HORNÍ BEÿKOVICE (KATASTRÁLNÍ ÚZEMÍ: HORNÍ BEÿKOVICE) ODŸVODNÃNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU - TEXTOVÁ»ÁST

Transkript

1 Tento projekt byl spolufinancován z prost edk Evropského fondu pro regionální rozvoj HORNÍ BEÿKOVICE (KATASTRÁLNÍ ÚZEMÍ: HORNÍ BEÿKOVICE) ODŸVODNÃNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU - TEXTOVÁ»ÁST PAFF - architekti Ing. arch. Ladislav Bareö DUBEN 2011

2 POÿIZOVATEL: MÏstsk ú ad Roudnice nad Labem adresa: MÏstsk ú ad Roudnice nad Labem Ú ad územního plánování Karlovo nám Roudnice n. Labem SPRÁVNÍ ORGÁN VYDÁVAJÍCÍ ÚZEMNÍ PLÁN: Obec Horní Be kovice adresa: Obec Horní Be kovice Pod ipská Horní Be kovice PROJEKTANT: Ing. arch. Ladislav Bareö,»KA adresa: PAFF - architekti Ing. arch. Ladislav Bareö Na Zájezdu 18/ Praha 10 tel./fax: paff@post.cz... Ing. arch. Ladislav Bareö

3 OBSAH: 1) Postup po ízení územního plánu 1 2) Vyhodnocení souladu s politikou územního rozvoje a územnï plánovací dokumentací vydanou krajem, vyhodnocení koordinace vyuûívání území z hlediska öiröích vztah 1 2.1) Vyhodnocení souladu s poûadavky vypl vajícími z PÚR»R 2.2) Vyhodnocení souladu s poûadavky vypl vajícími z ÚPD vydané krajem 2.3) Vyhodnocení souladu s poûadavky vypl vajícími z ÚAP ORP Roudnice nad Labem (vyhodnocení d sledk eöení ve vztahu k rozboru udrûitelného rozvoje území) 2.4) Poûadavky na eöení ÚPD sousedních obcí vypl vající z návrhu ÚP 3) Vyhodnocení souladu s cíli a úkoly územního plánování 3 4) Vyhodnocení souladu s poûadavky stavebního zákona a jeho provádïcích p edpis 3 5) Vyhodnocení souladu s poûadavky zvláötních právních p edpis soulad se stanovisky dotëen ch orgán podle zvláötních právních p edpis 3 6) Vyhodnocení splnïní zadávací dokumentace 3 7) Komplexní zd vodnïní p ijatého eöení 4 7.1) Základní údaje o eöeném území 7.2) Obyvatelstvo 7.3) Návrhová velikost 7.4) Stavební a bytov fond 7.5) Ekonomická základna 7.6) DoplÚující informace a zd vodnïní (ve ËlenÏní textové Ëásti ÚP Horní Be kovice) 8) Vyhodnocení vliv na udrûiteln rozvoj území a informace, jak bylo respektováno stanovisko k vyhodnocení vliv na ûivotní prost edí 13 9) Vyhodnocení p edpokládan ch d sledk navrhovaného eöení na ZPF a na PUPFL ) Vöeobecné údaje o zemïdïlském p dním fondu v eöeném území 9.2) Vyhodnocení p edpokládan ch d sledk navrhovaného eöení na ZPF 9.3) Vöeobecné údaje o lesích v eöeném území 9.4) Ochrana les 9.5) Navrhovaná opat ení 10) Rozhodnutí o námitkách a jejich od vodnïní 20 11) Vyhodnocení p ipomínek 20 PÿÍLOHA: Návrh eöení poûadavk obrany státu, poûární ochrany a civilní ochrany 1) Poûadavky obrany státu 20 2) Poûadavky poûární ochrany 20 3) Poûadavky civilní ochrany 20 PÿÍLOHA: P ehled limit vyuûití území (koordinaëní v kres) 1) Hranice územních jednotek 21 2) Zp sob vyuûití území 21 3) Limity vyuûití území vypl vající z ÚPD vydané krajem 21 4) Limity vyuûití území stanovené v p edpisech a rozhodnutích 21 5) Dalöí omezení v území 23

4 SEZNAM V KRESŸ: název 4 KOORDINA»NÍ V KRES 5 äiräí VZTAHY 6 V KRES PÿEDPOKLÁDAN CH ZÁBORŸ PŸDNÍHO FONDU

5 PODKLADY A ZDROJE INFORMACÍ: - mapové podklady: - základní mapa»r M 1 : , - základní mapa»r M 1 : , - mapy KN M 1 : 2 880, - základní vodohospodá ská mapa»r M 1 : , - silniëní mapa»r M 1 : , - turistická mapa K»T M 1 : ortofotomapy (GEODIS BRNO a. s.) - Obecní ú ad Horní Be kovice - Politika územního rozvoje»eské republiky (Praha, 2008) - ÚP VÚC okresu LitomÏ ice (TERPLAN, 1996) - Zadání zásad územního rozvoje Ústeckého kraje (Ústí nad Labem, 2007) - Katastrální ú ad Ústeckého kraje, pracoviötï LitomÏ ice - Augustin SedláËek: Místopisn slovník historick (Praha 1908) - I. Vojenské mapování - Josefské (Státní úst ední archiv»r) - II. Vojenské mapování - Frantiökovo (Státní úst ední archiv»r) - III. Vojenské mapování - Frantiöko josefské (Mapová sbírka UK Praha, Praha) - IndikaËní skica (Státní úst ední archiv»r, Praha) - Státní archeologick seznam (Národní památkov ústav, Praha) - Seznam kulturních památek (Národní památkov ústav, Praha) - Retrospektivní lexikon obcí»r (»SÚ a MV»R) - Statistick lexikon obcí»r 1992 (»SÚ a MV»R) - V sledky sëítání lidu, dom a byt 2001 (»SÚ) -»esk hydrometeorologick ústav (»HMÚ) - Jaromír Demek a kol.: ZemÏpisn lexikon»sr, Hory a níûiny (Academia 1987) - VlËek a kol.: ZemÏpisn lexikon»sr, Vodní toky a plochy (Academia 1987) - VÚV T. G. M., Praha - ÚSES (I. M. Rothbauer - projekëní atelier, Ústí nad Labem) - Löw a spol.: Typologie Ëeské krajiny - Zdenka Neuhäuslová a kol.: Mapa potenciální p irozené vegetace»eské republiky (Praha 1998) - F. Jonáö a kol.: Pozemkové úpravy - vïstník MéP»R (roëník 1996, Ëástka 4) - ZemÏdÏlská vodohospodá ská správa, pracoviötï LitomÏ ice - OPRL 2010 (ÚHÚL Brand s nad Labem) - Loûiska nerostn ch surovin, registr sesuv a jin ch svahov ch deformací (Geofond»R) - V sledky sëítání automobilové dopravy (ÿsd, Praha 2005) - Index radonového rizika (»eská geologická sluûba) - Program rozvoje vodovod a kanalizací Ústeckého kraje, - SeveroËeské vodovody a kanalizace, a. s. -»EZ Distribuce a. s. - SeveroËeská plynárenská a. s. -»EPRO a. s. - Telefónica O2 CZECH REPUBLIC a. s. -»eské radiokomunikace a. s. - Vodafone Czech Republic a. s. - VUSS LitomÏ ice

6 ODŸVODNÃNÍ ÚP HORNÍ BEÿKOVICE - TEXTOVÁ»ÁST 1) Postup po ízení územního plánu Zastupitelstvo obce rozhodlo dle zákona Ë. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním ádu (stavební zákon), o po ízení nové územnï plánovací dokumentace. UrËen m zastupitelem je pan Václav Fousek, starosta obce. Zpracovatelem územního plánu je Ing. Arch. Ladislav Bareö. O po ízení územního plánu poûádala obec Horní Be kovice v souladu s 6, odst. 1 písmeno c) zákona Ë. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním ádu obecní ú ad s rozöí enou p sobností (MÏstsk ú ad Roudnice nad Labem), kter zpracoval a projednal návrh zadání v souladu s 20 stavebního zákona. Po izovatel ve spolupráci s urëen m zastupitelem zpracoval a následnï zve ejnil (i zp sobem umoûúující dálkov p ístup) návrh zadání, coû po izovatel v souladu s ustanovením 47 odst. 2 platného stavebního zákona oznámil ve ejnou vyhláökou. V souladu s ustanovením 47 odst. 2 stavebního zákona byl rozeslán návrh zadání spoleënï s v kresem zámïr vöem dotëen m orgán m a nad ízenému orgánu územního plánovaní. Podle 47 odst. 2 stavebního zákona byly s návrhem zadání seznámeny rovnïû orgány územního plánování sousedních územních obvod. 2) Vyhodnocení souladu s politikou územního rozvoje a územnï plánovací dokumentací vydanou krajem, vyhodnocení koordinace vyuûívání území z hlediska öiröích vztah 2.1) Vyhodnocení souladu s poûadavky vypl vajícími z PÚR»R Správní obvod ORP Roudnice na Labem je souëástí rozvojové osy OS2 Praha - Ústí nad Labem - hranice»r (Dresden), která zajiöùuje propojení západní Ëásti»R s v chodními oblastmi SRN vëetnï Berlína. Tato orientace (spolu s efektem nové dálnice D8 Praha Ústí nad Labem SRN a jiû existujícím pr tahem I. tranzitního ûelezniëního koridoru) vyvolá inovaëní a rozvojové podnïty v p ilehlém územním pásu, jehoû souëástí je i správní území obce Horní Be kovice. Kritéria a podmínky pro rozhodování o zmïnách v území jsou Politikou územního rozvoje definována zejména zlepöováním podmínek pro p íznivé ûivotní prost edí a zajiöùování ochrany p írodních, civilizaëních a kulturních hodnot v území. Územní plán bude vytvá et p edpoklady pro udrûiteln rozvoj území a stanovovat podmínky pro hospodárné vyuûívání zastavïného území. Z hlediska sítí dopravní infrastruktury je politikou územního rozvoje sledován v ORP Roudnice nad Labem stávající I. tranzitní ûelezniëní koridor, dálnice D8 a koridor vodní dopravy Labe a koridor vysokorychlostní ûelezniëní dopravy (VR1). ÿeöené území není specifickou oblastí. Vyhodnocení: Koridory dopravní infrastruktury procházející ORP Roudnice nad Labem nemají na eöené území p ím vliv. ÚP Horní Be kovice jsou zejména vymezeny zastavitelné plochy urëené pro bydlení, jejichû rozsah odpovídá umístïní obce v rozvojové ose. V krajinï je pozornost soust edïna na up esnïní a vymezení regionálních a místních systém ekologické stability. Vláda»R schválila Politiku územního rozvoje»eské republiky Usnesením Ë. 929 z 20. Ëervence PÚR stanovuje republikové priority územního plánování pro zajiötïní udrûitelného rozvoje území, vymezuje rozvojové oblasti a osy, vymezuje oblasti se specifick mi hodnotami a se specifick mi problémy mezinárodního a republikového v znamu, vymezuje plochy a koridory dopravní a technické infrastruktury mezinárodního a republikového v znamu a stanovuje ve vymezen ch oblastech kriteria a podmínky pro rozhodování. 2.2) Vyhodnocení souladu s poûadavky vypl vajícími z ÚPD vydané krajem SouËasnÏ platnou nad azenou územní dokumentací je ÚP VÚC okresu LitomÏ ice (Terplan a. s., Praha), kter byl schválen usnesením Vlády»R Ë. 110/1996 dne 7. února 1996 a závazná Ëást byla vyhláöena na ízením Vlády»R Ë. 64/1996 Sb. Dokumentace byla upravena dle ustanovení 187 odst.7) zákona Ë. 183/2006 Sb., v platném znïní, s úëinností od Pro eöené území z této dokumentace vypl vá zejména poûadavky na ochranu krajinného rázu ( eöené území je souëástí ochranného pásma Národní p írodní památky ÿíp) a na ochranu dalöích limit vyuûití území regionálního a nadregionálního v znamu (trasy technické a dopravní infrastruktury, vyhláöená ochranná pásma vëetnï CHOPAV ap.). Nad azenou ÚPD nejsou v eöeném území vymezeny ve ejnï prospïöné stavby. Z hlediska navrûen ch limit vyuûití území jsou poûadavky, které plynou z nad azené ÚPD pro eöené území, do ÚP Horní Be kovice zapracovány: vymezení regionálního a nadregionálního ÚSES: - regionální biocentrum Ë Vzhledem ke zmïnám legislativního rámce územního plánování bylo zpracováno a dne zastupitelstvem Ústeckého kraje schváleno Zadání zásad územního rozvoje Ústeckého kraje. Ze zadání vypl vají nové priority rozvoje kraje definované poûadavky zejména na revitalizaci krajiny a obnovu její ekologické stability, vytvá ení podmínek pro vznik nové ekonomické struktury kraje odpovídající ekonomick m a technologick m trend m 21. století v prost edí Evropské unie, rozvoj lidsk ch zdroj a p izp sobení nad místní dopravní a technické infrastruktury nov m strategick m cíl m. Prioritním cílem je zásadní ozdravïní ûivotního prost edí sídel a krajiny. Jedná se o podmínku pro dosaûení vöech ostatních cíl a dílëích program. 1

7 Bez podstatného, markantnï viditelného zlepöení ûivotního prost edí nelze docílit stability obyvatelstva, zejména kvalifikovan ch pracovních sil, nelze reálnï oëekávat rozvoj ûádoucích podnikatelsk ch aktivit p ispívajících k nezbytné restrukturalizaci ekonomické základny. Dosavadní ekonomická základna regionu orientovaná svou podstatnou Ëástí na v robní Ëinnosti svázané s palivo energetick m komplexem a tïûk m pr myslem, vyuûívající území regionu nad mez jeho p irozené kapacity, ztratila perspektivu svého dalöího extenzivního rozvoje. Vyhodnocení: ÚP Horní Be kovice plnï respektuje limity vyuûití území a dalöí omezení v území vypl vající z ÚP VÚC okresu LitomÏ ice. Územní plán je zamï en na zachování historického charakteru sídla tím, ûe stanovuje prostorové a dalöí regulativy funkëního vyuûití území v závislosti na charakteru uspo ádání zástavby jednotliv ch Ëástí sídla. V rámci poûadavk vypl vajících z platné legislativy je zajiötïna ochrana archeologick ch nález a zajiötïní archeologického pr zkumu. Ochrana krajinného rázu a dalöí poûadavky na ochranu p írody a trvale udrûitelného rozvoje území jsou zajiötïny zejména ËlenÏním funkëního vyuûití území v závislosti na poûadavcích na ochranu p írodních hodnot území (od ploch p írodních, kde bude prioritou ochrana ekologick ch funkcí, aû po plochy zemïdïlské, s bïûn mi zemïdïlsk mi Ëinnostmi). Územním plánem je vymezen územní systém ekologické stability. 2.3) Vyhodnocení souladu s poûadavky vypl vajícími z ÚAP ORP Roudnice nad Labem (vyhodnocení d sledk eöení ve vztahu k rozboru udrûitelného rozvoje území) ÚzemnÏ analytické podklady pro území ORP Roudnice nad Labem byly zpracovány ke dni Z ÚAP pro eöené území vypl vají poûadavky na respektování stávajících limit vyuûití území a dalöích omezení v území v oblasti sledovan ch jev : - památková ochrana - archeologické nálezy - ochranné pásmo NKP ÿíp - ochranné pásmo vodních zdroj a (CHOPAV) SeveroËeská k ída - ochranné pásmo dráhy - ochranné pásmo silnice -»OV a její ochranné pásmo - ochranné pásmo nadzemního vedení VN 22 kv - ochranné pásmo produktovodu - ochranné a bezpeënostní pásmo VTL plynovodu - ochranné pásmo ve ejného poh ebiötï - ochranné pásmo lesa Vyhodnocení: Známé limity vyuûití území jsou zachyceny v koordinaëním v krese a v textové Ëásti od vodnïní. Návrh koncepce rozvoje eöeného území je existenci limit vyuûití p izp soben. V od vodnïn m p ípadech ménï v znamn ch tras rozvodn ch sítí technické infrastruktury je, jako podmínka eöení, navrûena p eloûka Ëástí tïchto sítí. Ze zpracovaného Rozboru udrûitelného rozvoje území vypl vají pro území obce Horní Be kovice tyto známé hlavní p íleûitosti a hrozby: - rozvoj cestovního ruchu (dan p ítomností národní kulturní památky ÿíp a p ítomností dalöích kulturních a historick ch hodnot v území) - v skyt star ch ekologick ch zátïûí - demografick v voj (pokles poëtu obyvatel, stárnutí populace, vysok relativní úbytek dïtí) - stagnace rozvoje obce (d sledek omezen ch investic do bydlení) - naruöení tradiëní struktury obce (d sledek p edimenzování zastaviteln ch ploch pro bydlení) Koncepce ÚP Horní Be kovice budou zamï eny na vytvá ení ochrany hlavních hodnot území uveden ch ve zpracovaném Rozboru udrûitelného rozvoje území: - v skyt loûisek nerostn ch surovin - CHOPAV SeveroËeská k ída - kvalita ovzduöí - ochrana území se zv öenou hodnotou krajinného rázu (Ëást území) - p íznivé podmínky pro zemïdïlskou v robu (rostlinná v roba, chmelnice, sady) - vyööí lesnatost území - kvalitní dopravní napojení (dálnice, silnice I. t ídy, ûeleznice) - ve ejn vodovod, stoková síù zakonëená Ëistírnou odpadních vod, ploöná plynofikace obce - existence základní i mate ské ökoly, zdravotního st ediska a dalöích zdravotnick ch za ízení Vyhodnocení: ÚP Horní Be kovice je v oblasti koncepcí rozvoje dopravní a technické infrastruktury zamï en na ochranu stávajících tras a sítí. Celková koncepce obsluhy území se vlivem navrûeného rozvoje nebude mïnit. Tím jsou vytvo eny dobré p edpoklady pro rozvoj technické a dopravní obsluhy vymezen ch zastaviteln ch ploch. Koncepce likvidace splaökov ch vod p edpokládá napojení vöech navrûen ch staveb na stokov systém oddílné splaökové kanalizace zaústïné do skupinové Ëistírny odpadních vod. 2

8 Návrhem funkëního ËlenÏní území, které vymezuje ve stávajících Ëástech zastavïného území rozsáhlé plochy smíöen ch obytn ch území, jsou vytvo eny dobré p edpoklady pro umísùování za ízení obëanského vybavení a neruöící v roby. Koncepce rozvoje sídla zamï ená na obytnou zástavbu, v navrûeném rozsahu, je dána úspïöností realizace rozvojov ch zámïr v uplynulém období deseti let. V tomto období byla realizována velká rozvojová lokalita v západní Ëásti sídla. Navrûen rozsah zastaviteln ch ploch odpovídá poloze obce v rozvojové ose stanovené PÚR»eské republiky a reaguje tak na dobrou dopravní dostupnost okolních velk ch sídel vëetnï Prahy. Ochrana krajinného rázu a dalöí poûadavky na ochranu p írody jsou zajiötïny zejména ËlenÏním funkëního vyuûití území v závislosti na poûadavcích na ochranu p írodních hodnot území (od ploch p írodních, kde bude prioritou ochrana ekologick ch funkcí, aû po plochy zemïdïlské, s bïûn mi zemïdïlsk mi Ëinnostmi). Územním plánem je vymezen územní systém ekologické stability, kter je ve své regionální Ëásti zamï en na ochranu stávajících p eváûnï lesních porost. V Ëásti místního systému ekologické stability jsou navrûená biocentra a biokoridory vymezeny na nelesní p dï p eváûnï jako urëené k zaloûení.»ásti takto vymezen ch biocenter a biokoridor jsou vymezeny také jako ve ejnï prospïöná opat ení. V oblasti dalöího ËlenÏní zemïdïlské p dy na jednotlivé pozemky, vëetnï zajiötïní p ístupov ch komunikací a doprovodné liniové zelenï, jsou územním plánem vytvo eny podmínky pro eöení v návazn ch pozemkov ch úpravách. Zastavitelné plochy jsou eöeny vûdy v souvislosti se zastavïn m územím. Základní síù úëelov ch komunikací, slouûící k zajiötïní pr chodnosti území je chránïna a vymezena jako plocha dopravní infrastruktury. 2.4) Poûadavky na eöení ÚPD sousedních obcí vypl vající z návrhu ÚP Z hlediska po izování ÚPD sousedních obcí je t eba sledovat zejména koordinaci poûadavk vypl vající z platné nad azené ÚPD (systémy regionálního a nadregionálního ÚSES). Obec Horní Be kovice je Ëlenem Sdruûení obcí okresu LitomÏ ice pro nakládání s odpady - SONO, Euroregionu Labe - Elbe, Mikroregionu Pod ipsko a Ëlenem Svazu mïst a obcí»r. Sousední územní obvody kraj ORP obec katastrální území Ústeck Roudnice nad Labem Kostomlaty pod ÿípem Kostomlaty pod ÿípem»ernouëek»ernouëek St edoëesk MÏlník JevinÏves JevinÏves Spomyöl Spomyöl Cítov DaminÏves Cítov 3) Vyhodnocení souladu s cíli a úkoly územního plánování Územní plánování ve ve ejném zájmu chrání a rozvíjí p írodní, kulturní a civilizaëní hodnoty území, vëetnï urbanistického, architektonického a archeologického dïdictví. P itom chrání krajinu jako podstatnou sloûku prost edí ûivota obyvatel a základ jejich totoûnosti. S ohledem na to urëuje podmínky pro hospodárné vyuûívání zastavïného území a zajiöùuje ochranu nezastavïného území a nezastaviteln ch pozemk. Zastavitelné plochy se vymezují s ohledem na potenciál rozvoje území a míru vyuûití zastavïného území. Vyhodnocení: Územní plán je zpracován pro pot eby eöení aktuálních problém obce tak, aby byl umoûnïn územní rozvoj v souladu se zájmem o v stavbu rodinn ch dom, za ízení obëanského vybavení, za ízení urëen ch pro v robu a zájmem o zdokonalování eöení technické obsluhy území. V sledkem po ízení územního plánu je závazn dokument vytvá ející p edpoklady pro vyváûen rozvoj vöech funkëních sloûek v eöeném území a regulaci jejich optimálních územních vztah. Návrh je zamï en na eöení územnï technick ch, urbanistick ch a architektonick ch podmínek vyuûití území, stanoví p ípustné, nep ípustné, pop. podmíneëné funkëní vyuûití a uspo ádání území a ploch a jejich základní prostorovou regulaci. 4) Vyhodnocení souladu s poûadavky stavebního zákona a jeho provádïcích p edpis Územní plán Horní Be kovice je zpracován v souladu s poûadavky stavebního zákona a jeho provádïcích vyhláöek Ë. 500/2006 Sb. o územnï analytick ch podkladech, územnï plánovací dokumentaci a zp sobu evidence územnï plánovací Ëinnosti a Ë. 501/2006 Sb. o obecn ch poûadavcích na vyuûívání území. 5) Vyhodnocení souladu s poûadavky zvláötních právních p edpis soulad se stanovisky dotëen ch orgán podle zvláötních právních p edpis Návrh ÚP Horní Be kovice bude projednán v souladu s 50 platného stavebního zákona. Po izovatel oznámí místo a dobu konání spoleëného jednání a ve ejného projednání dotëen m orgán m státní správy, Krajskému ú adu Ústeckého kraje, obci Horní Be kovice a jejím sousedním obcím. 6) Vyhodnocení splnïní zadávací dokumentace Poûadavky vypl vající ze Zadání ÚP Horní Be kovice (schváleno usnesením zastupitelstva obce Ë ze dne ) byly v návrhu ÚP dle v znamu splnïny, eöeny Ëi respektovány. 3

9 Do návrhu ÚP byly zapracovány poûadavky vypl vající z uvedeného usnesení: Plocha bydlení (4) bude rozöí ena o pozemek p. Ë. 280/32, aby byla doplnïna celá ulice. Plocha bydlení (3) bude eöena dle zmïny Ë. 6 s tím, ûe Ëást pozemku urëená na soukromou zeleú bude vymezena na plochu bydlení a zbylá Ëást z stane vymezena pro rozvoj sportovního areálu. Jako plocha bydlení (dle stávajícího ÚP) bude vymezen pozemek p. Ë. 280/54. Bude vymezena zeleú na pozemku p. Ë. 280/45 a p. Ë. 294/1 (kde je jiû zpracovaná studie na lesopark). 7) Komplexní zd vodnïní p ijatého eöení 7.1) Základní údaje o eöeném území ÿeöené území se nachází na jihov chodním okraji okresu LitomÏ ice, 11,0 km od Roudnice nad Labem. Dalöími blízk mi mïsty regionálního v znamu je MÏlník (vzdálenost 10,5 km) a Kralupy nad Vltavou (vzdálenost 18,5 km). Praha je vzdálena 29,5 km (nejbliûöí nájezd na dálnici D8 v Nové Vsi je vzdálen 9,5 km). Obec je tvo ena jedin m sídlem, které v souëasné dobï plní zejména funkci obytnou (v malé mí e i individuálnï rekreaëní). ObËanská vybavenost je zastoupena regionálnï v znamn m areálem Psychiatrické léëebny Horní Be kovice, kter zabírá celou severní Ëást st edu sídla. V robní za ízení nejsou vzhledem ke klidovému charakteru sídla v znamnï zastoupeny. ZemÏdÏlská produkce je zamï ena na ovocná ství a rostlinou v robu. Terén eöeného území tvo í KrabËická ploöina s krajinnou dominantou horou ÿíp, která v chodnï od sídla p echází v MÏlnickou kotlinu. Na v chodním okraji sídla se tak nabízejí jedineëné v hledy na MÏlník. Západní Ëást eöeného území je zalesnïna (Pomoklina), v chodní Ëást zabírají orné p dy a ovocné sady. SilniËní doprava je zastoupena silnicí III. t ídy, která prochází ve smïru v chod - západ jako hlavní osa sídlem. St ední Ëástí eöeného území prochází ve smïru sever - jih regionální ûelezniëní traù Ë. 095 (VraÚany - Libochovice). Katastrální území (údaje v ha): Horní Be kovice zemïdïlské pozemky: 340,5 lesní pozemky: 106,5 vodní plocha: 2,4 zastavïná plocha: 15,1 ostatní plocha: 45,4 celkem: 509,9 budovy s Ëíslem popisn m: 296 budovy s Ëíslem evidenëním: 47 budovy bez Ëísla popisného nebo evidenëního: 83 rozestavïná budova: 4 7.2) Obyvatelstvo V vojovou adu poëtu obyvatel lze rozdïlit do t í základních etap s mezníkem v polovinï 20. století a na konci 20. století. První etapa ukonëená údaji z roku 1930 je charakteristická pozvolnï nar stajícím poëtem obyvatel v té tobï bohatého zemïdïlského sídla. Druhá etapa vymezená obdobím od roku 1950 do roku 1991 se vyznaëuje v razn m úbytkem poëtu obyvatel, od 90. let poëet obyvatel dále klesá, tento pokles se vöak jiû da í sniûovat. Do budoucna se p edpokládá postupn nár st dan p edevöím kvalitní nabídkou stavebních pozemk a existencí dobrého zázemí obëanské vybavenosti (ökolská za ízení). rok V souëasnosti (duben 2011) v obci trvale ûije 910 obyvatel. 7.3) Návrhová velikost PoËet obyvatel v navrûen ch plochách (plochy p estavby a zastavitelné plochy s hlavní funkcí pro bydlení): oznaëení poëet obyvatel poëet staveb pro bydlení plochy (odhad) (doporuëen )/min. - max. P7 88 (25)/20-34 Z1 84 (24)/18-28 Z2 - - Z3 28 (8)/6-10 Z4 14 (4)/2-5 Z5 10 (3)/2-7 Z6 122 (32)/ celkem / ) Stavební a bytov fond ObecnÏ lze konstatovat, ûe technick stav objekt obytné zástavby a obëanské vybavenosti je dobr, stav objekt v roby pak nedostateën. 4

10 V voj poëtu dom : Ze statistick ch údaj vypl vá, ûe v sídle je poëet trvale obydlen ch dom dlouhodobï stabilizován a dochází ke stálému nár stu, kter je dán p edevöím nabídkou stavebních parcel. rok ) Ekonomická základna V sídle se nenacházejí v znamnïjöí v robní za ízení. 7.6) DoplÚující informace a zd vodnïní (ve ËlenÏní textové Ëásti ÚP Horní Be kovice) Vymezení zastavïného území ZastavÏné území je vymezeno v souladu s 58 zákona Ë. 183/2006 Sb. ze dne 14. b ezna 2006, o územním plánování a stavebním ádu. ZastavÏné území o celkové ploöe 84,58 ha (16,53 % z území obce) je tvo eno sedmi Ëástmi. Rozsah zastavïného území je vyznaëen graficky ve v kresech. Ochrana hodnot vypl vajících z historického a urbanistického v voje Sídlo Horní Be kovice (st edovïkého p vodu) bylo zaloûeno jako zemïdïlská vesnice kolem kruhové návsi s rybníkem obklopené p vodnï p eváûnï radiálnï orientovan mi statky. Dominantní polohu má areál b valého zámku s rozsáhlou zahradou. V p edpolí zámku vznikly následnï dva areály hospodá sk ch dvor (pivovar a tzv. vrchnostensk dv r). P íjezdová komunikace, která dále lemuje areál zámku, byla postupnï zastavována obytn mi domy. Posléze se obytné domy rozöi ovaly po svahu smïrem na jih. P edïl mezi touto staröí Ëástí a novou Ëástí sídla je tvo en tratí. Nová Ëást je tvo ena obytnou zástavbou podél p íjezdové silnice a nïkolika bytov mi domy vystavïn mi podél zadní Ëásti zámeckého parku smïrem ke h bitovu. Ochrana archeologick ch nález a zajiötïní archeologického v zkumu: Správní území obce Horní Be kovice je územím s archeologick mi nálezy ve smyslu zákona Ë. 20/1987 Sb., o státní památkové péëi, v platném znïní, a je souëástí II. ochranného pásma NKP ÿíp. P i provádïní zemních prací je investor povinen podle 22 odst. 2 zákona Ë. 20/1987 Sb. o státní památkové péëi, v platném znïní, jiû v rámci územního ízení oznámit sv j zámïr Archeologickému ústavu Akademie vïd»r, p ípadnï oprávnïné organizaci (nap. muzeu, Národnímu památkovému ústavu, archeologickému oddïlení, atd.) a p i provádïní tïchto prací je povinen se ídit podmínkami stanoven mi organizací oprávnïnou k archeologick m v zkum m. Ochrana hodnot vypl vajících z p írodních a dalöích podmínek území Ochrana ovzduöí P i vöech Ëinnostech v eöeném území musí b t dodrûována práva a povinnosti vypl vající ze zákona Ë. 86/2002 Sb., na ízení vlády Ë. 350/2002 Sb /2002 Sb. a z vyhláöek MéP Ë. 355/2002 Sb /2002 Sb. V území obce musí b t dodrûována úroveú zneëiötïní ovzduöí tj. hodnoty imisních limit, meze tolerance a Ëetnost p ekroëení pro jednotlivé zneëiöùující látky ( 6 zákona, na ízení vlády Ë. 350/2002 Sb.), vëetnï respektování emisních strop (dle Na ízení vlády Ë. 351/2002 Sb.). Obci se doporuëuje zpracovat program sniûování emisí, ve kterém bude stanoveno a zajiötïno dodrûování opat ení k udrûení dobré kvality ovzduöí ( 7 zákona Ë. 86/2002 Sb.). Dále má obec moûnost vydat na ízení, ve kterém bude zakázáno pouûívání nïkter ch druh paliv v mal ch zdrojích zneëiöùování ( 50, odst. 1, g) zákona Ë. 86/2002 Sb.; p íloha Ë. 11). U nov ch staveb nebo p i zmïnách stávajících staveb budou, za p edpokladu, ûe je to technicky moûné a ekonomicky p ijatelné ( 3, odst. 8 zákona Ë. 86/2002 Sb.), vyuûity centrální zdroje tepla, pop. i alternativní zdroje. V p ípadï v skytu svïtelného zneëiötïní ovzduöí je moûné vydat na ízení dle ustanovení 50, odst. 1, k) zákona Ë. 86/2002 Sb., kter m se stanoví opat ení k omezení, Ëi p edcházení v skytu svïtelného zneëiötïní. Ochrana zdraví p ed úëinky hluku Z hlediska ochrany zdraví p ed nep ízniv mi úëinky hluku bude v navrûen ch rozvojov ch lokalitách obytné zástavby poûadováno dodrûení max. hlukového zatíûení dle 11 Na ízení vlády»r Ë. 502/2000 Sb. V p ípadï pr tahu komunikací v tïsném kontaktu se stávající zástavbou je doporuëena v mïna bïûn ch oken za okna protihluková, dalöí moûností je provedení dispoziëních zmïn v p ípadï stavebních úprav objekt (pobytové místnosti a loûnice p emístit do zklidnïn ch prostor ap.). Vhodn m zp sobem protihlukové obrany je pouûití kvalitních kryt vozovky, které mají nízkou akustickou emisní vydatnost. Dle 30 zákona Ë. 258/2000 Sb., o ochranï ve ejného zdraví (ve znïní novely zákona Ë. 274/2003 Sb.) má správce pozemní komunikace povinnost technick mi, organizaëními a dalöími opat eními zajistit, aby hluk nep ekraëoval hygienické limity upravené provádïcím právním p edpisem pro ochranu venkovních prostor. ChránÏn m venkovním prostorem se rozumí prostor do 2 m okolo bytov ch dom, rodinn ch dom, staveb pro ökolní a p edökolní v chovu a pro zdravotní a sociální úëely (a funkënï obdobn ch staveb). 5

11 Radonové riziko Sídlo Horní Be kovice se nachází p eváûnï v p echodném stupni rizika v skytu radonu. V eöeném území bude moûné p i vybran ch stavebních Ëinnostech vyûadovat provedení radonového pr zkumu (stanovení radonového indexu pozemku dle vyhláöky Ë. 307/2002 Sb., o radiaëní ochranï, v platném znïní). RadiaËní zátïû stavebního pozemku je vûdy ovlivnïna také lokální situací (r zná propustnost p d, lokální anomálie aktivních látek v horninách atd.) a pouûit mi stavebními materiály. Pásma hygienické ochrany staveb Na západním okraji sídla Horní Be kovice se nachází ve ejné poh ebiötï s ochrann m pásmem v öí ce 100 m (zákon Ë. 256/2001 Sb., o poh ebnictví). Dopravní infrastruktura Z hlediska silniëní dopravy je podstatná dobrá dostupnost okolních vïtöích sídel (Roudnice nad Labem, MÏlník, Kralupy nad Vltavou) i blízkost dálnice D8 (nájezd nová Ves). éelezniëní doprava na regionální trati Ë. 095 plní pouze doplúkovou funkci. Celkové v mïry ploch dopravy v eöeném území: Katastrální území (údaje v ha): Horní Be kovice dráha 3,9 silnice 2,9 ostatní komunikace 10,4 celkem 17,2! éelezniëní doprava St edem eöeného území prochází ve smïru jih - sever regionální jednokolejná traù Ë. 095 (VraÚany - Libochovice) se zastávkou na okraji areálu léëebny. SilniËní doprava Územím prochází pouze jedna silniëní komunikace III. t ídy Ë (Vraûkov - Horní Be kovice). Silnice prochází ve smïru v chod - západ zastavïn m územím jako páte ní komunikace. Místní komunikace Stávající síù místních komunikací je logicky koncipovaná a dostateënï kapacitní. V sídlech jsou vedeny jako hlavní dopravní osy silnice III. t ídy, která zde plní i funkci místních komunikací (funkëní skupina B, podrobnïji dle dopravního v znamu B 2). Ostatní místní komunikace jsou za azeny do funkëní skupiny C - obsluûné s funkcí obsluûnou, podrobnïji dle dopravního v znamu C 3 (uvnit obytn ch útvar ). Z hlediska kategorií komunikací jsou v kategorii místní obsluûné komunikace (MO). V intravilánu sídel jsou trasy místních komunikací smïrovï Ëlenité a jsou p izp sobeny okolní zástavbï. Stávajícími úëelov mi komunikacemi je dostateënï zajiötïn p ístup k vybran m pozemk m a stavbám v souëasnï zastavïném území obce, k pozemk m zemïdïlského p dního fondu a PUPFL. Dopravní obsluha eöeného území musí, v souladu s ustanovením 10 zákona Ë 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, v platném znïní, a v souladu s vyhláökou Ë. 104/1997 Sb., v platném znïní, splúovat poûadavky»sn Projektování místních komunikací, vëetnï p ipojení navrûen ch komunikací na stávající komunikace dle»sn Doprava v klidu V souëasnï zastavïném území jsou p imï enï uspokojeny nároky na odstavování a parkování vozidel. U za ízení v roby a obëanské vybavenosti je zajiötïno odstavování vozidel na vlastních pozemcích nebo na ve ejnï p ístupn ch plochách. Odstavná stání pro území obytné zástavby jsou zajiötïna na pozemcích rodinn ch dom. Pot eba odstavn ch stání (O) a parkovacích stání (P) v místech navrûené zástavby bude eöena podle»sn (Odstavné a parkovací plochy silniëních vozidel pro motorovou dopravu). ZnaËené turistické a cyklistické trasy Podél západní hranice eöeného území prochází znaëená tzv. Dvo ákova turistická stezka (Ëervená). Stezka zaëíná v Nelahozevsi, pokraëuje p es Novou Ves, JevinÏves, CtinÏves a ÿíp do Roudnice nad Labem. V eöeném území je vyznaëena krátká (ûlutá) propojovací turistická stezka mezi ûelezniëní zastávkou a Ëervenou stezkou Ve ejná doprava osob Hromadná doprava osob je zajiötïna zejména v pracovních dnech autobusov mi spoji na trase MÏlník - Roudnice nad Labem. éelezniëní doprava probíhá na regionální trati VraÚany - Libochovice. Technická infrastruktura Technickou infrastrukturu tvo í vedení a stavby a s nimi provoznï související za ízení technického vybavení (vodovody, vodojemy, kanalizace, Ëistírny odpadních vod, stavby a za ízení pro nakládání s odpady, trafostanice, energetické vedení, komunikaëní vedení ve ejné komunikaëní sítï, elektronické komunikaëní za ízení ve ejné komunikaëní sítï a produktovody). ÿeöené území je souëástí zpracovaného Plánu rozvoje vodovod a kanalizací Ústeckého kraje. 6

12 OdvodnÏní území, sráûkové odpadní vody Sráûkové odpadní vody jsou v zastavïném území u jednotliv ch nemovitostí zvládány s pouûitím vsaku nebo akumulaëních prvk (s následn m vyuûíváním nap. pro zavlaûování zelenï). Nevsáknuté sráûkové vody, zejména z komunikací, jsou do nejbliûöího recipientu odvádïny p eváûnï systémem rigol, struh a propustk. ObecnÏ platí, ûe odtokové pomïry z povrchu urbanizovaného území musí b t po v stavbï srovnatelné se stavem p ed ní (stejné mnoûství ve stejném Ëasovém úseku), tj. nemá docházet ke zhoröení odtokov ch pomïr v území a v tocích (nap. vlivem odvodúování neúmïrnï velk ch zpevnïn ch ploch, st ech ap.). Splaökové odpadní vody V obci byla v nïkolika etapách od roku 1992 vybudována splaöková kanalizace (K-LT S.C) a»ov. Provozovatelem kanalizace a»ov jsou SeveroËeské vodovody a kanalizace a. s., majitelem je obec Horní Be kovice. KanalizaËní síù je vybudována jako gravitaëní s p eëerpáváním. Stoky jsou z PVC trub DN 300 a DN 500, vyhovujících spád, nové a v dobrém stavu. Splaökové vody z Ëásti obce jsou odkanalizovány do Ëerpací jímky, odkud jsou Ëerpány do stokové sítï hlavního povodí v tlaën m adem DN 150. Na tuto kanalizaci jsou napojeny témï vöechny objekty v obci (85% obyvatel), vëetnï léëebného sanatoria. Od zb vající Ëásti obyvatel jsou odpadní vody zachycovány v septicích (8%) s p epady vsakujícími do terénu a v bezodtokov ch jímkách (7%), odkud se vyváûejí na zemïdïlsky vyuûívané pozemky. Na»OV Horní Be kovice jsou dále p ivádïny splaökové vody z obcí Kostomlaty pod ÿípem a Libkovice pod ÿípem.»ov Horní Be kovice Rozhodnutí o vypouötïní splaökov ch vod vydal OÚ LitomÏ ice RéP 231.2/2651/01/éP (3 859 EO, Q = m 3 /r). Projektovaná kapacita»ov Ëiní EO 3859, BSK5 = 200 mg/l, NL = 180 mg/l, Q = 13,4 l/s = m 3 /r).»iötïní odpadních vod zajiöùuje mechanicko - biologická Ëistírna odpadních vod typu CITYCLAR s kapacitou Q = 1160 m 3 /den a BSK5 = 231,5 kg/d. Jedná se o Ëistírnu se systémem nízko zatïûované aktivace s p ed azenou denitrifikací a úplnou stabilizací kalu. Splaökové vody z obce p itékají do Ëerpací stanice, která zajiöùuje p eëerpávání tïchto odpadních vod na»ov. Hrubé p edëiötïní sestává z nátokového koöe, rotaëního bubnového síta a hydro cyklonu. Odpadní voda je p eëerpávána z Ëerpací stanice Ë. 1 na bubnové síto typu NORDECO. Toto síto slouûí na odseparování nerozpustn ch látek. Po pr toku bubnov m sítem odtékají mechanicky p edëiötïné odpadní vody do Ëerpací stanice Ë. 2, odtud jsou p eëerpávány do biologického reaktoru. V Ëerpací stanici je osazeno jedno Ëerpadlo typu GFHU 150.»iötÏní odpadních vod probíhá v kruhové nádrûi biologickém reaktoru. Vybudovan mi vestavbami v nádrûi je vytvo en prostor nitrifikace, denitrifikace a prostor dosazovací - separaëní. OddÏlování vloëek od vyëiötïné vody probíhá fluidní filtrací kalu v separaëní zónï separace. Biologick reaktor je ûelezobetonová kruhová nádrû pr mïru 19,7 m s celkov m objemem 1278 m 3. Prostor denitrifikace s celkov m objemem 286 m 3 je vytvo en z Ëásti nádrûe mezi separací a venkovní stïnou nádrûe pomocí p íëky. V denitrifikaëním prostoru je osazen i hydro cyklon pr mïru 4,17 m, s v tokov m otvorem pro surové splaöky a dále míchadlo na udrûování substrátu ve vznosu. Z denitrifikace odtéká aktivaëní smïs do nádrûe nitrifikace s celkov m objemem 782 m 3. Pro provzduöúování aktivaëní smïsi slouûí systém jemno bublinaté aerace typu AERZENER s provzduöúovacími elementy trubkami z PVC DN 50 opat en mi textilií. K separaci kalu slouûí dosazovací prostor, kter pracuje na principu fluidní filtrace. Dosazovací - separaëní Ëást v nádrûi tvo í dva prostory, o celkovém objemu 210,5 m 3 a plochou v hladinï 130,5 m 2, vytvo ené symetricky od st edu nádrûe vestavbami. Samotná vestavba sestává z kovové konstrukce, která je vyplnïná sendviëov mi díly - PANLUXAMI. Pro zachycení p ípadn ch vyflotovan ch vloëek je v separaci centricky umístïné APOLLO ze sklolaminátov ch prvk, které umoûúují tyto vloëky zachytit a vracet zpït do aktivaëního prostoru. Na dnï nádrûí je uloûeno perforované potrubí, kter m je kal odëerpáván zpït do denitrifikace. Kal získan z procesu ËiötÏní jako p ebyteën, je gravitaënï odpouötïn p es rotaëní síto do kalojemu o objemu 113 m 3, kter zároveú slouûí jako zahuöùovací nádrû. Velikost této nádrûe umoûní akumulaci cca 270 denní produkce kalu (p i zahuötïní na 5%). Kalová voda je Ëerpadlem odëerpávána zpït do procesu ËiötÏní. ZahuötÏn kal se odvodúuje na pásovém sítï CENED 800 na celkovou suöinu CS 20 aû 25%. VyËiötÏné odpadní vody jsou vypouötïny p es mïrn objekt - Parshall v ûlab - do melioraëního p íkopu, kter je ve vzdálenosti cca 600 m od»ov zaústïn do prvního ze t í melioraëních rybník rozprostírajících se mezi Horními Be kovicemi a DaminÏvsí. Rybníky o ploöe cca 200, 400 a 900 m 3 jsou napojené za sebou, poslední je bezodtokov. Celkové hodnoty produkce splaökov ch odpadních vod a hodnoty p ínosu zatíûení na»ov (do odhadu jsou zahrnuty odhady poëtu obyvatel v navrûen ch plochách p estavby a zastaviteln ch plochách, které jsou hlavní funkcí urëeny k bydlení): návrh poëet obyvatel: 345 denní p ítok Qd (m 3 /den): 43,5 p ínos denního zneëiötïní BSK5 (kg/den): 22,9 p ínos denního zneëiötïní NL (kg/den): 19,5 p ínos denního zneëiötïní CHSKCr (kg/den): 39,4 Mnoûství vypouötïn ch odpadních vod se rovná hodnotám pot eby vody ve smyslu ustanovení 30, odst. 1 vyhláöky Ë. 428/2001 Sb., v platném znïní. Nakládání s odpadními vodami musí splúovat poûadavky na ízení vlády»r Ë. 61/2003 Sb., o ukazatelích a hodnotách p ípustného zneëiötïní povrchov ch vod a odpadních vod, náleûitostech povolení k vypouötïní odpadních vod do vod povrchov ch a do kanalizací a o citliv ch oblastech. 7

13 Zdroje vody, zásobování vodou Obec Horní Be kovice je zásobena ze skupinového vodovodu Roudnice nad Labem (provozní Ëást Pod ipsko, OZ-SK.LT.010.4), kter je souëástí oblastního vodovodu éernoseky. Provozní Ëást vodovodu Pod ipsko dále zásobuje obce KrabËice, Rovné, Vesce, CtinÏves, Horní Be kovice a Horní Be kovice. Do vodojemu Horní Be kovice 300 m 3 (258,32/255,69) je p ivádïna voda p es CtinÏves z vodojemu ÿíp 2x 150 m 3 (294,54/291,06), kter je plnïn z hlavního vodojemu skupinového vodovodu Roudnice nad Labem vodojemy HostÏraz s akumulací 3800 m 3. Vrt s ÚV Horní Be kovice není vyuûíván a byl zruöen, vrt Horní Be kovice S3 je vyuûíván. Zásobní síù pokr vá celé zastavïné území obce, zásobuje sanatorium a 92% obyvatel. Vodovod je v majetku SVS a. s., provozovatelem jsou SeveroËeské vodovody a kanalizace, a. s. Kvalita vody ve ve ejném vodovodu musí odpovídat poûadavk m obecnï závazn ch p edpis (Vyhláöka MZ»R Ë. 252/2004 Sb., kterou se stanoví poûadavky na pitnou vodu a rozsah a Ëetnost její kontroly). Bilance pot eby pitné vody Pot eba pitné vody (pro obytné stavby) stanovená dle p ílohy Ë. 12 vyhláöky Ë. 428/2001 Sb. (specifická roëní pot eba vody na obyvatele: 46,0 m 3 /rok): návrh poëet obyvatel: 345 roëní pot eba (m 3 ): Qd pr mïrná denní pot eba vody (m 3 /den): 43,5 Zásobování energií - vytápïní Pro vytápïní je vyuûíváno p edevöím spalování zemního plynu. Elektrifikace Páte í rozvodného systému je venkovní vedení VN 22 kv, smï ované do distribuëních trafostanic. Rozvodná NN síù je realizována p eváûnï jako podzemní kabelové vedení. Vlastníkem a provozovatelem elektrické distribuëní soustavy je»ez Distribuce a. s. P edpokládaná spot eba elektrické energie pro obytné stavby v zastaviteln ch plochách a plochách p estavby (stupeú elektrizace B: osvïtlení, elektrické spot ebiëe a sporák s troubou, stupeú elektrizace C: osvïtlení, elektrické spot ebiëe, sporák s troubou a vytápïní, nb - odhadovan poëet byt v rodinn ch domech): stupeú: nb: podíl: specifick p íkon Pbj (kw/bj): poûadovan p íkon (kw): B 96 0,8 5,5 422,4 C 96 0, ,6 Plynofikace V eöeném území je realizována ploöná plynofikace. Potrubí zásobovací a rozvodné sítï je vedeno z RS Horní Be kovice místními komunikacemi (p ednostnï p idruûen mi dopravními prostory), p ípadnï p ilehl mi ostatními plochami a zemïdïlsky vyuûívan mi pozemky. Plynovodní p ípojky jsou ukonëeny v uliëní Ëá e stavebních parcel nebo v obvodov ch zdech objekt hlavním uzávïrem (HUP). P edpokládan odbïr plynu pro obytné stavby v zastaviteln ch plochách a plochách p estavby: stupeú: nb: podíl: spec. pot eba (m 3.rok/bj): spot eba plynu (m 3 /rok): va ení a TUV 96 0, vytápïní 96 0, Produktovody Po západním okraji eöeného území prochází trasa produktovodu, vlastníkem vedení je»epro a. s. (ve v kresech je vyznaëeno pouze ochranné pásmo). Telekomunikace ÿeöené území p ísluöí k místnímu telekomunikaënímu obvodu LitomÏ ice, základní telekomunikaëní sluûby jsou zajiötïny prost ednictvím spoleënosti TELEFÓNICA O2 CZECH REPUBLIC a. s. ÿeöen m územím prochází podél silnice III. t ídy kabely p enosové a p ístupové sítï, které jsou zakonëeny v ATÚ ve st ední Ëásti sídla. VÏtöina rozvodn ch kabel v sídle je vedena kabelovou trasou. V zastaviteln ch plochách bude eöena telekomunikaëní síù a p ipojení objekt podzemní kabelovou trasou. Navrûené obytné objekty budou p ímo napojeny na stávající místní síù (samostatn mi staniëními kabely) s kapacitou min. 2 x 2 páry/1 rodinn d m resp. bytovou jednotku. Ve ejné osvïtlení a místní rozhlas V sídle je zajiötïno ve ejné osvïtlení a poslech místního rozhlasu. Prostorová koordinace vedení technického vybavení Prostorové uspo ádání sítí technického vybavení v prostoru silnic a místních komunikací musí odpovídat p ísluön m»sn. SítÏ vedené v soubïhu se silnicemi a místními komunikacemi v intravilánu sídla budou p ednostnï ukládány do zeleného pásu nebo chodníku. 8

14 K íûení silnic s vedením sítí technického vybavení budou realizována, pokud to technické podmínky v území dovolí, bez poruöení vozovek (uûitím bez v kopov ch technologií). V extravilánu sídel budou vedení sítí technické infrastruktury realizovány mimo tïlesa komunikací, doporuëeno je soust edïní tras dálkovod. ObËanské vybavení ÚroveÚ obëanského vybavení obce ve ejn mi sluûbami je na velmi dobré úrovní. V sídle je mate ská i základní ökola, kam dojíûdïjí i dïti z okolních sídel. V obci je poskytována základní zdravotní péëe vëetnï ordinace zuba e a chirurgické ambulance. V areále léëebny se nachází lékárna. Obecní ú ad sídlí ve vlastním objektu, kde se nachází také poöta. V sídle je dále knihovna. Na v chodním okraji sídla se nachází ve ejné poh ebiötï. Na dalöích místech se nacházejí pamïtní k íûe a pomníky. V sídle se nachází pohostinství a nïkolik prodejen. Sportovní areál se nachází na v chodním okraji sídla, koupaliötï na západním okraji sídla není vyuûíváno. Nakládání s odpady Skládky V eöeném území nejsou evidovány lokality s povolením k ukládání odpad. ZneökodÚování odpad Systém sbïru, t ídïní a zneökodúování komunálního a stavebního odpadu i nebezpeën ch sloûek odpadu je upraven ObecnÏ závaznou vyhláökou Ë. 03/ SbÏrné nádoby u nemovitostí slouûí k ukládání zbytkového odpadu po vyt ídïní. Svoz se provádí dle harmonogramu sestaveného oprávnïnou osobou a schváleného obcí. - Vyt ídïné sloûky komunálního odpadu (papír, plasty, sklo) se ukládají do p ísluönï oznaëen ch kontejner umístïn ch na ve ejnï p ístupn ch plochách. - NebezpeËné sloûky vyt ídïné z komunálního odpadu jsou p edávány oprávnïné osobï (BEC Lovosice) k odvozu. Nevyuûité léky lze odloûit v lékárnách v okolních sídlech. - Odvoz kal ze septik a ûump si zajiöùují fyzické nebo právnické osoby u oprávnïné osoby na vlastní náklady. NezastavÏné území ChránÏná území p írody V znamn mi krajinn mi prvky jsou, v p ípadï eöeného území, lesy, vodní toky a údolní nivy (dle ustanovení 3 odst. b) zákona Ë. 114/1992 Sb., v platném znïní). V eöeném území se nenacházejí zvláötï chránïná území p írody (dle zákona Ë. 114/1992 Sb., o ochranï p írody a krajiny, v platném znïní). Biogeografické ËlenÏní krajiny ÿeöené území leûí v ÿipském bioregionu (1.2), kter je jako celek tvo en níûinou tabulí na severozápadï st edních»ech, zabírající p eváûnou Ëást Dolnooharské tabule a západní Ëást Praûské ploöiny. Typick m rysem jsou opukové ploöiny s teplomiln mi, idëeji i acidofilními doubravami. Ploöiny jsou roz ezané st ednï hlubok mi údolími. Na jejich jiûních svazích se p edpokládají subxerofilní doubravy aû skalní stepi na ostatních svazích dubohab iny a na dnï liniové luhy. Nereprezentativními Ëástmi jsou terasy s acidofilními doubravami, které tvo í p echod do Polabského bioregionu. Biochory Do eöeného území zasahují následující biochory (vöe ve 2. bukodubovém vegetaëním stupni, aû na poslední oblast sráûkovï relativnï suchá): -2RE -2BE -2PN -2RE 2RN ploöiny (roviny), spraöe (a spraöové hlíny) roz ezané ploöiny (s mïlk mi údolími), spraöe (a spraöové hlíny) pahorkatiny, zahlinïné ötïrkopísky ploöiny (roviny), spraöe (a spraöové hlíny) ploöiny (roviny), zahlinïné ötïrkopísky Biochora je vyööí typologická (opakovatelná) jednotka ËlenÏní území bioregionu. Má heterogenní ráz a vyznaëuje se svébytn m zastoupením, uspo ádáním, kontrastností a sloûitostí kombinace skupin typ geobiocén. Tyto vlastnosti jsou podmínïny kombinací vegetaëního stupnï, substrátu a reliéfu. Biochora tedy vychází z potenciálních podmínek krajinné sféry, zpravidla se vöak vyznaëuje i svébytn m zastoupením aktuálních biocenóz. Charakteristiky tïchto sloûek ekotop podává CULEK, M. (ed.) 1996: Biogeografické ËlenÏní»eské republiky. Skupiny typ geobiocén 2AB3 2BC4 2BD3 kyselé bukové doubravy habrojilmové jaseniny v. st. lipové bukové doubravy 9

15 2B2 2B4 zakrslé doubravy v. st. b ezové doubravy v. st. Skupina typ geobiocén (STG) je typologickou (opakovatelnou) jednotkou. Sdruûuje sobï si blízké elementární jednotky - typy geobiocén - na základï podobnosti stanoviötních podmínek, indikované podobností p irozen ch fytocenóz. Skupiny typ geobiocén tvo í rámec natolik, homogenních ekologick ch podmínek (klimatick ch, p dnï-chemick ch a p dnïhydrick ch), ûe se vyznaëují urëit m druhov m sloûením a prostorovou strukturou p írodních biocenóz a Ëasto i fyziognomií biocenóz souëasn ch. P irozená vegetace VegetaËní formace relativnï blízké p irozen m se v eöeném území zachovaly v podobï lesních masiv Pomokliny (regionální biocentrum Ë. 1482). V chodní Ëást eöeného území je zahrnuta do mapovací jednotky»ern öová dubohab ina (7), západní zalesnïná Ëást pak do mapovací jednotky Biková a/nebo jedlová doubrava (Luzulo albidae-quercetum petaeae, Abieti-Quercetum)(36). OkrajovÏ do eöeného území zasahuje na severo - záadï Lipová doubrava (Tilio-Betuletum)(8). Vymezení územního systému ekologické stability Hlavním cílem vytvá ení ÚSES je trvalé zajiötïní biodiverzity, biologické rozmanitosti, která je definována jako variabilita vöech ûijících organism a jejich spoleëenstev a zahrnuje rozmanitost v rámci druh, mezi druhy a rozmanitost ekosystém. Základními skladebn mi prvky ÚSES jsou biocentra, biokoridory a interakëní prvky (spolu se zvláötï chránïn mi územími a v znamn mi krajinn mi prvky): - Biocentrum je tvo eno ekologicky v znamn m segmentem krajiny, kter svou velikostí a stavem ekologick ch podmínek umoûúuje trvalou existenci druh i spoleëenstev p irozeného genofondu krajiny. Jedná se o biotop nebo soubor biotop, kter sv m stavem a velikostí umoûúuje trvalou existenci p irozeného Ëi pozmïnïného, avöak p írodï blízkého ekosystému. - Biokoridor je, nebo cílovï má b t, tvo en ekologicky v znamn m segmentem krajiny, kter propojuje biocentra a umoûúuje a podporuje migraci, öí ení a vzájemné kontakty ûiv ch organism. - InterakËní prvek je ekologicky v znamn krajinn prvek nebo ekologicky v znamné liniové spoleëenstvo, vytvá ející existenëní podmínky rostlinám a ûivoëich m, v znamnï ovlivúujícím fungování ekosystém. Nadregionální a regionální územní systém ekologické stability: OznaËení v mapï: 1482 Název: Pomoklina FunkËní typ a biogeografick v znam: Biocentrum regionální, vymezené, reprezentativní Bioregion: 1.2 Biochora: Ë. 3 STG: 2B2, 2AB3, 2B4 Statut ochrany: - Velikostní parametry: 58,30 ha (v Ústeckém kraji) Typ cílového spoleëenstva: zakrslá doubrava v. st. - (kyselá) buková doubrava, b ezová doubrava v. st. Charakteristika souëasného stavu: Biocentrum je tvo eno Ëástí velkého komplexu lesa Pomoklina mezi»ernouëkem a Horními Be kovicemi. Do eöeného území zasahuje od jihu z okresu MÏlník. Podkladem vïtöí Ëásti biocentra jsou písëité a ötïrkové náplavy, na Ëásti území smïrem k Horním Be kovicím (v chodnï orientované svahy) p evaûují opukové a jílovité horniny s druhovï v raznï bohatöí vegetací. V lesním porostu st ední Ëásti biocentra tvo en m Pinus sylvestris, Quercus robur a Quercus petraea se v podrostu uplatúují následující druhy: Kubus caesius, proniká invazní druh Impatiens parviflora, Urtica dioica, Chaerophylium aromaticum, Chaerophylium temulum, Potentilla reptans, Geum Urbanum, Alliaria petiolata, Poa nemoralis, Sambucus nigra, Moehringia trinervia, Hypericum perforatum, Poa annua, Poa nemoralis. Pod nadrostem Larix decidua a Picea excelsa p evaûuje chudöí vegetace, s dominantními Rubus caesius a Impatiens parviflora. DruhovÏ chudöí je podrost i v místech pod p evaûujícími d evinami Picea excelsa, Pinus sylvestris a Fagus sylvatica. P evládá zde p edevöím Rubus caesius, Impatiens parviflora, lokálnï Deschampsia flexuosa, proniká i Tripleurospermum maritimum. Velmi zajímavá je druhová kombinace podél cest v lese, kam pronikají i druhy luëní nebo polní. KromÏ jiû uveden ch druh p istupují: Ballota nigra, Campanula trachelium, Senecio viscosa, Saponaria offícinalis, Erigeron acris, Conyza canadensis, Scrophularia nodosa, Arctium lappa, Poa pratensis, Persicaria amphibia, Prunella vulgaris, Mycelis muralis. D leûit m faktorem v rámci biocentra jsou m tiny. Na nï se öí í p edevöím následující druhy: Impatiens parviflora, Urtica dioica, Galeopsis tetrahit, Fragaria moschata, Geum Urbanum, Ranunculus repens. Z dalöích druh jsou p ítomny Potentilla reptans, Cirsium arvense, Tussilago farfara, Potentilla anserina, Achillea millefolium, Trifolium repens, Trifolium pratense, Trifolium medium, Calamagrostis arundinacea a dalöí druhy, s p evahou luëních, díky uvolnïn m svïtl m prostorám. M tiny tvo í plochy pro öí ení a p echodn v skyt nïkter ch svïtlomiln ch druh. Na navazujících louëkách p i okraji biocentra (západní a st ední Ëást) rostou luëní druhy s dominantními Dactylis glomerata, Arrhenatherum elatius, Prunella vulgaris, Achillea millefolium, Plantago maxima i Plantago lanceolata, Artemisia campestris, Trifolium pratense, Alopecums pratensis, Loiium perenne, Urtica dioica, Tanacetum vulgare, Linaria vulgaris, Ranunculus repens, Hypericum perforatum, Cichorium intybus. LokálnÏ z ídka je v porostu vmíöen Quercus umbra. Menöí lesík s Ëist m nadrostem tohoto druhu je ovöem témï bez podrostu. 10