USNESENÍ. takto: II. Soud prohlašuje na majetek dlužnice: Adriána Davidová, nar , bytem Pod Černou Skálou 597, Klecany, konkurs.

Transkript

1 č.j.: KSPH 67 INS 29044/2015-A-19 USNESENÍ Krajský soud v Praze, se sídlem Nám. Kinských 5, Praha 5, rozhodl soudcem Tomášem Jirmáskem v insolvenční věci dlužnice: Adriána Davidová, nar , bytem Pod Černou Skálou 597, Klecany, o insolvenčním návrhu navrhovatele: QI investiční společnost, a.s., IČO: , se sídlem Praha 1, Rybná 682/14, PSČ 11005, takto: I. Zjišťuje se úpadek dlužnice: Adriána Davidová, nar , bytem Pod Černou Skálou 597, Klecany. II. Soud prohlašuje na majetek dlužnice: Adriána Davidová, nar , bytem Pod Černou Skálou 597, Klecany, konkurs. III. Insolvenčním správcem se ustanovuje: JUDr. Jiří Vlasák, se sídlem Jankovcova 1518/2, Praha 7 IV. Konkurs dlužnice bude projednán jako konkurs nepatrný. Nerozhodne-li schůze věřitelů, nebo soud s ohledem na rozsah insolvenčního řízení jinak, bude případné rozvrhové usnesení soudem vydáno jedním usnesením spolu s rozhodnutím o schválení konečné zprávy. V. Účinky tohoto rozhodnutí o úpadku nastávají okamžikem jeho zveřejnění v insolvenčním rejstříku. VI. Soud vyzývá věřitele, kteří dosud nepřihlásili své pohledávky, aby tak učinili do K přihláškám, které budou podány později, insolvenční soud nebude přihlížet a takto uplatněné pohledávky se v insolvenčním řízení neuspokojují. V podrobnostech k přihlašování pohledávek viz poučení tohoto usnesení. VII. Soud dále vyzývá věřitele, aby insolvenčnímu správci neprodleně sdělili, jaká zajišťovací práva uplatní na dlužníkových věcech, právech, pohledávkách nebo jiných majetkových hodnotách, nestane-li se tak, mohou věřitelé jinak odpovídat za škodu nebo jinou újmu vzniklou tím, že do majetkové podstaty nebude včas sepsán majetek dlužníka sloužící k zajištění, nebo tím, že nebudou včas zjištěna zajišťovací práva; to neplatí, jsou-li tato zajišťovací práva zřejmá z veřejného seznamu. VIII. Soud dále ukládá věřitelům, kteří mají zájem být zvoleni do (prozatímního) věřitelského výboru, aby ve lhůtě pro podání přihlášek toto sdělili insolvenčnímu soudu. Pokud žádný z věřitelů takový svůj zájem neprojeví a na schůzi věřitelů nebude věřitelský orgán zvolen, bude jeho funkci vykonávat soud.

2 pokračování sp.zn.: KSPH 67 INS 29044/2015 IX. Soud vyzývá osoby, které mají povědomí o majetku dlužnice, zejména který není uveden v seznamu majetku či nebude uveden v soupisu majetkové podstaty, aby veškeré informace týkající se takového majetku sdělily insolvenčnímu správci. X. Soud nařizuje přezkumné jednání a současně svolává schůzi věřitelů na den: v 7:30 hodin do jednací síně č. 15 v I. patře budovy B Krajského soudu v Praze, Náměstí Kinských 5, Praha 5. Účastníci se žádají, aby se z důvodu prezence dostavili k jednání nejméně o deset minut dříve. Předmětem jednání schůze věřitelů, která bude následovat bezprostředně po přezkumném jednání, bude: 1) Zpráva insolvenčního správce o jeho dosavadní činnosti a o hospodářské situaci dlužnice včetně informace o velikosti zjištěné majetkové podstaty. 2) Rozhodnutí o hlasovacích právech věřitelů, jejichž pohledávka byla na přezkumném jednání popřena, nebyla dosud zjištěna nebo je sporná. 3) Volba věřitelského orgánu. 4) Usnesení Schůze věřitelů o případném odvolání soudem ustanoveného insolvenční správce a o ustanovení nového insolvenčního správce. Toto usnesení je zároveň předvoláním k přezkumnému jednání a schůzi věřitelů. Účast insolvenčního správce a dlužnice je nezbytná. Dlužnice je povinna účastnit se osobně schůze věřitelů a zodpovědět dotazy přítomných věřitelů. XI. Soud ukládá dlužnici, aby 1) bezodkladně kontaktovala insolvenčního správce (adresa je uvedena v bodě III. výroku), oskytla mu všestrannou součinnost, zejména dbala jeho pokynů. 2) (pokud tak dosud neučinila) ve lhůtě 15 dnů od doručení tohoto usnesení sestavila a insolvenčnímu správci odevzdala seznam svého majetku, v kterém je povinna označit jednotlivě svůj majetek, včetně pohledávek. U pohledávek stručně uvede skutečnosti, na kterých se zakládají, a uvede jejich výši; výslovně se dále vyjádří k jejich dobytnosti. U majetku, včetně pohledávek, o kterých probíhá soudní nebo jiné řízení, nebo ohledně nichž již bylo příslušným orgánem rozhodnuto, tato řízení (rozhodnutí) označí. 3) (pokud tak dosud neučinila) ve lhůtě 15 dnů od doručení tohoto usnesení sestavila a insolvenčnímu správciodevzdala seznam svých závazků s uvedením svých věřitelů. V seznamu závazků je povinna jako své věřitele označit všechny osoby, o kterých je jí známo, že vůči ní mají pohledávky nebo jiná majetková práva, nebo které vůči ní pohledávky nebo jiná majetková práva uplatňují. Jsouli věřiteli dlužnice osoby dlužnici blízké nebo osoby, které tvoří s dlužnicí koncern, musí dlužnice tyto skutečnosti výslovně uvést. Dlužnice v seznamu závazků uvede údaj o výši a splatnosti jednotlivých závazků a stručně uvede, které z pohledávek svých věřitelů popírá co do důvodu nebo co do výše a proč. Má-li dlužnice věřitele, o kterých je jí známo, že proti ní mají právo na uspokojení ze zajištění, nebo kteří toto právo proti ní uplatňují, uvede je odděleně. U pohledávek těchto věřitelů dále označí věci, práva, pohledávky nebo jiné

3 pokračování sp.zn.: KSPH 67 INS 29044/2015 majetkové hodnoty, u kterých se uplatňuje uspokojení ze zajištění, včetně údaje o tom, které movité věci se nacházejí v držení věřitele nebo třetí osoby, dále označení druhu zajištění a důvodu jeho vzniku. Dále dlužnice uvede, zda a v jakém rozsahu právo na uspokojení ze zajištění popírá a proč. V případě nejasností s vyhotovením výše uvedených seznamů se dlužnice obrátí na insolvenčního správce. Kdo v řízení před soudem nebo jiným orgánem veřejné moci odmítne splnit zákonnou povinnost učinit prohlášení o svém majetku nebo o majetku právnické osoby, za kterou je oprávněn jednat, nebo se takové povinnosti vyhýbá nebo v takovém prohlášení uvede nepravdivé nebo hrubě zkreslené údaje, bude potrestán odnětím svobody až na jeden rok nebo zákazem činnosti ( 227 trestního zákoníku 1 ). XII. Soud ukládá insolvenčnímu správci, aby nejpozději do předložil (dodržujíce následující členění a obsahové náležitosti) insolvenčnímu soudu: 1) tyto informace: a) adresu určenou pro doručování soudních písemností b) telefonní číslo určené pro komunikaci s insolvenčním soudem c) zda je plátce daně z přidané hodnoty a případně o tom předložil osvědčení d) číslo svého bankovního účtu zřízeného pro účely tohoto insolvenčního řízení (v případě, že bude vedení účtu zpoplatněno, tak jej lze z majetkové podstaty platit pouze v případě, že na českém bankovním trhu nebude v dané době bezplatný jiný obdobný bankovní účet) 2) zpracovaný seznam přihlášených pohledávek v tabulkovém formátu (přehledová tabulka), kde bude a) uvedeno označení věřitele (obchodní firma / název / jméno, příjmení) b) uvedena souhrnná výše všech pohledávek (stejného druhu) pro každého jednotlivého věřitele c) uvedeno zda se jedná o pohledávku (ne)zajištěnou, (ne)vykonatelnou, (ne)podřízenou a (ne)podmíněnou d) uvedena celková výše všech přihlášených pohledávek (zjištěných / popřených, zajištěných / nezajištěných) e) zvlášť uvedeny pohledávky přihlášené jako podmíněné osobami, od kterých může věřitel požadovat plnění podle ust. 183 odst. 1 a 2 insolvenčního zákona 2 (tyto pohledávky nebudou zařazeny na přezkumné jednání) 3) zpracované přezkumné listy v tabulkovém formátu, kde bude zřetelně uveden(o) a) označení věřitele (obchodní firma / název / jméno, příjmení; IČO: / nar.; sídlo / bydliště) b) výše jednotlivých přihlášených pohledávek i jejich celková výše c) zda se jedná o pohledávku (ne)zajištěnou, (ne)vykonatelnou, (ne)podřízenou a (ne)podmíněnou d) zda se jedná o pohledávku (ne)zajištěnou, (ne)vykonatelnou, (ne)podřízenou e) právní důvod vzniku každé jednotlivé (i dílčí) pohledávky, důvod vzniku pak nelze ztotožňovat s důvodem vykonatelnosti; v přezkumném listu (a po- 1 2 zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění pozdějších předpisů zákon č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů (dále jen insolvenční zákon )

4 pokračování sp.zn.: KSPH 67 INS 29044/2015 chopitelně již v přihlášce) musí být rozhodující skutečnosti, na kterých se pohledávka zakládá, vylíčeny tak, aby z nich byl zřejmý skutkový děj (skutek), na jehož základě se uplatňuje právo, a to v takovém rozsahu, který umožňuje jeho jednoznačnou individualizaci (vylučuje možnost záměny s jiným skutkovým dějem); f) u zajištěných pohledávek předmět zajištění a doba vzniku zajištění g) vyjádření insolvenční správce a dlužnice zda pohledávku uznávají či popírají h) bude-li popírána některá přihlášená (i dílčí) pohledávka, bude u tohoto popření stručně, ale určitě a srozumitelně vyložen důvod popření (viz insolvenčního zákona) a budou vylíčeny všechny rozhodující skutečnosti o věci samé, na základě kterých bude pohledávka popírána bude-li například jako důvod popření uvedeno započtení, zaplacení, zánik závazku, atp., tak budou úplným a vyčerpávajícím způsobem popsány rozhodující skutečností, z kterých lze na takový závěr usuzovat (kdy a jak bylo zaplaceno, atp.) bude-li například jako důvod popření uveden rozpor se zákonem či dobrými mravy, tak bude jasně uvedeno, které zákonné ustanovení či dobrý mrav byly porušeny a jakým konkrétním jednáním i) přezkumné listy budou obsahovat na svém konci předvyplněné údaje pro případný záznam o (částečném) odmítnutí a zpětvzetí přihlášky, o (částečném) zpětvzetí popření a o výsledku incidenčního sporu 4) zprávu o své dosavadní činnosti a o hospodářské situaci dlužnice, zejména a) je-li dlužnice fyzickou osobou: - zda podniká, event. kde je zaměstnána (obchodní firma / název; IČO:, sídlo) - jaká je průměrná výše jejich měsíčního příjmu - kolik má vyživovacích povinností (zda jsou určeny rozhodnutím-jakým) - zda je vdaná (zaniklo-li společné jmění manželů, tak jakým způsobem bylo vypořádáno) b) zda dlužnice vlastní majetek větší hodnoty, který lze zpeněžit c) zda je dlužnice věřitelem bonitnějších pohledávek za svými dlužníky d) zda insolvenční správce zjistil jakýkoliv neplatný či neúčinný právní úkon dlužnice, kterým byl (měl být) zcizen majetek e) zda je dlužnice komunikuje a poskytuje veškerou vyžádanou součinnost 5) soupis majetkové podstaty dlužnice XIII. Soud ukládá insolvenčnímu správci, aby v případě, že jakkoliv zjistí, že: 1) zde jsou věřitelé, jejichž přihlášená pohledávka je dle názoru správce pohledávkou, která se v insolvenčním řízení neuspokojuje ( 170 insolvenčního zákona), neprodleně o této skutečnosti vyrozuměl insolvenční soud nebo 2) zde jsou známí věřitele dlužnice, kteří mají své obvyklé místo pobytu, bydliště nebo sídlo v některém z členských států Evropské unie s výjimkou Dánska, a že tito ještě nebyli vyrozuměni soudem, je neprodleně vyrozuměl o zahájení insolvenčního řízení a o vydání rozhodnutí o úpadku. Vyrozumění spolu s doručenkou správce předloží soudu.

5 pokračování sp.zn.: KSPH 67 INS 29044/2015 XIV. Soud dále ukládá insolvenčnímu správci, aby vždy k poslednímu dni každého kalendářního čtvrtletí (počínaje čtvrtletím následujícím po čtvrtletí, v kterém je vydáno toto usnesení) podával soudu a věřitelskému orgánu zprávu o stavu insolvenčního řízení (v následujícím formálním členění), v které zejména uvede informaci o: 1) aktuálním složení majetkové podstaty (jaké majetkové hodnoty se v ní dosud nachází), 2) dosavadním průběhu zpeněžování majetkové podstaty (jaké majetkové hodnoty již byly zpeněženy), 3) jednáních, která je třeba učinit (a které insolvenční správce činí), aby majetková podstata byla zcela zpeněžena, 4) průběhu uspokojování případných zajištěných věřitelů, 5) věřitelích, kteří uplatňují své pohledávky za majetkovou podstatou, resp. pohledávky jim postavené na roveň, 6) celkových příjmech a výdajích majetkové podstaty (v přehledné tabulkové podobě), 7) průběhu případných incidenčních sporů nebo jiných sporů, které jsou insolvenčním správcem vedeny jménem dlužnice (jaký je předmět sporu a v jakém stádiu se předmětné řízení nachází), 8) další nezbytné informace, které jsou insolvenčnímu správci známé o průběhu insolvenčního řízení, 9) provozuje-li insolvenční správce podnik dlužnice, tak současně o tom podá podrobnou informaci (zejména o nákladech a výnosech, celkové rentabilitě provozovaného podniku a svůj návrh, zda je ve společném zájmu věřitelů pokračování provozu podniku dlužnice, či zda jeho ukončení) a 10) kdy lze očekávat předložení konečné zprávy, resp. jaké konkrétní okolnosti jejímu předložení brání a co insolvenční správce činí, aby tyto překážky byly odstraněny. Insolvenční správce v každé pravidelné zprávě o stavu insolvenčního řízení tučně zvýrazní informace o změnách, ke kterým došlo od podání poslední zprávy. XV. Insolvenčnímu správci bude po právní moci tohoto usnesení, ne však dříve než po první schůzi věřitelů, soudem vyplacena složená záloha na náklady insolvenčního řízení ve výši ,- Kč. XVI. Soud ukládá insolvenčnímu navrhovateli, aby do 7 dnů od doručení tohoto usnesení zaplatila soudní poplatek za návrh na zahájení insolvenčního řízení, který je dle ust. 4 odst. 1 písm. e) zákona o soudních poplatcích 3 splatný v souvislosti s rozhodnutím soudu o insolvenčním návrhu a činí dle položky č. 4 odst. 1. písm. c) Sazebníku soudních poplatků 4 částku 2.000,- Kč, a to na bankovní účet soudu č /0710, vedený u České národní banky, variabilní symbol: Nebude-li soudní poplatek ve stanovené lhůtě zaplacen, přistoupí soud k jeho vymáhání. 3 4 zákon č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů příloha zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů

6 pokračování sp.zn.: KSPH 67 INS 29044/2015 Má-li poplatník za to, že jsou u něj splněny podmínky pro osvobození od soudních poplatků, může u soudu podat návrh, aby mu bylo přiznáno osvobození od soudních poplatků, a to i se zpětnou účinností. Jestliže soud jeho návrhu vyhoví, je zproštěn povinnosti platit soudní poplatky; poplatky zaplacené před rozhodnutím o přiznání osvobození od soudních poplatků se však nevracejí. Odůvodnění: I. Tvrzení insolvenčního navrhovatele [1] Insolvenčním návrhem, kterým bylo dne zahájeno insolvenční řízení, se insolvenční navrhovatel (věřitel) domáhal vydání rozhodnutí o úpadku dlužnice a řešení tohoto úpadku konkursem. [2] Ve svém návrhu, který má veškeré náležitosti stanovené pro insolvenční návrh ust. 103 insolvenčního zákona, je k němu připojena přihláška pohledávky a je opatřen ověřeným podpisem, insolvenční navrhovatel uvedl, že dlužnice je v úpadku, neboť má více věřitelů, vůči nimž má závazky déle než 30 dní po splatnosti a není schopna své závazky plnit. [3] Pokud jde o pohledávku navrhovatele za dlužnicí, tak navrhovatel uvedl, že na základě smlouvy o postoupení pohledávek nabyl od společnosti Raiffeisenbank a následně společnosti IT credit, s.r.o., za dlužnicí pohledávku ve výši ,- Kč, splatnou dne Důvodem vzniku této pohledávky je úvěrová smlouva č. 115/049/05/1/01 uzavřená dne a smlouva o kreditní kartě č Dlužnice tento dluh dne písemně uznala. [4] Jako další věřitele navrhovatel uvedl (mimo jiné): Česká pojišťovna a.s., která má mít za dlužnicí pohledávku ve výši 5.388,- Kč, splatnou dne a pohledávku ve výši 8.625,- Kč, splatnou dne , z titulu neplaceného pojistného. Československá obchodní banka, a.s., která má mít za dlužnicí pohledávku ve výši ,40 Kč, splatnou dne , z titulu poskytnutého úvěru s příslušenstvím. II. Tvrzení dlužnice [5] Dne insolvenční soud vyzval dlužnici, aby se vyjádřila k insolvenčnímu návrhu a aby předložila insolvenčnímu soudu seznamy podle ust. 104 insolvenčního zákona. Téhož dne insolvenční soud vyzval v insolvenčním návrhu označené věřitele dlužnice, aby insolvenčnímu soudu sdělili, zda mají za dlužnicí pohledávky. [6] Dlužnice se ve věci nevyjádřila a k ústnímu jednání nařízenému k osvědčení jejího úpadku na den se nedostavila, ač byla řádně a včas předvolána. Soud proto

7 pokračování sp.zn.: KSPH 67 INS 29044/2015 postupoval podle ust. 101 odst. 3 o.s.ř. 5 a věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti dlužnice, když vycházel z tvrzení insolvenčního navrhovatele a z důkazů, které označil k osvědčení úpadku dlužnice a dále z tvrzení a důkazů předložených dalšími věřiteli. [7] Pokud jde o soudem vyžádané seznamy, tak dlužnice v poskytnuté lhůtě (ani později) tyto seznamy nepředložila. III. Skutková zjištění [8] K výše citované výzvě insolvenčního soudu sdělili celkem 2 věřitelé, že mají za dlužnicí pohledávky v celkové výši ,07 Kč. [9] Ke dni vydání tohoto usnesení podali 2 (další) věřitelé přihlášky svých pohledávek ve výši ,74 Kč. [10] Z výše uvedených sdělení a přihlášek bylo konkrétně osvědčeno, že dlužnice má vůči svým věřitelům následující dluhy: vůči věřiteli: QI investiční společnost, a.s. dluh v celkové výši ,00 Kč, vzniklý z důvodu uvedeného v odst. 3, který byl splatný dne , tedy je více než 3 měsíce po lhůtě splatnosti a je zajištěný, (osvědčeno těmito listinami: výpis z obchodního rejstříku žalobce, elektronický výpis z evidence subjektů finančního trhu vedené ČNB, úvěrová smlouva reg. č. 115/049/05/1/01, zástavní smlouva č. 115/049/05/2/01, zástavní smlouva č. 115/049/05/2/02, smlouva o postoupení na insolvenčního navrhovatele, smlouva o postoupení na IT Credit, s.r.o., LV č pro k.ú. Klecany, uznání dluhu ze dne , dohoda o novaci ze dne , exekuční příkaz ze dne , č.j. 103 Ex 44414/13-13, exekuční příkaz ze dne , č.j.: 025 Ex 1340/13-13, exekuční příkaz ze dne , č.j.: 050 Ex 4455/13-30, exekuční příkaz ze dne , č.j. 074 Ex 03359/11-013, exekuční příkaz ze dne , č.j. 074 Ex 08186/ a exekuční příkaz ze dne , č.j.: 025 Ex 16831/11-10) vůči věřiteli: Česká pojišťovna a.s., dluh v celkové výši ,07 Kč, vzniklý z důvodu neplaceného pojistného, který je od roku 2010 vykonatelný (přiznaný rozsudky Okresního soudu Praha východ), tedy je více než 3 měsíce po lhůtě splatnosti a je vykonatelný, celkový dluh na dvou pohledávkách činil ,20 Kč, dle sdělení věřitele již byla exekučně vymožena částka ,13 Kč, (osvědčeno těmito listinami: pojistná smlouva č ze dne , pojistná smlouva č ze dne , rozsudek OS Praha-východ č.j.: 9 C 350/2009 ze dne a rozsudek OS Praha-východ č.j. 8 C 29/2010 ze dne ) [11] Existenci dalších pohledávek za dlužnicí soud pro nadbytečnost neosvědčoval, neboť již výše uvedené pohledávky odůvodňují zjištění úpadku dlužnice. 5 zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen o.s.ř. )

8 pokračování sp.zn.: KSPH 67 INS 29044/2015 [12] Dlužnice nesplnila povinnost předložit seznamy uvedené v ust. 104 odst. 1 insolvenčního zákona, kterou jí uložil insolvenční soud. [13] Z výpisu z katastru nemovitostí List vlastnictví č. 1487, k.ú. Klecany bylo zjištěno, že dlužnice je zapsána jako vlastník tam specifikovaných nemovitostí a že na tomto Listě vlastnictví jsou zapsány exekuční příkazy celkem tří Exekutorských úřadů. [14] K výzvě soudu navrhovatel složil zálohu na náklady insolvenčního řízení ve výši ,- Kč. IV. Právní úprava [15] Účelem insolvenčního řízení je řešení dlužníkova úpadku tak, aby došlo k uspořádání majetkových vztahů k osobám dotčeným dlužníkovým úpadkem a k co nejvyššímu a zásadně poměrnému uspokojení dlužníkových věřitelů ( 1 odst. 1 písm. a) insolvenčního zákona). Podle ust. 3 odst. 1 insolvenčního zákona je dlužník v úpadku, jestliže má a) více věřitelů a b) peněžité závazky po dobu delší 30 dnů po lhůtě splatnosti a c) tyto závazky není schopen plnit (dále jen platební neschopnost ). Tyto podmínky musí být splněny kumulativně. Podle ust. 3 odst. 2 insolvenčního zákona se má za to, že dlužník není schopen plnit své peněžité závazky, jestliže a) zastavil platby podstatné části svých peněžitých závazků, nebo b) že neplní po dobu delší 3 měsíců po lhůtě splatnosti, nebo c) není možné dosáhnout uspokojení některé ze splatných peněžitých pohledávek vůči dlužníku výkonem rozhodnutí nebo exekucí, nebo d) nesplnil povinnost předložit seznamy uvedené v 104 odst. 1 insolvenčního zákona, kterou mu uložil insolvenční soud. Podle ust. 3 odst. 3 insolvenčního zákona je dlužník, který je právnickou osobou nebo fyzickou osobou - podnikatelem, v úpadku i tehdy, je-li předlužen. O předlužení jde tehdy, má-li dlužník více věřitelů a souhrn jeho závazků převyšuje hodnotu jeho majetku. Při stanovení hodnoty dlužníkova majetku se přihlíží také k další správě jeho majetku, případně k dalšímu provozování jeho podniku, lze-li se zřetelem ke všem okolnostem důvodně předpokládat, že dlužník bude moci ve správě majetku nebo v provozu podniku pokračovat. [16] Podle ust. 136 odst. 1 insolvenčního zákona insolvenční soud vydá rozhodnutí o úpadku, je-li osvědčením nebo dokazováním zjištěno, že dlužník je v úpadku nebo že mu úpadek hrozí.

9 pokračování sp.zn.: KSPH 67 INS 29044/2015 [17] Podle ust. 148 odst. 1 insolvenčního zákona insolvenční soud spojí s rozhodnutím o úpadku rozhodnutí o prohlášení konkursu, je-li dlužníkem osoba, u které tento zákon vylučuje řešení úpadku reorganizací nebo oddlužením. [18] Podle ust. 314 odst. 1 insolvenčního zákona jde o nepatrný konkurs, jestliže a) dlužníkem je fyzická osoba, která není podnikatelem, nebo b) nebyl zjištěn celkový obrat dlužníka podle zvláštního právního předpisu za poslední účetní období předcházející prohlášení konkursu přesahující ,- Kč a dlužník nemá více než 50 věřitelů. Podle odst. 2 citovaného ustanovení rozhodnutí o tom, že jde o nepatrný konkurs, může insolvenční soud vydat i bez návrhu a spojit je s prohlášením konkursu nebo je vydat kdykoli v průběhu insolvenčního řízení po prohlášení konkursu. Podle odst. 3 citovaného ustanovení vyjde-li dodatečně najevo, že konkurs neměl být považován za nepatrný, insolvenční soud přijaté rozhodnutí bez zbytečného odkladu zruší. [19] Podle ust. 315 odst. 1 insolvenčního zákona nerozhodne-li schůze věřitelů jinak, v nepatrném konkursu se postupuje podle tohoto zákona s těmito odchylkami: a) místo věřitelského výboru mohou věřitelé ustanovit zástupce věřitelů, b) k účinnosti dohody o vypořádání společného jmění manželů není potřeba schválení insolvenčním soudem ani souhlasu věřitelského orgánu, c) k vyloučení nedobytných pohledávek a věcí, práv nebo jiných majetkových hodnot, které není možné prodat, není nutný souhlas insolvenčního soudu ani věřitelského orgánu, d) o včasných námitkách proti konečné zprávě a vyúčtování lze rozhodnout i bez nařízení jednání, e) při přezkumném jednání lze současně projednat všechny otázky, o kterých by jinak byla oprávněna rozhodnout pouze schůze věřitelů, a je-li to účelné, lze přednést také konečnou zprávu a vyúčtování a projednat námitky proti nim. V. Závěr insolvenčního soudu o úpadku dlužnice [20] Podle ust. 136 odst. 1 insolvenčního zákona vydá insolvenční soud rozhodnutí o úpadku, je-li osvědčením nebo dokazováním zjištěno, že dlužník je v úpadku nebo že mu úpadek hrozí. [21] Dlužník je podle ust. 3 odst. 1 a 3 insolvenčního zákona v úpadku, jestliže má více věřitelů, peněžité závazky po dobu delší 30 dnů po lhůtě splatnosti a tyto závazky není schopen plnit, a je-li právnickou osobou nebo fyzickou osobou-podnikatelem, je v úpadku i tehdy, je-li předlužen, tj. má-li více věřitelů a souhrn jeho závazků převyšuje hodnotu jeho majetku. Z uvedeného plyne, že pojem úpadku je vymezen dvojím způsobem jako úpadek projevující se platební neschopností (insolvencí) dlužníka a jako úpadek projevující se jeho předlužením, přičemž k vydání rozhodnutí o úpadku postačuje zjištění, že dlužník je buď insolventní, nebo že je předlužen, jinými slovy, zjištění úpadku v obou zákonem vymezených formách není nezbytné.

10 pokračování sp.zn.: KSPH 67 INS 29044/2015 [22] Ust. 3 odst. 2 insolvenčního zákona vymezuje vyvratitelné právní domněnky, podle nichž se má za to, že dlužník není schopen plnit své peněžité závazky, jestliže nastane některá z výše vyjmenovaných skutečností. Pokud bude zjištěno naplnění některé z nich, resp. pokud se dlužníkovi nepodaří některou z nich vyvrátit, platí, že je platebně neschopným ve smyslu ust. 3 odst. 1 insolvenčního zákona. [23] O předlužení jde pak podle ust. 3 odst. 3 insolvenčního zákona tehdy, má-li dlužník více věřitelů a souhrn jeho závazků převyšuje hodnotu jeho majetku. Při stanovení hodnoty dlužníkova majetku se přihlíží také k další správě majetku, případně k dalšímu provozování podniku, lze-li se zřetelem ke všem okolnostem důvodně předpokládat, že dlužník bude moci ve správě majetku nebo v provozu podniku pokračovat. [24] V daném případě má insolvenční soud, na základě dosud došlých přihlášek pohledávek věřitelů a na základě skutečností zjištěných při jednání konaném dne , osvědčen úpadek dlužnice, a to ve formě platební neschopnosti. [25] Dlužnice má osvědčený dluh (minimálně) vůči: a) QI investiční společnost, a.s., ve výši ,00 Kč a splatný dne (tedy více než 3 měsíce po lhůtě splatnosti) b) Česká pojišťovna a.s., ve výši ,07 Kč a splatný nejpozději v roce 2010 (tedy více než 3 měsíce po lhůtě splatnosti) [26] Bylo tak osvědčeno, že dlužnice má více věřitelů, vůči kterým má dluhy po dobu delší než 30 dnů po lhůtě splatnosti a že tyto dluhy není schopna plnit ( 3 odst. 2 insolvenčního zákona), neboť: má dluhy po dobu delší než 3 měsíce po lhůtě splatnosti dle dosavadních zjištění není možné dosáhnout uspokojení některé ze splatných pohledávek exekucí a současně dlužnice nesplnila povinnost předložit seznamy uvedené v ust. 104 odst. 1 insolvenčního zákona, kterou jí uložil soud. [27] Ostatními pohledávkami věřitelů se již soud pro nadbytečnost nezabýval, neboť úpadek dlužnice má dostatečně za osvědčený na základě výše uvedených pohledávek a nevyvrácených domněnek platební neschopnosti. [28] Navrhovatel zaplatil zálohu na náklady insolvenčního řízení ve výši ,- Kč. Soud neshledal žádný důvod k zamítnutí nebo odmítnutí insolvenčního návrhu, a proto postupoval v souladu s ust. 136 ve spojení s ust. 148 odst. 1 insolvenčního zákona a rozhodl o úpadku dlužnice a řešení tohoto úpadku konkursem, neboť u dlužnice nepřichází jiné řešení v úvahu (dlužnice nenavrhla, aby byl její úpadek řešen oddlužením, a proto nelze oddlužení povolit, a zároveň nejsou splněny podmínky pro reorganizaci, neboť dlužnice ke dni rozhodnutí o úpadku nepředložila reorganizační plán ani nepožádala o prodloužení lhůty k jeho předložení, pročež je v daném případě reorganizace nepřípustná).

11 pokračování sp.zn.: KSPH 67 INS 29044/2015 [29] Soud současně s prohlášením konkursu na majetek dlužnice rozhodl podle ust. 314 odst. 1 insolvenčního zákona, že tento konkurs bude projednán jako nepatrný, když dlužnice je fyzickou osobou, která není podnikatelem. Získá-li insolvenční správce v průběhu tohoto řízení takové poznatky o skutečnostech, které ve smyslu ust. 314 insolvenčního zákona nepřipouštějí, aby byl tento konkurs projednán jako nepatrný, sdělí tuto informaci insolvenčnímu soudu. [30] Současně bylo soudem ve smyslu ust. 315 odst. 2 insolvenčního zákona rozhodnuto, že případné rozvrhové usnesení (nebude-li řízení dříve skončeno jiným způsobem) bude soudem vydáno jedním usnesením spolu s rozhodnutím o schválení konečné zprávy. Uvedeným postupem bude zrychleno nejen celé řízení, ale především uspokojení věřitelů. Budou-li tedy pro to podmínky, tak správcem bude podána konečná zpráva a současně návrh rozvrhového usnesení. Nebudou-li proti zveřejněné konečné zprávě podány námitky, tak bude bez jednání konečná zpráva schválena a současně bude vydáno rozvrhové usnesení. VI. Rozhodnutí o ustanovení insolvenčního správce [31] Opatřením předsedkyně Krajského soudu v Praze ze dne byl podle ust. 25 insolvenčního zákona insolvenčním správcem pro toto řízení ustanoven JUDr. Jiří Vlasák, se sídlem Jankovcova 1518/2, Praha 7. Z uvedeného důvodu rozhodl soud o ustanovení jmenovaného správce pro toto insolvenční řízení. [32] Současně soud rozhodl, že po právní moci tohoto rozhodnutí bude vyplacena záloha na náklady insolvenčního řízení ve výši ,- Kč. Poučení: Proti bodům I. a II. výroku tohoto usnesení lze podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení k Vrchnímu soudu v Praze prostřednictvím zdejšího soudu ( 204 odst. 1 o.s.ř.). Odvolání může podat pouze dlužnice. V odvolání proti bodu I. výroku lze namítat pouze to, že rozhodnutí o úpadku nemělo být vydáno proto, že úpadek není osvědčen, nebo proto, že tomu brání překážka stanovená v insolvenčním zákoně. Ke skutečnostem, které nastaly nebo vznikly po vydání rozhodnutí soudu prvního stupně, se v odvolacím řízení nepřihlíží ( 141 odst. 1 insolvenčního zákona). Proti bodu III. výroku tohoto usnesení lze podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení k Vrchnímu soudu v Praze prostřednictvím zdejšího soudu ( 204 odst. 1 o.s.ř.). V odvolání lze však namítat pouze to, že ustanovený insolvenční správce nesplňuje podmínky pro ustanovení, nebo že není nepodjatý. Ke skutečnostem, které nastaly nebo vznikly po vydání rozhodnutí soudu prvního stupně, se v odvolacím řízení nepřihlíží ( 26 insolvenčního zákona). Připadne-li konec lhůty k odvolání na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den ( 57 odst. 2 o.s.ř.). Lhůta je zachována, je-li poslední den lhůty učiněn úkon u zdejšího soudu nebo podání odevzdáno orgánu, který má povinnost je doručit ( 57 odst. 3 o.s.ř.).

12 pokračování sp.zn.: KSPH 67 INS 29044/2015 Proti ostatním výrokům tohoto usnesení nelze podat odvolání ( 91 insolvenčního zákona). Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku. Dlužnici a insolvenčnímu správci běží odvolací lhůta ode dne, kdy jim bylo usnesení doručeno zvláštním způsobem ( 74 odst. 2 a 75 insolvenčního zákona). Dlužnice je i nadále povinna zdržet se nakládání s majetkovou podstatou a majetkem, který do ní může náležet, pokud by mělo jít o podstatné změny ve skladbě, využití nebo určení tohoto majetku nebo o jeho nikoli zanedbatelné zmenšení ( 111 odst. 1 insolvenčního zákona). Prohlášením konkursu přechází na insolvenčního správce oprávnění nakládat s majetkovou podstatou, jakož i výkon práv a plnění povinností, které přísluší dlužnici, pokud souvisí s majetkovou podstatou. Právní úkony podle předchozí věty, které dlužnice učinila poté, co oprávnění nakládat s majetkovou podstatou přešlo na insolvenční správce, jsou proti jeho věřitelům neúčinné. Právní úkon, kterým dlužník po prohlášení konkursu odmítne přijetí daru nebo dědictví bez souhlasu insolvenčního správce, je neplatný. Totéž platí, jestliže dlužnice uzavře bez souhlasu insolvenčního správce dohodu o vypořádání dědictví, podle které má z dědictví obdržet méně, než činí jeho dědický podíl ( 246 insolvenčního zákona). Prominutí zmeškání lhůty v insolvenčním řízení není přípustné. Totéž platí, jde-li o zmeškání soudního jednání, včetně zmeškání schůze věřitelů nebo přezkumného jednání ( 83 insolvenčního zákona). Účastníci řízení a insolvenční správce mohou popírat přihlášené pohledávky za podmínek stanovených ust. 192 až 202 insolvenčního zákona. Aktuální znění citovaných ustanovení je přístupné na internetových stránkách: Poučení věřitelů k podávání přihlášek pohledávek: Přihláška pohledávky má pro běh lhůty k promlčení nebo pro zánik práva stejné účinky jako žaloba nebo jiné uplatnění práva u soudu, a to ode dne, kdy došla insolvenčnímu soudu. Přihlášku pohledávky, která je podaná u jiného než insolvenčního soudu, postoupí tento soud insolvenčnímu soudu, aniž o tom vydává rozhodnutí, účinky spojené s podáním takové přihlášky nastávají dnem, kdy přihláška dojde insolvenčnímu soudu. Věřitelé vykonatelných pohledávek na náhradu škody nebo nemajetkové újmy způsobené trestným činem nebo na vydání bezdůvodného obohacení získaného trestným činem podávají přihlášky pohledávek u insolvenčního soudu kdykoli v průběhu insolvenčního řízení, pokud v trestním řízení o tomto trestném činu byl zajištěn majetek v majetkové podstatě dlužníka a přihláška pohledávky byla podána v době, kdy zajištění podle trestního řádu trvá. Přihlášky pohledávek a jejich přílohy se podávají dvojmo u podepsaného soudu. Přihlašují se i pohledávky, které již byly uplatněny u soudu, jakož i pohledávky vykonatelné včetně těch, které jsou vymáhány výkonem rozhodnutí nebo exekucí.

13 pokračování sp.zn.: KSPH 67 INS 29044/2015 V Praze dne 9. března 2016 Přihlásit lze i pohledávku nesplatnou nebo pohledávku vázanou na podmínku. Pohledávky věřitelů vázané na splnění rozvazovací podmínky se považují v insolvenčním řízení za nepodmíněné, dokud rozvazovací podmínka není splněna. Na pohledávky věřitelů vázané na splnění odkládací podmínky nemá zahájení insolvenčního řízení vliv. Jde-li o pohledávku zajištěnou, musí věřitel v přihlášce uvést, zda uplatňuje právo na její uspokojení ze zajištění a dále skutečnosti podle bodu VII. výroku tohoto usnesení. Majetek, který slouží k zajištění, zpeněží insolvenční správce po schválení oddlužení plněním splátkového kalendáře, nejdříve však po zjištění pravosti výše a pořadí zajištěné pohledávky, požádá-li o to zajištěný věřitel. Výtěžek zpeněžení vydá zajištěnému věřiteli. Jde-li o pohledávku vykonatelnou, musí věřitel v přihlášce uvést i skutečnosti, o které vykonatelnost opírá. Vykonatelnost se prokazuje veřejnou listinou. Pohledávku je nutné vždy vyčíslit v penězích, i když jde o pohledávku nepeněžitou. Za správnost údajů uvedených v přihlášce jeho pohledávky odpovídá věřitel. Přihlášku pohledávky lze podat pouze na formuláři, který je bezplatně dálkově přístupný na internetové adrese: K přihlášce je nutné připojit listiny, kterých se přihláška dovolává. Za správnost vyhotovení: Karolína Biniová Tomáš Jirmáse, v. r. soudce