U S N E S E N Í. Na všech podáních v této věci uveďte: Č.j. KSBR 45 INS 24317/2013-A-20

Transkript

1 Na všech podáních v této věci uveďte: Č.j. KSBR 45 INS 24317/2013-A-20 U S N E S E N Í Krajský soud v Brně rozhodl samosoudcem Mgr. Lenkou Boháčkovou v insolvenční věci dlužníka: Cabital s.r.o., IČO: , se sídlem Za Olomouckou 4542, , Prostějov, o insolvenčním návrhu věřitelů-navrhovatelů: a) Barbara Beňová, nar , bytem T.G.Masaryka 14, , Prostějov, b) Júlia Freislebenová, nar , bytem J.Zrzavého 10, , Prostějov, c) Jana Krčová, nar , bytem Blíšťka 3, , Smržice, t a k t o : I. Zjišťuje se úpadek dlužníka: Cabital s.r.o., IČO: , se sídlem Za Olomouckou 4542, , Prostějov. II. III. Na majetek dlužníka: Cabital s.r.o., IČO: , se sídlem Za Olomouckou 4542, , Prostějov, se prohlašuje konkurs. Účinky rozhodnutí o úpadku a účinky prohlášení konkursu nastávají okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku. IV. Insolvenčním správcem se ustanovuje JUDr. Jaroslav Svoboda, IČO: , se sídlem Heršpická 6, Brno. V. Konkurs prohlášený na majetek dlužníka bude projednáván jako nepatrný konkurs. VI. Soud vyzývá věřitele, aby přihlásili své pohledávky do 2 měsíců ode dne rozhodnutí o úpadku. K později podaným přihláškám insolvenční soud nepřihlíží a takto uplatněné pohledávky se v insolvenčním řízení neuspokojují. Přihlášky pohledávek a jejich přílohy se podávají dvojmo. Přihláška pohledávky musí kromě obecných náležitostí podání obsahovat důvod vzniku a výši přihlašované pohledávky. Důvodem vzniku přihlašované pohledávky se rozumí uvedení skutečností, na nichž se pohledávka zakládá. Jde-li o pohledávku zajištěnou, musí věřitel v přihlášce uvést, zda uplatňuje právo na její uspokojení ze zajištění a označit druh zajištění a dobu jeho vzniku;

2 pokračování KSBR 45 INS 24317/2013-A-20 nestane-li se tak, má se za to, že právo na uspokojení přihlašované pohledávky ze zajištění v insolvenčním řízení uplatněno nebylo. Jde-li o pohledávku vykonatelnou, musí věřitel v přihlášce uvést i skutečnosti, o které vykonatelnost opírá. Pohledávku je nutné vyčíslit v penězích, i když jde o pohledávku nepeněžitou. Pohledávka v cizí měně musí být přepočítána na českou měnu podle kurzu devizového trhu vyhlášeného Českou národní bankou v den zahájení insolvenčního řízení, a stala-li se pohledávka splatnou dříve, podle kurzu vyhlášeného v den její splatnosti. Pro přepočet pohledávek v cizích měnách, pro něž Česká národní banka nevyhlašuje kurz devizového trhu, se použije střední kurz centrální banky příslušné země, popřípadě aktuální kurz mezibankovního trhu k americkému dolaru nebo k euru. Jde-li o pohledávku nepeněžitou nebo pohledávku neurčité výše, musí být vyjádřena v penězích na základě odhadu její hodnoty. Přihlašují se i pohledávky, které již byly uplatněny u soudu, jakož i pohledávky vykonatelné, včetně těch, které jsou vymáhány výkonem rozhodnutí nebo exekucí. Přihlásit lze i pohledávku nesplatnou nebo pohledávku vázanou na podmínku. Pohledávky věřitelů vázané na splnění rozvazovací podmínky se považují v insolvenčním řízení za nepodmíněné, dokud rozvazovací podmínka není splněna. Na pohledávky věřitelů vázané na splnění odkládací podmínky nemá zahájení insolvenčního řízení vliv. Přihláška pohledávky má pro běh lhůty k promlčení nebo pro zánik práva stejné účinky jako žaloba nebo jiné uplatnění práva u soudu, a to ode dne, kdy došla insolvenčnímu soudu. Přihlášku pohledávky, která je podána u jiného než insolvenčního soudu, postoupí tento soud neprodleně soudu insolvenčnímu, aniž o tom vydává rozhodnutí; účinky spojené s podáním takové přihlášky nastávají dnem, kdy přihláška dojde insolvenčnímu soudu. K přihlášce pohledávky je nutné připojit listiny, kterých se přihláška dovolává. Vykonatelnost pohledávky se prokazuje veřejnou listinou. Za správnost údajů uvedených v přihlášce jeho pohledávky odpovídá věřitel. Přihlášku pohledávky lze podat pouze na předepsaném formuláři, který je zveřejněn na internetové adrese Ministerstva spravedlnosti České republiky VII. Soud vyzývá osoby, které mají závazky vůči dlužníkovi, aby napříště plnění neposkytovaly dlužníkovi, ale insolvenčnímu správci. VIII. Soud vyzývá věřitele, aby insolvenčnímu správci neprodleně sdělili, jaká zajišťovací práva uplatní na dlužníkových věcech, právech, pohledávkách nebo jiných majetkových hodnotách. Pokud tak neučiní, mohou odpovídat za škodu nebo jinou újmu vzniklou tím, že do majetkové podstaty nebude včas sepsán majetek dlužníka sloužící k zajištění, nebo tím, že nebudou včas zjištěna

3 pokračování KSBR 45 INS 24317/2013-A-20/ zajišťovací práva; to neplatí, jsou-li tato zajišťovací práva zřejmá z veřejného seznamu. IX. Soud nařizuje přezkumné jednání na den 30.května 2014 v 9,30 hodin do budovy Krajského soudu v Brně, pracoviště Husova 15, jednací síň č. 8, dveře č Prezence účastníků a jejich zástupců začíná od 9,25 hodin. X. Soud svolává schůzi věřitelů, která se bude konat bezprostředně po skončení přezkumného jednání. Předmětem schůze věřitelů bude: - zpráva insolvenčního správce o jeho dosavadní činnosti a stavu podstaty, zpráva o hospodářské situaci dlužníka, - rozhodnutí věřitelů o event. odvolání dosavadního insolvenčního správce z funkce a ustanovení nového insolvenčního správce, - rozhodnutí o hlasovacích právech věřitelů, jejichž pohledávka byla na přezkumném jednání popřena nebo je vázána na odkládací podmínku nebo nebyla zjištěna, - volba věřitelského orgánu. XI. XII. XIII. XIV. XV. Soud ukládá dlužníku, aby do 10 dnů sestavil a odevzdal insolvenčnímu správci seznamy svého majetku a závazků s uvedením svých dlužníků a věřitelů. Insolvenční správce předloží soudu nejpozději do 15. května 2014 seznam přihlášených pohledávek. Insolvenční správce předloží soudu nejpozději do 20. května 2014 zprávu o své činnosti a zprávu o hospodářské situaci dlužníka. Rozhodnutí insolvenčního soudu budou zveřejňována v insolvenčním rejstříku. Soud ukládá věřitelům-navrhovatelům, aby do 3 dnů od právní moci tohoto usnesení zaplatili soudní poplatek za podaný insolvenční návrh Kč 2.000,- a to v kolcích na připojeném tiskopise nebo na účet soudu č. ú /0710, variabilní symbol , konstantní symbol O d ů v o d n ě n í : Insolvenčním návrhem ze dne domáhají se insolvenční navrhovatelé - věřitelé vydání rozhodnutí o úpadku dlužníka. Vyhláška o zahájení insolvenčního řízení byla

4 pokračování KSBR 45 INS 24317/2013-A-20 v insolvenčním rejstříku zveřejněna dne v 09:44 hod.; tímto okamžikem nastaly účinky spojené se zahájením insolvenčního řízení. V návrhu uvedli, že jsou zaměstnáni u dlužníka jako obsluha oplétacích či žílových strojů a mají za dlužníkem splatné pohledávky na mzdě v celkové výši ,-Kč. Dlužník nezaplatil navrhovateli č. 1 mzdu za období do celkem Kč ,-, přičemž do dnešního dne byla proplacena pouze polovina březnové mzdy v květnu ve výši Kč 4.894,-. Dlužník nezaplatil navrhovateli č. 2 mzdu za období do , celkem Kč ,-, přičemž do dnešního dne byla proplacena pouze polovina březnové mzdy v květnu ve výši Kč 6.417,-. Dlužník nezaplatil navrhovateli č. 3 mzdu za období do , celkem Kč ,-, přičemž do dnešního dne byla proplacena pouze polovina březnové mzdy v květnu ve výši Kč 3.764,-. K důkazům předložili navrhovatelé pracovní smlouvy a potvrzení mzdové účetní o splatných mzdových nárocích. Dále navrhovatelé uvedli, že dlužník je v úpadku, protože má více věřitelů, peněžité závazky po dobu delší než 30 dnů po lhůtě splatnosti a tyto závazky není schopen plnit, přičemž zastavil platby podstatné části svých závazků. Dalšími věřiteli jsou minimálně zaměstnanci dlužníka, kteří mají pohledávky na nevyplacené mzdě. Dlužník se k insolvenčnímu návrhu ve lhůtě určené soudem vyjádřil podáním ze dne , kdy uvedl, že má za to, že pohledávky navrhovatelů byly řádně zaplaceny, ovšem vzhledem ke skutečnosti, že se účetnictví dlužníka nachází u externí firmy, tuto skutečnost soudu doloží ve lhůtě do 10 dnů. Nesouhlasil s rozhodnutím o insolvenčním návrhu bez nařízení jednání. Insolvenční návrh byl dlužníku doručen dne do datové schránky. Usnesením č.j. KSBR 45 INS 24317/ A-7 ze dne , které bylo dlužníku doručeno do datové schránky dne a opětovně dne , byl dlužník znovu soudem vyzýván k vyjádření se k insolvenčnímu návrhu ve lhůtě 3 dnů od doručení výzvy a vyjádření, zda již souhlasí s projednáním insolvenčního návrhu bez nařízení jednání včetně poučení, že nebude-li dlužníkem ve stanovené lhůtě předloženo vyjádření k insolvenčnímu návrhu, bude mít insolvenční soud za to, že návrhu neodporuje a insolvenční návrh projedná bez nařízení jednání ( 133 odst. 1 písm. a) zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení dále jen IZ ), poučení, že nevyjádří-li se k tomu, že se vzdává práva účasti na projednání insolvenčního návrhu popř. že souhlasí s projednáním návrhu bez nařízení jednání, bude soud ve smyslu ust. 101 odst. 4 o.s.ř. předpokládat, že nemá proti takovému procesnímu postupu námitky a poučení, že podá-li insolvenční návrh jiná osoba než dlužník, lze návrh na povolení oddlužení podat nejpozději 30 dnů od doručení insolvenčního návrhu dlužníku, přičemž o tom musí být dlužník při doručení insolvenčního návrhu poučen ( 390 odst. 1 IZ). Podáním ze dne sdělil k výzvě soudu navrhovatel a), že vyjádření dlužníka se nezakládá na pravdě a že jeho pohledávka nebyla uspokojena a nezanikla jiným způsobem. Podáním ze dne sdělili k výzvě soudu navrhovatelé b) a c), že část jejich pohledávek byla uhrazena Úřadem práce, přičemž dlužníkem nebylo uhrazeno ničeho.

5 pokračování KSBR 45 INS 24317/2013-A-20/ Náhledem do insolvenčního rejstříku soud zjistil, že do insolvenčního řízení prozatím přihlásilo své pohledávky celkem 17 věřitelů. Podle ust. 133 odst. 1 IZ o insolvenčním návrhu jiné osoby než dlužníka lze rozhodnout bez jednání jen tehdy, jestliže a) insolvenční soud plně vyhoví návrhu, kterému nikdo neodporoval, nebo b) o něm lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popřípadě z rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Vzhledem k tomu, že dlužník se k insolvenčnímu návrhu ke druhé a třetí výzvě soudu již nevyjádřil, nedoložil soudu avizované zaplacení v návrhu uvedených pohledávek do 10 dnů a insolvenční soud má za to, že lze insolvenčnímu návrhu plně vyhovět, rozhodl o něm ve smyslu ust. 133 odst. 1 písm. a) i b) IZ bez nařízení jednání a to i s ohledem na skutečnost, že dlužník přes poučení ve shora citovaných výzvách již návrhu neodporuje a proti takovému postupu již nemá námitky. Po úplnost soud odkazuje na zásadu rychlosti, hospodárnosti a co nejvyššího uspokojení věřitelů v insolvenčním řízení. Podle ust. 3 odst. 1 IZ je dlužník v úpadku, jestliže má a) více věřitelů, a za b) peněžité závazky po dobu delší 30 dnů po lhůtě splatnosti a za c) tyto závazky není schopen plnit (dále jen platební neschopnost ). Podle odst. 2 cit. ust. má se za to, že dlužník není schopen plnit své peněžité závazky, jestliže a) zastavil platby podstatné části svých peněžitých závazků, nebo za b) je neplní po dobu delší 3 měsíců po lhůtě splatnosti, nebo za c) není možné dosáhnout uspokojení některé ze splatných peněžitých pohledávek vůči dlužníku výkonem rozhodnutí nebo exekucí, nebo za d) nesplnil povinnost předložit seznamy uvedené v 104 odst. 1, kterou mu uložil insolvenční soud. Podle ust. 3 odst. 3 IZ dlužník, který je právnickou osobou nebo fyzickou osoboupodnikatelem je v úpadku i tehdy, je-li předlužen. O předlužení jde tehdy, má-li dlužník více věřitelů a souhrn jeho závazků převyšuje hodnotu jeho majetku. Při stanovení hodnoty dlužníkova majetku se přihlíží také k další správě jeho majetku, případně k dalšímu provozování jeho podniku, lze-li se zřetelem ke všem okolnostem důvodně předpokládat, že dlužník bude moci ve správě majetku nebo v provozu podniku pokračovat. Podle ust. 136 odst. 1 IZ insolvenční soud vydá rozhodnutí o úpadku, je-li osvědčením nebo dokazováním zjištěno, že dlužník je v úpadku nebo že mu úpadek hrozí. Podle ust. 120 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudní řádu, (dále jen o.s.ř.) soud může též vzít za svá skutková zjištění shodná tvrzení účastníků. Podle ust. 101 odst. 4 o.s.ř., vyzve-li soud účastníka, aby se vyjádřil o určitém návrhu, který se dotýká postupu a vedení řízení, může připojit doložku, že nevyjádří-li se účastník v určité lhůtě, bude se předpokládat, že nemá námitky.

6 pokračování KSBR 45 INS 24317/2013-A-20 Soud vyšel při právním hodnocení dané věci ze skutečnosti, že již není sporu mezi navrhovateli a dlužníkem o existenci jejich pohledávek a aktivní legitimaci insolvenčních navrhovatelů k podání insolvenčního návrhu má za osvědčenu taktéž listinami označenými k důkazům (mimo jiné Pracovními smlouvami, potvrzeními mzdové účetní.). Bylo na dlužníkovi, aby v insolvenčním řízení řádně zpochybnil aktivní legitimaci insolvenčních navrhovatelů, tedy skutečnost, že byly uzavřeny pracovní smlouvy, nebo aby nejen tvrdil, ale i doložil, že byly mzdové nároky uhrazeny, že tedy pohledávky navrhovatelů skutečně neexistují, nebo jsou přinejmenším spornými. Vzhledem k tomu, že se dlužník již posléze a to ke dvěma dalším výzvám soudu k návrhu nijak nevyjádřil a na výzvy soudu nikterak nereagoval, a to ani na výzvu k předložení povinných seznamů majetku, závazků a zaměstnanců, soud vyšel v souladu s ust. 120 odst. 4 o.s.ř. ze shodných skutkových tvrzení účastníků řízení. Má tedy za to, že splatné pohledávky navrhovatelů vůči dlužníku, jsou po právu. S ohledem na to, že tři insolvenční navrhovatelé nepochybně osvědčili svou splatnou pohledávku za dlužníkem, soud se již nezabýval v otázce úpadku dlužníka existencí dalších známých věřitelů ( nahlédnutím do insolvenčního rejstříku soud zjistil, že do insolvenčního řízení přihlásilo své pohledávky celkem 17 věřitelů ). Insolvenční soud tedy při právním hodnocení věci vycházel z nevyvrácení právní domněnky existence neschopnosti dlužníka plnit své peněžité závazky po dobu delší 3 měsíců po lhůtě splatnosti ve smyslu ust. 3 odst. 2 písm. b) i d) IZ, neboť na výzvu soudu nebyly dlužníkem předloženy ani povinné seznamy majetku, závazků a zaměstnanců. V posuzovaném případě má soud na základě výše uvedených skutečností a předložených důkazů osvědčen úpadek dlužníka, kdy dlužník má jednoznačně více věřitelů (nejméně dva), jejichž peněžité závazky neplní po dobu delší tří měsíců po lhůtě splatnosti; dlužníkův úpadek tedy byl zjištěn ve formě insolvence. Jelikož dlužník nepodal nejpozději do 30 dnů od doručení insolvenčního návrhu návrh na povolení oddlužení, ani nepožádal o prodloužení lhůty k předložení reorganizačního plánu ve smyslu ust. 316 odst. 6 IZ, soud ve smyslu ust. 148 odst. 1 IZ spojil s rozhodnutím o úpadku dlužníka rozhodnutí o prohlášení nepatrného konkursu na jeho majetek. Jelikož bylo v řízení osvědčeno, že insolvenční návrh podala osoba k tomu oprávněná, jejíž aktivní legitimace byla bezezbytku prokázána (ust. 103 odst. 2 IZ), soud ve světle výše uvedeného rozhodl o úpadku dlužníka, který byl prokázán ve formě platební neschopnosti (výrok I. tohoto usnesení) a současně spojil s tímto rozhodnutím rozhodnutí o prohlášení konkursu na jeho majetek (výrok II. tohoto usnesení). Výrok VI. usnesení je odůvodněn rozhodnutím o úpadku s tím, že osoba insolvenčního správce byla určena opatřením předsedy Krajského soudu v Brně ze dne v souladu s ust. 25 IZ. Výroky III. a VI. XIII. jsou odůvodněny ustanovením 136 IZ, neboť jsou nutnou náležitostí rozhodnutí o úpadku dlužníka. Výrok V. je odůvodněn ust. 314 odst. 1 IZ, dle kterého o nepatrný konkurs jde, jestliže je dlužníkem fyzická osoba, která není podnikatelem nebo nebyl zjištěn celkový obrat dlužníka podle zvláštního právního předpisu za poslední účetní období předcházející prohlášení konkursu přesahující 2 mil. Kč a dlužník nemá více než 50 věřitelů. Proto insolvenční soud spojil rozhodnutí o nepatrném konkursu s prohlášením konkursu na majetek dlužníka ve smyslu ust. 314 odst. 2 IZ. Výrok XIV. je

7 pokračování KSBR 45 INS 24317/2013-A-20/ odůvodněn ust. 2 odst. 1, 4 odst. 1, 4 odst. 1 písm. e) zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, v platném znění, dle kterých vzniká poplatková povinnost navrhovateli v insolvenčním řízení uložením povinnosti zaplatit poplatek v souvislosti s rozhodnutím soudu o insolvenčním návrhu a položkou 4 bodu 1 písm. c) Sazebníku soudních poplatků. P o u č e n í : Proti výroku I., II. a XV. tohoto usnesení je možno podat odvolání ve lhůtě do 15 dnů od jeho doručení k Vrchnímu soudu v Olomouci prostřednictvím podepsaného soudu. Proti výroku I. se může odvolat pouze dlužník. Odvoláním však lze namítat pouze to, že rozhodnutí o úpadku nemělo být vydáno proto, že úpadek není osvědčen, nebo proto tomu brání překážka stanovená v tomto zákoně. Ke skutečnostem, které nastaly nebo vznikly po vydání rozhodnutí soudu prvního stupně, se v odvolacím řízení nepřihlíží (ust. 141 odst. 1 IZ). Proti výrokům III. a V. XIV. usnesení není odvolání přípustné (ustanovení 91 IZ). Proti výroku IV.. usnesení lze podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení k Vrchnímu soudu v Olomouci prostřednictvím podepsaného soudu. V odvolání lze namítat pouze to, že ustanovený insolvenční správce nesplňuje podmínky pro ustanovení nebo že není nepodjatý. Ke skutečnostem, které nastaly nebo vznikly po vydání rozhodnutí soudu prvního stupně, se v odvolacím řízení nepřihlíží (ustanovení 26 IZ). Účast dlužníka a insolvenčního správce na přezkumném jednání je nezbytná (ustanovení 190 odst. 2 IZ). Účast dlužníka a insolvenčního správce na schůzi věřitelů je nezbytná. Nebude-li soudní poplatek zaplacen ve stanovené lhůtě, může soud přistoupit k jeho vymáhání. Krajský soud v Brně dne Za správnost vyhotovení: Kristýna Langerová Mgr. Lenka Boháčková v.r. samosoudce