TRENDY A TENDENCE VE VZDĚLÁVACÍCH TECHNOLOGIÍCH V ROCE 2013

Transkript

1 TRENDY A TENDENCE VE VZDĚLÁVACÍCH TECHNOLOGIÍCH V ROCE 2013 Konference ICT ve školství, IDG 19. března 2013, Praha Ondřej NEUMAJER ondrej@neumajer.cz

2 Obsah příspěvku Vybrané vyzrálé trendy ve školách a technologie ovlivňujících vzdělávání v zahraničí i ČR: Cloud Computing, elektronické učebnice, ICT v MŠ, převrácená výuka, svobodný software, BYOT, OER, DUMy, MOOC, VLE, PLE, LMS, školní IS

3 Horizon Report 2013 Higher Education Edition nejvýznamnější předpověď vývoje na poli technologií využívaných pro vzdělávání New Media Consortium, EDUCAUSE (mezinárodní asociace vysokých škol). Horizont 1 roku: převrácená třída, masivní otevřené online kurzy (MOOC), mobilní aplikace, tablety. Horizont 2-3 let: rozšířená realita, výukové hry a gamifikace, internet věcí, analýza výukových výsledků. Uvedení na YouTube Horizon Report 2013,

4 Přenosné počítače dneška krize identity notebooků notebook netbook ultrabook (~ <7 sec. <18 mm, <1,5 kg, <14, SSD) tabletkonvertibilní notebook/ultrabook/tablet čtečka (e-book) smartphone padphone phablet Technologické změny zásadně předurčují způsoby využití.

5 Cloud Computing Poskytování služeb či programů dostupných z internetu prostřednictvím webového prohlížeče jakéhokoli zařízení. pošli mi to nasdílej mi to Projevy a důsledky: přesun aplikací (SW) a dat (vzdělávacího obsahu) ze škol do cloudu dostupné odkudkoli a kdykoli, přesun správy počítačů a serverů na poskytovatele, konec instalování a aktualizací SW ve škole, nutné kvalitní připojení k internetu, vzájemně uzavřené ekosystémy Microsoft/Apple/Google, např.: Microsoft Office 365, Google Apps, Škola OnLine

6 Bring Your Own Technology (BYOT, BYOD) žáci chtějí využívat vlastní zařízení i ve škole (chytré telefony, tablety, netbooky), synergie při využití cloud computingu (odkudkoli, kdykoli), nutné pokrytí areálu školy wifi. ZŠ: 23,8 %, SŠ: 62,4 % škol umožňuje připojit do školní sítě Vznik mnoha nových otázek: zařízení žáků (ČŠI VZ 2011/12) Co se žáky, kteří vlastní zařízení nemají? Co krádeže? Kdo žákům (a učitelům) pomůže s technickými problémy? NEA Today (heterogenita: různý HW, OS, aplikace nároky na ICT gramotnost) Musí škola filtrovat data z internetu? Kde zařízení nabíjet? Nutné revize zařízení (Vyhl. 73/2010 Sb.)? Ve firmách problémy s bezpečností (viry, ochrana dat). Pro úspěch nutná: vize (školy), plánování (ICT plán), vzdělávání učitelů (všechny platformy), pravidla užívání (školní řád), připojení

7 Všudypřítomnost ICT Příležitost pro vzdělávání přenáší učení za školní zdi stále více informací se žáci dozvídají mimo školu, otevírá možnosti skutečně personalizovaného učení deklarováno, víceméně neplněno (PC, styly učení), ICT může dle výzkumů zlepšovat studijní výsledky ale nemusí, záleží na provedení výukové aktivity učitelem, všudypřítomné technologie umožňují dělat věci jinak umožňují dělat věci, které bychom bez nich dělat nemohli, vytváří disruptivní inovace ve vzdělávání převratná není technologie, ale využití, pro žáky atraktivní platforma učení pro žáky prostředky z jejich doby, nikoli z doby křídové. Foto Ondřej Neumajer, 2012 Components of a 21st Century Classroom - An infographic by the team at Open Colleges

8 Elektronické (interaktivní) učebnice Elektronické učebnice umožňují použití interaktivních materiálů (fotky, ilustrace, audio, video, 2D i 3D animace, mapy apod.) a využívají aktivity žáka (vpisování poznámek, zpětná vazba testováním či dotazníkem) s cílem více jej zapojit do procesu učení. Často jsou provázány s tištěnými materiály. Interaktivní učebnice v ČR chápána nejčastěji jako SW pro výuku s interaktivní tabulí, či např. s tabletem. Více platforem: ibooks Author (Apple), FlexiLearn (Nakladatelství Fraus), MIUč (Nová Škola), Computer Media, Nakladatelství Alter. Probíhají ověřování využívání pouze elektronických učebnic.

9 Trend zavádění ICT do mateřských škol Mnohé MŠ již ICT využívají, postupně se formuje i pedagogická teorie (např. kniha I. Kalaše), v ČR např. poč. stanice IBM KidSmart Young Explorer, značně urychlil prodej tabletů (boom posledních Vánoc), VZ ČŠI 2011/12: ICT ve 4 % hospit. hod., mnohé školky nechtějí podporovat domácí nadužívání ICT zabavení dětí místo kvalitního trávení času s rodiči. KALAŠ, I. Spoznávame potenciál DT v predprimárnom vzdelávaní. UNESCO,2011. ISBN

10 Otevřené, volně dostupné výukové zdroje OER Open Educational Resources, jsou vzdělávací dokumenty a média: on-line volně přístupné, v otevřeném formátu (popsaný standard), s otevřenou licencí (např. Creative Commons). Může se jednat o e-learningové kurzy, studijní materiály, výukové objekty, digitální učební materiály (DUM), učebnice, videa, testy, software atp. Zvyšují dostupnost vzdělání, snižují cenu vzdělání (pro studenta), mohou pomáhat šířit equity (spravedlnost v přístupu k výukovým zdrojům), mají-li všichni vybavení, jejich využití je podmíněno ICT gramotností. EK připravuje iniciativu Opening up Education. Wikipedia: Open Educational Resources,

11 Volně dostupné zdroje pro podporu demokracie Vláda ČR se zavázala v rámci akčního plánu Partnerství pro otevřené vládnutí zveřejnit deset klíčových databází spravovaných státními orgány (př.: obchodní či insolvenční rejstřík, IS o veřejných zakázkách, výsledky voleb) ve standardizované a strojově čitelné podobě. ČSÚ zveřejnil (XML, DBF) výsledky voleb. Ukázky zpracování výsledků: Pravděpodobné rozdělení voličů podle dosaženého vzdělání Kde kandidáti uspěli dle obcí

12 DUM digitální učební materiály Původní definice: DUMy jsou zejm. pracovní listy, prezentace, testy, videa a zvukové ukázky, které lze používat ve výuce. Označení DUM vzniklo v roce 2007 pro digital learning object a bylo použito pro nový modul Metodického portálu RVP.CZ. Původní specifika DUM: soulad s RVP, přiřazení k očekávanému výstupu, Statistika 2013: garantována kvalita a obsahová správnost, z RVP.CZ nepotřebují speciální SW, staženo přes půl milionu DUMů možnost tisku a okamžitého použití, měsíčně! určeny k přímému užití ve výuce, šířeny pod otevřenou licencí. Popularizaci DUMům zajistil projekt EU peníze školám. NEUMAJER, Ondřej. Historie DUMů na portálu RVP. Metodický portál:

13 Česká úložiště výukových objektů, např.: Metodický portál RVP.CZ, VeŠkole.cz, DUMY.CZ, Virtuální knihovna Sborovna.cz, Výukové materiály Zkola, Učení OnLine, EduBase, ActivUcitel.cz; Dohromady více než 130 tisíc DUMů, liší se zejm.: kvalitou (velmi různorodá, dle recenzního systému), formáty (otevřené vs. uzavřené, interakt. tabule, vlastní), licencí (Creative Commons, vlastní, neuvedena= ), cenou (zdarma, registrace, nutno vlastnit daný SW). Autory jsou téměř vždy učitelé! DUMy na školních webech. Metaúložiště EUN: Learning Resource Exchange for Schools (LRE).

14 Soutěže o nejlepší výukový objekt/projekt DOMINO (NIDV) ORIGIN (KVIC, G a JŠ Hladnov) etwinning Quality Label (NAEP) Partners in Learning Forum ČR (Microsoft) NEUMAJER, Ondřej. Desatero pro organizaci soutěže o nejlepší DUM. Metodický portál:

15 Svobodný software (free software) k dispozici také zdrojový kód, právo tento SW používat, modifikovat a distribuovat, zpravidla zdarma. Téměř pro každý běžný SW využívaný na ZŠ, SŠ lze zdarma pořídit alternativu v oblasti svobodného SW (příp. cloud aplikace): funkce většinou srovnatelné, v naprosté většině lokalizovány do češtiny, někdy slabší ergonomie ovládání (použitelnost), často slabší uživatelská podpora, přetrvávající problémy s interoberabilitou (datové formáty). Svobodný software má méně lobistů, mnoho dostupných seznamů SW.

16 Masivní on-line otevřené kurzy MOOC kurzy pro veřejnost dostupné přes web. první představil Dave Cormier v roce 2008, boom spustila Stanfordova univerzita v 2011, účast zdarma, někdy zpoplatněn certifikát VŠ, využívají otevřené zdroje (OER), nutná motivace studenta, zejm. VŠ. Lze je dělit na: cmoocs příklon ke konektivismu, xmoocs tutorované, založené zejm. na on-line materiálech (Coursera, edx). V ČR zatím pouze volně ke stažení záznamy přednášek: Elportál MUNI, VŠE Mediasite, VŠB Mediasite, ČVÚT atp. V pedagogice PedF UK Vzdělávací technologie 21. století. Dave Cormier Bořivoj Brdička, VT21 První pokus o MOOC Vzdělávací technologie pro 21. století na RVP.CZ

17 Převrácená výuka (Flipped Learning) Žáci se na hodinu připravují sledováním videí (př. Khan Academy), podcastů, on-line zdrojů a čtením připravených článků. Žáci shrnou, co se dozvěděli a připraví si otázky, čemu nerozumí. Ty vloží do prostředí vzdělávací soc. sítě (VLE). Učitel setřídí otázky, připraví výukové aktivity zaměřené na problematická témata. Bezproblémová témata vynechává. Prezenční výuka probíhá zejm. metodou problémového vyučováním. Role učitele je spíše facilitátorská. Převrácená výuka četně implementována, ale různými způsoby. Kastellet Skole, Oslo, 2012 eschool News. Flipped learning: A response to five common criticisms

18 Osobní vzdělávací prostředí (Personal Learning Environments, PLE) jsou systémy, které pomáhají studentům převzít kontrolu a řídit své vlastní učení. Zásadními vlastnostmi je možnost komunikovat s ostatními aktéry v procesu učení a zanechávat na internetu viditelnou digitální stopu. PLE poskytuje podporu studentům, kteří: si stanovují vlastní vzdělávací cíle, chtějí řídit vlastní učení (jeho obsah i proces), komunikují o tom, co a jak se učí s ostatními (studenty, učiteli atp.). flickr.com/photos/5tein/ PLE představuje integraci více Web 2.0 technologií, př.: blogy, wiki, RSS kanály, webináře, soc. sítě, videa, otevřené e-learning kurzy

19 Školní on-line prostředí pro řízení učení a administrativu Konvergence VLE (Virtual Learning Environment): LMS (Learning Management Systems), př. Moodle, ZŠ: 18,7 % školní IS (Škola OnLine, Bakaláři atp.), SŠ: 49,2 % škol využívá komunik. platforma s rodiči (školní web, SMS, ŠIS), e-learning (ČŠI VZ 2011/12) vzděl. sociální sítě (př. Edmodo, Schoology, itřída). Vše nově nutně dostupné z mobilních zařízení. Př. v Norsku má 96 % ZŠ přístup k VLE (Fronter). Profil Škola21 indikátor č. 20 elearning Rok 2012: elearning je 2. na seznamu největších problémů!

20 Profesní rozvoj učitelů, resp. DVPP Patrné (AK DVPP) nové způsoby, např.: e-learning (blended-learning, m-learning), webináře online přenos vícedruh. medií, virtuální hospitace, on-line videa, on-line komunity (profesní asociace, GEG, MS), přehlídky (DUM), osobní vzdělávací prostředí (PLE). Zákon č. 563/2004 Sb. o ped. prac. stanovuje: k DVPP přísluší volno v rozsahu 12 prac. dnů ve šk. roce. ČŠI zjistila roční výdaje na DVPP v roce 2010: učitel ZŠ 715 Kč, učitel SŠ 472 Kč tzn. e-vzdělávání je výhodné. Google Hangout Mainstream pedagogické teorie zatím e-vzdělávání nereflektuje! STARÝ, K., DVOŘÁK, D., GREGER, D., DUSCHINSKÁ, K. Profesní rozvoj učitelů. Praha : Karolinum, 2012.

21 Další trendy (co se už nevešlo) Sociální sítě a jejich využití ve vzdělávání (Facebook, Google+, Líbímseti.cz, Lidé.cz, Spolužáci.cz, Alik.cz, Edmodo, TwinSpace, itřída ) Gamifikace a výukové hry zapojovány stále častěji. 1:1 computing v podobě tabletových tříd se ověřuje na několika ZŠ. Rozšířená realita (augmented reality) se postupně vyvíjí pro vzdělávací účely. Analýza výukových výsledků. V technologiích začíná být ekonomy spatřován prostředek k celkové úspoře nákladů na vzdělávání!???

22

23 Infografika učebna 21. století Components of a 21st Century Classroom - An infographic by the team at Open Colleges

24 It is not necessary to change. Survival is not mandatory. W. Edwards Deming American Consultant, Stastistician and Educator

25 Výzkum informační výchovy na ZŠ Pedagogická fakulta, Univerzita Karlova v Praze Děkujeme za vyplnění dotazníku

26 to byly TRENDY A TENDENCE VE VZDĚLÁVACÍCH TECHNOLOGIÍCH V ROCE 2013 sdasdasdcsacasd Ondřej Neumajer ondrej@neumajer.cz