Klíová slova: kráva, syrové mléko, kasein, moovina, volné mastné kyseliny, kyselina citrónová, ketony, referenní metoda, infraanalyzátor

Transkript

1 Význam sledování minoritních složek mléka pro zdraví zvíat a analytické možnosti jejich monitoringu Hanuš, O.- Manga, I.- Vyletlová, M.- Genurová, V.- Kopecký, J.- Jedelská, R. Výzkumný ústav pro chov skotu, Rapotín; Národní referenní laborato pro syrové mléko Rapotín Abstrakt Dobré zdraví hospodáských zvíat je pro podporu bezpenosti potravinového etzce stále dležitjší. V mléce je ada složek, podle kterých lze metodou neinvazivního monitoringu kontrolovat zdravotní stav dojnic. Jedná se o majoritní složky: tuk; bílkoviny; laktóza; poet somatických bunk. Dležité jsou také složky minoritní, metabolity s úzkou vazbou na výživový stav dojnic: kyselina citrónová; moovina; volné mastné kyseliny; ketony. Z majoritních složek je nov významný také kasein (kvli možnosti rutinních analýz). Mléko, na rozdíl od krve nebo moe, zajišuje snadný odbr vzork, který je rutinn zvládnut, vetn chladového transportu do laboratoí. Kvalita analytických výsledk rozhoduje o správnosti jejich praktické interpretace. Cílem bylo vyhodnotit nkteré referenní a rutinní postupy (zejména MIR a MIR-FT, infraervená technologie (IR) s optickými filtry a IR celého spektra interferometrem s použitím Fourierových transformací) stanovení minoritních složek mléka z hlediska vrohodnosti analytických výsledk pro praktické použití. Byly testovány a provovány na vrohodnost výsledk pímé a nepímé kvantitativní a semikvantitativní metody stanovení mooviny, kyseliny citrónové, volných mastných kyselin a keton v mléce. Klíová slova: kráva, syrové mléko, kasein, moovina, volné mastné kyseliny, kyselina citrónová, ketony, referenní metoda, infraanalyzátor Abstract Good health state of farm animals is always more important for support of foodstuff chain safety. There is whole row of components in milk according to which is possible to control the health state of cows via method of noninvasion monitoring. There are so called majority components: fat; protein; lactose; somatic cell count. Also minority components as metabolities with direct link to dairy cow nutrition state are important: citric acid; urea; free fatty acids; ketones. Also casein is important from majority milk components newly (because of possibility of routine analyses). Milk in contrast to blood or urine offers easy sampling, which is routinely mastered including cold transport into laboratory. The quality of analytical results decides about rightness of their practical interpretation. The goal was to evaluate some reference and routine procedures (in particular MIR and MIR-FT, infrared (IR) technology with optical filtres and IR spectroscopy of whole spectrum by interferometer and use of Fourier s transformations) for determination of minority milk components in terms of reliability of analytical results for their practical use. The direct and indirect quantitative and semiquantitative methods of milk urea, citric acid, free fatty acids and ketones determination were tested on reliability of their results. Key words: cow, raw milk, casein, urea, free fatty acids, citric acid, ketones, reference method, infraanalyzer 1

2 Úvod Zajištní dobrého zdraví hospodáských zvíat pro podporu bezpenosti potravinového etzce je stále dležitjší. Monitoring zdravotních ukazatel v mléce mže být dležitý pro ízení prevence produkních poruch dojnic a tím podporu zdraví zvíat. To je významné zejména v dob, kdy nov nabyla významu a rozšíení stará alternativa prodeje syrového mléka ze dvora, nyní prostednictvím mléných automat. V mléce je ada složek, podle kterých lze metodou neinvazivního monitoringu kontrolovat zdravotní stav dojnic. Jedná se o majoritní složky: tuk; bílkoviny; laktóza; sušina tukuprostá; a vlastnosti jako poet somatických bunk nebo elektrická konduktivita. Z majoritních složek je nov významný také kasein, práv kvli možnosti rutinních analýz. Dležité jsou také složky minoritní, metabolity s úzkou vazbou na výživový stav dojnic: kyselina citrónová; moovina; volné mastné kyseliny; ketony. Mléko, na rozdíl od krve nebo moe, zajišuje snadný odbr vzork, který je rutinn zvládnut, vetn chladového transportu do laboratoí. Kvalita analytických výsledk rozhoduje o správnosti jejich praktické interpretace a úinnosti preventivních nebo léebných opatení v chovech a o možnostech zajištní kvality mléného potravinového etzce. Cílem bylo vyhodnotit nkteré referenní a rutinní postupy (zejména MIR a MIR-FT, infraervená technologie (IR) s optickými filtry a IR celého spektra interferometrem s použitím Fourierových transformací) stanovení minoritních složek mléka z hlediska vrohodnosti analytických výsledk pro praktické použití. Byly testovány a provovány na vrohodnost výsledk pímé a nepímé kvantitativní a semikvantitativní metody stanovení mooviny, kyseliny citrónové, volných mastných kyselin a keton v mléce. Stanovení kaseinu (KAS) v mléce a interpretace hodnot Obsah kaseinu v mléce, stejn jako obsah hrubých bílkovin (Kirchgessner et al., 1986; Famigli-Bergamini, 1987), mže být využit v kombinaci s korespondujícími obsahy mooviny k posuzování energetické dotace dojnic. Jeho pokles pod odhadnuté fyziologické meze mže naznaovat malnutrici zvíete (individuální vzorek mléka) nebo stáda (bazénový vzorek mléka) v jeho energetické dotaci výživou s ohledem na dojivost. Zde je proto nutné zohlednit plemeno skotu pi interpretaci fyziologického oboru obsahu kaseinu, samozejm vedle mléné užitkovosti. Mimoto je pro zpracovatele mléka kasein dležitý, nap. jako ukazatel sýraské výtžnosti. Tradiní metoda stanovení kaseinového dusíku Kjeldahlovou metodou je pracná a tudíž málo efektivní a proto neumožuje praktický monitoring. Analýzy MIR-FT otevely dvee k rutinnímu využití obsahu kaseinu pi praktickém monitoringu i když nkteré práce naznaily, že specifita infraervených metod k obsahu kaseinu není a zejm ani nebude nijak výrazn vysoká. Pes tento handicap jsou nap. analýzy bazénových vzork mléka pomrn spolehlivé. V našem mlékaském systému je tento typ analýz již využíván bhem posledních pti rok. Stanovení a interpretace kyseliny citrónové (KC) v mléce Obsah kyseliny citrónové (KC) v mléce je vhodným ukazatelem energetického metabolismu dojnic (Illek a Pechová, 1997; Baticz et al., 2002; Garnsworthy et al., 2006) a použitelnosti mléka v sýraství. Souvisí s efektivitou Krebsova cyklu a pispívá ke kapacit pufraního systému mléka. KC v mléce pozitivn korelovala s plazmatickou glukózou a negativn s celkovým plasmovým proteinem v krvi (0,46 P < 0,01 a -0,31 P < 0,01; Khaled et al., 1999). Kubešová et al. (2009) nalezli vliv kyseliny citrónové na luteální aktivitu ovárií u dojnic. Hodnota KC mže posloužit v poradenském servisu ke zlepšení výživy dojnic, jejich 2

3 reprodukce nebo zpracování mléka. Fyziologické rozptí je 8 až 10 mmol.l -1 KC v mléce (0,149 až 0,187 %). Nižší hodnoty indikují energetický nedostatek metabolismu krav a vyšší hodnoty pebytek. Proto mléné laboratoe zavádjí urení KC. Vhodnou rutinní metodou pro stanovení KC mže být MIR-FT. Stanovení a interpretace mooviny (M) v mléce Moovina (M) je konený metabolit bílkovin v organismu a znalost hladiny vyluované mooviny je jedním z dležitých ukazatel správnosti sestavení krmné dávky (Erbersdobler et al., 1980; Kirchgessner et al., 1986; Jonker et al., 1999; Hojman et al., 2004). Moovina je zpracovávána krom jater také v ledvinách, jejichž prostednictvím je moovina, po syntéze v játrech, do ledvin transportována a vyluována moí. Moovina je transportována z krve také do mléka. Koncentrace mooviny v organismu bhem dne kolísá, nejvyšších hodnot dosahuje 4 až 6 hodin po nakrmení, nejnižších hodnot ped píjmem potravy (Gustafsson a Palmquist, 1993; Carlsson a Bergström, 1994). Za fyziologický obor se nejastji považuje rozsah od 18 do 35 mg.100ml -1. Mezi efekty, které koncentraci mooviny v mléce ovlivují patí: - píjem proteinu a energie (nadmrný obsah hrubého proteinu v krmné dávce zvyšuje obsah M v mléce a vyšší píjem energie KMM asto snižuje); - píjem proteinu degradovatelného a nedegradovatelného v bachoru; - píjem vody a sušiny v krmné dávce (pi dehydrataci organismu lze oekávat vyšší hladiny mooviny); - zdravotní stav, zvlášt funknost jater a ledvin; - nkterá onemocnní; - pastva (vyšší obsah mooviny na pastv); - doba odebrání vzork mléka (ve smyslu intervalu mezi krmením a odbrem); - fyziologické faktory laktace (Hanuš et al., 1993; Jílek et al., 2006). Koncentrace mooviny v mléce (KMM) je tedy respektovaným ukazatelem zdravotního a výživového stavu dojnic (Baker et al., 1995). Je ve vztahu k jejich reprodukci (Butler et al., 1996), dlouhovkosti (Hanuš et al., 2000) a technologickým ukazatelm mléka (Kirst et al., 1985; Hanuš et al., 1993), které ve vyšší koncentraci pravideln zhoršuje. Existuje mnoho princip analýz KMM s rznou vrohodností výsledk. V laboratorní praxi z tchto dvod byla zaznamenána ada disproporcí. Proto jsou zdroje variability výsledk studovány. V R se provádí analýzy vzork mléka na moovinu jednak ze vzork urených pro kontrolu mléné užitkovosti a dále ze vzork bazénových, urených ke stanovení jakostních ukazatel mléka. Výsledky využívají zootechnici, veterinái a poradci ve výživ. Z používaných analytických metod pipadají v úvahu metody pímé (Rajamäki a Rauramaa, 1984; Oltner et al., 1985), zejména specifické (ureolytické diferenní jako nap. AFNOR (Lefier, 1999; Francie) Eurochem (Itálie), Chemspec (Broutin, 2000, 2006 a, b; Bentley Instruments, USA) nebo enzymaticko-konduktometrická metoda UREAKVANT (Ficnar, 1997; Hanuš et al., 1995, 1997, 2001; Klopi et al., 1999; R) a nepímé jako MIR (Herre, 1998) a zejména MIR-FT (Peterson et al., 2004). Zatímco dívjší pojetí analýz v MIR technologii mlo znané problémy s vrohodností výsledk, ešení MIR-FT pineslo významné zlepšení vrohodnosti, nap. vzrstem specifity ve smyslu zlepšení recovery s ohledem na umlý pídavek mooviny. Existuje však více používaných metod vhodné úpravy hodnot v referenních vzorcích pro poteby kalibrace a kontroly metod MIR a MIR-FT pi stanovení rzných analyt v mléce (Tab. 1). 3

4 Stanovení a interpretace volných mastných kyselin (VMK) v mléce Malý podíl mastných kyselin v mléce, které nejsou esterifikovány v triglyceridech, je voln rozptýlen hlavn v tukové a mírn ve vodné fázi a je oznaován za volné mastné kyseliny (VMK). Bžný obsah VMK u mléného tuku leží mezi 0,5 až 1,2 mmol.100g -1, maximální povolený je 13,0 mmol.kg -1 pro metodu stlukem nebo 32,0 mmol.kg -1 pro metodu extrakntitraní (SN ). Gerberova acidobutyrometrická metody zachycuje až 90 % obsahu VMK do tukového podílu mléka, naopak extrakn-gravimetrická metoda podle Roese- Gottlieba VMK do tukového podílu nezahrnuje tak spolehliv, resp. ztrácí jich až 70 % (Kerkhoff Mogot et al., 1982). Zvýšení VMK znamená negativní vlivy typu lipolýzy, obvykle z dvod metabolických problém dojnice. Zvýšená koncentrace VMK zpsobuje zhoršení technologických vlastností mléka (Vyletlová et al., 2000), ale hlavn zhoršení smyslových (senzorických) vlastností mléka, chuti a vn. Uvedené má za následek nahoklou pachu, jež mže poškodit kvalitu mlékárenských výrobk. Destrukce tuku je jevem zapíiovaným v mléce pirozenými enzymy (lipázami) nebo lipázami dodanými bakteriální kontaminací mléka. Lipolýza je proto spontánní nebo indukovaná. Lipázy pitom mohou být termorezistentní a projevit se tak i po tepelném ošetení mléka rozkladem mlékárenských výrobk. Nešetrné zacházení s mlékem, jako asté erpání a eení pi manipulaci a namrzání, navozuje rovnž vlastní lipolýzu. Dodaná energie tepelná nebo mechanická do multikomponentního systému mléka porušuje blány tukových kapének a uvoluje mastné kyseliny z esterické vazby triglyceridu. Proto proud mléka by neml pesáhnout rychlost 1 až 1,5 m.s -1. Nedostatená hygiena ustájení a dojení krav, stejn jako špatné uložení a ošetení syrového mléka, mohou vést k pomnožení nežádoucí psychrotrofní, termorezistentní a sporulující mléné mikroflóry. Uvedené mže zvýšit intenzitu lipolýzy. VMK, sms lipolýzou uvolnných mastných kyselin z mléného tuku nebo pešlých z krve pomrov ovlivnitelná výživou zvíat, sezónou nebo jejich zdravotním stavem, je analyticky a tím molárn tžko uchopitelná, vyjáditelná nebo interpretovatelná. Analyticky se jedná o výsledek titru roztokem alkálie, který není v konstantním pomru k molárním koncentracím jednotlivých mastných kyselin. Jako konvenní interpretace však tento zpsob vyjádení dobe vyhovuje praktickým mlékaským úelm. Hodnoty VMK mohou posloužit ke kontrole zdravotního stavu dojnic nebo kvality syrového mléka s ohledem na kvalitu a udržitelnost následných mléných výrobk. Referenními a rutinními metodami analýzy VMK mohou být tzv. metoda extrakn-titraní, stluková, BDI nebo MIR a MIR-FT. Metoda MIR-FT je souasn studována jako použitelná ke kalibraci a mení i s ohledem na stanovení hlavních nasycených a nenasycených mastných kyselin a jejich pomru v mléném tuku (hodnocení stupn jeho nenasycenosti) pro možnost hodnocení zdravotní prospšnosti mléka, mléných výrobk, resp. mléného tuku jako potraviny (Soyeurt et al., 2006). Stanovení a interpretace keton v mléce Ketóza reprezentuje metabolické onemocnní, které se vyskytuje hlavn u vysoce produktivních dojnic. Základní problém ketóz spoívá v deficitu glukosy v krvi a tkáních, který spolu s nedostatkem vhodných uhlovodík v krmné dávce vede k odbourávání lipid v játrech. Zvýšený metabolismus jater vede ke zvýšení hladin vedlejších produkt - ketolátek v krevním séru a následn i v mléce dojnice. Obsah ketolátek (acetonu, acetoacetátu a BHB (betahydroxybutyrátu)) v individuálních vzorcích mléka je indikátorem zdravotního stavu dojnic po porodu a v první tetin laktace ve smyslu výskytu produkního onemocnní, ketóz. 4

5 Ketózy jsou, v období vzniku negativní energetické bilance po otelení, zpsobené vyšším výdejem živin laktací z organismu oproti nižšímu pívodu. Jsou charakterizovány odbouráváním tlesných energetických (pedevším tukových) rezerv. Tento jev mže vést až k poklesu metabolické funkce jater, ale prbžn také ke vzrstu obsahu ketonových látek v tlních tekutinách. Nkteré ketony mohou být dále metabolizovány, jiné (nap. aceton) odcházejí z organismu zpravidla moí, dechem, potem a mlékem. Ketóza vzniká pedevším u dojnic s vysokou dojivostí a vykazuje plíživý charakter nástupu a setrvanost prbhu. V prbhu ketóz je redukována dojivost i obranyschopnost (riziko zvýšeného výskytu nových mastitidních infekcí) a zhoršena plodnost krav. Krom dalších píznak mže onemocnní vyústit i v úhyn zvíete. Léba je nezbytná, avšak s dsledky všech ztrát nákladná. Názory na kritickou diskriminaní hodnotu obsahu acetonu v mléce, resp. limit pro urení subklinické ketózy se znan rzní od 4 do 40 mg/l (Unglaub, 1983; Andersson a Emanuelson, 1985; Gravert et al., 1986; Gustafsson a Emanuelson, 1993; Hanuš, 1994). Ob mezní hodnoty se však jeví být pehnané, nad-, resp. podhodnocené. Na základ pedchozích výsledk (Hanuš, 1994; Hanuš et al., 1999) lze považovat za diskriminaní hladiny pro odhad subklinické ketózy pibližn následující limity: Ketophan (ketony v moi) > 3+ (> 7,5 mmol/l); Ketotest (ketony v mléce) > 2+ (> 15 mg/l); aceton v mléce > 10 mg/l. Hladina acetonu je také ovlivnitelná sezónou nebo konzervovanými objemnými krmivy. Prevence zlepšením výživy je efektivnjší cestou eliminace výskytu ketóz než léba. Souástí prevence je monitoring stavu dojnic po otelení, ke kterému slouží práv stanovení koncentrace ketolátek nebo acetonu v tlních tekutinách. Kvalita mléka od dojnic s metabolickými problémy je zhoršena. V subklinických pípadech takové mléko nelze ve stáji z dodávky rutinn vyazovat, na rozdíl od subklinických mastitid. Bez této možnosti eliminace se dostává do mlékárny. Zde mže metabolicky zatížené mléko ohrožovat kvalitu prbhu zpracovatelských technologií. Korelace acetonu k jogurtovému testu inila -0,21 (Hanuš et al., 1993). Byla však spíše dána soubžn zmnnými ostatními vlastnostmi mléka, než samotnou zvýšenou koncentrací acetonu. Popisované metody stanovení keton nebo acetonu v mléce jsou nejastji fotometrické metody, MIR-FT, ale také rzné semikvantitativní stájové testy, vetn možnosti konstrukce biosenzoru na bázi Clarkova kyslíkového lánku pro determinaci beta-hydroxybutyrátu (Jílek, 2008). Za pedpokladu platnosti vztah uvedených v pracích Andersson (1984, 1988), Andersson a Lundström (1984 a, b), Andersson a Emanuelson (1985) a Vojtíšek (1986) lze z výsledk odhadovat, že pomr mezi obsahy acetonu v mléce a moi, daný fyziologicko-patologickými principy a jejich vzájemnými pomrovými kombinacemi mže být, v závislosti na zdravotním stavu organismu, cca 1 : 10 až 1 : 35. Uvedené, pi limitu subklinické ketózy 10 mg/l acetonu v mléce, odpovídá 100 až 350 mg/l acetonu v moi. Tolikrát nižší koncentrace v mléce je specifickým konstrukn-technologickým problémem pro dosažení potebné citlivosti mléných test pro ketózy, resp. na ketony nebo aceton. Proto mnohé snahy o získání takové citlivosti nebyly úspšné s výjimkou nkolika málo diagnostik. V pípad Ketotestu bylo nezbytné vyvést barevnou nitroprusidovou reakci zamlženou v koloidním roztoku mléka na pevný podklad pro její zvýraznní a zviditelnní. Toho bylo mimo jiné dosaženo precipitací mléných protein na povrchu reakní smsi reagencie a plnidla s mlékem (Jílek, 1999). Aby byl poskytnut efektivní diagnostický prostedek, byl vyvinut mléný test Ketotest pro usnadnní monitoringu a ízení prevence ketóz. Cílem bylo usnadnit identifikaci subklinické ketózy. Korelace mezi výsledky stanovení keton Ketophanem (Obr. 1) v moi a Ketotestem v mléce identických krav inila 0,87 (Hanuš et al., 1999, 2001; Obr. 2). Rozdíly hladin 5

6 acetonu v mléce podle tíd Ketotestu v mléce (ketony) od 0 do 4 byly ve všech kombinacích vysoce významné a inily: 4,9 ± 3,4 mg/l; 10,0 ± 7,7; 32,5 ± 10,9; 67,2 ± 23,7; 111,3 ± 51,7. V hodnotách geometrických prmr to bylo: 4,0 mg/l; 6,3; 30,0; 64,0; 98,9 (Obr. 3). Výsledky potvrdily dobrou diagnostickou úinnost Ketotestu. Použití operativní semikvantitativní metody mže vést pi organizaci prevence, pípadn vhodných nápravných opatení ve výživ, nesporn k podpoe zdravotního stavu dojnic, zlepšení jejich reprodukních vlastností a zajištní vyšší kvality syrového mléka jako potravináské suroviny. Enjalbert et al. (2001) uvedli, že urení beta-hydroxybutyrátu v mléce enzymatickou analýzou nebo proužkovým testem Ketolac poskytuje hodnotné výsledky s prahovou koncentrací 70 až 100 mikromol/l. Kladn hodnotili praktickou jednoduchost Ketolacu. Možnost metod MIR-FT je sice pro ketony uvádna, spolehlivost je však zatím pedmtem diskusí. V souasné dob se píslušné kalibrace testují (van Knegsel et al., 2010). Roos et al. (2006) hodnotili na základ odetu acetonu, acet-acetátu a beta-hydroxybutyrátu v individuálních vzorcích mléka pomocí kalibrované infraervené metody MilkoScan FT 6000 (MIR-FT) sensitivitu (70 %), specifitu (95 %) a procento falešn pozitivních (27 %) a falešn negativních (7 %) odet s ohledem na schopnost metody k identifikaci stavu subklinické ketózy dojnic. Použitelnost stádového kontrolního programu je nejvíce ovlivnna citlivostí a pozitivní predikní hodnotou testu stejn jako náklady na test. Výzkum aplikace metody byl oznaen za ješt vhodný pro praktický monitoring onemocnní. Uvedená ísla by však bylo potebné zlepšit vývojem úinnjší metody. Postup vhodné modifikace kalibrace MIR-FT (jak vytvoit kalibraní sadu s relevantním varianím rozptím pro docílení pijatelných statistických charakteristik kalibrace, zda na mléce nativním a jak toto selektovat nebo s artificiálními pídavky keton, jak kontrolovat opakovatelnost a recovery, specifikovat a limitovat pijatelné statistické parametry kalibrace) by stále ješt ml být pedmtem dalšího výzkumu pro možné zvýšení efektivity. Práce s identifikací acetonu v mléce nebo ketózy u zvíat pomocí kalibrované infraervené spektroskopie na principu MIR-FT provedli rovnž Hansen (1999), který zjistil u vzork kolísajících od 0 do 2,8 mm acetonu a pi koeficientu determinace 0,81 a správnosti 0,27 mm uspokojivou pesnost pro klasifikaci dojnic do dvou skupin, zdravá a pravdpodobn ketózní. Podobn Heuer et al. (2001), zde byl zjištn treshold (práh) pro subklinickou ketózu v hodnot od 0,4 do 1,0 mm. V namátkov vybrané stáji, v individuálních vzorcích mléka, byla stanovena koncentrace keton (A aceton, BHB betahydroxybutyrát) v log jednotkách na zaízení Foss 6000 FT technologií MIR-FT, bez referenních výsledk, na stávajících hladinách kalibrace. Na Obr. 4 je výsledek lineární regrese mezi hodnotami log A a log BHB. Byl zjištn vysoký a také vysoce významný korelaní koeficient 0,893 (P < 0,001) pro 224 párových mení vzork mléka (krav). Hodnota ukazuje, že 79,8 % variability v BHB je vysvtlitelných variabilitou v A. Uvedené potvrzuje logický fakt, že se vzrstající ketózou u dojnic vzrstají soubžn koncentrace všech keton v tlních tekutinách. Výsledek však nevypovídá o vztahu k referenní metod. Ten je teprve provován. Také nelze usuzovat na prakticky použitelné identifikaní limity pro ketózu nebo vztahy tchto hodnot k pípadným limitm. Výsledek je zatím pouze informací o trendech keton v provovaném souboru dojnic. Shrnutí a závr Relativní variabilita individuálních rozdíl pi kalibraci (MIR i MIR-FT) pro majoritní složky mléka jako tuk, bílkoviny a laktózu dohromady a minoritní složky jako moovinu, kyselinu citrónovou a obsah volných mastných kyselin (VMK) byla odhadnuta na 1,00 a 6,12 %, 7,20 a 34,40 %. Metody nepímého stanovení minoritních složek mléka (MIR-FT, pípadn MIR) 6

7 byly pak oznaeny za vhodné screeningové postupy pro úely monitoringu zdravotního stavu krav, vetn stanovení VMK. Akoliv je mléko, jako multikomponentní systém, velmi nároné na simultánní nepímou analýzu složek (zejména z hlediska konstrukce metody a provedení relevantních kalibrací), také pro etné možné interferenní efekty mléné matrice (pedevším z hlediska eliminace interference a tzv. oistní signálu), lze v souasné dob velmi dobe docílit vrohodných výsledk majoritních složek mléka. Slibné (vrohodné a prakticky interpretovatelné) výsledky však mohou zajistit i nkteré systémy infraanalýzy, pedevším MIR-FT, také u vybraných, prakticky dležitých složek minoritních jako moovina, kyselina citrónová, volné mastné kyseliny nebo popípad ketony. Použitá literatura je dostupná u autor píspvku. Píspvek byl podporován prostedky vzdlávacího projektu MŠMT CZ.1.07/2.3.00/ a aktivitami Národní referenní laboratoe pro syrové mléko Rapotín. Obr. 1 Obsahy acetonu v mléce pro jednotlivé tídy reakce Ketophanu v moi. Aceton v mléce, aritmetický prmr mg/l ,3 6,8 8,8 subklinická ketóza 32,4 93, Ketophan v moi 7

8 Obr. 2 Vztah mezi výsledky stanovení keton Ketophanem v moi a Ketotestem v mléce identických krav (r = 0,87; P < 0,001). Obr. 3 Obsahy acetonu v mléce pro jednotlivé tídy reakce Ketotestu v mléce. Aceton v mléce, geometrický prmr mg/l ,0 6,3 subklinická ketóza 30,1 64,0 98, Ketotest v mléce 8

9 Obr. 4 Vztah mezi výsledky urení keton ve vybrané stáji metodou MIR-FT (Foss 6000 FT). Log A -2,000-1,500-1,000-0,500 0,000 0,500 1,000 1,00 y = 1,1942x - 0,3362 R 2 = 0,7976 0,50 0,00-0,50 LogBHB -1,00-1,50-2,00-2,50 y = 1,1942x - 0,3362 n = 224 r = 0,893*** Tab. 1 Modifikace u vzork syrového kravského mléka v pozici referenních standard pro kalibrace nebo kontrolních vzork pro výkonnostní testy k vytvoení potebné hodnotové škály (varianího rozptí) u metod MIR a zejména MIR-FT v Národní referenní laboratoi pro syrové mléko Rapotín. Mená mléka složka Referenní vzorky (kalibrace) Kontrolní vzorky (výkonnostní test) Zpsob modifikace a validovaný zdroj postupu Tuk Ano Ano Snížení odstátím mléka (spodní objem). Snížení edním mléka kompozicí specifického roztoku. Zvýšení odstátím mléka (horní objem). * 2010 a Hrubé bílkoviny Ano Ano Snížení edním mléka kompozicí specifického roztoku. Zvýšení výbrem specifického stáda dojnic s dobrou výživou energií. Mírné zvýšení odstátím mléka (spodní objem). * 2010 a Kasein Ano Ano Snížení edním mléka kompozicí specifického roztoku. Zvýšení výbrem specifického stáda dojnic s dobrou výživou energií. Mírné zvýšení odstátím mléka (spodní objem). * 2010 d, Laktóza Ano Ano Snížení edním mléka kompozicí specifického roztoku. Mírné zvýšení odstátím mléka (spodní objem). * 2010 a Sušina tukuprostá Ano Ano Snížení edním mléka kompozicí specifického roztoku. Zvýšení výbrem specifického stáda dojnic s dobrou výživou energií. Mírné zvýšení odstátím mléka (spodní objem). * 2010 a Moovina Ne Ano Zvýšení umlým pídavkem (jen MIR-FT). Mírné zvýšení odstátím mléka (spodní objem). * 1995, 1997, 2001, 2008 b, 2009 a, 2011; Hering et al., Kyselina citrónová Ano Ne Zvýšení umlým pídavkem (jen MIR-FT). * 2009 b. Volné mastné Ano Ne Zvýšení mechanickou námahou mléka a výbrem specifického stáda kyseliny s nedostatenou výživou krav energií. * 2008 a, c, 2009 c. Genurová et al., Bod mrznutí Ne Ano Snížení pídavkem NaCl do vzork vody. Zvýšení pídavkem vody do mléka vzork mléka. * 2009 a, 2010 a. Aceton Ano Ano Zvýšení výbrem specifického stáda a krav s nedostatenou výživou energií v poátku laktace. * 2011 a, c. * Hanuš et. al.. 9