ORGANIZACE A Ř ÍZENÍ VÝROBY I. Ing. LADISLAV HÁDEK

Transkript

1 ORGANIZACE A Ř ÍZENÍ VÝROBY I. Ing. LADISLAV HÁDEK OSTRAVA 2005

2 Název: Organizace a řízení výroby I. Autor: Ing. Ladislav Hádek Vydání: první, 2005 Počet stran: 135 Tisk: tiskárna UNION, Ostrava Vydala: Vysoká škola podnikání, a.s. v Ostravě Michálkovická 1810/ Ostrava Slezská Ostrava Za jazykovou a formální stránku díla odpovídá autor. Ing. Ladislav Hádek Vysoká škola podnikání, a.s. v Ostravě ISBN

3 Organizace a řízení výroby 1 OBSAH PŘ EDMĚ TU ÚVOD ÚKOLY, CÍLE A FUNKCE VÝROBY ORGANIZACE VÝROBY STANDARDIZACE A TECHNICKÁ NORMALIZACE ORGANIZACE VÝROBY, INFORMACE VE VÝROBĚ PRŮBĚH VÝROBNÍ ČINNOSTI STRUKTURA VÝROBY A PLÁNOVÁNÍ RACIONALIZACE VÝROBY OPERATIVNÍ ŘÍZENÍ VÝROBY OPERATIVNÍ EVIDENCE ROZPRACOVANÁ VÝROBA, VÝROBNÍ ZÁSOBY PŘÍLOHA - PŘÍKLADY OŘV LITERATURA

4 2

5 Organizace a řízení výroby 3 ÚVOD Úvodní slovo. Výroba je jednou z nejdůležitějších činností lidstva. Základní funkcí je zabezpečení všech nezbytných podmínek pro existenci a rozvoj lidské společnosti. Výroba je proměna všech statků a služeb (výrobních faktorů) v jiné statky věcné statky nebo služby vzešlé z výrobního procesu, které slouží bezprostředně nebo zprostředkovaně k uspokojování potřeb konečného zákazníka - spotřebitele. Výroba je proces transformace výrobních faktorů do statků a služeb. Službou se rozumí každý úkon, po kterém existuje poptávka a jehož cena je determinována na příslušném trhu. Službou jsou nehmotné statky, pro něž je příznačná skutečnost, že k jejich spotřebě dochází v okamžiku jejich výroby. Výroba musí být orientována a organizována tak, aby bylo dosaženo cílů podniku: - obecných - příjem, základní náklady - specifických - obchodní jakost, konkurenceschopnost Proces organizace a řízení výroby musíme chápat jako velice složitý proces úkolů týkající se základních rozhodnutí o zaměření výkonů (strategické řízení), jejich zabezpečení (taktické řízení) a rozhodování o ekonomickém provedení probíhajících procesů (operativní řízení). Výroba slouží k vytváření materiálních i nemateriálních statků odpovídajících tržní poptávce. Organizace a řízení výroby představuje aplikaci obecných zásad a nástrojů managementu na oblast výroby. Řízení výroby má těsný vztah k logistice, zejména pokud jde o skladovací a transportní systémy v rámci výrobního procesu. Typický výrobní proces je členěn do tří základních fází - předzhotovující, zhotovující, dohotovující. Jejich řízení je výsledkem konkrétního přístupu k tomu, zda jde o orientaci na přímé požadavky zákazníků nebo na prognosticky stanovené požadavky trhu.

6 4 Organizace a řízení výroby Po prostudování textu budete znát: funkci a cíle výroby; druh a zdroje informací pro výrobu; získáte strukturovaný přehled o přednostech různých přístupů k plánování a řízení výroby a distribuce produktů malých a středních firem; naučíte se uplatňovat techniky plánování a řízení výroby a rozvrhování výrobních dávek v různých podmínkách diskrétní i procesní výroby; naučíte se uplatňovat moderní přístupy k řízení materiálových toků a měření jejich výkonových charakteristik; Po prostudování textu budete schopni: určit a popsat základy výrobního procesu; orientovat se v členění výroby (struktuře výroby); rozpoznat specializaci výroby a popsat výhody a nevýhody; určit logistické funkce; stanovit standardy výroby; orientovat se v technické normalizaci a popsat přínosy; poznáte organizaci, plánování a řízení výroby; orientovat se v toku informací ve výrobním procesu; stanovit optimální normu zásob; stanovit kapacitní normy; orientovat se v přípravě výroby a plánovat přípravu výroby; popsat, co je to konstrukční a technologická standardizace; hodnotit investice; popsat racionalizaci výroby (KAIZEN); orientovat se v evidenci výroby; stanovit průběžné doby; vypočítat objem rozpracované výroby; Prostudováním textu získáte: základy pro organizování a řízení výroby; orientovat se v věcné, časové a prostorové struktuře výroby; sestavit jednoduché plány výroby včetně kapacitních propočtů; stanovit průběžné doby výroby; Čas potřebný k prostudování učiva předmětu: hodin (teorie + řešení úloh)

7 Organizace a řízení výroby 5 1. ÚKOLY, CÍLE A FUNKCE VÝROBY V této kapitole se dozvíte: Historie výroby Úkoly výroby, cíle výroby Funkce výroby v podniku Fáze výroby Budete schopni: Získáte základní informace o výrobě; Jaká je funkce a postavení výroby v podniku; Popsat podniková proces. Klíčová slova této kapitoly: Proces, optimalizace, dekompozice, koordinace, agregace, redukce nejistoty, transformace, výrobní faktory. Čas potřebný k prostudování učiva kapitoly: hodiny (teorie + řešení úloh)

8 6 Organizace a řízení výroby Historie výroby - základní mezníky v řízení výroby Období Problematika 1700 Parní stroj, továrny, studie bohatství národů Dělba práce Následnost operací 1800 Analýza rozmisťování Dělba práce Řízení obchodu Průmyslová psychologie 1910 Principy vědeckého řízení Pohybové stroje Výrobní linky Plánování Analýza zásob 1930 Průmyslová psychologie Kontrola jakosti Odběr vzorků práce 1940 Počítače Strukturální analýza Lineární programování Plánování projektování Počítačové simulace, NC stroje, IVU, PVS Robotizace JIT, TQM, CA syst., CIM, MRP, PPS Představitel James Watt Adam Smith M. Boulton, J. Watt J. von Thunen, A. Schaffe, Alfred Weber Charles Babbage Henry Town George Westinghouse Frederick Taylor Frank Gilbreth Henry Ford Henry Gantt P. W. Harris E. Mayo, Lillian Gilbreth W. A. Shewart, H. F. Dodge L. H. C. Tippett Sperry Corporat. W. Leontieff George Dantzig Rand Corporation G. Gordon Aheb, japonské firmy Podnik včera Dnes Cíl: zisk prostředky: prostředky: - vysoké využití strojů - vysoká pružnost - vyšší zásoby - snižování zásob - relativně dlouhé průběžné doby a - zkracování průběžných časů vyšší rozpracovanost - relativně vysoké náklady a ceny - snižování výrobních nákladů přetěžování výroby just in time centralizace decentralizace složité řízení Zjednodušené řízení lokální optimalizace optimalizace celku

9 Organizace a řízení výroby 7 Úkoly výroby Proces organizace a řízení výroby musíme chápat jako velice složitý proces úkolů týkající se základních rozhodnutí o zaměření výkonů (strategické řízení), jejich zabezpečení (taktické řízení) a rozhodování o ekonomickém provedení probíhajících procesů (operativní řízení). Výroba slouží k vytváření materiálních i nemateriálních statků odpovídajících tržní poptávce. Organizace a řízení výroby představuje aplikaci obecných zásad a nástrojů managementu na oblast výroby. Řízení výroby má těsný vztah k logistice, zejména pokud jde o skladovací a transportní systémy v rámci výrobního procesu. Typický výrobní proces je členěn do tří základních fází - předzhotovující, zhotovující, dohotovující. Jejich řízení je výsledkem konkrétního přístupu k tomu, zda jde o orientaci na přímé požadavky zákazníků nebo na prognosticky stanovené požadavky trhu. Cíle výroby Management výroby vychází z hlavního principu manažerského přístupu, tj. ze zásady cílového chování. Výroba je součástí komplexního systému firmy a její podnikatelské politiky. Z ní se odvíjejí výchozí cíle dané vrcholovým managementem. Jedná se o cíle různě definované co do obsahu, rozsahu a časového horizontu. Cíle výrobního úseku firmy jsou odvozovány na rovině středního managementu a dále pak operativně realizovány v jednotlivých vnitřních složkách výrobního procesu. Základní funkce podniku a jejich vazba Řízení podniku Opatřovací OPATŘO- VÝROBA ODBYT Odbytové trhy VÁNÍ trhy - krytí - výkony - uplatnění potřeb výkonů na trhu Proces výrobního podniku Obr 0-1. Základní funkce podniku a jejich vazba

10 8 Organizace a řízení výroby

11 Organizace a řízení výroby 9 Podnikový proces Celkový podnikový proces můžeme znázornit pomocí tří základních funkcí: Funkce zásobování (opatřování), tj. pokrytí potřeb, Funkce výrobní, tj. vytvoření výkonů a služeb, Funkce odbytu (prodej), tj. uplatnění výkonů a služeb na trhu. V oblasti obchodu má obchodní podnik jen dvě základní funkce, a to nákup zboží a jeho prodej. V oblasti služeb je situace obdobná s oblastí obchodu, protože dochází obvykle k nákupu za účelem realizace služeb. Úkoly organizace a řízení výroby jsou natolik komplexní a rozsáhlé, že musí být řešeny řadou funkčních zaměření. Hierarchické řešení se projevuje v: členěním plánovacího systému do dílčích subsystémů v rámci vertikální struktury řízení, které přepokládá nepřetržitou vzájemnou (oboustrannou) komunikaci mezi nadřízenými a podřízenými stupni. právu nadřízených stupňů poskytovat v rámci svých rozhodnutí základní ukazatele a mantinely rozhodovacího prostoru podřízeným stupňům. závislost úspěchu vyšších stupňů na splnění úkolů nižšími stupni. Uvedený proces je zajišťován zejména níže uvedenými zásadami: Zásada dekompozice představující rozdělování rozhodovacích úloh. Rozhodovací proces musí mít jednoznačně definované cíle, daný počet alternativ, informace o důsledcích z hlediska zmíněných cílů. Zásada koordinace umožňující integraci dílčích řešení na jednotlivých stupních do celkového řešení. Zásada agregace. Představuje smysluplné shrnutí dat a jednotlivých proměnných závažných pro rozhodování. Cílem je odlehčení vyšších stupňů od veliké sumy detailních informací. Každý řídící stupeň musí mít svůj stupeň informací přizpůsobený své rozhodovací úrovni. Zásada stupňovité redukce nejistoty. Nejvíce nejistoty ve svém rozhodování má nejvyšší management. Nejnižší stupeň nejistoty musí mít operativní management.

12 10 Organizace a řízení výroby Fáze řízení výroby transformace informací cíl společný dlouhodobé časové řady, vývojové trendy ukazatelů Jakých společných ekonomických a výrobních cílů dosáhnout? I. FÁZE - formulace cílů informace pro koncepční řízení cíl podniku Kam zaměřit směr vývoje? II. FÁZE - koncepce a Zpětná informační vazba odchylky od plánů a norem předprojektová příprava informace pro projektovou a materiálovou přípravu příprava dokum. dlouhodobé plány rozvoje - projektová příprava projekty + prováděcí plán informace pro tech. dokum. rozvoje výstavbu a ověřování výrobků Jak realizovat inovace? - realizace inovací - materiálové zajištění informace pro oper. řízení výroby - oper. řízení výroby Jak řešit inovační akce? technologické postupy oper. plány výroby Jak využívat disponibilních zdrojů? III. FÁZE - řešení inovací IV. FÁZE V. FÁZE informace pro regulaci výroby informace pro financ. - financování a vyhodnocování výrobní dokum. Výrobní proces příkazy k výrobě informace o skutečnosti Jakých ekonomických výsledků bylo dosaženo? VI. FÁZE - přeměna materiálu na výrobek VII. FÁZE odchylky od plánů a norem

13 Organizace a řízení výroby 11 Hlavní komponenty výrobního podniku 1) strategický management 2) marketing 3) vývoj výrobků a technologií 4) komplexní zabezpečování jakosti 5) plánování a řízení výroby 6) výroba 7) analýza a projektování výrobních systémů a systém kontinuálního zlepšování výrobních procesů Strategická úroveň Taktická úroveň Operativní úroveň výrobek zakázka výroba jakost Výroba: proces technický ekonomický transformační Technická hlediska: posloupnost operací účetní propojení výrobních faktorů změna tvaru, fyzických a chemických složení a vlastností výstup, výrobky, služby Ekonomická hlediska: činnost uspokojující svou nabídkou poptávku na trhu proces pracovní výsledkem: statek, výrobek, služba proces zhodnocovací výsledkem jsou tržby proces reprodukční a inovační: nová kvalita, výrobní podmínky Hlediska transformace: přetváření zdrojů v produkt vysvětlování přeměn jako systém s prvky: poptávka vstupy a zdroje transformace výstupy úloha: řízení vnější okolí Výrobní proces a obecné charakteristiky procesu Moderně řízená firma vyžaduje výrobu: kapacitně vyhovující vybavenou vhodnou technologií schopnou zajistit požadovanou jakost otevřenou neustálému snižování výrobních nákladů 6

14 12 Organizace a řízení výroby organizovanou tak, aby byla zajištěna potřebná přizpůsobivost zajištěnou výrobními faktory na požadované úrovni, v požadovaném množství a požadované kvalitě vybavenou pracovníky s náležitou kvalifikací dosahující požadované úrovně produktivity práce inovativní - v plném smyslu tohoto slova Výroba se musí potýkat s takovými nesympatickými detaily jako jsou: nefungující výrobky porouchaná zařízení nedodaný materiál neopatrní dělníci neukáznění dodavatelé a kooperující podniky nefungující vlastní pomocné a obslužné složky. Přitom právě ve výrobě je klíč k realizaci podnikové politiky a k dosažení konkurenční výhody firmy. Charakteristiku řídícího procesu ukazuje následující tabulka Tvorba analýza problému cíl, rozsah výkonů, alternativy, omezující podmínky záměru Hodnocení propočty alternativ, stupeň plnění cíle (plán) Rozhodnutí výběr alternativy a upřesnění z hlediska provozu Prosazení Realizace Rozpracování postupu, prosazování úkolů záměru Kontrola odchylky od cílů (řízení) Zajištění opatření ke snížení odchylek či revize cílů vrcholoví manažeři kontrola manažeři pravomoci organizování vedení na střední personalistika úrovni manažeři na nejnižší úrovni (první linie) Struktura manažerských funkcí Manažerské dovednosti a organizační hierarchie. Robert L. Katz identifikoval tři druhy dovedností organizátorů. Lze je však doplnit ještě čtvrtou - schopností vytvářet podmínky. Technické dovednosti představují znalosti a zběhlost v činnostech, zahrnujících metody, procesy a postupy. Znamenají tedy práci s nástroji a specifickými technikami. Například mechanická práce s nástroji - dohlížitel na tuto práci by měl být schopen naučit se tyto nástroje užívat. Podobně účetní by měli být schopni používat specifické techniky při vykonávání své práce.

15 Organizace a řízení výroby Lidské dovednosti představují schopnost pracovat s lidmi, tj. vytvářet skupinové úsilí, uskutečňovat týmovou práci, vytvářet prostředí, ve kterém se lidé cítí bezpeční a mohou svobodně vyjadřovat své názory. 2. Koncepční dovednosti znamenají schopnost vidět celkový obraz, tj. mít schopnost rozpoznat významné prvky dané situace a porozumět vzájemným vztahům mezi nimi. 3. Projekční dovednosti představují schopnost řešit problémy způsobem, který přináší firmě užitek. Aby byla činnost vrcholových manažerů efektivní, musí nejen vidět daný problém, ale musí mít i schopnosti a dovednosti nalézat jeho praktické řešení. Jestliže však manažeři problém pouze vidí a stávají se jeho pozorovatelem, pak selhávají. Manažeři musí být schopni nacházet použitelné řešení problému vzhledem k daným okolnostem, které s problémem souvisejí. Vrcholový management projekční Koncepční a dovednosti Střední management Nejnižší management Technické dovednosti Lidské dovednosti Proměnlivý význam dovedností na jednotlivých úrovních managementu Strategický výrobní management V dlouhodobě plánovacím horizontu musí být učiněno zásadní rozhodnutí výrobního managementu o struktuře výkonů. Jedná se zejména o tyto otázky: Jaké výrobky a v jakých variantách by měly být dlouhodobě vyráběny? Pomocí jakých výrobních (technologických) procesů? Jaký má být rozsah kapacit strojů a zařízení a pracovníků? Jaká má být jejich struktura a stupeň univerzálnosti či individuálnosti? Kolik a kterých dodavatelů bude zapotřebí? Které části mohou být převedeny na dodavatele nebo do kooperace (outsourcing)? Taktický management Základním úkolem taktického managementu je uskutečnění strategie. Taktický management je blíže konkrétním podmínkám průběhu výrobního procesu. V podstatě rozhoduje o výrobku, projektu vybavení výrobního systému a projektu organizace výrobního systému. Konkrétní taktické cíle mají bezprostřední dopad na získání konkurenční výhody. Jednak taktické cíle souvisejí se získáním vedoucího postavení v nákladech a jednak se zajištěním vedoucí pozice v diferenciaci.

16 14 Organizace a řízení výroby Konkretizace taktických cílů se týká: výrobkového systému výrobního systému organizačního systému. Taktický management musí zejména zajistit: hospodárnost výroby (produktivita práce, poměr nákladů k výkonům) kvalitu výroby (konkurenční přednost - technická kvalita) výrobkovou a výrobní flexibilitu (přizpůsobené požadavkům zákazníků) kvalita práce a prostředí (organizace práce a prostředí). Operativní management Operativní řízení výroby je nejnižším stupněm v řídící hierarchii a je založeno na využití základních informací, rychlé době rozhodování, na nejvyšší aktualizaci vstupních dat a sběru dat o průběhu výrobního procesu. Z hlediska základních aspektů se zabývá konkrétním sortimentem, analýzou a zajištěním výrobních faktorů, lhůtovým průběhem výrobního procesu. Operativní řízení výroby představuje řadu úzce navazujících rozhodovacích i výkonných činností. Zejména se jedná o operativní plánování, operativní evidenci výroby, vlastní řízení průběhu výrobního procesu a aktualizaci informační základny, tj. změnové řízení. Operativní management je základní článek řízeného procesu. Svou šíří, danou základnou pyramidy řízení, postihuje rozsáhlý počat aktivit, rozptýlených v řízeném prostoru, přičemž využívá celé řady informací s vysokou periodicitou. Operativní management musí bezprostředně a konkrétně znát řízený objekt a musí být orientován na možnost okamžitých zásahů do struktury řízeného procesu. To vyžaduje velice podrobný informační tok dílčích dat. Operativní management se soustřeďuje zejména na řešení následujících úkolů: určení primární spotřeby, tj. počtu finálních výrobků a náhradních dílů s ohledem na požadavky trhu, určení sekundární a terciální spotřeby, tj. spotřeby surovin, polotovarů, sestav, podsestav a dílů a pomocných a režijních materiálů, určení časového průběhu spotřeby, event. stanovení pojistných zásob, určení potřeby včetně rozdělení na vlastní a zajišťovanou z cizích zdrojů, určení velikosti výrobních zakázek, stanovení termínů výrobních zakázek a vzájemné odsouhlasení kapacitní možností a potřeb ve vazbě na termíny výroby, termínování vlastního výrobního postupu tak, že pro každou operaci je stanoven okamžik realizace v kalendářním plánu, prosazení plánu, aktualizace podkladů operativního managementu výroby na základě přijatých změn.

17 Organizace a řízení výroby 15 Proces Regulátory Vstup Proces Výstup Zdroje V procesu se vstupy přeměňují na výstupy, přičemž se spotřebovávají zdroje. Regulátory řídí proces (směrnice, instrukce, pracovní postupy apod.). Zdroje jsou např. lidské, finanční, energetické apod. Zdroje se v průběhu procesu spotřebovávají a nejsou součástí výstupu. Výrobní proces se obecně dělí na tři fáze: předzhotovující (v praxi nazývána zjednodušeně, ale nepřesně jako tzv. předvýroba. Je to výroba základních dílů, tj. obrábění, tváření a pod.) zhotovující (v praxi např. tzv. předmontáž. Je to výroba základních podsestav sestav a pod.) dohotovující (např. tzv. montáž: výroba finálních výrobků) Z hlediska řízení výroby lze rozlišit dva způsoby: 1. Řídící způsob orientovaný na zákaznické zakázky. Proces konečné montáže probíhá na základě zakázek zákazníků. K tomu přistupuje skutečnost, jak širokou volbu mají zákazníci a dále problém, s jakým předstihem své požadavky předkládají. Pokud mají zákazníci širokou volbu a své požadavky předkládají s malým předstihem, vyvolává to vysoký tlak na zásoby buď hotových výrobků nebo podsestav. Příkladem může být výroba automobilů, kdy zákazníkovi je dána volnost při výběru typu a barvy karoserie, druh a objemu motoru, rozmanité výbavy a dalších komponentů, kdy konečná sestava (automobil) je realizována na základě požadavků zákazníka. 2. Řídící způsob orientovaný prognosticky. Řízení je založeno na očekávání budoucí poptávky. Jednotlivé výrobní úseky pracují na základě plánu postaveného podle této předpovědi, nikoliv podle konkrétních zakázek. Příkladem může být výroba spotřebního zboží, kdy na základě očekávání budoucí poptávky se vyrábějí kompletní televizory, vysavače a pod. Viz Bod rozpojení objednávkou Nákup a zásobování.

18 16 Organizace a řízení výroby Výrobní faktory Souhrnné vyjádření všech prostředků podílejících se na tvorbě statků nebo tuto tvorbu ovlivňující. Práce Půda Kapitál Při tvorbě statků se výrobní faktory buď: materiál) pracovní síla) Stupeň poznání a objektivní podmínky ovlivňují: - strukturu výroby - úroveň výroby - objem výroby - kvalitu výroby Činitelé výroby - fyzicky spotřebovávají (suroviny, - užívají se dlouhodobě (stroje, Vnější ekonomické a přírodní prostředí vstup člověk suroviny, materiál energie stroje a zařízení nářadí informace Organizace a řízení Transformační proces výroba výstup výrobky služby odpad, emise informace

19 Organizace a řízení výroby 17 Shrnutí kapitoly. Výrobní oblast představuje plnění základní funkce podniku. Východiskem její činnosti je především v rámci marketingové koncepce řízení firmy trh odbytový. Úkoly jsou realizovány jako výslednice všech faktorů, které musí podnik zajistit. Rozhodující je zde vztah k nákupnímu trhu. Plnění výrobních úkolů podstatně ovlivňuje kvalita managementu výroby. V bezprostředním plnění úkolů výrobního managementu je třeba respektovat jak cíl věcný a hodnotový, tak cíl humánní. Výrobní proces je z hlediska společnosti konfrontován i s výzvami týkajícími se ochrany životního prostředí. Moderně řízený podnik dokáže ve své strategii uchopit faktor životního prostředí jako jeden z předpokladů konkurenční výhody Moderní koncepty řízení výroby rozšiřují svůj záběr i mimo klasické výrobní procesy. Uplatňují se všude tam, kde dochází k transformaci výrobních faktorů na výrobky nebo služby. Protože jsou mezi výrobní faktory zahrnovány i kapitál a informace, mohou být koncepty řízení výroby uplatňovány prakticky ve všech oblastech podnikání, ziskového i neziskového. Jde jen o to, správně vymezit a uspořádat výrobní proces a jeho základní činitele. Řízení výroby je zaměřeno na dosažení optimálního fungování výrobních systémů s ohledem na vytýčené cíle. Pojem výrobní systém přitom zahrnuje všechny činitele účastnící se procesu výroby: provozní prostory, nezbytná technická zařízení, suroviny, polotovary, energie, informace, pracovníky podílející se na výrobě, rozpracované a hotové výrobky a odpady. Řízení výroby musí sledovat cíle měřitelné určitými kritérii, zapadajícími do hierarchie podnikatelských cílů organizace. Vytyčování a kontrola naplňování těchto cílů patři mezi základní úkoly výrobního managementu. Podle úrovně řízení, k níž se cíle vztahují, lze rozlišit strategické, taktické a operativní cíle. Nejdůležitější z nich jsou strategické cíle. Strategické cíle řízení výroby by měly být vždy odvozovány z cílů vytyčených v podnikové strategii (business strategy) a tato strategie by měla předurčovat i uspořádání výroby a výrobního procesu.

20 18 Organizace a řízení výroby Otázky. 1. Jaké jsou zásady řešení úkolů organizace a řízení výroby? 2. Definujte fáze řízení výroby transformace informací. 3. Co potřebuje moderně řízená firma? 4. Vyjmenujte potřebné manažerské dovednosti. 5. Co musí řešit strategický, taktický a co operativní management výroby? 6. Pokud zákazníka neznáme, mluvíme o jaké výrobě? 7. Výrobní proces rozdělujeme na fáze. Jaké jsou a jaký je jejich obsah?

21 Organizace a řízení výroby ORGANIZACE VÝROBY V této kapitole se dozvíte: O základech organizace výroby; Struktuře výroby; Typy uspořádání pracovišť; Budete schopni: Poznat, co ovlivňuje strukturu výroby; Poznat význam informací ve výrobě; Poznat typy uspořádání pracovišť a definovat výhody a nevýhody. Klíčová slova této kapitoly: Činitelé výroby, kusová výroby, sériová výroba, hromadná výroba, struktury výroby, typy výroby. Čas potřebný k prostudování učiva kapitoly: hodiny (teorie + řešení úloh) Organizace výroby Organizace výroby je souhrn vztahů mezi činiteli výroby a činnost, která tyto vztahy vytváří a usměrňuje Úkolem organizace výroby: - je uspořádat činitele výroby v jednotný ucelený systém - vytvořit: věcné časové prostorové uspořádání výrobního procesu a strukturu Význam organizace výroby je především v tom, že změnou struktury vytváří novou kvalitu výrobních systémů dovolujících dosahovat podstatně vyšších efektů Formy organizace výroby: - ovlivněny druhem a množstvím výrobků, způsobem jejich výroby a charakterem výrobního procesu - podle toho jak plní požadavky plynulosti, nepřetržitosti a rytmičnosti rozeznáváme 3 základní formy organizace výroby: proudová výroba skupinová výroba fázová výroba

22 20 Organizace a řízení výroby Tradiční firma Struktura Ředitel 6 stupňů výkonná rada Výrobní náměstek management Vedoucí provozu management provozu Mistr management oddělení (úseku) Operátor Předák management skupiny tovární dělníci Ucelené směry v organizaci, plánování a řízení výroby Ve dvacátém století lze hovořit o 5 základních přístupech v organizaci, plánování a řízení výroby. A. procesní přístup (30. léta) POSDCORB: plánování organizování personální zajištění přikazování koordinace evidence rozpočtování B. psychologicko sociální přístupy uspokojení základních fyziologických potřeb (mzdy, platy, pracovní podmínky) potřeby existenční jistoty a bezpečnosti potřeby sociální a jejich plnění osobní uspokojení z práce potřeba seberealizace C. systémové přístupy 1948 Barnard organizace a management uspořádání myšlení, řešení problémů a jednání - ekonomické systémy - řídicí systémy D. kvantitativní přístupy léta, vědecké řízení Dantzig, Churchmann, Gass, Reuman,.

23 Organizace a řízení výroby 21 metody operační analýzy - strukturní analýza - matematické programování - teorie her - síťová analýza, grafy - sekvenční řešení úloh - SHO, teorie front - teorie obnovy - simulační a heuristické metody E. emperické pragmatické přístupy vyvážit 3 funkce - řídit podnikatelskou činnost - zvládnout systém řízení - řídit pracovní kolektivy a jejich práci Drucker definoval 5 klasických činností managementu: 1.) stanovení cílů 2.) organizace práce 3.) motivace a komunikace 4.) měření a hodnocení 5.) kvalifikační rozvoj pracovníků Členění výroby Výrobu členíme podle: 1.) míry plynulosti technologického procesu rozlišujeme: - plynulou (kontinuální) výrobu hutě, chemie nepřerušovaná, aparaturní, mizí přestávky propojení technologických a manipulačních procesů hromadnost, vysoká automatizace značné náklady při rozběhu a zastavení - přerušovanou (diskrétní) strojírenství, stavebnictví přerušovaný proces netechnologickými operacemi převažují v průb. době různorodost operací, velký počet součástek - cyklickou katalytické procesy (čpavek) 2.) charakteru technologie: - mechanická výroba - mění se tvar, jakost součástek, výrobků - nemění se vlastnosti látkové podstaty - chemická výroba změny vlastnosti látkové podstaty - biologická a biochemická výroba využívá přírodní procesy mění se látková podstata surovin a materiálů zemědělství, potravinářský průmysl 3.) typu výroby typ výroby je dán množstvím a součtem druhů vyráběných výrobků: - kusová výroba - sériová výroba - hromadná výroba

24 22 Organizace a řízení výroby Typ výroby: Ukazatel Kusová výroba Sériová výroba Hromadná výroba Množství výrobků jednoho typu za rok Malé (desítky) Velké (sta až tisíce) Značně velké (desetitisíce až miliony) Počet druhů Velký (stovky) Menší (desítky) Malý výrobků Počet typů Velký (desítky) Malý (3 až 10) Velmi malý (1 až 3) výrobků Opakování výroby výrobku téhož typu Uspořádání dílen Výrobní a dopravní zařízení Kvalifikace dělníků Průběžná doba výroby Specializace pracovišť Možnost změny výrobního programu Plánování a řízení Využití výrobního zařízení Nepravidelné, případně žádné Pravidelné (např. měsíční) Nepřetržitá výroba Technologické, výjimečně předmětné Předmětné, někdy Předmětné technologické Univerzální, unikátní Univerzální, Specializované, některé součásti jednoúčelové linky na linkách Multikvalifikovanost Dobrá Nízká, jen zaučení Dlouhá (měsíc až rok) Kratší (týdny, Krátká (dny, týdny) měsíce) Malá Částečná Úplná Snadná Obtížná Velmi obtížná Náročné Středně obtížné Snadné Nízké Dobré Vysoké Náklady na Vysoké Poměrně nízké Nízké jednici Výrobní zásoby Relativně vysoké Malé Minimální Materiálové toky Dlouhé Krátké Minimální Podrobnější rozlišení u kusové výroby: - kusová výroba stále se střídající typy výrobků málo se opakujících ročně se vyrábí cca 5 kusů stejného druhu výrobků výroba dílců i montáž je prováděna po jednotlivých kusech - kusová opakovaná výroba nízký počet stejných výrobků v málo se opakujících zakázkách ročně se vyrobí cca 30 kusů stejného druhu výrobku výroba dílců může být sloučena, ale montáž probíhá nepřerušovaně

25 Organizace a řízení výroby 23 Věcná struktura výroby Z věcného hlediska dělíme výrobu podle: - výrobního profilu skladba zařízení, technické zvláštnosti výrobních objektů - výrobního programu základní výroba, vedlejší výroba, doplňková výroba, přidružená výroba - výstupních prvků hlavní výrobní procesy, pomocné výrobní procesy, obslužné procesy - účasti člověka ve výrobním procesu pracovní procesy, automatické procesy, přírodní procesy - transformace materiálové technologické procesy, netechnologické procesy - dílčí výrobní procesy - pohyby - úkony - operace - ruční - strojně ruční - strojní - aparaturní - automatizované - dílčí výrobní proces - výrobní fáze - předhotovující - zhotovující - dohotovující Časová struktura výroby - doba průběhu výrobku výrobním procesem - průběžná doba výroby - průběžná doba přípravy výroby - nepřetržitost provozu a směnnost - výrobní procesy s nepřetržitou technologií - výrobní procesy s přetržitou technologií - s vysokou směnností - s nízkou směnností - časový rozvrh a pracovní doba pracovníka - čas práce - jednotkový, dávkový, směnový - čas čekání a ztrát - využití výrobních zařízení - extenzivní - intenzivní - způsoby časového průběhu dávek součástí a výrobků - postupný průběh - souběžný průběh - smíšený průběh

26 24 Organizace a řízení výroby Prostorová struktura výroby - skladba pracovišť - individuální rozmístění pracovišť - skupinové rozmístění - technologické uspořádání - předmětné uspořádání (každý výrobek má vlastní výrobní linku - vyšší využití strojů) - smíšená soustava - organizační uspořádání výrobních útvarů - pracoviště - dílna - provoz - divize, závod - podnik - materiálový tok organizovaný netechnologický pohyb materiálu ve výrobním procesu: Sklad materiálových zásob Pracoviště souč. rozpr. Montáž Sklad hotových výrobků Odpad rysy: - směr - intenzita (množství/čas) - délka (vzdálenost) - frekvence - rychlost pohybu Typy uspořádání pracovišť Specializace funkční Při této specializaci jsou v útvarech (odděleních, dílnách) seskupovány technologicky stejná pracoviště, např. soustružna, brusírna, lakovna, obrobna, montáž apod. Obdobně jako ve výrobě jsou takto organizována i jiná pracoviště, jako např. útvar nákupu, všeobecná účtárna, útvary skladování apod. Specializace předmětná (procesní) U předmětné (procesní) specializace se seskupuje řada navazujících operací či procesů, přizpůsobených konkrétnímu typu zakázek nebo podobných produktů. Jedná se tedy o seskupení technologicky různých pracovišť. Obdobně jako ve výrobě je možno např. v technické přípravě výroby utvořit samostatné projektové týmy, které mají průřezový charakter. V týmu je zastoupen konstruktér, technolog, obchodník, pracovník řízení jakosti, ekonom atd.) a tento tým je pověřen projektováním určitého typu výrobku v celém komplexu. Jedná se o projektový typ organizační struktury.