Kronika 1.doc K R O N I KA. msta. Bystice nad Pernštýnem. od války svtové. Tato pamtní kniha má 400 stran. len obec. zastupitelstva - 1 -

Transkript

1 K R O N I KA msta Bystice nad Pernštýnem od války svtové. Tato pamtní kniha má 400 stran., Edmund Fiša starosta Hložek len obec. zastupitelstva - 1 -

2 Úvod Poloha msta Usnesením obecního zastupitelstva ze dne 30. srpna byl Josef Štoura, odborný uitel v Bystici n. Pernšt., ustanoven sestavovatelem kroniky zdejšího msta a mstský tajemník Ladislav ermák jejím pisatelem. Sestavovatel ujal se ihned svené práce, jíž možno nazvati sbíráním kaménk, které snad jednou poslouží k mosaikovému obrazu djepisnému kulturnímu historikovi, když bude psáti o Bystici nynjší a tak pokraovati v djinách našeho msta. Bystici minulou máme dosti dobe osvtlenu ve dvou knihách kulturn historického spisovatele Jana Tenory, k nimž druží se kronika msta Bystice s mstským a musejním archivem, kterou podle památek archivních upravili Lad. Vondruška, editel mšanských škol zdejších, s redaktorem,,selského archivu J. F. Svobodou. Z tchto knih doví se tená o význaných událostech našeho msta od prvního zápisu o nm z roku 1220, kdy se Bystice jmenuje mstekem, až tém do války svtové, ped níž Jan Tenora své,,pamti koní. Poslední kapitolou,,pamti je Bystice nynjší, polohopisný nár tek, který dnešku krom nepatrných zmn dobe odpovídá. Proto se ho sestavovatel strun dovolává a jím tenáe do Bystice nynjší uvádí. Hlavní ást msta rozkládá se na levém behu íky Bystiky, která dolní ástí msta protéká. Stedem je dosti rozsáhlé a pkné námstí, které se v horní ásti zužuje a pechází v silnici vedoucí k Novému Mstu. Na dolní stran ústí do námstí ulice, jichž pokraováním jsou silnice k Víru, Štpánovu, Tišnovu a Velkému Meziíí. ást msta pod kostelem slove do dneška Staré msto, vedle íky je Bratrská ulice s domem kdysi bratrským, kde mli Bratí svj sbor a školu. Za ekou smrem k nádraží, kde pestává ulice a zaínají domky porznu, íká se dosud,, na Skipci. Ulice dosti prudce od eky k námstí stoupající slove do dneška,,fortna, ulice, ve které námstí na horním konci pechází, jmenují se posud,,velká brána a,,malá branka. Dolní stranu námstí zdobí kostel sv. Vavince s bohatou výzdobou rokokovou, sted kašna se sousoším sv. Cyrila a Metodje, pkné stromoadí s lavikami, sloup mariánský se sochami a zábradlím, t. zv. štáta; horní konec má hbitovní kostel sv. Trojice, pvodn evangelický. Pod dolním kostelem stojí úpravný mstský chudobinec (špitál), stranou v ulici vedoucí do polí výstavná fara. Hlavní ulice vedoucí Starým mstem dlí se u mostu v silnici štpánovskou, u níž je pletárna na výrobu punoch, a vírskou, od níž odbouje rozkošné údolí, Valcha zvané. Námstí obklopeno je domy vtšinou jednopatrovými. Je mezi nimi radnice s mstskou spoitelnou a okresním soudem, uprosted úad poštovní a berní, naproti obecné a mšanské školy, výše výstavný hotel,,záložna s Okresní záložnou. Pknou budovou z dálky patrnou je zemská zimní hospodáská škola poblíž hbitova, obklopená velkou zahradou. Toho si všimne všeho návštvník našeho msta, jenž zajíti si mže na blízký kopec,,horu - kdysi popravišt pro pkný po hled na Bystici. Proti dívjšímu popisu msta pibylo 5 nových dom na horním konci námstí smrem k hospodáské škole a ti budovy u kapliky. Staví se málo. Všech dom je nyní 356. Nyní následovati budou poznámky ze svtové války, která pinesla národu našemu svobodu, od ní vycházíme v obnovené kronice. Sestavovatel kroniky použil v této a dalších - 2 -

3 Píiny války svtové Mobilisace Žové komise statích poznámek bývalého editele škol Ladislava Vondrušky o svtové válce, protokol obecního zastupitelstva, kroniky školní, psané nynjším editelem, jakož i pispním letopisecké komise, kterou tvoí dlouholetý starosta msta Edmund Fiša a editel zdejších mšanských škol Jan Kípal. Od nastoupení národní dynastie srbské Karaordvi nastává naptí mezi Rakouskem a Srbskem, které se projevilo již roku 1908, pi prohlášení anexe Bosny a Hercegoviny, obývané národem srbským. Již tenkrát louili jsme se s nkterými našimi vojíny, povolanými ástenou mobilisací do Bosny a Hercegoviny, již tenkrát ekali jsme válku. Nebyla, protože nebyla pipravena! Naši vrátili se šastn dom. Ale naptí nepestalo, naopak rostlo, živilo je Nmecko, jehož vykonavatelem na Balkán bylo Rakousko, svými snahami na východ, pes Balkán do Orientu. Národní stát srbský, lidem i panovnickým rodem, stál tmto snahám v cest. Naptí vzrostlo za války balkánské a propuklo ve válku svtovou. 23. ervna zakázán byl slet Sokolstva v Lublani, ponvadž se ho chtli zúastniti také Srbové. Zájem našeho msta obrácen byl k sokolskému sletu do Brna na sv. Petra a Pavla. Bystití Sokoli cviili piln prostná sletová. 29. ervna vypravilo se na slet mnoho lidí z Bystice. Byl však perušen zprávou o zavraždní následníka trnu Františka Ferdinanda i s manželkou jeho po manévrech v Sarajev. V Bystici oznamoval tuto zprávu odpoledne 29. ervna strážník Hrstka Metodj po námstí. 4. ervence konalo se v kostele slavné rekviem. Ve Vídni, v nmeckých a maarských mstech nastaly velké demonstrace proti Srbm, Tisza mluvil v uherském snmu o srbském nebezpeí a štval do války. 24. ervence podalo Rakousko Uhersko Srbsku ultimatum, o nmž se dalo tušiti, že je Srbsko pijmouti nemže. Vždy Rakousko oznamovalo, že samo chce v Srbsku vyšetovat, jak je Srbsko na atentátu spoluvinno. 25. ervence perušeny styky se Srbskem, naízena ástená mobilisace, vydána vyjímená opatení, uzaveny snmy. Na naší pošt úadovalo se po celou noc. Mobilisaní listiny pinesli z hejtmanství zvláštní poslové do Bystice a odtud byly roznášeny po vesnicích. Všechno pipraveno! Ano, válka byla pipravována dávno ped atentátem sarajevským. Již v únoru objevila se v Bystici náhlá vojenská komise, aby prohlédla, jsou- li vojenské listiny v poádku. Starosta Edmund Fiša zahlédnuv již asn ráno picházeti komisi zabhl zadem do radnice a vloživ vojenskou knihu do pokladny, opt dom odešel. Komise zamíila do radnice, dala si pedložiti vojenské listiny a líbilo se jí, že jsou ádn (v pokladn) uloženy. 26. ervence na den sv. Anny hrnulo se na nádraží sta lidí, vyprovázeti své milé. Bylo to tklivé louení, odcházeli naši do skutené války, nám nikterak sympatické proti bratrm Slovanm.. 5. srpna vyšlo císaské naízení o obdlávání polí. Žové komise mly se piiovati o ádnou sklize, pibírati ku práci lid a pomáhati, kde hospodá doma nebyl. Byly to smutné žn. Nebylo obvyklého zpvu, hlasitého hovoru a smíchu, vše zamlklé, stísnné. S obilím naízeno šetit. Jemen prohlášen za chlebovinu a spoteba pro pivovary obmezena

4 Úplavice Válka se rozšiuje Ant. Kunz zemským inspektorem Emil Horatius tajemníkem Nedostatek drobných penz Polní pošta Listiny ztrát Poplašné zprávy Maximální ceny Ohlašuje se první nemoc úplavice. Proti ní radí se píti odvar ostružinových list. Uitelé mají naízeno, aby s dtmi listí sbírali a sušili. Zemel zdejší strážník Rudolf Pecina, milý a hodný mladík. 10. srpna.rakousko Uherské vojenské domnívaly se, že svt beze všeho schválí, aby rakouské vojsko vtrhlo do Srbska; kus zem nebo celé Srbsko zabralo a vítzn se vrátilo dom. Avšak zmýlilo se! Od 1. do 6. srpna vmísilo se do války Rusko, Nmecko, Francie, Anglie. Zástupy lidu tísnily se ped prodejnami novin, zvlášt u obchodu Štpánkova, s úžasem sledován vpád Nmc do Belgie, která jim nechtla povoliti volný prchod. 7. záí. Vláda se snaží uiniti válku vlastenectvím. Vtšina naízení úadm a školám týká se války. Školní dti mají býti seznamovány s hrdinskými iny, pibírány k innosti ve prospch vojska a války, sbírka následuje sbírku, vyuování stává se vcí vedlejší. 1. íjna. Zdejší rodák, vládní rada Ant. Kunz, jehož otec byl v panské zásobárn dozorcem, jmenován zemským školním inspektorem. Bývalý žák zdejší školy byl jejím okresním a nyní zemským inspektorem. 30. íjna byla první rekvisice obilí. 16. listopadu zvolen v sední obecního zastupitelstva mstským tajemníkem zdejší rodák Emil Horacius, jehož otec je již dlouhá léta školníkem. Nastoupil úad po tajemníku Koumalovi ze Židenic, který odešel na vojnu. Koumal zastával úad tajemnický od msíce ledna po mšanu zdejším Antonínu Šmídkovi, jenž byl za dlouholeté vrné služby vyznamenám záslužným kížem, který mu byl pi slavnostním zasedání obecního zastupitelstva dne 3. kvtna pipjat starostou Ed. Fišou. 19. listopadu ohlášena první válená 5 ½ % pjka. Ve spoiteln i záložn vyvšeno pouení, aby se lidé o své vklady nebáli. Lidé mli obavu, že papírové peníze pozbudou na cen a proto kovové peníze doma uschovávali. Nepomohly výklady hejtmanství ani vyšších úad: lidé jim nevili. Nastal nedostatek drobných penz, nikdo nemohl dodati nazpt. Mstská spoitelna vydala poukázky po 1 K, které byly s oblibou brány. Jenže vláda užívání podobných platidel brzy zakázala listopadu konaly se pehlídky (odvody) domobranc narozených v letech Ponvadž vojáci v poli byli každou chvíli jinde, byla zaízena polní pošta, jejíž íslo se k adresám voják pipisovalo. Listiny ztrát vyloženy u okresního hejtmanství a u starosty obce jen nmecky. V listopadu rozšiována byla ruská výzva k Slovanm. V ní se echm slibovala samostatnost eské íše se všemi zemmi, které k ní náležely. Kdo tuto výzvu etl nebo opsal, uvádl se do nebezpeí života. Mnoho lidí bylo proto zasteleno, obšeno, nebo aspo uvznno. Poplašné zprávy, které ze svta k nám pinášeny, byly vždy divoejší. Vojenské úady prý tyto výzvy posílají nepohodlným echm a pak je stíhají! 7. prosince ustanoveny maximální ceny obilí: 1 hl pšenice K 41 50, 1 hl žita K 34 -, 1 hl jemene K a rovnž ceny mouky 1kg po 60h. Nastalo schovávání obilí i mouky a - 4 -

5 Družstevní lihovar Poheb O.Veliše Bleyben Zákaz prodeje chleba Lazaret Ostnatý drát Varhany Italie do války Italové v Bystici prodej pod rukou. Vznikla lichva s potravinami a marnými se ukázala veškerá naízení úad. V prosinci zahájil v Bystici družstevní lihovar v ís: 138. svou innost. Vedení sveno bývalému tajemníkovi Ant. Šmídkovi, výrobou poven strojník Frant. Slezák jenž zamstnán byl v Praze a v Americe. 13. prosince pochován byl mšan ždárský Otakar Veliš, pokrokový pracovník našeho Horácka bez církevních obad. Pi spouštní rakve do zem zpíval sbor Kde domov mj Místodržitel Bleyleben obrací se k vdcm eského lidu na Morav, ke knžím, starostm a uitelm, aby se postavili na odpor proti ádní niemných individuí, která se snaží poškoditi naši vlast a poskvrniti est eského národa, jejíž koeny tkví v historické vrnosti k císai a íši. 30. ledna naízení ministerstva, jímž se zakazuje obchod s chlebem, také v hostincích se nesmí chléb vykládadi. 21. února klasifikace koní. 22. a 23. února pehlídka domobranc. 12. bezna zízen za souinnosti Sokol v dom hejtmana Voj. Domanského lazaret a pišlo tam 12. ranných vojín. Vrchní dohled ml Dr. Vác. Kunz, vaení obstarávaly lenky Sokola. Postele, náadí, potraviny opatovány dary. 23. a 24. dubna opt pehlídky domobranc. 25. dubna vyslovila zemská školní rada záložn bystické dík a uznání za dlouholetou úinnou podporu místního školství. 30. dubna odebírán ostnatý drát, který byl kolem zahrady zimní hospodáské školy (potebují ped zákopy). 15. kvtna vypsána druhá válená pjka. 20. kvtna postavil varhany za K. v dolním kostele varhaná Tuek z Kutné Hory. Vyzkoušel je profesor konservatoe Kika z Prahy, který na n krásn hrál pi nedlní mši. 21. kvtna zvolen místopedsedou okresní školní rady starosta msta Edmund Fiša. 24. kvtna Italie vypovdla Rak. Uhersku válku, a Rakousko nabízelo znané územní ústupky. Z toho se soudí, že vše není tak, jak noviny píší, že vc Nmecka a Rak. Uherska dobe neskoní. 29. a 30. kvtna opt pehlídky domobranc. 4. ervna pišli do Bystice vysthovalci z Trentina. Ubytováni byli v soukromých domech a ve tíd školní v dom ís: ervna vyklizují Rusové Lvov a opouštjí Hali. Dkovné bohoslužby a na školách prázdno na oslavu znovudobytí Lvova. 1. ervence pišlo naízení, že školy se smjí zdobiti jen v barvách íškých a zemských. 5. ervence nazval místodržitel Bleyleben eské uitele velezrádci a zástupcm eských spolk ekl, že eský národ eká tžká persekuce. 17. ervence. Na základ vyzvání ministerstva zemské obrany, aby mladíci od 16. let cviili se ve vojenských vcech, sepsal si uitel Konený mladíky a cviil s nimi pochody

6 26. ervence vyhlašuje hejtmanství rozsudky smrti nad nkolika eskými lidmi, kteí mli soustrast se Srby. Mládeži je zakazováno cviiti v Sokole, Orlu, Lassalle. 29. a 30. ervence opt pehlídky domobranc. Edmund 13. srpna zvolen obecním zastupitelstvem za dlouholeté zásluhy o msto estným Fiša mšanem estným bystickým starosta Edmund Fiša. V posledních 70. letech byly vtšinou starostové obanem z rodiny Fiš, a to: Peregrin Fiša , jeho syn Peregrin Fiša, estný mšan bystický, v letech , Edmund Fiša, pední pracovník a budovatel hasistva moravského, nepetržit od roku Z innosti jeho o blaho zdejší obce uvedeno zejména: Úsilí o železniní spojení, jehož docíleno roku 1905., kdy zahájena jízda na místní dráze Nmecký Brod Tišnov. Pi té píležitosti byl uspoádán sjezd rodák bystických, jichž se sešlo 560. Zízení sirotí kolonie pro 12. sirotk. Povolení zimní hospodáské školy. Vybudování isolaní nemocnice. Zakoupení a pestavba bývalého panského domu záložnou. Vystavení silnice k nádraží a silnice k výletnímu místu Víru. Zízení betonových chodník na námstí, na nž náklad hradila z polovice obec a z polovice majitelé dom. Pro tyto a jiné ješt zásluhy o msto jmenován byl estným jeho mšanem. Dar 13. srpna. Obecní zastupitelstvo projevilo soustrast nad úmrtím M.U. Dr. Vincence MUDr,Vincence Navrátila z jehož dchodu podle pání zesnulého mají býti léeni chudí zdejšího msta bu ve Navrátila, lékae v Praze, rodáka zdejšího a pijalo jeho velkodušný dar Kor., vlastní nemocnici, nebo po domácku. Persekuce 15. srpna. Zaíná persekuce. Na drahách zavádí se výhradn nmina. Státní úedníci Uitel nuceni vystupovati ze Sokola Ddek v 20.srpna. Odborný uitel Karel Ddek prožil celé zimní tažení v Karpatech. Mnoho zajetí krajan srden vzpomíná jeho samaritánských služeb. Byl zajat a je na cest do Ruska. Ohe v Bystici Vlastenecké písn Zvony Noviny 29. srpna udeil blesk do panských sýpek na Nových Dvorech, které se zásobami lehly popelem. 15. íjna konán všeobecný soupis obilí a všech zásob u zemdlc a obchodník. Žáci sbírají kauuk, plátno, vlnu. Zakazují se zpívati ve školách vlastenecké písn eské i takové jako je Kdybys byl, Jeníku, Vlasti své bu, echu, vrný, Zle, matiko, zle. 27. íjna opt pehlídky domobranc. 9. listopadu sat z dolního kostela pozdvihovánek a z horního umíráek, který však jako starobylá památka vrácen. 15. listopadu soupis brambor, omastku, vajec. 29. listopadu rozpuštna eská obec sokolská, eské noviny zastavovány, pední politikové (Kramá, Rašín ) zatýkáni

7 ledna. Po ti dni vyvšeny prapory na oslavu dobytí Lovenu. Školám naízena domácí Oslava slavnost, pi níž se má poukázati na veliký význam dobytí Lovenu a pokoení erné vitzství Hory. 17. ledna narukovali 44, 45, 48, 49 a 50 tiletí. 18. ledna naizuje místodržitel Coudenhove v echách, že úední e zempanských a policejních úad je výhradn nmecká. 19. ledna konán opt soupis zásob. Kalafuna a terpentyn zabaveny, petrolej odváží se do Nmecka, kde ho potebují na ponorky. Oslava 24. ledna na oslavu jmenin nmeckého císae Viléma bylo naízeno vyvsiti prapory. jmenin Úady zakazují rozšiování obrázkových arch Sokoli a Vojíni husitského vojska, zato císae však doporuují odznaky na apky s obrazem císaovým. Víléma Chlebové lístky. 1. února nastaly chlebové lístky na 14. dní. Znjí na 900g mouky nebo 1260g chleba. Od Chlebové 15. má se pimíchávati do chleba 20% lístky náhražek. 21. a 22. února konal se odvod koní. Rolník Svítil ze Zvole dostal za pár koní K. Razí se železné mince. Drahota 19. bezna konal se opt soupis zásob. Na pehánní cen stanoveny veliké tresty. Stanoveny maximální ceny, což znamená, že vbec nebude lze nco koupit. Zavedeny cukenky ( lístky na cukr ) 25. bezna. Hned na poátku války bylo naízeno zpívati v kostele po mši cís. hymnu. Když válka nebere konce a je ím dál he, odcházejí lidé z kostela, jakmile se zane hymna hráti. Proto na rozkaz starosty Fiše farái R. Vágnerovi upuštno od dalšího zpívání císaské hymny po mši. 1. dubna naízeno odevzdati hromosvody váleným úelm. 30. dubna naízen týden erveného kíže vnovaný sbírkám na ervený kíž. Krom školní slavnosti konány sbírky po mst. Letní 11. kvtna zaveden letní as. Hodiny posunuty o hodinu dopedu, aby se dne, jak náleží, as využilo. tvrtá válená pjka upisována s velkým nátlakem i na školní dti a sirotí pokladny. Konala se také sbírka zlata. Sebráno Bezmasé 24. kus zlata. 15. kvtna zavedeny lístky na tuky. Je veliký nedostatek masa a tuk, proto rozšíen poet dni bezmasných dn v týdnu na listopadu zemel Frant. Josef I., jenž se konce nejstrašlivjší války, kterou svým František podpisem zahájil nedokal. Josef I. V listopadu konala se opt válená pjka. Starostm naízeno pod osobní zodpovdností, aby byla co nejvtší. Mstu uloženo upsati 10ero násobný obnos daní, což inilo K. Penžním ústavm naízeno pispti % vklad. Starosta Fiša navrhl, aby se pedepsané procento neupisovalo, což editelstvo schválilo vzhledem k tomu, že se jmním sveným nemže se tak lehkomysln hospodaiti. Le usnesení toto bylo místodržitelstvím zrušeno, dostavil se okresní hejtman, aby svým vlivem psobil a vyšetil, kdo proti upsání hlasuje. Starosta dostal dtku a pohroženo mu - 7 -

8 Deputace matek Pehlídky zásob Smr Ignáce Šmídka Fronty Zvon Vavín Projev eských spisovatel Stank pedsedou eského svazu Vdcové doma a za hranicemi Záplava papírových penz Ohe v Bystici potrestáním. Le starosta se nelekl, zajel k místodržitelství a energicky žádal, aby dtka byla odvolána, což se také stalo. Podobné cesty a deputace k úadm se množily. Jednu tklivou deputaci uvádl starosta msta k okresnímu hejtmanovi. 47. matek kladlo hejtmanovi malé dítky k nohám s poukazem, že je nemají ím krmit a 13. ledna konali uitelé prohlídky zásob. 26. února byly vojenské pehlídky zásob. Nkteí lidé byli ze stálých pehlídek celí pestrašeni. Na obana Jana Kožíška složen popvek: Ta vojenská pehlížka, postrašila Kožíška. 27. bezna vyžádala si válka ob. Ignác Šmídek, mšan z ís. 9., bál se, že bude odveden. Nebylo divu, byli odvádni muži od 18. do 50. let. Drahota, právní nejistota, denní rozilování psobily na nho tou mrou tísniv, že si vzal život. Utopil se ve studni za stodolou a to tak, že si pivázal na krk zahradní konev naplnnou železem, aby z vody nemohl vystoupiti. Nastávají hrozné doby! Ped každým obchodem a krámem fronta lidí, ponejvíce dítek školních. Stojí na chléb, na cukr, na tuky, na petrolej.. Mnoho se jich vrací, že se na n nedostalo. 3. kvtna pijel monter, jenž ml odebrati nejvtší zvon bystický Vavín, ale souasn pišlo od ministerstva píznivé vyízení žádosti, aby byl Vavín mstu ponechán a odebrány zvony ostatní. Od 5. do 6. hodin zvonilo se všemi zvony naposledy. Tak krásn s ladné zvony zde již nebudou! Májový projev eských spisovatel byl prvním revoluním slovem eského národa. Kvt národa vybízel poslance pede zahájením íšské rady, aby se radji vzdali, nedovedou-li vybojovat to, co jim národ ukládá. Revoluní Rusko a vstup Ameriky do války osmloval novináe i politiky. 30. kvtna pronáší pedseda eského svazu poslanec Stank s tribuny parlamentní ve Vídni, k níž hledly oi ciziny, že tužbou národa je eský stát se Slovenskem. Podobn promluveno na socialistickém sjezd ve Štokholm. 2. ervence poslanci Kramá, Rašín, Klofá a j. propuštni na svobodu. Stávají se vdci národa doma, jako jimi byli Masaryk, Beneš, Štefánik a jiní za hranicemi. To se již všude vdlo. To byly radostné zprávy, které dávaly na chvíli zapomenouti na útrapy válené, na demoralisování lidu, zvlášt záplavou papírových penz. 2. srpna. Ženy, jichž mužové jsou na vojn, dostávají velké vyživovací podpory. Smutným zjevem je, že mnohé z nich kupují zbyten látky, maso, husy a také líhové nápoje - a odvykají práci. 6. záí se nasthovalo do Bystice 90 polských žid. Nabízejí velké peníze a skupují všecko. 23. íjna vyhoeli u Elkner ís prosince zase rekvisice obilí, mouky brambor. 18. prosince dkovné bohoslužby za zachránní císae od utonut - 8 -

9 Tikrálový sjezd v Praze Písaha Jiráskova Starosti aprovizaní ledna. Na Ti krále protestují eští poslanci v Praze proti míru v Brestu litevském, na nmž Rakousko nechce pipustiti sebeurení svých národ. Tento sjezd znamená souhlas domácí politiky se zahraniní. Nemluví se o Rakousku ani dynastii, otázka eská se prohlašuje za mezinárodní a odkazuje se na mírový kongres. 10. bezna. Nastává úžasná drahota potravin a látek. Peníze nemají ceny, nikdo je nechce. Úedníci a uitelé, kteí mají nepatrný drahotní pídavek, mají velmi zlé živobytí, že se lidé diví, jak mohou vyjíti. 13. dubna dal eský národ odpov hrabti ernínovi, který pronesl ostrou e proti echm, v níž byla slova: Bídný, ubohý Masaryk! Vidl 4/ Jos.J. Herzog oresní školdozorce. Alois Jirásek pednesl slavnou písahu: Vytrváme, až pozdravíme samostatnost svého národa! Že s národní písahou souhlasil národ vidti z ohlasu jejího v eských mstech. 28. kvtna pipojil se obecní výbor našeho msta jménem veškerého obývatelstva k slavnostní písaze Jiráskov. Protestoval pi tom proti všem snahám roztrhati eské království. Svým poslancm vyslovil úplnou dvru a Dr. Karla Kramáe a spisovatele Aloise Jiráska jmenoval estnými mšany našeho msta. 15. ervna. Lidé stavli se do fronty na maso u Schwarzer již o 4. hod. ráno, akoliv se vydává až o 7 hodinách. 24. ervna. pi odvodu koní dostal Prosecký z Domanína za kon K, jiný rolník K. Válená doba obecnímu pedstavenstvu a zvlášt starostm tžké úkoly. Byli stále v nebezpeí, že je obanstvo bude považovati za denuncianty, nebo že se octnou na Špilberku. K domobraneckým pehlídkám vodili starostové hned 50. leté otce rodin, hned 18. leté dti, že srdce bolelo. Z 48 bystických 18. letých uznáno schopnými pi odvodu v Jihlav 44. Velikou nepíjemností bylo opatování životních poteb pro obývatelstvo, zvlášt v mstech. Mouka byla na konec jen hoká jemenná a kukuiná, jako výpomoc pidlováni slaneci, sýr, marmeláda, sušená zelenina a p. Nejvtší snad nedostatek byl v mastnotách. Na kup pod rukou nebylo pomyšlení; požadovalo se za kg sádla až 100 K, za máslo K, za husu K. Vydávány lístky cukerní, máslenky, mýdlenky, lístky na uhlí, na petrolej, na boty, na šaty. Budoucímu pokolení nepejeme, aby se neho podobného dožilo! 2.íjna. Drama svtové války schyluje se ke konci. Uprosted záí nastala katastrofa bulharské armády prolomením fronty. Pedseda Stank odhaluje v parlament eskou duši bez petváky: lásku k legiím a vdcm za hranicemi, nenávist k nmeckým a maarským pánm Rakouska

10 Chipka Karlv manifest Osvobození Národní výbory Dkovné bohoslužby Národní shromáždní Píjezd presidentv Nadji na lepší budoucnost kalí epidemická nemoc chipka. Poala áditi ve Španlsku a nazývá se proto chipkou španlskou. Zachvacuje celé kraje a mívá prbh povážlivý, koníc asto smrtí. I obývatelé našeho msta chipkou trpli, obecné školy naas byly zaveny. Obtí zákené choroby byly u nás vtšinou osoby mladé, jako uitelka zdejší Marie Uhlíová a manželka berního oficiála Hema Domanská 17. íjna po porážce rakouského vojska na Pav vydává císa Karel manifest k národm rakouským, nabízí autonomii, chce zachrániti Rakousko, ale je pozd. Národní výbor eský odmítá tento špatný a pozdní present císaský a prohlašuje, že eská otázka je mezinárodní. 28. íjna ohlásily v Praze noviny, že Rakousko oznámilo presidentu Wilsnovi souhlas s podmínkou, aby echm a Jihoslovanm dáno bylo právo sebeurení. Ihned prohlásil národní výbor v Praze samostatnost eského státu a ujal se vlády.,,jsme svobodni jsme volni, jsme svoji neslo se k Šumav i Tatrám. 29. íjna slaveno osvobození v místech odlehlejších, také u nás v Bystici. Když noviny donesly radostnou tu zvst, nastalo radostné rozílení, jakého snad v Bystici ješt nebylo. Prapory národní jásav vlály na námstí i v ulicích, obané zanechali práce, ozdobovali se trikolorami a radostnou novinu druh druhu sdloval. Správce školy Jan Kípal oznámil velkou tu událost dtem, které súastnily se prvod mstem pi nmž zaznívaly naše hymny, jakož i po dlouhá tyi léta zakazované písn slovanské a vlastenecké. Veer uspoádán prvod opravdu velkolepý. Zúastnili se ho mladí i staí, hasistvo i Sokoli, všichni vlastenecky cítící obývatelé tohoto msta. S planoucími pochodnmi prošli jsme Starým mstem a námstím, pi emž shazovány znaky poroby, rakouští orlové a spáleny u kašny ernožluté prapory. V ele eského státu Národní výbor v Praze. Vydává první zákon, aby zachován byl poádek a úadováno podle platných zákon a naízení. Na udržování poádku zizovány byly národní výbory ve všech okresích.v Bystici pedsedou národního výboru byl uitel Karel Konený, ze 40 Sokol zízena národní stráž. 4. listopadu konány v kostele dkovné bohoslužby na podkovanou za svobodu eské vlasti za hojného úastenství. 14. listopadu sešlo se v Praze Národní shromáždní, 256 poslanc a osvdených národních pracovník, první svobodný eský snm. Dr.Kramá oznámil slavnostn, že dynastie Habsbursko lotrinská pozbyla veškerých práv na eský trn. Prohlásil jménem všech náš stát za svobodnou eskoslovenskou republiku, jejímž presidentem zvolen jednomysln prof. Tomáš Garik Masaryk, náš osvoboditel. 19. prosince vrátil se první president do vlasti. Den ten byl národním svátkem. Praha, jak nejlépe dovedla, vítala velikého vyhnance, osvoboditele a nyní vládce, vladae krve eské, jakého nebylo od vku Podbradova. I v našem mst uspoádána toho dne pkná slavnost, již pedcházelo veer v svtlení msta. O jedné hodin odpoledne byl prvod všech korporací a obývatelstva mstem, nato konáno slavnostní zasedání obecního zastupitelstva v sále hotelu, v nmž zahajovacími slovy starosty msta Edmunda Fiše a slavnostní eí správce škol Jana Kípala vysvtlen význam dne a životopis Masarykv. Na to námstí bystické pojmenováno námstím Masarykovým

11 Zrušení šlechtictví Volební ád est uiteli Ddkovi Kolkování bankovek Dávka z majetku ervený kíž Obchod se uvoluje Vyvlastnní velkostatk Lípa Svobody V msíci prosinci pijat zákon o zrušení šlechtictví. Z baron, hrabat, knížat stávají se u nás obané. Také pijat zákon o 8 hodinové dob pracovní, kterého se tovární dlnictvo dlouho domáhalo ledna zahájena mírová konference v Paíži na níž úast má i naše republika, nebo na ní bude teprve zajištna. Dr.Kramá a Dr.Beneš zastupují náš národ. 31. ledna pijat nový volební ád do obcí. Starý volební ád rozdloval lidí,,podle knoflík do tíd. Nový volební ád nezná bohatých a chudých, všichni obané, bez rozdílu majetku a pohlaví - mají stejné volební právo. 9. února vzdána v zasedání obecního zastupitelstva povstáním poslední pocta v zajetí zemelému odb.uiteli Karlu Ddkovi, rodáku zdejšímu. Karel Konený uinil v témže sední návrh na zízení veejného domu s pojmenováním,,masarykv dm, v nmž by byla škola, ítárna, museum. 25. února pijat zákon o kolkování bankovek. Vláda rakouská pesytila obany penzi papírovými a eho je mnoho, to vždycky oblaciní. Peníze papírové tak oblacinly, že za n nebylo možno nic koupiti. Ministr Rašín pojal plán odstraniti poloviku papírových penz z obhu aby jich bylo mén, aby nabyly vtší ceny bezna provádno okolkování bankovek v Bystici ze soudního okresu bystického. Bylo jich okolkováno za 4.miliony K. Polovika majitelm vrácena, poloviku zadržel stát jakožto nucenou pjku. Kolkování naše napodobily pozdji i jiné státy. 1. bezen prohlášen rozhodujícím pro sepisování movitého i nemovitého majetku, aby uložena byla dávka z majetku a z pírustku za války. 23. bezna na popud dcery presidentovy Dr. Alice byl zízen eskoslovenský ervený kíž, do jehož vínku poádány štdré dny od bezna. Zúastnily se jich u nás všechny vrstvy lidu, sbíráno po mst, ve škole i v kostele a sebráno K 1. dubna uvolnn obchod uvnit hranic naší republiky domácím sádlem i máslem, mlékem, vejci, tvarohem i sýrem, ovocem i zeleninou. Pestává pomalu lístkování, bude lépe! 16. dubna schválen zákon o vyvlastnní velkostatk ve prospch bezzemk, domka a malorolník. Majiteli velkostatku ponechává se 125 ha pdy, s lesem 250 ha, ve spojení s prmyslovým podnikem 500 ha pdy. Odinno má býti bezpráví poblohorských konfiskací, ale na prospch produktivnosti pdy to sotva bude. 1. kvtna slaven svátek práce po celé republice. V Bystici na námstí tábor lidu za znané úasti z msta i okolí. Odpoledne o 1. hodin byla stromová slavnost a sázení,,lípy svobody na pozemku, který tlocviná jednota Sokol koupila od velkostatkáe Mittrovského. Pole u výme 1 ½ ha koupeno za K, bývalou hájovnu a zásobárnu díví (forotu) daroval velkostatká Mittrovský zdarma. Sokol upraví tam své letní cviišt a park. Prvod všech korporací i školní mládeže odebral se na místo slavnostní, kde po zpvu, deklamací a slavnostní ei správce školy Jana Kípala provedeno sázení lípy s piléhavými proslovy

12 Štefánek Vpád na Slovensko Obecní volby Nov ministerstvo Lad.Vondruška do pense Ústava Branný zákon Volby do Národního shromáždní 4. kvtna sítil se náš první ministr vojenství nad Bratislavou. Aeroplán shoel, Štfánik mrtev.vracel se z Italie do osvobozené vlasti. Celý národ ve smutku hledí do hrobu jednoho z nejlepších svých syn. Byl mlád, bil se a pak pad! V kvtenu pepadlo maarské vojsko naše hlídky u Komárna, ku konci kvtna zaali útoiti na nkolika místech a pronikli hluboko do zem smrem ku Košicím. V republice naízena ástená mobilisace, Sokolstvo naídilo pro své lenstvo povinné odvody. Slovenské nebezpeí spojilo rozvadný národ v jeden celek, který se snažil rychle pomoci. Za pomoci francouzského vojska vpád maar odražen a na Slovensku zjednán klid. I nkteí bystití zúastnili se obrany Slovenska, 5. Sokol dobrovoln. 15. ervna konaly se podle nového volebního zákona volby do obecního zastupitelstva. Konaly se v sále záložny po celý den. Byly 4. kandidátní listiny: národn demokratická, sociáln demokr. spojená s národ. sociality, lidová a obanská. Zvoleno 9. kandidátu strany lidové, 8. sociální, 7. obanské a 6. národn demokratické. 26. ervna konala se volba 10. lenné mstské rady. Starostou zvolen 16. hlasy dosavadní starosta Edmund Fiša, proti 14. hlasm nár. demokracie a stran sociálních, které kandidovaly uitele Karla Koneného. Prvním námstkem Jos. Krásenský, druhým Adolf Koí. Po výsledku voleb pikroeno ku zmn vlády. Strany sociální a rolnictvo, jako nejsilnjší strany postaveny v celo republiky, vtšina ministr pipadla tmto stranám. Pedsedou sociální demokrat Vlastimil Tusar. 12. srpna dán na svou žádost editel zdejších škol Lad. Vondruška do pense. Vedle úadu školního založil mstské museum, do nhož piln po mst sbíral pedmty ceny musejní. Opsal bohatý mstský archiv, který uveejoval v Selském archivu. Pro mstskou kroniku poídil cenné záznamy z doby válené. 28. íjna oslavován nezapomenutelný den ped rokem, kdy vrátila se nám svoboda. Má naše svoboda hojn nepátel zahraniních i vnitních. Ke stávkam, lichvám, ba i zlodjm pidružila se letos i píroda. V listopadu místo lisí padaly spousty snhové. Byli jsme pipraveni o mnoho brambor a epy cukrovky. Cukr, uhlí, sklenné výrobky jsou naše platidlo v cizin prosince nejezdily vlaky. Za dvod uvádna úspora uhlí, což podivn psobí ve stát uhlím bohatém. Velmi málo se pomry za rok polepšily, pokud se týe mravní úrovn spoleenské, se za nové vlády zhoršují. Všeobecn se pociuje nechu ku práci, nedostatek poctivosti, který se projevuje na poštách i drahách. To vše je asi píinou, že naše mna klesá. Za naší korunu platí ve Švýcarsku 5 centim (halí) února pijata Národním shromáždním ústava eskoslovenské republiky. Volební ád je založen podobn jako pi volbách obecních. 7. bezna oslaveny narozeniny presidentovy u nás školní i veejnou slavností ve dvoran záloženského domu. 19. bezna odhlasován branný zákon. Armáda naše iní muž, vojenská služba bude 14. msiní. 18. dubna konaly se volby poslanc do národního shromáždní vázanými kandidátními listinami

13 Pjky Knihovní rada Sokolský slet v Praze IV.tida mš.školy Veletrhy editel a ídící uitel Nové ministerstvo Drahota 25. dubna byly volby do senátu podobným zpsobem, jenže volily osoby od 26. let. Pomr hlas byl u nás pi obojích volbách postejný. Pi volb do senátu soustedila u nás strana lidová 438. hlas, sociální demokraté 194. hlas, národní demokraté 180. hlas, strana živnostenská 143. hlas, strana agrární 90. hlas, eskoslov. socialisté 63. hlas, ostatní hlasy byly roztíštny. Bystice patí do volebního kraje brnnského. Podle výsledku voleb v republice budou zastoupeny ve vlád ti strany: agrární, sociální a lidová. 15. kvtna. Republika potebuje penz a hodn penz a proto vypisuje státní pjky. První pjka (pjka svobody) byla rychle upsána, až pepsána. Druhá pjka šla již obtížnji. Nynjší tetí pjka vázne, což není svdectvím dvry. 13. ervna ustavila se knihovní rada, jejímž úkolem jest zaíditi veejnou obecní knihovnu, jak zákonem povinna jest uiniti každá obec. Krom povinného píspvku obecního ron 50 h na obývatele odevzdalo msto knihovní rad knihovnu Pflégrovu ervna konal se v Praze první slet Sokolstva ve svobodné republice. Úastník bylo nad , hosté z Francie, Anglie, Ameriky. I bystití Sokoli se hojn zastnili. Slet vyznl mohutným národním nadšením. 1. záí rozšíeny zdejší mšanské školy o tvrtou tídu. Je to velká výhoda pro msto a okolí, nebo umožuje se žatstvu pístup k mnoha povoláním, která vyžadují absolvování IV. tídy. 12. záí oteven v Praze veletrh na eské i cizozemské vyrobky. Veletrhy byly dosud ve všech velkých mstech Evropy, jen Praha za Rakouska opomíjena. I naší obchodníci zajeli si na veletrh. 29. záí. Jelikož v Bystici pod jednou správou bylo tvero škol s expositurou v Leseovicích, žádala místní školní rada o rozdlení škol za úelem usnadnní správy. To se také stalo a od poátku školního roku 1920/21. bude editel škol mšanských a ídící uitel škol obecných. editelem zdejších mšanských škol jmenován dosavadní správce Jan Kípal a správcem škol obecných uitel Karel Konený. 30. záí nastala zmna ministerstva. Odstoupil pedseda ministerstva Vl. Tusar a s ním veškeré ministerstvo. Pedsedou se stal Josef erný, správce zemské politické správy v Brn. Máme ministerstvo úednické. Ministerstvo úednické ukazuje, že není vše v demokratické republice v poádku, že je potebí nápravy. Zejména nepovoluje drahota. Pedválená cena zdá se pohádkou proti dnešní: 1 kg hovzího masa v roce za 1 K 80 h nyní 20 K, 1 kg másla v roce za 3 K 20 h nyní 50 K, kopa vajec v roce za 4 K 80 h dnes za 100 K, 1 kg mýdla v roce za - 77 h dnes za 36 K, košile v roce za 7 K - h dnes za 80 K, oblek v roce za 70 K - h dnes za 1400K, pár bot v roce za 16 K - h dnes za 240K,

14 Výstava ovece Komunistický vzdor Sítání lidu Choroba presidentova Karel Habsburk v Maarsku Telefon Mrazy a sucha Dm, který díve patil Fr. Schwarzerovi ve Fortn, prodán ped válkou za K, nyní prodán týž dm za K. 17., 18. a 19. íjna uspoádána v sále záloženského domu okresním hospodáským spolkem zdailá výstava ovoce a zeleniny zdejšího kraje. Podiv budilo, jak pkné ovoce rodí náš chladný kraj. Záliba pro pstování ovoce nyní tak drahého vzrstá. 14. listopadu uspoádal uitelský spolek bystický v sále záloženského domu oslavnou schzi na pamt 250. letého úmrtí Jana Amosa Komenského. Oslavy národních velikán, díve zakazované, tší se u nás též hojné úasti prosince propukl komunisticko bolševický vzdor v echách a na Morav. Zaal nucenými stávkami a vzpourou proti stávajícímu ádu a zákonm. Hlavním stediskem bylo Kladno v echách a Oslavany na Morav. Rázným zakroením úad byla vzpoura ve tech dnech potlaena a o vánocích byl zase klid. Vznikla penášením divokých moderních hesel k nám a podporovali ji vnjší i vnitní nepátelé republiky února. V celé republice provedeno bylo sítání lidu. V Bystici konalo se sítání dm od domu ve dnech 16., 17. a 18. února a napoítáno lidí, ve Dvoištích 158 lidí, tedy úhrnem obývatel. Ubylo za poslední desítiletí 198. osob. Úbytek jeví se v celém hejtmanství. Následek války a sociálních pomr. Co do náboženství, vystoupili nkteí obané z církve ímsko katolické a zstali bez vyznání, nkteí vstoupili do nové církve eskoslovenské, která po pevratu vznikla. Obas konají se ve škole nebo v záloženském dom bohoslužby evangelické a eskoslovenské. 3. bezna. Z velkostatku Vladimíra Mittrovského bude rozparcelován dvr Domanínek a Skály u Lhoty. 7. bezna. Prožili jsem chvíle úzkosti. President Masaryk se vážn roznemohl a byl po celý msíc upoután na lžko. K radosti národa eskoslovenského choroba pechází, takže mohl ke svým naro zeninám píjmouti zástupce vlády a vyslanstev. 5. dubna. Karel Habsburk ujel o velikonocích ze Švýcarska, kamž se odsthoval v roce 1918., aby zkusil štstí v Maarsku. Zakroení Malé dohody úinkovalo dobe a spolehliv. Dne 5. dubna odjíždl Karel zpt do Švýcar. 1. kvtna. Po delším vyjednávání domohla se Bystice telefonického spojení se svtem. Zas krok ku pedu, který obanstvo a zejména etní zdejší obchodníci vítají. Druhou dobrou vymožeností bude elektrické osvtlení našeho msta. Mstská sí je poízena, vedení dm od domu, žárovky a lustry, po pipojení s elektrárnou oslavanskou bude Bystice elektricky osvtlována a doufáme, že lépe než Žár. 19. ervna. Po parném kvtnu nastal erven s mrazy. 19. ervna zmrzly brambory, zelenina, kee, stromy. Na vod byl ledový škraloup. V ervnu mrzlo, v ervenci a srpnu nebývalá vedra. Nesprchlo po tyi týdny a teplomr ukazoval až 47 C. V první polovici srpna, kdy jindy u nás žn poínaly, sklízeli mnozí již ovsy. 1. ervence zaveden na železnicích den o 24. hodinách. 29. ervence rozpoutala se v noci boue, ale jen vtrná. V blízkých Rosochách uhodil blesk a pi velkém vtru vyhoelo do základ 8. stavení

15 Mniška Nové ministerstvo Valuta školnice Horaciusová. Elektrické osvtlení Kopš domu na školu Karel Habsburk Létadla nad Bysticí Jiný škdce nás tohoto léta ješt navštívil, noní motýl bekyn sosnová zvaná mniška. Objevil se náhle po všech lesích eskomoravské vysoiny. Žravé housenky staly se nebezpeím naších jehlinatých strom. U nás rychle sbírány a nieny. Na Bysticku za málo dní znieno jich ¼. milionu. 1. íjna. Po roním trvání odstoupila vláda úednická a nastoupilo ministerstvo parlamentární, jehož pedsedou jmenován ministr zahranií Dr. Ed. Beneš. 23. íjna podnikl Karel Habsburk se svou manželkou Zitou vzdušný výlet ze Švýcarska do Maarie. Pistál v Šoproni. Chtl v ele vojska vtáhnouti do Budapešti a ujmouti se vlády. Malá dohoda naídila ástenou mobilisaci a Maai se lekli. Anglická lo odvezla Karla do msta Funchalu na ostrov Madeie. Naší mobilisovaní vrátili se brzy dom. 25. íjna. Vnitní bída a hospodáská slabost stát jeví se znehodnocením jejich papírových penz na svtovém trhu, emuž se íká špatná valuta. Špatná je i naše nynjší valuta, nebo se platí za 1 dolar K. 1. listopadu uvolnn obchod s cukrem. Zas o jednu enku mén. 8. listopadu zemel nejvtší básník Slovenska Pavel Hviezdoslav, jenž se dokal svobody a sjednocení, po nmž ve svých verších tolik toužil. 10. listopadu zemela náhle manželka školníka Marie Horaciusová. Manžel její pro staí a churavost požádal za propuštní ze služby školnické, kterou zastával se svou manželkou po 30 let. Novým školníkem ustanoven Rudolf Neumann, krejí z Bystice ledna veer zahájeno elektrické osvtlení. našeho msta proslovem starosty Edmunda Fiše ped mstskou radnicí. Elektrickým osvtlením uinn potšitelný krok ku pedu. Ozauje nejenom píbytky, námstí a ulice, osvtluje též cestu ke vzdálenému nádraží, které se za osvtlení zdá bližším. 16. února usneslo se obecní zastupitelstvo jednomysln, aby na místo navrhované pístavby patra na zadní školní budov koupen byl od velkostatkáe Vladimíra Mittrovského dm ís: 11., který svou dkladností a polohou vyhoví prozatímn úelm školním. Starosta msta zplnomocnn jednati o koupi domu toho, kteráž také uskutenna za K. Nedostatenost školních budov pociuje se v našem mst adu let. Mají naše školy žatstva mnoho; rádi vzpomínají bývalí žáci a žákyn na mšanské školy v Bystici, jimž by se srdce páli lepších místností. Není kreslírny, není vhodné tlocviny ani editelny, o kabinetech ani nemluv. Také musejní sbírky ekají na vhodnjší umístní. Karel Habsburk 1. dubna zemel ve Funchalu na ostrov Madeie poslední císa rakouský Karel I. a byl tam také pohben. Bývalá císaovna Zita usadí se nyní ve Španlsku. Od roku ubylo 24. panovnických rodin. 15. dubna zavedeno pravidelné poštovní spojení létadly mezi Prahou a Bratislavou. Let trvá 3 ½ hod. Létadla dopravují i cestující. Nad naším mstem peletuje každý týden aeroplán. 1. kvtna vstoupí v platnost zákaz piva a vína mládeži do 16 let, koalky, liké r a rumu do 18 let. Kéž by byl zachován!

16 Naše valuta se lepší Koupelka Poplatek z míst Malý školský zákon Slet Orelstva v Brn Zmna vlády Obecní rozpoet 15. ervna: Sousední Rakousko a zvlášt Víde prožívá dobu velkého rozechvní. Cena penz ustavin klesá, což má za následek nesmírnou drahotu. Chléb stojí na p K. Dlník bez práce dostává týdenní podpory v nezamstnanosti K, metrický cent uhlí je za K. Naše koruna, která cenna byla v Curychu 10.centim, stoupla až na 18. Dostaneme za ni 2.600K rakouských. Tím, že se lepší kurs naší koruny, klesá vývoz naších tovar za hranice. Státy s nízkou valutou, zvlášt Rakousko a Nmecko, nemohou u nás nakupovati. Jsou tedy eské výrobky pro naše sousedy drahé. Zboží zstává ve skladištích, továrny pestávají pracovati a propouštjí dlnictvo nezamstnaných je podporováno státem. 25/4 25 Jos.Herzog 25. ervna: místní školní rada užívajíc zákona o vyvlastnní velkostatk, koupila od velkostatkáe Vlad. Mittrovského kus louky (10 a) na potoce za Louckým mlýnem za 412 K, aby tam byla upravena koupelka pro žatstvo, po pípad pro dosplé. To je také jedna bolest našeho msta, že nemá vhodného híšt ani koupelky. Ped nkolika lety uinn pokus s koupelkou pod Horou, zašla. Snad bude nynjší pokus za Louc kým mlýnem šastnjší a trvalejší! 24. ervna stanoven poplatek z míst o trzích: za boudu regály opatenou 6 K, z kramáské boudy 2 K, z pjeného prkna 1 K, zelinái z místa 1 K, obuvníci z ráhna 1 K, hrníi z místa 4 K, z kon 6 K, z kusu hovzího dobytka 4 K, z ovce nebo kozy 1 K, z kusu erného dobytka 2 K, ze selete 1 K 13. ervence vydán nový zákon v školách obecných a mšanských, t. z. malý školský zákon. Hlavní zmny proti dívjšku jsou: Zrušují se úlevy, každý žák musí choditi plných 8 let do školy. Zvyšují se pokuty pro nedbalou návštvu školy. Zavádjí se nové vyuovací pedmty, a to vyuování obanské nauce a výchov a runí práce i pro chlapce. Rodim ponechává se na vli požádati, aby dti jejich byly zproštny vyuování náboženského. Krom náboženství katolického a evangelického jsou též žáci nového náboženství eskoslovenského, které dojíždí vyuovati fará eskosl. církve ze Stražku. 15. srpna konal se v Brn velký slet Orelstva, jehož s súastnila také orelská jednota bystická, ped pl rokem založená. leny jejími jsou píslušníci strany lidové. Cviení a schze konají v dom Marie Jandové ís: íjna nastala zmna vlády. Ministerským pedsedou jmenován poslanec Ant. Švehla. Dr. Beneš zstává ministrem zahranií. 25. listopadu schválen obecní rozpoet na rok Poteba iní K. - úhrada iní K. - schodek iní K. - Na úhradu schodku pirážky 114 % k domovní a inžovní dani, 346 % k ostatním daním

17 Josef Veselý Atentát na Dr.Rašína Lad.ermák segretáem Smrt Dr. Rašína Protest proti drahé doprav Antonín Polnický Smrt choti presidentovi JUDr. Per. Fiša Dar mstské spoitelny dtem Odhalení pamtní desky 18. prosince zemel zdejší mšan, len obecního zastupitelstva a místopedseda místní školní rady, Josef Veselý, jenž pro milou povahu tšil se všeobecné vážnosti. Odkázal mstu 400 K, aby úroky z nich vnovány byly na vánoní stromek pro zdejší chudé dítky. ástka tato uložena ve spoiteln jako nadace Josefa Veselého ledna proveden na ministra financí Dr. Al. Rašína atentát. Mladík Josef Šoupal; úedník pojišovny, vypálil na nho ránu z revolveru a tžce ho zranil. 24. ledna jmenovalo obecní zastupitelstvo jednomysln dosavádního prozatimního tajemníka Lad. ermáka definitivním sekretáem. Úad tajemnický zastává od 6. záí po odchodu Emila Horaciusa do služeb finanní stráže 18. února zemel po šestinedlním utrpení Dr. Alois Rašín, jeden z nejenergitjších muž a budovatel naší samostatnosti. 18. letý nerozvážný mladík pipravil stát o nejlepšího národohospodáe, jenž znal jedinou cestu k ozdravní republiky: Pracovat a šetit! 25. února protestuje obecní zastupitelstvo proti omezování jízdy na trati Nmecký Brod Tišnov a žádá zavedení tarifu jako na velkých tratích. Je doprava v našem chudém kraji o 100 % dražší než jinde. Zboží zaíná se dopravovati radji povozy, osoby automobilem. 11. bezna. Zákená chipka vyžádá si as od asu i v našem zdravém vzduchu obti. Podlehl jí po týdenní nemoci mšan zdejší Antonín Polnický, dlouholetý len obecního zastupitelstva, pedseda místní školní rady, inný adu let v péi o sirotky, o jejichž dobré umísování se otcovsky staral. 26. bezna ustanoven mstským lékaem M.U.Dr. Silvio Koenig z Brna. Budou tedy v mst dva lékai, jako bývali. 13. kvtna zemela v Lánech, letním sídle presidentov, manželka jeho Karla Masaryková, paní vzácná a ušlechtilá. Je pochována na prostém venkovském hbitvku mezi eským lidem, jemuž se obtovala po boku svého velikého muže, jsouc mu vrnou družkou a oporou. 9. kvtna zemel brnnský advokát J.UDr. Peregrin Fiša, rodák Bystický. Od mladých let byl horlivým Sokolem. Byl pes 30 let starostou Sokola brnnského a nkolik let starostou moravsko-slezské obce sokolské. Deputace z našeho msta zuastnila se pohbu váženého a oblíbeného svého rodáka. 20. ervna vnovala mstská spoitelna v Bystici pro každou tídu soudního okresu bystického vkladní knížku s poátením vkladem 10 K., která má býti odevzdána nejpilnjšímu a nejhodnjšímu žáku. Projevila tím ušlechtilou snahu odmovati pilné žáky a nabádati šetrnosti. 5. ervence odhalena na mstské radnici pamtní deska, vnována bystickými obany rodákm, kteí padli ve svtové válce. Je jich 31, jména jejich jsou do desky vyryta. Desku zhotovil brnnský socha Racek za K, které uhrazeny píspvky spolk, obce, penžních ústav a veejnou sbírkou. Pi pkné slavnosti, jíž se zúastnili zástupcové úad i spolk bystic kých zapl pvecký odbor Sokola Smetanovo Vno, promluvil procítnou e Fr. Huta, odb. uitel ze Žáru, naež odevzdána deska do ochrany msta

18 Oslava Husova 25.výroí Sokola Prodej koupeného domu Zemtesení v Japonsku Ohe ve Zlatkov Volby do obecního zastup. Volby obecní rady Na veer téhož dne poádala strana eskosl. socialist se Sokolem oslavu Husovu. Na suchém kopci promluvil legioná Palán, pálena hranice, naež odebral se prvod do msta k pamtní desce, kde zapna píse Kdo jste boží bojovníci. 29. ervence oslavoval bystický Sokol 25. výroí svého založení. O 1. hodin byl koncert hudby na námstí, o ½ tetí prvod na cviišt, kde provedeno veejné cviení. Z prvních 38. len ped 25. lety vzrostla jednota zvlášt po válce na 169. len mimo dorost. Krom cviení pstuje všechny obory sokolského snažení. Má odbor pvecký i hudební, poádá divadla, koncerty a pednášky, otvírá veejnou ítárnu ve školní budov. 15. srpna. Potšující je zjev, že ubývá v republice nezamstnanosti. Zejména továrny textilní pracují pln. To pozorujeme v blízském Víru, kde mnozí dlníci bystití pracují. Dosti lidí zamstnává stavitel Boh. Huta na dvou pkných budovách v Bystici. Je to vila na horním konci námstí a pestavný mlyn Vašínv (díve Traplv) na Starém mst. 30. srpna usnáší se obecní zastupitelstvo, aby koupený dm ís: 11 i se zahradou byl prodán státu pro úely okresního soudu za cenu takovou, za obec dm koupila s pipotením poplatk pevodních. 1. záí oznamují noviny zemtesení v Japonsku, jakého neznají djiny. Celá msta jsou ve zíceninách, zvlášt Jokohama a Tokio, statisíce mrtvých, škoda ohromná. Je teba pomoci všeho cítícího svta a také eskoslovenského svta pi vzpomínce, jak pátelsky a obtav pijímali Japonci naše legionáe. Osvtový svaz konal pednášky ve prospch postižených a mstská spoitelna vnovala 14. záí o 2. hodin odpoledne vypukl ohe ve Zlatkov. Dlouhé sucho a silný vítr ohe podporovaly. Dostavilo se záhy 8. hasiských sbor ku pomoci, ale pec shoelo do základu 5 chalup a 3. stodoly. Krom dvou rolník postíženi chudí lidé zlatkovští. Mstská spoitelna poskytla pohoelým 500 K, Okresní záložna 300 K, dti bystických škol sebraly 365 K na zmírnní bídy. 16. záí konaly se volby do obecního zastupitelstva. V Bystici byly 3. kandidátní listiny a to stran sdružených (nar.de mokracie, agrární a eskosl. socialist), strany lidové a strany živnostenské. Všech voli 1417, volilo však jen 1272, 17. lístk neplatných. Volební íslo 41. Strany sdružené obdržely 509 lístk a 12 mandát, strana lidová 407. lístk a 10 mandát, strana živnostenská 340. lístk a 8 mandát. 18/VI.1926 Inn Vaculík ok.škol-insp. 4. íjna. Zaala v Bystici a okolí jízda ale i doprava automobilová. Automobilem dopravuje do Bystice zboží zásobovací spolek Vela, automobilem dje se doprava mouky z Brnnce. Pod nákladním automobilem firmy Fr Doubek z Brnnce sítil se most na silnici z Víru do Bystice (pod sv. Janem). Neštstí se nestalo. 5. íjna odpoledne konala se volba obecní rady. Když strana lidová vyhradila si prvního námstka a strana živnostenská druhého, zvolen 11. z 12 odevzdaných hlas starostou msta Edmund Fiša, který úad starostenský od r nepetržit zastává a je nejen mšanem, ale i estným obanem bystickým. Prvním námstkem Josef Krásenský, druhým Frant. Veselý íjna zaveny zdejší školy, jelikož školní dti šíily spálu. 17. íjna sledována se zájmem návštva našeho presidenta v Paíži. Na všech francouzských školách promlouvalo se toho dne o eskoslovensku. Z Paíže do Bruselu a odtud do Londýna. Všude nadšené vítání

19 Rozvrat v Nmecku Národní svátek Dukáty Obecní rozpoet Lenin - Wilson Nejhojnjší píjmení 24. íjna. Aby nemuselo Nmecko po prohrané válce platit, rozvrátilo své hospodáství. ísla ukazují, jak rozvrat pokrauje: v lednu stálo 100 marek 32 K 20.íjna bylo 100 marek za 85h, tedy marek za 85 K dnes je marek za 8hal, tedy 10 miliard za 8 K. Samo ovšem se tím trestá, vzrstá strašliv drahota a nejhe se vede lidu pracujícímu. Celý stát zmítá se bouemi a zápasy sociálními. 28. íjna slaven národní svátek a ptiletí svobody okázaleji i v Bystice. Prapory vlály s etných budov, veer sokolské divadlo, jehož výnos vnován na sirotky. Dtský den v republice spojen s národním svátkem. Na Starém mst postavena máj a slaveny hody. Tancování však k národnímu svátku nepiléhá. 8. listopadu objevily se za okny mstské spoitelny a ve výkladním okn Štpánkov první naše zlaté mince, dvojdukáty a dukáty, které si možno po 120 K spatiti 12. listopadu rostly chutné híbky v takovém množství, že je lidé na prodej nabízeli. 2. prosince prodán dm na námstí ís: 66. Koupil jej zdejší lékárník Jan Svaina za K. Mírová cena byla K, jenom že musí, kdo koupí dm, ekati, až se nájemníci vysthují. Je i u nás stále velká nouze o byty a zákon nájemníky chrání. 15. prosince. Okresní záložna v Bystici odmuje hodného žáka každé tídy v bystickém okrese knížkou s vkladem 10 K. Odmovati pilnost a nabádati ke spoivosti je chvályhodný in našich penžních ústav, který v našem mst dorostu ponese ovoce dobré. 27. prosince. Obecní rozpoet na rok Poteba: K Úhrada: K Schodek: K Pirážky: 114% k domovní a inžovní dani vynesou K. Pirážky: 260% k ostatním daním K. Proti roku minulému jsou pirážky k ostatním daním znan menší ledna. Kruté mrazy a vánice na eskomoravské vysoin, zaaly na Boží narození a trvaly pes týden. Noní mrazy dosahují až 30 pod nulou, vichice stíhá vichici. Žákm zamrzá inkoust v kalamáích. Ková Šejnoha z Karasýna bral se podveer z Bystice. Zabloudil a ráno ležel opodál silnice polozmrzlý. Žák Skipský z Píseného jdoucí ráno do školy ho zpozoroval, bžel do Ždánic pro sán, jimiž ková odvezen a pi život zachován. 15. ledna. Okresní soudce Viktor Kousal, který pes 10. let u zdejšího okresního soudu psobil, nastoupil soudcovské místo v Jihlav. Jeho nástupcem stal se Rudolf Polnický, dosud soudce v Novém Mst. 5. února. Zemel Lenin Uljanov, osobnost historická, nejvtší revolucioná všech dob, budovatel ruského komunismu. Ve svt západním zemel Woodrov Wilson, dvacátý osmý president Spojených stát, osvoboditel potlaovaných národ. Z bystických úad vlály smutení prapory. 6. února zemel dlouholetý školník bystický Antonín Horatius, který od smrti své manželky žil 2 léta z pense místní školní radou poskytovanou. Ztrácí se s ním z Bystice jméno Horacius, které tu poetn nikdy zastoupeno nebylo. Z píjmení nejhojnjších je

20 Vlak nejzdí pro vánice Ptiletí erveného kíže Jarní poasí Prvody Orl Oslava Smetanova Ohe ve Zlatkov Fortna Píznivý máj Obsil se Miná Pkná úroda Hasiské slavnosti nyní Svoboda. Je v Bystici 12 Svobod, které rozlišují podle kestních jmen, zamstnaní i obydlí. Je zde Karel Svoboda, Honza Svoboda, Metyn Svoboda, Teodor Svoboda, Josef Svoboda, kaplan Svoboda, písa Svoboda, holi (pucifous) Svoboda, hlída Svobudek, Svoboda na Holbovce, Svoboda u notára. 7. února celý leden byl snžný a mrazivý, na poátku února jsou vánice snad ješt divoejší. Nejenom porušují vedení elektrického proudu, že svtlo pomrkává a hasne, ale zamezují jízdu vlakem mezi Bysticí a Žárem. Vlak z Brna jezdí jen do Bystice. Po 4. dni nepojede ke Žáru, jsou závje až 6 metrové. 23. února pipadlo ptiletí eskoslovenského erveného kíže. Vzpomenuto blahodárné innosti lidumilného spolku po vší re publice. Do Bystice pijela lékaka a pednášela školní mládeži. Veer byla pednáška pro dosplé. 1. bezna strážníci našeho msta opateni jsou kauukovými obušky ( pendreky). 21. bezna na první jarní den mrzlo, až se jiskilo, snhu dost, mládež se klouzala, sákovala, lyžaila. Po prvním jarním dni nastala obleva, jako by jaro chtlo zaíti podle kalendáe. Ale netrvalo dlouho, zafiel severák zas a ješt 10. dubna byla naše krajina pod tlustou vrstvou snhovou. Hospodái pedvídají pozdní rok. 23. bezna poádali slepci z Chrlic v hotelu Záložna divadelní pedstavení. Takového divadla u nás ješt nebylo, návštva veliká. 18. dubna na Velký pátek a Bílou sobotu chodí jako stráž k Božímu hrobu lenové Orla, zastávají tím úkol dívjších vojenských vysloužilc. Podobn zastují se prvodu o vzkíšení a Božím tle. 28. dubna pod protektorátem mstské rady provedena v hotelu Záložna zdailá oslava tvrce eské hudby Bedicha Smetany. Z pednášky dobe nacviených sbor a sehraných hudebních skladeb poznalo obecenstvo umní Smetanovo dubna konaly se odvody v Bystici z bystických 51. branc odvedeno bylo letos kvtna vypukl o 9. hodin veer ve Zlatkov zase ohe, který strávil stavení rolníka Havelky, jeho stodolu a stodolu sousedovu. Ohe byl patrn založen, ale pachatel nezjištn. Druhý den piveden byl do vyšetovací vazby Havelka ale po nkolika dnech propuštn na svobodu. Po pl roce druhý ohe ve Zlatkov! 19. kvtna ulice do námstí Fortna, svdící svým názvem, že byla Bystice kdysi opevnna, rozšiuje se až po samé domy. Získává se tím vjezd do msta i pohled od eky na námstí. 28. kvtna vlhký a studený byl duben, že budil obavy hospodá, ale msíc máj byl pírod naší velmi pízniv: vlhký a teplý. Vše se spravilo, vše bují takka ped oima. 30. kvtna obsil se v obecním vzení oban zdejší Antonín Miná, jenž ped tím pobil svoji ženu. Manželé Mináovi žili po dlouhá léta v panské zásobárn (forot). Miná byl alkoholik, v opilství svoji hodnou ženu týral. 28. ervna. jako kvten, stejn byl i erven našemu horáckému kraji velmi pízniv. Nebylo mraz, které škodívají bramborm a žitu v kvtu, vláha dostavila se vždy v pravý as. Úroda je tak pkná a slibná, jak nebyla po kolika let. 5. a 6. ervence byly pro naše msto dni slavnostní. Poádána byla oslava 50. letého trvání do brovolného sboru hasiského s oslavou trvání VI. župní jednoty hasiské Vilímovy. Ke dnm slavnostním se hasistvo piln pipravovalo. Skoro denn svolávala trubka ke cviením na sokolském letním cviišti, byly pednášky ve škole i v hotelu. Souasn