Zobrazovací metody v di agnostice vi ability myokardu. Část 1. Interpretace nálezů při zobrazování vi ability myokardu pomocí SPECT a PET

Transkript

1 Přehledný referát Zobrazovací metody v di agnostice vi ability myokardu. Část 1. Interpretace nálezů při zobrazování vi ability myokardu pomocí SPECT a PET M. Kamínek 1, M. Hutyra 2 1 Klinika nukle ární medicíny Lékařské fakulty UP a FN Olomo uc, přednosta doc. MUDr. Miroslav Mysliveček, Ph.D. 2 I. interní klinika Lékařské fakulty UP a FN Olomo uc, přednosta prof. MUDr. Jan Lukl, CSc. So uhrn: Zobrazování myokardi ální perfuze a funkce jednofotonovo u emisní tomografi í (SPECT) dnes hraje důležito u roli nejen v di agnostice ischemické choroby srdeční a při posuzování její prognózy, ale stále více nabývá na významu také při detekci vi abilního myokardu. Dostupnějším se stává i vyšetřování metabolizmu glukózy pomocí pozitronové emisní tomografi e (PET). Je podán stručný přehled o zásadách interpretace těchto vyšetření v di agnostice vi abilního myokardu a o so učasném pokroku při kvantifikaci významnosti perfuzních a metabolických defektů u paci entů s dysfunkcí levé komory srdeční. Klíčová slova: vi abilita myokardu SPECT PET Myocardi al vi ability findings interpretati on using SPECT and PET imaging Summary: Myocardi al perfusi on and functi on imaging using single photon emissi on computed tomography (SPECT) plays the important role in coronary artery dise ase di agnostics and risk stratificati on, however, there is nowadays growing significance of the myocardi al vi ability detecti on. A glucose metabolism assessment using positron emissi on tomography (PET) becomes accessible also. A bri ef revi ew is given abo ut the interpretati on principle in the vi able myocardi um di agnosis and current progress in perfusi on and metabolism defect severity qu antificati on in pati ents with the left ventricular dysfuncti on. Key words: myocardi al vi ability SPECT PET Úvod Zobrazování myokardi ální perfuze pomocí jednofotonové emisní tomografi e (SPECT) hraje důležito u roli při neinvazivní di agnostice ischemické choroby srdeční (ICHS), při posuzování její prognózy, při detekci ischemi e u paci entů po koronární revaskularizaci a stále více i při zjišťování vi ability myokardu. Zjištění vi ability myokardu má klinický význam u paci entů s dysfunkcí levé komory a nízko u ejekční frakcí (EF) levé komory. Signifikantně horší prognózu mají nemocní s dysfunkčním vi abilním myokardem, nejso u li revaskularizováni, než ti, kteří se podrobili revaskularizaci, nebo než nemocní s dysfunkčním nevi abilním myokardem. Zpravidla zajímá intervenční kardi ology nejen vi abilita, ale také rozsah a závažnost ischemi e v jednotlivých koronárních povodích. Proto se při zobrazování vi ability jeví nejcennějším testem zátěžové SPECT vyšetření, které poskytne odpověď na oba dotazy. Avšak ne u všech paci entů s dysfunkcí levé komory je možné zátěž bezpečně provést. Pokud tedy klinický dotaz směřuje především na vi abilitu, provádíme u vysoce rizikových paci entů po uze klidová SPECT vyšetření. V některých případech pak lze kombinovat perfuzní SPECT se zobrazením metabolizmu glukózy pozitronovo u emisní tomografi í (PET). Počítačové zpracování dat a jejich a utomatické kvantitativní hodnocení doznalo v poslední době obrovského rozvoje. Standardem pro SPECT zobrazování je v so učasnosti EKG synchronizované nahrávání dat (gated SPECT), které umožňuje po aplikaci perfuzního radi ofarmaka poso udit nejen perfuzi, ale i funkci levé komory [1 14]. Hodnocení zátěžových gated SPECT vyšetření Vizu álně hodnotíme lokalizaci a charakter perfuzního defektu, který by měl být patrný v několika po sobě jdo ucích Obr. 1. Standardní orientace pro SPECT zobrazení myokardu. Vnitř Lék 2008; 54(10):

2 řezech, a to alespoň ve dvo u na sebe kolmých rovinách. Standardní ori entace pro SPECT zobrazování myokardu je uvedena na obr. 1. Nálezy zátěžové scintigraf i e myokardu jso u v zásadě tříděny na: normální perfuzi reverzibilní defekt (ischemii) (obr. 2) fixní defekt perfuze (obr. 3) Obr. 2. Zátěží navozený reverzibilní defekt perfuze svědčící pro ischemii apikálně a inferoseptálně. Pro ischemii dále svědčí zvýšený poměr tranzientní ischemické dilatace (TID = 1,26). Obr. 3. Fixní defekt perfuze laterálně a inferolaterálně s nízkým uptakem radiofarmaka (< 50 % maxima) odpovídající jizvě po infarktu myokardu. Obr. 4. Schéma konstrukce polárních map [36]. Z rozdílné velikosti kavity levé komory po zátěži a v klidu můžeme často již po uhým okem rozpoznat její tranzi entní ischemicko u dilataci (TID), při počítačovém hodnocení je pak kvantitativně stanoven TID poměr (obr. 2 a 7A) [8]. Nález reverzibilního perfuzního defektu v dysfunkčním myokardu můžeme hodnotit jako ischemický, ale vi abilní myokard. V těchto segmentech pak dochází po revaskularizaci k úpravě funkce [15 17]. Nález fixního defektu často odpovídá nevi abilnímu myokardu, avšak nemusí tomu tak být ve všech případech (je nezbytné poso udit kvantitativně úroveň vychytávání radi ofarmaka v dysfunkčním myokardu). Pro kvantitativní hodnocení významnosti perfuzních defektů se po užívají softwarově generované polární mapy (schéma jejich konstrukce je na obr. 4), je potřeba mít k dispozici některý z komerčně dostupných kardi ologických programů vybavených normálovo u databází vytvořeno u ze so uboru zdravých dobrovolníků (zvlášť pro muže, pro ženy a pro jednotlivá radi ofarmaka). Nejrozšířenějšími takovými programy jso u Cedar Sinai QPS/ QGS, Emory Cardi ac To olbox a 4D- MSPECT [5 7,10]. Tyto softwary nám umožňují kvantifikovat hned několik klinicky důležitých parametrů. Rozsah a závažnost perfuzní abnormality Existuje několik možností, jak prezentovat rozsah a závažnost perfuzní abnormality. Při porovnání dat paci enta s normálovo u databází můžeme kvantifikovat rozsah defektu pomocí tzv. defect blacko ut map, kdy perfuzní 972 Vnitř Lék 2008; 54(10):

3 defekt je definován jako zhoršení perfuze o více než 2,5 standardních odchylek (SD) ve srovnání s databází. Obrazové body s to uto vlastností jso u graficky vyjádřeny černě, rozsah defektu se udává v procentech z levé komory a z jednotlivých koronárních povodí (obr. 5). Pokud chceme kvantifikovat so učasně rozsah i závažnost defektu (tj. jeho hlo ubku), po užijeme segmentální skórink systém [10 12]. Perfuze v jednotlivých 17 segmentech levé komory je opět porovnávána s normálovo u databází a podle SD je charakterizována 5stupňovo u škálo u, kdy 0 = normální perfuze a 4 = absence vychytávání radi ofarmaka (obr. 5). Každý ze segmentů levé komory je tedy takto ohodnocen, body se sčítají a stanovuje se tzv. sumační zátěžové skóre (summed stress score SSS) a sumační rozdílové skóre (summed difference score SDS), které mají prognostický význam (tab. 1) [3,10,12]. Obr. 5. Ukázka možností kvantifikace perfuzní abnormality u 73letého muže. Pomocí tzv. defect blacko ut map je znázorněn rozsah defektu (74 % z levé komory), který zasahuje do všech povodí všech 3 koronárních tepen [36]. LAD left anteri or descending artery, LCX left circumflex artery, RCA right coronary artery. Pomocí sumačního zátěžového skóre (SSS) je vyjádřena so učasně i závažnost perfuzní abnormality v jednotlivých segmentech (SSS 42 svědčí pro těžko u poruchu perfuze po zátěži) a c b Obr. 6. (a) Zátěž 99m Tc- MIBI/ klid 201 Tl SPECT zobrazuje rozsáhlo u ischemii u 75leté paci entky. Závažný parci álně reverzibilní defekt je patrný v oblasti hrotu, septa, přední a spodní stěny. (b) Kvantitativně se jedná o perfuzní defekt v rozsahu 73 % z levé komory, sumační zátěžové skóre (SSS) je 34, sumační klidové skóre (SRS) je 11. (c) Gated SPECT 3D zobrazení endokardi álního povrchu v end di astole (ED) a end systole (ES) svědčí pro výrazno u dilataci levé komory, těžko u difuzní hypokinézu, pozátěžová i klidová EF = 21 %. Koronarografi e prokázala závažné stenózy všech 3 koronárních tepen a následně byla provedena chirurgická revaskularizace myokardu. Vnitř Lék 2008; 54(10):

4 Tab. 1. Frekvence náhlé srdeční smrti a nefatálního infarktu myokardu (% za rok) u pacientů vyšetřených pomocí zátěžového SPECT zobrazení myokardiální perfuze. Zátěžová perfuze SSS Náhlá Nefatální srdeční smrt infarkt myokardu normální < 4 0,3 0,5 mírně abnormální 4 8 0,8 2,7 středně abnormální ,3 2,9 těžká porucha > 13 3,7 4,2 SSS summed stress score (sumační zátěžové skóre) [10] U paci entů s dysfunkcí levé komory je důležité kvantitativní stanovení rozsahu vi abilního a nevi abilního myokardu. Reverzibilní defekt (při počítačovém zpracování s více než 10% klidovo u úpravo u perfuze) považujeme za ischemický, ale vi abilní myokard (obr. 6, 7). Při nálezu fixního defektu perfuze záleží na úrovni vychytávání radi ofarmaka za nevi abilní jso u považovány dysfunkční segmenty s vychytáváním < 50 % maximální aktivity v daném tomografickém řezu (tato koncentrace odpovídá méně než 50 % myocytů se zachovano u integrito u buněčné membrány, obr. 3). Pokud zobrazíme v dysfunkčním segmentu zhoršeno u perfuzi, ale vychytávání radi ofarmaka je ještě nad hranicí 50 % maxima, svědčí tento nález pro hibernující myokard. Nález normální perfuze v dysfunkčním segmentu pak odpovídá omráčenému myokardu. Funkce levé komory Pomocí gated SPECT získáme informace o pozátěžové a klidové EF levé komory, objemech levé komory v end di astole (ED) a end systole (ES) a o její regi onální kinetice. Tyto informace jso u důležité jak při posuzování prognózy, kdy se zjištěná pozátěžová dysfunkce levé komory pojí s vysokým rizikem kardi ální příhody [1,2,8,13,14], tak i při detekci vi ability (obr. 7). Při interpretaci scintigra a c b Obr. 7. Na zátěžové 201 Tl SPECT vyšetření byl odeslán 77letý paci ent s echokardi ografickým nálezem difuzní hypokinézy levé komory s apikální akinézo u, EF 25 %. Na tomografických řezech (a) i polárních mapách (b) je zobrazen ischemický, ale vi abilní myokard apikálně, anteri orně a laterálně. Kvantitativně je sumační zátěžové skóre (SSS) zvýšeno na 20, zatímco sumační klidové skóre (SRS) je 11. Levá komora je po zátěži extrémně dilatována s částečno u úpravo u v klidu (TID poměr = 1,22). (c) Gated SPECT 3D zobrazení endokardi álního povrchu v end di astole (ED) a end systole (ES). Již v klidu jso u výrazně zvýšené objemy v ED a ES (263 ml, resp. 183 ml), je zobrazena difuzní hypokinéza, klidová EF je 31 %. Po zátěži dochází k dalšímu zhoršení kinetiky anterolaterálně a apikálně, objemy v ED a ES narůstají (295 ml, resp. 232 ml), pozátěžová EF je snížena na 21 %. Následně provedená koronarografi e prokázala nemoc tří tepen. Tento nález byl vzhledem k difuznímu charakteru postižení obtížně řešitelný revaskularizací. Za 3 měsíce po vyšetření paci ent zemřel na akutní infarkt myokardu. 974 Vnitř Lék 2008; 54(10):

5 fického nálezu je vždy nezbytné vědět, které segmenty levé komory jso u dysfunkční, a také je nutné znát aktu ální funkci levé komory. Např. bezprostředně po akutní koronární příhodě může mít paci ent omráčení myokardu (stunning) a v době provedení našeho vyšetření pak již může být kinetika stěn upravena. U jiného paci enta naopak může docházet vlivem repetitivního stunningu k postupnému zhoršování funkce. Pro hodnocení regi onální kinetiky pomocí gated SPECT po užíváme dva pojmy: systolické ztlušťování a hybnost stěny (wall thickening a wall moti on) [1,9]. Zatímco hodnocení wall thickening (WT) je založeno na systolickém nárůstu hustoty impulzů vlivem tzv. efektu částečného objemu, wall moti on (WM) software hodnotí jako pohyb endokardi ální kontury vyjádřený v mm (obr. 6, 7, 9). Obvykle jso u WT i WM shodně normální či abnormální, v některých případech však dochází k jejich diskrepanci (např. po CABG, u paci entů s kompletním blokem levého Tatarova raménka, u malých jizev apod.) [4]. Samostatná klidová gated SPECT vyšetření Klidové studi e se uplatňují u vysoce rizikových paci entů, zejména s velmi nízko u EF levé komory, levostranno u srdeční insufici encí, klidovo u symptomatologi í apod. Rovněž zde je důležitá kvantifikace rozsahu a závažnost perfuzní abnormality [15 23]. Po aplikaci perfuzních radi ofarmak v klidu se zko umá integrita buněčné membrány, Obr. 8. Různé typy klidových protokolů pro vyšetření vi ability myokardu [36]. o čemž nás informuje stupeň vychytávání radi onuklidu v dysfunkčních segmentech. Za hranici pro průkaz vi abilního myokardu je obvykle považována 50% a vyšší kumulace radi ofarmaka v porovnání s maximální koncentrací v daných tomografických řezech. Tato hranice byla stanovena nejprve empiricky v segmentech s uptakem radi ofarmaka > 50 % maxima dochází po koronární revaskularizaci k úpravě funkce. Později bylo zjištěno, že tato úroveň vychytávání radi ofarmaka odpovídá 50 % myocytů se zachovano u integrito u buněčné membrány [15,16,19]. Prognostický význam má kvantitativní stanovení rozsahu jizvy (mortalita se zvyšuje s její velikostí), Tab. 2. Hodnocení perfuze a metabolizmu glukózy v dysfunkčních segmentech levé komory [24]. Perfuze Metabolizmus Hodnocení Úprava po revaskularizaci, resp. reperfuzi normální normální omráčení ano snížená normální hibernace ( perfuzně- ano metabolický mismatch) snížená (< 50 % max.) snížený (< 50 % max.) neviabilní myokard ( perfuzně- ne metabolický match ) normální, ev. jen lehce snížená výpadek omráčení ano ( reverzní mismatch ) Vnitř Lék 2008; 54(10):

6 a Obr letý muž s akutním anteroextenzivním infarktem myokardu léčeným direktní perkutánní koronární intervencí (PCI) na ramus interventricularis anteri or. Po průkazu nevi abilního myokardu (dobutaminovo u echokardi ografi í, SPECT a PET) byl paci ent randomizovaně zařazen do kontrolního so uboru v projektu zko umajícím efekt buněk kostní dřeně na reparaci infarktového ložiska. (a) Na tomografických řezech po aplikaci 99m Tc- MIBI SPECT a 18 F- FDG levé komory v horizontální dlo uhé ose je zobrazen perfuzně metabolický match (jizva) anteri orně, anteroseptálně a apikálně. (b) Kvantifikace na polárních mapách u téhož paci enta svědčí pro rozsáhlý nevi abilní myokard tvořící 56 % z levé komory a 90 % z povodí c ramus interventricularis anteri or (LAD). (c) Gated SPECT 3D zobrazení endokardi álního povrchu v end di astole (ED) a end systole (ES). Při vstupním vyšetření (horní řádek) je patrná hypokinéza přední stěny, septa a hrotu. Objemy v ED a ES byly výrazně zvýšené (239 ml, resp. 151 ml) a EF snížena na 37 %. Při kontrole za 3 měsíce po PCI (dolní řádek) je patrné, že regi onální kinetika se nezlepšuje, naopak dochází k po infarktové remodelaci s nárůstem objemů v ED a ES (299 ml, resp. ESV 205 ml) a dalšímu snížení EF na EF 31 %. b tak i rozsahu hibernujícího myokardu (vysoká mortalita při konzervativním řešení) [15,19]. Existuje několik protokolů pro klidovo u studii vi ability (obr. 8). Při po užití 201 thalli a ( 201 Tl) se provádí klidová studi e jako tzv. rest- redistribuční protokol (klidové zobrazení časně po aplikaci 201 Tl a následně pak za 3 4 hod). Redistribuční defekt perfuze pak umožňuje rozpoznat hibernující myokard jako oblast s relativně sníženo u perfuzí na časných obrazech, ale se zachovano u schopností dostatečné kumulace radi ofarmaka na pozdním zobrazení za 4 hod [15 17]. Při po užití 99m techneci em ( 99m Tc) značených radi ofarmak (MIBI, resp. Tetrofosmin) lze v některých případech porovnat perfuzi za bazálních podmínek a po podání nitrátů [2,17,20 23]. Zjišťování metabolizmu glukózy pomocí PET Význam zobrazení glukózového metabolizmu po aplikaci 18 F- fluorodeoxyglukózy (FDG) pro průkaz vi ability myokardu byl prokázán řado u studi í [18,24 30]. FDG PET navazuje buď na zátěžový test, nebo častěji na klidové zobrazení perfuze (obr. 8, 9). Existuje více vari ant zobrazení perfuze v rámci těchto studi í (např. pomocí SPECT po aplikaci 201 Tl nebo 99m Tc radi ofarmak nebo pomocí PET po aplikaci 82 Rb, 13 N značeného čpavku, 15 O značené vody). V dysfunkčních segmentech pak rozeznáváme 4 základní typy nálezů (tab. 2). Vedle všeobecně známých kategori í omráčení (normální perfuze a metabolizmus), hibernace (perfuzně metabolický mismatch) a jizvy (perfuzně metabolický match) je nově popisován tzv. reverzní mismatch (tj. normální nebo jen lehká snížená perfuze a významná alterace metabolizmu), který je považován za známku omráčení myokardu, a lze tedy očekávat úpravu funkce po revaskularizaci [24]. V žádném případě tedy nelze hodnotit FDG PET samostatně bez znalosti perfuze a funkce levé komory. Cena FDG PET je sice významně vyšší než u ostatních radi onuklidových metod nebo u dobutaminové echokardi ografi e, jedná se však o test s nejvyšší senzitivitou pro detekci vi abilního 976 Vnitř Lék 2008; 54(10):

7 myokardu. Senzitivita FDG PET dosahuje až 93 %, zatímco u ostatních konvenčních testů se pohybuje kolem %, a může tak docházet k jejímu určitému podhodnocení (a to zejména u nejzávažnějších paci entů s velmi nízko u EF) [18]. Důležitost FDG PET pak podporuje pozorovaná vysoká mortalita, která se pojí s konzervativní léčbo u u paci entů s dysfunkčním vi abilním myokardem [18,24,27,30]. V neposlední řadě je také třeba zmínit důležitost přesného zko umání vi ability při klinickém výzkumu. V projektu zko umajícím vliv intrakoronární transplantace mononukle árních buněk kostní dřeně na reparaci infarktového ložiska jsme využili vedle dobutaminové echokardi ografi e všech tč. dostupných možností, které poskytuje so učasná klinická nukle ární kardi ologi e [31 33]. Závěr Při radi onuklidovém zjišťování vi ability myokardu využíváme celé škály metod od zátěžových testů přes samostatné klidové perfuzní SPECT studi e až po zjišťování metabolizmu glukózy pomocí PET. Díky rychlému rozvoji počítačových technologi í bylo dosaženo velkého pokroku při kvantitativním určování rozsahu vi abilního a nevi abilního myokardu i při monitorování porevaskularizačního vývoje funkčních parametrů levé komory pomocí gated SPECT (regi onální kinetika, end di astolické a end systolické objemy, EF). Radi onuklidové metody tak v rutinním provozu přispívají k výběru správné léčebné strategi e, ve výzkumných projektech také k lepšímu pochopení efektu nových terape utických možností. Pro správné poso uzení vi ability myokardu lze s výhodo u kombinovat radi onuklidové metody s dalšími zobrazovacími modalitami [15,31 35]. Literatura 1. Germano G, Berman DS. Regi onal and Global Ventricular Functi on and Volumes from Single Photon Emissi on Computed Tomography Perfusi on Imaging. In: Zaret BL, Beller GA. Clinical Nucle ar Cardi ology. 3rd ed. Philadelphi a: Elsevi er Mosby 2005: Hesse B, Tägil K, Cuocolo A et al. EANM/ ESC procedural guidelines for myocardi al perfusi on imaging in nucle ar cardi ology. Eur J Nucl Med Mol Imaging 2005; 32: Hachamovitch R. Clinical value of combined perfusi on and functi on imaging in the di agnosis, prognosis, and management of pati ents with suspected or known coronary artery dise ase. In: Germano G, Berman DS. Clinical gated cardi ac SPECT. Armonk, New York: Futura Publishing Company, Inc., 1999: Hesse B, Lindhardt TB, Acampa W et al. EANM/ ESC guidelines for radi onuclide imaging of cardi ac functi on. Eur J Nucl Med Mol Imaging 2008; 35: Nakajima K, Higuchi T, Taki J et al. Accuracy of ventricular volume and ejecti on fracti on me asured by gated myocardi al SPECT: comparison of 4 software programs. J Nucl Med 2001; 42: Lum DP, Coel MN. Comparison of a utomatic qu antificati on software for the me asurement of ventricular volume and ejecti on fracti on in gated myocardi al perfusi on SPECT. Nucl Med Commun 2003; 24: Kondo CH, Fukushima K, Kusakabe K. Me asurement of left ventricular volumes and ejecti on fracti on by qu antitative gated SPET, contrast ventriculography and magnetic resonance imaging: a meta analysis. Eur J Nucl Med 2003; 30: Heiba SI, Santi ago J, Mirzaitehrane M et al. Transi ent postischemic stunning evalu ati on by stress gated Tl- 201 SPECT myocardi al imaging: effect on systolic left ventricular functi on. J Nucl Cardi ol 2002; 9: Abidov A, Bax JJ, Hayes SW et al. Transi ent ischemic dilati on rati o of the left ventricle is a significant predictor of future cardi ac events in pati ents with otherwise normal myocardi al perfusi on SPECT. JACC 2003; 42: Hachamovitch R, Berman DS, Shaw LJ et al. Incremental prognostic value of myocardi al perfusi on single photon emissi on computed tomography for the predicti on of cardi ac de ath: differenti al stratificati on for risk of cardi ac de ath and myocardi al infarcti on. Circulati on 1998; 97: Cerqueira MD, Weissman NJ, Dilsizi an V et al. Standardized myocardi al segmentati on and nomenclature for tomographic imaging of the he art: A statement for he althcare professi onals from the Cardi ac Imaging Committee of the Co uncil on Clinical Cardi ology of the American He art Associ ati on. J Nucl Cardi ol 2002; 9: Berman DS. Prognostic validati on of a 17- segment score derived from a 20- segment score. J Nucl Cardi ol 2004; 11: Hachamovitch R, Berman DS, Lewin H et al. Incremental prognostic value of gated SPECT ejecti on fracti on in pati ents undergo ing du al isotope exercise or adenosine stress SPECT. J Nucl Med 1998; 39: 101P. 14. Sharir T, Bacher- Sti er C, Dhar S et al. Identificati on of severe and extensive coronary artery dise ase by postexercise regi onal wall moti on abnormaliti es in Tc- 99m sestamibi gated single photon emissi on computed tomography. Am J Cardi ol 2000; 86: Dilsizi an V. Myocardi al Vi ability: A Clinical and Sci entific Tre atise. Armonk, New York: Futura Publishing Company, Inc., Dilsizi an V, Arrighi JA. Myocardi al Vi ability in Chronic Coronary Artury Dise ase: Perfusi on, Metabolism, and Contractile Reserve. In: Gerson MC. Cardi ac Nucle ar Medicine. 3rd ed. New York: McGraw- Hill Cuocolo A. Controversi es against: FDG imaging sho uld be considered the preferred technique for accurate assessment of myocardi al vi ability. Eur J Nucl Med 2005; 32: Bax JJ. Controversi es for: FDG imaging sho uld be considered the preferred technique for accurate assessment of myocardi al vi ability. Eur J Nucl Med 2005; 32: Dakik HA, Howell JF, Lawri e GM et al. Assessment of myocardi al vi ability with 99mTc-sestamibi tomography before coronary bypass graft surgery. Circulati on 1997; 96: Ma ure a S, Cuocolo A, Soricelli A et al. Enhanced detecti on of vi able myocardi um by techneti um- 99m- MIBI imaging after nitrate administrati on in chronic coronary artery dise ase. J Nucl Med 1995; 36: Li ST, Li u XJ, Lu ZL et al. Qu antitative analysis of techneti um 99m 2- methoxyisobutyl isonitrile single photon emissi on computed tomography and isosorbide dinitrate infusi on in assessment of myocardi al vi ability before and after revascularizati on. J Nucl Cardi ol 1996; 3: Sci agra R, Bisi G, Santoro GM et al. Comparison of baseline- nitrate techneti um- 99m sestamibi with rest- redistributi on thalli um- 201 tomography in detecting vi able hibernating myocardi um and predicting postrevascularizati on recovery. J Am Coll Cardi ol 1997; 30: He W, Acampa W, Mainolfi C et al. Tc- 99m tetrofosmin tomography after nitrate administrati on in pati ents with ische Vnitř Lék 2008; 54(10):

8 mic left ventricular dysfuncti on: relati on to metabolic imaging by PET. J Nucl Cardi ol 2003; 10: Di Carli M. Assessment of myocardi al vi ability with positron emissi on tomography. In: Zaret BL, Beller GA. Clinical Nucle ar Cardi ology. 3rd ed. Philadelphi a: Elsevi er Mosby 2005: Baer FM, Voth E, Schneider ChA et al. Comparison of low dose dobutamine- gradi ent-echo magnetic resonance imaging and positron emissi on tomography with 18F flo urodeoxyglukose in pati ents with chronic coronary artery dise ase. Circulati on 1995; 91: Be anlands RSB, DeKemp R, Smith S et al. F- 18- fluorodeoxyglucose PET imaging alters clinical decisi on making in pati ents with impaired ventricular functi on. Am J Cardi ol 1997; 79: Bax JJ, Poldermans D, Elhendy A et al. Sensitivity, specificity, and predictive accuraci es of vari o us noninvasive techniques for detecting hibernating myocardi um. Curr Probl Cardi ol 2001; 26: Pagano D, Townend JN, Parums DV et al. Hibernating myocardi um: morphological correlates of inotropic stimulati on and glucose uptake. He art 2000; 83: Matsunari I, Boning G, Zi egler SI et al. Attenu ati on- corrected 99mTc- tetrofosmin single photon emissi on computed tomography in the detecti on of vi able myocardi um: comparison with positron emissi on tomography using 18F- fluorodeoxyglucose. J Am Coll Cardi ol 1998; 32: Bax JJ, Wijns W. Fluorodeoxyglucose imaging to assess myocardi al vi ability: PET, SPECT or gamma camera co incidence imaging? J Nucl Med 1999; 40: Meluzín J, Mayer J, Groch L et al. Autologo us transplantati on of mononucle ar bone marrow cells in pati ents with acute myocardi al infarcti on: The effect of the dose of transplantanted cells on myocardi al functi on. Am He art J 2006; 152: 975.e9 975.e Kamínek M, Meluzín J, Jano ušek S et al. The role of qu antitative Tc-99m- MIBI gated SPECT/ F-18- FDG PET imaging in the monitoring of intracoronary bone marrow cell transplantati on. Nucl Med Revi ew 2006; 9: Kamínek M, Meluzín J, Jano ušek S et al. Individu al differences in the effectiveness of intracoronary bone marrow cell transplantati on assessed by sestamibi SPECT/ FDG PET imaging. J Nucl Cardi ol, v tisku. 34. Hutyra M, Skála T, Kamínek M et al. Zobrazení transmurální jizvy u paci enta s ischemicko u kardi omyopati í po infarktu myokardu spodní stěny. Cor Vasa 2006; 48: Hutyra M, Skála T, Kamínek M et al. Rozsáhlé posterolaterálně lokalizované ane uryzma levé komory srdeční s nástěnným trombem. Cor Vasa 2008; 50: Lang O, Kamínek M, Trojanová H. Nukleární kardiologie. Praha: Galén doc. MUDr. Milan Kamínek, Ph.D. e mail: milankaminek@seznam.cz Doručeno do redakce: Přijato po recenzi: Vnitř Lék 2008; 54(10):