Konsolidace historick ch omítkov ch vrstev v druhém NP ambitu b valého klá tera Rosa Coeli v Dolních Kounicích pomocí vápenné nanosuspenze CaLoSiL

Transkript

1 Konsolidace historick ch omítkov ch vrstev v druhém NP ambitu b valého klá tera Rosa Coeli v Dolních Kounicích pomocí vápenné nanosuspenze CaLoSiL Lubo MACHAâKO A NOTACE: Text pojednává o konsolidaci historick ch vápenn ch omítek v objektu b valého klá tera Rosa Coeli v Dolních Kounicích pomocí nanosuspenze hydroxidu vápenatého v etanolu. Zab vá se specifikací základních vrstev dochovan ch omítek, v bûrem vhodného konsolidantu a seznamuje ãtenáfie s prûbûhem procesu zpevàování. Na závûr shrnuje v sledky zpevàování a zmiàuje v hody a limity konsolidace omítek nanomateriály. 1 Úvod V roce 2011 byla provedena konsolidace historick ch omítkov ch vrstev v druhém NP ambitu b valého klá tera Rosa Coeli v Dolních Kounicích. 1 Cílem restaurování omítek byla jejich fyzická záchrana a zabránûní jejich dal í degradaci. Restaurování spoãívalo pfiedev ím ve zpevnûní povrchu a hmoty stávajících omítek a v pfiichycení uvolnûn ch omítek k podkladu. Konsolidace omítkov ch vrstev vycházela z rozsáhlého laboratorního prûzkumu autentického materiálu odebraného v prostoru klá tera a prûzkumu in situ, zahrnujícího testy vybran ch zpevàovacích prostfiedkû bûïnû pouïívan ch ke konsolidaci minerálních materiálû a srovnání jejich úãinku s komerãnû dostupn mi nanosoly hydroxidu vápenatého. Na základû vyhodnocení v sledkû byl z tûchto vytipovan ch zpevàovacích prostfiedkû vybrán ten, kter se díky sv m vlastnostem jevil jako nejvhodnûj í pro celkové zpevnûní historick ch omítek v objektu klá tera. Laboratorní prûzkum omítkovin, testy zpevàovacích prostfiedkû a samotné restaurování západní stûny ambitu klá tera probûhly v rámci mezinárodního projektu STONECORE. 2 1 MACHAâKO, Lubo et al. PrÛzkum a restaurování historick ch omítek ve 2. NP ambitu b valého klá tera Rosa Coeli v Dolních Kounicích. Litomy l : Univerzita Pardubice, Fakulta restaurování, Restaurátorská zpráva. Není-li uvedeno jinak, je autorem fotografií Lubo Machaãko, Obr. 1. Dolní Kounice (okres Brno-venkov), klá ter Rosa Coeli, exteriér. 2 Projekt financovan ze 7. rámcového programu Evropské komise zamûfien na v voj, testování a modifikaci zpevàovacích prostfiedkû vápnit ch materiálû na bázi nanosuspenzí hydroxidu vápenatého v organick ch rozpou- tûdlech. Dostupn z WWW: < Na prûzkumov ch a restaurátorsk ch pracích v areálu klá tera se podílely tyto instituce: Fakulta restaurování Univerzity Pardubice, Ústav teoretické a aplikované mechaniky AV âr, v.v.i., a Institut für Konservierung und Restaurierung, Universität für Angewandte Kunst Wien. 122

2 mastr_02_12.qxd :18 Stránka nû a jedná se o svûtle edou omítku s vyhlaze- Obr. 2. Dolní Kounice (okres Brno-venkov), klá ter Rosa V rámci prûzkumu dochovan ch omítek byly na n m povrchem. Pojivem je bílé vzdu né vápno Coeli, 2. NP ambitu, západní stûna, stav pfied restaurováním. západní stûnû druhého podlaïí ambitu klá tera a jako kamenivo byl pouïit stejn typ písku jako Obr. 3. Dolní Kounice (okres Brno-venkov), klá ter Rosa detekovány tfii základní vrstvy historick ch omí- u zdicí malty. I tato omítka je pomûrnû bohatá na Coeli, 2. NP ambitu, západní stûna, mapování rozsahu tek. První vrstva, dochovaná ve fragmentech, je pojivo. RozloÏiteln podíl ve zfiedûné HCl dosahu- dochovan ch omítek. âervená nejstar í dochovaná vrst- nanesena na smí eném zdivu. Jedná se o hrubo- je témûfi 43 %. V pravé dolní ãásti stûny je do- va, 12. stol. Modrá pravdûpodobnû gotická onítka, zrnnou maltu narûïovûlé barvy, pomûrnû droli- chovan vût í fragment této omítky (cca 0,9 m2) 14. stol. Zelená barokní omítka, pravdûpodobnû 18. stol. vou. Obsahuje drobné ãástice karbonatizované- s velmi hladk m (kletovan m) povrchem a pomûr- Obr. 4. Dolní Kounice (okres Brno-venkov), klá ter Rosa ho vápna. NarÛÏovûlá barva malty je zpûsobena nû v razn m pekováním. Podle jeho charakteru Coeli, 2. NP ambitu, západní stûna, stav po restaurování. slouãeninami Ïeleza (oxidy a hydratované oxidy lze usuzovat, Ïe by se mohlo jednat o omítku Fe) pfiítomn mi v pouïitém písku. související s pfiestavbou klá tera v druhé polovi- vrstva omítky pokr vá zhruba % povrchu Druhy dochovan ch omítek a zdicí malty Podle v sledkû anal z je s vysokou pravdûpo- nû 14. století. Tfietí vrstvu tvofií hrubozrnná, vel- stûny. S nejvût í pravdûpodobností se jedná dobností pojivem malty bílé vzdu né vápno. Omít- mi korodovaná omítka na edlé barvy. RozloÏitel- o omítku z období úprav klá tera v prûbûhu ka je pomûrnû bohatá na pojivo. RozloÏiteln po- n podíl CaCO3 ve zfiedûné HCl dosahuje témûfi 18. století. díl (vyjadfiující hlavnû obsah karbonátové sloïky 40 %. Vzhledem k tomu, Ïe malta obsahuje i vût- uhliãitanu vápenatého vzniklého karbonatací váp- í mnoïství nerozmíchan ch ãástic vápna (do ve- na) ve zfiedûné HCl (1:4) dosahuje témûfi 45 %. likosti 2 3 cm), lze tvrdit, Ïe rozpustn podíl je Stav dochování omítek bylo moïné pfied zapo- Jako kamenivo (plnivo) byl pouïit kfiemiãit písek vy í neï obsah vápna vyuïitého jako skuteãné ãetím zpevàování oznaãit za havarijní. Omítky na obsahující kromû kfiemene i rûzné dal í silikáto- pojivo omítky. Vût í, nerozmíchané ãástice vápna západní stûnû ambitu byly stejnû jako na jin ch vé ãástice a drobné horninové úlomky. Distribuce se chovají spí e jako souãást kameniva. Jako ka- místech objektu dochované pouze ãásteãnû, sil- velikosti zrn je pomûrnû iroká, nejvy í podíl menivo (plnivo) byl pouïit kfiemiãit písek obsa- tvofií zrna velikosti 0,25 4,0 mm. Maximální veli- hující kromû kfiemene i rûzné dal í silikátové ãás- kost zrn písku nepfiesahuje 30 mm. tice a drobné horninové úlomky. Distribuce Stav dochování omítek Jedná se o pravdûpodobnû pûvodní zdicí maltu velikosti zrn je opût pomûrnû iroká, nejvy í po- 3 BAYER, Karol. Chemicko-technologick prûzkum omítek z konce 12. století na mnoha místech rozetfienou díl tvofií zrna velikosti 0,25 4,0 mm. Maximální v ambitu b valého klá tera Rosa Coeli v Dolních Kouni- na zdivo. Druhá vrstva se dochovala pouze lokál- velikost zrn písku opût nepfiesahuje 30 mm. Tato cích, In MACHAâKO, Lubo et al., cit. v pozn. 1. M AT E R I Á L I E, S T U D I E L u b o M A C H A â K O / K o n s o l i d a c e h i s t o r i c k c h o m í t k o v c h v r s t e v v d r u h é m N P a m b i t u b v a l é h o 123

3 Tab. 1. Pfiehled testovan ch zpevàovacích prostfiedkû Název produktu/v robce Typ Testovací plocha MnoÏství konsolidantu Calosil E 50 (IBZ Freiberg, D) nanosuspenze hydroxidu 16 x 25 cm 200 ml (2 cykly po 100 ml) vápenatého v etanolu Calosil IP 25 (IBZ Freiberg, D) nanosuspenze hydroxidu 15 x 25 cm 200 ml (2 cykly po 100 ml) vápenatého v izopropanolu Funcosil Steinfestiger 300 etylester kyseliny kfiemiãité 16 x 25 cm 150 ml (Remmers, D) Funcosil Steinfestiger 510 etylester kyseliny kfiemiãité 16 x 22 cm 150 ml (Remmers, D) Porosil RZ (Aqua, CZ) ester kyseliny kfiemiãité 17 x 29 cm 300 ml Porosil ZTS (Aqua, CZ) kfiemiãit sol 17 x 33 cm 150 ml Tab. 2. Pfiehled testû zpevnûní omítky pomocí CaLoSiL E25 Testovací plocha Rozmûry plochy Poãet cyklû MnoÏství Doba aplikace Hloubka penetrace Pfiedvlhãení etanolem [cm] konsolidantu (max.) [mm] ano/ne âtverec ã x ml 5 min 5 7 ne 110 ml 2 min 7 10 ne 270 ml 8 min ne 220 ml 15 min ne âtverec ã x ml 5 min 7 10 ethanol âtverec ã x ml 7 min 7 10 etanol 110 ml 2 min etanol 280 ml 15 min etanol âtverec ã x ml 3 min 5 ne 140 ml 2 min 7 10 ne 280 ml 15 min etanol âtverec ã x ml 5 min etanol 280 ml 5 min etanol nû destruované, zvûtralé, s velmi droliv m povrchem, místy uvolnûné od podkladu. Na jejich povrchu bylo patrné silné zneãi tûní prachem a jin mi neãistotami. Na nûkter ch místech byly skrze omítku zatluãeny hfiebíky a skoby slouïící k provizorní instalaci vystavovan ch objektû. 4 Lokálnû byly na povrchu omítky patrné reliéfní stopy po zatékání de Èové vody. Na nûkter ch místech se nacházela tenká tmavá a velmi kfiehká povrchová vrstva, pod kterou byla hmota omítky zcela rozsypaná. Lokálnû byly v omítkách patrné praskliny a trhliny. Testy zpevàovacích prostfiedkû I. etapa Za úãelem v bûru vhodného konsolidantu pro celkové zpevnûní omítek byly provedeny zkou ky esti komerãnû dostupn mi zpevàovacími prostfiedky (tab. 1). Tyto konsolidanty byly aplikovány na testovacích plochách nástfiikem, takzvanû do nasycení (tedy do okamïiku, kdy jiï nedochází k dal ímu sycení omítky konsolidantem). V rámci zkou ek byly srovnány tfii základní typy konsolidantû na bázi esterû kyseliny kfiemiãité 5 (3 komerãnû vyrábûné typy), na bázi vodného koloidního roztoku kyseliny kfiemiãité (1 komerãnû vyrábûn typ) a na bázi nanosuspenze hydroxidu vápenatého v alkoholech (2 komerãnû vyrábûné typy). Subjektivní vyhodnocení zkou ek zpevàovacích prostfiedkû Subjektivní hodnocení efektivity konsolidace bylo provedeno po jednom mûsíci od nanesení konsolidaãních prostfiedkû jednoduch mi zkou kami pfiímo na zpevnûn ch plochách (vizuální posouzení, 6 zkou ka vrypem, 7 odhad hloubky penetrace konsolidantu). Penetrace testovan ch prostfiedkû do hloubky silnû korodované omítky byla uspokojivá. Nejvy í hloubka penetrace byla zji tûna v pfiípadû organokfiemiãit ch konsolidantû. 8 Zji tûn konsolidaãní efekt pfii jednorázové aplikaci, resp. dvojnásobné aplikaci v pfiípadû na- 4 Objekt je zpfiístupnûn, provozovatelem objektu je mûsto Dolní Kounice. V objektu se konají prohlídky s programem, svatby, koncerty, v stavy a podobnû. 5 Pro testy zpevàovacích prostfiedkû na historick ch omítkách v ambitu byly vybrány i produkty Funcosil Steinfestiger 300 a Funcosil Steinfestiger 510 od firmy Remmers, pfiestoïe jsou v robcem doporuãovány primárnû pro zpevàování kamene. Vybrány byly z toho dûvodu, Ïe jsou restaurátory v praxi bûïnû pouïívány nejen pro zpevnûní kamene, ale i pro zpevnûní omítek. 6 Vizuální posouzení zhodnocení optické zmûny povrchu zpevàovaného materiálu po aplikaci zpevàovacího prostfiedku. 7 Zkou ka vrypem subjektivní zhodnocení míry zpevnûní zaloïené na porovnání drolivosti zpevnûné omítky s referenãní nezpevnûnou omítkou, vryp se provádí skalpelem. Tímto zpûsobem byla orientaãnû vyhodnocena i hloubka penetrace konsolidaãního prostfiedku, která je pfiímo úmûrná hloubce a mífie zpevnûní materiálu. 124

4 mastr_02_12.qxd :18 Stránka Obr. 5. Dolní Kounice (okres Brno-venkov), klá ter Rosa Obr. 6. Dolní Kounice (okres Brno-venkov), klá ter Rosa Coeli, 2. NP ambitu, západní stûna, stav po restaurování, Coeli, 2. NP ambitu, západní stûna, stav po restaurování, pohled ze severu. pohled z jihu. M AT E R I Á L I E, S T U D I E L u b o M A C H A â K O / K o n s o l i d a c e h i s t o r i c k c h o m í t k o v c h v r s t e v v d r u h é m N P a m b i t u b v a l é h o 125

5 Tab. 3. Pfiehled prûbûhu, podmínek a v sledkû zpevnûní omítky pomocí CaLoSiLu E 25 Cyklus Datum Klimatické Spotfieba Plocha o etfiená ZpevÀovací úãinek Bûlav zákal podmínky 1. cyklus T: 21,8 C 47,5 l 27,9 m 2 zv ená, ale nedostateãná není Rh: 60,7 % pevnost 2. cyklus T: 22,3 C 17 l 27,9 m 2 zv ená pevnost, dostateãné není na vût inû povrchu; Rh: 73,9 % zpevnûní na vût inû povrchulokálnû velmi slab 3. cyklus T: 26,8 C 6,5 l lokálnû dle potfieby dostateãné zpevnûní lokálnû velmi slab Rh: 42,7 % nosuspenzí hydroxidu vápenatého v alkoholech, je relativnû mal. Lze to vysvûtlit tím, Ïe omítka je na referenãních plochách silnû po kozená a pro dosaïení vy ího zpevàovacího úãinku by bylo nutné aplikaci konsolidantû opakovat v nûkolika cyklech. V jimkou byl konsolidant na bázi kfiemiãitého solu, kter sice jevil tendenci k intenzivnímu zpevnûní povrchu omítky, av ak zároveà k relativnû nízkému zpevnûní materiálu omítky pod jejím povrchem. Konsolidanty na bázi esterû kyseliny kfiemiãité i na bázi vodního koloidního roztoku kyseliny kfiemiãité mají tendenci mírnû zv raznit barevn odstín omítky; naopak konsolidanty na bázi nanosuspenzí hydroxidu vápenatého vytváfiejí na povrchu zpevnûné omítky slab bíl zákal. Zákal je pravdûpodobnû tvofien velmi tenkou vrstviãkou uhliãitanu vápenatého vzniklou v dûsledku aplikace nanosuspenzí na povrchu omítky. Objektivní hodnocení bylo provedeno mikrodestruktivními metodami odporového vrtání a takzvan m peeling testem, a to sedmnáct mûsícû po aplikaci konsolidantû. 9 Testy zpevàovacích prostfiedkû II. etapa V dal ím prûbûhu projektu STONECORE byla hlavní pozornost zamûfiena na testování a in situ aplikaci nanosuspenze CaLoSiL E25 (nanosol Ca(OH) 2 v etanolu). Tento zpevàovací prostfiedek, patfiící do produktové fiady CaLoSiL, vykázal pfii laboratorních testech velmi dobré v sledky a sv mi vlastnostmi v nûkter ch pfiípadech pfiedãil v sledky dfiíve testovan ch prostfiedkû CaLoSiL IP25 a Ca- LoSiL E Z tohoto dûvodu byly na západní stûnû ambitu provedeny rozsáhlej í zkou ky zpevnûní omítek právû tímto zpevàovacím prostfiedkem. Byly provedeny na pûti testovacích plochách o definovan ch rozmûrech (40 x 40 cm) nástfiikem (tab. 2). Pozornost byla zamûfiena pfiedev ím na mnoïství nanosolu pohlceného omítkou, dobu aplikace a tvorbu bûlavého zákalu. Pozorován byl také vliv pfiedvlhãení omítek alkoholem na rychlost a hloubku penetrace zpevàovacího prostfiedku. Konsolidant byl aplikován na testovacích plochách nástfiikem do nasycení (tj. do okamïiku, kdy jiï nedochází k dal ímu sycení omítky konsolidantem) v jednom aï ãtyfiech cyklech. Subjektivní vyhodnocení zkou ek nanosolu CaLo- SiL E25 Maximální hloubka penetrace byla zji Èována 1% roztokem fenolftaleinu ihned po aplikaci nanosolu. Hloubka penetrace byla mûfiena na ãtyfiech bodech na kaïdém testovacím ãtverci. Míra zpevnûní byla nejprve testována subjektivnû mûsíc po aplikaci nanosolu, a to mechanicky (poklepem, odrolením, vrypem). Zpevnûní bylo obdobné na v ech testovan ch plochách. Nejvy í pevnost vykazoval testovací ãtverec ã. 1, unûhoï bylo pou- Ïito nejvût ího objemu konsolidantu v nejvy ím poãtu cyklû. Potvrdila se tak hypotéza, Ïe míra zpevnûní se obecnû zvy uje s mnoïstvím aplikovaného nanosolu a poãtem cyklû. Tvorba bílého zákalu je velmi slabá nebo není viditelná vûbec, pouze na místech v skytu tmavé krusty na povrchu omítky dochází k aglomeraci ãástic nanosolu na jejím povrchu z dûvodu nedostateãné penetrace konsolidantu do hmoty omítky. Vliv pfiedvlhãení suchého materiálu na hloubku penetrace byl vyhodnocen jako zanedbateln. Vyhodnocení zkou ek konsolidace 11 Objektivní vyhodnocení míry zpevnûní v ech konsolidantû bylo provedeno po sedmnácti mûsících (CaLoSiL E25 po dvou mûsících) od jejich aplikace, a to takzvan m peeling testem, 12 odporov m vrtáním 13 a mûfiením nasákavosti. 14 Tato mûfiení potvrdila zv ení pevnosti povrchu omítek v pfiípadû v ech pouïit ch zpevàovacích prostfiedkû. Nejvy í míra zpevnûní povrchu byla detekována v pfiípadû prostfiedkû na bázi kyseliny kfiemiãité Porosil RZ a Porosil ZTS. Nev hodou tûchto prostfiedkû je aï extrémní zpevnûní povrchu v pomûru k relativnû nízkému zpevnûní materiálu pod povrchem a nízká nebo nulová nasákavost o etfiené omítky. Dostateãn zpevàovací úãinek byl pozorován v pfiípadû Funcosil Steinfestiger 300 a Funcosil Steinfestiger 510. Slabinou tûchto prostfiedkû je také velmi nízká nebo nulová nasákavost zpev- Àovaného materiálu i po 17 mûsících od aplikace. Velmi dobr ch v sledkû bylo dosaïeno v pfiípadû CaLoSiL E25, jehoï pouïitím do lo k rovnomûrnému zpevnûní omítky. Nev hodou tohoto zpûsobu konsolidace mûïe b t nutnost aplikace 8 CaloSiL E50 a CaLoSiL IP25 penetroval do hloubky mm, Funcosil 300 a Funcosil 510 do hloubky mm, Porosil RZ do hloubky mm, Porosil ZTS do hloubky mm. 9 Viz kapitolu Vyhodnocení zkou ek konsolidace. 10 Jedná se napfiíklad o niï í tendenci k tvorbû bûlavého zákalu ãi lep í penetraci do hmoty zpevàovaného materiálu. 11 Vyhodnocení provedli pracovníci Ústavu teoretické a aplikované mechaniky AV âr, v.v.i. Více viz DRDÁCK, Milo et al. Testing of CaLoSiL treatment effects on historic rendering at Rosa Coeli Monastery in Dolní Kounice. Praha : Institute of Theoretical and Applied mechanics of the Academy of Sciences of the Czech Republic, v. v. i., Prague, Technical report. 12 Metoda vyhodnocující mechanickou charakteristiku povrchu urãitého materiálu pomocí adhesivních pásek. Srovnáním mechanick ch vlastností povrchu zkoumaného materiálu pfied a po zpevnûní lze touto metodou do urãité míry vyhodnotit efektivitu jeho konsolidace, více viz DRDÁCK, M., cit. v pozn Metoda vyhodnocující efektivitu konsolidace zaloïená na porovnání rozdílu mezi odporem, kter klade vrtáku pfii tzv. odporovém vrtání zpevnûn a referenãní, tedy nezpevnûn materiál (omítky, zdicí malty), více viz DRDÁCK, M., cit. v pozn Nasákavost byla mûfiena a vyhodnocena pomocí mikro trubice Prototype II, vyvinuté v Ústavu teoretické a aplikované mechaniky AV âr, v.v.i., více viz DRDÁCK, M., cit. v pozn

6 mastr_02_12.qxd :18 Stránka Obr. 7. Dolní Kounice (okres Brno-venkov), klá ter Rosa nûkolika zpevàovacích cyklû k dosaïení dostateã nm navíc zaruãila uspokojivou penetraci Coeli, 2. NP ambitu, západní stûna, detail dochovan ch né míry zpevnûní a s tím související riziko tvorby do porézního systému konsolidovaného materiá- omítek, vlevo originální, vpravo barokní. bûlavého zákalu na povrchu zpevàovaného mate- lu. Na základû vyhodnocení v ech zkou ek zpev- Obr. 8. Dolní Kounice (okres Brno-venkov), klá ter Rosa riálu. Relativní nízká koncentrace (25 g/litr) nûní byl jako nejvhodnûj í prostfiedek pro struk- Coeli, 2. NP ambitu, západní stûna, dochovan fragment umoïnila v tomto pfiípadû redukci nebezpeãí tvor- turní zpevnûní studované omítky vybrán nanosol pravdûpodobnû gotické omítky. by bílého zákalu na minimum. Velikost ãástic hydroxidu vápenatého v etanolu CaLoSiL E25. M AT E R I Á L I E, S T U D I E L u b o M A C H A â K O / K o n s o l i d a c e h i s t o r i c k c h o m í t k o v c h v r s t e v v d r u h é m N P a m b i t u b v a l é h o 127

7 9 10 Obr. 9. Dolní Kounice (okres Brno-venkov), klá ter Rosa Coeli, 2. NP ambitu, západní stûna, REM-EDS anal za vzorku pfied restaurováním, na povrchu patrná tenká vrstva s obsahem Ca(OH) 2, v porézním systému omítky Ïádn konsolidant. (Elizabeth Ghaffari, 2010) Obr. 10. Dolní Kounice (okres Brno-venkov), klá ter Rosa Coeli, 2. NP ambitu, západní stûna, REM-EDS anal za vzorku po restaurování, na stûnách póru patrná vrstva konsolidantu. (Elizabeth Ghaffari, 2011) Celoplo ná konsolidace omítek Na základû v sledkû zkou ek v e uveden ch druhû konsolidantû byl pro koneãné zpevnûní popsan ch omítek vybrán nanosol CaLoSiL E25, a to z dûvodu materiálové podobnosti, dostateãné míry zpevnûní, vhodné distribuce ãástic v materiálu a nejniï í míry zmûny fyzikálních vlastností omítek ze v ech testovan ch prostfiedkû. Omítkové vrstvy byly konsolidovány nástfiikem nanosolu ve tfiech cyklech (tab. 3). Pro optimální prûbûh a v sledek zpevnûní bylo dûleïité zabránit zpûtné migraci konsolidantu na povrch zpevàované omítky, coï by mûlo za následek nízkou míru zpevnûní hmoty omítek a tvorbu bûlavého zákalu na povrchu. Z tohoto dûvodu byl zpevàovací prostfiedek aplikován v ranních a pozdních odpoledních hodinách, 15 postupn m nástfiikem a selektivnû. Cel proces byl bedlivû kontrolován v konn m restaurátorem. 16 Tvorba bílého zákalu MoÏn m negativem pouïití nanosuspenzí pfii konsolidaci minerálních materiálû je tvorba bûlavého zákalu. Zákal vzniká v dûsledku neïádoucí kumulace vápenn ch ãástic na povrchu zpevàovaného materiálu. Ke kumulaci mûïe dojít buì vlivem nedostateãné penetrace nanosolu do materiálu, to se dûje na místech, kde je omezena míra penetrace do materiálu jeho porézním systémem s nedostateãnû velk mi nebo propojen mi póry a povrchem uzavfien m málo propustnou povrchovou vrstvou (krusta, neãistoty, nátûry), nebo vlivem zpûtné migrace vápenn ch ãástic nanosolu z hloubky materiálu zpût k jeho povrchu. Ke zpûtné migraci, tj. transportu suspendovan ch ãástic (nebo molekul v pfiípadû roztokov ch konsolidantû) k povrchu dochází v prûbûhu odpafiování kapalné fáze ze zpevàovaného materiálu. To se dûje v souvislosti s pfiíli rychl m nebo intenzivním odparem rozpou tûdla z materiálu. V nûkter ch pfiípadech mûïe tvorba intenzivnûj ího zákalu indikovat nejen nízkou míru penetrace konsolidantu do hmoty zpevàovaného materiálu, ale i nedostateãné zpevnûní materiálu pod povrchem. Na druhé stranû je nutné zdûraznit skuteãnost, Ïe tvorba zákalu byla zaznamenána i v pfiípadech, kde byla penetrace i hloubka konsolidace uspokojivá. Do urãité míry lze tvorbu bílého zákalu v prûbûhu zpevàování redukovat nebo eliminovat sníïením koncentrace nanosolu a postupnou, selektivní aplikací. 17 Bezprostfiednû po aplikaci je moïné redukovat bíl zákal i odtupováním postiïeného povrchu pomocí tampónu navlhãeného v destilované vodû. Bûhem aplikace Calosil E25 na omítky v Dolních Kounicích byl lokálnû pozorován vznik slabého bílého zákalu na ãásti povrchu svûtlé omítky druhé vrstvy (celkem cca 0,6 m 2 ). JelikoÏ povrch této omítky omezoval penetraci nanosolu, do lo zde ke tvorbû zákalu neïádoucí kumulaci vápenn ch ãástic na povrchu vlivem nedostateãné penetrace nanosolu do nûkter ch ãástí omítky bûhem tfietího cyklu. Zákal byl bezprostfiednû po aplikaci potlaãen ãásteãnû odtupováním destilovanou vodou, po vyschnutí povrchu pak lokálnû akvarelovou retu í (pfiírodní Ïelezité pigmenty + voda). Závûr Hlavním cílem restaurování omítek na západní stûnû ve druhém NP ambitu b valého klá tera Rosa Coeli byla jejich fyzická záchrana a zabránûní jejich dal í degradaci. Restaurování spoãívalo pfiedev ím ve zpevnûní povrchu a hmoty stávajících omítek (zv ení koheze) a pfiichycení uvolnûn ch omítek k podkladu (zv ení adheze omítek). Dochované historické omítky se podafiilo zpevnit jak na povrchu, tak i ve hmotû. Míra zpevnûní byla dána kromû v bûru konsolidantu a zpûsobu aplikace také v chozím alarmujícím stavem omítkov ch vrstev rozsáhl m po kozením zapfiíãinûn m degradací pojiva. Ambicí restaurátorû nebylo vytvofiit ze silnû degradovan ch omítek kompaktní otûruvzdornou, popfiípadû hydrofobní povrchovou úpravu stûn, ani vrátit jim jejich pûvodní pevnost (tedy nûco, co jiï neexistuje a co neznáme), ale naopak zpevnit stávající fragmenty dochovan ch omítek pfii uchování jejich charakteristick ch materiálov ch vlastností tak, aby byla co nejvíce oddálena doba jejich zániku. ZpevÀování omítkov ch vrstev v b valém klá tefie Rosa Coeli v Dolních Kounicích je prvním pfiíkladem rozsáhlej ího pouïití nanomateriálû na bázi hydroxidu vápenatého pro dan typ po kození v restaurátorské praxi v âeské republice. 15 Pfii aplikaci nanosolu je nezbytné zabránit pfiímému dopadu sluneãních paprskû na zpevàovan materiál, aby nedocházelo k pfiehfiátí jeho povrchu, coï by mohlo vést ke zv ené rychlosti odparu rozpou tûdla obsaïeného v konsolidantu a tím k v razné zpûtné migraci ãástic nanosolu. V tomto pfiípadû byla zpevàovaná plocha v trvalém stínu, ale protoïe zásah probíhal v tepl ch letních a podzimních mûsících, byli restaurátofii vedeni snahou vyhnout se pfii aplikaci zpevàovaãe nejvy ím denním teplotám. 16 Restaurátorské práce provedli Mgr. art. Lubo Machaãko, BcA. Jana Dunajská a BcA. Dana Macounová (v ichni Fakulta restaurování Univerzity Pardubice) v roce Více o restaurování viz MACHAâKO, Lubo et al. PrÛzkum a restaurování historick ch omítek ve 2. NP ambitu b valého klá tera Rosa Coeli v Dolních Kounicích. Litomy l, Restaurátorská zpráva. Univerzita Pardubice, Fakulta restaurování. 17 Selektivní aplikace v tomto pfiípadû znamená, Ïe nástfiik zpevàovacího prostfiedku je provádûn pouze na místa, která je tû nejsou konsolidantem nasycena a na kter ch tedy je tû dochází k penetraci konsolidantu do hloubky materiálu. MístÛm, která jiï nasycena jsou a na kter ch je zjevné, Ïe by docházelo ke kumulaci konsolidantu na povrchu materiálu, se vyh báme. 128