Fúze obchodních společností

Transkript

1 Bankovní institut vysoká škola Praha Katedra práva Fúze obchodních společností Bakalářská práce Autor: Peter Podoba Právní administrativa v podnikatelské sféře Vedoucí práce: JUDr. Aleš Rozehnal, PhD. Odborný konzultant: Ing. Jana Tlustá Praha Duben, 2010

2 Prohlášení Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci zpracoval samostatně a s použitím uvedené literatury. V Slaném dne Peter Podoba

3 Poděkování Na tomto místě bych chtěl poděkovat JUDr. Alešovi Rozehnalovi, PhD. za odborné vedení mé bakalářské práce. Dále bych rád poděkoval mé odborné konzultantce Ing. Janě Tlusté za poskytnutí cenných informací a rad, které jsem využil ve své bakalářské práci.

4 Anotace Tato bakalářská práce pojednává o problematice fúzí obchodních společností a to v širším kontextu přeměn obchodních společností a družstev jako takových z hlediska předpisů České republiky i Evropské unie. Práce má za cíl zejména popisný rozbor české právní úpravy fúzí všech právních forem obchodních společností a družstev s doplněním o účetní a daňové aspekty této problematiky. Annotation The bachelor thesis deals with the issues of company mergers and acquisitions as regard to the broad context of transformations of companies and cooperatives as such with focus to the both Czech and the Eueopean Union law. The thesis provides especially the descriptive analysis of the Czach legislation in respect of mergers of all legal forms of companies and cooperatives and aditionally discusses the relevant accounting and tax aspects of this theme.

5 Obsah Úvod Obecný pohled na fúze Vymezení a základní charakteristika fúzí Motivy a možná úskalí fúzí Přeměny obchodních společností Fúze Vnitrostátní fúze sloučením Vnitrostátní fúze splynutím Rozdělení a odštěpení Rozdělení se vznikem nových obchodních společností Rozdělení sloučením Kombinace rozdělení se vznikem nových společností a rozdělení sloučením Rozdělení odštěpením se vznikem jedné či více nových obchodních společností Rozdělení odštěpením sloučením Kombinace rozdělení odštěpením se vznikem nových obchodních společností a rozdělení odštěpením sloučením Převod jmění na společníka Změna právní formy Právní úprava fúzí Evropská právní úprava Fúze akciových společností podle předpisů ES Rozdělení akciových společností podle předpisů ES Přeshraniční fúze podle předpisů ES Fúze podle českých právních předpisů Ustanovení k fúzím Některá zvláštní ustanovení k vnitrostátním fúzím jednotlivých obchodních společností a družstev Vnitrostátní fúze veřejné obchodní společnosti Vnitrostátní fúze komanditní společnosti Křížová vnitrostátní fúze veřejné obchodní společnosti a komanditní společnosti Vnitrostátní fúze společnosti s ručením omezeným... 42

6 Vnitrostátní fúze akciové společnosti Křížová vnitrostátní fúze společnosti s ručením omezeným, akciové společnosti Vnitrostátní fúze družstva Účetní úprava fúzí Daňová úprava fúzí 59 Závěr Seznam použité literatury... 66

7 ÚVOD Téma mé práce Fúze obchodních společností jsem si vybral z důvodu jeho aktuálnosti a to zejména v době finanční krize. Společnosti jsou totiž v situaci rostoucích konkurenčních tlaků a též díky dnes častým snahám o přežití nuceny najít způsob realizace svých cílů. Jedním z těchto způsobů mohou být právě přeměny obchodních společností a především fúze, které umožňují integraci společnosti se silným partnerem, tuzemským či zahraničním. Ve své práci se pokusím o popisný rozbor a teoretickou analýzu této problematiky fúzí v širším kontextu české i evropské legislativy, se kterou naši zákonodárci museli české právní předpisy harmonizovat. Téma je velice rozsáhlé a jen popis jednoho problému z praxe by vydal na další práci a zasloužil hlubší zamyšlení. Z toho důvodu jsem zvolil cestu širšího přehledu, kterým bych chtěl čtenáři přiblížit základní instituty fúzí a přeměn obchodních společností jako takových. S tímto tématem souvisí i řada praktických otázek, a to zejména z oblasti účetnictví a daní. Tyto proto krátce nastíním v závěru mé práce. Cílem mé práce je tedy především poskytnou základní pohled na řešení problematiky fúzí obchodních společností a družstev z teoretického hlediska doplněný o základní přehled všech forem přeměn obchodních společností a družstev, a to jak v podmínkách České republiky, tak i z pohledu předpisů Evropské unie. V první úvodní kapitole se snažím čtenáři vysvětlit základní rozdíly mezi pojmy fúze a akvizice, které jsou tak často skloňovány a zaměňovány. Dále uvádím důvody uskutečňování fúzí a motivy společností, které vedou například ke sloučení s konkurenční společností a též základní rozdělení fúzí podle oborů a vzájemných vztahů jednotlivých obchodních společností a družstev. Uvádím též možná úskalí realizace fúzí a důvody jejich nezdaru či nesplněných očekávání. V rámci druhé kapitoly vymezím přehled všech druhů přeměn obchodních společností jako je právě fúze, rozdělení či odštěpení a dále jejich základní charakteristiky, dělení, některé náležitosti a důsledky v praxi. Pro názornost a lepší pochopení dané přeměny doplňuji přeměny i o grafická schémata.

8 Třetí kapitola, která tvoří tělo mé práce, popisuje fúze zejména z právního, ale též krátce z daňového a účetního pohledu v souvislostech. Nejprve se zaměřuji na fúze dle evropských předpisů, kde se důkladněji věnuji fúzím přeshraničním, které jsou z hlediska české legislativy a praxe novinkou. V další části se věnuji české právní úpravě fúzí obchodních společností a to z pohledu relativně nového zákona č. 125/2008 Sb. o přeměnách obchodních společností a družstev. Tato část je strukturována tak, aby čtenář nejprve získal přehled o základních společných ustanoveních a též praktickému postupu a časovém harmonogramu realizace fúze a poté je mohl doplnit o zvláštní ustanovení fúze každé jednotlivé právní formy obchodní společnosti. Třetí kapitolu uzavírá přehled základních náležitostí z pohledu účetního a daňového, které jsou nedílnou součástí nejen každé fúze, ale celkově všech přeměn obchodních společností.

9 1 OBECNÝ POHLED NA FÚZE Vymezení a základní charakteristika fúzí Pojem synergie, neboli jedna plus jedna jsou tři: to je zvláštní alchymií fúzí obchodních společností, protože dvě obchodní společnosti dohromady mají větší hodnotu než dvě samostatné společnosti. Pro společnosti ocitající se ve špatné ekonomické situaci, popřípadě až na pokraji zániku, může fúze znamenat záchranu a znovupostavení na nohy. Proto k určitému procentu uskutečněných fúzí obchodní společnosti přistupují hlavně z důvodu, že sami už nemají šanci na přežití. Pro silné a stabilní společnosti jsou fúze prostředkem ke zlepšení postavení na trhu, zvýšení konkurenceschopnosti a ukořistění většího podílu na trhu. Je zapotřebí dostatečně odlišovat pojem fúze a pojem akvizice. Ačkoliv jsou tyto dva pojmy často vykládány jako synonymum, jsou mezi nimi drobné odlišnosti. Když společnost A přebírá společnost B s tím, že se fakticky stává jejím novým majitelem, jde o akvizici. Společnost A vlastně společnost B koupí. Takto odkoupená obchodní společnost však nezaniká, dále funguje a s jejími akciemi se i nadále obchoduje. Kdežto jednou z hlavních charakteristik fúze je, že nejméně jedna společnost de iure i de facto zaniká. Lze rozlišovat čtyři druhy fúzí, dle typů obchodních společností a jejich vzájemných vztahů: Horizontální fúze společností ve stejném oboru, jedná se většinou o přímé konkurenty; vertikální fúze společností v různých oborech, které jsou však na sobě závislé (těžební společnost a rafinerie); kongenerická - fúze společností v podobných oborech, např. výrobce sanitární keramiky a výrobce koupelnového nábytku; konglomerátní fúze mezi společnostmi, které spolu nemají vůbec nic společného. 1 Miloslav Synek a kol.: Podniková ekonomika, 4. Přepracované vydání, 476 stran, CH BECK, ISBN , též 10

10 1.2 Motivy a možná úskalí fúzí Hlavním motivem fúzí je zcela určitě tzv. synergie, tedy teorie, že dvě společnosti spojené mají větší sílu než obě dohromady každá samostatně. V praxi však synergie ne vždy fungují, a jestli o nich mluvíme jako o hlavním motivu, jejich selhání je též hlavním důvodem nezdaru fúzí. Více jak 70 % obchodních společností se nepodaří uskutečnit veškeré plánované zisky ze synergií. To a několik dalších skutečností jako je neschopnost sloučit rozlišné firemní kultury, nedostatek strategického řízení procesu fúze, malá flexibilita, pomalá reakce na změny a nedotažení integračního procesu pak vedou k tomu, že přibližně jedna třetina všech uskutečněných fúzí končí absolutním neúspěchem, v nejhorším případě až samotným prodejem převzaté společnosti. Mezi hlavní motivy a důvody proč se podniky uchylují k fúzím, patří, jak již bylo napsáno výše, tzv. synergický efekt. Ten lze vysvětlit jako soubor úspor vzniklý důsledkem fúze. Např. u výrobních společností dojde díky spojení a zvětšení výroby k rozložení fixních nákladů a tedy ve výsledku k jejich snížení při vyjádření fixních nákladů na jeden výrobek. Dojde také k odstranění duplicitních činností jako je vedení účetnictví, marketing, apod. S jedním marketingovým oddělením a jedním účetním oddělením logicky dojde ke snížení nákladů. Další významná skutečnost je, že větší, silnější a stabilnější společnost zpravidla mívá lepší postavení u bankovních institucí, které otevírá větší možnosti například v čerpání úvěrů. Společnosti také sdílejí dříve dobře střežené a utajované know-how, výrobní technologie a obchodní tajemství, což bezpochyby vede ke zefektivnění podnikání. Takových motivů, které lákají obchodní společnosti k fúzím je celá řada. Teoreticky se zdá fúze jako výborný prostředek ke zlepšení a zkvalitnění života podniků, slabší společnosti se pomocí fúze mohou probojovat do prostředí silnějších a významnějších subjektů v konkrétních oborech, silné a stabilní společnosti posilují své pozice. Stačí však málo a selhání onoho požadovaného synergického efektu povede k celkovému nezdaru. 11

11 2 PŘEMĚNY OBCHODNÍCH SPOLEČNOSTÍ Tímto termínem chápeme procesy, jimiž dochází k právnímu sloučení nebo rozdělení podniků (popřípadě kombinaci) do jednoho nebo více tzv. nástupnických obchodních společností. Termín je užíván i pro pouhou změnu právní formy již existující obchodní společnosti. Přeměny obchodních společností upravuje zákon č. 125/2008 Sb., o přeměnách obchodních společností a družstev 2 (dále jen Zákon ), přičemž český právní systém zná tyto formy přeměn obchodních společností: Fúze; rozdělení a odštěpení; převod jmění na společníka; změna právní formy. V praxi se setkáváme se dvěma možnostmi přeměn obchodních společností: Přeměna bez zániku obchodní společnosti zde v dotyčném subjektu nastane pouze změna vnitřních poměrů. Uskuteční se např. změnou právní formy obchodní společnosti; přeměna se zánikem obchodní společnosti v tomto případě, jak už bylo řečeno, jedna či více obchodních společností zanikne a jejich aktiva i závazky přecházejí na tzv. nástupnickou společnost (popřípadě více obchodních společností). Tento právní nástupce může být buď obchodní společnost již existující (zpravidla jeden z účastníků této přeměny), nebo zcela nová obchodní společnost, která důsledkem této přeměny teprve vznikne. Tohoto lze docílit třemi způsoby a to je fúzí, rozdělením a převodem jmění na společníka. Většinu přeměn obchodních společností provází zrušení obchodní společnosti bez likvidace. Zákon však připouští i existenci přeměny obchodní společnosti v případě, kdy už společnost vstoupila do likvidace ať už z rozhodnutí společníků či z rozhodnutí příslušného orgánu. Toto rozhodnutí však musí zrušit ten, kdo o něm rozhodl ještě dříve, než započne 2 Zákon č. 125/2008 Sb., o přeměnách obchodních společností a družstev, ve znění pozdějších předpisů 12

12 přerozdělování likvidačního zůstatku, jinak přeměna obchodní společnosti nemůže proběhnout. V této kapitole bych rád čtenáře seznámil obecně se všemi formami přeměn obchodních společností. Podrobnějším výkladem vlastní problematiky vnitrostátních fúzí se budu zabývat v další kapitole nazvané Právní úprava fúzí. 2.1 Fúze Ze zákona o přeměnách lze dovodit, že fúze je typ přeměny obchodní společnosti nebo družstva, kdy po rozhodnutí společníků nebo příslušných orgánů alespoň dvou obchodních společností nebo družstev a po zápisu do obchodního rejstříku, dojde ke spojení jejich veškerého majetku, všech závazků a pohledávek. V důsledku toho je nejméně jedna obchodní společnost nebo družstvo zrušena bez likvidace a zaniká. Majetek a závazky tzv. zanikající společnosti nebo družstva pak přechází na právního nástupce (tzv. nástupnická společnost nebo družstvo). Fúze mohou probíhat nejen mezi subjekty sídlícími na území ČR (tzv. vnitrostátní fúze), ale i v případě že jedna nebo více obchodních společností nebo družstev sídlí na území jiného státu (tzv. přeshraniční fúze). V této kapitole se budu zabývat fúzemi vnitrostátními, přeshraniční fúze podrobněji rozeberu v kapitole třetí společně s nástinem právní úpravy přeměn obchodních společenství na úrovni Evropského společenství. Vnitrostátní fúze mohou být uskutečněny jako vnitrostátní fúze sloučením nebo jako vnitrostátní fúze splynutím. Tyto dvě formy fúzí mají rozdílné právní účinky Vnitrostátní fúze sloučením Vnitrostátní fúze sloučením má za následek, že majetek, závazky a pohledávky zaniklých subjektů přechází na jinou již existující nástupnickou obchodní společnost nebo družstvo. Tedy pouze jeden či více subjektů zanikne, ale nevznikne žádný subjekt nový. Nástupnická obchodní společnost nebo družstvo přebírá veškerá práva a povinnosti zaniklých subjektů, včetně práv a povinností z pracovněprávních vztahů. Společníci a členové veškerých zanikajících obchodních společností a družstev se stávají členy nástupnické obchodní společnosti nebo družstva. Účast nebo členství jejich dosavadních společníků nebo členů nejsou dotčeny. 13

13 Obrázek 1: Vnitrostátní fúze sloučením Vnitrostátní fúze splynutím Vnitrostátní fúze splynutím má za následek zrušení bez likvidace a zánik dvou nebo více obchodních společností nebo družstev, přičemž jejich majetek, závazky a pohledávky přecházejí na novou nástupnickou obchodní společnost nebo družstvo, které dosud neexistuje a teprve vzniká. Právní postavení zakladatele této společnosti nebo družstva mají zanikající subjekty a jejich společníci a členové se stanou členy a společníky nové nástupnické obchodní společnosti nebo družstva. Na nově vzniklou společnost poté přejdou i veškerá práva a povinnosti z pracovněprávních vztahů. Obrázek 2: Vnitrostátní fúze splynutím Jeden z principů vnitrostátních fúzí je, že spolu mohou fúzovat pouze subjekty, které mají stejnou právní formu. Existují však dvě výjimky, kdy může fúze proběhnout i mezi subjekty, které mají rozdílnou právní formu a to v případě, že se jedná o: Křížovou vnitrostátní fúzi v. o. s. a k. s.; křížovou vnitrostátní fúzi s. r. o. a a. s. 14

14 Fúze nemusí vždy probíhat pouze mezi dvěma subjekty (tzv. dvojstranné fúze), ale může se jednat i o fúzi např. tří akciových společností (tzv. vícestranné fúze). Vyloučeny nejsou ani fúze mezi např. dvěma s. r. o. a jednou a. s. (tzv. vícestranné křížové fúze). JUDr. Tomáš Dvořák ve své publikaci Přeměny obchodních společností a družstev 3 uvádí, že v praxi však vícestranné fúze téměř neexistují a bude tomu tak patrně i v budoucnu, a to pro jejich náročnost a komplikovanost. 2.2 Rozdělení a odštěpení Rozdělení má za následek zánik rozdělované obchodní společnosti. Před tímto samotným zánikem se společnost zruší bez likvidace a její aktiva a závazky přecházejí na nástupnickou obchodní společnost, popřípadě více obchodních společností. Na tyto společnosti přecházejí též všechna práva a povinnosti vyplývající z pracovněprávních vztahů. Společníci zanikající společnosti se tímto stávají společníky nástupnické společnosti. Zákon vymezuje několik typů rozdělení obchodních spolčeností Rozdělení se vznikem nových obchodních společností V tomto případě zaniká bez likvidace obchodní společnost C, s.r.o. a její majetek a závazky přechází na nové, právě vzniklé obchodní společnosti A, s.r.o. a B, s.r.o. (popřípadě D, s.r.o. nebo více). Právní postavení zakladatele nástupnických společností zde má zanikající společnost C, s.r.o. Obrázek 3: Rozdělení se vznikem nových obchodních společností 3 JUDr. Tomáš Dvořák: Přeměny obchodních společností a družstev, 1. vydání, 432 stan, ASPI Wolters Kluwer, Praha 2008, ISBN

15 2.2.2 Rozdělení sloučením Při tomto typu rozdělení dochází k zániku obchodní společnosti bez likvidace (C, s.r.o.). Její majetek a závazky přecházejí na více již existujících obchodních společností (D, s.r.o. a E, s.r.o.). Od obchodní společnosti C, s.r.o. se však před tím oddělí společnosti A, s.r.o. a B, s.r.o. a tyto se poté sloučí s existujícími společnostmi D, s.r.o. a E, s.r.o., které ve výsledku budou společnostmi nástupnickými. Obrázek 4: Rozdělení sloučením Kombinace rozdělení se vznikem nových obchodních společností a rozdělení sloučením V takovém případě dochází opět k zániku jedné obchodní společnosti (C, s.r.o.) bez likvidace, ovšem její majetek a závazky přecházejí zčásti na nově vzniklou nástupnickou společnost (A, s.r.o.), zbytek pak prostřednictvím oddělené společnosti (B, s.r.o.), která se sloučí s již existující spolčeností (D, s.r.o.) přejde právě na tuto společnost a ta se následně stane také následnickou obchodní společností. 16

16 Obrázek 5: Kombinace rozdělení se vznikem nových obchodních společností a rozdělení sloučením Nejnověji Zákonem upravenou formou přeměny obchodní společnosti je odštěpení, které nezpůsobuje, na rozdíl od rozdělení, zánik obchodní společnosti. Společnost pokračuje dále, pouze se od ní odštěpí určitá část, která buď vytvoří zcela novou obchodní společnost, nebo se sloučením stane součástí jiné již existující obchodní společnosti. Tyto nástupnické společnosti přebírají vymezené části práv a povinností rozdělované obchodní společnosti. Společníci původní (pokračující) obchodní společnosti zůstávají i nadále jejími společníky, ale zároveň se stávají i společníky jedné nebo více nástupnických obchodních společností. Existuje opět několik následujících druhů odštěpení Rozdělení odštěpením se vznikem jedné či více nových obchodních společností V tomto případě dochází k rozdělení obchodní společnosti (A, s.r.o.) způsobem, ve kterém odštěpená část přechází na jednu či více nástupnických obchodních společností (B, s.r.o. a C, s.r.o.). Právní postavení zakladatele těchto nových obchodních společností má rozdělovaná spolčenost. 17

17 Obrázek 6: Rozdělení odštěpením se vznikem nových obchodní společností Rozdělení odštěpením sloučením Při tomto procesu se od rozdělované obchodní společnosti (C, s.r.o.) odštěpí určitá část (odštěpená společnost B, s.r.o.) a ta se prostřednictvím sloučení stane součástí jiné již existující obchodní společnosti (D, s.r.o.). Obrázek 7: Rozdělení odštěpením sloučením Kombinace rozdělení odštěpením se vznikem nových obchodních společností a rozdělení odštěpením sloučením Stejně jako v případě rozdělení je i u odštěpení tato varianta kombinací předešlých možností. Tzn., že od rozdělované obchodní společnosti (C, s.r.o.) se opět určitá část odštěpí (A, s.r.o. a B, s.r.o.) a následně se rozdělí mezi nově vzniklou obchodní společnost (A, s.r.o.) a jinou již existující obchodní společnost (D, s.r.o.). Obě obchodní společnosti budou mít postavení nástupnických obchodních společností. 18

18 Obrázek 8: Kombinace rozdělení odštěpením se vznikem nových obchodních společností a rozdělení odštěpením sloučením 2.3 Převod jmění na společníka Při tomto typu přeměny zaniká obchodní společnost bez likvidace, přičemž veškerý její majetek a závazky, jakožto i práva a povinnosti z pracovněprávních vztahů přecházejí na jejího jediného přejímajícího společníka. Ten je dále povinen se spravedlivě vyrovnat s odpadlým společníkem nebo více společníky, přičemž to neplatí, pokud je přejímající společník jediným společníkem zanikající obchodní společnosti s. r. o. nebo a. s. Tato právní úprava byla zavedena z důvodu snahy umožnit zachování provozování podniku obchodní společnosti i za situace, že v. o. s. nebo k. s. nezvratně hrozí zrušení, nebo v případě s. r. o. či a. s. dovolit majoritnímu společníkovi efektivizovat vlastnickou strukturu zrušením s. r. o. nebo a. s., a tím se zbavit menšinových společníků, kteří beztak fakticky nemají do činnosti podniku právo zasahovat. Tito společníci zanikající obchodní společnosti se na rozdíl od předešlých přeměn obchodních společností nestávají společníky přejímající společnosti. 4 Přejímajícím společníkem může být pouze fyzická osoba podnikatel, obchodní společnost, družstvo nebo zahraniční osoba se sídlem v jakémkoliv státě pod podmínkou, 4 JUDr. Tomáš Dvořák: Přeměny obchodních společností a družstev, 1. vydání, 432 stan, ASPI Wolters Kluwer, Praha 2008, ISBN , str

19 že podniká na území ČR ve smyslu ustanovení 2 odst. 2 obchodního zákoníku 5. V případě akciové společnosti může být jmění převedeno na jednoho společníka pouze, pokud vlastní akcie nejméně v hodnotě 90 % základního kapitálu. U společnosti s ručením omezeným může jmění převzít společník, jenž má ve společnosti zapsán vklad ve výši opět nejméně ve výši 90 % základního kapitálu. Proces přejímání jmění jediným společníkem v komanditní společnosti připadá v úvahu, pouze pokud zanikne členství všech společníků s výjimkou jednoho komplementáře. Jestliže se veřejná obchodní společnost dostane do stejné situace, tedy že zanikne účast všech společníků až na jednoho, má tento společník právo se do tří měsíců rozhodnout, převezme-li jmění celé společnosti. Obrázek 9: Převod jmění na společníka 2.4 Změna právní formy Tento typ přeměny se vcelku odlišuje od ostatních typů přeměn. Při změně právní formy nezaniká dosavadní právní subjektivita obchodní společnosti nebo družstva, nedochází ke zrušení obchodní společnosti bez likvidace nebo s likvidací, a nepřechází ani majetek na právního nástupce. Podstatným způsobem se však změní poměry uvnitř subjektu a též právní postavení členů nebo společníků, jejichž členství nebo účast v měnícím se subjektu nadále trvá. 5 Zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů 20

20 Obrázek 10: Změna právní formy V případě, že byl na majetek obchodní společnosti prohlášen konkurz, není již možné změnu právní formy provést. Pokud je již obchodní společnost v úpadku, případná změna právní formy by na této skutečnosti nic nezměnila. Toto platí obdobně i v případě zamítnutí návrhu na prohlášení konkurzu pro nedostatek majetku. Zákon v této situaci obligatorně stanoví, že pokud zbude obchodní společnosti nějaký majetek, provede se jeho likvidace, nezbude-li žádný, obchodní společnost zaniká. Změna právní formy nemůže být provedena za každých okolností, přičemž zákon stanoví, kdy tomu tak být nemůže. Jde například o změnu právní formy jednočlenné akciové společnosti na družstvo. Taková přeměna není možná, neboť družstvo musí být vždy minimálně dvoučlenné. Další případ, kdy zákon změnu právní formy buď neumožňuje, nebo přísně omezuje, je například změna banky na obyčejnou akciovou společnost v důsledku odnětí licence. V souvislosti se změnou právní formy nesmí být poskytnuto žádnému společníkovi obchodní společnosti či členovi družstva žádné plnění s výjimkou případu, kdy by společníci v souvislosti se změnou právní formy z obchodní společnosti nebo z družstva vystupovali. Změna právní formy může být uskutečněna pouze do těch forem právnických osob, které upravuje obchodní zákoník, tj. a. s., s. r. o., k. s., v. o. s. a družstvo, přičemž pro některé formy stanoví další omezení. 6 6 Jedná se například o zákaz změny právní formy družstevní záložny nebo podmínka vydání souhlasu ČNB v případě změny právní formy pojišťovny. Některé akciové společnosti pak mohou existovat pouze v této a ne jiné právní formě jako např. banky, investiční společnosti a fondy, penzijní fondy, obchodníci s cennými papíry, apod. 21

21 3 PRÁVNÍ ÚPRAVA FÚZÍ V této kapitole se budu zabývat právní úpravou fúzí a to jak v českém, tak v evropském kontextu, který hraje pro členské státy Evropské unie, jakým je Česká republika, důležitou roli. Podrobně bych se v rámci této kapitoly rád věnoval přeshraničním fúzím. Právo přeměn obchodních společností se v zásadě řídí vnitřními předpisy jednotlivých členských států, které zakotvují pravidla procesu přeměn obchodních společností a družstev, avšak to vše v souladu s primárním i sekundárním právem Evropského společenství (dále ES ). 3.1 Evropská právní úprava 7 Primární legislativa se právem společností zabývá pouze okrajově, kdy stanoví, že se společnosti z jednoho členského státu na území druhého členského státu přizná stejné postavení a zacházení jako v případě tuzemské společnosti tohoto druhého státu. Primární právo zakotvené ve Smlouvě o založení Evropského společenství (dále SES ) tak obsahuje řadu norem, které jsou přímo aplikovatelné. Zásadní význam mají především čtyři základní svobody, jimž se podřizuje veškeré konání orgánů ES. Pro právní úpravu společností má význam zejména volný pohyb osob, který se u společností projevuje jako tzv. svoboda usazování se a volný pohyb kapitálu. Sekundární komunitární právo vytvářené orgány ES vychází z právního základu primárního práva SES. Pro komunitární úpravu přeměn obchodních společností je potom stěžejní zejména ustanovení o harmonizační pravomoci, generální zmocnění k opatřením pro dosažení společného trhu, již zmiňované základní svobody a článek 293 SES, který předpokládá vytvoření mezinárodních smluv o uznávání společností, přenesení sídla do jiného státu a přeshraniční fúze společností. 8 7 Zemánek Jiří, Arnold Rainer, Král Richard, Svoboda Pavel, Tichý Luboš: Evropské právo, 3. Vydání, CH BECK, Praha 2008, 928 stran, ISBN Hodál P., Alexander J.: Evropské právo obchodních společností, Linde, Praha 2005, 268 stran, ISBN , str

22 Sekundární úprava společností a tak obchodního práva, je tvořena systémem směrnic a částečně i nařízení, která v systému evropského práva obchodních společností nejsou moc častá. 9 Evropské právo neobsahuje obecnou úpravu přeměn obchodních společností, ale reguluje některé způsoby přeměn a to zejména pro kapitálové společnosti. Jedná se především o normy harmonizačního charakteru, které mají za cíl zabezpečit srovnatelnost právní úpravy přeměn společností a ochrany společníků, věřitelů a zaměstnanců v rámci ES. Pouze změna právní formy ve vztahu k evropské společnosti a evropskému družstvu je upravena předpisy přímo aplikovatelnými na území členských států, viz. nařízení výše. Komunitární právo upravuje následující formy přeměn: Vnitrostátní fúze a rozdělení akciových společností; změna právní formy na akciovou společnost; přeshraniční fúze a to: o akciových společností nebo evropských společností k založení evropské společnosti; o přeshraniční fúze družstev nebo evropských družstev k založení evropského družstva. změna právní formy a to: o akciové společnosti na evropskou společnost a naopak; o změna právní formy družstva na evropské družstvo a naopak Fúze akciových společností podle předpisů ES Fúzi akciových a s nimi srovnatelných společností upravuje Třetí směrnice č. 78/855/EHS, o fúzích akciových společností 10. Cílem Třetí směrnice je koordinace právní úpravy fúzí společností ve všech členských státech, zejména s ohledem na ochranu akcionářů a věřitelů. 9 Zatím byla přijata pouze Nařízení o statutu evropské společnosti (Nařízení Rady (ES) č. 2157/2001 ze dne 8. října 2001 o statutu evropské společnosti (SE), CELEX Nr R2157) a Nařízení o evropském družstvu (Nařízení Rady (ES) č. 1435/2003 ze dne 22. července 2003, o statutu Evropské družstevní společnosti). 10 Třetí směrnice Rady ze dne 9. října 1978, založená na čl. 54 odst. 3 písm. g) Smlouvy, o fúzích akciových společností (78/855/EHS), CELEX Nr L

23 Třetí směrnice vymezuje formy fúzí, jež musejí upravit členské státy, přičemž v českém právu lze její ustanovení použít i na společnost s ručením omezeným, prodej podniku či jeho části. Směrnice též obsahuje i minimální požadavky na systém výše zmíněné ochrany. Třetí směrnice rozlišuje stejně jako česká legislativa právní a ekonomické účinky fúze, kdy právní účinky fúze nastávají ke dni stanoveným vnitrostátním právním řádem. Ekonomické účinky pak nastávají ke dni, který si zvolí sami zúčastněné společnosti v projektu fúze a rozhodným dnem fúze pak dle Třetí směrnice den, od kterého se jednání zanikající společnosti považuje z účetního hlediska za jednání nástupnické společnosti Rozdělení akciových společností podle předpisů ES Rozdělení akciových a s nimi srovnatelných společností upravuje Šestá směrnice Rady č. 82/891/EHS o rozdělení akciových společností 11, která bezprostředně navazuje na Třetí směrnici. Směrnice dále rozšiřuje Třetí směrnici v oblasti kombinací rozdělení společností se sloučením, tj. rozdělení stávající společnosti. Šestá směrnice podrobně upravuje rozdělení mezi stávajícími společnostmi, rozdělení se založením nových společností reguluje střídměji odkazem na rozdělení sloučením, kdy upozorňuje na odlišnosti. Upravena je i kombinace obou způsobů rozdělení. Dále se směrnice zabývá účetními pravidly a pravidly oceňování. Na rozdíl od Třetí směrnice Šestá směrnice nepožaduje zavedení právního institutu rozdělení v členských státech, ve kterých dosud upraveno není. Směrnice avšak stanoví, že v případě, kdy právo členského státu rozdělení připouští nebo bude připouštět, musí jeho úpravu podřídit regulaci danou touto směrnice. Česká právní úprava je v souladu s ustanoveními Šesté směrnice, kdy rozdělení je jednou z forem přeměn obchodních společností dle našeho Zákona. Jeho režim dle Šesté směrnice je pak, jako v případě fúzí, aplikovatelný nejen na akciové společnosti, ale i na společnosti s ručením omezeným. 11 Šestá směrnice Rady za dne 17. prosince 1982, založená na čl. 54 odst. 3 písm. g) Smlouvy, o rozdělení akciových společností (82/891/EHS), CELEX Nr L