KATEDRA ŘÍZENÍ PODNIKU A PODNIKOVÉ EKONOMIKY ŘÍZENÍ RIZIK 1. Ing. Zdeněk Bezděka zdenek.bezdeka@vsfs.cz

Transkript

1 KATEDRA ŘÍZENÍ PODNIKU A PODNIKOVÉ EKONOMIKY ŘÍZENÍ RIZIK 1 Ing. Zdeněk Bezděka zdenek.bezdeka@vsfs.cz 1.

2 1. Pojem risk management řízení rizik ve firmě J. Hooten (2000): Jestliže nemůžeme řídit riziko, nemůžeme ho kontrolovat. Pokud ho nemůžeme kontrolovat, nemůžeme ho řídit. To znamená, že hrajeme hazardní hru a doufáme, že budeme mít štěstí. Kritéria pro ohodnocení efektivity na identifikaci a vyhodnocení rizik a kontrolních cílů ve firmě: - Včasná identifikace klíčových firemních rizik - Zvážení pravděpodobnosti krystalizujících se rizik a význam následného finančního dopadu na firmu - Sestavení priorit pro alokaci dostupných zdrojů pro kontrolu - Nastavení jasných kontrolních cílů Obecná definice řízení rizik: Umění risk managementu tkví v identifikaci rizik specifických pro danou organizaci a také ve vhodné reakci na tato rizika. Řízení rizik je formální proces, který umožňuje jejich identifikaci, ohodnocení, plánování a řízení. 2. Řízení rizik ve firmě Všechny úrovně organizace musí být zahrnuty do procesu řízení rizik (vzájemná interakce všech úrovní komunikovat, učit se jedna od druhé): - Úroveň Corporate (společnost) stanovuje celkovou politiku společnosti (cíle) - Úroveň Strategic Business (samostatně hospodařící jednotka výrobní jednotka typu závod, provozovna) stanovuje hlavní vlastnosti výrobku, obchodu - úroveň Projekt (konkrétní akce) 2.

3 2.1. Cíle a úrovně řízení rizik - Identifikovat rizika - Analyzovat rizika specifická pro danou organizaci - Reagovat na tato rizika vhodným účinným způsobem Při řízení rizik jde o schopnost posoudit obecné prostředí (jak interní, tak externí). Pyramidová struktura úrovní řízení rizik ve firmě: Dlouhodobá rizika (je třeba méně detailů) Corporate Strategic Business řízení rizik Krátkodobá rizika (je třeba více detailů) Project Slovo riziko je často chápáno negativním způsobem. Když jsou ale rizika řízena správným způsobem, mohou mít převážně pozitivní dopad. Mohou být výhodou (přínosem) pro organizaci.!!! Řízení rizika je nutno chápat jako hrozbu (možné ztráty), ale také jako příležitosti (možné zisky)!!! 3.

4 2.2. Pojetí rizika jako nejistoty a typy rizika Všechny investice ovlivňuje nejistota. O nejistotě lze také uvažovat jako o pravděpodobnosti, a to za předpokladu, že máme o nejistotě dostatečné informace (vyčíslitelná data). Pravděpodobnost je založena na výskytu události. Dopad dané události může být určen na základě příčiny a popisu události. Jakmile můžeme určit pravděpodobnost, příčinu a dopad nějaké události, může být vypočteno rozdělení pravděpodobnosti. Z tohoto rozdělení lze, s ohledem na rozsah možností, určit výskyt daného rizika, a lze tedy redukovat také nejistotu spojenou s touto událostí Riziko a nejistota základní pojmy a obecné principy Chapman a Ward (1997): Všechny projekty v sobě zahrnují riziko projekt s nulovým rizikem nestojí za to, aby byl realizován. Organizace, které lépe chápou povahu těchto rizik a umí je řídit efektivněji, se mohou nejen vyhnout nepředvídatelným katastrofám, ale mohou pracovat s užšími odchylkami a menšími nahodilostmi, mohou uvolňovat zdroje pro vynaložení dalšího úsilí a mohou se chopit příležitostí výhodných investic, které by mohly být jinak odmítnuty jako příliš riskantní. Bussey (1978): Rozhodnutí je podmíněno rizikem, když existuje celá řada možných výsledků a když mohou být připojeny k výsledku známé pravděpodobnosti. Merrett a Sykes (1983): Nejistota existuje tam, kde existuje v průběhu činnosti více než jeden možný výsledek, ale pravděpodobnost každého výsledku není známa. 4.

5 V dnešním podnikání je téměř každé rozhodnutí učiněno na základě finančních (číselných) souvislostí. Výnosy z projektu musí ospravedlňovat management k převzetí rizik a dopadu důsledků (ztrát) v případě, že se rizika naplní. Proto rizika musí být identifikována a kvantifikována ve vztahu k výnosům projektu a informace musí být zpřístupněny všem účastníkům transakce (projektu), tedy i investorům. Investoři i management firmy musí znát celkový rozsah svých výnosů a ztrát, aby mohli rozhodnout zda investici (projekt) schválit nebo zrušit Původ slova riziko Arabské slovo risq označuje všechno, co ti bylo dáno (myslí se Bohem) a z čeho můžeš mít zisk. Má tedy pozitivní význam ve smyslu možného příznivého výsledku. Latinské slovo riscum se vztahuje k pochybnosti, jakou představuje korálový útes pro námořníka. Má tedy negativná význam ve smyslu možné nepříznivé události. Řecká odvozenina arabského risq se objevuje ve vztahu ke změně obecně v pozitivním nebo negativním významu. Francouzské slovo risqué má hlavně negativní, ale příležitostně i pozitivní význam. Anglické risk má jednoznačně negativní asociace. Slovo risk vstoupilo do angličtiny v polovině 17. století a bylo odvozeno od slova risque. V druhé čtvrtině 18. století se poangličtělá výslovnost začala objevovat u pojišťovacích transakcí. Časem se při běžném užití význam slova změnil ze slova popisujícího jakýkoliv nezamýšlený nebo neočekávaný výsledek (dobrý nebo špatný), rozhodnutí nebo postup na slovo, které se vztahuje k nechtěným výsledkům a možnostem jejich výskytu. 5.

6 Rowe (1977) definuje riziko jako: Možnost nechtěných negativních následků události nebo činnosti. Mnoho jiných autorů definuje riziko jako: Měřítko pravděpodobnosti a závažnosti nepříznivých následků. Rescher (1983) říká, že: Riziko je možnost výskytu negativního výsledku. Abychom měřili, musíme tedy měřit jak jeho definující komponenty, tak možnost výskytu skepse. Gratt (1987) popsal jak musí být měření kombinována: Odhad rizika je obvykle založen na očekávaném výsledku podmíněné pravděpodobnosti vyskytující se události, krát následky dané události, která se vyskytla. Tato definice se vyhýbá jakémukoliv významu příznivého nebo nepříznivého výsledku, nebo pravděpodobnosti, nebo rozsahu události. Slovu riziko je dnes přisuzováno mnoho mnohdy konfliktních významů. Merna lituje, že tato definice z uvedeného důvodu nepřevážila, protože řízení rizik Merna vnímá riziko nejen jako hrozbu (možné ztráty), ale také jako příležitost (možné zisky). Model typických parametrů rizika podle Allena (1995) předpokládá, že se riziko skládá ze čtyř základních parametrů: - pravděpodobnost výskytu (vysoká/nízká) proměnlivá pravděpodobnost, frekvence - závažnost dopadu (vysoká/nízká) intenzita ohrožení, změny v podmínkách nákladů a času - citlivosti na změnu nebo externí vlivy příležitost, vyrovnaný nebo nevýhodný výsledek - stupně vzájemné závislosti s ostatními faktory rizika Bez jednoho z těchto čtyř faktorů nemůže být situace či událost považována za riziko. Používání modelu rizika pomáhá snižovat spoléhání se na hrubý odhad a intuici (model poskytuje podporu pro naši nespolehlivou intuici odhaluje faktory o nichž bychom neuvažovali). Model poskytuje mechanismus pro identifikaci, klasifikaci a analýzu a reakci na riziko. 6.

7 Rozměry rizika Běžná definice rizika jako pravděpodobnost něčeho, co se nechtěně přihodilo v daném čase je koncepčně jednoduchá, ale obtížně aplikovatelná. Umožňuje nám riziko chápat, ale ne ho měřit. Kroky pro definování a měření rizika: 1. Definování špatného identifikací cílů firmy a zdrojů, které jsou ohroženy. 2. Identifikování scénářů, jejichž výskyt může ohrožovat zdroje hodnot. 3. Měření závažnosti nebo velikosti dopadů. Závažnost nebo velikost dopadů je měřena hodnotovou funkcí: - s obecnými jednotkami pomocí transformace dopadu do hodnoty obecné jednotky - může být bezrozměrná jako je tomu u funkce prospěšnosti používané v ekonomice a v rozhodovacích procesech 7.

8 2.5. Nejistoty Riziko a nejistota mohou být použity zaměnitelně, ale mají trochu rozdílné významy. Riziko se týká statisticky předvídaného výskytu. Nejistota se týká neznámé, obecně nepředvídatelné proměnné. Lifson a Shaifer (1982) kombinují oba termíny tak, že riziko jako: Nejistotu spojenou s odhady výsledků. Zásadním rozlišujícím faktorem je, že: Riziko je měřitelná vlastnost, kterou lze použít při výpočtu pravděpodobnosti, kdežto nejistota takovou vlastnost nemá (Finkel 1990). Holand (2003) pro vyjasnění nejistoty uvádí: - Riziko je důsledkem jevu, který je nejistý. - Důsledky jevů, které jsou nejisté, mohou být chtěné, nebo nechtěné. - Nejistoty a jejich důsledky musí být pochopeny, aby mohly být správným způsobem řízeny. Typy nejistot: - náhodná nejistota: vzniká ze situace čisté náhody - poznávací nejistota: vzniká z problémové situace, kde rozhodnutí bude záviset na uplatnění úsudku S poznávacími nejistotami se setkáváme během dřívějších etap projektu a využívají se při řízení rizik a nejistot v budoucích etapách projektu. Poznávací nejistoty mohou být způsobeny následujícími faktory: - nejasná struktura problému - neschopnost identifikovat alternativní řešení situace 8.

9 - množství a kvalita dostupných informací - futuristická povaha procesu rozhodování - cíle, kterým se má vyhovět v rozsahu procesu rozhodování - úroveň důvěry týkající se stupně implementace po rozhodnutí - množství času, který je dán k dispozici - osobní kvalita člověka, který činí rozhodnutí Míra nejistot představuje nedostatek informací, které se vztahují ke specifikacím hodnot, které mají být přiřazeny ke každé proměnné v systému ( nejsme schopni měřit, nebo určit specifické hodnoty proměnných tvořících systém). Spojitost rizika a nejistoty podle Raffertyho (1994): RIZIKO NEJISTOTA měřitelné neměřitelná statistické ohodnocení subjektivní pravděpodobnost hard data kvalifikovaný názor Potřeba řídit nejistotu je neodmyslitelná u většiny projektů, které vyžadují formální řízení projektu. Široká definice rizika projektu podle Chapmana a Warda (1997): Riziko projektu je důsledek existence závažné nejistoty týkající se dosažení úrovně provedení projektu. Tato nejistota je dána použitím množství nové a nevyzkoušené technologie a dalších zdrojů rizik v nových projektech. Zjednodušená definice rizika projektu: Riziko je pravděpodobnost výskytu nevýhodné události násobené jeho dopadem (tohoto rizika). 9.

10 2.6. Zdroje rizika Existuje mnoho zdrojů rizik, která misí firma vzít do úvahy před tím, než učiní rozhodnutí. Tyto zdroje rizik se během investice (projektu) vyskytují v různém čase. Je důležité, že tato rizika jsou k dispozici, takže mohou být identifikována, kvantifikována a analyzována a můžeme provést odezvu. na tato rizika. Rizika specifická pro úroveň Corporate: - politická: vládní politika, veřejné mínění, ideologie, legislativa, povolení, nepokoje, válka, terorismus,... - finanční: bankrot, marže, pojištění, podíl na zisku,... - právní: změny legislativy (státní, EU) Rizika na úrovni Starategic Business: - ekonomická: politika finanční správy, daně, nákladová inflace, úrokové míry, kurzy měn,... - přírodní: sesuvy, počasí, zemětřesení, požár a exploze, archeologický výzkum, záplavy, kontaminace půdy a ovzduší, veřejné mínění, legislativa o ochraně životního prostředí, enviromentální předpisy... - tržní: poptávka (výhled), konkurence, zastarávání, uspokojení zákazníka, móda,... Rizika na úrovni Project (rizika spojená s konkrétním projektem): - technická: přijatelnost návrhu, provozní účinnost, odpovědnost,... - zdravotní: zdravotní předpisy, kolaps, přepracování, únava z vyčerpání, práce v noci, práce ve tmě, syndromy, limity hlučnosti,... - bezpečnostní: bezpečnostní předpisy, pracovní předpisy, nebezpečné látky, kolize, záplavy, požár a exploze, vandalismus, krádeže, podvody, korupce,... - provozní (projektu): kolize, strategie nákupu surovin, požadavky na výkon, normy, schopnost vést, schopnost organizovat, nekompetence, ignorace, omyl, pracovní zdroje, komunikace, kultura,... - spojená s kvalitou: plánování a řízení kvality, lidský faktor 10.

11 Na úrovni Project musí mít vedoucí projektu jistotu, že rizika spojená s funkcemi korporace a samostatně hospodařící jednotky jsou plně posouzena a řízena. Zdrojem rizika je jakýkoliv faktor, který může ovlivnit projekt nebo výkon firmy. K riziku dochází, když účinek některého faktoru je jednak nejistý a jednak významný ve svém dopadu na projekt, nebo výkon firmy. Definice cílů projektu a kritéria výkonu mají základní vliv na míru rizika projektu. Z toho plyne, že: - stanovení úsporných nákladů, nebo časových limitů s nedostatečnými zdroji dělá projekt nákladnější a časově rizikovější, protože dosažení stanovených cílů je méně jisté (cíle jsou napjaté) - stanovení volnějšího času, nebo volnějších požadavků na kvalitu vede k menšímu riziku v čase i kvalitě Jestliže korporace nastavuje pro SBU nedosažitelné cíle, potom je vysoce pravděpodobné, že projekty, za které se SBU zaručí, ponesou riziko spojené s naplněním těchto cílů. Dívat se na řízení rizika jen jako na základ pro odstranění nebo redukování možného, nedostatečného výkonu vede k velmi omezenému ocenění rizika projektu. Naopak je nezbytné ocenit pozitivní stránku nejistoty, která může představovat spíše příležitosti než ohrožení. Příležitosti jsou důležité z hlediska morálky, protože vysoká morálka je velmi důležitá pro správné řízení rizika (platí pro řízení týmů obecně). Naopak jestliže se projektový tým zabývá jen ohroženími a obranou před možnými ztrátami, pak pocity možné zkázy a beznaděje mohou projekt zničit. Projektový management (management obecně), který je ochoten odpovídat na příležitosti, které tým na všech úrovních identifikuje (identifikované příležitosti můžou mít důsledky za hranicemi pravomocí jejich objevitelů) může zajistit základy pro systematické budování morálky. 11.

12 Děkuji za pozornost 12.

13 2.7. Typy rizik Rizika projektu Požadavkem je řídit fyzická rizika projektu, ale také zajistit, aby ostatní strany s účastí na projektu řídily svá vlastní rizika. Riziko a nejistota jsou neodmyslitelné u všech projektů a investoři s účastí na projektech nebo v majetku firmy jsou vystaveni rizikům po celou dobu života projektu. Etapa od schválení až po dokončení stavby je pro investora spojena s rychlými a intenzivními výdaji (pálením kapitálu), proto je tato etapa obzvláště citlivá na rizika (závisí na stavebních rizicích). Následná provozní fáze je předmětem rizik spojených s generováním výnosu a rizikem provozních nákladů (několik prvních let etapy provozu má nejvyšší náchylnost na provozní riziko). Nejzávažnější rizika ovlivňující projekty podle Thomsona a Perryho (1992): - neschopnost držet se odhadnutých nákladů - neschopnost dosáhnout požadovaného data dokončení - neschopnost dosáhnout požadovanou kvalitu a požadavky na provoz Maximální bod finančního rizika projektu nastává ve chvíli kdy je projekt blízko dokončení, protože se dluhová služba nachází v nejvyšším bodě. Jakmile projekt přechází ve svém životním cyklu do fáze provozní a začíná generovat pravidelné výnosy, finanční riziko projektu se postupně snižuje. 13.

14 Obr.: Životní cyklus projektu Finanční riziko (náklady) bod maximálního finančního rizika návrh stavba provoz čas 14.

15 Globální rizika Vznikají ze zdrojů, které leží vně prostředí projektu. Lze je předvídat, ale jejich vliv na výstup nemusí být vždy kontrolovatelný v rámci prvků projektu. Čtyři hlavní globální rizika jsou (Merna 1996): - politické - právní - obchodní - enviromentální Jedná se o nekontrolovatelná rizika, protože je korporace nemůže kontrolovat, i když existuje vysoká pravděpodobnost jejich výskytu. Posuzována jsou na úrovni Corporate a často zásadně rozhodují o tom, zda bude projekt schválen Elementární rizika Mají původ ve zdrojích v uvnitř prostředí projektu. Jsou kontrolovatelná v rámci prvků projektu. Čtyři hlavní elementární rizika jsou (Merna 1996): - stavební - výrobní a provozní - finanční - rizika výnosů Jedná se o kontrolovatelná rizika a souvisí s různými fázemi projektu. Posuzována jsou na úrovni SBU a na úrovních projektů. 15.

16 Holistické riziko Jedná se o rizika spojená s nehmotným majetkem jako jsou tržní podíly, reputace, hodnota, technologie, duševní majetek (údaje, patenty, autorská práva), změny ve strategii nebo metodách, představy akcionářů, bezpečnost společnosti, kvalita výrobku. Tato rizika mají význam pro firmy, které pracují s portfoliem projektů, nebo s aktivy společnosti (Davies 2000). Řízení holistického rizika je proces, kterým firma nejprve identifikuje a kvantifikuje všechna ohrožení svých cílů. Následně řídí ohrožení těchto cílů v rámci existující struktury řízení nebo přijetím struktury řízení. Řízení holistických rizik určuje mnoho prvků, přičemž se snaží zmírnit mnohé starosti akcionářů Stálé riziko Vztahuje se pouze na potencionální ztráty, kdy se lidé s averzí k riziku obávají i minimálních ztrát (Flanagan a Norman 1993). Typickým příkladem je riziko ztráty trhů pro konkrétní výrobek nebo druh zboží tím, že se neriskuje zavádění nových výrobků nebo zboží na stejný trh Dynamické riziko Týká se maximalizace příležitostí. Dynamické riziko vede k potencionálnímu přírůstku, stejně jako k potencionální ztrátě. Dynamické riziko je riskování ztráty něčeho jistého pro získání něčeho nejistého. Každé managerské rozhodnutí má prvek dynamického rizika řízeného pouze praktickými pravidly ochoty převzetí rizika. 16.

17 Neodmyslitelné riziko Způsob, jakým se s rizikem nakládá, závisí na povaze firmy a na způsobu, jakým je firma vnitřně organizována. Př.1: Ropné společnosti se zabývají obchodem s neodmyslitelným rizikem vždy je přítomno riziko požáru nebo exploze a riziko zhoršení životního prostředí. Př.2: Finanční instituce mají neodmyslitelně menší riziko požáru a exploze, než společnosti zabývající se těžbou ropy, ale jsou vystaveny jinému neodmyslitelnému druhu rizika jako je zkreslování účetních výkazů, poskytování nekrytých úvěrů, obchodování s rizikovými komoditami (akciemi, deriváty), a pod. Př. 3: Syndrom opakovaného přetížení (RSI repetitive strain injury) u managerů s vysokou mírou odpovědnosti Nahodilé riziko Vyskytuje se, když na firmu působí nějaká událost přímo v oblasti mimo dosah jejího přímého řízení, ale na které je závislá (Např.: špatní dodavatelé). Každý projekt má určité procento hodnoty vyčleněno na krytí nákladů takovýchto nahodilých rizik (nelze přidělit každému dodavateli stejně s tím, že potencionálně špatným každý dodavatel musí být ohodnocen individuálně). 17.

18 Zákaznické riziko Představuje závislost na odběrateli, která vytváří zranitelnost, protože tento odběratel může obchod zrušit, nebo může našeho odběratele převzít konkurence. Zákaznické riziko může být řízeno vytvořením větší databáze zákazníků (odběratelů) Fiskální (regulační) riziko Souvisí se změnami (výjimkami) daňových zákonů (též daňovými úlevami v některých zeních v souvislosti s lákáním zahraničního kapitálu do země). Firma může řídit fiskální rizika pouze tak, že bude držet krok s potencionálními změnami prostředí (zákonů) Riziko spojené s nákupem Toto riziko je nezbytnou realitou. Dnes je však předmětem zájmu odborníků na řízení rizik, protože efektivní nakupování může být firmě značným přínosem Riziko spojené s poškozením pověsti (riziko škod) Není vlastním rizikem ve vlastním slova smyslu, nýbrž je spíše následkem jiného rizika jako je podvod, zničení budov, neschopnost vyřizování reklamací, nedostatek respektu k druhým. Je to nedostatek kontroly, který způsobuje mnoho škod, spíše než událost samotná. I z katastrofy může vyjít firma pozitivně, jestliže dobře zachází s médii. 18.

19 Organizační riziko Špatná infrastruktura může vést ke špatné kontrole a špatné komunikaci, s různými dopady na firmu. Dobré komunikační spojení povede k efektivnímu řízení rizik. Členové týmů musí být plně obeznámeni se svými odpovědnostmi a s tím jak podávat zprávy jak nadřízeným, tak mezi jednotlivými organizačními úrovněmi Riziko interpretace Vyskytuje se tam, kde management a zaměstnanci ve stejné organizaci nemohou efektivně komunikovat, protože mají svůj vlastní profesní žargon. Vědci, chemici, bankéři a hlavně mají své vlastní termíny a hlavně pojišťovny používají slova s obecným významem, ale speciálně zaměřeným způsobem Riziko IT Souvisí s rozvojem informačních technologií. Má poměrně vysoký stupeň možného selhání především kvůli různým útokům hackerů Riziko ze strany OPEC Kontroluje více než 40 % světové produkce ropy. Riziko spočívá ve zvyšování nebo snižování cen ropy, resp. ve snižování nebo zvyšování objemu produkce. 19.

20 Procesní riziko Vzniká ze samotného procesu řízení projektu. Ranná stádia projektu jsou nejpružnější a tudíž vytváří větší prostor pro řízení rizik (můžeme bez větších problémů dokonce rozhodnout o zrušení projektu). V pozdějších stádiích projektu, když už je podepsán kontrakt je zrušení projektu mnohem obtížnější a má hlavně mnohem vážnější dopady (větší finanční rizika). Z toho důvodu by měla v počátečních etapách projektu proběhnou pečlivá identifikace a analýza rizik a přijmout zavčasu případná opatření Heuristika Riziko spojené s lidským faktorem. Potenciál selhání lidského faktoru existuje v každé etapě života projektu Riziko při vyřazování zařízení z provozu Často se dokonce jedná o zrušení celého průmyslového areálu (továrny) a jeho přeměnu na zelenou louku. Typickým odvětvím, kde běžně s tímto rizikem počítáno a zakalkulováno v nákladech je důlní a těžební průmysl. Mnohá odvětví však na začátku projektu s tímto rizikem (s touto povinností rekultivace) nepočítají a pak se projekt dodatečně prodraží. Někdy to může být nevědomky (účastníci projektu tak daleko nedohlédli), někdy v tom může být úmysl (podílníci na projektu z projektu před jeho závěrem vystoupí prodají své akcie nebo své podíly). 20.

21 Institucionální riziko Termín institucionální je použit pro sumarizaci rizik způsobených organizační strukturou a chováním firmy. Vyskytují se v organizačních a státních institucích a mají vliv na malé i velké projekty. 21.

22 2.8. Vnímání rizik Různí lidé vnímají riziko různě (reagují na různé riskantní situace různě). Osoba, která ochotně přebírá rizika v jedné situaci nemusí nezbytně přebírat rizika v jiných situacích. Např.: Artista na visuté hrazdě (charakterizován jako někdo, kdo na sebe bere velké riziko) může být opatrný ve finančních záležitostech. Naproti tomu obchodník na burze (také charakterizovaný jako někdo, kdo na sebe bere velké riziko) zřejmě bude opatrný fyzicky (v náročných sportech). Neexistuje žádná norma pro ohodnocení osobní ochoty převzít rizika. Managery obecně dělíme do kategorií: - manageři ochotně přebírající rizika - manageři stavějící se k riziku neutrálně - managery s aversí k riziku Vnímání rizika má rozhodující vliv na chování při převzetí rizika. Obecně jsou lidé špatnými odhadci rizika. Subjektivita je klíčovým faktorem při ohodnocení rizika. Subjektivita způsobuje, že problém je chápán v podmínkách potencionálních zisků a ztrát nikoli jako jednoduchý matematický výpočet problému, ale jako subjektivně vnímaný strach spojený s následky. Tím může dojít k přecenění fiktivního rizika a splést si pravděpodobnost a následky. Mezi jednotlivci existuje rozdíl při ohodnocení rizika, takže stejný soubor okolností by mohl být vyhodnocen jednotlivci rozdílně. 22.

23 2.9. Podílníci na investici ŘÍZENÍ RIZIK Všechny investice mají podílníky ať už interní nebo externí. Podstatné je, že všichni podílníci musí být uvědomeni o potencionálních rizicích, která se mohou vyskytnou v průběhu života investice. Akcionáři také musí být uvědomeni o rizicích, která za ně korporace v jejich zastoupení přebírá. Akcionáři ale riziko přebírají implicitně buď si akcie ponechají nebo je prodají. Pokud korporace učiní rozhodnutí týkající se konkrétní investice, která je akcionářům neznáma, může to vézt k dramatickému pádu hodnoty akcií. 1. Podílníci interní: Na straně poptávky Na straně nabídky - klient - architekt - finančníci - technici - zaměstnanci klienta - hlavní podnikatelé - zákazníci klienta - smluvní obchodní partneři - nájemci klienta - dodavatelé 2. Podílníci externí Soukromí Veřejní - místní obyvatelé - zákonné orgány - místní vlastníci půdy - orgány místní samosprávy - ochránci životního prostředí - orgány státní správy - ochránci přírody - archeologové 23.

24 Perspektivy podílníků mají konkrétní význam při řízení rizik, protože se týkají způsobu jak každý podnik vidí a interpretuje projekt nebo investici, jeho cíle, ostatní podílníky, potencionální zisk nebo ztráty, vztah k investici nebo projektu. Mnoho klíčových rizikových prvků může být z plánu řízení rizik vyloučeno, pokud budou tato rizika přijata jako rutinní úkony pro management. Představy jednotlivých podílníků mohou být podle Merny považovány za čočky, přes které jsou problémy (rizika) ohodnoceny. Představy podílníků jsou z velké části sociální a subjektivní povahy a nelze je jednoduše vyjádřit jako prvky matematických modelů rizika. 24.

25 Děkuji za pozornost 25.

26 3. Vývoj řízení rizika a proces řízení rizika 3.1. Vývoj řízení rizika Archibald a Lichtenberg (1992): Riziko je dnes uznáno jako součást reálného života managementu Počátky řízení rizika Pouhá myšlenka na šanci a úspěch existovala již v nejprimitivnějších kulturách. Hraní her včetně hry v kostky lze zaznamenat již před 2000 lety. První pojištění proti neštěstí v duchu krytí ztráty nákladu při ztroskotání lodi lze nalézt již v Chamurapiho zákoníku. Majitel lodi mohl obdržet půjčku na financování lodního nákladu, ale nebylo nutné půjčku splatit, jestliže loď ztroskotala. V 18. století je patrný vzestup pojišťovacích společností v dnešní podobě. V roce 1752 založil v USA Benjamin Franklin pojišťovací společnost proti požáru First American. V roce 1771 spojilo svoje zdroje několik anglických obchodníků a založili Lloydovu společnost v Londýně pro pojištění možných ztrát svých klientů zainteresovaných do námořní dopravy Řízení rizika v 70. letech 20. století počátky projektového risk managementu Jedná se první začátky vědomého řízení rizik. Do té doby bylo riziko něco o čem se málo diskutovalo a jeho dopady na firmu byly ignorovány (riziko nebylo uznáváno) a pokud byla jeho existence připouštěna, bylo zakrýváno. Riziko = nutné zlo. 26.

27 Řízení rizika v 80 letech 20. století převládá kvantitativní analýza Řízení rizik je již uznáváno jako specifické téma v literatuře projektového řízení. Začal být kladen důraz na kvantitativní analýzu. Projektový risk management se zaměřuje na nákladové cíle a na volbu vhodného projektu (proveditelnost projektu) Řízení rizika v 90. letech 20. století důraz na metodologii a procesy Většina metodologií pro řízení rizika dnes používaných byla vyvinuta v 80 letech 20 století. Použití dotazníků, kontrolních seznamů bylo vyvinuto v 90. letech 20. století. Bylo pokračováno v práci na principech rozložení smluvního rizika byly položeny základy strategií partnerů a spojenců (za účelem vyloučení tradičního rivalství při smluvních jednáních) a naopak bylo podporováno sdílení rizika a odměny (kapitálové projekty). Došlo k posunu od analýzy kvantitativního rizika k dnešnímu důrazu na pochopení a vylepšení procesů řízení rizik. Procesy řízení rizika: - Jednoduchý proces (čtyři kroky): identifikace, ohodnocení, odezva, dokumentace - Pětifázový proces: rozsah procesu, tým, analýza a kvantifikace, úspěšná specifikace a kvantifikace, výsledky 27.

28 3.2. Řízení rizika Merna (1996): Řízení rizika můžeme definovat jako jakýkoliv soubor činností provedených jednotlivci nebo korporací ve snaze změnit riziko, které vzniká v její oblasti podnikání. Meulbrouk (2002): Cílem řízení rizika je maximalizovat hodnotu akcionáře. Handy (1999): Řízení rizika není činnost oddělená od řízení, je to řízení... předpovídající a plánující zakalkulované zamezení... reakce symptomem špatného řízení. Řízení rizika pojednává jak o pojistitelných, tak o nepojistitelných rizicích a je přístupem, který zahrnuje formální organizovaný proces pro systematické zjišťování, analyzování, a odezvy na rizikové události po celou dobu života projektu, abychom obdrželi optimální nebo přijatelný stupeň eliminace nebo kontroly rizika. Smith (1995): Řízení rizika je základní součástí projektu a plánovacího cyklu firmy, která: - vyžaduje akceptování existence nejistoty - generuje strukturovanou odezvu na riziko - představuje proces myšlení vyžadující představivost a vynalézavost - generuje realistický postoj zaměstnanců tím, že je připraví na rizikové události, aby je nepřekvapili, až vzniknou.. 28.

29 3.3. Proces řízení rizika identifikace, analýza a odezva Proces řízení rizika zahrnuje (Smith 1995): - identifikace rizik nebo nejistot - analýzu důsledků - odezvu pro minimalizaci rizika - přidělení vhodných eventualit Řízení rizika je, spíše než lineární proces, kontinuální smyčka (šroubovice). Neexistuje žádná norma pro postupy, faktory a přístupy. Proto byly vyvinuty způsoby popisování procesu řízení rizika: Merna (2002): Řízení rizik má tři procesy (identifikace rizika, analýza a odezva na riziko) a to rozpracoval do 15ti kroků. Chapman a Ward (1997): V procesu řízení rizika existuje 8 etap: 1. Definovat: shrnout jakékoliv relevantní informace o projektu, zaplnit každou nepokrytou mezeru procesu. 2. Zaměřit se: vyhledat a vyvinout strategický plán pro proces řízení rizika a rozplánovat proces řízení rizika na provozní úrovni. Výsledkem by mělo být jasné, zdokumentované, ověřené a nahlášené jednoznačné pochopení všech důležitých aspektů procesu řízení rizika. 3. Rozpoznat: identifikovat, kde riziko vzniká, analyzovat, co lze s rizikem udělat a modelovat, co by se mohlo v odezvách na riziko pokazit. Formulovat do zpráv. 4. Strukturovat: otestovat zjednodušené předpoklady a pokud to je vhodné zjistit komplexnější strukturu. Jde jasné pochopení důsledků jakýchkoliv zjednodušujících předpokladů ohledně vztahů mezi riziky, odezvami a základním plánem činností. 29.

30 5. Vlastnictví: přidělení vlastnictví rizika, řízení rizika vyjmenovaným jednotlivcům a schválení podílů na riziku u smluvní strany. 6. Odhadnout: identifikuje oblasti zřejmé závažné nejistoty a oblasti možné závažné nejistoty. 7. Vyhodnotit: syntéza a vyhodnocení výsledků fáze odhadu. Stanovení diagnózy všech důležitých obtíží. a srovnávací analýza důsledků odezvy na tyto obtíže (srovnání základního plánu a plánu eventualit s možnými obtížemi a revidovanými plány). 8. Plán: plán projektu je připraven k implementaci jednotlivými úkony: - základní plány s termíny činností, prioritou, vlastnictvím, použitelnými zdroji, smluvními podmínkami (včetně milníků počátečních plateb a dalších událostí nebo procesů definujících výdaje), profilem výdajů - odhad rizika z hlediska ohrožení a příležitostí s prioritami a ohodnocenými podmínkami - doporučené proaktivní a reaktivní plány eventualit s termíny činností, prioritou, vlastnictvím, použitými zdroji,... - monitorování, controlingové a vývojové plány pro okamžitou implementaci 30.