Mladí lidé a skupina NEET v Evropě: První zjištění

Transkript

1 Evropská nadace pro zepšení životních a pracovních podmínek Madí idé a skupina NEET v Evropě: První zjištění > Shrnutí < I když madí nemají pokaždé pravdu, spoečnost, která je ignoruje a shazuje, nemá pravdu nikdy. François Mitterand Úvod Nadace Eurofound v rámci svého pracovního programu na rok 2011 zkoumaa, v jaké situaci se nacházejí madí idé, kteří spadají do skupiny NEET [z ang. not in empoyment, education or training mezi osoby, které nejsou zaměstnány, nestudují ani se neúčastní odborné přípravy]. Tento výzkum prováděo odděení zaměstnanosti a konkurenceschopnosti nadace Eurofound s využitím kapacit sítě evropských observatoří. Cíem byo prozkoumat současnou situaci mádeže v Evropě, a to se zváštním zaměřením na ty madé idi, kteří nejsou zaměstnaní, nestudují ani se neúčastní odborné přípravy, a porozumět hospodářským a sociáním důsedkům skutečnosti, že nejsou zapojeni do trhu práce ani do vzděávání. Tento stručný dokument uvádí předběžné výsedky uvedeného výzkumu. Evropská mádež je obzváště tvrdě postižena recesí, která jí zhoršuje vyhídky na získání zaměstnání. Pode posedních údajů Eurostatu pokesa v Evropě míra zaměstnanosti mádeže v prvním čtvrtetí 2011 na 32,9 %, tedy na nejnižší hodnotu zaznamenanou za ceou dobu existence Evropské unie. V červenci 2011 dosáha míra nezaměstnanosti madých idí v Evropě hodnoty 20,7 % což představuje přibižně pět miionů nezaměstnaných madých idí. Účast mádeže na trhu práce se mezi jednotivými čenskými státy veice iší. Obrázek 1 (na daší stránce) ukazuje rozožení míry nezaměstnanosti mádeže v Evropě v červenci I když mezi čenskými státy existují významné rozdíy, je trh práce mádeže mnohem nestabinější než trh práce dospěých a je typické, že nezaměstnanost madých idí reaguje na změny HDP citivěji než ceková úroveň nezaměstnanosti. Se zpomaujícím se hospodářským růstem nezaměstnanost mádeže narůstá. Pro ceou popuaci toto vždy patit nemusí. Z tohoto důvodu jsou madí idé v dobách recese obzváště zranitení: často jako první trh práce opouštějí a jako posední na něj vstupují, neboť na trhu s omezenější nabídkou pracovních míst soupeří s uchazeči, kteří již mají z předchozích zaměstnání větší zkušenosti. Kíčová zjištění Existují genderové rozdíy? V minuosti vždy patio, že ženy byy nezaměstnaností postiženy více než muži. V posedních etech se však míry nezaměstnanosti mužů a žen v zemích EU-27 vyrovnávají a v prvním čtvrtetí 2008 bya míra nezaměstnanosti vyšší u madých mužů než u madých žen. S nástupem krize zaznamenaa nezaměstnanost mužů mnohem prudší nárůst než nezaměstnanost žen. Tím se potvrzují výrazné rysy posední recese, jež těžce postiha odvětví zpracovateského průmysu a stavebnictví, v nichž jsou muži tradičně více zastoupeni. V posedních čtvrtetích však začao znovu docházet k vyrovnávání měr nezaměstnanosti mužů a žen, neboť nezaměstnaných mužů začao ve druhém čtvrtetí roku 2010 ubývat, kdežto nezaměstnaných žen nadáe přibývao. Přes tento všeobecný trend vyrovnávání je však situace na úrovni jednotivých států vemi různorodá. Obecně patí, že ve skandinávských zemích a v zemích západní Evropy (zejména ve Spojeném kráovství), ae rostoucí měrou též v zemích střední a východní Evropy, je míra nezaměstnanosti u madých mužů vyšší než u madých žen. Naproti tomu v jižní Evropě je tomu obecně naopak. S vyrovnanější situací se setkáváme v Rakousku a v Nizozemsku. 1

2 Obrázek 1: Míra nezaměstnanosti mádeže v Evropě v roce 2011 Země mimo EU Méně než 10 % 10 až 15 % 15 až 20 % 20 až 25 % 25 až 30 % Více než 30 % Zdroj: Eurostat 2 Je vzděání stáe ještě důežité? Úroveň vzděání obvyke sehrává významnou úohu v ochraně jednotivce před nezaměstnaností: čím vyšší úrovně vzděání daný jedinec dosáh, tím nižší je pravděpodobnost, že bude nezaměstnaný. Tento viv se však působením krize osabi. Výsedky statistických rozborů porovnávajících pravděpodobnost ztráty zaměstnání v předkrizovém roce 2007 se situací v roce 2009 ve skutečnosti ukazují, že se ochranný účinek vysokoškoského vzděání ve všech zemích sníži. V některých zemích již dosažení úpného vysokoškoského vzděání riziko nezaměstnanosti oproti nekvaifikovaným pracovníkům nesnižuje. Patí to pro některé středomořské země (Itáii, Portugasko a Řecko) a některé země východní Evropy (Estonsko, Litvu, Rumunsko a Sovinsko), jakož i pro Dánsko a Finsko. Nedávná recese se dotka idí s nejrůznější úrovní vzděání a vysokoškoské vzděání již proti recesi nutně není ochranným štítem. Dopad recese Míra nezaměstnanosti madých je v někoika čenských státech již tradičně vysoká. Porovnání s recesí z počátku 90. et 20. stoetí nám může pomoci zjistit, zda posední recese madé idi z hediska nezaměstnanosti postiha více, než tomu byo v minuosti (viz obrázek 2). S ohedem na omezenou dostupnost potřebných údajů tato studie zkoumaa v předběžné anaýze pouze pět zemí: Itáii, Německo, Spojené kráovství, Španěsko a Švédsko. Počítay se čtvrtetní změny nárůstu nezaměstnanosti oproti čtvrtetí, kdy nezaměstnanost bya nejnižší, přičemž jako výchozí období pro výpočet byo zvoeno to čtvrtetí, kdy bya zaznamenána nejnižší nezaměstnanost před nástupem recese ( bod přeomu ). Pro každou zemi se vypracovay dva různé soubory údajů: první zobrazuje nárůst nezaměstnanosti během recese v 90. et 20. stoetí, zatímco druhá odráží dopad nedávné recese. Oba soubory jsou zasazeny do časového rámce v déce dvanácti měsíců a zkoumají se rozdíy mezi oběma soubory údajů. Výsedky ukazují, že ve Švédsku, Německu a zčásti též ve Spojeném kráovství by účinek posední recese na nezaměstnanost madých idí něčím, co již byo jakýmsi déjà-vu. Naopak ve Španěsku a v Itáii byy dopady krize tentokrát sinější než dříve. Zajímavé je, že jak se zdá se v Itáii tyto dopady projeviy se zpožděním: dopad prvního

3 období posední recese by shodný s předchozí recesí, násedně se ae situace zhoršia a reativní postavení madých pracujících se zhoršio více než za předchozí recese. Obrázek 2: Porovnání nezaměstnanosti madých idí za recese v 90. etech 20. stoetí a za recese v roce 2008 Změna v procentech Španěsko Počet čtvrtetí od období nejvyšší zaměstnanosti Itáie Zdroj: Eurostat výpočet nadace Eurofound Profi skupiny NEET Spojené kráovství Švédsko Německo Tradiční ukazatee účasti na trhu práce bývají často kritizovány za to, že u madých pracovníků je jejich reevance jen omezená. Skutečností je, že zákadní statistiky nezaměstnanosti a zaměstnanosti situaci madých přesně nepostihují, protože mnozí madí idé studují, a tudíž se nepovažují za pracovní síu. Poitičtí činiteé EU se v posední době začai zaměřovat na skupinu NEET. Do této skupiny patří osoby, které jsou obvyke ve věku od 15 do 24 et a bez ohedu na úroveň dosaženého vzděání se neúčastní pracovního ani vzděávacího procesu, takže jsou na trhu práce ohroženější a též jim zvýšenou měrou hrozí sociání vyoučení. Zkratka NEET se objevia poprvé ve Spojeném kráovství koncem 80. et 20. stoetí a odráží aternativní způsob kategorizace madých idí v návaznosti na změny poitik dávek v nezaměstnanosti. Na úrovni poitiky EU se od té doby zájem o osoby spadající do kategorie NEET zvyšova a obdobné definice vzniky téměř ve všech čenských státech. Potřeba intenzivnějšího zaměření na kategorii NEET se staa stěžejním bodem nového souboru integrovaných havních směrů pro hospodářskou poitiku a poitiku zaměstnanosti navrhovaných Evropskou komisí. Rozsah tohoto probému muví sám za sebe: pode nejnovějších odhadů Eurostatu v roce 2010 podí madých idí, kteří nejsou zaměstnaní, nestudují ani se neúčastní odborné přípravy, čini 12,8 % z cekového počtu osob ve věku od 15 do 24 et v EU-27, což přibižně odpovídá počtu 7,5 miionu madých idí (obrázek 3). Toto procentuání zastoupení se mezi jednotivými čenskými státy EU výrazně iší: pohybuje se od 4,4 % v Nizozemsku do 21,8 % v Buharsku. S výjimkou Lucemburska došo od doby nástupu krize ve všech čenských státech ke značnému nárůstu počtu osob spadajících do kategorie NEET; v roce 2010 počet osob v kategorii NEET v Itáii a ve Spojeném kráovství dosáh ve věkové skupině od 15 do 24 et přibižně 1,1 miionu. Rizikové faktory V iteratuře panuje obecná shoda ohedně škáy sociáních, ekonomických a osobnostních faktorů, které zvyšují pravděpodobnost toho, že se čověk zařadí do kategorie NEET. Toto riziko je zde zkoumáno prošetřováním potenciáních rizikových faktorů spojených s jednotivcem a jeho rodinným prostředím, a to za použití údajů evropského výzkumu hodnot z roku 2008, což je rozsáhý douhodobý přehed údajů o zákadních idských hodnotách porovnávající jednotivé země. Výsedky ukazují, že pravděpodobnost, že se daný jedinec zařadí do kategorie NEET, ovivňují tyto faktory: osoby uvádějící určité zdravotní postižení mají v porovnání s jinými osobami o 40 % vyšší pravděpodobnost zařadit se do kategorie NEET, u madých idí s přistěhovaeckým původem je v porovnání se státními přísušníky daného státu o 70 % vyšší pravděpodobnost, že se zařadí do kategorie NEET, idé s nízkou úrovní vzděání mají třikrát vyšší pravděpodobnost stát se přísušníky kategorie NEET než idé s vysokoškoským vzděáním, Obrázek 3: Podí osob spadajících do kategorie NEET v Evropě v roce 2010 (%) NL LU DK AT SK SE DE CZ FI MT PL BE PT CY FR HU ЕU-27 EU27 LT UK SI EE GR RO LV ES IE IT BG Muži Ženy Cekem Zdroj: Eurostat 3

4 4 u osob bydících v odehých obastech se pravděpodobnost zařazení do kategorie NEET zvyšuje až 1,5krát, madí idé s nízkým příjmem domácnosti se zařazují do kategorie NEET pravděpodobněji než madí idé s průměrnými příjmy, u osob, jejichž rodiče mají zkušenosti s nezaměstnaností, se pravděpodobnost zařazení do kategorie NEET zvyšuje o 17 %, u osob, jejichž rodiče mají nízké vzděání, se pravděpodobnost zařazení do kategorie NEET zdvojnásobuje, u madých idí, jejichž rodiče se rozvedi, se pravděpodobnost zařazení do kategorie NEET zvyšuje o 30 %. Přestože je u skupiny NEET zvýšená pravděpodobnost kumuace někoika znevýhodnění, jedná se o nesourodou kategorii osob obsahující ceou řadu podskupin. Někteří její přísušníci mají svoji situaci pod kontroou v maé míře nebo vůbec, jsou to např. madí nezaměstnaní, osoby nemocné nebo se zdravotním postižením a též madí idé pečující o jiné osoby. Přísušníci jiných podskupin svoji situaci naopak mají pně pod kontroou: jsou to ti, kdo zaměstnání nehedají nebo se nehásí ke studiu, přičemž jim v tom nebrání jejich jiné povinnosti ani jejich neschopnost, a rovněž ti, kdo se věnují činnostem, jako je např. umění a cestování. Z tohoto důvodu je třeba zdůraznit, že jakožto určitá koncepce se skupina NEET objevia v poitickém sovníku, aniž by se příiš uvažovao o tom, kdo tuto kategorii tvoří a co má zachytit. Původně bya sice použita jako aternativní způsob kategorizace madých idí ve věku 16 a 17 et, ae postupně začaa být používána pro znázorňování schémat zranitenosti madých idí (od 15 do 24 et) v bouřivých přechodových situacích s tím rizikem, že se z této skupiny stane statistická kategorie, do které budou zařazovány osoby nezapadající do jiných kategorií. Pojem NEET tudíž směruje pozornost k pestré povaze vyskytujících se typů znevýhodnění, neboť zahrnuje různé skupiny osob, jejichž potřeby mohou být různé, ae u kterých je vysoká pravděpodobnost, že budou pravideně bez zaměstnání nebo že vbrzku či ve střednědobém výhedu opustí proces vzděávání či odborné přípravy. Z tohoto důvodu, i přes různorodost popuace v kategorii NEET, činí státní správy i sociání partneři dobře, jestiže si stanoví cíe, jak snižovat cekový počet osob v kategorii NEET, pokud to zahrnuje řadu různých iniciativ, které odpovídají různým potřebám jednotivých podskupin této kategorie. Ekonomické nákady Stane-i se z madého čověka přísušník kategorie NEET, tak u něho očividně dochází k pýtvání jeho potenciáem, ae také to má negativní dopady na spoečnost a na ekonomiku. To, že je takový čověk určitá období svého života součástí kategorie NEET, může mít nejrůznější negativní sociání důsedky, jako je izoace, nejisté a nedostatečně pacené zaměstnání, trestná činnost a probémy týkající se duševního či těesného zdraví. Každý z těchto důsedků s sebou nese určité nákady, takže skutečnost, že se někdo zařadí do kategorie NEET, není jen probémem daného jedince, ae i probémem ceé spoečnosti a ekonomiky. Cíem tohoto oddíu je podat odhad výše některých těchto nákadů. Důežité je zdůraznit, že cíem tohoto rozboru není posuzovat madé idi jako komoditu, nýbrž spíše dokázat si představit, co by se změnio, pokud by se madí idé z kategorie NEET zapojii do práce. Panuje pevné přesvědčení, že pochopení rozsahu přidané hodnoty, kterou tito idé mohou potenciáně hospodářství přinášet, může sehrát svou úohu při posiování snah státních správ a sociáních partnerů o návrat osob z kategorie NEET na trh práce. Vyčísit ekonomické nákady, které kategorie NEET představuje, je veice sožité a v iteratuře se nachází jen máo zmínek o výzkumu věnovaném tomuto tématu. Zejména stojí za povšimnutí, že všechny dosavadní studie se omezovay na Vekou Británii nebo na Spojené kráovství. Tato studie se pokusia předožit odhad těchto nákadů pro 21 čenských států EU. Existují dva havní důvody, proč je zjišťování ekonomických nákadů spojených s kategorií NEET vemi sožité: za prvé je cekový soubor možných nákadů, které mohou zahrnovat běžné i střednědobé až douhodobé nákady, rozsáhý a vemi obsažný. Za druhé bývá údajů potřebných pro měření takových nákadů někdy máo nebo takové údaje úpně chybí. Navíc může být konečný výsedek ovivněn výběrem metodického přístupu použitého pro odhad těchto nákadů. Dřívějším výzkumem byo zjištěno, že existují dva rámce nákadů: nákady veřejných financí a nákady na zdroje. První z nich se snaží zjišťovat, jaké dopady má existence skupiny NEET na veřejné finance, a bere v úvahu systémy sociáního zabezpečení (např. dávky v nezaměstnanosti, dávky na děti, dávky na bydení, příspěvky na vzděávání aj.), jakož i daší výdaje na zdravotní péči, sociání zabezpečení a trestní soudnictví. Druhý rámec zahrnuje tzv. cekové nákady na zdroje. Sem patří odhady ztrát působených ekonomice, ztrát pynoucích z vypácení sociáních dávek danému jednotivci a jeho rodině, jakož i dopady vyjádřené výší nákadů na zdroje nebo nákadů ušých příežitostí, které nese ostatní spoečnost (příjmy zaměstnanců i osob samostatně výděečně činných, nepeněžní zaměstnanecké výhody, zboží vyrobené pro vastní spotřebu, důchody ze soukromého připojištění atd.). Pro účey výzkumu tato studie zakádá své rozbory ekonomických nákadů na těchto dvou rámcích: nákadech veřejných financí a nákadech na zdroje. Anaýza bya provedena na zákadě statistiky Evropské unie v obasti příjmů a životních podmínek (EU-SILC) za rok 2008, což je reprezentativní roční průřezový a ongitudinání průzkum Eurostatu zaměřený na životní podmínky osob v soukromých domácnostech v Evropě 1. Do rozboru byo zařazeno 21 zemí z důvodu chybějících proměnných byo vynecháno Dánsko, Francie, Finsko, Řecko, Mata a Švédsko. Zkoumanou popuaci tvoří madí idé ve věku et. Pouze v tomto oddíu bya skupina NEET definována tak, že zahrnuje osoby, které byy během referenčního období průzkumu nezaměstnané nebo neaktivní po dobu aespoň šesti měsíců. Výhodou tohoto ongitudináního přístupu k definování osob spadajících do skupiny NEET bya možnost identifikovat skutečné vzorce vyoučení, a ne pouze podchytit náhodné či přechodné situace. Pro cíe studie je tento přístup vhodnější. Výpočet cekových ročních nákadů Nákady spojené s přísušností ke kategorii NEET jsou součtem nákadů na zdroje (ušých výděků) a nákadů veřejných financí (mimořádné transfery) ve smysu výše uvedených definic. Výše ušých výděků se odhaduje jako rozdí mezi výděky vytvářenými kategorií NEET a výděky vytvářenými zaměstnanými osobami. Podobně se hodnota mimořádných transferů počítá jako rozdí cekové výše dávek poskytovaných kategorii NEET a dávek poskytovaných zaměstnaným osobám. Tyto dva rozdíy je možno spočítat za 1 Viz microdata/eu_sic.

5 použití různých metodik, které vycházejí z různých předpokadů. Při použití až příiš zjednodušujícího přístupu se počítá rozdí průměrného příjmu a průměrných transferů mezi skupinou NEET a skupinou madých zaměstnaných idí. Součet těchto dvou veičin určuje jednotkové nákady připadající na jednu osobu v kategorii NEET. Vynásobením této hodnoty cekovým počtem osob v kategorii NEET dostaneme cekové nákady pro ceou skupinu NEET. Tato operace bya provedena pro jednotivé čenské státy a ze získaných součtů pak by stanoven cekový výsedek. Tento přístup je však jen vemi hrubý, protože pomíjí skutečnost, že skupina NEET se vyznačuje určitou škáou zváštních rysů. Přísušníci kategorie NEET jsou s vysokou pravděpodobností zatíženi mnohočetnými nevýhodami, např. nízkou úrovní vzděání, přistěhovaeckým původem a špatným zdravotním stavem. Výsedkem je, že jejich výděečná schopnost je v porovnání s průměrným madým čověkem, který má zaměstnání, snížená. Proto uvedená jednoduchá metoda nadhodnocuje potenciání výděečnou schopnost a podhodnocuje potřebu transferových pateb směrovaných do skupiny NEET. Propracovanějším přístupem, který bere v úvahu různé charakteristiky skupiny NEET, je statistická metoda PSM (z ang. propensity score matching). Namísto předpokadu, že úrovně potenciáních výděků a transferů jsou u osoby v kategorii NEET naprosto stejné jako u madého čověka, který má zaměstnání, se při použití této metody každá osoba v kategorii NEET páruje s nejvíce srovnatenou madou zaměstnanou osobou, a to pode souboru charakteristik, které vysvětují status NEET. Příjem každé osoby v kategorii NEET se pak porovnává s příjmem jedné madé zaměstnané osoby nebo více madých zaměstnaných osob, které vykazují tytéž charakteristiky jako osoby z kategorie NEET. Zaměstnaní madí idé, kteří z tituu příišné odišnosti svých charakteristik od kategorie NEET srovnatení nejsou, se neuvažují. Na tuto metodu ze nazírat jako na případ statistických dvojčat s totožnými charakteristikami, z nichž však jeden respondent je přísušníkem kategorie NEET, kdežto druhé dvojče patří do skupiny zaměstnaných madých idí. Na tomto zákadě vznikají neúčastí osob z kategorie NEET na trhu práce v uvažovaných 21 zemích občanům těchto zemí nákady ve výši 2 miiard EUR týdně (viz tabuka 1). Cekové roční nákady ve výši přibižně 100 miiard EUR, které odpovídají 1 % souhrnného HDP uvedených zemí, je možno rozděit na 94 miiard EUR ušých výnosů a 7 miiard EUR ve formě mimořádných transferů. Pokud jde o jednotivé země, jsou tyto roční nákady vyjádřené v eurech nejvyšší v Itáii (26 miiard EUR) a ve Spojeném kráovství (16 miiard EUR). Vyjádřeno procentem HDP však nejvyšší cenu patí Irsko a Buharsko (přes 2 % HDP) a za nimi náseduje Itáie (1,7 %). Naopak cekem nízké jsou nákady na kategorii NEET v Lucembursku (0,34 % HDP) a v Německu (0,65 %). Tato čísa představují odhad ekonomických nákadů na skupinu NEET. Jsou zaožena na výše uvedených definicích nákadů na zdroje a nákadů veřejných financí. Uvedený odhad zahrnuje pouze běžné nákady a patí pro rok Tento odhad však reáné nákady na osoby v kategorii NEET podhodnocuje, neboť použité definice neobsahují dodatečné nákady na zdravotní péči, trestní soudnictví a daňové ztráty z tituu ušých výděků. Navíc zde není uvažován probém bezdomovectví. Studii ze oprávněně kritizovat za to, že zařazení všech osob z kategorie NEET na trh práce není proveditené, protože voných pracovních míst je nedostatek, a tak jako tak ne všechny osoby v této kategorii by byy Tabuka 1: Nákady vydávané na skupinu NEET za rok (na NEET a cekem) Země Cekové nákady na zdroje (v miiardách) Nákady veřejných financí cekem (v miiardách) Nákady na skupinu NEET cekem (miiard) Nákady na skupinu NEET vyjádřené jako podí HDP (%) AT 2,876 EUR 0,235 EUR 3,111 EUR 1,1 BE 3,437 EUR 0,734 EUR 4,171 EUR 1,2 BG 0,928 EUR 0,006 EUR 0,934 EUR 2,6 CY 0,220 EUR 0,009 EUR 0,229 EUR 1,3 CZ 1,699 EUR 0,034 EUR 1,733 EUR 1,2 DE 13,850 EUR 2,259 EUR 16,109 EUR 0,7 EE 0,231 EUR 0,006 EUR 0,238 EUR 1,5 ES 10,472 EUR 0,935 EUR 11,406 EUR 1,1 HU 1,580 EUR 0,085 EUR 1,665 EUR 1,6 IE 3,335 EUR 0,510 EUR 3,845 EUR 2,1 IT 26,327 EUR 0,304 EUR 26,631 EUR 1,7 LT 0,258 EUR 0,014 EUR 0,272 EUR 0,8 LU 0,123 EUR 0,012 EUR 0,135 EUR 0,3 LV 0,313 EUR 0,011 EUR 0,324 EUR 1,4 NL 4,497 EUR 0,217 EUR 4,714 EUR 0,8 PL 5,020 EUR 0,365 EUR 5,386 EUR 1,5 PT 1,844 EUR 0,093 EUR 1,937 EUR 1,1 RO 1,170 EUR 0,031 EUR 1,201 EUR 0,9 SI 0,339 EUR 0,004 EUR 0,344 EUR 0,9 SK 0,553 EUR 0,022 EUR 0,575 EUR 0,9 UK 14,817 EUR 1,545 EUR 16,363 EUR 0,9 EU-21 93,889 EUR 7,431 EUR 101,320 EUR 1,1 Zdroj: Výpočet nadace Eurofound. DK, EL, FI, FR, MT a SE nejsou uvedeny z důvodu chybějících proměnných. ochotny pracovat. To je určitě pravda. Protože však jsou uvedeny i jednotkové nákady připadající na každou osobu v kategorii NEET, anaýza ukazuje, že návratem pouhých 10 % osob z kategorie NEET na trh práce by se dosáho ročních úspor přes 10 miiard EUR. Tato částka by vzrosta na 21 miiard EUR, pokud by trh práce dokáza absorbovat 20 % přísušníků skupiny NEET. Sociání rozměr zařazení do skupiny NEET Poitičtí činiteé vyjádřii obavy z potenciáních důsedků a dopadů statusu NEET ve vztahu k demokratické angažovanosti a aktivnímu občanství a též s ohedem na nebezpečí, že by se část mádeže moha rozhodnout pro neúčast v občanské spoečnosti. Nedávné příkady demonstrací mádeže v Itáii, Španěsku a ve Spojeném kráovství i nárůst extrémně pravicových hnutí ve Skandinávii a jinde v Evropě jsou aarmující. V tomto rámci probíhá zkoumání rizika nespokojenosti přísušníků kategorie NEET, kdy se zkoumají důsedky sociání a poitické marginaizace mádeže. Tento rozbor je prováděn se zaměřením na soustavu ukazateů obecně užívaných v iteratuře pro anaýzu rizika ztráty důvěry ve spoečnost. Při rozboru byy použity údaje evropského výzkumu hodnot z roku 2008 a jednoduchá popisná statistická tabuka bya dopněna statistickými modey s cíem prozkoumat, zda rozdíy, na něž upozorňují popisné tabuky, stáe přetrvávají i za situace, kdy jsou zohedněny individuání sociodemografické a na rodinu vázané proměnné. Důvěra v instituce Zastupiteská demokracie je zaožena na skutečnosti, že čenové dané spoečnosti vyjadřují důvěru v její instituce. Všeobecná důvěra může působit jako brzda bránící prudkým 5

6 6 změnám ve spoečnosti. U přísušníků kategorie NEET je s ohedem na jejich specifickou situaci pravděpodobné, že si vytvoří nedůvěru v instituce, neboť mohou mít pocit, že úřadům chybí schopnost jejich probémy řešit. Vysoký podí poiticky rozčarovaných madých idí může přispívat k podkopávání egitimity demokratických systémů spoečnosti. Důvěra v instituce je v evropském výzkumu hodnot z roku 2008 hodnocena na zákadě měření úrovně důvěry u sedmi poožek: parament daného státu, váda, právní systém, poicie, poitici, poitické strany, Evropská unie a Organizace spojených národů. Obecně je úroveň důvěry v instituce mezi madými idmi dosti nízká (tabuka 2). Přísušníci kategorie NEET chovají vůči institucím obecně menší důvěru než ti, kdo pracují, studují nebo se účastní odborné přípravy (tedy osoby v kategorii EET (z ang. in empoyment, education or training)): 4,2 v porovnání se 4,8 z cekových 10 bodů. Ze všech podskupin NEET mají nejmenší důvěru v instituce nezaměstnaní (4,1 bodu). Všechny tyto rozdíy jsou statisticky významné. Tabuka 2: Důvěra v instituce (0 10 bodů) Zaměstnaní 4,5 EET 4,8 Studenti 5,1 Madí idé pečující o jiné osoby 4,4 NEET 4,2 Nezaměstnaní 4,1 Ostatní 4,4 Zdroj: Evropský výzkum hodnot, 2008 výpočet nadace Eurofound Účast v poitice a zájem o ni V demokracii je možno účast v poitice definovat jako souhrn veškeré činnosti skupin nebo jednotivců zaměřené na ovivňování rozhodnutí vády. Patří ke kíčovým prvkům zastupiteské demokracie. Jednotivci jsou motivováni důvěrou, že jejich názor vádu zajímá a že váda je schopna na jejich požadavky a potřeby reagovat. Naopak rostoucí odoučení od účasti na poitice může podrývat zákady, na nichž spoečnost stojí, a podněcovat poitickou nestabiitu. Hrozí riziko, že vivem odcizování se madí mohou stahovat z účasti na poitice a začít své odcizení vyjadřovat účastí v extrémistických poitických hnutích, vandaismem a střety s poicií. Účast v poitice je v evropském výzkumu hodnot z roku 2008 měřena prostřednictvím tří poožek: zájmu hasovat ve všeobecných vobách, zájmu o poitiku a čenství v poitických stranách nebo dobrovoné práce pro ně. U osob v kategorii NEET je účast na ceostátních vobách obecně méně pravděpodobná (64 %) než u zaměstnaných či studujících osob, tj. u osob spadajících do kategorie EET (75 %) (tabuka 3). Nejnižší míra účasti bya zaznamenána mezi nezaměstnanými (62 %), kdežto nejvyšší bya mezi studenty (77 %) a zaměstnanými osobami (75 %). Tento rozdí je statisticky významný i tehdy, jestiže zohedníme sociodemografické proměnné: pravděpodobnost, že madí nezaměstnaní půjdou k ceostátním vobám, je o 35 % nižší než u osob patřících do kategorie EET. Navíc kategorie NEET vykazuje menší zájem o poitiku než kategorie EET pouze 28 % přísušníků kategorie NEET uvedo veký nebo určitý zájem o poitiku, kdežto u kategorie EET to byo 40 %. Pokud jde o podskupiny, by nejmenší zájem o poitiku zaznamenán mezi madými idmi pečujícími o jiné osoby (22 %) a nezaměstnanými (30 %). Výsedky statistického modeu ukazují, že tyto rozdíy jsou statisticky významné. Tabuka 3: Účast v poitice a zájem o ni Zúčastnii byste se všeobecných voeb, kdyby se konay zítra? (% kadných odpovědí) Zaměstnaní 74,8 EET 75,3 Studenti 76,5 Madí idé pečující o jiné osoby 68,9 NEET 64,8 Nezaměstnaní 62,3 Ostatní 65,7 Jaký máte zájem o poitiku? (% osob se zájmem o poitiku)* Zaměstnaní 40 EET 40,2 Studenti 41,2 Madí idé pečující o jiné osoby 22,3 NEET 28,7 Nezaměstnaní 30,8 Ostatní 34,4 * osoby s vekým či s určitým zájmem cekem Čenství v některé poitické straně anebo dobrovoná práce pro ni (% kadných odpovědí) Zaměstnaní 3,9 EET 3,6 Studenti 2,9 Madí idé pečující o jiné osoby 1,6 NEET 1,6 Nezaměstnaní 1,3 Ostatní 2,3 Zdroj: Evropský výzkum hodnot, 2008 výpočet nadace Eurofound Míra účasti madých idí v činnosti poitických stran je obecně dosti nízká. Podí osob z kategorie NEET účastnících se činnosti některé poitické strany je však značně nižší než odpovídající podí přísušníků kategorie EET (1,6 % oproti 3,9 %). Na úrovni podskupin je účast zaměstnaných madých idí vyšší (3,6 %), kdežto podskupinou s nejnižší účastí jsou nezaměstnaní (1,3 %). Zohedníme-i sociodemografické a na rodinu vázané proměnné, je rozdí v úrovni zapojení do těchto činností statisticky významný. Pravděpodobnost čenství nezaměstnaných madých idí v některé poitické straně je o 70 % nižší než u zaměstnaných madých idí. Účast na životě spoečnosti Účast v činnosti různých sdružení je vnímána jako nástroj pro kumuaci sociáního kapitáu, a tudíž i zvyšování sociání soudržnosti. Za sinou stránku účasti na činnosti různých sdružení je možno považovat skutečnost, že je to prostředí, kde se učí demokracii, a známka schopnosti samostatně organizovat dané spoečenství nebo spoečnost. Předchozí studie ukázay, že nezaměstnanost snižuje míru sociání angažovanosti. Tento pokes je vnímán jako probémový, neboť může zvyšovat pravděpodobnost, že přísušníci kategorie NEET budou opouštět spoečnost a stanou se sociáně vyoučenou skupinou. Pode evropského výzkumu hodnot z roku 2008 je účast na činnosti formáních organizací měřena na zákadě dotazování se jednotivých osob, zda se podíey na činnosti jednoho nebo více typů organizací: 26 % osob z kategorie NEET prohásio, že se účastniy činnosti aespoň jedné organizace. Tento podí by o dost nižší než odpovídající hodnota pro kategorii EET (46 %). Uvedený rozdí je statisticky významný, pokud zohedníme sociodemografické proměnné: Výzkum ukazuje, že ne všechny typy účasti napomáhají témuž výsedku z hediska sociáního kapitáu a sociání soudržnosti. Kasický přístup rozišuje mezi přemosťujícím (neboi všem přístupným) a spojujícím (neboi výučným) sociáním kapitáem: k tomu prvnímu patří otevřená sdružení

7 a zahrnuje idi z různých sociáních sfér, kdežto pro ten druhý jsou charakteristická uzavřená sdružení s tendencí posiování výučných identit a homogenních skupin. Za použití 12 poožek z evropského výzkumu hodnot z roku 2008 by typ účasti zařazován do jedné ze dvou kategorií: přemosťující organizace na ochranu práv, akce místních komunit, rozvoj třetího světa, idská práva, životní prostředí, mírová hnutí, dobrovonické zdravotnické organizace, spojující náboženské organizace, odbory, profesní sdružení, poitické strany. Konzistentnost těchto teoretických skupin bya ověřena použitím statistických metod, které potvrdiy hypotézu existence uvedených dvou havních skupin. Podí účasti osob z kategorie NEET na činnosti přemosťujících organizací by poněkud nižší než podí zaznamenaný pro kategorii EET (9,2 % oproti 11,6 %) (tabuka 4). Tyto rozdíy však nejsou statisticky významné: skupinu s nejvyšším podíem účasti ve skutečnosti tvořia zbytková třída kategorie NEET (osoby, které neuvedy žádný důvod své přísušnosti ke skupině NEET, a u kterých bya větší pravděpodobnost, že mají svoji situaci pně pod kontroou) a její podí čini 16,5 %. Navíc nebyy pozorovány statisticky významné rozdíy ani za situace, kdy byy zohedněny sociodemografické proměnné: osoby patřící do kategorie NEET měy stejnou pravděpodobnost účasti na přemosťujících formách sdružování jako osoby spadající do kategorie EET. Nepřekvapio, že účast na činnosti organizací, jejichž forma bya spojující, poskyta odišný obraz. Podí osob z kategorie NEET účastnících se na činnosti této formy organizací je značně nižší oproti podíu osob z kategorie EET (9,6 % oproti 19 %). Tento rozdí je statisticky významný. Rozbor na úrovni podskupin navíc odhai, že nižší podí osob účastnících se činnosti těchto organizací mají madí idé pečující o jiné osoby (6 %) a nezaměstnaní (9 %). Tyto rozdíy jsou statisticky významné, pokud se zohední sociodemografické proměnné: madí idé pečující o jiné osoby a nezaměstnaní se angažují ve spojujících organizacích s pravděpodobností přibižně o 60 % nižší než ostatní. Tabuka 4: Účast na životě spoečnosti Čenství v jakékoiv organizaci anebo dobrovoná práce pro ni (% kadných odpovědí) Zaměstnaní 44,4 EET 46 Studenti 49,3 Madí idé pečující o jiné osoby 18,5 NEET 26,6 Nezaměstnaní 25,1 Ostatní 49,7 Čenství v jakékoiv organizaci přemosťujícího typu anebo dobrovoná práce pro ni (% kadných odpovědí) Zaměstnaní 12 EET 11,6 Studenti 10,6 Madí idé pečující o jiné osoby 8 NEET 9,2 Nezaměstnaní 7,9 Ostatní 16,5 Čenství v jakékoiv organizaci spojujícího typu anebo dobrovoná práce pro ni (% kadných odpovědí) Zaměstnaní 20,6 EET 19 Studenti 15,7 Madí idé pečující o jiné osoby 6,4 NEET 9,6 Nezaměstnaní 9,2 Ostatní 17,3 Zdroj: Evropský výzkum hodnot, 2008 výpočet nadace Eurofound Výsedky anaýzy ukazují, že skupina NEET, a zejména podskupina nezaměstnaných, se vyznačuje menší důvěrou v instituce a nižší úrovní poitické účasti a účasti na životě spoečnosti. Na tomto zákadě empirické důkazy potvrzují, že přísušníci kategorie NEET, a zejména madí nezaměstnaní, jsou jako skupina vystaveni vyššímu riziku odcizení a s vyšší pravděpodobností se stahují ze spoečnosti. Na tomto zákadě jsou obavy poitických činiteů z možných důsedků statusu NEET pro demokratickou angažovanost pně oprávněné, což patí i pro potřebu upatňovat poitická opatření pro navracení idí z této kategorie na trh práce nebo do vzděávacího procesu. Poitické iniciativy jednotivých států zaměřené na začeňování madých idí V důsedku vývoje na trhu práce, který je pro mádež čím dá méně příznivý, se čenské státy EU v posedních etech aktivně angažovay ve formuování a upatňování poitických opatření, jejichž cíem je zvýšit zaměstnatenost madých idí a podporovat vyšší míru jejich účasti na trhu práce. Tyto poitické iniciativy je možno seskupit do tří havních kategorií: opatření v obasti vzděávání, opatření v obasti zaměstnanosti a opatření usnadňující přechod ze škoy do práce. Tento oddí uvádí krátký přehed zmiňovaných iniciativ, které představují první zjištění ceého výzkumného úkou zaměřeného na skupinu NEET. Poitiky v obasti vzděávání Vzděání byo vždy kíčovým prvkem poitiky zaměstnanosti madých idí, neboť je dostatečně prokázáno, že vyšší úrovně vzděání obyvatestva přispívají k douhodobějšímu ekonomickému růstu zemí. Poitiky v obasti vzděávání zahrnují jak opatření bránící předčasnému ukončení studia, tak i opatření pro opětovné zařazování osob, které předčasně zanechají studia, do vzděávání nebo odborné přípravy. Snížení podíu osob, které předčasně ukončí studium, pod 10 % patří v Evropské unii mezi pět havních cíů, a proto existuje obecná shoda na tom, že prodoužení povinné škoní docházky může napomáhat k odstranění probému předčasného zanechání studia. Jistá opatření v této obasti upatniy téměř všechny země EU. Navíc mnoho zemí zavedo nadrámcové financování doučovacích hodin, které mají studentům pomáhat zepšovat jejich škoní prospěch. V Lucembursku systém tzv. casses mosaïques škoám umožňuje rizikové žáky dočasně, na 6 až 12 týdnů, přemístit z jejich běžných tříd do mozaikových tříd, kde se jim dostane individuání pomoci. V některých zemích, např. v Buharsku a Rumunsku, kde nedokončení škoní docházky bývá spojeno s chudobou domácností, stát poskytuje programy pomoci škoám (bezpatné svačiny, učebnice, doprava atd.). Vede toho s cíem motivovat madé idi, aby vzděávací proces neopouštěi, zvýšiy mnohé čenské státy počet nabízených zařízení odborné přípravy a vytvořiy nové programy odborné výuky. Pro žáky, kteří škoní docházku nedokončí, mnoho zemí zavedo iniciativy, jejichž pomocí jim nabízí šanci na návrat do škoy, často ve spojení s praktickou výukou. Napříkad ve Francii jsou to škoy druhé šance, které madým ve věku et nabízejí výuku zákadních znaostí a dovedností po dobu 9 až 12 měsíců. 7

8 Ve Španěsku úvodní programy odborného vzděávání nabízejí žákům, kteří předčasně ukončii škoní docházku, příežitost nechat se zapsat do kurzů odborné přípravy, kde získají dipom osvědčující odborné dovednosti nebo kde nabudou kvaifikaci odpovídající povinné výuce na střední škoe, což jim umožní přihásit se později ke studiu na běžných odborných škoách. Přechod ze škoy do práce Jakmie již studenti nabudou potřebných znaostí a dovedností, jsou pro ně k dispozici poitické iniciativy, které jim mohou usnadnit vstup na trh práce. Ve většině zemí EU, jak se zdá, je to kombinovaný a koordinovaný přístup (včetně zajištění informací, poradenství a pomoci při vobě povoání, využívání mentorů, pomoci při hedání zaměstnání a sužeb propojujících pracovní nabídku a poptávku), který je tím nejužitečnějším souborem opatření pro pynuý přechod ze škoy do práce. Napříkad ve Spojeném kráovství tzv. Pružný program nového úděu nabízí madým idem pobírajícím sociání dávky individuáně přizpůsobený přístup zahrnující osobní doporučení a poradenství, vypracování akčního pánu a rozvoj pracovních zkušeností. Opatření poskytující možnost získat pracovní zkušenosti např. formou stáží, praxí a učebních poměrů podporují zaměstnatenost madých idí veice úspěšně. Praxe a stáže nabízejí ve vekém rozsahu všechny čenské státy. V některých zemích se na nich může podíet soukromý sektor, napříkad ve Švédsku je to Program pro madé idi s potenciáem, nebo mohou být organizovány sociáními partnery, jako je tomu u programu Gradink v Irsku. Nejrůznější učební poměry se osvědčiy jako nesmírně úspěšná opatření usnadňující přechod madých idí do pracovního procesu. V době krize země s vekou nabídkou učebních poměrů (Rakousko a Německo) dokázay udržet nezaměstnanost své mádeže na nízkých hodnotách. V nedávných etech upatniy nebo posíiy své programy pro učně všechny čenské státy EU. Dáe pak některé země, aby zajistiy, že všichni madí idé budou pracovat, studovat nebo se účastnit odborné přípravy, zavedy záruky pro madé idi. Napříkad ve Finsku je všem nezaměstnaným ve věku do 25 et do tří měsíců od zaregistrování se u veřejné sužby zaměstnanosti nabídnuto Daší informace Massimiiano Mascherini, vedoucí výzkumu mam@eurofound.europa.eu Evropská nadace pro zepšení životních a pracovních podmínek Wyattvie Road, Loughinstown, Dubin 18, Irsko Teefon: (+35 1) E-mai: information@eurofound.europa eu Internetová stránka: zaměstnání, možnost vzděávání nebo jiné aktivační opatření prostřednictvím pánu osobního rozvoje. Poitiky zaměstnanosti Mnoho zemí zavedo různé pobídky (daňové úevy, dotace, snížení nemzdových nákadů práce atd.), aby podnítio podniky k přijímání a škoení madých idí a aby pro ně vytvářeo nové pracovní příežitosti. V Maďarsku osoby vstupující na trh práce dostávají startovací kartu, která patí dva roky. Zaměstnavateé, kteří přijmou osoby se startovací kartou, patí nižší příspěvky na sociání pojištění. Některé země zavedy specifická opatření ke stimuaci přijímání osob se zdravotním postižením nebo pocházejících ze znevýhodněných poměrů. Některé země zavedy specifická opatření na podporu podnikání a samostatné výděečné činnosti madých formou poskytování speciáních sužeb madým idem ochotným zaožit si vastní podnik. A v neposední řadě pro odstranění ogistických a praktických překážek zaměstnanosti mádeže téměř všechny země zavedy granty na geografickou mobiitu a jiná speciání opatření zaměřená na madé idi se zváštními potřebami nebo na madé idi pocházející ze znevýhodněných poměrů nebo s přistěhovaeckým původem. Závěr S cíem pomoci návratu madých idí na trh práce nebo do vzděávacího procesu všechny čenské státy EU zavedy ceou škáu poitických opatření. Některá z těchto opatření již fungují někoik et, kdežto jiná bya zavedena nedávno s cíem vyrovnat se s probémy, které přinesa hospodářská krize, a s jejími důsedky pro madé idi. První výsedky studie ukazují, že tyto země zavedy řadu různých kombinovaných přístupů, jejichž cíem je zepšit možnost získávání znaostí, schopností a dovedností potřebných na trhu práce a přitom vytvářet nové a epší příežitosti pro madé idi. Jak se zdá, většina čenských států tyto své iniciativy diverzifikovaa, aby odpovíday rozičným profiům podskupin idí spadajících do kategorie NEET, přičemž věnovaa pozornost rovněž zraniteným skupinám, u kterých je vyšší pravděpodobnost kumuace znevýhodnění a vyoučení z trhu práce. Přestože tato opatření bya v posední době upravena nebo upatněna, ze zjištění vypývá, že vyhodnocení těchto programů dosud není k dispozici. Posouzení účinnosti takových iniciativ má však kíčový význam, zejména v dobách úsporných opatření, kdy je efektivnější využívání zdrojů naprosto nezbytné. V této souvisosti se vyhodnocení efektivnosti vybraného souboru poitických opatření zaměřených na podporu zaměstnatenosti madých idí v osmi evropských zemích stane součástí úpných výzkumných zpráv nadace Eurofound o madých idech a o skupině NEET, které mají být zveřejněny v roce TJ CS-C EF/11/72/CS