Makroekonomie II. Spotřební funkce Je analýzou spotřebních výdajů C.

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Makroekonomie II. Spotřební funkce Je analýzou spotřebních výdajů C."

Transkript

1 Makroekonomie II. Určení rovnovážné produkce v dvousektorovém modelu Zjednodušující předpoklady: Ceny jsou fixní Existence produkční mezery (nevyužitá zásoba kapitálu a práce; produkt je pod potenciálem) Předpoklad uzavřené ekonomiky Nerozlišujeme nominální a reálné veličiny Plánované výdaje V dvousektorové ekonomice skutečné agregátní výdaje AE rovny úhrnu spotřebních výdajů C a investičních výdajů I AE = C + I Výchozím bodem teorie určení rovnovážné produkce je skutečnost, že skutečné výdaje se mohou lišit od výdajů zamýšlených, resp. plánovaných. Pro další analýzu přijmeme předpoklad, že pouze investiční výdaje se mohou lišit od plánovaných investičních výdajů. Spotřební výdaje budou vždy rovny plánovaným spotřebním výdajům. Investice I dělíme na dvě části: investice plánované IP investice neplánované IU Neplánované investice vystupují ve formě změn zásob, které jsou složkou investic. Jestli-že firmy vyrobí více produkce, než lidé chtějí koupit, část zboží se hromadí v zásobách a neplánované investice jsou kladné (UI > 0). Naopak, jestli-že firmy vyrobí méně produkce než lidé chtějí koupit, neplánované investice jsou negativní, tj. IU < 0 dochází tak k neplánovanému čerpání zásob a k neplánované dekumulaci. Celkový objem výdajů, který chtějí lidí vynaložit zahrnuje pouze plánované výdaje, jež tvoří agregátní poptávku AD. Agregátní poptávka AD - představuje celkový objem zboží poptávaný v ekonomice při dané cenové úrovni (za předpokladu fixní cenové hladiny). Ve dvousektorovém modelu ekonomiky tvoří agregátní poptávku spotřební výdaje C a plánované investice IP. AD = C + IP Musíme rozlišit, že plánované agregátní výdaje AE se mohou lišit (agregátní poptávkou AD) od skutečných agregátních výdajů. V dvousektorové ekonomice platí že produkce vyrobená se rovná produkci prodané. Produkci prodanou zapisujeme jako úhrn spotřebních a investičních výdajů. Y = C + I Platí, že produkce je vždy spotřebována nebo investována. Spotřební funkce Je analýzou spotřebních výdajů C. Rozdělení důchodu domácností: Y důchod domácností C spotřební výdaje S úspory Y = C + S Část důchodu je spotřebována a část je uspořena. Spotřební funkci lze vyjádřit takto: C = f (Y) C celkové reálné spotřební výdaje (spotřební výdaje) Spotřební výdaje jsou funkcí (běžného) důchodu. Specifikujme nyní spotřební funkci, resp. vztah mezi C a Y konkrétně předpokládejme, že vztah mezi spotřebou a důchodem je lineární. Můžeme tedy psát: C = Ca + c Y Rovnice vyjadřuje keynesiánskou funkci spotřeby. Ca autonomní spotřeba spotřeba která není závislá na úrovni důchodu. Autonomní spotřebou rozumíme skutečnost, že lidí musí provádět některé druhy plateb bez ohledu na jejich běžný důchod. Jestliže člověk ztratí práci musí platit nájemné, platit splátky úvěru, hypotéku apod. tím, že čerpá se svých úspor, prodává část svého majetku a nebo si vypůjčuje. Lidé však mají tendenci spotřebovávat více, jestliže se jejich důchod zvyšuje. Proto rovnice funkce spotřeby předpokládá, že spotřební výdaje se zvyšují proporciálně s úrovní běžného důchodu. Velikost o kterou se zvýší spotřební výdaje při zvýšení důchodu o každou dodatečnou korunu nazýváme mezním sklonem ke spotřebě c. Mezní sklon ke spotřebě tak vyjadřuje poměr přírůstku spotřeby delta C k přírůstku důchodu delta Y a ukazuje, jaká část přírůstku důchodu je spotřebována. c = delta C / delta Y = MPC C = c Y C indukovaná spotřeba Mezní sklon ke spotřebě je menší než jedna a větší než nula (kdyby byl mezní sklon ke spotřebě roven jedné, potom by byl celý spotřebován). Předpokládejme tedy, že určitý podíl dodatečného důchodu je vynaložen na spotřebu, ale nikoliv celý dodatečný důchod. Protože spotřební funkce je lineární, mezní sklon ke spotřebě je konstantní. Konstantní mezní sklon ke Strana 1 Strana 2

2 spotřebě znamená, že jakékoliv změny důchodu budou rozděleny na spotřebu a úspory ve stejných proporcích. MPC = c je vždy kladný a je konstantní 0 < c < 1 = MPC leží mezi nulou a jedničkou APC APC = C / Y nebo průměrný sklon ke spotřebě APC = C / Y = ( Ca / Y ) + c Protože c je kladná konstanta průměrný sklon ke spotřebě je větší než mezní sklon ke spotřebě. Zvyšuje-li se důchod, první člen rovnice se snižuje a průměrný sklon ke spotřebě má tendenci konvergovat k meznímu sklonu ke spotřebě. Roste-li důchod APC klesá. Obr 1_1 Funkce úspor V dvou sektorovém modelu vynakládají domácnosti důchod na spotřebu a úspory. Tím, že byly spotřební výdaje determinovány jako rostoucí funkce důchodu, byly zároveň determinovány i úspory, resp. funkce úspor. Funkcí úspor proto zapíšeme jako S = f (Y) Úspory - jsou rostoucí funkcí důchodu. Protože předpokládáme, že funkce spotřeby je lineární, je lineární i funkce úspor. -Sa s Y S = -Sa + s Y autonomní úspory (tj. úspory když je důchod roven nule) mezní sklon k úsporám (součin mezního sklonu k úsporám a důchodu) Autonomní úspory jsou když je důchod roven nule. Velikost negativních úspor (-Sa) je rovna přesně autonomní spotřebě (Ca). Indukované úspory (S ) je součin mezního sklonu k úsporám a důchodu. Mezní sklon k úsporám (s) vyjadřuje poměr přírůstku úspor k přírůstku důchodu. Mezní sklon k úsporám je kladná konstanta a vyjadřuje sklon funkce úspor. delta S / delta Y = s = MPS je vždy kladný a konstantní a kde 0 < s < 1 mezní sklon k úsporám je větší než nula a menší než jedna. Obr 1_3 Funkce spotřeby Obr 1_4 Funkce úspor Jestli-že domácnosti alokují svůj důchod na spotřebu a úspory, potom musí platit, že i přírůstek důchodu se rozděluje na přírůstek spotřeby a přírůstek úspor. Proto píšeme delta Y = delta C + delta S Součet mezního sklonu ke spotřebě a mezního sklonu k úsporám se rovná jedné. 1 = c + s 1 = MPC + MPS Průměrný sklon k úsporám (APS) poměr celkových úspor k důchodu. Průměrný sklon k úsporám dostaneme vydělením obou stran funkce důchodem, takže: S / Y = ( -Sa / Y ) + s Mezní sklon k úsporám (s) je větší než průměrný sklon k úsporám. Rovnovážná produkce ve 2 sektorovém modelu Agregátní poptávka je množství zboží, které chtějí lidé koupit, kdežto spotřeba a investice v účetnictví národního důchodu představují množství zboží, které lidé skutečně koupili. Agregátní poptávka se tedy skládá z objemu spotřebních výdajů, které domácnosti plánují a objemu investic, které plánují provést firmy. Produkce je v rovnovážné úrovni, když se rovná agregátní poptávce. Y = AD V rovnovážné úrovni produkce se neplánované investice do zásob rovnají nule (IU = 0). Když se agregátní poptávka nerovná produkci, vznikají neplánované zásoby (IU). Lze tedy psát, že: IU = Y AD tedy Y = AD + IU Při rovnovážné produkci se spotřební výdaje domácností a plánované výdaje firem rovnají skutečné produkci resp. důchodu. Agregátní poptávka tak určuje rovnovážnou úroveň produkce, resp. důchodu. Determinanty rovnováhy ekonomiky Předpoklady na nichž je určen rovnovážný model produkce: ceny jsou fixní v ekonomice existuje tržní mezera, tj. potenciální produkt ( Y* ) je větší než skutečný produkt ( Y ) existence dostatečného kapitálu, aby produkce vždy pokryla poptávané množství na trhu práce existuje vždy dostatečná nabídka práce při fixních peněžních mzdách všechny ekonomické proměnné jsou vyjádřeny v reálných veličinách Strana 3 Strana 4

3 O plánovaných investičních výdajích budeme předpokládat, že jsou dány autonomně, nezávisle na úrovni důchodu a jsou konstantní ( značíme I ). Agregátní poptávka je úhrn spotřební a investiční poptávky: I AD = C + I plánované investiční výdaje AD = Ca + c Y + I Plánované autonomní výdaje (A) A = Ca + I Potom můžeme agregátní poptávku v dvousektorovém modelu specifikovat jako AD = A + c Y Část agregátní poptávky (A = Ca + I) je nezávislá na úrovni důchodu, je autonomní. Druhá část agregátní poptávky (indukovaná spotřeba, tj c Y) je závislá na úrovni produkce. Resp. důchodu. Agregátní poptávka se s růstem důchodu zvyšuje, protože indukovaná spotřeba s růstem důchodu roste. Rovnováha ekonomiky je taková situace, kdy neexistuje žádný tlak na změnu: domácnosti a firmy plánují v bodě rovnováhy vynaložit právě takový objem důchodu (výdajů), který je generován úrovní produkce. Rovnost mezi plánovanými úsporami a plánovanými investicemi je podstatná charakteristika rovnovážné úrovně produkce. Y C = AD C S = I Protože úspory představují únik z důchodu ustanovení rovnovážné úrovně v ekonomice vyžaduje, aby tento únik byl přesně kompenzován nespotřebními výdaji. Nespotřební výdaje v dvousektorové ekonomice představují autonomní investice. Úspory o kterých pojednáváme jsou ekonomickou veličinou, která má rozměr toku za jednotku času. Nutno je odlišit od úspor jako zásob aktiv, které mají domácnosti na úsporových účtech nebo uschovány doma. Multiplikátor Jednoduchý výdajový multiplikátor značíme alfa alfa = delta Y / delta A = 1 / 1 c = 1 / s Jednoduchý výdajový multiplikátor je větší než jedna. Jednoduchý výdajový multiplikátor je dán poměrem přírůstku (změny) rovnovážné produkce vyvolané zvýšením (změnou) autonomních výdajů (autonomní komponenty agregátní poptávky) o jednotku. Řešené příklady k dvousektorovému modelu: Je dána spotřební funkce C = ,8 Y. Autonomní investiční výdaje (I) činí 100 mld. Kč. a) jaká je rovnovážná úroveň důchodu? AD = Ca + 0,8 Y + I AD = ,8 Y Y = ,8 Y Y = 1000 mld. Kč b) jaká je rovnovážná úroveň úspor? S = s Y S = 0, S = 200 (S = Ca + I) S = S Ca S = = 100 mld. Kč c) je-li produkce z nějakého důvodu 1100mld. Kč, jaká bude úroveň neplánovaných investic do zásob? AD = , AD = 1080 IU = = + 20 mld. Kč d) jak se změní rovnovážný důchod, vzrostou-li investice na 150 mld. Kč? Y = ,8 Y Y = 1250 mld. Kč. Určení rovnovážné produkce v třísektorovém modelu Přejdeme nyní k určení rovnovážné produkce v třísektorovém modelu, který zahrnuje kromě domácností a firem i sektor vládu. Vládní sektor ovlivňuje určení rovnovážné úrovně produkce (důchodu) těmito aspekty své činnosti: Vládní nákupy zboží a služeb (G) jež jsou komponentami agregátní poptívky Stanovením a výběrem daní (TA) a transferů (TR). Vláda a modifikace agregátní poptávky AD agregátní poptávka C výdaje domácností na spotřebu I investiční výdaje firem G vládní výdaje za nákup zboží a služeb AD = C + I + G TA T TR YD celkové daně transfery disponibilní osobní důchod YD = Y TA T + TR C = Ca + c (Y TA T + TR) Strana 5 Strana 6

4 Fiskální politika vlády zahrnuje konkrétní úroveň vládních nákupů zboží a služeb, konkrétní úroveň transferových plateb a konkrétní úroveň daní. Předpokládáme že celkové daně (TA T ) tvoří jednak autonomní daně (TA) a důchodová daň TA (sazbu daně značíme t ). G = G ; TR = TR ; TA T = TA + TA TA T = TA + t Y TA / Y průměrná míra zdanění t mezní sklon (míra) zdanění TA T / Y = (TA / Y) + t Jestli-že TA > 0, potom roste-li důchod (Y), klesá TA / Y, takže klesá i průměrná míra zdanění tj. daně jsou regresivní. Jestli-že TA < 0, potom roste-li důchod (Y), průměrná míra zdanění TA T se zvětšuje, podíl celkových dani na důchodu roste a daně jsou progresivní. C = Ca + c ( Y TA t Y + TR ) C = Ca + c Y c TA c t Y + c TR AD = c Y c t Y + Ca c TA + c TR + I + G rovnice agregátní poptávky v třísektorovém modelu. V rovnici jsou na pravé straně specifikovány komponenty agregátní poptávky. A = Ca c TA + c TR + I + G Změny v autonomních výdajích (A), resp. v autonomní komponentě agregátní poptávky mají tyto účinky: Změna autonomní spotřeby o 1 korunu mění autonomní výdaje o 1 korunu ve stejném směru. Změna autonomních daní (TA) mění autonomní výdaje o c (mezní sklon ke spotřebě) krát 1 koruna autonomních daní v opačném směru. Zvýšení autonomních daní o 1 mld. Kč sníží autonomní výdaje o 800 mil. Kč, při mezním sklonu 0,8. Zbylých 200 mil. Kč zvýšení autonomních daní platí domácnosti snížením jejich úspor o 200 mil. Kč. Změna v transferových platbách (TR) mění autonomní výdaje o c krát 1 Kč ve stejném směru. Změna plánovaných investičních výdajů o 1 Kč mění autonomní výdaje o 1 Kč ve stejném směru. Změna ve vládních nákupech zboží a služeb mění autonomní výdaje o 1 Kč ve stejném směru. AD = A + c Y c t Y AD = A + c ( 1 t ) Y Rovnice křivky agregátní poptávky v třísektorovém modelu V třísektorovém modelu je úroveň rovnovážné produkce tím vyšší, čím vyšší jsou vládní nákupy zboží a služeb, transferové platby, autonomní investice a autonomní spotřeba, čím nižší jsou autonomní daně, čím větší je mezní sklon ke spotřebě z disponibilního důchodu (a tedy multiplikátor), a čím nižší je sazba důchodové daně. Obr 1_10 Vláda a rovnovážná produkce alfa = (1 / 1 c (1 t)) představuje výdajový multiplikátor Zavedením důchodové daně se nám mění sklon AD; křivka je plošší. Multiplikátor ovlivňuje sklon (c a t) křivky Autonomní složky ovlivňují posun křivky. Vestavěné stabilizátory smyslem je omezit výkyvy ekonomiky. Je to regulační mechanizmus. Je to součást fiskální politiky. Jsou to různé podpory v nezaměstnanosti, sociální dávky; na opačné straně progresivní daně. Multiplikátory Výdajový multiplikátor udává účinnost změny vládních výdajů (má nejsilnější účinek) alfa G = (1 / 1 c (1 t)) Transferový multiplikátor udává účinnost změny v transferových platbách (je slabší než výdajový) alfa TR = (c / 1 c (1 t)) Multiplikátor Autonomních daní udává účinnost změny u Autonomních daní (je slabší než výdajový) alfa TR = (- c / 1 c (1 t)) Disponibilní důchod je nyní po zavedení daní a transferů YD = Y TA t Y + TR YD = Y t Y TA + TR YD = (1 t) Y TA + TR Příklad 1 Předpokládejme, že C = ,8 YD, I = 100. Fiskální politika je charakterizována těmito údaji: G = 300, TR = 125, TA = 100 a t = 0,25 Jaká je úroveň rovnovážného důchodu? AD = C + I + G AD = ,8 (Y TA t Y + TR) AD = ,8 (Y 100 0,25 Y + 125) AD = ,6 Y Y 0 = 1550 mld. Kč Jaká je velikost multiplikátoru? alfa = (1 / 1 0,8 (1 0,25)) = 2,5 Jaká je velikost spotřeby? C = Ca + c (Y TA t Y + TR) Strana 7 Strana 8

5 C = ,8 ( , ) C = 1150 mld. Kč Je-li úroveň potenciálního produktu (Y*) rovna 1700, jak velký přírůstek vládních nákupů zboží a služeb odstraní mezeru mezi skutečným produktem a potenciálním produktem? delta Y = alfa. delta G 150 = 2,5. delta G delta G = 60 mld. Kč Příklad 2 Je dána spotřební funkce C = Ca + (Y TA T ), kde TA T = TA + t Y, a následující hodnoty: Ca = 300, c = 0,8, TA = 100 a t = 0,25. Jaká je úroveň daní, když důchod (Y) = 5000? TA T = , = 1350 Jaká je úroveň disponibilního důchodu Y TA T, když Y = 5000? = 3650 Jaká je úroveň celkové spotřeby (C), když je důchod (Y) roven 5000? C = ,8 ( , ) = 3220 Jestli-že úspory (S) a daně jsou jedinými úniky z této ekonomiky, jaká je hodnota mezní míry úniku? MLR = s (1 t) + t = 0,2 (1 0,25) + 0,25 = 0,4 Jaká je hodnota celkových úspor? S = -Sa + s (Y TA t. Y) S = ,2 ( , ) S = 430 Model IS-LM Model IS-LM je jádrem moderní makroekonomie. Přebírá podstatné charakteristiky a mnoho detailů z jednoduchého keynesiánského modelu, ale významně jej rozšiřuje. Úroková sazba se stává další determinantou agregátní poptávky. Předpoklady modelu IS-LM: Ceny jsou fixní. Všechny změny v reálném důchodu (HNP) jsou současně stejnými změnami v nominálním důchodu (HNP) Zásoba kapitálu je dostatečná, aby umožňovala výrobu poptávaného zboží v ekonomice Nominální mzdy jsou fixní. Nabídka práce je taková, že postačuje k výrobě poptávané produkce. Neexistuje zahraniční obchod. Centrální banka kontroluje nabídku peněz Ekonomika operuje pod potenciálním produktem, tj. skutečný produkt je nižší než potenciální Trh zboží a křivka IS Úroková míra a autonomní výdaje Výnosová míra z investičního projektu musí převyšovat úrokovou sazbu. Pro vypůjčovatele jsou úrokové splátky nákladem vypůjčování. Čím vyšší je úroková sazba, tím více budou muset firmy platit z výnosů z realizovaných investičních projektů, a tím méně zisku zůstane firmám po zaplacení úroků, a tím méně budou ochotny investovat. Poptávková investiční funkce Investiční výdaje již nejsou plně autonomní, ale jsou determinovány a to úrokovou sazbou (i). Plánovaný objem investic je tím větší, čím nižší je úroková sazba. Posuny křivky poptávky po autonomních výdajích Křivka poptávky po autonomních výdajích se může posunovat doprava (v opačném případě doleva) tehdy, když: se zvyšují vládní výdaje na zboží a služby G se zvyšují transferové platby TR dochází ke snížení autonomních daní TA se zvyšuje podnikatelská důvěra, roste I se zvyšuje spotřebitelská důvěra, roste Ca Odvození křivky IS Obr 2_03 rovnice křivky agregátní poptávky AD = Ca b. i + c ( Y TA t. Y + TR ) + I b.i + G AD = A + c (1 t) Y b i A c t b autonomní výdaje disponibilní důchod sazba důchodové daně citlivost autonomních výdajů na úrokovou míru Křivka IS zobrazuje všechny kombinace úrokové sazby (i) a úrovně důchodu (Y), při kterých je trh zboží a služeb v rovnováze, tj. agregátní poptávka se rovná produkci (důchodu), tj. AD = Y. Rovnice křivky IS Y = alfa. ( A b i ) Strana 9 Strana 10

6 Sklon a poloha křivky IS Křivka IS je negativně skloněná, což znamená, že snižuje-li se úrokobá sazba, zvyšuje se poptávka po autonomních výdajích, zvyšuje se agregátní poptávka, jakož i se zvyšuje úroveň rovnovážné produkce. Křivka IS je tím plošší, čím větší je výdajový multiplikátor alfa a čím vyšší je citlivost poptávky po autonomních výdajích na úrokovou sazbu (b). Hodnoty citlivosti A na úrokovou míru b = 0 vertikála b = malé strmá b = velké plochá b = nekonečno horizontála Citlivost poptávky po autonomních výdajích na úrokovou sazbu (b) rotuje s křivkou IS okolo horizontální osy na které měříme Y. Výdajový multiplikátor zase rotuje s křivkou IS okolo vertikální osy na které měříme i. Posuny křivky IS doprava a doleva vyvolávají všichni činitelé, kteří ovlivňují změny autonomních výdajů. Zvýšení složek autonomních výdajů křivku posunuje doprava a snížení těchto složek ji posunuje doleva. V bodech mimo křivku je ekonomika v nerovnováze. Nalevo od křivky IS je nerovnováha agregátní poptávky a nabídky, a to převis agregátní poptávky nad nabídkou. Dochází k nedobrovolnému čerpání zásob ( UI < 0 ) je nízká úroveň produkce. V bodech napravo je převis nabídky nad poptávkou a dochází k akumulaci zásob ( UI > 0 ) je vysoká úroveň produkce. V bodech nerovnováhy tj. mimo křivku IS, vzniká tlak na přizpůsobení produkce agregátní poptávce, tj. tlak na obnovení rovnováhy ekonomiky. Příklad 1 Ekonomika je charakterizována těmito údaji: C = 0,8 (1 t) Y, I = i, G = 400 a t = 0,25 Jaká je rovnice křivky poptávky po autonomních výdajích? A = A b i A = i = i Jaká je rovnice křivky agregátní poptávky? AD = C + I + G AD = 0,8 (1 t) Y i AD = ,6 Y 50 i Jaká je rovnice křivky IS? AD = ,6 Y 50 i dále substituujeme za AD = Y Y = ,6 Y 50 i Y = 2,5 ( i) Jaká je úroveň rovnovážné produkce pro i 0 = 5 % a pro i 1 = 10 % Y 0 = 2,5 ( ) = 1625 Y 1 = 2,5 ( ) = 1000 Příklad 2 Nechť je struktura zbožního trhu představována následujícími rovnicemi: C = Ca + 0,75 (Y TA T ), Ca = i TA T = ,2 Y, I = i a G = 400. Jaká je rovnice plánovaných autonomních výdajů? A = i 0, i A = i Jaká je hodnota multiplikátoru? 1 / (1 0,75 (1-0,2)) = 2,5 Jaká je rovnice křivky IS? AD = i + 0,75 (Y 200-0,2 Y) i AD = ,6 Y 40 i Y = 2,5 ( i) Křivka LM Poptávka po penězích je poptávkou po reálných peněžních zůstatcích ( L ) závisí na úrovni reálného důchodu a na úrokové sazbě. Čím vyšší je úroková sazba, tím nižší je poptávka po penězích a tím vyšší je poptávka po ostatních finančních aktivech. Poptávka po reálných peněžních zůstatcích je při daném důchodu klesající funkcí úrokové sazby. L = k. Y h. i L k h poptávka po reálných peněžních zůstatcích citlivost poptávky po reálných peněžních zůstatcích citlivost poptávky po penězích na úrokovou sazbu k = delta L / delta Y h = delta L / delta i Odvození křivky LM Křivka LM představuje všechny kombinace úrokové sazby (i) a důchodu (Y), za nichž je trh peněz (i ostatních aktiv) v rovnováze. Křivka LM má pozitivní sklon, a to proto, že při dané fixní nabídce peněz musí být zvýšení úrovně důchodu, které zvyšuje poptávku po reálných peněžních zůstatcích, doprovázeno Strana 11 Strana 12

7 zvýšením úrokové sazby. To snižuje poptávané množství peněz, a tím udržuje peněžní trh v rovnováze. Křivka LM představuje nominální zásobu peněz M a toto množství je stanoveno na konkrétní úrovni M. Cenová hladina je fixní P a nabídka reálných peněžních zůstatků je tedy: L = M / P M / P = k. Y h. i Teorie likvidity peněz = motivy držby peněz transakční opatrnostní spekulační Křivka LM představuje všechny kombinace úrokové sazby i a důchodu Y za nichž je trh peněz i ostatních aktiv v rovnováze. Rovnice křivky LM i = 1 / h. ( k. Y M / P ) Křivka LM má pozitivní sklon, a to proto, že při dané fixní nabídce peněz musí být zvýšení úrovně důchodu, které zvyšuje poptávku po reálných peněžních zůstatcích, doprovázeno zvýšením úrokové sazby. To snižuje poptávané množství peněz a tím udržuje peněžní trh v rovnováze. Sklon křivky LM závisí na citlivosti poptávky po penězích na důchod k a na citlivost poptávky po penězích na důchod k a čím vyšší je citlivost poptávky po penězích na úrokovou sazbu h, tím plošší je křivka LM (rotuje kolem bodu kde protiná osu x). Hodnoty citlivosti h pro dané k h = 0 vertikála h = malé strmá h = velké plochá h = nekonečno horizontála Hodnoty citlivosti k pro dané h k = 0 horizontála k = malé plochá k = velké strmá k = nekonečno vertikála Posuny křivky LM doprava a doleva jsou závislé na nabídce reálných peněžních zůstatků. Při růstu nabídky reálných peněžních zůstatků (M/P) se křivka LM posunuje doprava a při poklesu se křivka LM posunuje doleva. Body mimo křivku LM jsou body nerovnováhy poptávky a nabídky na trhu peněz. V bodech nalevo od křivky LM je přebytek nabídky peněz nad poptávkou při dané úrokové sazbě a daném důchodu a tedy přebytek poptávky nad nabídkou na trhu ostatních finančních aktiv, protože důchod je nízký pro vytvoření dostatečné poptávky po penězích. V bodech napravo od křivky LM je přebytek poptávky po penězích nad nabídkou (a tedy přebytek nabídky ostatních finančních aktiv nad poptávkou) a to proto, že z daného důchodu se při dané úrokové sazbě generuje vyšší poptávka po penězích. Příklad 1 Ekonomika je charakterizována těmito údaji: k = 0,5, h = 75, M/P = 750. Jaká je rovnice poptávky po reálných peněžních zůstatcích? L = k Y h i L = 0,5 Y 75 i Současná rovnováha na trhu zboží a trhu peněz Ve všeobecné rovnováze musí být úrokové míry a úrovně důchodu takové, aby jak trh zboží, tak trh peněz byly současně v rovnováze. Všeobecná rovnováha ekonomiky znamená, že jsou současně v rovnováze jak trh zboží, tak trh peněz. Úrokovou sazbu a důchod, za nichž je současně v rovnováze jak trh zboží, tak i trh peněz budeme nazývat rovnovážnou úrokovou sazbou a rovnovážným důchodem. Současná rovnováha na trhu zboží a na trhu peněz nastává v průsečíku křivek IS a LM. Vlastnosti současné rovnováhy na trhu zboží a trhu peněz v průsečíku křivek IS a LM: Trh zboží: AD = Y IU = 0 Trh peněz: L = M / P DOFA = SOFA Struktura portfolia je taková jakou si veřejnost přeje Rovnice křivky IS Y = alfa. ( A b i ) Rovnice křivky LM i = 1 / h ( k Y M / P ) Rovnovážný důchod dostaneme, že budeme substituovat do rovnice křivky IS za i rovnici křivky LM. Rovnovážnou úrokovou sazbu dostaneme, že budeme substituovat do rovnice křivky LM za Y rovnici křivky IS. Změna rovnovážného důchodu a rovnovážné úrokové sazby Rovnovážná úroveň důchodu a rovnovážná úroveň úrokové sazby se mění tehdy, jestliže se mění podmínky, které kondenzuje křivka IS a nebo křivka LM a nebo se mění podmínky, jež zakotvuje jak křivka IS, tak křivka LM současně. Strana 13 Strana 14

8 Fiskální politika a její účinnost Fiskální expanze je uplatňována s cílem zvýšit úroveň rovnovážného důchodu a zahrnuje tyto složky: Přírůstek delta G Zvýšení transferových plateb delta TR Snížení autonomních daní delta TA Snížení sazby důchodové daně t Fiskální expanze zapříčiní posun křivky IS nahoru doprava. Vede k růstu Y. Sklon LM a IS a účinnost fiskální politiky Horizontální LM ( Keynesiánský případ ) fiskální expanze má maximální účinnost a vytěsňovací efekt je za těchto podmínek nulový. h -> 0 (Past likvidity) Obr 2_21 Vertikální LM ( klasický případ ) fiskální expanze má nulový účin a vytěsňovací efekt je v této situaci úplný. h -> nekonečno. 1 Kč G vytěšní 1 Kč I nebo C. Obr 2_22 Monetární politika a její účinnost Monetární politiku provádí centrální banka, jež prostřednictvím kontroly zásoby nominálních peněz nebo pohybu úrokové sazby ovlivňuje: Úroveň rovnovážného důchodu Úroveň zaměstnanosti Míru inflace Platební bilanci Používá tyto nástroje: Prodej a koupě obligací Operace na volném trhu Stanovení minimálních povinných rezerv Diskontní sazba Monetární expanze znamená zvyšování nominální zásoby peněz (nákup obligací, snížení diskontní sazby a snížení povinných rezerv) s cílem stimulace zvyšování úrovně rovnovážné produkce a zaměstnanosti a zlepšování platební bilance. V důsledku přírůstku nabídky reálných peněžních zůstatků o delta ( M / P ) se křivka LM posunuje doprava. Efektem je potom růst rovnovážného důchodu (důchodový efekt) a snižování úrokové míry (efekt likvidity monetární expanze). Důchodový efekt vyvolán tím, že zvýšení nabídky peněz sníží úrokovou sazbu, což stimuluje zvýšení poptávky po soukromých autonomních výdajích. To má za následek zvýšení úrovně rovnovážného důchodu. Efekt likvidity vede k tomu, že veřejnost má v držbě více peněz než potřebuje, proto začne přebytek držby peněz konvertovat do ostatních finančních aktiv. Tímto se zvyšuje poptávka po ostatních finančních aktivech, zvyšuje se jejich cena a klesá úroková sazba. Transmisní mechanizmus zvýšení M/P vede ke snížení i což vede ke zvýšení I ale i C což vede ke zvýšení AD což vede ke zvýšení Y Účinnost monetární politiky je tím větší, čím strmější je křivka LM, tj čím nižší je citlivost poptávky po penězích na úrokovou sazbu; maximální účin dosahuje monetární expanze tehdy, když je h = 0, tj. když je poptávka po penězích úplně necitlivá na úrokovou sazbu. Sklon LM a IS a účinnost fiskální politiky Vertikální LM ( klasický případ ) monetární expanze má maximální účinnost, když h = 0 ; tzn. že když poptávka po penězích je úplně necitlivá na úrokovou sazbu. Obr 2_24 Horizontální LM ( Keynesiánský případ ) monetární expanze má nulovou účinnost h = nekonečno; tzv. past likvidity Obr 2_25 Vertikální IS účinnost monetární expanze je nulová, když je křivka IS vertikální, tj. když citlivost autonomních výdajů na úrokovou sazbu je nulová ( b = 0 ) Obr 2_26 Horizontální IS účinnost monetární expanze je maximální, když je křivka IS horizontální, tj. když citlivost autonomních výdajů na úrokovou sazbu je ( b = nekonečno ) Otevřená ekonomika a determinace rovnovážné produkce Otevřená ekonomika je spojena s ostatním světem jednak obchodem se zbožím a službami a jednak finančními (kapitálovými) toky. Investoři při formování svého portfolia alokují svá aktiva v zemích, kde jim přinášejí nejvyšší výnos a převádějí své fondy ze země do země relativně rychle, s nízkými transakčními náklady a relativně volně, bez významných omezení. Výrazným rysem světové ekonomiky je vysoký stupeň integrace finančních (kapitálových) trhů. Čisté vývozy a rovnováha na trhu zboží a služeb v otevřené ekonomice Vývoz znamená poptávku po zboží a službách vyrobených subjekty domácí země. Dovoz únik z běžného toku důchodu, tj. část důchodu vynaloženého subjekty domácí země není vynaložena na zboží a služby vyrobené v domácí ekonomice, ale tvoří důchod subjektů z ostatních zemí. Čisté vývozy a agregátní poptávka Zahrneme-li vývozy (exporty) a dovozy (importy) do rovnice agregátní poptávky, můžeme agregátní poptávku v otevřené ekonomice zapsat: AD = C + I + G + X M C I G X M spotřební výdaje soukromé investice vládní nákupy vývozy dovozy Čisté vývozy rozdíl mezi hodnotou vývozů a dovozů dané země. Jsou komponentou hrubého národního produktu GNP. NX = X M po úpravě Strana 15 Strana 16

9 AD = C + I + G + NX m mezní sklon k dovozu Když jsou čisté vývozy kladné, bilance zboží a služeb vykazuje přebytek, tzn. že země prodává do zahraničí více než ze zahraničí kupuje. Záporné čisté vývozy tj. schodek bilance zboží a služeb znamená, že výdaje zahraničních subjektů na zboží a služby domácí země jsou menší než výdaje domácí země na cizí zboží a služby. Agregátní výdaje na zboží a služby domácí země jsou nyní menší než by tomu bylo bez čistých exportů. Vývoz Faktory ovlivňující hodnotu vývozů: zahraniční důchod nominální měnový kurz poměr cenové hladiny v ostatních zemích k cenové hladině domácí inflace vládní podpory či restrikce vývozu dopravní náklady spotřebitelské preference Vývozy jsou autonomní, tj. nezávislé na běžném domácím důchodu X = X Depreciace (devalvace) domácí měny rozumíme skutečnost, že jednotka zahraniční měny se směňuje za více jednotek domácí měny, tzn. dochází k růstu nominálního měnového kurzu. Depreciace měny domácí země a tedy růst nominálního měnového kurzu, zlevňuje domácí zboží a zvyšuje exportní poptávku po domácím zboží tj. stimuluje zvýšení vývozů. O devalvaci mluvíme v systému fixních měnových kurzů, o depreciaci měny v systému flexibilních měnových kurzů. Apreciace to samé obráceně. Měnový kurz promptní měnový kurz, tzn. měnový kurz, za nějž dva subjekty směňují v daném čase a místě svá depozita a obchod je proveden okamžitě, resp. měna je dodána ihned. Dovozy Faktory ovlivňující hodnotu dováženého zboží a služeb z ostatních zemí světa: úroveň domácího důchodu poměru cenové hladiny domácího a zahraničního zboží a služeb zahraniční cenové hladině měnovém kurzu na obchodních omezeních spotřebitelských preferencích Citlivost změn dovozu na změny důchodu je měřena mezním sklonem k dovozu ( m ). Mezní sklon k dovozu vyjadřuje, jaká část přírůstku důchodu je vynaložena na zboží a služby, vyráběné a dovážené ze zahraničí, tedy: m = delta M / delta Y Dovoz domácí země je tedy rostoucí funkcí důchodu domácí země. Dovozní funkci můžeme proto zapsat: M = M + m. Y M autonomní dovoz (dovoz nezávislý na domácím důchodu např. minimální dovoz nafty, železné rudy, barevných kovů apod.) m. Y je část dovozu závislá na důchodu Kromě domácího důchodu ovlivňuje dovozy i poměr cenových hladin doma a v zahraničí. Pro funkci čistého vývozu můžeme za předpokladu systému fixních měnových kurzů psát: NX = X M m. Y X M autonomní vývozy autonomní dovozy zboží a služeb Rozdíl mezi autonomními vývozy ( X ) a autonomní částí dovozů ( M ) se rovná autonomní komponentě skutečných a podle předpokladu i plánovaných čistých vývozů ( značíme NX a to pro úroveň úrokové sazby i = 0 % ). Druhá část čistých vývozů představuje indukovanou (na domácím důchodu závislou) část čistých exportů. Tedy: NX = NX m. Y Funkce čistého vývozu má záporný sklon její sklon je dán mezním sklonem k dovozu. Obr 3_1 Agregátní poptávka v otevřené ekonomice Rovnice agregátní poptávky v otevřené ekonomice: AD = A + NX + c ( 1 t ) Y b. i m. Y Relevantní pro určení agregátní poptávky jsou nikoliv jen výdaje domácích subjektů, ale výdaje na domácí zboží, jež tvoří výdaje domácích subjektů a čisté vývozy. Determinace úrovně rovnovážné produkce v otevřené ekonomice Y = AD Y = ( 1 / 1 c ( 1 t ) + m ). ( A + NX b. i ) Rovnice křivky IS v otevřené ekonomice v systému pevných měnových kurzů Jednoduchý multiplikátor otevřené ekonomiky: alfa s dvěmi pruhy = 1 / 1 c ( 1 t ) + m Strana 17 Strana 18

10 Jednoduchý multiplikátor otevřené ekonomiky vyjadřuje vliv autonomních výdajů na domácí důchod, za předpokladu dané úrokové sazby, daného reálného měnového kurzu a daného zahraničního důchodu. Je patrné, že multiplikátor otevřené ekonomiky je menší než multiplikátor bez zahraničního obchodu. Mezní míra úniku v otevřené ekonomice tvoří indukované úspory s ( 1 t ) plus sazba důchodové daně ( t ) plus mezní sklon k dovozu ( m ). Lze tedy psát: MLR = s ( 1 t ) + t + m Jednoduchý multiplikátor otevřené ekonomiky pak můžeme též zapsat jako: alfa s dvěmi pruhy = 1 / MLR Některé identity otevřené ekonomiky Produkt resp. důchod se v otevřené ekonomice liší od uzavřené ekonomiky tím, že jsou zde dodatečné výdaje, exportní výdaje, což jsou výdaje cizích zemí na produkci vyrobenou domácí zemí: v otevřené ekonomice jsou také dodatečné úniky (vedle úspor a daní a to výdaje na dovozy, tj. domácí výdaje na zahraniční zboží a služby, které zvyšují důchod v zahraničí. Čisté daně T rozdíl mezi celkovými daněmi a transfery. Rovnovážná produkce existuje tehdy, jestliže se úniky, tj. úspory S, čisté daně T a dovozy M rovnají nespotřebním výdajům. Nespotřební výdaje jsou všechny výdaje, které zvyšují rovnovážnou úroveň důchodu. Zatím co úniky jsou ty výdaje, které snižují úroveň rovnovážné produkce. Čisté vývozy v systému flexibilních měnových kurzů oproti systému fixních (pevných) měnových kurzů jsou v systému flexibilních (pružných) měnových kurzů čisté vývozy závislé nejen na autonomních vývozech X a autonomních dovozech M, ale také na pohybu reálného měnového kurzu. Reálný měnový kurz R je určen součinem nominálního měnového kurzu E a poměru cenových hladin v zahraničí Pt k celkové hladině domácí země P Tedy: R = E. ( Pt / P ) R E Pt P reálný měnový kurz nominální měnový kurz cenová hladina v zahraničí domácí cenová hladina Reálný měnový kurz vyjadřuje konkurence schopnost domácí země v mezinárodním obchodě. Roste-li reálný měnový kurz, dochází k reálnému znehodnocení, konkurence schopnost domácí země se zvyšuje. Křivka čistých vývozů se posunuje nahoru. Klesá-li měnový kurz dochází k reálnému zhodnocení, zboží domácí země se stává dražší. Domácí země ztrácí konkurence schopnost. Vývozy klesají, část poptávky domácích subjektů se přeorientovává z domácího na zahraniční zboží (rostou dovozy). Křivka čistých vývozů se posunuje dolů. V systému flexibilních měnových kurzů má funkce čistých vývozů tento tvar: NX = NX m. Y + v. R R v reálný měnový kurz citlivost čistých vývozů na reálný měnový kurz z rovnice plyne: roste-li důchod v zahraničí, rostou autonomní vývozy a za jinak stejných okolností se čisté vývozy zvyšují, zvyšuje se tedy i agregátní poptávka. roste-li reálný měnový kurz rostou za jinak stejných okolností i čisté vývozy, zvyšuje se i agregátní poptávka. roste-li domácí důchod, snižují se za jinak stejných okolností čisté vývozy a agregátní poptávka se snižuje. Rovnice křivky IS v otevřené ekonomice v systému flexibilního devizového kurzu Y0 = alfa s dvěma pruhy. ( A + NX b. i + v. R ) A domácí autonomní výdaje NX autonomní komponenta čistých vývozů b citlivost poptávky po autonomních výdajích na úrokovou sazbu v koeficient citlivosti čistých vývozů na reálný měnový kurz R reálný měnový kurz alfa s dvěma pruhy velikost multiplikátoru otevřené ekonomiky Růst (pokles) rovnovážného důchodu v důsledku růstu (poklesu) reálného měnového kurzu je tím větší, čím větší je citlivost čistých vývozů na reálný měnový kurz ( v ) za předpokladu, že v je kladné a čím větší (menší) je multiplikátor otevřené ekonomiky. Jsou-li čisté vývozy pozitivní, posunuje se křivka IS doprava. Negativní čisté vývozy posunují křivku IS doleva. Obr 3_2 Platební bilance je to úhrn plateb jdoucích z domácí země do ostatních zemí k úhrnu plateb z ostatních zemí světa do domácí země. Skládá se z: běžného účtu (bilance zboží obchodní bilance, bilance služeb, včetně bilance důchodu a transferů) kapitálového účtu (tok kapitálu z ostatních zemí světa do domácí země nákup obligací, akcií) finanční (přímé investice, portfoliové investice, ostatní investice) Platební bilance země BP je v rovnováze ( BP = 0 ) tehdy, když je v rovnováze buď běžný účet i kapitálový účet, nebo když deficit (přebytek) běžného účtu je přesně kompenzován přebytkem (deficitem) kapitálového účtu. Pro platební bilanci lze psát: BP = CA + CF BP CA CF platební bilance běžný účet kapitálový účet Strana 19 Strana 20

11 Světová a domácí úroková sazba kapitálový účet je determinován úrovní úrokové sazby domácí země ( i ) ve srovnání s (průměrnou) úrokovou sazbou světovou ( ir ). Dokonalá kapitálová mobilita existuje v mezinárodní sféře tehdy, jestliže investoři mohou nakupovat aktiva v kterékoliv zemi, kterou si zvolí, s nízkými transakčními náklady, rychle a v neomezeném rozsahu. Dokonalá kapitálová mobilita je tedy, jestliže se fondy mohou pohybovat z jedné země do druhé volně, tj. když: neexistují rozdíly v daních v jednotlivých zemích je stabilní měnový kurz (neexistuje riziko změny kurzu) neexistují ostatní politické aj. překážky odlivu kapitálu a jeho výnosů z jedné země do druhé. Za podmínek dokonalé kapitálové mobility nemohou být domácí úrokové sazby příliš vysoko a příliš dlouhou dobu odchýleny od ( průměrné ) světové úrokové sazby. Křivka BP je spolu s modelem IS-LM významným nástrojem určování rovnovážné produkce. Křivka BP vyjadřuje takové kombinace úrokových sazeb a úrovní důchodu, za nichž je platební bilance v rovnováze. Čisté kapitálové toky jsou kladnou funkcí domácí úrokové sazby: za předpokladu, že světová úroková sazba ( ir ) je fixována, vyšší domácí úroková sazby než světová vede k tomu, že existuje větší kapitálový příliv do domácí země než kapitálový odliv, a tedy vzniká čistý kapitálový příliv. Je-li domácí úroková sazba nižší než světová, vznikne větší kapitálový odliv z domácí země než příliv, a výsledkem je tedy čistý kapitálový odliv. Kapitálový odliv je tedy funkcí rozdílu domácí úrokové sazby a světové úrokové sazby, tedy: CF = f ( i if ) Přebytek kapitálového účtu, tj. kladné CF znamená čistý kapitálový příliv, schodek kapitálového účtu, tj CF záporné, znamená čistý kapitálový odliv. Obr 3_4 (velký) (rovnice křivky BP vlevo dole) Sklon, poloha a body mimo křivku BP Křivka BP má pozitivní sklon. Sklon křivky BP je determinován stupněm kapitálové mobility ve světovém měřítku. Čím větší je stupeň kapitálové mobility, tím plošší je křivka BP. Dokonalá kapitálová mobilita znamená, že křivka BP je horizontální na úrovni světové úrokové sazby ( ir ) tj. i = if. Vyšší kapitálová mobilita stimuluje vyšší kapitálové přílivy do země při nižším přírůstku úrokové sazby potřebné k tomu, aby byly vyrovnána platební bilance. Je-li domácí úroková míra mírně nad světovou úrokovou sazbou, pak při dokonalé kapitálové mobilitě dojde k intenzivnímu přílivu kapitálu a přebytku platební bilance. Je-li domácí úroková sazba pod úrovní světové úrokové sazby, dojde při dokonalé kapitálové mobilitě k masivnímu odlivu kapitálu. Dokonalá úroková mobilita tak způsobuje, že rozdíl domácí a světové úrokové sazby je nula tj i if = 0. Rovnováha platební bilance nastává při rovnosti domácí a světové úrokové sazby. Dokonalá kapitálová mobilita stav, kdy investoři mohou nakupovat aktiva velmi rychle kdekoliv na světě, jakékoliv množství, s minimálními transakčními náklady. Neexistují překážky v investicích. Tento předpoklad povede k tomu, že se budou sbližovat jednotlivé úrokové sazby v jednotlivých zemích. BP horizontála dokonalá kapitálová mobilita BP vertikála dokonalá kapitálová nemobilita Poloha křivky BP a její posun jsou určeny kromě úrokové sazby a úrovně důchodu, také poměrem zahraničních cen Pf k cenám domácím P, tj. poměrem Pf / P a nominálním měnovým kurzem. Křivka BP se posouvá doprava jestli-že se reálný měnový kurz zvýší (Kč oslabuje), vzroste znehodnocení, potom dojde ke zlepšení čistých vývozů při každé úrovni důchodu ( Marsahll-Lernerova podmínka ) Křivka BP se posouvá doleva reálný měnový kurz se snižuje (Kč posiluje), tj reálné zhodnocení snížení konkurence schopnosti domácí země, vede ke zhoršení čistých vývozů při jakékoliv úrovni důchodu. Body mimo křivku BP jsou body nerovnováhy platební bilance. V bodech napravo od křivky BP je platební bilance pasivní, dochází tedy k čerpání měnových rezerv. V bodech nalevo od křivky BP je platební bilance aktivní, dochází tedy ke zvyšování měnových rezerv. Sklon křivky BP závisí na kapitálové mobilitě, zaznamenává množství překážek, ketré stojí na cestě kapitálu; mohou to být: nedostatek informací rozdíly ve zdanění kapitálu měnová rizika Dokonalá kapitálová mobilita neexistují překážky kapitálové mobility. Kapitálová mobilita je nekonečně citlivá na změnu úrokové sazby, je horizontálou. Obr 3_8 Model IS-LM-BP a rovnovážná produkce při nedokonalé kapitálové mobilitě Jak bylo již uvedeno všeobecná ekonomická rovnováha nastává v průsečíku křivek IS a LM, současně s křivkou BP, tj. situace, kdy existuje rovnováha na všech agregátních trzích uvnitř ekonomiky současně spolu s vnější rovnováhou, tj. rovnováhou platební bilance. Křivka IS-LM-BP při nedokonalé kapitálové mobilitě a pevných měnových kurzech je průsečík křivek IS a LM při neplné zaměstnanosti napravo od křivky BP, tzn. existuje platební bilance. Důchod Y0 je zřejmě příliš vysoký nebo úroková sazba i0 je příliš nízká, aby vyrovnala přebytek kapitálového účtů a byla ustavena rovnováha platební bilance. Obr 3_9 Mundel Flemingův model ukazuje rozdíly před a po zafixování pevných devizových kurzů. Omezují vyrovnávací mechanizmy ekonomiky. Fiskální politika fiskální expanze posouvá křivku IS doprava. Celkový účin čisté fiskální expanze na platební bilanci je nejednoznačný, závisí na poměru zhoršení obchodní bilance a zvýšení kapitálového přílivu vyvolaného vyšší domácí úrokovou sazbou. Restriktivní politika posouvá křivku IS doleva. Snížení produkce vyvolá zlepšení běžného účtu, ale pokles domácích úrokových sazeb zhorší kapitálový účet. Výsledný účin je opět nejednoznačný. Strana 21 Strana 22

12 Křivka IS-LM a dokonalá kapitálová mobilita Předpokladem je že domácí úroková sazba je rovna světové úrokové sazbě if. Rovnice křivky IS: Y = alfa s dvěma pruhy. ( A + NX b. if + v. R ) Rovnice křivky LM: Y = 1 / k ( M / P + h. if ) Z rovnice LM plyne, že rovnovážná úroveň důchodu je determinována nabídkou reálných peněžních zůstatků v domácí zemi a světovou úrokovou sazbou. Monetární expanze (zvyšování M/P) a růst světové úrokové sazby vedou za jinak stejných okolností růstu reálného měnového kurzu, tj. k reálnému znehodnocení. Fiskální expanze, růst spotřebitelské a podnikatelské důvěry a růstu čistých vývozů. Fiskální expanze, dokonalá kapitálová mobilita a systém fixního měnového kurzu Předpoklady: existuje dokonalá kapitálová mobilita měnový kurz je pevný úrokové sazby domácí měny se rovnají úrokovým sazbám světovým domácí cenová hladina je fixní Obr 3_11 Fiskální expanze je při předpokladu dokonalé kapitálové mobility a fixním měnovém kurzu velmi efektivní, neboť dochází ke zvýšení rovnovážné produkce (a zaměstnanosti). Rovnovážná produkce se zvyšuje o alfa. delta G tj. o plný multiplikátor krát přírůstek vládních nákupů zboží a služeb. Monetární politika, dokonalá kapitálová mobilita a fixní měnové kurzy Obr 3_12 Závěr plynoucí z Mundell-Flemingova modelu je, že při pevných měnových kurzech a za předpokladu dokonalé kapitálové mobility je nabídka peněz spojena s platební bilancí. Schodek platební bilance vyvolaný snížením úrokové sazby v důsledku monetární expanze vyvolá v malé otevřené ekonomice automatickou monetární restrikci. Peněžní zásoba se tak stala endogenním faktorem a centrální banka nemůže za těchto podmínek kontrolovat ani peněžní zásobu, ani úrokovou sazbu, ani úroveň rovnovážné produkce. V případě monetární restrikce přebytek platební bilance vyvolaný zvýšením úrokových sazeb vyvolá automatickou monetární expanzi. Monetární politika je za předpokladu dokonalé kapitálové mobility a fixního měnového kurzu neúčinná v ovlivňování produkce a úrovně úrokové sazby. Fiskální politika, dokonalá kapitálová mobilita a flexibilní měnový kurz V systému flexibilního měnového kurzu nemusí centrální banka intervenovat na udržení měnového kurzu domácí země, nemusí z toho důvodu držet měnové rezervy a platební bilance je vždy vyrovnaná BP = 0. V systému pružných měnových kurzů spojení mezi platební bilancí a peněžní zásobou neexistuje a centrální banka může kontrolovat nabídku reálných peněžních zůstatků. Systém flexibilního měnového kurzu je nazýván čistým floatingem, při němž se centrální banka vzdává intervence na mezinárodních měnových trzích. Současný stav je hybridem mezi čistým - úplně volným systémem měnového kurzu a fixním měnovým kurzem. Tento hybrid se nazývá řízený floating. Obr 3_13 Fiskální expanze vede k úplnému mezinárodnímu vytěsňovacímu efektu. V ekonomice bez zahraničního obchodu veze pouze k částečnému vytěsňovacímu efektu. V otevřené ekonomice a za podmínek, při nichž fiskální expanzi analyzujeme, vede zvýšení vládních výdajů k úplnému mezinárodnímu vytěsňovacímu efektu. Cenou za zvýšené vládní výdaje je apreciace domácí měny. Shrnutí: V sytému pružných měnových kurzů je fiskální expanze zcela neúčinná; vede k úplnému mezinárodnímu vytěsňovacímu efektu a k apreciaci domácí měny. Monetární expanze, systém flexibilních měnových kurzů a dokonalá kapitálová mobilita Obr 3_14 Monetární expanze při dokonalé kapitálové mobilitě a pružných měnových kurzech vede ke zvýšení rovnovážné produkce a depreciaci domácí měny. Centrální banka může kontrolovat domácí peněžní zásobu: monetární politika má silný účin při ustavování jak vnitřní, tak i vnější rovnováhy a měnový kurz se pasivně přizpůsobuje změnám peněžní zásoby. Základní problémy determinace měnového kurzu v dlouhém a v krátkém období Zákon jediné ceny teorie kupní síly je založena na působení zákona jediné ceny. Zákon jediné ceny vyjadřuje skutečnost, že na dokonale konkurenčním trhu a při neexistenci dopravních nákladů a ostatních překážek mezinárodního obchodu musí být identická zboží prodávána v různých zemích za stejnou cenu, jsou-li ceny těchto zboží vyjádřeny ve stejné měně. Identická zboží se tedy podle tohoto zákona jediné ceny prodávají za stejnou cenu v celém světě. PiCR = E CZ/EUR. PiEUR PiCR PiEUR E CZ/EUR korunová cena zboží v ČR cena v euro v zemích EU kurz Nominální měnový kurz CZK/EUR je poměr i-tého zboží v korunách ČR k i-tému zboží v eurech v zemích EU. Teorie parity kupní síly (absolutní) absolutní forma teorie parity kupní síly vyjadřuje fakt, že měnový kurz mezi měnami dvou zemí je determinován poměrem senových úrovní těchto dvou zemí. Za předpokladů, že neexistují dopravní náklady a jiné transakční náklady, neexistují ostatní překážky mezinárodního obchodu, dokonalé konkurenční struktury. Měnový kurz se podle absolutní formy teorie parity kupní síly rovná: Strana 23 Strana 24

13 E CZK/EUR = P CR / P EUR Podle teorie parity kupní síly jsou tedy cenové úrovně všech zemí stejné, jsou-li vyjádřeny ve stejné měně. Absolutní forma teorie parity kupní síly měnový kurz je dán poměrem úrovní cenových hladin dvou zemí. Rozdíl mezi paritou kupní síly a zákonem jedné ceny zákon jediné ceny se uplatňuje k jednotlivým zbožím zatímco teorie parity kupní síly se vztahuje k všeobecné cenové úrovni již tvoří ceny všech druhů zboží, které vstupují do referenčního koše zboží. Implikace teorie parity kupní síly znamená, že když zákon jedniné ceny neplatí pro všechny zboží, ekonomické síly, které jsou za působením tohoto zákona, pomohou nakonec vyrovnat kupní sílu měn uvnitř všech zemí. Relativní forma teorie parity kupní síly procentní změna měnového kurzu mezi dvěma zeměmi (během daného období), tj. míra jeho změny, se rovná rozdílu mezi procentními změnami národních cenových úrovní těchto dvou zemí. pí CR (t) pí EU (t) = ( E CZK/EUR (t) - E CZK/EUR (t-1)) / E CZK/EUR (t-1) procentní změna měnového kurzu se tedy bude přizpůsobovat velikosti procentního rozdílu mezi tempem růstu inflace v obou zemích. Překážky působení zákona jediné ceny: dopravní náklady obchodní omezení zboží a služby jež nejsou obchodovány v mezinárodním obchodě nedokonalost tržní struktury rozdílné relativní ceny identických produktů Rozdíly nominálního měnového kurzu a relativní formy teorie parity kupní síly vyvolány jednak reálnými výkyvy v ekonomice a jednak monetárními výkyvy. Reálný měnový kurz vyjadřuje množství zboží, které lze za 1 korunu koupit v zemích EU v poměru k množství zboží, které lze koupit za 1 korunu v ČR. Reálné znehodnocení nastává proto že klesá vnější kupní síla koruny při koupi zboží v zemích EU v poměru k vnitřní kupní síle v ČR. Reálné zhodnocení pokles reálného měnového kurzu koruny oproti euru. Pokles reálného měnového kurzu indikuje pokles relativních cen produktů kupovaných v Německu nebo vzestup kupní síly koruny v Německu ve srovnání s Českou republikou. Depreciace domácí měny činí domácí zboží a služby levnější Apreciace nominálního měnového kurzu domácí zboží zdražuje Křivka nabídky a poptávky po korunách v dlouhém období Nominální měnový kurz cena měnové jednotky jedné země vyjádřena v měně jiné země, formuje se jako výsledek poptávky a nabídky na mezinárodních měnových trzích. Poptávka po korunách je tvořena vývozy zboží a služeb země domácí a kapitálovým přílivem do dané země. Nabídku korun tvoří dovozy zboží a služeb a také kapitálové odlivy. Křivka poptávky a nabídky po korunách Obr 3_15 Křivka poptávky po korunách má v dlouhém období negativní sklon. Křivak nabídky korun v dlouhém období má pozitivní sklon. Měnový kurz v krátkém období Obr 3_16 Obr 3_17 Krátkodobě je zahraniční poptávka po vývozech domácí země neelastická, rovněž tak je i neelastická poptávka domácí země po dovozu. Cenovou elasticitou poptávky po vývozech ( px ) rozumíme procentní změnu vývozů vyvolanou procentní změnou ceny Cenovou elasticitou poptávky po importu ( pm ) rozumíme jako procentní změnu dovozu vyvolanou procentní změnou cen. delta M = - pm. ( delta E CZK/EUR. M / E CZK/EUR ) Devalvace (depreciace), běžný účet a úroveň důchodu Přístup teorie elasticity podstatu řešeného problému lze zformulovat takto: za jakých podmínek vede devalvace (depreciace) měnového kurzu ke zlepšení běžného účtu (čsitých vývozů) a ke zvýšení úrovně rovnovážného důchodu? Předpoklady: nabídka exportního zboží domácí země a dováženého zahraničního zboží je dokonale elastická domácí a zahraniční ceny jsou fixní změny v relativních cenách jsou vyvolány výlučně změnami nominálního měnového kurzu. vyrovnaná bilance zboží a služeb Běžný účet můžeme zapsat: CA = P. Xv E. Pf. Mv P Xv Pf E Mv po úpravě: domácí cenová úroveň fyzický objem vývozů domácí země cenová úroveň v zahraničí nominální měnový kurz fyzický objem dovozců CA = X E. M Strana 25 Strana 26

Metodický list č. 2. Metodický list pro 2. soustředění kombinovaného Mgr. studia předmětu. Makroekonomie II (Mgr.) LS

Metodický list č. 2. Metodický list pro 2. soustředění kombinovaného Mgr. studia předmětu. Makroekonomie II (Mgr.) LS Metodický list č. 2 Metodický list pro 2. soustředění kombinovaného Mgr. studia předmětu Makroekonomie II (Mgr.) LS 2008-09 Název tématického celku: Makroekonomie II 2. blok. Tento tématický blok je rozdělen

Více

Účinek změny autonomních výdajů (tedy i G) na Y (= posun křivky IS): Y = γ A

Účinek změny autonomních výdajů (tedy i G) na Y (= posun křivky IS): Y = γ A Vysoká škola finanční a správní, o. p. s. Akademický rok 2005/06, letní semestr Kombinované studium Předmět: Makroekonomie (Mgr.) Metodický list č. 2 3) Fiskální a monetární politika v modelu IS-LM 4)

Více

EKONOMIE II. Určení rovnovážné produkce

EKONOMIE II. Určení rovnovážné produkce EKONOMIE II Určení rovnovážné produkce Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu: Inovace magisterského studijního programu Fakulty vojenského leadershipu Registrační číslo projektu:

Více

Makroekonomie I. Co je podstatné z Mikroekonomie - co již známe obecně. Nabídka a poptávka mikroekonomické kategorie

Makroekonomie I. Co je podstatné z Mikroekonomie - co již známe obecně. Nabídka a poptávka mikroekonomické kategorie Model AS - AD Makroekonomie I Ing. Jaroslav ŠETEK, Ph.D. Katedra ekonomiky Osnova: Agregátní poptávka a agregátní nabídka : Agregátní poptávka a její změny Agregátní nabídka krátkodobá a dlouhodobá Rovnováha

Více

2 Určení rovnovážného výstupu v uzavřené ekonomice - Jednoduchý keynesiánský model

2 Určení rovnovážného výstupu v uzavřené ekonomice - Jednoduchý keynesiánský model 2 Určení rovnovážného výstupu v uzavřené ekonomice - Jednoduchý keynesiánský model Teoretická východiska Jednoduchý keynesiánský model zachycuje vzájemný vztah mezi výdaji a výstupem resp. důchodem, názorně

Více

Vnější a vnitřní rovnováha ekonomiky. Swanův diagram. Efektivní tržní klasifikace a mix hospodářské politiky.

Vnější a vnitřní rovnováha ekonomiky. Swanův diagram. Efektivní tržní klasifikace a mix hospodářské politiky. Vnější a vnitřní rovnováha ekonomiky Swanův diagram. Efektivní tržní klasifikace a mix hospodářské politiky. Vnitřní versus vnější rovnováha ekonomiky Vnitřní rovnováha znamená dosažení takové úrovně reálného

Více

Makroekonomie. Bankovní institut vysoká škola magisterské kombinované studium zimní semestr 2015/16. Metodický list č. 2

Makroekonomie. Bankovní institut vysoká škola magisterské kombinované studium zimní semestr 2015/16. Metodický list č. 2 Bankovní institut vysoká škola magisterské kombinované studium zimní semestr 205/6 Metodický list č. 2 Makroekonomie Model 45 stupňů a model IS - LM Vysvětlení makroekonomické rovnováhy na trhu statků

Více

OTEVŘENÁ EKONOMIKA A DETERMINACE ROVNOVÁŽNÉ PRODUKCE

OTEVŘENÁ EKONOMIKA A DETERMINACE ROVNOVÁŽNÉ PRODUKCE konomie II OTVŘNÁ KONOMIKA A DTRMINAC ROVNOVÁŽNÉ PRODUKC Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu: Inovace magisterského studijního programu Fakulty vojenského leadershipu Registrační

Více

Studijní opora OTEVŘENÁ EKONOMIKA A DETERMINACE ROVNOVÁŽNÉ PRODUKCE

Studijní opora OTEVŘENÁ EKONOMIKA A DETERMINACE ROVNOVÁŽNÉ PRODUKCE Studijní opora Název předmětu: EKONOMIE II (část makroekonomie) Téma 3 OTEVŘENÁ EKONOMIKA A DETERMINACE ROVNOVÁŽNÉ PRODUKCE Zpracoval: doc. RSDr. Luboš ŠTANCL, CSc. Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost

Více

02.05.2007 ENÁ EKONOMIKA

02.05.2007 ENÁ EKONOMIKA 8. přednáška 02.05.2007 OTEVŘEN ENÁ EKONOMIKA 8. přednáška 02.05.2007 I. Měnový kurz II. Platební bilance III. Model IS-LM LM-BP Ing. A. Ecková,, PhD. 8. přednáška KLÍČOV OVÁ SLOVA domácí úroková míra,

Více

28.03.2007 04.04.2007 MODEL IS LM V UZAVŘEN ENÉ EKONOMICE

28.03.2007 04.04.2007 MODEL IS LM V UZAVŘEN ENÉ EKONOMICE 6.-7. přednáška 28.03.2007 04.04.2007 MODEL IS LM V UZAVŘEN ENÉ EKONOMICE 6. přednáška 28.03.2007 I. Trh zboží a křivka k IS II. Trh peněz z a křivka k LM III. Rovnováha IS-LM IV. Fiskáln lní a monetárn

Více

Úloha 1. Úloha 2. Úloha 3. Úloha 4. Text úlohy. Text úlohy. Text úlohy. Text úlohy. Keynesiánský přístup v ekonomii je charakteristický mimo jiné

Úloha 1. Úloha 2. Úloha 3. Úloha 4. Text úlohy. Text úlohy. Text úlohy. Text úlohy. Keynesiánský přístup v ekonomii je charakteristický mimo jiné Úloha 1 Keynesiánský přístup v ekonomii je charakteristický mimo jiné a. dosažením makroekonomické rovnováhy pouze při plném využití kapacit ekonomiky b. důrazem na finanční trhy c. větším využíváním regulace

Více

SPECIFIKACE, KLASIFIKACE A IDENTIFIKACE SIMULTÁNNÍCH EKONOMETRICKÝCH MODELŮ. INVESTIČNÍ FUNKCE A FAKTORY URČUJÍCÍ INVESTICE

SPECIFIKACE, KLASIFIKACE A IDENTIFIKACE SIMULTÁNNÍCH EKONOMETRICKÝCH MODELŮ. INVESTIČNÍ FUNKCE A FAKTORY URČUJÍCÍ INVESTICE SPECIFIKACE, KLASIFIKACE A IDENTIFIKACE SIMULTÁNNÍCH EKONOMETRICKÝCH MODELŮ. INVESTIČNÍ FUNKCE A FAKTORY URČUJÍCÍ INVESTICE SPECIFIKACE, KLASIFIKACE A IDENTIFIKACE SIMULTÁNNÍCH EKONOMETRICKÝCH MODELŮ viz

Více

07.03.2007 V DVOUSEKTOROVÉM MODELU DŮCHOD - VÝDAJE

07.03.2007 V DVOUSEKTOROVÉM MODELU DŮCHOD - VÝDAJE 3. přednáška 07.03.2007 ROVNOVÁŽNÝ NÝ PRODUKT V DVOUSEKTOROVÉM MODELU DŮCHOD - VÝDAJE 3. přednáška 07.03.2007 I. Spotřeba II. Investice III. Rovnovážný ný produkt 3. přednáška KLÍČOV OVÁ SLOVA Spotřeba,

Více

Kapitola 5 AGREGÁTNÍ POPTÁVKA A AGREGÁTNÍ NABÍDKA

Kapitola 5 AGREGÁTNÍ POPTÁVKA A AGREGÁTNÍ NABÍDKA Kapitola 5 AGREGÁTNÍ POPTÁVKA A AGREGÁTNÍ NABÍDKA Agregátní poptávka (AD): agregátní poptávka vyjadřuje různá množství statků a služeb (reálného produktu), která chtějí spotřebitelé, firmy, vláda a zahraniční

Více

Cíl: seznámení s pojetím peněz v ekonomické teorii a s fungováním trhu peněz. Peníze jako prostředek směny, zúčtovací jednotka a uchovatel hodnoty.

Cíl: seznámení s pojetím peněz v ekonomické teorii a s fungováním trhu peněz. Peníze jako prostředek směny, zúčtovací jednotka a uchovatel hodnoty. Vysoká škola finanční a správní, o. p. s. Akademický rok 2006/07, letní semestr Kombinované studium Předmět: Makroekonomie (Bc.) Metodický list č. 3 7) Peníze a trh peněz. 8) Otevřená ekonomika 7) Peníze

Více

Přijímací řízení ak. r. 2010/11 Kompletní znění testových otázek - makroekonomie. Správná odpověď je označena tučně.

Přijímací řízení ak. r. 2010/11 Kompletní znění testových otázek - makroekonomie. Správná odpověď je označena tučně. Přijímací řízení ak. r. 2010/11 Kompletní znění testových otázek - makroekonomie právná odpověď je označena tučně. 1. Jestliže centrální banka nakoupí na otevřeném trhu státní cenné papíry, způsobí tím:

Více

Otevřená ekonomika, měnový kurz

Otevřená ekonomika, měnový kurz Otevřená ekonomika, měnový kurz Obsah přednášky Determinace úrovně rovnovážné produkce v otevřené ekonomice Nominální a reálný měnový kurz Determinace měnového kurzu v krátkém a dlouhém období Úroková

Více

Základy ekonomie II. Téma č. 5: Mezinárodní trh peněz, směnné kurzy

Základy ekonomie II. Téma č. 5: Mezinárodní trh peněz, směnné kurzy Základy ekonomie II Téma č. 5: Mezinárodní trh peněz, směnné kurzy Struktura definice měnového kurzu poptávka po národní měně a nabídka měny utváření směnného kurzu a jeho změny nominální vs. reálný kurz

Více

Téma č. 2: Rovnovážný výstup hospodářství

Téma č. 2: Rovnovážný výstup hospodářství Základy ekonomie II Téma č. 2: Rovnovážný výstup hospodářství Petr Musil Struktura Pojetí ekonomické rovnováhy Agregátní poptávka, agregátní nabídka Rovnovážný výstup v dlouhém období Rovnovážný výstup

Více

MAKROEKONOMIE. Blok č. 5: ROVNOVÁHA V UZAVŘENÉ EKONOMICE

MAKROEKONOMIE. Blok č. 5: ROVNOVÁHA V UZAVŘENÉ EKONOMICE MAKROEKONOMIE Blok č. 5: ROVNOVÁHA V UZAVŘENÉ EKONOMICE CÍL A STRUKTURA TÉMATU.odpovědět na následující typy otázek: Kolik se toho v ekonomice vyprodukuje? Kdo obdrží důchody z produkce? Kdo nakoupí celkový

Více

Obsah. You created this PDF from an application that is not licensed to print to novapdf printer (http://www.novapdf.com)

Obsah. You created this PDF from an application that is not licensed to print to novapdf printer (http://www.novapdf.com) Obsah Ekonomická rovnováha a její modely Spotřební funkce Dvousektorový model ekonomiky Ekonomická rovnováha a její modely Podmínky rovnovážného produktu pomocí výdajového key. modelu tzn. model s linií

Více

0 z 25 b. Ekonomia: 0 z 25 b.

0 z 25 b. Ekonomia: 0 z 25 b. Ekonomia: 1. Roste-li mzdová sazba,: nabízené množství práce se nemění nabízené množství práce může růst i klesat nabízené množství práce roste nabízené množství práce klesá Zvýšení peněžní zásoby vede

Více

Makroekonomie I. Osnova přednášky: Zdroje ekonomického růstu. Užití metody výdajové základní východisko Souhrnné opakování a podstatné

Makroekonomie I. Osnova přednášky: Zdroje ekonomického růstu. Užití metody výdajové základní východisko Souhrnné opakování a podstatné Přednáška 3. Ekonomická rovnováha a její modely spotřební funkce, dvousektorový model Makroekonomie I Ing. Jaroslav ŠETEK, Ph.D. Katedra ekonomiky Osnova přednášky: Souhrnné opakování předchozí přednášky

Více

ÚVOD. Vývoj HDP a inflace jsou korelované veličiny. Vývoj HDP a inflace (cenové hladiny) znázorníme pomocí modelu AD-AS. vývoj inflace (CPI)

ÚVOD. Vývoj HDP a inflace jsou korelované veličiny. Vývoj HDP a inflace (cenové hladiny) znázorníme pomocí modelu AD-AS. vývoj inflace (CPI) AGREGÁTNÍ POPTÁVKA ÚVOD Odvození z modelu IS-LM-BP - fixní cenová hladina Nyní rovnovážná produkce a změny cenové hladiny Jak inflace ovlivňuje velikost produkce a jak produkt ovlivní vývoj inflace Vývoj

Více

Makroekonomie I cvičení

Makroekonomie I cvičení Téma Makroekonomie I cvičení 25. 3. 015 Dvousektorový model ekonomiky Spotřební funkce Ing. Jaroslav ŠETEK, Ph.D. Katedra ekonomiky Model 45 - jak je dosaženo rovnovážného HDP Východiska - graf: Osa x.

Více

Makroekonomická rovnováha, ekonomický růst a hospodářské cykly

Makroekonomická rovnováha, ekonomický růst a hospodářské cykly Ústav stavební ekonomiky a řízení Fakulta stavební VUT Makroekonomická rovnováha, ekonomický růst a hospodářské cykly Ing. Dagmar Palatová dagmar@mail.muni.cz Agregátní nabídka a agregátní poptávka cena

Více

Makroekonomie B. Marian Lebiedzik Pavel Tuleja Katedra ekonomie

Makroekonomie B. Marian Lebiedzik Pavel Tuleja Katedra ekonomie Makroekonomie B Marian Lebiedzik Pavel Tuleja Katedra ekonomie Konzultační hodiny: Středa: 9 00 11 00 hod Čtvrtek: 8 00 10 00 hod Kancelář č. A 234 Podmínky pro splnění předmětu MAKROEKONOMIE B: Úspěšné

Více

N_MaE_II Makroekonomie II (Mgr) A LS

N_MaE_II Makroekonomie II (Mgr) A LS N_MaE_II Makroekonomie II (Mgr) A LS 2011-2012 Garant předmětu: Doc. Ing. Mojmír Helísek, CSc. Katedra ekonomie a mezinárodních vztahů Makroekonomie II navazuje na bakalářský předmět Makroekonomie I. Obsahuje

Více

Fiskální politika, deficity a vládní dluh

Fiskální politika, deficity a vládní dluh Fiskální politika, deficity a vládní dluh Státní rozpočet. Fiskální deficity. Kombinace monetární a fiskální politiky. Vliv daní a vládních výdajů na ekonomickou aktivitu. Ekonomické důsledky vládního

Více

Ekonomie 2 Bakaláři Pátá přednáška Devizový (měnový) kurz

Ekonomie 2 Bakaláři Pátá přednáška Devizový (měnový) kurz Ekonomie 2 Bakaláři Pátá přednáška Devizový (měnový) kurz Podstata devizového (měnového)kurzu Cena jedné měny vyjádřená v jiné měně (bilaterární kurz) Z pohledu domácí měny: - Přímý záznam: 1 EUR = 25

Více

Model IS - LM. Fiskální a monetární politika v modelu IS-LM

Model IS - LM. Fiskální a monetární politika v modelu IS-LM Model IS - LM Fiskální a monetární politika v modelu IS-LM Fiskální politika Fiskální politiku je možné charakterizovat jako vládou vyvolané aktivní změny ve struktuře a objemu veřejných výdajů a příjmů,

Více

Základy ekonomie II. Téma č. 3: Modely ekonomické rovnováhy Petr Musil

Základy ekonomie II. Téma č. 3: Modely ekonomické rovnováhy Petr Musil Základy ekonomie II Téma č. 3: Modely ekonomické rovnováhy Petr Musil Struktura Opakování: ekonomická rovnováha Klasický model ekonomické rovnováhy: trh kapitálu trh práce důsledky v modelu AS-AD Keynesiánský

Více

Základy makroekonomie

Základy makroekonomie Základy makroekonomie Ing. Martin Petříček Struktura přednášky Úvod do makroekonomie Sektory NH HDP Úspory, spotřeba, investice Inflace, peníze Nezaměstnanost Fiskální a monetární politika Hospodářský

Více

Krátkodobá rovnováha na trhu peněz

Krátkodobá rovnováha na trhu peněz Makroekonomická analýza přednáška 9 1 Krátkodobá rovnováha na trhu peněz Funkce poptávky po penězích Poptávka po penězích je úměrná cenové hladině (poptávka po penězích je poptávka po reálných penězích).

Více

ROVNOVÁHA. 5. Jak by se změnila účinnost fiskální politiky, pokud by spotřeba kromě důchodu závisela i na úrokové sazbě?

ROVNOVÁHA. 5. Jak by se změnila účinnost fiskální politiky, pokud by spotřeba kromě důchodu závisela i na úrokové sazbě? ROVNOVÁHA Zadání 1. Použijte neoklasickou teorii rozdělování k předpovědi efektu následujících událostí na reálnou mzdu a reálnou cenu kapitálu: a) Vlna imigrace zvýší množství pracovníků v zemi. b) Zemětřesení

Více

Cvičení č. 4, 5 MAE 1. Pokud vycházíme ze speciální formy produkční funkce, můžeme rovnici pro tempo růstu potenciální produktu vyjádřit následovně

Cvičení č. 4, 5 MAE 1. Pokud vycházíme ze speciální formy produkční funkce, můžeme rovnici pro tempo růstu potenciální produktu vyjádřit následovně Ekonomický růst Pokud vycházíme ze speciální formy produkční funkce, můžeme rovnici pro tempo růstu potenciální produktu vyjádřit následovně ΔY/Y = (1 α) x ΔL/L + α x ΔK/K + ΔA/A, kde ΔY/Y.. tempo růstu

Více

Makroekonomie I. Model Agregátní nabídky Agregátní poptávky

Makroekonomie I. Model Agregátní nabídky Agregátní poptávky Přednáška 4. Model AS -AD Makroekonomie I Ing. Jaroslav ŠETEK, Ph.D. Katedra ekonomiky Osnova přednášky: Souhrnné opakování předchozí přednášky : Hospodářské cykly a sektory ekonomiky Agregátní poptávka

Více

Úvod. Snaha pokus - ovlivnit ekonomiku přes veřejné rozpočty Redistribuční (solidarita) Alokační (veřejné statky) Stabilizační

Úvod. Snaha pokus - ovlivnit ekonomiku přes veřejné rozpočty Redistribuční (solidarita) Alokační (veřejné statky) Stabilizační Úvod Snaha pokus - ovlivnit ekonomiku přes veřejné rozpočty Redistribuční (solidarita) Alokační (veřejné statky) Stabilizační Příjmová strana velikost daní Krize a snižování daně z příjmu Výdajová strana

Více

Model IS-LM. Křivka IS

Model IS-LM. Křivka IS Model IS-LM Křivka IS Doposud jsme při zkoumání rovnováhy v krátkém období předpokládali, že plánované investice firem jsou autonomní veličinou (I P = Ia). Ve skutečnosti však výše investic v ekonomice

Více

4. OTEVŘENÁ EKONOMIKA. slide 1

4. OTEVŘENÁ EKONOMIKA. slide 1 4. OTEVŘENÁ EKONOMIKA slide 1 Obsahem přednášky jsou účetní identity pro otevřenou ekonomiku model malé otevřené ekonomiky co znamená malá jak jsou determinovány čisté exporty a měnové kurzy jak hospodářská

Více

Makroekonomie I. Dvousektorová ekonomika. Téma. Opakování. Praktický příklad. Řešení. Řešení Dvousektorová ekonomika opakování Inflace

Makroekonomie I. Dvousektorová ekonomika. Téma. Opakování. Praktický příklad. Řešení. Řešení Dvousektorová ekonomika opakování Inflace Téma Makroekonomie I Dvousektorová ekonomika opakování Inflace Ing. Jaroslav ŠETEK, Ph.D. Katedra ekonomiky Opakování Dvousektorová ekonomika Praktický příklad Dvousektorová ekonomika je charakterizována

Více

Kvízové otázky Obecná ekonomie I. Teorie firmy

Kvízové otázky Obecná ekonomie I. Teorie firmy 1. Firmy působí: a) na trhu výrobních faktorů b) na trhu statků a služeb c) na žádném z těchto trhů d) na obou těchto trzích Kvízové otázky Obecná ekonomie I. Teorie firmy 2. Firma na trhu statků a služeb

Více

Ot O e t vř e e vř n e á n á eko e n ko o n m o i m ka Pavel Janíčko

Ot O e t vř e e vř n e á n á eko e n ko o n m o i m ka Pavel Janíčko Otevřená ekonomika Pavel Janíčko Mezinárodní obchod Otevřená ekonomika - mezinárodní obchod a mezinárodní kapitálové trhy Míra otevřenosti ekonomiky bývá nejčastěji vyjádřena pomocí poměru exportu výrobků

Více

Ekonomie 2 Bakaláři Čtvrtá přednáška Otevřenost ekonomiky, čistý export, čistý pohyb kapitálu, platební bilance

Ekonomie 2 Bakaláři Čtvrtá přednáška Otevřenost ekonomiky, čistý export, čistý pohyb kapitálu, platební bilance Ekonomie 2 Bakaláři Čtvrtá přednáška Otevřenost ekonomiky, čistý export, čistý pohyb kapitálu, platební bilance Podstata otevřenosti ekonomiky Žádná země není uzavřená Obchoduje se zahraničím vyváží a

Více

Světová ekonomika. Analýza třísektorové ekonomiky veřejné rozpočty a daně jako nástroje fiskální politiky

Světová ekonomika. Analýza třísektorové ekonomiky veřejné rozpočty a daně jako nástroje fiskální politiky Světová ekonomika Analýza třísektorové ekonomiky veřejné rozpočty a daně jako nástroje fiskální politiky Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu: Inovace magisterského studijního

Více

N_MaE_II Makroekonomie II B (Mgr.) LS

N_MaE_II Makroekonomie II B (Mgr.) LS N_MaE_II Makroekonomie II B (Mgr.) LS 2011-2012 Garant předmětu: Doc. Ing. Mojmír Helísek, CSc. Katedra ekonomie a mezinárodních vztahů Makroekonomie II navazuje na bakalářský předmět Makroekonomie I.

Více

Cíl: seznámení s pojetím peněz v ekonomické teorii a s fungováním trhu peněz. Peníze jako prostředek směny, zúčtovací jednotka a uchovatel hodnoty.

Cíl: seznámení s pojetím peněz v ekonomické teorii a s fungováním trhu peněz. Peníze jako prostředek směny, zúčtovací jednotka a uchovatel hodnoty. Vysoká škola finanční a správní, o. p. s. Akademický rok 2007/08, letní semestr Kombinované studium Předmět: Makroekonomie (Bc.) Metodický list č. 3 7) Peníze a trh peněz 8) Otevřená ekonomika 9) Hospodářské

Více

Dochází k plynulé a rovnoměrné spotřebě podle celoživotního důchodu (nikoliv podle běžného důchodu).

Dochází k plynulé a rovnoměrné spotřebě podle celoživotního důchodu (nikoliv podle běžného důchodu). Vysoká škola finanční a správní, o. p. s. Akademický rok 2005/06, letní semestr Kombinované studium Předmět: Makroekonomie (Mgr.) Metodický list č. 4 7) Spotřební a investiční výdaje 8) Měnové kurzy a

Více

Makroekonomie I. Opakování. Řešení. Příklad. Příklad. Řešení b) 106,5. Příklady k zápočtu. Ing. Jaroslav ŠETEK, Ph.D.

Makroekonomie I. Opakování. Řešení. Příklad. Příklad. Řešení b) 106,5. Příklady k zápočtu. Ing. Jaroslav ŠETEK, Ph.D. Opakování Makroekonomie I y k zápočtu Ing. Jaroslav ŠETEK, Ph.D. Katedra ekonomiky Vypočítejte index CPI pro rok 2006, pokud inflace za období 2006/2005 činila 4,41% a CPI roku 2005 činilo 102. Zaokrouhlujte

Více

1. Určení rovnovážné produkce model multiplikátoru

1. Určení rovnovážné produkce model multiplikátoru 1. Určení rovnovážné produkce model multiplikátoru 1. Třísektorová ekonomika je charakterizována následujícími údaji: Autonomní spotřeba=50 mld.,investice=555 mld.,mezní sklon ke spotřebě=0,6 Vládní výdaje=300

Více

Přijímací zkoušky na navazující magisterské studium leden 2006 Zkouška z ekonomie Zadání

Přijímací zkoušky na navazující magisterské studium leden 2006 Zkouška z ekonomie Zadání Varianta C3 Strana 1 Přijímací zkoušky na navazující magisterské studium leden 2006 Zkouška z ekonomie Zadání Přečtěte si pozorně zadání každé otázky, vyberte variantu a označte křížkem na přiloženém listu

Více

OTEVŘENÁ EKONOMIKA. b) Předpokládejte, že se vládní výdaje zvýší na Spočítejte národní úspory, investice,

OTEVŘENÁ EKONOMIKA. b) Předpokládejte, že se vládní výdaje zvýší na Spočítejte národní úspory, investice, OTEVŘENÁ EKONOMIKA Zadání 1. Pomocí modelu malé otevřené ekonomiky předpovězte, jak následující události ovlivní čisté vývozy, reálný směnný kurz a nominální směnný kurz: a) Klesne spotřebitelská důvěra

Více

Makroekonomie. Makroekonomie. Sektory v NH

Makroekonomie. Makroekonomie. Sektory v NH Makroekonomie Ing. Martin Petříček, Ph.D., MBA m.petricek@email.cz Makroekonomie Sleduje makroekonomický výkon hospodářství a nástroje k jeho optimalizaci Makroekonomické výstupy měří zpravidla statistický

Více

MODEL IS-LM, FISKÁLNÍ A MONETÁRNÍ POLITIKA

MODEL IS-LM, FISKÁLNÍ A MONETÁRNÍ POLITIKA Studijní opora Název předmětu: EKONOMIE II (část makroekonomie) Téma 2 MODEL IS-LM, FISKÁLNÍ A MONETÁRNÍ POLITIKA Část 2 Účinnost fiskální a monetární politiky Zpracoval: doc. RSDr. Luboš ŠTANCL, CSc.

Více

Základní problémy. 3. Cenová hladina a měnový kurz v dlouhém období. 3.1 Parita kupní síly

Základní problémy. 3. Cenová hladina a měnový kurz v dlouhém období. 3.1 Parita kupní síly Základní problémy 3. Cenová hladina a měnový kurz v dlouhém období Model chování dlouhodobého směnného kurzu znázorňuje soustavu, v níž útníci trhu aktiv předpovídají budoucí směnný kurz. Předpovědi dlouhodobých

Více

Osnova přednášky. *snímky v oranžové barvě a logika modelu IS-LM budou detailněji probrány na další přednášce

Osnova přednášky. *snímky v oranžové barvě a logika modelu IS-LM budou detailněji probrány na další přednášce Keynesovská teorie Osnova přednášky 1. Východiska 2. Efektivní poptávka, spotřeba a investice 3. Model důchod výdaje 4. Teorie preference likvidity 5. Model IS-LM* - formální odvození *snímky v oranžové

Více

Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. Institute of Technology And Business In České Budějovice

Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. Institute of Technology And Business In České Budějovice MAKROEKONOMIE VNĚJŠÍ EKONOMICKÁ ROVNOVÁHA, PLATEBNÍ BILANCE Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích Institute of Technology And Business In České Budějovice Tento učební materiál vznikl

Více

2. EKONOMICKÁ ROVNOVÁHA. slide 1

2. EKONOMICKÁ ROVNOVÁHA. slide 1 2. EKONOMICKÁ ROVNOVÁHA slide 1 Předmětem přednášky je.odpovědět na následující otázky: Kolik se toho v ekonomice vyprodukuje? Kdo obdrží důchody z produkce? Kdo nakoupí celkový výstup? Co vyrovná poptávku

Více

N MF A Devizový kurs. cvičení 2 ZS 2013

N MF A Devizový kurs. cvičení 2 ZS 2013 N MF A Devizový kurs cvičení 2 ZS 2013 Devizový kurs a. Je poměr kupní síly měn dvou zemí, vyjádřený v měnových jednotkách jedné z nich, popř. v souboru měn /měnovém koši/. b. Je cena měnové jednotky jedné

Více

PLATEBNÍ BILANCE.

PLATEBNÍ BILANCE. PLATEBNÍ BILANCE www.ekofun.cz Platební bilance Systematický zápis veškerých ekonomických transakcí mezi rezidenty a nerezidenty sledované země za určité časové období Ekonomická transakce Transakce reálná(pohyb

Více

Otázky k přijímacímu řízení magisterského civilního studia

Otázky k přijímacímu řízení magisterského civilního studia Univerzita obrany Fakulta ekonomiky a managementu ----------------------------------------------------------------------------------------------------- Otázky k přijímacímu řízení magisterského civilního

Více

Poptávka po penězích

Poptávka po penězích Poptávka po penězích 1. Neoklasické teorie poptávky po penězích - tradiční: Fisherova, Marshallova, cambridgeská - moderní: Friedmanova 2. Keynesiánská teorie poptávky po penězích tradiční: Keynesova moderní:

Více

PRO KURZ 5EN101 EKONOMIE 1. Poptávka spotřebitele a vyrovnání mezních užitků kardinalistický přístup

PRO KURZ 5EN101 EKONOMIE 1. Poptávka spotřebitele a vyrovnání mezních užitků kardinalistický přístup OBSAH A HARMONOGRAM PŘEDNÁŠEK PRO LETNÍ SEMESTR 2015/16 PRO KURZ 5EN101 EKONOMIE 1 PŘEDNÁŠEJÍCÍ: ING. MICHAL MIRVALD, PH.D. 1. PŘEDNÁŠKA - 16. 02. 2016 Úvod charakteristika kurzu, požadavky, informace

Více

PRO KURZ 5EN100 EKONOMIE 1

PRO KURZ 5EN100 EKONOMIE 1 PODROBNÝ OBSAH A HARMONOGRAM PŘEDNÁŠEK PRO LETNÍ SEMESTR 2012/13 PRO KURZ 5EN100 EKONOMIE 1 PŘEDNÁŠEJÍCÍ: DOC. ING. ZDENĚK CHYTIL, CSC. 1. PŘEDNÁŠKA - 21. 2. a 22. 2. 2013 Úvod charakteristika kurzu, požadavky,

Více

Mikroekonomie Nabídka, poptávka

Mikroekonomie Nabídka, poptávka Téma cvičení č. 2: Mikroekonomie Nabídka, poptávka Ing. Jaroslav ŠETEK, Ph.D. Katedra ekonomiky, JČU Podstatné z minulého cvičení Matematický pojmový aparát v Mikroekonomii Důležité minulé cvičení kontrolní

Více

Metodický list č. 6 14) Fiskální politika. 15) Obchodní politika 14) Fiskální politika. 1. Rozpočtová soustava. 2. Keynesiánská fiskální politika

Metodický list č. 6 14) Fiskální politika. 15) Obchodní politika 14) Fiskální politika. 1. Rozpočtová soustava. 2. Keynesiánská fiskální politika Vysoká škola finanční a správní, o. p. s. Akademický rok 2006/07, letní semestr Kombinované studium Předmět: Makroekonomie (Bc.) Metodický list č. 6 14) Fiskální politika 15) Obchodní politika 14) Fiskální

Více

Investiční výdaje (I)

Investiční výdaje (I) Investiční výdaje Investiční výdaje (I) Zkoumáme, co ovlivňuje kolísání I. I = výdaje (firem) na kapitálové statky (stroje, budovy) a změna stavu zásob. Firmy si kupují (pronajímají) kapitálové statky.

Více

PR5 Poptávka na trhu výrobků a služeb

PR5 Poptávka na trhu výrobků a služeb PR5 Poptávka na trhu výrobků a služeb 5.1. Rovnováha spotřebitele 5.2. Indiferenční analýza od kardinalismu k ordinalismu 5.3. Poptávka, poptávané množství a jejich změny 5.4. Pružnost tržní poptávky Poptávka

Více

5. setkání. Platební bilance a vnější ekonomická rovnováha, měnová politika, fiskální politika

5. setkání. Platební bilance a vnější ekonomická rovnováha, měnová politika, fiskální politika 5. setkání Platební bilance a vnější ekonomická rovnováha, měnová politika, fiskální politika PLATEBNÍ BILANCE A VNĚJŠÍ EKONOMICKÁ ROVNOVÁHA Obsah kapitoly Podstata platební bilance Struktura platební

Více

Kapitola 10 PLATEBNÍ BILANCE, ZAHRANIČNÍ ZADLUŽENOST

Kapitola 10 PLATEBNÍ BILANCE, ZAHRANIČNÍ ZADLUŽENOST Kapitola 10 PLATEBNÍ BILANCE, ZAHRANIČNÍ ZADLUŽENOST Platební bilance: systematický zápis veškerých ekonomických transakcí mezi rezidenty a nerezidenty sledované země za určité časové období o ekonomické

Více

Ekonomie 1. 4. Determinace produktu. RNDr. Ondřej Pavlačka, Ph.D. 4.1 Určení rovnovážné produkce pomocí modelu AS-AD

Ekonomie 1. 4. Determinace produktu. RNDr. Ondřej Pavlačka, Ph.D. 4.1 Určení rovnovážné produkce pomocí modelu AS-AD Ekonomie 1 RNDr. Ondřej Pavlačka, Ph.D. pracovna 5.052 tel. 585 63 4027 e-mail: ondrej.pavlacka@upol.cz 4. Determinace produktu Otázka: Jaké síly rozhodují o tom, jak velký produkt Y (obvykle HDP) bude

Více

Makroekonomie II Blok č. 5. Monetární a fiskální politika

Makroekonomie II Blok č. 5. Monetární a fiskální politika Makroekonomie II Blok č. 5 Monetární a fiskální politika Monetární politika - cíle a nástroje Cíl: Monetární politika = působení na hospodářství z pozice centrální banky jako podpora a doplněk k fiskální

Více

PRO KURZ 5EN101 EKONOMIE 1

PRO KURZ 5EN101 EKONOMIE 1 PODROBNÝ OBSAH A HARMONOGRAM PŘEDNÁŠEK PRO ZIMNÍ SEMESTR 2016/17 PRO KURZ 5EN101 EKONOMIE 1 PŘEDNÁŠEJÍCÍ: DOC. ING. ZDENĚK CHYTIL, CSC. ING. MICHAL MIRVALD, PH.D. 1. PŘEDNÁŠKA - 20. 9. 2016 Úvod charakteristika

Více

5. kapitola Agregátní poptávka a agregátní nabídka

5. kapitola Agregátní poptávka a agregátní nabídka 5. kapitola Agregátní poptávka a agregátní nabídka V této kapitole se seznámíte - s tím, co je to agregátní poptávka a jaké faktory ji ovlivňují - podrobně s tím, jak délka časového období ovlivňuje agregátní

Více

Mikroekonomie I. Trh výrobních faktorů ekonomický koloběh. Křivka nabídky (S) Přednáška 3. Podstatné z minulé přednášky. Zákon rostoucí nabídky

Mikroekonomie I. Trh výrobních faktorů ekonomický koloběh. Křivka nabídky (S) Přednáška 3. Podstatné z minulé přednášky. Zákon rostoucí nabídky Trh výrobních faktorů ekonomický koloběh Mikroekonomie I 3. přednáška Poptávka substituční a důchodový efekt, konkurence, elasticita poptávky Přednáška 3. Křivka nabídky (S) Poptávka substituční a důchodový

Více

Základy ekonomie. Monetární a fiskální politika

Základy ekonomie. Monetární a fiskální politika Základy ekonomie Monetární a fiskální politika Monetární politika - cíle a nástroje Cíl: Monetární politika = působení na hospodářství z pozice centrální banky jako podpora a doplněk k fiskální politice

Více

Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. Institute of Technology And Business In České Budějovice

Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. Institute of Technology And Business In České Budějovice MAKROEKONOMIE AGREGÁTNÍ NABÍDKA A POPTÁVKA Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích Institute of Technology And Business In České Budějovice Tento učební materiál vznikl v rámci projektu

Více

Mezinárodní ekonomie. Kurzová politika Peníze, úrokové sazby a směnné kurzy

Mezinárodní ekonomie. Kurzová politika Peníze, úrokové sazby a směnné kurzy Mezinárodní ekonomie Kurzová politika Peníze, úrokové sazby a směnné kurzy 1. Směnné kurzy a devizové trhy 13. kapitola Krugman Obstfeld Základní problémy Směnný kurz umožňuje převést ceny v různých zemích

Více

Národní hospodářství poptávka a nabídka

Národní hospodářství poptávka a nabídka Národní hospodářství poptávka a nabídka Chování spotřebitele a poptávka Užitek a spotřebitelův přebytek Jedním ze základních problémů, které spotřebitel řeší, je, kolik určitého statku má kupovat a jak

Více

i R = i N π Makroekonomie I i R. reálná úroková míra i N. nominální úroková míra π. míra inflace Téma cvičení

i R = i N π Makroekonomie I i R. reálná úroková míra i N. nominální úroková míra π. míra inflace Téma cvičení Téma cvičení Makroekonomie I Nominální a reálná úroková míra Otevřená ekonomika Ing. Jaroslav ŠETEK, Ph.D. Katedra ekonomiky Nominální a reálná úroková míra Zahrnutí míry inflace v rámci peněžního trhu

Více

MONETÁRNÍ A FISKÁLNÍ POLITIKA V OTEVŘENÉ EKONOMICE

MONETÁRNÍ A FISKÁLNÍ POLITIKA V OTEVŘENÉ EKONOMICE MONETÁRNÍ A FISKÁLNÍ POLITIKA V OTEVŘENÉ EKONOMICE MONETÁRNÍ A FISKÁLNÍ POLITIKA V OTEVŘENÉ EKONOMICE Stále krátké období NEMĚNÍ SE P!! Dopady fskální/monetární poltky na a S tím spojené další proměnné:

Více

Makroekonomie I. 11. přednáška. Monetární politika. Podstata monetární politiky. Nástroje monetární politiky. Přímé nástroje monetární politiky

Makroekonomie I. 11. přednáška. Monetární politika. Podstata monetární politiky. Nástroje monetární politiky. Přímé nástroje monetární politiky 11. přednáška Makroekonomie I Monetární politika Fiskální politika + státní rozpočet Ing. Jaroslav ŠETEK, Ph.D. Katedra ekonomiky Monetární politika Důležité zopakovat: Bankovní systém (jednostupňový,

Více

Předmět : Peněžní ekonomie makroekonomické souvislosti (makroekonomie otevřené ekonomiky vybrané problémy) Magisterské studium

Předmět : Peněžní ekonomie makroekonomické souvislosti (makroekonomie otevřené ekonomiky vybrané problémy) Magisterské studium Vysoká škola finanční a správní, o. p. s. Akademický rok 2007/08, zimní semestr Kombinované studium Předmět : Peněžní ekonomie makroekonomické souvislosti (makroekonomie otevřené ekonomiky vybrané problémy)

Více

Metodický list. Makroekonomie I METODICKÝ LIST

Metodický list. Makroekonomie I METODICKÝ LIST Metodický list pro 3. soustředění kombinovaného Bc. studia předmětu Makroekonomie I METODICKÝ LIST Předmět Makroekonomie I Typ studia KS Semestr 2. Způsob zakončení Zápočet, ústní zkouška Přednášející

Více

Model křivek IS-LM v otevřené ekonomice

Model křivek IS-LM v otevřené ekonomice Model křivek IS-LM v otevřené ekonomice Vývoz a dovoz (viz model s přímkou pod úhlem 45 stupňů). NX = X M, X = Xa, M = M a + m*y Mění-li se X nebo M (M a ), mění se AD, v modelu s přímkou 45 stupňů dochází

Více

Hospodářská politika

Hospodářská politika Hospodářská politika doc. Ing. Jana Korytárová, Ph.D. Hlavní cíl: zajištění ekonomického růstu, ekonomické rovnováhy, cenové stability, plné zaměstnanosti a sociálních úkolů státu. 1 Cílů HP je dosahováno

Více

Struktura. formování poptávky po kapitálu odvození poptávky po investicích formování nabídky úspor Hayekův trojúhelník a jeho souvislosti

Struktura. formování poptávky po kapitálu odvození poptávky po investicích formování nabídky úspor Hayekův trojúhelník a jeho souvislosti 11. Trh kapitálu Struktura formování poptávky po kapitálu odvození poptávky po investicích formování nabídky úspor Hayekův trojúhelník a jeho souvislosti Literatura Holman, R.: Mikroekonomie-středně pokročilý

Více

VZOROVÝ STIPENDIJNÍ TEST Z EKONOMIE

VZOROVÝ STIPENDIJNÍ TEST Z EKONOMIE VZOROVÝ STIPENDIJNÍ TEST Z EKONOMIE Jméno a příjmení: Datum narození: Datum testu: 1. Akcie jsou ve své podstatě: a) cenné papíry nesoucí fixní výnos b) cenné papíry jejichž hodnota v čase vždy roste c)

Více

Trh peněz a finančních aktiv

Trh peněz a finančních aktiv Trh peněz a finančních aktiv Funkce peněz Prostředek směny Uchovatel hodnoty Měřítko cen Poptávka po penězích (MD) Transakční Opatrnostní Spekulační Poptávka po penězích v praxi: že držíme peníze. Tím,

Více

Makroekonomie II. Petr Musil Blok č. 4 Krátkodobá a dlouhodobá rovnováha ekonomiky

Makroekonomie II. Petr Musil Blok č. 4 Krátkodobá a dlouhodobá rovnováha ekonomiky Makroekonomie II Petr Musil Blok č. 4 Krátkodobá a dlouhodobá rovnováha ekonomiky Krátkodobá rovnováha ekonomiky Keynesiánský přístup Rovnováha jako jakákoli situace, kdy platí: Y=AD, tj. kdy je veškerý

Více

Cíl: analýza další makroekonomické poruchy, jejích příčin a důsledků

Cíl: analýza další makroekonomické poruchy, jejích příčin a důsledků Vysoká škola finanční a správní, o. p. s. Akademický rok 2007/08, letní semestr Kombinované studium Předmět: Makroekonomie (Bc.) Metodický list č. 4 10) Nezaměstnanost. 11) Inflace a Phillipsovy křivky

Více

Bod uzavření firmy. Bod zvratu. Mikroekonomie. Důležité FC, VC, TC (graf) Náklady firmy - důležité. Průběh funkcí nákladů - grafy

Bod uzavření firmy. Bod zvratu. Mikroekonomie. Důležité FC, VC, TC (graf) Náklady firmy - důležité. Průběh funkcí nákladů - grafy Důležité FC, VC, TC (graf) Mikroekonomie Ing. Jaroslav ŠETEK, Ph.D. Katedra ekonomiky, JČU Náklady firmy - důležité Průběh funkcí nákladů - grafy TC = FC + VC AC = AFC + AVC AFC = FC/Q AVC = VC/Q MC =

Více

Vnější ekonomické vztahy - hlavní faktory a rizika na běžném účtu

Vnější ekonomické vztahy - hlavní faktory a rizika na běžném účtu Vnější ekonomické vztahy - hlavní faktory a rizika na běžném účtu Ing. Miroslav Kalous, CSc. Česká národní banka, sekce měnová a statistiky miroslav.kalous@.kalous@cnb.czcz Seminář MF ČR, Smilovice 2.12.2003

Více

Metodický list pro 2. soustředění kombinovaného bakalářského studia předmětu. Makroekonomie I (Bc.) LS

Metodický list pro 2. soustředění kombinovaného bakalářského studia předmětu. Makroekonomie I (Bc.) LS Metodický list pro 2. soustředění kombinovaného bakalářského studia předmětu Makroekonomie I (Bc.) LS 2010-2011 Literatura - skripta: Wawrosz Petr (2007): Makroekonomie. Praha: Vysoká škola finanční a

Více

Obsah. 8) Model s přímkou 45 důchod - výdaje a. Předpoklady modelu a makro rovnováha, b. Dvousektorová ekonomika, c. Třísektorová ekonomika, d. Rovnov

Obsah. 8) Model s přímkou 45 důchod - výdaje a. Předpoklady modelu a makro rovnováha, b. Dvousektorová ekonomika, c. Třísektorová ekonomika, d. Rovnov Makroekonomie bakalářský kurz - VŠFS Jiří Mihola, jiri.mihola@quick.cz, 2011 www.median-os.cz, www.ak-ol.cz Téma 8 a 9 Model s přímkou 45 ; ; model AD-ASAS Obsah. 8) Model s přímkou 45 důchod - výdaje

Více

Makroekonomie 7 - Platební bilance, devizový trh. nická mezinárodn

Makroekonomie 7 - Platební bilance, devizový trh. nická mezinárodn Makroekonomie 7 - Platební bilance, devizový trh Obchodní a platební bilance. Věřitelská a dlužnick nická země. Devizový trh a měnový kurz. Systémy měnovm nových kurzů. Měnové kurzy a mezinárodn rodní

Více

předmětu MAKROEKONOMIE

předmětu MAKROEKONOMIE Metodický list pro první soustředění kombinovaného studia předmětu Přednášející: doc. Ing. Božena Kadeřábková, CSc. Úvod do makroekonomie a hrubý domácí produkt, model 45 1. Úvod do makroekonomie, pojem

Více

1) Úvod do makroekonomie, makroekonomické identity, hrubý domácí produkt. 2) Celkové výdaje, rovnovážný produkt (model 45 ), rovnováha v modelu AD AS

1) Úvod do makroekonomie, makroekonomické identity, hrubý domácí produkt. 2) Celkové výdaje, rovnovážný produkt (model 45 ), rovnováha v modelu AD AS Makroekonomie (Bc) LS 2005/06 Podkladové materiály na cvičení 1) Úvod do makroekonomie, makroekonomické identity, hrubý domácí produkt 2) Celkové výdaje, rovnovážný produkt (model 45 ), rovnováha v modelu

Více

Rozpracovaná verze testu z makroekonomie s částí řešení

Rozpracovaná verze testu z makroekonomie s částí řešení Rozpracovaná verze testu z makroekonomie s částí řešení Schéma čtyřsektorového modelu ekonomiky Obrázek 1: Do přiloženého schématu čtyřsektorového modelu ekonomiky doplňte chybějící toky: YD (disponibilní

Více