvy 30% z kaţdého vkladu celkem nejméně ,- Kč 30% jmenovité hodnoty akcií a emisní áţio min. polovina základního kapitálu Doba splacení vkladu - 0 (* bez zbytečného odkladu (* max. do 5 let od vzniku max. do 1 roku od vzniku dle stanov Počet hlasů ke vkladu - není vázán ke vkladu kaţdý společník 1 hlas (* Ručení za závazky společníkem neomezeně neomezeně Předmět činnosti Orgány společnosti Zakladatelský dokument Povinnost a výše rezerv kaţdý společník 1 hlas (* komplementář - neomezeně komanditista do výše svého nesplaceného vkladu podnikání podnikání podnikání - statutární orgán (* formulář ohlášení ţivnosti ověřená písemná společenská smlouva statutární orgán komplementář(i) ověřená písemná společenská smlouva - dle zákona nevytváří (* dle zákona nevytváří (* Pozn.: *společenská smlouva můţe určit jinak; ** u malého druţstva jen členská schůze a předseda Zdroj: sestaveno dle - na kaţdých 1000,- Kč 1 hlas (* společně a nerozdílně do výše svých nesplacených vkladů zapsaných v OR podnikání, lze zaloţit i za jiným účelem valná hromada, statutární orgán jednatelé, dozorčí rada, další dle společenské smlouvy notářsky zapsaná společenská smlouva nebo zakladatelská listina rezervní fond v min. výši 10% z čistého zisku, ale max. do 5% základního kapitálu (* na akcie se stejnou jmenovitou hodnotou stejný počet hlasů neručí podnikání, lze zaloţit i za jiným účelem valná hromada, statutární orgán představenstvo, dozorčí rada, další dle stanov ustavující valná hromada nebo notářsky zapsaná zakladatelská smlouva rezervní fond v min. výši 20% z čistého zisku, ale max. do 10% základního kapitálu kaţdý člen 1 hlas (stanovy mohou určit jinak) neručí podnikání nebo zajišťování hospodářských, sociálních či jiných potřeb členská schůze, statutární orgán představenstvo, kontrolní komise (** ustavující schůze nedělitelný fond při vzniku (min. 10% zákl. kapitálu; kaţdoroční zvýšení min. o 10% čistého zisku - aţ do výše poloviny základního kapitálu)

84 Příloha č. II Vzor společenské smlouvy o založení společnosti s ručením omezeným Společenská smlouva o založení společnosti s ručením omezeným dle zákona č. 513/1991 Sb. pro společné provozování podnikatelské činnosti pod obchodním jménem Níţe uvedeného dne, měsíce a roku se zakladatelé:.., bytem.. nar... a.., bytem.. nar... dohodli o založení společnosti s ručením omezeným. Článek I. Obchodní název, sídlo 1. Obchodní název společnosti:, s.r.o. 2. Sídlo společnosti:. Článek II. Předmět podnikatelské činnosti Předmětem podnikání společnosti je : Článek III. Základní jmění, obchodní podíly 1. Hodnota základního jmění společnosti je.,- Kč (slovy.. korun českých). 84

85 2. Vklady společníků : Jméno a příjmení Jméno a příjmení,-kč,-kč 3. Zakladatelé se zavazují splatit před podáním návrhu na zápis společnosti do obchodního rejstříku..% svých vkladů, a to u peněţního ústavu v. na vinkulovaný účet zřízený za tímto účelem. 4. Zbývající vklady se zavazují splatit do. let od zápisu společnosti do obchodního rejstříku. 5. Vklady společníků se stávají majetkem společnosti dnem zápisu společnosti do obchodního rejstříku. 6. Správou vkladů je pověřen.. 7. Kaţdý společník můţe mít na společnosti pouze jeden obchodní podíl. Převezme-li společník obchodní podíl jiného společníka nebo vnese-li společník další vklad, zvýší se tím dosavadní obchodní podíl o hodnotu převzatého obchodního podílu nebo vneseného vkladu. Článek IV. Jednání a podepisování za společnost 1. Jménem společnosti je oprávněn jednat a podepisovat samostatně jednatel, nebo jím pověřené osoby. 2. Podepisováním za společnost se děje tak, ţe jednatel připojí svůj podpis k vytištěnému nebo napsanému obchodnímu názvu společnosti. Článek V. Orgány společnosti 1. Valná hromada a) Nejvyšším orgánem společnosti je valná hromada, která je tvořena všemi společníky společnosti. b) Valná hromada jmenuje jednoho nebo více jednatelů, přičemţ jim upraví způsob jednání a jejich pravomoci. Prvním jednatel je., bytem, narozen. 85

86 c) Valná hromada zasedá podle potřeb, minimálně však 1x ročně. d) Do působnosti valné hromady přísluší vše podle ustanovení obchodního zákoníku. e) Valná hromada si můţe vyhradit právo rozhodovat o otázkách, které jinak náleţí do pravomoci jiných orgánů společnosti. f) Kaţdý společník má jeden hlas za kaţdé.% svého obchodního podílu. g) Valnou hromadu svolává písemnou pozvánkou s uvedením pořadu jednání jednatel a to tak, aby pozvánka byla doručena alespoň 15 dnů předem. h) Usnesení valné hromady můţe být ve výjimečných případech nahrazeno písemným prohlášením všech společníků, ţe se zamýšleným rozhodnutím souhlasí. Takovéto rozhodnutí musí být pojato do zápisu na nejbliţší valné hromadě. Tento reţim se nevztahuje pro rozhodnutí valné hromady, pro které je zapotřebí souhlasu alespoň dvoutřetinové většiny všech hlasů společníků. i) Valná hromada můţe rozhodnout o vytvoření dalších orgánů. 2. Jednatel zejména : a) rozhoduje o konkrétních záměrech společnosti, navrhuje koncepci rozvoje a zásady hospodaření společnosti, včetně tvorby a vyuţití fondů společnosti b) zabezpečuje vypracování roční účetní závěrky a navrhuje rozdělení zisku nebo ztráty c) zajišťuje řádné vedení účetnictví a obchodních knih, svolávání řádných a mimořádných zasedání valné hromady. Mimořádnou schůzi valné hromady jsou povinni svolat, jestliţe zjistí, ţe společnost ztratila jednu třetinu základního jmění, je-li společnost platebně neschopna po dobu delší neţ tři měsíce nebo poţádají-li o to písemně společníci, jejichţ obchodní podíl tvoří nejméně 10% základního jmění společnosti. d) Jednatele jmenuje valná hromada a stanovuje jeho/jejich vzájemné působení a dělbu pravomoci a odpovědnosti. e) Jednatel je řídící a statutární orgán společnosti, jenţ zajišťuje provádění podnikatelské činnosti, organizuje práci společnosti a vykonává zaměstnavatelská práva. f) Jednatel zabezpečuje a kontroluje plnění usnesení valné hromady, pravidelně jí podávají zprávy o činnosti společnosti a odpovídají za tuto činnost. Jednatel je oprávněn rozhodovat o všech věcech, které touto smlouvou nebo obecně závazným předpisem nejsou vyhrazeny jiným orgánům. 86

87 Článek VI. Fondy společnosti, účetnictví, výkazy 1. Společnost vytvoří rezervní fond z prvního čistého zisku společnosti. Výše rezervního fondu při jeho vytvoření činí % jejího čistého zisku. Rezervní fond se doplňuje přídělem ze zisku ve výši 5% čistého zisku, a to aţ do doby, kdy rezervní fond dosáhne 10% základního jmění. 2. Účetní závěrka se provádí jednou ročně k... příslušného roku s tím, ţe bude předloţena na valné hromadě do.. následujícího roku. Roční závěrka schválená valnou hromadou je podkladem pro její rozhodnutí o pouţití čistého zisku společnosti. 3. Obchodní rok společnosti je totoţný s rokem kalendářním. Článek VII. Závěrečná ustanovení 1. Do doby zápisu společnosti do obchodního rejstříku ručí zakládající společníci za závazky převzaté jménem společnosti společně a nerozdílně. 2. Tato smlouva se vyhotovuje v 4 vyhotoveních. V dne..... Zdroj: převzato z - Podnikatel: Společenská smlouva o zaloţení společnosti s ručením omezeným [online]. [cit ] < 87

88 Příloha č. III Prohlášení správce vkladu Prohlášení správce vkladu o splacení vkladu společníky Správce základního jmění (vkladu) společnosti: Jméno Bydliště Rodné číslo Prohlašuji, že základní jmění společnosti: Firma s. r. o. Adresa bylo splaceno společníky v plné výši dle společenské smlouvy. Splacené vklady: Společník Podíl Splacený podíl Splaceno Jméno výše v Kč výše v Kč výše v % Jméno výše v Kč výše v Kč výše v % Celkem výše v Kč výše v Kč výše v % Základní jmění společnosti bylo sloţeno v peněţité formě a bylo uloţeno u bankovního ústavu název banky. Jako prokazatelný důkaz o této skutečnosti přikládám potvrzení banky o sloţení této peněţité částky. Dne datum v místo. Jméno a podpis správce vkladu 1 potvrzení bankovního ústavu o složení peněžité částky Zdroj: Formuláře zdarma ke staţení: Prohlášení správce vkladu o splacení vkladu společníky [online]. [cit ] < 88

89 Příloha č. IV Jednotný registrační formulář pro právnickou osobu 89

90 Zdroj: 90

91 Příloha č. V Prohlášení odpovědného zástupce (formulář ERÚ) Zdroj: 91

- klady a zápory FORMY VLASTNICTVÍ STAVEBNÍCH FIREM. ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE Fakulta stavební Katedra ekonomiky a řízení ve stavebnictví

- klady a zápory FORMY VLASTNICTVÍ STAVEBNÍCH FIREM. ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE Fakulta stavební Katedra ekonomiky a řízení ve stavebnictví ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE Fakulta stavební Katedra ekonomiky a řízení ve stavebnictví FORMY VLASTNICTVÍ STAVEBNÍCH FIREM - klady a zápory Samostatná práce pro předmět Management podniku Gabriela

Více

Podnikový management. Právní formy podnikání, kritéria rozhodování o volbě právní formy

Podnikový management. Právní formy podnikání, kritéria rozhodování o volbě právní formy Podnikový management Právní formy podnikání, kritéria rozhodování o volbě právní formy Právní úprava Zakládání, provozování i zánik podnikatelských aktivit v ČR upravuje především živnostenský zákon (zákon

Více

Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. Institute of Technology And Business In České Budějovice

Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. Institute of Technology And Business In České Budějovice VOLBA PRÁVNÍ FORMY PODNIKÁNÍ Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích Institute of Technology And Business In České Budějovice Tento učební materiál vznikl v rámci projektu "Integrace

Více

Formy vlastnictví stavebních firem- klady a zápory. Management podniku Alice Černá 2013

Formy vlastnictví stavebních firem- klady a zápory. Management podniku Alice Černá 2013 Formy vlastnictví stavebních firem- klady a zápory Management podniku Alice Černá 2013 Členění podniků dle právní formy vlastnictví a) podniky jednotlivce (živnosti) - dle živnostenského zákona; - pravidelná

Více

PODNIKÁNÍ A PODNIKATELÉ

PODNIKÁNÍ A PODNIKATELÉ PODNIKÁNÍ A PODNIKATELÉ Podnikání Podnikání je činnost: ( 2 odst. 1 ObZ) 1. soustavná, 2. prováděná samostatně, 3. vlastním jménem podnikatele, 4. na vlastní odpovědnost, 5. za účelem dosažení zisku. Rozdělení

Více

ZÁKLADY PODNIKÁNÍ. Ing. Gabriela Dlasková dlaskova@v8-europe.com

ZÁKLADY PODNIKÁNÍ. Ing. Gabriela Dlasková dlaskova@v8-europe.com ZÁKLADY PODNIKÁNÍ Ing. Gabriela Dlasková dlaskova@v8-europe.com LITERATURA Povinná literatura: SRPOVÁ, J. -- ŘEHOŘ, V. Základy podnikání: teoretické poznatky, příklady a zkušenosti českých podnikatelů.

Více

Inovace bakalářského studijního oboru Aplikovaná chemie http://aplchem.upol.cz

Inovace bakalářského studijního oboru Aplikovaná chemie http://aplchem.upol.cz http://aplchem.upol.cz CZ.1.07/2.2.00/15.0247 Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky. KFC/PEM Podniková ekonomie a management Vyučující: Ing. J.

Více

ZÁKLADY PODNIKÁNÍ. -živnostenské podnikání, postup při ohlášení živnosti. -obchodní společnosti. -daň z příjmu fyzických osob

ZÁKLADY PODNIKÁNÍ. -živnostenské podnikání, postup při ohlášení živnosti. -obchodní společnosti. -daň z příjmu fyzických osob ZÁKLADY PODNIKÁNÍ -živnostenské podnikání, postup při ohlášení živnosti -obchodní společnosti -daň z příjmu fyzických osob -další povinnosti podnikatele -možnost získání podpory dle zákona o zaměstnanosti

Více

Inovace bakalářského studijního oboru Aplikovaná chemie http://aplchem.upol.cz

Inovace bakalářského studijního oboru Aplikovaná chemie http://aplchem.upol.cz http://aplchem.upol.cz CZ.1.07/2.2.00/15.0247 Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky. Podnikání PO Aktualizace od 1. ledna 2014 Právní úprava nový

Více

Členění OZ: Obecná ustanovení 5 hlav: (I. V.) Obchodní společnosti a družstva Obchodní a závazkové vztahy

Členění OZ: Obecná ustanovení 5 hlav: (I. V.) Obchodní společnosti a družstva Obchodní a závazkové vztahy Členění OZ: Obecná ustanovení 5 hlav: (I. V.) Obchodní společnosti a družstva Obchodní a závazkové vztahy Obecná ustanovení Hlava I. 5 částí (I. V.) působnost OZ, definice podnikání a podnikatele, zápis

Více

ZÁKLADY PODNIKÁNÍ. -živnostenské podnikání, postup při ohlášení živnosti. -obchodní společnosti. -daň z příjmu fyzických osob

ZÁKLADY PODNIKÁNÍ. -živnostenské podnikání, postup při ohlášení živnosti. -obchodní společnosti. -daň z příjmu fyzických osob ZÁKLADY PODNIKÁNÍ -živnostenské podnikání, postup při ohlášení živnosti -obchodní společnosti -daň z příjmu fyzických osob -další povinnosti podnikatele -možnost získání podpory dle zákona o zaměstnanosti

Více

Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115

Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115 Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115 Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0410 Číslo šablony: Název materiálu: Ročník: Identifikace materiálu: Jméno autora: Předmět: Tématický celek:

Více

Fakulta elektrotechniky a informatiky Ekonomika podniku. Ekonomika podniku

Fakulta elektrotechniky a informatiky Ekonomika podniku. Ekonomika podniku 1. hodina 5.10. 2009 Vliv právní normy na založení podniku Zakončeno písemkou zápočtem vše jen ze cvik Základní právní normy: Obchodní zákoník Živnostenský zákon Obchodní zákoník nabízí různé právní formy

Více

ZÁKLADY PODNIKÁNÍ. Ing. Gabriela Dlasková dlaskova@v8-europe.com

ZÁKLADY PODNIKÁNÍ. Ing. Gabriela Dlasková dlaskova@v8-europe.com ZÁKLADY PODNIKÁNÍ Ing. Gabriela Dlasková dlaskova@v8-europe.com LITERATURA Povinná literatura: SRPOVÁ, J. -- ŘEHOŘ, V. Základy podnikání: teoretické poznatky, příklady a zkušenosti českých podnikatelů.

Více

Kapitálové společnosti Ing. Vojík ČVUT, fakulta strojní, 29. 10. 2007

Kapitálové společnosti Ing. Vojík ČVUT, fakulta strojní, 29. 10. 2007 Kapitálové společnosti Ing. Vojík ČVUT, fakulta strojní, 29. 10. 2007 Kapitálové společnosti Jedinou povinností společníků-zakladatelů je vnést do společnosti vklad. Jeho výše je stanovena zákonem a liší

Více

Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a Státním rozpočtem ČR InoBio CZ.1.07/2.2.00/28.0018

Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a Státním rozpočtem ČR InoBio CZ.1.07/2.2.00/28.0018 Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a Státním rozpočtem ČR InoBio CZ.1.07/2.2.00/28.0018 Podnikání fyzických a právnických osob Ekonomika lesního hospodářství 1. cvičení Podnikání

Více

PODNIKÁNÍ VE STAVEBNICTVÍ, ZÁKLADY ÚČETNICTVÍ

PODNIKÁNÍ VE STAVEBNICTVÍ, ZÁKLADY ÚČETNICTVÍ PODNIKÁNÍ VE STAVEBNICTVÍ, ZÁKLADY ÚČETNICTVÍ 126EKMN - Ekonomika a management letní semestr 2013/2014 Ing. Eduard Hromada, Ph.D. eduard.hromada@fsv.cvut.cz Evropský sociální fond Praha a EU Investujeme

Více

3) osoby podnikající na základě jiného oprávnění podle zvláštního předpisu

3) osoby podnikající na základě jiného oprávnění podle zvláštního předpisu Otázka: Podnik a podnikání Předmět: Ekonomie Přidal(a): barrcusik Charakteristika podnikání podnikání je soustavná činnost samostatně provozovaná podnikatelem vlastním jménem, na vlastní odpovědnost a

Více

Projekt realizovaný na SPŠ Nové Město nad Metují. s finanční podporou v Operačním programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Královéhradeckého kraje

Projekt realizovaný na SPŠ Nové Město nad Metují. s finanční podporou v Operačním programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Královéhradeckého kraje Projekt realizovaný na SPŠ Nové Město nad Metují s finanční podporou v Operačním programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Královéhradeckého kraje Ing.Lenka Vlasáková 1 Obchodní zákoník je norma speciální

Více

E-učebnice Ekonomika snadno a rychle PRÁVNÍ FORMY PODNIKÁNÍ

E-učebnice Ekonomika snadno a rychle PRÁVNÍ FORMY PODNIKÁNÍ E-učebnice Ekonomika snadno a rychle PRÁVNÍ FORMY PODNIKÁNÍ Obchodní společnosti jsou právnické osoby založené za účelem podnikání. Zakladateli mohou být právnické i fyzické osoby. Známe tyto formy: Obchodní

Více

SSOS_EK 2.20 Podnikání - kvíz

SSOS_EK 2.20 Podnikání - kvíz Číslo a název projektu Číslo a název šablony DUM číslo a název SSOS_EK 2.20 Podnikání - kvíz CZ.1.07/1.5.00/34.0378 Zefektivnění výuky prostřednictvím ICT technologií III/2 - Inovace a zkvalitnění výuky

Více

Osnova: Založení Evropské společnosti Založení společnosti cizincem v ČR Založení společnosti v EU

Osnova: Založení Evropské společnosti Založení společnosti cizincem v ČR Založení společnosti v EU Založení podniku Osnova: Výběr právní formy podnikání Zahájení podnikání živnostenské podnikání Založení společnosti Vznik společnosti Založení a vznik s.r.o. detailní postup rozklíčování zřizovacích výdajů

Více

Správní právo dálkové studium. XIV. Živnostenský zákon živnostenské podnikání

Správní právo dálkové studium. XIV. Živnostenský zákon živnostenské podnikání Správní právo dálkové studium XIV. Živnostenský zákon živnostenské podnikání - pramen právní úpravy je zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon) ŽZ upravuje (předmět právní

Více

Příklad dobré praxe V

Příklad dobré praxe V Projekt Další vzdělávání pedagogických pracovníků středních škol v oblasti kariérového poradenství CZ 1.07/1.3.00/08.0181 Příklad dobré praxe V pro průřezové téma Člověk a svět práce Richard Samec 2010

Více

Společnost s ručením omezeným. Mgr. Mikuláš Vargic

Společnost s ručením omezeným. Mgr. Mikuláš Vargic Společnost s ručením omezeným Mgr. Mikuláš Vargic Společnost s ručením omezeným Zákon o obchodních korporacích spolu s novým občanským zákoníkem přinesly zásadní změny v zakládání a fungování obchodních

Více

Název školy Gymnázium, Šternberk, Horní nám. 5 Číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0218 III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT

Název školy Gymnázium, Šternberk, Horní nám. 5 Číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0218 III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Název školy Gymnázium, Šternberk, Horní nám. 5 Číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0218 Šablona III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Označení materiálu VY_32_INOVACE_Zim06 Vypracoval, Dne

Více

Subjekty tržní ekonomiky II. Pátek 30. 3. 2012 Kateřina Jančová

Subjekty tržní ekonomiky II. Pátek 30. 3. 2012 Kateřina Jančová Subjekty tržní ekonomiky II. Pátek 30. 3. 2012 Kateřina Jančová Právní předpisy Občanský zákoník Obchodní zákoník Nový občanský zákoník (+ přidružené zákony: zejm. Zákon o obchodních společnostech a družstvech)

Více

PODNIKÁNÍ, PODNIKATEL, ZÁVOD - legislativní úprava

PODNIKÁNÍ, PODNIKATEL, ZÁVOD - legislativní úprava PODNIKÁNÍ, PODNIKATEL, ZÁVOD - legislativní úprava Legislativní (právní) úprava: Zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů; účinnost od 1. 1. 1992.

Více

MO-ME-N-T MOderní MEtody s Novými Technologiemi

MO-ME-N-T MOderní MEtody s Novými Technologiemi Projekt: Reg.č.: Operační program: Škola: Tematický okruh: Jméno autora: MO-ME-N-T MOderní MEtody s Novými Technologiemi CZ.1.07/1.5.00/34.0903 Vzdělávání pro konkurenceschopnost Hotelová škola, Vyšší

Více

ZALOŽENÍ PODNIKU. Nejdůležitější právní formy podnikání

ZALOŽENÍ PODNIKU. Nejdůležitější právní formy podnikání Nejdůležitější právní formy podnikání ZALOŽENÍ PODNIKU 1. Samostatný podnikatel (fyzická osoba, živnostník) 2. Obchodní společnosti (kapitálové společnosti a osobní společnosti) 3. Družstva 4. Státní podniky

Více

SEZNAM PŘÍLOH PŘIKLÁDANÝCH K NÁVRHU NA ZÁPIS SPOLEČNOSTI S RUČENÍM OMEZENÝM NEBO ZMĚNU ÚDAJŮ O SPOLEČNOSTI S RUČENÍM OMEZENÝM.

SEZNAM PŘÍLOH PŘIKLÁDANÝCH K NÁVRHU NA ZÁPIS SPOLEČNOSTI S RUČENÍM OMEZENÝM NEBO ZMĚNU ÚDAJŮ O SPOLEČNOSTI S RUČENÍM OMEZENÝM. SEZNAM PŘÍLOH PŘIKLÁDANÝCH K NÁVRHU NA ZÁPIS SPOLEČNOSTI S RUČENÍM OMEZENÝM NEBO ZMĚNU ÚDAJŮ O SPOLEČNOSTI S RUČENÍM OMEZENÝM Základní údaje Pokud dochází k zápisu, změně nebo výmazu základních údajů,

Více

MO-ME-N-T MOderní MEtody s Novými Technologiemi

MO-ME-N-T MOderní MEtody s Novými Technologiemi Projekt: Reg.č.: Operační program: Škola: Tematický okruh: Jméno autora: MO-ME-N-T MOderní MEtody s Novými Technologiemi CZ.1.07/1.5.00/34.0903 Vzdělávání pro konkurenceschopnost Hotelová škola, Vyšší

Více

Projekt peníze SŠ. Střední škola obchodní a právní, s.r.o., Jablonec nad Nisou

Projekt peníze SŠ. Střední škola obchodní a právní, s.r.o., Jablonec nad Nisou Projekt peníze SŠ Střední škola obchodní a právní, s.r.o., Jablonec nad Nisou CZ.1.07/1.5.00/34.0040 Šablona III/2 č.e7_obchodní společnosti Ekonomika P4 Anotace: Materiál lze využít jako prezentaci a

Více

Obchodní společnosti I.

Obchodní společnosti I. Obchodní společnosti I. Charakteristika OS dělení OS Zákaz zneužití hlasů majetkové poměry OS založení a vznik zákaz konkurence práva a povinnosti orgánů a jejích členů zrušení a zánik os Charakteristika

Více

Vztah k účetnictví Sestavit zahajovací rozvahu a otevřít účty.

Vztah k účetnictví Sestavit zahajovací rozvahu a otevřít účty. Založení obchodní společnosti Společnost se zakládá společenskou smlouvou podepsanou všemi zakladateli. Pravost podpisů zakladatelů musí být úředně ověřena. Společenská smlouva společnosti s ručením omezeným

Více

Podnikatelské subjekty. Daně - základní principy. Ing. N. Kulišťáková Cahlíková, Ph.D.

Podnikatelské subjekty. Daně - základní principy. Ing. N. Kulišťáková Cahlíková, Ph.D. Podnikatelské subjekty. Daně - základní principy. Ing. N. Kulišťáková Cahlíková, Ph.D. Podnikatel Podnikatel je fyzická nebo právnická osoba, která soustavně podniká. Nezáleží přitom na objemu podnikatelských

Více

Založení společnosti s ručením omezeným:

Založení společnosti s ručením omezeným: Založení společnosti s ručením omezeným: Obchodní firma: (nesmí se krýt s již zapsanou firmou v obch. Rejstříku - lze ověřit na serveru www.justice.cz) Sídlo: (ve společenské smlouvě lze uvést jak přesnou

Více

Obsah DÍL I: VEŘEJNÁ OBCHODNÍ SPOLEČNOST... 1 I. ČÁST: POJEM VEŘEJNÉ OBCHODNÍ SPOLEČNOSTI... 3

Obsah DÍL I: VEŘEJNÁ OBCHODNÍ SPOLEČNOST... 1 I. ČÁST: POJEM VEŘEJNÉ OBCHODNÍ SPOLEČNOSTI... 3 Obsah Předmluva... V Životopis... VII Přehled použitých zkratek... VIII I. Zkratky právních předpisů... VIII II. Zkratky sbírek judikátů... IX III. Zkratky zahraničních obchodních společností... X IV.

Více

VLASTNÍ A CIZÍ ZDROJE FINANCOVÁNÍ AKTIV (STRUKTURA, PRACOVNÍ KAPITÁL, LIKVIDITA PODNIKU) 6.1 Vlastní zdroje základní kapitál, kapitálové fondy, fondy ze zisku, výsledek hospodaření za běžné období, za

Více

MO-ME-N-T MOderní MEtody s Novými Technologiemi

MO-ME-N-T MOderní MEtody s Novými Technologiemi Projekt: Reg.č.: Operační program: Škola: Tematický okruh: Jméno autora: MO-ME-N-T MOderní MEtody s Novými Technologiemi CZ.1.07/1.5.00/34.0903 Vzdělávání pro konkurenceschopnost Hotelová škola, Vyšší

Více

Podnikání = soustavná činnost provozovaná samostatným podnikatelem, vlastním jménem a na vlastní odpovědnost za účelem dosažení zisku.

Podnikání = soustavná činnost provozovaná samostatným podnikatelem, vlastním jménem a na vlastní odpovědnost za účelem dosažení zisku. Obchodní právo Je souhrn právních norem upravujících postavení podnikatelů, obchodní závazkové vztahy a další vztahy související s podnikáním. Patří do soukromého práva vzniklo vyčleněním z odvětví občanského

Více

ING. ZUZANA EKRTOVÁ Zpracováno dne: 10. 3. 2013

ING. ZUZANA EKRTOVÁ Zpracováno dne: 10. 3. 2013 Označení materiálu: VY_32_INOVACE_EKRZU_EKONOMIKA2_20 Název materiálu: PODNIKÁNÍ DLE OBCHODNÍHO ZÁKONÍKU Tematická oblast: Ekonomika, 2. ročník Anotace: Prezentace charakterizuje obchodní společnosti Očekávaný

Více

FORMY VLASTNICTVÍ STAVEBNÍCH SPOLEČNOSTÍ, JEJICH VÝHODY A NEVÝHODY. Jiří Zahradník Říjen 2013

FORMY VLASTNICTVÍ STAVEBNÍCH SPOLEČNOSTÍ, JEJICH VÝHODY A NEVÝHODY. Jiří Zahradník Říjen 2013 FORMY VLASTNICTVÍ STAVEBNÍCH SPOLEČNOSTÍ, JEJICH VÝHODY A NEVÝHODY Jiří Zahradník Říjen 2013 FORMY VLASTNICTVÍ PODNIKU Ve většině vyspělých zemí se vyvinuli 4 formy vlastnictví podniku podnik jednotlivce

Více

ING. ZUZANA EKRTOVÁ Zpracováno dne: 9. 1. 2013

ING. ZUZANA EKRTOVÁ Zpracováno dne: 9. 1. 2013 Označení materiálu: VY_32_INOVACE_EKRZU_EKONOMIKA2_18 Název materiálu: PODNIKÁNÍ V TRŽNÍ EKONOMICE Tematická oblast: Ekonomika, 2. ročník Anotace: Prezentace vysvětluje žákům právní východiska a podstatu

Více

Určeno studentům středního vzdělávání s maturitní zkouškou, předmět Ekonomika, okruh Podnikání

Určeno studentům středního vzdělávání s maturitní zkouškou, předmět Ekonomika, okruh Podnikání Určeno studentům středního vzdělávání s maturitní zkouškou, předmět Ekonomika, okruh Podnikání Materiál vytvořil: Ing. Karel Průcha Období vytvoření VM: říjen 2013 Klíčová slova: živnost, Živnostenský

Více

PODNIKÁNÍ A PODNIKATELÉ

PODNIKÁNÍ A PODNIKATELÉ PODNIKÁNÍ A PODNIKATELÉ Podnikání Podnikání je činnost: ( 2 odst. 1 ObZ) 1. soustavná, 2. prováděná samostatně, 3. vlastním jménem podnikatele, 4. na vlastní odpovědnost, 5. za účelem dosažení zisku. Rozdělení

Více

Vstupní test. vyhodnocení

Vstupní test. vyhodnocení Vstupní test vyhodnocení Jaké obchodní společnosti umožňuje zakládat Obchodní zákoník? Uveďte orgány obchodních společností a družstva a vyznačte statutární orgán. Obchodní společnost je právnickou osobou

Více

OBCHODNÍ PRÁVO. Metodický list 1. Název tématického celku: Obchodní právo obecný úvod

OBCHODNÍ PRÁVO. Metodický list 1. Název tématického celku: Obchodní právo obecný úvod Metodický list 1 Název tématického celku: Obchodní právo obecný úvod Cíl: Tematický celek je věnován základním obecným institutům obchodního práva a uvádí k o problematiky právního oboru. Tematický celek

Více

Fakulta elektrotechniky a informatiky. Ekonomika podniku. Ekonomika podniku

Fakulta elektrotechniky a informatiky. Ekonomika podniku. Ekonomika podniku 1. hodina 5.10. 2009 Vliv právní normy na založení podniku Zakončeno písemkou zápočtem vše jen ze cvičení Základní právní normy: Obchodní zákoník Živnostenský zákon Obchodní zákoník nabízí různé právní

Více

STŘEDNÍ ODBORNÁ ŠKOLA PODNIKATELSKÁ PROFIT, SPOL. S R.O.

STŘEDNÍ ODBORNÁ ŠKOLA PODNIKATELSKÁ PROFIT, SPOL. S R.O. STŘEDNÍ ODBORNÁ ŠKOLA PODNIKATELSKÁ PROFIT, SPOL. S R.O. IČO: 25657046, IZ: 600006425 (IZO:045270082) Tel., fax: 222516437 Jak začít s podnikáním (fyzické osoby - živnostníci) Odpověď na tuto a související

Více

ZÁKLADY SOUKROMÉHO PRÁVA. Obchodní korporace. JUDr. Petr Čechák, Ph.D. Petr.cechak@mail.vsfs.cz

ZÁKLADY SOUKROMÉHO PRÁVA. Obchodní korporace. JUDr. Petr Čechák, Ph.D. Petr.cechak@mail.vsfs.cz ZÁKLADY SOUKROMÉHO PRÁVA JUDr. Petr Čechák, Ph.D. Petr.cechak@mail.vsfs.cz Právní úprava obchodních korporací zákon č. 90/20012, o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích)

Více

Rozvoj finanční kapacity - vlastní činnost příjemce. Rozvoj finanční kapacity - zdroje. NNO výklad pojmů. Jiří Kozák České Budějovice 15. 4.

Rozvoj finanční kapacity - vlastní činnost příjemce. Rozvoj finanční kapacity - zdroje. NNO výklad pojmů. Jiří Kozák České Budějovice 15. 4. Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova: Evropa investuje do venkovských oblastí Rozvoj finanční kapacity - vlastní činnost příjemce Jiří Kozák České Budějovice 15. 4. 2010 Rozvoj finanční kapacity

Více

Zahájení podnikání, právní a ekonomické aspekty Initiating of business, legal and economics aspects

Zahájení podnikání, právní a ekonomické aspekty Initiating of business, legal and economics aspects Moravská vysoká škola Olomouc Ústav ekonomie Ivo Šteffek Zahájení podnikání, právní a ekonomické aspekty Initiating of business, legal and economics aspects Bakalářská práce Vedoucí bakalářské práce: Ing.

Více

Téma: Právní formy podnikání

Téma: Právní formy podnikání Téma: Právní formy podnikání Vypracovala: Jana Wasserbauerová TE NTO PR OJ E KT J E S POLUFINANC OVÁN E VR OPS KÝ M S OC IÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM ROZPOČTEM ČESKÉ REPUBLIKY. Úvod Vznik a zánik, fungování

Více

MATURITNÍ OKRUHY. Ekonomika podniku

MATURITNÍ OKRUHY. Ekonomika podniku MATURITNÍ OKRUHY Ekonomika podniku školní rok 2010/2011 1. EKONOMIE JAKO VĚDA, ZÁKLADNÍ EKONOMICKÉ POJMY předmět ekonomie, pojmy - ekonomie, ekonomika, makroekonomie, mikroekonomie, základní ekonomické

Více

Obchodní zákoník. nehmotných statků (značka firmy, licence, software, atd.), a osobníc složek podnikání (kvalita týmu lidí, kteří v podniku pracují).

Obchodní zákoník. nehmotných statků (značka firmy, licence, software, atd.), a osobníc složek podnikání (kvalita týmu lidí, kteří v podniku pracují). Obchodní zákoník Je nejdůležitější právní normou pro podnikatele. Upravuje vztahy mezi podnikateli, ale v některých případech se obracíme k obecnější právní normě, kterou je Občanský zákoník. Obchodní

Více

Miniškola podnikání. Ing. Pavlína Novotná 15.10.2013

Miniškola podnikání. Ing. Pavlína Novotná 15.10.2013 Miniškola podnikání Ing. Pavlína Novotná 15.10.2013 Podnikání Podnikání je činnost, kterou vykonává podnikatel soustavně, samostatně, vlastním jménem, na vlastní odpovědnost a za účelem dosažení zisku.

Více

CESKÁ REPUBLIKA. Rámcové podmínky pro podnikání

CESKÁ REPUBLIKA. Rámcové podmínky pro podnikání CESKÁ REPUBLIKA Rámcové podmínky pro podnikání Karlovy Vary 31.5.2005 Podmínky živnostenského podnikání a kontrolu nad jejich dodržováním upravuje zákon c.455/1991 Sb. o živnostenském podnikání (živnostenský

Více

MO-ME-N-T MOderní MEtody s Novými Technologiemi

MO-ME-N-T MOderní MEtody s Novými Technologiemi Projekt: Reg.č.: Operační program: Škola: Tematický okruh: Jméno autora: MO-ME-N-T MOderní MEtody s Novými Technologiemi CZ.1.07/1.5.00/34.0903 Vzdělávání pro konkurenceschopnost Hotelová škola, Vyšší

Více

DROBNÉ PODNIKÁNÍ ZS 2009/2010. Ing. Pavel Hanuš, KMa PdF UHK pavel.hanus@uhk.cz. zápočet (písemná a ústní část)

DROBNÉ PODNIKÁNÍ ZS 2009/2010. Ing. Pavel Hanuš, KMa PdF UHK pavel.hanus@uhk.cz. zápočet (písemná a ústní část) DROBNÉ PODNIKÁNÍ ZS 2009/2010 Vyučující: Ukončení: Další info: Ing. Pavel Hanuš, KMa PdF UHK pavel.hanus@uhk.cz zápočet (písemná a ústní část) http://www.pavelhanus.cz 1. KAPITOLA Podnikání, podnikatel,

Více

2. Stavební firma. Předmět podnikání stavebních firem

2. Stavební firma. Předmět podnikání stavebních firem 2. Stavební firma Klíčová slova: Stavební firma, právní formy podnikání, hlavní a podpůrné činnosti stavební firmy, funkce stavební firmy, strategie stavební firmy. Anotace textu: Obsahem textu je seznámení

Více

ČÁST PRVNÍ OBCHODNÍ KORPORACE HLAVA I. Díl 1 Společná ustanovení

ČÁST PRVNÍ OBCHODNÍ KORPORACE HLAVA I. Díl 1 Společná ustanovení ČÁST PRVNÍ OBCHODNÍ KORPORACE HLAVA I Díl 1 Společná ustanovení 1 (1) Obchodními korporacemi jsou obchodní společnosti (dále jen společnost ) a družstva. (2) Společnostmi jsou veřejná obchodní společnost

Více

1. 1. Způsoby placení hotovostní a bezhotovostní platební styk

1. 1. Způsoby placení hotovostní a bezhotovostní platební styk 1. 1. Způsoby placení hotovostní a bezhotovostní platební styk Klíčová slova Podnikání, Obchodní zákoník, Živnostenský zákon, fyzická osoba, právnická osoba, osoba samostatně výdělečně činná (OSVČ), podnikatel,

Více

Začínáte? PRÁVNÍ FORMY PODNIKÁNÍ. Příručka pražského podnikatele

Začínáte? PRÁVNÍ FORMY PODNIKÁNÍ. Příručka pražského podnikatele Kontaktní centrum, Opletalova 22, 110 00 Praha 1, tel.: 606 761 106, www.akcelerace-praha.cz PRÁVNÍ FORMY PODNIKÁNÍ Začínáte? Příručka pražského podnikatele 1. Založení a vznik obchodní společnosti obecně

Více

Obsah. Úvod 1. Obchodní společnosti 3 III. Právní předpisy a zkratky KAPITOLA 1. 1.1 Formy podnikání 2 KAPITOLA 2

Obsah. Úvod 1. Obchodní společnosti 3 III. Právní předpisy a zkratky KAPITOLA 1. 1.1 Formy podnikání 2 KAPITOLA 2 Obsah Právní předpisy a zkratky IX KAPITOLA 1 Úvod 1 1.1 Formy podnikání 2 KAPITOLA 2 Obchodní společnosti 3 2.1 Obchodní společnost jako právnická osoba 3 2.2 Osoby ve společnosti 4 2.2.1 Společníci 4

Více

Témata profilové maturitní zkoušky z předmětu Ekonomika a právo

Témata profilové maturitní zkoušky z předmětu Ekonomika a právo Témata profilové maturitní zkoušky z předmětu Ekonomika a právo obor Podnikání 1. Základní ekonomické pojmy - Předmět ekonomie, základní ekonomické systémy, hospodářský proces, potřeby, statky, služby,

Více

Škola: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9. Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT

Škola: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9. Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Škola: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9 Projekt MŠMT ČR: Číslo projektu: Název projektu školy: Šablona III/2: EU PENÍZE ŠKOLÁM CZ.1.07/1.5.00/34.0536 Výuka s ICT na SŠ obchodní České

Více

Žádost o koncesi podle 50 odst. 2 zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů (dále jen ŽZ)

Žádost o koncesi podle 50 odst. 2 zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů (dále jen ŽZ) ZFO Potvrzení přijetí č. jednací... Žádost o koncesi podle 50 odst. 2 zákona č. 4551991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů (dále jen ŽZ) 1) Fyzická osoba

Více

Mgr. Jan Svoboda VY_32_INOVACE_17_PRÁVO_2.05_Živnostenské podnikání. Výkladová prezentace k tématu Živnostenské podnikání

Mgr. Jan Svoboda VY_32_INOVACE_17_PRÁVO_2.05_Živnostenské podnikání. Výkladová prezentace k tématu Živnostenské podnikání Škola Střední odborná škola a Střední odborné učiliště, Hustopeče, Masarykovo nám. 1 Autor Číslo Název Téma hodiny Předmět Ročník/y/ Datum vytvoření Anotace Očekávaný výstup Druh učebního materiálu Mgr.

Více

Metodické listy pro studium předmětu

Metodické listy pro studium předmětu Metodické listy pro studium předmětu Obchodní právo I Cílem tohoto jednosemestrálního kursu je seznámit studenty s problematikou obchodního práva a jeho postavením v rámci českého právního systému, jeho

Více

MO-ME-N-T MOderní MEtody s Novými Technologiemi

MO-ME-N-T MOderní MEtody s Novými Technologiemi Projekt: Reg.č.: Operační program: Škola: Tematický okruh: Jméno autora: MO-ME-N-T MOderní MEtody s Novými Technologiemi CZ.1.07/1.5.00/34.0903 Vzdělávání pro konkurenceschopnost Hotelová škola, Vyšší

Více

Systém certifikace a vzdělávání účetních v ČR

Systém certifikace a vzdělávání účetních v ČR PRÁVO (zkouška číslo 2) Cíl předmětu Získat základní informace o obsahu a rozsahu právního systému České republiky a oborech práva, které účetní při výkonu své praxe potřebuje s přihlédnutím k aktuálním

Více

MO-ME-N-T MOderní MEtody s Novými Technologiemi

MO-ME-N-T MOderní MEtody s Novými Technologiemi Projekt: Reg.č.: Operační program: Škola: Tematický okruh: Jméno autora: MO-ME-N-T MOderní MEtody s Novými Technologiemi CZ.1.07/1.5.00/34.0903 Vzdělávání pro konkurenceschopnost Hotelová škola, Vyšší

Více

Společnost s ručením omezeným

Společnost s ručením omezeným Společnost s ručením omezeným 1 (1) Obchodními korporacemi jsou obchodní společnosti (dále jen společnost ) a družstva. (2) Společnostmi jsou veřejná obchodní společnost a komanditní společnost (dále jen

Více

Typologie podniků Přednáška č. 2 27. září 2011 Osnova přednášky 1. Podniky dle právní formy 2. Podniky dle hospodářských sektorů a hospodářských odvětví 3. Podniky dle velikosti 4. Podniky dle převládajícího

Více

Je soustavná činnost provozovaná samostatně, vlastním jménem, na vlastní odpovědnost, za účelem dosažení zisku a za podmínek stanovených

Je soustavná činnost provozovaná samostatně, vlastním jménem, na vlastní odpovědnost, za účelem dosažení zisku a za podmínek stanovených Je soustavná činnost provozovaná samostatně, vlastním jménem, na vlastní odpovědnost, za účelem dosažení zisku a za podmínek stanovených živnostenským zákonem (zákon č. 455/1991 Sb. v platném znění) provozování

Více

VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA. Katedra ekonomických studií. Právní formy podnikání z pohledu účetního a daňového

VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA. Katedra ekonomických studií. Právní formy podnikání z pohledu účetního a daňového VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra ekonomických studií Právní formy podnikání z pohledu účetního a daňového Bakalářská práce Autor: Monika Severová Vedoucí práce: Ing. Irena Fatrová Jihlava 2015

Více

Ekonomika Veřejná obchodní společnost, komanditní společnost. Ing. Ježková Eva

Ekonomika Veřejná obchodní společnost, komanditní společnost. Ing. Ježková Eva Ekonomika Veřejná obchodní společnost, komanditní společnost Ing. Ježková Eva Tento materiál vznikl v projektu Inovace ve vzdělávání na naší škole v rámci projektu EU peníze středním školám OP 1.5. Vzdělání

Více

Právní postavení podnikatele

Právní postavení podnikatele Obsah ČÁST I DÍL I Právní postavení podnikatele Zákonné vymezení pojmu podnikatel Kapitola 1 Pojem podnikatel v občanském zákoníku.............. 3 1.1 Osoby v občanském zákoníku a důvody vedoucí k úpravě

Více

Společnost s ručením omezeným

Společnost s ručením omezeným Společnost s ručením omezeným 2006 Michal Černý, Ph.D. www.michalcerny.eu www.michalcerny.net Právní charakteristika Právní úprava - 105 a následující Právnická osoba, obchodní společnost, má plnou právní

Více

Požadované doklady pro výplatu náhrad vkladů oprávněným osobám na pobočce

Požadované doklady pro výplatu náhrad vkladů oprávněným osobám na pobočce Požadované doklady pro výplatu náhrad vkladů oprávněným osobám na pobočce 1. Oprávněná osoba: Fyzická osoba Fyzická osoba prokazuje svoji totožnost platným průkazem totožnosti: a) osoba se státní příslušností

Více

Zhodnocení: Prezentace žáky zaujala. Vzhledem k tomu, že většina z nich už přemýšlí o realizaci svých plánů do budoucna, je pro ně toto učivo

Zhodnocení: Prezentace žáky zaujala. Vzhledem k tomu, že většina z nich už přemýšlí o realizaci svých plánů do budoucna, je pro ně toto učivo Cesta k zisku Masarykova ZŠ a MŠ Velká Bystřice Projekt č. CZ. 1.07/1.4.00/21.1920 Název projektu: Učení pro život Č. DUMu: VY_32_INOVACE_39_12 Tématický celek: Rodina a finance Autor: PaedDr. Helena Stejskalová

Více

Integrovaná střední škola, Sokolnice 496

Integrovaná střední škola, Sokolnice 496 Název projektu: Moderní škola Registrační číslo: CZ.1.07/1.5.00/34.0467 Integrovaná střední škola, Sokolnice 496 Název klíčové aktivity: III/2 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Kód výstupu:vy_32_inovace_18_eko_14

Více

Výukový modul III.2. prostřednictvím ICT

Výukový modul III.2. prostřednictvím ICT Výukový modul III.2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Téma III.2.9 Podnikání Podnikání fyzické osoby VY_32_INOVACE_329 11 Ing. Alena Mojžíšová Podnikání Základní pojmy je soustavná činnost

Více

1. Podnik. 2. Podnikatel. 3. Obchodní jméno. 4. Obchodní firma. 5. Podnikání. 6. Neoprávněné podnikání. 7. Použité zdroje

1. Podnik. 2. Podnikatel. 3. Obchodní jméno. 4. Obchodní firma. 5. Podnikání. 6. Neoprávněné podnikání. 7. Použité zdroje základní pojmy Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Karla Šimoníková. Dostupné z Metodického portálu www.sstrnb.cz/sablony, financovaného z ESF a státního rozpočtu ČR. Provozováno

Více

Ekonomika Právní formy podnikání v ČR. Ing. Ježková Eva

Ekonomika Právní formy podnikání v ČR. Ing. Ježková Eva Ekonomika Právní formy podnikání v ČR Ing. Ježková Eva Tento materiál vznikl v projektu Inovace ve vzdělávání na naší škole v rámci projektu EU peníze středním školám OP 1.5. Vzdělání pro konkurenceschopnost..

Více

http://www.slovenskespolecnosti.info/images/z6.jpg

http://www.slovenskespolecnosti.info/images/z6.jpg http://www.slovenskespolecnosti.info/images/z6.jpg STŘEDNÍ ODBORNÁ ŠKOLA A STŘEDNÍ ODBORNÉ UČILIŠTĚ NERATOVICE Školní 664, 277 11 Neratovice, tel.: 315 682 314, IČO: 683 834 95, IZO: 110 450 639 Ředitelství

Více

Příručka pro podnikání v roce 2010

Příručka pro podnikání v roce 2010 Příručka pro podnikání v roce 2010 Vydavatel: Hospodářská komora České republiky Aktuální elektronická forma publikace je k dispozici na http://www.komora.cz Copyright Hospodářská komora České republiky,

Více

Název školy: Střední odborné učiliště Domažlice Číslo projektu:cz.1.07/1.5.00/34.0639 Předmět: Právo, Ekonomika, Základy podnikání Tematický okruh:

Název školy: Střední odborné učiliště Domažlice Číslo projektu:cz.1.07/1.5.00/34.0639 Předmět: Právo, Ekonomika, Základy podnikání Tematický okruh: Název školy: Střední odborné učiliště Domažlice Číslo projektu:cz.1.07/1.5.00/34.0639 Předmět: Právo, Ekonomika, Základy podnikání Tematický okruh: Obchodní právo Téma: Osobní obchodní společnosti 3.Ročník

Více

Integrovaná střední škola, Sokolnice 496

Integrovaná střední škola, Sokolnice 496 Název projektu: Moderní škola Registrační číslo: CZ.1.07/1.5.00/34.0467 Integrovaná střední škola, Sokolnice 496 Název klíčové aktivity: III/2 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Kód výstupu:

Více

E-učebnice Ekonomika snadno a rychle ŽIVNOSTI

E-učebnice Ekonomika snadno a rychle ŽIVNOSTI E-učebnice Ekonomika snadno a rychle ŽIVNOSTI ŽIVNOSTENSKÝ ZÁKON Zákon č. 455/1991 Sb. o živnostenském podnikání (živnostenský zákon) upravuje vstup do podnikání. Tento zákon prošel za dobu své existence

Více

Osnova učiva: Učivo o podniku a podnikání. Po obsahové stránce je učivo zaměřeno především na věcnou, právní a organizační problematiku daného tématu.

Osnova učiva: Učivo o podniku a podnikání. Po obsahové stránce je učivo zaměřeno především na věcnou, právní a organizační problematiku daného tématu. Učivo o podniku a podnikání 2. tématický celek Osnova učiva: 1. Zařazení učiva 2. Didaktická analýza učiva 3. Struktura učiva a jeho rozvržení v tématickém plánu 4. Metodické zpracování učiva týkající

Více

1. VOLBA PRÁVNÍ FORMY PODNIKÁNÍ

1. VOLBA PRÁVNÍ FORMY PODNIKÁNÍ 1. VOLBA PRÁVNÍ FORMY PODNIKÁNÍ PŘÍKLADY K PROCVIČENÍ PŘÍKLAD 1: Podnikatelským záměrem je zřízení restaurace na základě těchto předpokladů: - kapacita restaurace bude 60 míst, - předpokládá se celodenní

Více

Otázky platné od 1.1.2014. Kontrolní otázky podle zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání, ve znění pozdějších předpisů

Otázky platné od 1.1.2014. Kontrolní otázky podle zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání, ve znění pozdějších předpisů Kontrolní otázky podle zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání, ve znění pozdějších předpisů 1. Zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů,

Více

KRYCÍ LIST NABÍDKY. v poptávkovém řízení služby. poskytnutí investičního úvěru

KRYCÍ LIST NABÍDKY. v poptávkovém řízení služby. poskytnutí investičního úvěru Příloha č. 1 KRYCÍ LIST NABÍDKY v poptávkovém řízení služby poskytnutí investičního úvěru Obchodní firma nebo název (jedná-li se o právnickou osobu) Obchodní firma nebo jméno a příjmení (jedná-li se o

Více

1 Majetková a finanční struktura podniku

1 Majetková a finanční struktura podniku 1 Majetková a finanční struktura podniku MAJETKOVÁ STRUKTURTA I. POHLEDÁVKY ZA UPSANÝ VLASTNÍ KAPITÁL II. STÁLÁ AKTIVA 1) Dlouhodobý nehmotný majetek 2) Dlouhodobý hmotný majetek 3) Dlouhodobý finanční

Více

OBCHODNÍ SPOLEČNOSTI

OBCHODNÍ SPOLEČNOSTI OBCHODNÍ SPOLEČNOSTI V E Ř E J N Á O B C H O D N Í S P O L E Č N O S T K O M A N D I T N Í S P O L E Č N O S T VEŘEJNÁ OBCHODNÍ SPOLEČNOST Osobní společnost Charakteristiky: Založena za účelem podnikání

Více

Nadační fond Jendy Rajmana

Nadační fond Jendy Rajmana Statut nadačního fondu Nadační fond Jendy Rajmana I. Všeobecná ustanovení čl. l Nadační fond Jendy Rajmana (dále jen "fond") byl zřízen zakladatelem ing. Pavlem Hančarem, bytem v Hořicích, Riegrova 1048,

Více

Kapitálové společnosti. Bc. Alena Kozubová

Kapitálové společnosti. Bc. Alena Kozubová Kapitálové společnosti Bc. Alena Kozubová Kapitálové společnosti Kapitálové obchodní společnosti nejsou úzce vázány na své konkrétní zakladatele, majetkové podíly v nich lze snadno prodat. Jsou snadno

Více

1. MANAGEMENT. Pojem management zahrnuje tedy tyto obsahové roviny:

1. MANAGEMENT. Pojem management zahrnuje tedy tyto obsahové roviny: 1. MANAGEMENT - činnost bez které se neobejde žádný větší organizační celek - věda i umění zároveň - nutnost řízení také v armádě, na univerzitách v umění i jinde. Potřeba řídit se objevuje už se vznikem

Více