Transkript

1 Strategické myšlení a psychologie Milan Jermář

2 Často se v různých šetřeních, výzkumech či poradenských aktivitách s manažery objevuje otázka typu: Kolik času věnujete strategickému řízení a kolik operativnímu? Nebo: Za jak silnou stránku své osobnosti považujete strategické myšlení? 1.Existuje ale vůbec jednotný názor, co to vlastně strategické myšlení je? 2. Je psychologie, která má myšlení mezi svými hlavními kategoriemi, kompetentní se ke strategickému myšlení vyjadřovat? 3. A do jaké míry? 4. Mohly by být pro rozvoj psychologie jako vědy v konceptu strategického myšlení obsaženy nějaké nové podněty? Ne Ano. Záleží na přístupu. Ano, ale

3 Co to je strategické myšlení několik definic Dixit, Nalebuff (1991): umění překonávat protivníka s vědomím, že protivník se snaží udělat to samé vůči vám. Larson, Hansen (2005): odlišná forma pragmatického uvažování. Wilson (1994): strategické myšlení je myšlení o strategii. Alsaaty (2006): strategické myšlení odkazuje na rozumné nápady, přemýšlivou analýzu a přesvědčivá rozhodnutí. Stacy (1992): strategické myšlení je užití analogií a kvalitativních podobností ke kreativnímu rozvoji nových idejí..a formování akcí na bázi nového učení.

4 Tři kontexty zkoumání strategického myšlení: 1. Strategický management jako proces, jehož je strategické myšlení součástí. 2. Individuální/ skupinový rámec: kvalita osobnosti (případně skupiny), myšlenkové procesy, jednání spojené se strategickým myšlením. 3. Strategický potenciál dynamická kapabilita organizace. Zde narazíme na procesy učení, na znalostní management, na tzv. dynamické kapability. Je možno provést syntézu?

5 Ad 1. Strategický management jako proces, jehož je strategické myšlení součástí. Vojenství, politika, vládnutí. Strategické paradigma ovládá koncepce managementu zhruba od 70. let 20. století. Strategické plánování - komplexnější pohled ve smyslu strategického managementu. Od 90. let se objevuje zaměření na strategické myšlení. Dichotomie mezi racionálně-analytickým analytickým myšlením a myšlením intuitivním (napětí mezi východním a západním stylem myšlení, rozdíl mezi myšlením, které se opírá o levou mozkovou hemisféru, a myšlením, které se váže na pravou hemisféru, strategie jako umění versus strategie jako věda.

6 Škola strategického myšlení Charakteristika školy Designová škola Je založena na metafoře architektury. Jejím nejvlastnějším nástrojem je SWOT analýza. Plánovací škola (Ansoff) Orientovaná na formální detailní způsob práce. Jejími klíčovými slovy jsou plány a rozpočty. Uplatnění psychologie Částečně představivost, analogie, metafory. Částečně myšlení, představivost. Poziční škola (Porterem) Poháněna ekonomickým výzkumem a analytickými výběry. Nejdůležitějším záměrem je co nejvýhodnější umístění organizace s ohledem na konkurenci. Částečně analytické myšlení, percepce prostředí. Environmentální škola Podnikatelská škola Je považována za pasivní typ. Prostředí je zde hlavním činitelem, který vtlačí či vtáhne organizaci do jistého strategického postavení. Zde dominuje vizionářské vedení podnikatele. Její strategie spočívá v hledání mezery na trhu. Částečně vnímání prostředí, hodnoty. Částečně tvořivost, představivost, riskování.

7 Kognitivní škola Sebevzdělávací škola Politická škola Kulturní škola Konfigurační škola Vychází z mentálních procesů. Strategie včetně vize je formována intelektuální kapacitou manažera. Zdůrazňuje učení skrze praxi. Tento způsob práce je spontánní proces s individuálními i kolektivními výsledky. Založena na zájmech skupin, které jsou spojeny s organizací zvenčí nebo zevnitř. Strategie je výsledkem vyjednávání všech stran. Je řízena kolektivní stupnicí hodnot. Tento vnitřní normativní způsob myšlení a jednání vychází ze strategie určené posláním a zaměřené na vnější svět. Představuje kombinaci všech předchozích typů. Protože každá organizace má svou vlastní historii, strukturu, a prostředí, v němž funguje, podléhá její strategie jedinečným okolnostem času a místa tzv. strategii změny. Výrazně kognitivní procesy, rozhodování, chyby myšlení. Výrazně učení, kognitivní procesy, motivace, skupinové procesy. Výrazně zájmy, vyjednávání, moc, pozice. Výrazně hodnoty, percepce, skupinové vlivy. Výrazně intuice, zvládání změny, vnímání.

8 Z přehledu je patrno, že: Strategické řízení je v centru pozornosti teorie a praxe managementu. Přístupy ke strategickému managementu jsou velmi různorodé. Některé z přístupů jsou zaměřeny spíše na celkové souvislosti působení organizací (makropřístup), jiné se více věnují konkrétním dílčím činnostem a procesům (mikropřístup). Psychologie je přinejmenším částečně součástí všech uvedených škol strategického řízení a strategického myšlení.

9 Whittingtonova koncepce strategie jako sociální praxe Klade důraz na mikroaktivity, na to, co se skutečně děje. Strategie není něco vzdáleného životu, je to dění v organizaci, které má vždy nějaké strategické výstupy. Proto je nutno pozorovat a studovat chování lidí (etnografický přístup, případové studie, interaktivní diskuse apod.) Whittington také ukazuje, že v reálné tvorbě strategie nevystupují jen představitelé managementu firmy. Osm skupin aktérů: guruové, školy managementu a podnikání, konzultační a poradenské firmy, finanční instituce, týmy vrcholového vedení, odborná média, státní orgány a instituce, nátlakové skupiny. Uplatnění psychologie v této koncepci je velmi výrazné.

10 Behaviorální strategie V posledních několika letech se stále více ve zkoumání procesů strategického managementu objevuje pojem behaviorální strategie (behavioral strategy). Tento směr pravděpodobně aspiruje na zařazení mezi hlavní koncepce strategického myšlení, kde možná nahradí hlavně kognitivistickou a sebevzdělávací školu, do určité míry i politickou a kulturní (v terminologii Mintzberga). Zajímavé bude sledovat vývoj vztahů mezi koncepcí behaviorální strategie, koncepcí strategie jako sociální praxe a koncepcí na zdrojích založeného pohledu na firmu.

11 Behaviorální strategie Spojení kognitivní a sociální psychologie, realistické předpoklady o kognici, emocích, sociálním chování do strategického řízení, snaha obohatit teorii strategie, empirický výzkum a reálnou praxi. Individuální kognice a kolektivní chování pozor na simplifikace, agregace, groupthink,, behaviorální teorie firmy, koalice jak integrovat individuální a kolektivní psychologii v organizacích. Problematika rozhodování a usuzování o problémech logické x usuzovací rozhodování, intuice. Překonáváním bariér - chyb v rozhodování tvořit novou architekturu organizací.

12 Ad 2. Individuální /skupinový kontext strategického myšlení. Manažerský přístup Psychologické pojetí strategického myšlení Kompetence pro strategické myšlení Specifický výzkum obsahu strategického myšlení

13 Manažerský přístup Kvadrant A (nízká intenzita prostředí, vysoká nejistota) rozvoj strategie je třeba rozvíjet strategii pro dlouhodobou perspektivu. Myšlení by mělo být holistické, syntetizující, předpovídající, induktivně usuzující, postihující politické obsahy. Kvadrant B (vysoká intenzita prostředí, vysoká nejistota) strategie v plném proudu potřeba strategie je podněcována dynamikou rozvoje firmy. Myšlení více konvergující, pokus a omyl, flexibilní, oceňující. Kvadrant C (vysoká intenzita prostředí, nízká nejistota) předpověditelná výkonnost důraz na plánovanou efektivitu, výkonnost. Myšlení analytické, orientované k trhu. Kvadrant D (nízká intenzita prostředí, nízká nejistota) omezené tlaky stačí administrativní řízení. Konkrétní a instrumentální myšlení.

14 Psychologické pojetí strategického myšlení 1. Porozumění, hodnocení: percepce, poznávání smyslu dění, intuice, analogické uvažování, emoční inteligence, systémové myšlení, fluidní inteligence, konceptuální myšlení, myšlení s dlouhodobou perspektivou, flexibilita, úsudek, zdůvodňování a usuzování, interpretace, odolnost vůči chybám myšlení, přerámování problému, pokládání otázek. 2. Plánování, rozhodování: dedukce, usuzování, analýza, designování, logika. 3. Implementace, jednání, řízení: analýza, koordinace, emoční inteligence. 4. Radění: znalosti, usuzování, subjektivní vhled, objektivita, úsudek, interpretace, kreativity a tvorba alternativ, dedukce, oddělování mohlo by-mělo by-musí, emoční inteligence. 5. Kontrola, učení: stejné jako u porozumění, dále výzvy, schopnost restrukturovat, referenční rámce, introspekce, reflexe.

15 Skupina a strategické myšlení myšlení ve skupině je ovlivněno: Cíli - jasnost cílů, ochota realizovat cíle. Schopnostmi soustředěnými v týmu - adekvátní dovednosti, kompetence, výběr členů týmu, různorodost. Úkoly - složitost úkolu, participace na tvorbě úkolů a cílů, provázanost úkolů. Skupinovými procesy - zajišťování spolupráce, vedení lidí v týmu, řešení problémů, zvládání konfliktů, zajištění efektivní komunikace. Interpersonálními vztahy - posilování důvěry, sociální integrovanost. Důrazem na posilováním týmové výkonnosti - propojení cílů, zpětné vazby, posilování motivace a výkonnosti, rozvoj kompetencí. Kulturou týmu a organizace - rysy kultury týmu, vliv kultury na výkonnost týmu.

16 Kompetence pro strategické myšlení - Konceptuální dovednosti a schopnosti rozvoj strategického vedení Pozitivní atributy Negativní atributy Profesionální kompetence Interpersonální kompetence Technická nekompetence Konceptuální flexibilita Zmocňování podřízených Vypočítavý/neetické jednání Vize budoucnosti Týmová výkonnost Mikromanažer Konceptuální kompetence Objektivita Explosivní/urážlivý Politická senzitivita Iniciativa/zapojení Arogantní Nepřístupnost

17 Specifický výzkum obsahu strategického myšlení Mintzberg, Ahlstrand and Lampel - strategické myšlení jako dovednost vidět a vědět (seeing), jako kombinace různých perspektiv, jak je možné vidět problém z různých stran: Vidět dopředu vidět budoucnost firmy, Dívat se dozadu rozumět, jak přítomnost vyrostla z minulosti, Dívat se dolů vidět velký obraz problému, Vidět pod povrch vysuzovat i ze skrytých stránek, Vidět vedle laterální myšlení, nekonvenční pohledy, Vidět za hranice vymyslet nový svět zasazením idejí do nového kontextu, Vidět dovnitř hlouběji, než jak je prezentováno.

18 Liedtka kvality strategického myšlení Podává systémový pohled (system perspective). Je řízeno strategickým záměrem (strategic intent). Je zasazeno v konkrétní čase (think in time). Je poháněno hypotézami (hypothesis driven). Charakterizuje jej inteligentní oportunismus (inteligent opportunism).

19 Shrnutí specifický výzkum Strategické myšlení jako kombinace umění a vědy (s mírnou převahou umění) Využívání poznatkové základny psychologie s tendencí volit nové manažerské formulace Malá pozornost diagnostice Málo poznatků o skupinovém strategickém myšlení Slabý důraz na promítnutí do personálního a znalostního managementu

20 Ad 3. Strategický potenciál dynamická kapabilita organizace. Pojem dynamická kapabilita je definován jako schopnost firmy integrovat, budovat a rekonfigurovat vnitřní a vnější kompetence s důrazem na rychle se měnící prostředí. (Teece, Pisano, Shuen, 1997) Pohled na firmu založený na zdrojích (resource- based view of the firm RBV) - podle něho je dlouhodobý úspěch firmy závislý na jeho vnitřních zdrojích, které ovšem musí vykazovat specifické kvality.

21 Barney: zdroje firmy zahrnují všechna aktiva, schopnosti, organizační procesy, vlastnosti a atributy firmy, informace, znalosti apod., které jsou kontrolované firmou a které umožní firmě, aby pochopila a implementovala strategie, které zvýší její výkonnost. (Barney, 1991) Podle Barneye by zdroje tvořící trvalou konkurenční výhodu měly být VRIN (Valuable, Rare, Imperfectly imitable, Non-substitutable), měly by vytvářet hodnotu, být ojedinělé, obtížně napodobitelné a nesnadno nahraditelné.

22 Dynamické kapability mění a přetvářejí zdroje firmy. Využívají k tomu učení, adaptaci, integrování, tedy takové procesy, které nejsou plně pod kontrolou řízení, ale které moudré řízení dokáže zakomponovat do svých plánů a postupů. Dynamické kapability se proměňují a je třeba je stále kultivovat a rozvíjet. S budováním dynamických kapabilit je plně propojeno usilování o získání konkurenčních výhod.

23 Závěry Psychologický výzkum v oblasti strategického myšlení by měl do budoucna akcentovat pojetí strategického myšlení jako dynamické kapability organizace. V tomto směru je možné kvalitně zhodnotit poznatky psychologie o kognitivních, vztahových i emocionálních stránkách působení lidí v organizačním kontextu viz koncepce behaviorální strategie. Zároveň je možné nově koncipovat zkoumání strategického myšlení jako formování této specifické dynamické kapability.

24 Dynamický model formování strategického myšlení pokus o syntézu Změna - management Změna - management Potřeby, požadavky z prostředí, stakeholders, vnímání a hodnocení těchto požadavků Znalostní a personální management tvorba a sdílení znalostí, talent Organizační vlivy, kultura, strategie, organizační archetyp Dynamické kapability, organizační učení, leadership... Osobnost (obsah, struktura, procesy) - zkušenost, role, motivace, kognitivní styl Skupina (obsah, forma, procesy) Strategické myšlení jako individuální i skupinová charakteristi ka, je dynamické, celostní, spíše intuitivní apod. Strate gické procesy organi zace

25 Výběr z literatury Carr, K., Sparks, E.: Thinking skills for strategic capability: a psychological perspective, 2011 Powell, T.C., Lovallo, D., Fox, C.R.: Behavioral strategy, 2011 Goldman, E.F., Casey, A.: Building a culture that encourages strategic thinking, 2010 Teece, D.J., Pisano, G., Shuen, A.: Dynamic capabilities and strategic management, 1997 Heracleous, L.: Strategic thinking or strategic planning? 1998 O'Shannasy,T.: Strategic thinking: A continuum of views and conceptualization, 1999