Alena Gajdůšková V. Komárek

Transkript

1 trend 9 politiky vědy kultury společnosti listopad Kč G. Kalábková & Alena Gajdůšková Americká změna: Barack Obama v Bílém domě JIŘÍ PAROUBEK, JIŘÍ G. MÜLLER V. Komárek XV. ročník vydává Společnost W. Brandta a B. Kreiského

2 2 trend Afroameriãan v Bílém domû JI Í G. MÜLLER Barack Hussein Obama zvítûzil podle oãekávání v americk ch volbách a tak 44. prezident bude první Afroameriãan v Bílém domû. Jeho úspûch byl naprosto ojedinûl ve volební historii USA. K urnám pfii lo 136,6 milionu AmeriãanÛ, to je 64,1 procento voliãû, coï je hodnota nejvy í od roku Obama získal hlasy 349 volitelû z 538, aãkoliv by mu staãilo k vítûzství jen 270. Ov em z hlediska celostátnû odevzdan ch hlasû to jiï není tak impozantní, protoïe se pro nûj vyslovilo 52 procent voliãû. Je to dûsledek amerického volebního systému, kter nepracuje na základû pfiímého souãtu v ech hlasû. KaÏd americk stát odvozuje poãet sv ch volitelû od poãtu sv ch senátorû a poslancû ve Snûmovnû reprezentantû, kaïd stát Unie má po dvou senátorech a poãet poslancû je podle volebních obvodû. Vítûz bere v e Prezidentsk kandidát pak volí zpûsobem, Ïe vítûz bere v e - staãí vût ina jednoho volitele, aby získal na svou stranu v echny volitele státu. Tato metoda vysvûtluje rozdíl mezi procentní vût inou v ech celostátních hlasû a vítûzn m poãtem volitelû. Jedinou v jimkou jsou státy Nebraska a Maine, kde se pouïívá proporãní metoda. Nelze ov em nevidût, Ïe masa AmeriãanÛ, ktefií se postavili za Obamu, je skuteãnû impozantní. Vyslovilo se pro nûj 95 procent v ech ãernochû, 66 procent HispáncÛ a vût ina americk ch Ïen. Pouze mezi bûlochy mûl vût inu jeho soupefi a pro Obamu se vyslovilo jen 43 procent bûlo sk ch voliãû. Na první pohled by se mohlo zdát, Ïe vzhledem k sociálnímu a etnickému sloïení sv ch voliãû je Obama typick kandidát chud ích vrstev v protikladu k masám bohat ch AmeriãanÛ, hlasujících pfieváïnû pro republikánské kandidáty. To by v ak znamenalo velice zjednodu en a realitû neodpovídající pohled. Ve skuteãnosti se pro nûj vyslovily i bohat í vrstvy, tradiãnû volící Demokratickou stranu. Ukazují to v daje na volební propagandu, které byly letos nejdraï í v historii USA. Celkové v daje obou kandidátû byly letos podle Stfiediska svět pro odpovûdnou politiku v USA více neï miliardu dolarû, coï je asi 19 miliard korun. Obama pak v pûli roku jiï shromáïdil pro svou kampaà 640 milionû dolarû (asi 12,1 miliardy korun), zatímco jeho republikánsk protikandidát Mc Cain o polovinu ménû. Mezi Obamov mi dárci byli nejen bohat í jednotlivci, ale i banky a jiné ekonomické subjekty. Pfiísaha 20. ledna Americk prezident, kter se volí jednou za ãtyfii roky, se ujímá svého úfiadu pfiísahou pfied budovou Kongresu vïdy 20. ledna následujícího roku po volbách. Sejnû to bude i s Obamou. Do té doby zûstává ve funkci konãící prezident. Stejnû tak to bude i nyní. Ov em Bush se bude muset smífiit s tím, Ïe se nyní stává tím, co se v americkém politickém Ïargonu naz vá sitting duck (sedící kachna), protoïe má sice funkci, ale chybí mu prostfiedky prosadit svá pfiání ãi rozhodnutí. Situaci mu navíc zhor uje, Ïe Demokratická strana spolu se sv m prezidentsk m kandidátem posílila i svou dosavadní vût inu ve Snûmovnû reprezentantû a v Senátu. Pokud se nûkdo snad domníval v USA, ale i u nás, Ïe Bush mûïe je tû do konce svého mandátu prosadit nûkteré vojenské i politické rozporné projekty, pak to byly iluze zcela nerealizovatelné. O v ech hlavních mezinárodních otázkách a projektech bude nutno jednat v budoucnosti s Obamou a jeho vládou. CoÏ se t ká pfiedev ím plánû na na í úãast v americkém obranném raketovém systému. e it velké problémy Nov americk prezident sice získal impozantní vût inu voliãû, ale souãasnû má pfied sebou veliké vojenské, ekonomické i jiné problémy. Zdûdil dvû války, v Iráku a v Afghánistánu, které Bush zahájil, ale pfies obrovské nasazení vojensk ch prostfiedkû i finanãních v dajû je nebyl schopen vyhrát. Válka v Iráku je více neï nepopulární mezi Obamov mi voliãi a totéï lze fiíci o stále se zhor ující situaci v Afghánistánu, kde teroristé Al Kajdy sílí a dosáhli i fiady úspûchû ve sv ch akcích. Ameriãtí vojen tí velitelé aï dosud nenavrhovali jiné fie ení neï vojenské, nasadit dal í vojenské posily americké i evropsk ch spojencû v NATO. Zde bude mít Obama tûïké rozhodování, kdyï aï dosud dával pfiednost politickému fie ení, byè se vojenského zásahu nezfiíkal. Ale nejvût í problém pfied ním je ekonomick, kde voliãi oãekávají, Ïe vyfie í bankovní a ekonomickou krizi, jeï zasáhla USA. Obama není ani zahraniãnû politick a vojensk odborník, ani ekonomick expert. Zde se bude muset spoléhat na odborníky z fiad Demokratické strany a b valé spolupracovníky Clintonovy administrativy. Ale ti jsou rûzní, ãasto s protikladn mi názory. Nûktefií v minulosti souhlasili s Bushovou politikou preventivních vojensk ch úderû bez ohledu na OSN a NATO. V ekonomické oblasti pak nûkteré v znamné osobnosti demokratû mají spoluodpovûdnost z minulosti za nynûj í bankovní a ekonomickou krizi. Nesnadná situace Nov americk prezident tedy bude mít hned po nástupu do funkce pfied sebou nemalé problémy politické, vojenské i ekonomické spolu s oãekáváním, Ïe je bude rozumnû a úspû nû fie it. Bude to v ak muset dûlat za situace, kdy se mûní i svûtové postavení a úloha USA. Ty jsou sice nadále nejvût í vojenskou ekonomickou mocností a dolar stále zûstává svûtovou rezervní mûnou. Ov em hospodáfiská, finanãní, politická i vojenská váha USA je uï jiná, neï byla koncem minulého století po rozpadu Sovûtského svazu a bloku socialistick ch státû. Unipolární svût minulosti ustupuje, aby byl pomalu nahrazován svûtem multipolárním. Washington jiï nemûïe samovolnû rozhodovat o mnoha svûtov ch problémech, jako ãinil nûkdy v minulosti, ale je nucen brát zfietel na nová centra moci a politick v voj na svûtové achovnici. To je realita, která ãeká na Baracka Husseina Obamu, aï sloïí lednovou pfiísahu jako hlava USA. Lze si jen pfiát, aby byl maximálnû úspû n ve shodû s pfiáním sv ch voliãû, ale i s postojem jeho zahraniãních spojencû. V kaïdém pfiípadû zûstává volba nového afroamerického prezidenta nejen velikou zmûnou jak to sám signalizoval v projevu po zvolení - ale i zaãátkem nové historické éry USA, které se nyní zaãaly pomalu pfiemûàovat ve velkou multietnickou i multikulturní svûtovou mocnost.

3 trend 3 JI Í PAROUBEK Vyhráli americké prezidentské volby sociální demokraté? V echno nasvûdãuje tomu, Ïe ano. Pfiesnûji, je to strana velice blízká tomu, co by v Evropû náleïelo k sociálnûdemokratické orientaci. Ostatnû, sama Demokratická strana USA to vnímá také tak, jak mûïeme usuzovat z trvale udr- Ïovan ch kontaktû s Evropskou socialistickou stranou (PES), sdruïující sociálnû demokratické strany v Evropském parlamentu. Ameriãtí Demokraté ãasto zafiazují do sv ch evropsk ch cest také náv tûvu bruselské centrály PES a jsou zváni jako hosté na klíãová jednání, napfi. na kaïdoroãní kongresy PES. Mnoho styãn ch míst Blízkost sociálnûdemokratické orientaci lze vyãíst i z toho, Ïe v na ich programech nacházíme mnoho styãn ch míst. Napfiíklad v ekonomické oblasti je to podpora role odborû ve spoleãnosti, pozornost potfiebám zamûstnancû a pravidelnému zvy ování minimální mzdy nebo dûraz na vefiejné sluïby a instituce, které jsou obdobou evropského zdravotního a sociálního poji tûní. V pfiedvolebních bitvách zahrnul ObamÛv program dal í témata. Nûkterá pfiinesl prudk nástup finanãní krize, která bûhem nûkolika t dnû odãerpala z vefiejn ch rozpoãtû pfies bilion dolarû a silnû pfieskupila priority americké volební kampanû. Ale krize není jen finanãní. Série hurikánû, které zpusto ily jihov chodní pobfieïí, soustfiedila pozornost na zmûny klimatu. Irácká válka a dal í konflikty v regionu Blízkého v chodu odhalily pfieïilost doktríny osamûlé supervelmoci i rizika rostoucí závislosti USA na dovozu energetick ch surovin. Rekordní schodky obchodní bilance USA naznaãily pomíjivost technologického pfiedstihu USA a volají po podpofie v zkumu a v voje spolu s reformou obsahu vzdûlávání. Ekonomick balíãek Ekonomick balíãek, kter byl zatím vyãíslován na 190 miliard dolarû, chce Obama propojit s dlouhodobou podporou vûdy a bezpeãnûj í energetiky. Program obnoviteln ch zdrojû energie a energetick ch úspor v budovách a podpora v voje hybridních motorû na alternativní paliva a s dobíjením ze sítû bude dostávat ohromn ch 15 miliard dolarû roãnû po dobu 10 let. Podobnû uvaïují i ikony technologické revoluce, jako jeden z tvûrcû internetu Vinton Cerf (nyní internetov evangelista spoleãnosti Google). Doporuãuje soustfiedit vûdecko-v zkumné kapacity na v voj obnoviteln ch zdrojû, aby byly cenovû srovnatelné s uhlím. SoubûÏnû by mûl pokraãovat v zkum ãistého uhlí (bez emisí) a obnova v voje jadern ch zdrojû. Vojensk v zkum by mûl pomoci v voji lehk ch konstrukãních materiálû pro automobily a letadla. Vzdûlávací programy Základní a stfiední koly ãekají na v voj vzdûlávacích programû, které by dûti pfiitáhly k pfiírodním vûdám, technologiím, technice a matematice. Obama zatím slibuje kolství 8 miliard dolarû na zlep ení péãe o dûti s hor ími v sledky a 10 miliard dolarû na roz ífiení pfied kolní v chovy. StudentÛm jsou urãeny daàové úlevy. Zásadní zmûnu ãekají Ameriãané ve zdravotnictví. Nechtûjí se smífiit s tím, Ïe je pfiíli drahé. Je na nû vydáváno nejvíc na svûtû, 15 procent HDP, ale 45 milionû lidí v USA si nemûïe zdravotní poji tûní dovolit. Obama sliboval dostupnou zdravotní péãi pro v echny. Danû z pfiíjmû obnoví nûkdej- í progresi, z vy ích pfiíjmû se bude platit vy í procento. Sni- Ïování daní z pfiíjmû, zahájené G. W. Bushem, bude pokraãovat jen pro osoby s pfiíjmy do 250 tisíc dolarû roãnû. Osoby s pfiíjmy do 200 tisíc dolarû roãnû k tomu mohou dostat je tû daàovou úlevu. Inteligentní dav Pozoruhodná je také Obamova snaha o obnovu demokratické úãasti obãanû na vládû. Moderní technologie to usnadàují. Inteligentní dav, kter debatuje na sociálních webech, rychle provûfiuje tvrzení politikû a hûfie se pfied ním schovávají nejrûznûj í triky institucí. Americká zmûna terč Odhodlaná vût ina Také obrovsk ObamÛv volební fond (celkovû kolem 600 milionû dolarû!!), sloïen z milionû drobn ch finanãních pfiíspûvkû posbíran ch elektronicky, mûïeme povaïovat za v sledek urãitého hlasování, které ukázalo, Ïe do hry vstupuje odhodlaná vût ina. Teì na to chce Obama navázat programem vládnutí pfies Google, tedy tím, Ïe data úfiadû budou nejen zpfiístupnûna, ale hlavnû sjednotí svûj formát, aby se dala porovnávat prostfiednictvím internetov ch vyhledávaãû. Prezidentské plány Baracka Obamy tedy sledují prospûch vût iny, mají jasné strategické cíle a snaïí se udrïet informovan zájem obãanû o vûci vefiejné. To jsou prvky programu, za kter se nemusí stydût Ïádná sociálnû demokratická strana. A urãitû je inspirativní také pro ãeské sociální demokraty.

4 4 trend Tfii otázky a tfii odpovûdi K & K (GABRIELA KALÁBKOVÁ & VALTR KOMÁREK) Gabriela Kalábková se ptá Valtra Komárka Gabriela Kalábková, poslankynû Parlamentu za âssd od voleb v roce Pane profesore, jak se díváte na souãasnou finanãní krizi? V. K.: Myslím, Ïe jde o obrovsk svûtov problém, kter se stále nedoceàuje. Jednak prakticky, kdy na e vláda vydává pouze uklidàující prohlá ení místo konkrétní pfiípravy opatfiení k zamezení hlubokého propadu na í ekonomiky vãetnû nového rûstu rozpoãtov ch deficitû i nezamûstnanosti. Jednak podobnû teoreticky, kdy zatím trpnû ãteme pravicové bláboly o oãistû kapitalismu, aniï bychom serióznû analyzovali, Ïe se dostal do slepé uliãky, z níï vedou pouze nové moderní cesty pfiekraãující hranice klasického kapitalismu, ov em i socialismu. Zejména pro nás, v âssd ov em i mezinárodnû je to vysoce aktuální v zva. 2. Jste jednou z nejv znamnûj ích osobností pfielomov ch dní po 17. listopadu Jak byste je dnes charakterizoval? V. K.: Je to dûleïit mezník historie na í republiky. Dnes ífiené m ty o naivním poblouznûní a davové euforii doprovázené cinkáním klíãû na Václavském námûstí, jakoï i o tom, Ïe velké ideály vyãpûly v pouhé iluze, jsou mylné a hloupé. VÏdyÈ tehdy se na e demokratická republika znovu narodila. âtyfiicet let jsme tu mûli his- rozhovor torick paradox republiky bez demokracie. Ne lo jen o zásadní historickou zmûnu, ale i o strhující étos vyvûrající z nejlep ích národních tradic a upfiímn ch srdcí osvícen ch jedineãn m zábleskem lidskosti. To nelze zapomenout. Samozfiejmû byly i chyby, problémy, omyly, coï jistû stojí za rozbor. Tím spí e, Ïe jejich nechtûné následky pocièujeme dodnes. 3. V jednom rozhovoru v tisku pfied 6 lety jste si pochvaloval, Ïe máte koneãnû dost ãasu na ãetbu. ekl jste: Nejkrásnûj í svût je literatura, poezie a historie. Dfiíve jsem byl omezen ãasem, dnes ne, takïe si to uïívám naplno. Platí toto va e vyznání dodnes? Jak vidíte na i kulturu? V. K.: Pfiedev ím chodím témûfi kaïd t den do divadla. ZaráÏí mne, jak vût ina lidí ani neví, Ïe v Praze je víc neï tucet v born ch divadel. Samozfiejmû, je nutno si peãlivû vybírat hry a herce, pak jsou to nádherné okamïiky. K tomu obãas pfiidávám koncerty filharmonie i jin ch hudebních tûles. Z tûchto hledisek Ïivot v Praze sk tá skvûlé pfiíleïitosti, které v jin ch místech republiky nejsou. Kdo jich nevyuïívá, okrádá se o mnohé. Pak jsou to knihy. âtu jich vïdy nûkolik souãasnû, ale z na- í souãasné literatury jen v jimeãnû. Radûji znovu a znovu klasiky. Dostojevského, Dickense a dal í. BoÏe, co je tam krásy. Dûsnû mû tve, jak se dnes mladí lidé knihám vyh bají. KdyÏ maturují z ãe tiny, stáhnou si z internetu krátké v tahy, nabiflují si je a klidnû projdou, aniï by pofiádnû pfieãetli jednu, jedinou knihu. Ale v Ïivotû na to doplatí, ten nejde takto internetovû oblafnout. Prostû ochudí se o úïasnou krásu i velkou moudrost. Valtr Komárek, ekonom, prognostik a místopfiedseda ãs. vlády v polistopadovém období 1989 Valtr Komárek se ptá Gabriely Kalábkové: 1. Do lo na va e rady s volebním gulá em, které jste vzkázala voliãûm v pfiedvolebním vydání ãasopisu Trend? G. K.: Musím se pfiiznat, Ïe povolební realita naprosto pfiekonala ve kerá má oãekávání a jsem plnû pfiesvûdãená, Ïe urãitû nejen ta moje. Ale zároveà si, na rozdíl od pana ministerského pfiedsedy Topolánka myslím, Ïe obãané voliãi se jistû nerozhodovali jen a pouze na základû toho, co jim kter politik ãi politická strana vzkazovali, ale zejména na základû sv ch vlastních zku eností a doposud neuspokojen ch nadûjí, tuïeb a také nesplnûn ch slibû ze strany dosavadních vládnoucích garnitur v krajích a v Senátu. Obãané si zkrátka byli velmi dobfie vûdomi toho, Ïe stávající politika jim nepfiiná í takov uïitek (i kdyï vzhledem k totálnû zdrcující poráïce protivníkû se dá spí e fiíci, Ïe Ïádn uïitek), jak oãekávali a proto volili tak jak volili. Pseudoargumenty, Ïe lidé nepochopili, o ãem tyto volby byly, respektive, Ïe krajská politika není totéï co politika celostátní, neuznávám, neboè stávající pfiedstavitelé krajû nebyli zcela samostatné osobnosti bez jasn ch politick ch vazeb a urãitû neprosazovali kaïd svou vlastní politickou koncepci a názory. Uznat mohu pouze to, Ïe jisté specifické krajské problémy do celkového konceptu souãasné vlády nepatfií, je mi jasné, Ïe napfiíklad díry v silnicích apod. musí dfiíve ãi pozdûji opravit kaïd reprezentant kraje bez ohledu na to z jaké je strany. A voliãi to zfiejmû také tak vnímali a asi toto nebylo to hlavní, co by je pálilo. Ale kaïdopádnû nechci vûci zjednodu- ovat. TakÏe bych chtûla na im spoluobãanûm podûkovat za jejich rozhodnutí ke zmûnû a pevnû vûfiím, Ïe jim k tomu mûïeme i pogratulovat. Ä

5 Æ trend 5 2. Jste jednou z nejmlad- ích poslankyà v na em Parlamentu. Jak jste se za ty Za rok uï 20. v roãí uplynulé dva roky ve Snûmovnû zabydlela a jaké JI Í NùMEC systému a hejtmani a Asociace spí e v jeho naplàování reáln m jednáním jednotliv ch od- jsou va e dojmy z politické krajû jsou teì uï velmi v znamn m partnerem k jednání i vûãi povûdn ch osob, pfiedev ím nû- práce na této úrovni? Je to uï 19 let (uï za rok G. K.: Víte, ta otázka t kající se mého vûku je mi kladena onûch horeãnû proïit ch mra- vládû. bude kulaté 20. v roãí) od kter ch politikû. Berme proto Ekonomická a následnû i politická situace v âr se zmûnila v ch událostí roku 1989 (a ne- leto ní jiï 19. v roãí listopado- pomûrnû ãasto, ale pfiiznávám ziv ch dnû a nocí listopadu se, Ïe ji nedokáïu vnímat jako l989. Celá jedna nová generace uï Ïije v podmínkách velmi a mûní. Ten kdo ãekal, Ïe po listopadu 1989 budeme do pár 1939 a hrdinství tehdej ích stuzapomeàme pfiitom i na rok podstatnou. Vûk sám o sobû pfieci nemûïe b t nûjak m kvalifikaãním kritériem. Naopak si kem Máme tady opût snílek! Ale v Evropû není jenom kdy nekonãící diskuzi o lep ím odli n ch od stavu pfied ro- let na úrovni Nûmecka, byl dentû!) i jako dal í impuls k ni- velmi dobfie uvûdomuji, Ïe mám v roãí (a dokonce jiï devát m ekonomicky silné Nûmecko, ale a v konnûj ímu fungování institutû demokratického vládního nepochybnû jist handicap co rokem zv raznûné i státním také zemû typu ecka ãi Portugalska, kter m se uï nyní doce- systému. Bez listopadu 1989 by se t ãe mnoïství zku eností svátkem, kter v ak letos pfiipadl na pondûlí, takïe se nám la mûïeme rovnat. v ak tûchto je tû zdaleka ne oproti nûkter m jin m sv m kolegûm a kolegyním. Doufám tentokrát pfiíjemnû prodlouïil Nejsme a nikdy nebudeme ideálnû fungujících institutû v ak, Ïe tuto skuteãnost jsem víkend) otevfieného vystoupení studentû, divadelníkû a po- se nás vïdy budou dot kat, stfiedem svûta a jeho problémy asi vûbec nebylo! schopna kompenzovat pozitivním pfiístupem k fie ení vûcí. sléze i naprosté vût iny obyvatel tehdy je tû âssr proti to- jen nepfiímé dopady souãasné o ãemï nás pfiesvûdãují na tûstí Ale to by mûli posuzovat jiní talitní moci Jake ovy celosvûtové finanãní krize. Jde 3. Regionální poslaneckou kanceláfi máte v Tyr ovû domû politické strany, za pluralitní demokracii a vypsání skuteãnû svobodn ch voleb. vïdy spí e o to, abychom si jejich ãetnost zbyteãnû sami nezvy ovali. Podle mû v ak pûjde na praïském Újezdû, kte- Máme za sebou tûch svobod- v poctivé politice vïdy o vûc r je sídlem SokolÛ. Jak je n ch a demokratick ch parlamentních voleb uï est, jiï páté zfiejmou: nelhat, nemlïit a fiíkat zdánlivû jednoduchou a samo- vá osobní vztah ke sportu? G. K.: Tak teì musím pfiiznat, Ïe z této otázky vûbec ne- teì se volilo i do Senátu a také leckdy nepfiíjemná. Není na âssd: volby komunální, posedmé se pravdu, i kdyï bude pro obãany mám radost, protoïe ve mnû vyvolává spoustu v ãitek. Mám totelstev. Máme po na em vstupu litice pfiedev ím!) zavdûãil li- uï tfiikrát do krajsk ch zastupi- svûtû ãlovûk ten, aby se (a v po- UÏ 40 procent tiï ke sportu vztah velmi do EU zvolené svoje zástupce dem v em, ale i vûci nepfiíjemné pfiijmou obãané lépe tehdy, v sledek prûzkumu voleb- Lichotiv tedy pro âssd pozitivní, ale bohuïel zãásti i v Evropském parlamentu. Díky tomu v emu máme nyní jiï kdyï se jim vãas a otevfienû z ãasov ch dûvodû a zãásti díky ních preferencí pro volby do sv m sklonûm k lenosti v tomto poloïeny pevné a nezpochybnitelné pilífie demokratického postup pfii jejich napravování. sdûlí a pfiedloïí se jim reáln Poslanecké snûmovny zvefiejnila 30. fiíjna 2008 agentura smûru nejsem Ïádn aktivní sportovec. A urãitû je to patnû. Dfiíve jsem sportovala, byè na parlamentní demokracii napravujeme ãi reformujeme systému vládnutí spoãívajícího Taky se vám v ak zdá, Ïe nûco Centrum pro v zkum vefiejného mínûní. pouze rekreaãnû, dost pravidelnû, ale v souãasné dobû spí e nodárnou, v konnou a soudní Je toho prostû kolem nás a rozdûlení moci na její záko- skoro pofiád? Její etfiení se t kalo období je tû pfied 1. kolem fiíjnov ch voleb do Senátu Par- sporadicky. Ale i tak, kdyï je to sloïku hodnû, co se od listopadu l989 jen trochu moïné, chodím plavat, bûhat a také mám velmi rámi, nevídané vítûzství âssd naje 1. kvûtnem 2004 na ím A teì pfii la oranïová tsuna- v na em Ïivotû zmûnilo a poãílamentu âr a krajsk ch volebda jízdu na kole. v krajsk ch volbách i ve volbách do Senátu. Ale o tom je je tû ãasem postupnû zmûní. Pofiadí: pfiistoupením k EU mûní tfieba Rozhovory pfiipravil a zaznamenal Ivo Chlup právû demokracie. Ve volbách Na e vlastní problémy v ak ani 1. âssd 40% rozhodují obãané - voliãi! EU za nás urãitû nevyfie í!. Vût- 2. ODS 26,5% Máme obãany v mûstech inu toho pozitivního jiï bereme 3. KSâM 14,5% a obcích demokraticky volenou za úplnou samozfiejmost. To 4. KDU-âSL 8,5% samosprávu a starostové a primátofii negativní (nedokonalé zákony, 5. Zelení 7% mají vût inou patfiiãnou obtíïné vymáhání práva, ha te- autoritu a politickou sílu i ve fiení politikû uï nejen v pfiedvolebním období atd.) není vzrostla obliba âssd v po- Podle zji tûní CVVM vztahu ke centrálním úfiadûm. UÏ osmiletá zku enost s existencí v systému samotném. sledním mûsíci do tohoto krajsk ch samospráv je- nom posílila onen samosprávn prvek v na em politickém Nic lep ího neï parlamentní demokracii zatím nikdo nevymyslel! Negativa lze nacházet prûzkumu o 6 procent. (ich)

6 6 trend Pfiedev ím myslíme na obãany, to je na e poslání JI Í PAROUBEK Mimofiádn úspûch âssd v krajsk ch a senátních volbách vyvolal diskusi o jeho pfiíãinách jak mezi politiky, tak i mezi ãesk mi novináfii ãi politology. V chozí premisou tûchto diskusí b vá vût inou nezakr vané pfiekvapení z fenomenálního volebního zisku âssd a následné hledání viníkû na stranû vládních politikû. BohuÏel, hlub í anal za volebních v sledkû stále chybí a vlastnû o ni, zdá se, není zájem. Vût ina komentáfiû ãesk ch médií si vystaãí s urãením symbolu této prohry pfieváïnû volba padá na ministra zdravotnictví Tomá e Julínka a na poplatky ve zdravotnictví a dál se jiï vûnují následnému popisu dopadû tûchto v sledkû na politické scénû. Zcela se tak vytrácí objektivní pohled na úspûch âssd, kter by se neomezoval jen na posledních est mûsícû volební kampanû, ale zhodnotil by situaci i s ohledem na více neï dva roky, které uplynuly od voleb v roce Pilífie volebního triumfu Volební v sledek âssd, kter je neb val z mnoha pohledû, je totiï postaven na nûkolika pilífiích. Pfiedev ím se jedná o dlouhodobou, intenzivní a zároveà vûcnou a pfiitom v bûrovou opoziãní kritiku vládní politiky. âssd se ke své opoziãní roli postavila nikoliv rezignovanû, ale sebevûdomû a okamïitû po ustavení Topolánkovy první i druhé vlády byla schopna kriticky analyzovat vládní kroky i své vlastní a nabídnout jiná fie ení. DÛkazem jsou stovky ãlánkû, tiskov ch zpráv, prezentací, konferencí ãi vystoupení v médiích a Snûmovnû. íkají: Co byste jiného ãekali od opozice? Ministfii Topolánkovy vlády nebyli vût inou schopni na tento styl opoziãní politiky reagovat a omezili se na reakce v lep ím pfiípadû zlehãující ( Co byste jiného ãekali od opozice? ), v hor ím pfiípadû emotivnû-agresivní ( âssd lïe! ). Smutnou realitou na eho politického prostoru je fakt, Ïe média si dlouhou dobu spolu s vládními politiky nebyla schopna klást otázku, zda na názorech âssd není nûco pravdy a zda není naopak reakce ve stylu âssd lïe sama o sobû úãelovou lïí. Vedlej ím efektem vítûzství âssd je díky tomuto pfiístupu médií, kter by se dal nazvat fandovstvím koaliãní vládû, i sníïení vlivu a dûvûryhodnosti ãesk ch médií u vefiejnosti. O tom svûdãil i poslední t den pfied krajsk mi volbami, kdy premiér Topolánek zavelel pravicov m médiím k mé kriminalizaci pod praporem tzv. Kubiceho zprávy s nadûjí zvrátit hrozící poráïku ODS. Na voliãe nemûla tato intenzivní, krátká kampaà vliv. MoÏná, Ïe dokonce pfiispûla k tomu, Ïe ovlivnila nerozhodnost voliãe ve prospûch âssd (!) Pojetí politiky a praxe Dal í pfiíãinou vítûzství âssd je samotn zpûsob pojímání politiky a pfiístupu k jejímu v konu v praxi. Velmi ãasto byla âssd jak novináfii, tak nûkter mi rádoby politology, ale pfiedev ím politiky vládní koalice, zesmû Àována pro její (a zejména osobnû mûj) pfiístup k sociologick m prûzkumûm. Ano, âssd permanentnû provádûla a provádí prûzkumy vefiejného mínûní, které umoï- Àují jejím politikûm správnû nastavit v bûr i zpûsob komunikace témat, popfiípadû jejich prioritu. Proto jsme také v tûchto volbách uspûli, protoïe zpûsob politiky 19. století, kdy nebyly k dispozici nástroje moderní vûdy (sociologie a politologie) a technologie, neumoïàovala politické reprezentaci vést se sv mi voliãi permanentní dialog, jakési online volby, kdy si ústavní ãinitelé ovûfiují u sv ch voliãû, zda pro to ãi ono rozhodnutí mají mandát. To je dûvod, proã âssd provádí pravidelné i mimofiádné prûzkumy vefiejného mínûní, neboè jen tak dokáïe správnû pochopit postoje vefiejnosti a dûvody, proã nûkteré voliãské skupiny to ãi ono rozhodnutí odmítají ãi zda politice âssd v té které vûci vûbec rozumí. Je jen obrazem bídy na í politické i mediální scény, Ïe tento pfiístup âssd zesmû Àují, neboè ve vyspûl ch demokraciích, v západní Evropû a zejména ve Spojen ch státech se podobn pfiístup k politické práci praktikuje jiï desítky let. Ale prosím, pokud ãeská pravice chce jít k vlastní kodû nûjakou jinou, novátorskou cestou, nebudeme jí v tom bránit. Dialog s mnoha tisíci obãanû Za dûleïit pfiedpoklad volebního úspûchu âssd v ak povaïuji kontaktní volební kampaà, kterou jsme vedli nûkolik mûsícû a opravdu intenzivnû sedm t dnû pfied volbami, a kdy podle mého odhadu s námi pfiímo na vefiejn ch prostranstvích, a to jen na akcích, jichï jsem se zúãastnil v záfií a fiíjnu, vedlo dialog dohromady pfies 50 tisíc lidí. Sly et jejich reálné problémy, jejich osudy, to bylo nejen pro mne, ale také pro mé kolegy z vedení âssd asi to nejdûleïitûj í, co si z celé volební kampanû odná íme. Îivotní realita obyãejného ãlovûka, kter má pfiíjem mezi 8 15 tisíci korunami (nemluvû o dûchodcích s dûchodem est ãi sedm tisíc), a má-li vûbec zamûstnání, obává se, zda tomu tak bude je tû za mûsíc, to je bohuïel v sledek vlády Mirka Topolánka. Pokud nûco prohrálo ODS a této vládû volby, pak fakt, Ïe na tyto lidi zapomnûla, Ïe jsou jí lhostejní. Pfiitom se jedná o statisíce, moïná miliony lidí, ktefií Ïijí na hranici, kdyï ne pfiímo chudoby, tak na hranici neustál ch obav z ní. Topolánek a spol. v ak tûmito lidmi svojí politikou pohrdli a právû tito lidé jim to také v tûchto volbách vrátili. Tyto volby prohrálo ODS, Zelen m i KDU-âSL pohrdání obyãejn m ãesk m ãlovûkem. Ohrnovat nad ním nos je nejen neslu né, ale pfiedev ím, coï je pro politickou kulturu u nás dobfie, se nevyplácí.

7 trend 7 Lidé zmapovali stav spoleãnosti ANTONÍN RA EK Milo Zeman mûl pravdu, kdyï v televizním vystoupení fiekl: Tvrdil-li by nûkdo, Ïe takov v sledek v krajsk ch a senátních volbách pfiedpokládal, je lháfi. Nedovolili si to ani tvûrci katastrofick ch scénáfiû a tzv. divok ch karet. TûÏko se také hledá pfiiléhavé a odpovídající pfiídavné jméno hodnotící na jedné stranû vítûzství a na druhé debakl: fantastické, famózní, znamenité, skvûlé, vynikající, neobyãejné, neskuteãné, podivuhodné, neobyãejné, úïasné, pfiekvapující, neuvûfiitelné A tak bychom mohli pokraãovat, ãe tina je bohat jazyk. Jakmile ale ãlovûk znovu pfiehlédne ta pro vítûze sladká slova, spontánnû se jako reakce ozve skepse. Není to danajsk dar? Nestane se Pyrrhov m vítûzstvím? UÏ jen proto, Ïe vítûzství pfieje pfiipraven m, ale je plodem jenom pro pfiipravené vítûzství vyuïít. Zvítûzila idea sociálního státu Nemá cenu analyzovat volební v sledky, ãísla jsou jednoznaãná. Spí e hledat pfiíãiny vítûzství. Na jedné stranû to byl dosud neb val intelektuální pfiíspûvek odborn ch komisí strany, na druhé mimofiádné politické nasazení v terénu mezi lidmi. Sociální demokracie si prostû vítûzství odpracovala. Chceme-li identifikovat jeho vûcnou pfiíãinu, zvítûzila idea sociálního státu, kterou pravice s nepravdiv m odkazem na evropsk a celosvûtov v voj potápûla. Podle studie Svûtové banky se 60 % âechû na konci koaliãní vlády vedené sociálními demokraty domnívalo, Ïe se má lépe neï pfied rokem 1989 a kolem poloviny si myslelo, Ïe se mají lépe neï jejich rodiãe. Chudobou u nás bylo podle studie Pfiíjmy a Ïivotní podmínky domácností âeského statistického úfiadu ohroïeno tfii sta aï pût set tisíc lidí, tedy do 5 %. T ká se to lidí s roãním pfiíjmem mezi aï Kã. Nejvíce jsou ohroïeni lidé bez práce, neúplné rodiny alespoà s jedním dítûtem a víceãlenné domácnosti. Nejvíce chud ch je mezi nezamûstnan mi (40 %) a dûchodci (33 %). Jde vût inou o lidi s nedokonãen m nebo jen dokonãen m základním vzdûláním. Podle v zkumu CVVM oznaãilo svou domácnost jako spí e chudou 27 % respondentû a jako skuteãnû velmi chudou 4 %. Neb vale vysoká inflace Vláda pravicové koalice situaci lidí zkomplikovala, zvlá tû neb vale vysokou inflací. Dokazuje to ná v voj v posledních letech. Vládu sociální demokracie lze charakterizovat údaji o inflaci: 2,1 %, 3,9 %, 4,7 %, 1,8 %, 0,1 %, 2,8 %, 1,9 % a 2,5 %. Pravicová vláda zaãala 2,8 % a v lednu 2008 uï to bylo 7,5 %, coï se od té doby pfiíli nezlep- ilo. Pro dûchodce se inflace vy- plhala k deseti procentûm. Pod návrhem zru ení stravenek byl podepsán premiér s vicepremiérem Petrem Neãasem, kter na zru ení spolu s ministrem financí Miroslavem Kalouskem trvá, údajnû vede ke zjednodu ení daàového systému. Neãas je v ak ochoten ke kompromisu, dojde-li k omezení zneuïívání stravenek. Lidé pr za nû nakupují potraviny a spotfiební zboïí v obchodech. Je zajímavé, Ïe to fiíká pfiedstavitel pravice, která tvrdí, Ïe lidé si za své chování svobodnû odpovídají. V druhém pfiípadû je to zakázané, v prvém jako by Neãasovi nedo lo, Ïe mnoho lidí díky moderním technologiím pracuje doma. Pokud by pokraãovala Julínkova reforma zdravotnictví, bude zjevnû v raznû diferencovaná pro chudé a bohaté. Jifií Paroubek v rozhovoru s Alexandrem Kramerem (Ve vedení âssd nevidím v znamnûj ího pfiíznivce Milo e Zemana. Právo , s ) bezprostfiednû pfied sjezdem analýza strany fiekl: Mnoho lidí si je tû neuvûdomuje, co je ãeká, pokud se uskuteãní program této vládní koalice, jehoï pátefií je Modrá ance. To povede k ohroïení sociálního postavení cel ch vrstev obyvatel, to je uï dnes zfiejmé To se i stalo realitou. Vláda pomohla bohat m, po kodila chudé Zámûry vlády byly zfiejmé. TûÏi tû spatfiovala v reformû vefiejn ch rozpoãtû a daàového systému. Od pfiedvolebních slibû v raznû zlep it situaci dûchodcû a rodin s dûtmi a celé populace vûbec pfie la k tvrdé realitû, coï nejváïnûji postihlo tzv. starodûchodce, ktefií finanãní valorizaci potfiebují nejvíc. Od odchodu ministra práce a sociálních vûcí Vodiãky ji v ichni politici slibovali, málokdo slib splnil, dokonce nedo- lo ani k vyrovnání jejich finanãních ztrát. Mûlo-li dojít k zastavení rûstu státního dluhu, musel se zv - it v bûr daní a uspofiit náklady. V prvém pfiípadû mohl pomoci pfiedpokládan dal í rûst HDP, kter byl nastartován za pfiedcházejících vlád, ale nyní se sniïuje. SníÏily-li se danû vysokopfiíjmové skupiny, dopadla tíha na skupiny nízkopfiíjmové. Pfiedstavuje-li si vláda, Ïe budou-li bohatí platit men í danû, tak uspofiené finanãní prostfiedky vloïí do dal ího ekonomického rozvoje a tím zv í zamûstnanost, je naivní jako pfii kupónové privatizaci. Podle v zkumu Centra pro v zkum vefiejného mínûní pova- Ïuje 43 % obãanû danû bohat ch za nízké, z toho dokonce 12 % za velmi nízké; ãtvrtina (24 %) je má za pfiimûfiené, pûtina (20 %) za vysoké. Z lidí s prûmûrn m pfiíjmem hodnotí danû jako vysoké 47 %, pfiimûfiené 42 % a nízké jen 2 %. Z lidí s nejniï ím pfiíjmem hodnotí danû jako vysoké 66 %, pfiimûfiené 23 % a nízké také 2 %. Jiné pfiedstavy o prioritách Lidé mûli i jinou pfiedstavu o prioritách neï vláda. Podle v zkumu agentury Factum Invenio pod názvem Anal za názorû obãanû na pokraãování dûchodové reformy mûly b t pro vládu zásadní tyto úkoly: dûchodová reforma (47,2 %), reforma zdravotnictví (41,4 %), trh práce, podpora zamûstnanosti a podnikání (28,3 %), reforma vefiejn ch rozpoãtû a da- Àového systému (24,2 %), reforma sociálního systému (16,1 %), doprava a ekologie (9,7 %), reforma policie, kriminalita (8,4 %) a reforma státní správy (3,0 %). Priorizovaná reforma vefiejn ch rozpoãtû a daàové systému byla tedy aï na ãtvrtém místû a uvádûla ji ãtvrtina dotázan ch; reformu sociálního systému si pfiála jen sedmina respondentû. Bezpeãnost byla sice podle jin ch v zkumû jednou z nejv znamnûj ích hodnot na ich obãanû, ne v ak neustálé reformy policie a armády. Jediné, co se mohlo setkat s podporou obãa- Ä

8 Æ 8 trend nû, byla adresnost sociálních dávek. Lidé musí b t motivováni k práci. Pfiitom tu nejde jenom o ekonomick uïitek v konu pracovnû profesních rolí. Vyfiazení z pracovního procesu má zcela prokazatelné demoralizaãní úãinky. Neznamená to v ak postupovat asociálnû. Jak se to napfiíklad projevilo pfii projednávání zákona, aby za neplatiãe alimentû platil stát a vymáhal peníze od nich. Agentura STEM zkoumala na zaãátku bfiezna 2007 budoucí srovnatelnost na í zemû s vyspûl mi západními zemûmi. Tfietina lidí (31 %) se domnívala, Ïe je nedostihneme nikdy, 43 % za více neï deset let, 18 % za sedm aï deset let, 7 % optimistû za ãtyfii aï est let a jedno procento superoptimistû za jeden aï tfii roky. Skeptiãtí byli zejména star í lidé, s niï ím vzdûláním a niï í Ïivotní úrovní, sympatizanti levice a nespokojení se souãasnou politickou situací. Podíl pesimistû se dále zvy oval, v roce 2003 bylo skeptikû jen 17 %, nyní 31 %. Jan Kasal (KDU-âSL) nejspí ve slabé chvíli zamûfiil ironii do vlastních fiad: V ichni utáhnou opasky, akorát my vysokopfiíjmová skupina: poslanci, senátofii, vysocí státní úfiedníci my si pomûïeme, a hodnû, a já z té reformy nechci mít Ïádn uïitek Jestli- Ïe já na daních vydûlám pût aï sedm tisíc mûsíãnû a jestliïe mûj soused soustruïník pût aï sedm set, ale doplatí to v dal- ích oblastech, tak mi ta reforma nepfiipadne spoleãensky pfiitaïlivá a pro fiadu lidí pfiijatelná. Premiér na daních vydûlal patnáct tisíc, ministfii málem jako premiér. Dislokace radiolokátoru? Vláda se do znaãné míry vzdala odpovûdnosti za vefiejnou kampaà k získání podpory obãanû pro dislokaci amerického radiolokátoru v okamïiku, kdy ji delegovala vládnímu zmocnûnci, kter se neukázal pfiíli kompetentní. Vûcná diskuse se nevedla ani s pfiedstaviteli bezpeãnostní komunity. K ir í diskusi pozval tyto odborníky paradoxnû jen éf Americké agentury pro protiraketovou obranu generál Henry Obering. Nejslab í se ukázala argumentace odvolávající se na historii a souãasnost vztahû k USA, ztotoïàování kladn ch vztahû k dislokaci s amerikanismem a negativních s antiamerikanismem. Je totiï kardinální otázkou, zda vzhledem k souãasné finanãní a bezpeãnostní situaci náklady spojené s v stavbou protiraketové obrany jsou pro USA udrïitelné. Málem jsme uvûfiili, Ïe pfiíãinou finanãní krize ífiící se z USA je hlavnû a snad i jedinû neodpovûdnost americk ch bank pfii poskytování hypotéãních úvûrû. Málokdo si poloïil otázku, proã dluïníci nejsou dostateãnû schopni splácet své dluhy. Ameriãané pfiesto plánují v nastávajícím rozpoãtu na obranu 711 miliard USD. Právû tolik stál uï i konflikt v Iráku. Podobnou ãástku chtûjí vydat na pfiekonání finanãní krize. Protiraketová obrana stála jiï Ameriãany pfies sto miliard dolarû. Pfiitom není tajemstvím, Ïe na svûtû je k 26 tisíc jadern ch náloïí, jenom Rusko jich má kolem pût a pûl tisíce, z toho lze desetinu pouïít v balistick ch raketách. A co je nejdûleïitûj í, útoãná technologie pouïití balistick ch stfiel v raznû pfiedbûhla technologie obranné, takïe jejich efektivnost není pfiíli velká. Nyní záleïí na nové americké administrativû. Oba kandidáti se k protiraketové obranû postavili pozitivnû, Barack Obama nepfiíli pfiesvûdãivû. Jin m m tem je, Ïe zbrojení popohání ekonomiku. UÏ Dwight Eisenhower to odmítl, dokonce se tvrdû jako prezident postavil proti agresivnímu poãínání amerického vojenskoprûmyslového komplexu, kter své neohrozitelné postavení získal za druhé svûtové války. Centrum pro ekonomick a politick v zkum ve Washingtonu se pokusilo vyãíslit sociální dûsledky zv en ch v dajû na zbrojení. Analytick model renomované spoleãnosti Global Insight simuloval dopad nárûstu pfiíslu né poloïky o jedno procento HDP roãnû. To pfiedstavuje pfiibliïnû 140 miliard dolarû, o které americk vojensk rozpoãet od roku 2001 stoupá. Negativní dopad by se mûl zaãít strukturálnû projevovat bûhem esti let. S desát m rokem zv eného financování zmizí v ekonomice kolem 464 tisíc pracovních míst, do dvaceti let 750 tisíc. Úbytek pracovních míst se projeví zejména ve stavebnictví, a to o 30 aï 40 %. Zv í se i obchodní deficit. ZÛstane-li americk vojensk rozpoãet vysok v dal ích dvaceti letech, vzroste do roku 2027 americk zahraniãní dluh o 1,8 biliónu dolarû souãasné hodnoty, tedy o 9 % nynûj ího HDP. ZároveÀ se prodá o 730 tisíc aut a 287 tisíc domû ménû. Nedá se tedy fiíct, Ïe by války pomáhaly ekonomice. éf protiraketové obrany generál Henry Obering si ale pfii pfiedposlední náv tûvû pfiivezl s sebou pfiedstavitele zbrojních firem. V Afghánistánu se zvítûzit nedá a technologie vyuïívané k raketovému útoku v raznû pfiedbûhly technologie obranné. Náklady na nû vynaloïené se z funkãního hlediska finitnû blíïí nule. Jedinou rozumnou cestou je omezovat raketojadern potenciál a v Afghánistánu se dohodnout o ãestném odchodu jako z Vietnamu. Není uï naãase s arogancí pfiestat? O Topolánkovû aroganci by bylo moïné napsat disertaci. I Petr Bendl si stûïuje, Ïe leto ní volební kampaà byla mnohem pinavûj í neï ta pfiedcházející. Pfiesto si i po volbách v rozhovoru s Renatou Kalenskou (Lidové noviny , s. 11) neodpustí fiíct: Ukazuje se, Ïe kauza Koãkov ch sociální demokracii v Ïádném pfiípadû neublíïila. Kdyby se nûco podobného nedejboïe dûlo kolem Mirka Topolánka, jsem pfiesvûdãen, Ïe voliãi ODS budou reagovat negativnû. Takové konstatování musí urazit nejen její voliãe, jichï volí âssd více neï milión, ale v echny slu né voliãe vûbec. CoÏpak bylo moïné vinit tfieba z kauzy pfiíspûvkû do stranické kasy z kapsy podnikatele Milana rejbra a s ní spojené aï komické podvody v echny voliãe 0DS? Podobnû si po volbách poãíná Tomá Julínek, kdyï v rozhovoru pro MF Dnes fiíká: KdyÏ se podívám na profil voliãe, kter volil Drymla, tak mû jímá hrûza. TotéÏ byl souboj Bernarda se tûchem. tûch je pfiitom postava z minulého století, b val komunista, kter jako odboráfi lidem spí práci bere. Bernard jim ji dává a je to velká osobnost. Pfiesto prohrál. Jak pravil dávno Bertolt Brecht, nezbude nám asi nic jiného neï v zájmu rozvoje demokracie vymûnit lid. Budouli takhle Petr Bendl, Tomá Julínek a dal í politici mluvit a jednat, politická scéna nenapraví svou povûst nikdy.

9 trend 9 Senátorka Alena GajdÛ ková: Unie tu není pro Brusel, ale tady pro nás 13. prosince to bude rok, co podepsal pfiedseda Vlády âr Topolánek za nás text Lisabonské smlouvy. ada evropsk ch politikû jeho kabinet kritizuje, Ïe má hrát hlavní roli v ãeském pfiedsednictví Evropské unie, aniï by mûl ratifikovánu smlouvu, podle níï se mají v 21. století vyvíjet vztahy mezi ãlensk mi státy v EU. I kdyï je to pro svût zahraniãní politiky dost váïná lapálie, fiada obãanû si fiíká: Jejich starosti na mou hlavu? Potfiebujeme my vlastnû Lisabonskou smlouvu? Lisabonskou smlouvu nepotfiebujeme, jestliïe nepotfiebujeme bezpeãí silného ekonomického celku s jednotn m trhem na principu sociálnû trïního hospodáfiství, jehoï spoleãné hodnoty jsou demokracie, humanita, svoboda, nediskriminace a rovné ance, zaji Èujícího mír a bezpeãí v tom nej ir- ím slova smyslu. Potfiebujeme, jestliïe jsme si vûdomi, Ïe pouze silná, integrovaná Evropa je schopná zajistit EvropanÛm mír, energetickou bezpeãnost, konkurenceschopnost, zdravé Ïivotní prostfiedí, b t skuteãn m globálním hráãem ve svûtové ekonomice i zahraniãní politice, jak - volnû parafrázováno - fiekl nûmeck ministr zahraniãí Steinmeier na konferenci o Budoucnosti Evropy v Bruselu. JestliÏe tato slova zní z osmdesátimilionového a ekonomicky silného Nûmecka, tím spí platí pro obãany desetimiliónové âeské republiky. Tento cíl fie í Lisabonská smlouva. Dohodly se na ní vlády v ech státû EU, kdyï se nepodafiilo (i vzhledem k negativnímu postoji souãasné vlády a prezidenta âr) pfiijmout Euroústavu, která byla mnohem lep ím, dûslednûj ím a hlavnû elegantnûj ím fie ením, ucelen m, jasn m a srozumiteln m textem. Lisabonská smlouva pfiebírá principy, které byly dohodnuté jiï v Euroústavû, ale je jen novelizací stávajících smluv. Je proto ne pfiíli pfiehledná, sloïitûj í a rozsáhlej í, neï byla Euroústava. To zásadní, proã je Lisabonskou smlouvu nezbytné pfiijmout, je, Ïe dosavadní pravidla byla nastavena na fungování EU v 15 ãlenech. EU, nyní potfiebuje rozhovor pravidla pro efektivní fungování EU i v poãtu 27 ãlenû, pfiípadnû více. Není tu Lisabonská smlouva hlavnû proto, aby jak fiíkají odpûrci EU nám mohli úfiedníci z Bruselu snáz nafiizovat, co, kdy a za jak ch podmínek vlastnû smíme? V EU nemûïe nikomu nic nafiídit, padnout Ïádné rozhodnutí, pokud to nemá právní základ ve smlouvách pfiijat ch v emi ãlensk mi státy nebo o tom nerozhodné Evropská rada, tedy se na tom opût nedomluví v echny zemû EU. Jedinû za tûchto pfiedpokladû mûïe Evropská komise zaãít jednat, tedy pfiedkládat své návrhy na fie ení problémû. Ty pak vejdou v platnost pouze tehdy, kdyï se na tom shodne evropsk triumvirát. To je Evropská komise (pfiedstavující evropskou úroveà-ek), Evropská rada (hájící zájmy ãlensk ch státû-er) a Evropsk parlament (EP), kter je volen v tajn ch a pfiím ch volbách a hájí tedy zájmy obãanû Evropské unie. Ke stanoviskûm vlády k jednotliv m návrhûm pfiedkládan m a projednávan m v ER se v ak vïdy vyjadfiuje i ná Parlament. Jsou projednávány v evropském v boru Snûmovny i Senátu. Zásadní dokumenty procházejí i plény obou jeho komor a ty pak mohou svá stanoviska adresovat i pfiímo EK. âleny EU jsme z na eho rozhodnutí, zakotveného v Pfiístupové smlouvû a potvrzeného obãany v historicky prvním referendu v âr. PrestiÏní klub jménem EU nám dává takovou váhu v Evropû, jakou jsme jako stát nikdy v historii nemûli. Myslíte, Ïe bez pravidel EU bychom nûkdy mohli byè jen pomyslet na to, Ïe budeme jako rovn s rovn m jednat s osmkrát vût ím Nûmeckem, estkrát vût í Francií nebo Itálií, ãtyfiikrát vût ím Polskem? Copak bychom nûkdy mohli pomyslet na to, Ïe bychom mohli stát v ãele 27 státû Evropy, jak tomu bude v rámci ãeského pfiedsednictví? Ty fieãi o nafiízeních z Bruselu jsou jen hluboká neznalost fungování a hlavnû hodnot a principû EU v na ich sdûlovacích prostfiedcích a totéï posíleno notnou dávkou alibismu z fiad mnoh ch na ich politikû. Brusel nám nic nenafiizuje. Brusel jsme i my a Brusel je tu pro nás. Vstupem do EU na i obãané v referendu pfiijali plnou odpovûdnost za dal í v voj nejen v na í zemi, ale i v celé Evropû. A ono vejkování, kverulantství a ignorance na í souãasné exekutivy vãetnû prezidenta vûãi EU je jen obrazem nedozrálosti a neschopnosti této odpovûdnosti dostát. Jak se budou podle té smlouvy zavádût v echny ty nové smûrnice? Pr mohou od nás dostat Ïlutou kartu? Na rozdíl od rozhodãích na fotbale nebudeme pr mít jen Ïlutou kartu k varování, ale je tû oranïovou? To je trochu sloïitûj í na vysvûtlení. Smûrnice a nafiízení se budou pfiijímat v podstatû stejnou cestou jako doposud. Jen v nûkter ch oblastech uï nebude potfieba jednomyslnosti, ale bude se rozhodovat kvalifikovanou vût inou. To ale pouze tam, kde se na tom jiï zemû dohodly v Lisabonské smlouvû, nebo tam, kde se státy jednomyslnû dohodnou na tom, Ïe se podfiídí v té dané vûci rozhodnutí vût iny. Ona tzv. oranïová karta je moïnost pro národní parlamenty sdûlit nesouhlas k návrhu EK, pokud se na tomto nesouhlasu domluví tfietina národních parlamentû. Komise se pak musí návrhem opûtovnû zab vat. To je skuteãnû v znamné posílení pozice národních parlamentû. Lisabonská smlouva dává i v znamnou moïnost úãasti na rozhodování v EU kaïdému jednomu obãanovi. Obãané se mohou vyjádfiit i v mezidobí voleb k opatfiením v EU. Mohou je odmítnout nebo naopak vyvolat, pokud se na území EU sesbírá milion podpisû; a to dnes v témûfi pûl miliardové EU není Ïádn velk problém. Jsou záleïitosti, které si dokáïeme a musíme vyfie it sami, ale jsou problémy, které v echny zemû v Evropû dokáïí zvládnout jen spoleãnû. Lisabonská smlouva je k tomu nástrojem. Rozmlouval Jindfiich Beránek

10 10 trend Pohled na bilanci leto ního osmiãkového roku V zvy k hlub ímu pfiem lení LUKÁ JELÍNEK Festival promarnûn ch pfiíleïitostí. Konãící osmiãkov rok lze stûïí nazvat jinak. Zatímco v praktické politice se povedlo u tûdfiit políãek neomalenému vládnutí modré pravice, ve keré pokusy o hlub í úvahy nad stavem spoleãnosti dopadly neslavnû. Letopoãty 1918, 1938, 1948, 1968 a 1988 sk taly moïnost posvítit si na nûkteré stûïejní body ãesk ch dûjin a pfiedstavit aktuální interpretaci událostí, jeï utváfiely na i státnost. Jako podstatnû pohodlnûj í se v ak znovu ukázalo klouzání po povrchu, teatrální rozdávání medailí a takfika komiksové nálepkování aktérû historick ch mezníkû. Hra na novou a starou Evropu? Devadesáté v roãí vzniku âeskoslovenska jsme mohli vyuïít k pfiipomenutí ãesko-slovensk ch pout, blízkosti obou nesmyslnû rychle rozveden ch národû, ale také potfieby tûsné stfiedoevropské spolupráce. Visegrádské zemû místo toho, aby rozvíjely spoleãnou regionální identitu v rámci EU, radûji hrají hru na novou a starou Evropu a leckdy s trapnû kverulantsk m úsmûvem sabotují evropsk integraãní proces, k nûmuï byly teprve pfied ãasem pfiizvány. Velmi málo toho téï zaznûlo o inspiraci Tomá em G. Masarykem a jeho veskrze globálním projektem humanitní demokracie. Na pozadí 28. fiíjna 1918 jsme mohli oprá it i jeho náãrt fie ení otázky sociální ãi vztahû státu s církvemi. Armáda otazníkû se navr ila také u sedmdesátého v roãí tragické Mnichovské dohody. Mohli jsme zevrubnû pitvat národnostní politiku první republiky - aãkoli nezvykle demokratické, tak pfiesto chybující. Nestalo se. Nedoãkali jsme se ani sondy do myslí západních vûdcû: Proã nás zradili? Byla jim bliï í ko ile neï kabát? Jednali bychom my odli nû tehdy ãi dnes? lo téï rozproudit polemiku, o kolik uïiteãnûj í je rozplétat bezpeãností problémy multilaterálnû neï dvoustrannû. Mnichov byl selháním Spoleãnosti národû i evropsk ch mezinárodních paktû. Edvard Bene uï tenkrát ukazoval správnou cestu. Cestu, z níï pfii politika bilaterálních jednáních o americkém radaru ãeská exekutiva opût schází. Jako by nám jeden osudov omyl nestaãil Tehdej í demokratické elity PfieÏívající antikomunistické bûsnûní jiï s pfiedstihem slibovalo zabít rozváïnou reflexi února Proã za la situace aï tak daleko? Nakolik zklamaly demokratické elity? A nakolik si vykopaly hrob pováleãnou redukcí politického spektra? âím to, Ïe lidé vûfiili Sovûtskému svazu více neï demokratické Americe? Byl to puã a basta! JenÏe pokud nedokáïeme rozkr vat minulost ostr m a pfiesn m chirurgick m náãiním, sotva odhalíme, aï nastane soumrak svobodné pfiítomnosti. edesátá léta Kulaté ãtyfiicáté v roãí PraÏského jara a bratrské invaze 21. srpna 1968 tentokrát vymanilo jedno z nejtraumatiãtûj- ích dat ãeskoslovensk ch dûjin z nudného kli é o soupefiení dvou klik uvnitfi tehdej í komunistické strany. Byli uctûni hrdinové obãan tí i politiãtí a do- lo i na pfiipomenutí, Ïe klíãové pro danou dobu bylo nad ení emancipovan ch obãanû, komunistû i nekomunistû, z pfiíle- Ïitosti spoluurãovat chod vûcí vefiejn ch. Doufejme, Ïe tato rozprava nekonãí. VÏdyÈ snad je tû dûle- Ïitûj í neï období pfied srpnem 68 byly mûsíce následující, v nichï lidé vnímali nutnost bránit v dobytky záblesku svobody a stavûli se proti snahám obnovit cenzuru a po lapávání základních práv. Ti, co sice prohráli, av ak nezlomení, nekolaborující, zaslouïí hold nejvût í. âesk údûl Literární noviny se pokusily oïivit debatu o âeském údûlu, kterou v nich na pfielomu let vedli Milan Kundera, Václav Havel a dal í piãkoví intelektuálové. Podafiilo se pouze ãásteãnû: kvantita zûstala za kvalitou, pera se chopilo jen nemnoho diskutujících. Dá se v ak uvést, Ïe Kunderovy teze o dûjinném v znamu mal ch národû a o inspirativních tendencích v tuzemské spoleãnosti byly rehabilitovány. Jeden z paradoxû Paradox vskutku havlovsk pfiinesl poãátek podzimu, kdy t deník Respekt obvinil Milana Kunderu z úmyslné spolupráce s represivními orgány komunistického státu. Jeden ze zamûstnancû Ústavu pro studium totalitních reïimû - není náhodou, Ïe bez diplomu z oboru historie, ba bez vysoko kolského vzdûlání - se naprosto nevûdecky a nedûslednû ujal jedné historky o smutném osudu agentachodce Dvofiáãka a selhání mladého literáta Kundery a pomohl tak rozjet nové kolo denunciaãních kampaní. Leã Kundera není Nohavica ãi Bohdalová a jeho pfiíbûh pfiimûl k osobnímu svûdectví a k vylíãení pocitû dlouhou kálu umûlcû a intelektuálû ãesk ch i evropsk ch. Kundera byl alespoà ãásteãnû oãi tûn, Respekt a pfiedev ím Ústav pro studium totalitních reïimû zûstaly v ak notnû pokaàkány. Ústav se znovu projevil jako ahistoricky fungující a úãelovû vyuïívan nástroj pro prosazování jist ch politick ch zájmû. Oboãí jiï nad ním museli zvednout i pravicoví politici, vãetnû pfiedsedy Senátu Pfiemysla Sobotky. Demokracie pro v echny Na jedno v znamné datum se zapomnûlo úplnû. V pfiedveãer 28. fiíjna 1988 vzniklo v rámci disentu Hnutí za obãanskou svobodu. Jeho úvodní dokument, manifest Demokracii pro v echny, zformuloval komplexní politick program perzekuované opozice, na nûmï se dokázaly shodnout ideovû rozdílné osobnosti jako Václav Benda, Václav Havel ãi Jaroslav abata. Pracoval s vizí politické a ekonomické plurality, rekonstrukce ústavnosti, rozvoje vzdûlanosti, duchovního dialogu ãi integrované Evropy. Hnutí za obãanskou svobodu tak dokonale pfiipravilo pûdu pro 17. listopad Tím spí e mrzí, Ïe nûktefií z jeho úãastníkû pozdûji naskoãili do vlaku obnovy studené války nebo interpretace devatenáct let star ch událostí coby antikomunistické revoluce. Texty v Literárních novinách ãi debaty v Masarykovû dûlnické akademii jsou jen v zvou za detailní a strukturovanou anal zu ãesk ch novodob ch dûjin. ance na reparát nicménû trvá. Mimo jiné proto, Ïe aã se to zdej ím médiím tfieba nezdá - vzpomínat a pfiem let mûïeme i jindy neï v letech kulat ch v roãí.

11 trend 11 Neznámí hrdinové z jedné po tovní série JI Í MALÍNSK KdyÏ se první opût ãeskoslovenské léto mûnilo v podzim, objevila se série známek s portréty muïû v uniformách, kombinézách a se jmény, která znali jen ti, kdo nebrali ohled na to, Ïe poslouchat cizí rozhlas je trestné. Tak díky známkám tehdy v prvních t dnech po kvûtnu 1945 poznávali napfi. kluci, které infikovala známá dûtská nemoc s cizokrajn m jménem filatelie, své nové hrdiny. Ale jejich obecná známost netrvala dlouho. Souãástí první informace o zahraniãním odboji se stala také dnes jen filatelistûm známá série neznám ch vojákû. Té je také vûnována na pohled útlá, námûtem nenápadná, ale obsahem i dosahem podávan ch informací hutná kniha Karla âerného, historika z Vysoãiny a poslance Parlamentu. Realizátorem tohoto zámûru lond nského ministerstva hospodáfiské obnovy byl vedoucí jeho odboru dopravy a po t JUDr. Antonín Tich ; obdrïel pro tento pfiípad exkluzivní pravomoci, a tak prosadil fie ení, které sice tlumilo nepfiimûfienou je itnost nûkter ch lidí ãeské komunity v britském exilu, zato v ak plnû dostálo uveden m bene ovsk m zámûrûm slouïit lidu a jeho potfiebám. Jména hrdinû, zvolen ch pro tuto sérii po tovních známek, byla zãásti (Tanãík, Jaro, Va- átko) v té dobû ãs. vefiejnosti více ménû známa, vût inou se v ak jednalo o muïe, ktefií sv mi jmény i osudy spl vali s desetitisíci jin ch. Vlastní tisk této po tovní série probûhl je tû v Anglii na poãátku roku 1945, do distribuce v âsr se dostaly bûhem srpnafiíjna téhoï roku. O v znamu tohoto filatelistického podniku pí- í v úvodu náãelník gen. tábu generál Vlastimil Picek a Zdenûk Fritéz, jenï ve stati Lond nská emise po tovních známek 1945 vyuïil i dostupné subjektivní prameny o aktivitách dr. Tichého. Karel âern se soustfiedil na rekonstrukci Ïivotních osudû protagonistû z tváfií této lond nské série. Vytvofiil tak vûjífi zajímav ch, namnoze strhujících Ïivotních osudû na ich hrdinû-demokratû. historie Npor. Jifií Král ( ) byl první velitel skupiny kolem na- eho konzulátu v Krakovû (jeho nástupcem se stal pozdûj í ministr a prezident-legionáfi Ludvík Svoboda); byl i jednou z prvních obûtí ne Èastné války o Francii v r V Tobruku za ne Èastn ch okolností vyhasl Ïivot je tû mlad ího vojína Franti ka Adámka ( ). Bûhem jednoho z mnoha soubojû s luftwaffe se uzavfiel dal í mlad osud jednoho z legendárních pilotû, ktefií se v létû 1940 úãastnili proslulé vzdu né bitvy o Británii havlíãkobrodského rodáka npor. Stanislava Zimpricha ( ). Jméno aktéra atentátu na Reinharda Heydricha rtm. Jozefa Gabãíka ( ) není nutné zvlá tû uvozovat. V razn velitelsk talent pfiedurãen podle v eho ke generálsk m epoletám vyhasl pfied 66 lety v pfiípadû tkpt. letectva Aloise Va átka ( ,). Podobn osud byl pfiedurãen úãastníkovi bitvy o El-Alamein a dal ích bojû v saharské severní Africe, neménû slibnému tkpt. gen. t. Pravoslavu ídkému ( ). V eobecnû znám je i osud a pfiíbûh Ïivota lounského rodáka npor. Otakara Jaro e ( ), nositele Zlaté hvûzdy hrdiny Sovûtského svazu. Válka si v obûtech opravdu nevybírala; a tak se mezi nû zafiadil i LangrÛv spolupracovník ze zdravotní sluïby tkpt. MUDr. Miroslav Novák ( ). Osm Ïivotních pfiíbûhû, z nichï kaïd by sám o sobû vydal na román ãi hran film, zachytil âern strohou fieãí bezpeãnû doloïiteln ch fakt i cenn mi dobov mi reáliemi fotografiemi, pfiípadnû i faksimiliemi pramenn ch dokumentû. Neménû cenné jsou i barevné reprodukce váleãn ch vyznamenání a fiádû, udûlovan ch protagonistûm knihy jak za jejich Ïivota, tak post mortem, pfiípadnû po listopadu 89. A samozfiejmû uznání zaslouïí i opût barevnû vyvedené reprodukce známek. Zámûr, provedení i vyznûní této navenek nenápadné knihy se sluãují pfiímo ideálnû odbornost, invenci i schopnost myslet na ãtenáfie sice pouãeného, ale ne dostateãnû odbornû vzdûlaného a orientovaného. Více neï velká slova pro nás znamenala vïdy fakta, souvislosti a hmatatelné ãiny. Tato kniha jich svou pfiístupnou formou a desítkami nápadit ch pfiíloh nabízí hned celou pfiehr- el. Schematické pfiedstavy o odboji, které pfieïívají silnûji a odolnûji, neï jsme sami sobû s to pfiipustit, nalézají v tématech tohoto druhu nejvhodnûj í Ïádoucí korektiv. Karel âern, MuÏi z lond nského vydání, vydala ve spolupráci s Merkur-Revue odboãka Jaromíra Neãase Masarykovy dûlnické akademie ve Îìáfie nad Sázavou, Jitka PrÛÏová Osmiãkov rok zahájil v Bruselu ministr zahraniãí J. Kavan jednání o vstupu âr do Evropské unie v Thunovském paláci (dosud sídle âeského zemského snûmu, dnes Poslanecké snûmovny) byla na slavnostní schûzi Revoluãního Národního shromáïdûní vyhlá ena republikánská forma státu, sesazena habsburskolotrinská dynastie z ãeského trûnu a prezidentem byl aklamací zvolen T. G. Masaryk; byla ustavena první vláda (tzv. v enárodní koalice) v ãele s K. Kramáfiem se slouãily ãeské pravicové strany vedeny agrárníky s vût í ãástí âs. strany národnû socialistické jako Strana národní jednoty v ãele s R. Beranem; po byla rozpu tûna a vût ina ãlenstva pfie la do Národního souruãenství parlament pfiijal Ústavní zákony o autonomii Slovenské krajiny a tzv. Podkarpatské Rusi; oficiální název 2. republiky znûl âesko-slovensko prezidentem âesko-slovenska byl zvolen dr. Emil Hácha, b val první prezident Nejvy ího správního soudu; dostal 272 ze 312 moïn ch hlasû byla jmenována nová vláda v ãele s R. Beranem a souãasnû i 2. autonomní slovenská vláda v ãele s J. Tisem; byla reorganizována vláda Podkarpatské Rusi (pfiedsedou zûstal A. Volo in) byly pfiijaty zásady nové organizace SNB; poãet pfiíslu níkû Bezpeãnosti dosáhl osob, ve Státní bezpeãnosti jich bylo abdikoval v arcibiskupské rezidenci v Olomouci císafi Ferdinand I. a na trûn dosedl jeho 18let synovec, Franti ek Josef I., kter vládl rekordních 68 let. (bek)

12 12 trend K velkolepé vefiejné konferenci v Brnû k 90. v roãí republiky Aktuálnost hodnot Masarykova âeskoslovenska JAROMÍR DUFEK Pod názvem Aktuálnost hodnot Masarykova âeskoslovenska se uskuteãnila ve dnech 22. a 23. fiíjna v historickém Snûmovním sále Nové radnice v Brnû vefiejná konference k 90. v roãí vzniku âsr. Uspofiádala ji Masarykova dûlnická akademie v Praze s finanãní podporou Statutárního mûsta Brna a pod zá titou brnûnského primátora Romana Onderky. V období úpadku politické kultury a obecné mravnosti jeví se odkaz T. G. Masaryka a jeho nejbliï ích spolupracovníkû Edvarda Bene e a Milana Rastislava tefánika jako stále Ïiv a podnûtn nejen pro politiky a vûdeckou obec, ale pro v echny obãany. Konference tohoto typu b vají mnohdy nudn m opakováním obecnû znám ch skuteãností a plan m historizováním, bez návaznosti na problémy souãasnosti. Tomuto nebezpeãí úspû nû ãelila naprostá vût ina pfiedná ejících i pofiadatelé brnûnské konference, která se se- la z podnûtu prof. B. BlíÏkovského, aktivnû pûsobícího v âesko-slovenském v boru. Na pfiípravû se obûtavû podílela fiada odborn ch, osvûtov ch a obãansk ch organizací, pfiední osobnosti a experti vysok ch kol, Akademie vûd âr i pfiedstavitelé státu. V závûreãné fázi nesla hlavní pracovní zatíïení Masarykova dûlnická akademie (MDA) ve spolupráci s âeskou obcí sokolskou, Skautem, Obcí legionáfiskou a Masarykovou spoleãností (ta se zaslouïila o vydání krásn ch pamûtních medailí pro sbûratele). V pfiilehlém Rytífiském sále a v Malém zasedacím sále byl pfiipraven hodnotn doprovodn program, úãastníci si mohli zakoupit publikace související s programem konference, jednání oïivila Komorní dechová harmonie (vedoucí doc. Dr. Z. Mikulá ek) a dûtsk soubor Púãik. politika Netradiãní pojetí JiÏ úvodní projev primátora Romana Onderky se vymykal netradiãním pojetím a smyslem pro humor dosavadním zvyklostem. Se státními svátky a památn mi dny b vají potíïe, fiekl primátor úvodem. Nûkdy nám na nich nûco nesedí. Brno zdaleka nebylo celé osvobozeno 26. dubna 1945, ( ) okupace v roce 1968 zaãala uï 20. srpna. Proã tyto okolnosti pfiipomínám? Prostû proto, Ïe ani situace s 28. fiíjnem 1918 není alespoà u nás v Brnû tak jednoznaãná. VÏdyÈ správu mûsta z nûmeck ch rukou pfievzal vládní komisafi Petr Körndlmayer z Ehrenfelsu aï o osm dní pozdûji, dne 5. listopadu A první ãesk starosta, sociální demokrat Karel Vanûk, jeho dva námûstci, mûstská rada a zastupitelstvo se ujali sv ch funkcí aï po opakovan ch volbách v únoru 1920, tedy aï 16 mûsícû po fiíjnu Masaryk a dne ek První den konference stfieda 22. fiíjna v raznû ovlivnilo vystoupení Pavla Rychetského, pfiedsedy Ústavního soudu âr, kter promluvil na téma T. G. Masaryk a dne ek. Následovala pfiedná ka prof. M. Bednáfie z Akademie vûd âr Masarykovo pojetí âsr a evropské jednoty. V roky k v roãí Horoucí vyznání slovenského spisovatele Dlouhotrvajícím potleskem bylo odmûnûno vystoupení b valého velvyslance Slovenské republiky v âr, spisovatele L. Balleka na téma âo by bolo zo Slovákov bez T. G. Masaryka a bez âeskoslovenska? Ne lo vûbec o bûïn referát, ale pfiímo o horoucí vyznání ãlovûka, pro nûhoï T. G. Masaryk, M. R. tefánik a E. Bene tvofií dodnes prazáklad spoleãenského vûdomí a kulturního dûdictví. Ocitujme alespoà závûreãné vûty jeho vystoupení, vûnované Masarykovû osobnosti: Veril v potrebu literárneho, vedeckého a filozofického vzdelania, lebo vedel, Ïe bez neho niet a ani nikdy nebude t ch naozaj mysliacich hláv Humanizmus bol mu vel kou prácou na sebe a v tom najlep om slova zmysle aj dielom pre v etk ch T. G. Masaryk bol vskutku vo svojich ãasoch aï neuveritelne realisticky mysliaci ãlovûk Dovidel d aleko dopredu. A za v etk ch nás, âechov aj Slovákov. Jeho duch nám nad alej tu ostáva ako vel ká v zva a zároveà ako nev edn dar. Po vystoupení L. Balleka zazpíval písnû Hvûzdy nad Brnem od J. Kainara a Rodn moj kraj od G. Dusíka ãesk pûvec Z. Sychra Ïijící trvale na Slovensku. Dal í pfiedná ky Také dal í stfiedeãní dopolední referáty se z rûzn ch hle- Masarykovo âeskoslovensko bylo podle mne nade v í pochybnost nejotevfienûj í ze v ech spoleãností, které kdy v Evropû spatfiily svûtlo svûta. Nám i svûtu roku 1994 pfiipomnûl K. R. Popper, jeden z ãeln ch myslitelû Evropy 20. století. Tolik svobody, kolik je moïno tolik fiádu, kolik je nutno. T. G. Masaryk Pravda vítûzí, ale dá to fu ku! Jan Masaryk na schûdcích letadla, kter m se roku 1945 vrátil z exilu. Moc kazí lidi absolutní moc kazí absolutnû L. MÀaãko Tyto citáty zdobily pozvánku na slavnostní shromáïdûní Masarykovy dûlnické akademie v Brnû k 90. v roãí vzniku samostatného ãeskoslovenského státu. Ä

13 Æ trend 13 disek zab valy aktuálními hodnotami Masarykova âeskoslovenska. UÏ názvy naznaãují tematické zamûfiení: Dr. I. Kamenec ze SAV Bratislava (Slovensko-ãeské vztahy v oblasti kultury v medzivojnovom období), prof. V. Olivová z UK Praha (Idea ãeskoslovenského státu), M. L.Neudorflová z AV âr (Realismus Masarykova konceptu humanitní demokracie), prof. F. Hejl (Idea ãsl. státu od Masaryka po A. Dubãeka), ãlen Zastupitelstva mûsta Brna za KSâM doc. J. KÛta (Bene ovo úsilí o bezpeãnost âsr po 2. svûtové válce), doc. F. Hanzlík z Univerzity obrany Brno (Pomoc americk ch krajanû pfii vzniku âsr), prof. B. BlíÏkovsk (Masarykova cesta kolem svûta za demokratické âeskoslovensko) a prof. J. Hroch z MU Brno (Filozofie E. Bene e a hodnoty Masarykovy republiky). Stfiedeãní odpolední pofiad: Prof. R. Doleãek z Ostravské univerzity (Masaryk a Kosovo), JUDr. J. Pinz a Mgr. P. Krátk z UK Praha (Státní svrchovanost role suverénních státû v éfie globalizace), rodem spfiíznûn doc.ing. B.Lacko z VUT Brno (Ze Ïivota M. R. tefánika), doc. V. Vondrá ek z UO Brno (První kroky v stavby ãsl.armády), Ing. M. Petroviã, pfiedseda âsv Bratislava (âechoslovák úctyhodné slovo), Ing. J. Stracelsk, Senec (Druhé delenie âesko-slovenska), Dr. J. Jaro -Nickelli, âesk svaz bojovníkû za svobodu (Restaurace habsburkismu v âr?), doc. Ing. M. Barvífi z VUT Brno (Dílo Tomá e Bati), prof. Ing. E. Mikelka, Bratislava (Európa, âeská a Slovenská republika ekonomická minulostˇ a budúcnostˇ), prof. St. Kuãerová, Brno (Ke smyslu na- ich dûjin). Sokolové a skauti Odpoledne dostali slovo i zástupci spolupofiadatelsk ch organizací. O pfiíspûvku Sokolstva ke vzniku âsr promluvil dr. J.Ne por a tématem Skauti v historii na í vlasti se zab val Ing. R. Vesel, oba z Brna. V závûru vystoupil prof. B. BlíÏkovsk, kter stfiedeãní program fiídil. Z Nové radnice se poté úãastníci pfiesunuli do kina Scala, kde zhlédli dokument re- Ïisérky Vûry Chytilové z roku 1990 T. G. Masaryk-Osvoboditel z Národního filmového archivu. Zaorálek: Svût se nám mûní pfiímo pfied oãima âtvrteãní program, fiízen Ing. Mgr. Du anem Krátk m, musel b t na poslední chvíli pozmûnûn, neboè místopfiedseda Poslanecké snûmovny Parlamentu âr Lubomír Zaorálek, kter mûl druh den jednání zahajovat, se dostavil nikoli vlastní vinou témûfi o dvû hodiny pozdûji. Ve stfiedu byl do pozdních veãerních hodin pfiítomen jednání Poslanecké snûmovny v Praze, odkud ãasnû ráno odcestoval do Brna, uvízl v ak v dálniãní kolonû. Jeho projev na brnûnské konferenci se setkal s velice pfiízniv m ohlasem. Upozornil, Ïe Ïijeme v dobû, kdy se nám svût mûní dramaticky pfiímo pfied oãima a my musíme b t pfiipraveni na tyto zmûny pohotovû reagovat. Nedostateãnû pracujeme s prameny, které mûly na Masaryka vliv. Právû on byl schopen rychle si osvojovat aktuální teorie a aplikovat je tváfií v tváfi skuteãnosti. Byl nejen hlasatelem hodnot, ale umûl s nimi pracovat a ãinit správná politická rozhodnutí. L. Zaorálek upozornil také na to, Ïe není dnes samozfiejmé prosazovat u nás hodnoty Masarykovy praktické humanity a demokracie. Projevují se snahy MasarykÛv odkaz rûzn m zpûsobem zlehãovat. Nûkteré nynûj í útoky na Edvarda Bene e jsou zastfien mi útoky na Masaryka, fiekl L. Zaorálek. Je ov em zapotfiebí rozli it ideologické negativistické útoky, ãasto velmi primitivní, od zdûvodnûné kritické reflexe doby a díla. Také souãasná heroizace bratfií Ma ínû je podle Zaorálkova názoru v rozporu s Masarykov m pojetím humanity. Kritizoval rovnûï neseriózní a zcela neprofesionální zpûsob, jak m byl obvinûn Milan Kundera z udavaãství. Jak jsme jiï uvedli, program druhého dne konference musel b t narychlo pozmûnûn. Pfied pfiíjezdem L. Zaorálka vystoupili prof. Ing. Arch. Vladimír lapeta z Fakulty architektury VUT (Brno, mûsto moderní architektury), PhDr. J. Malínsk z MDA Praha (Sociální demokracie v letech ) a J. Procházka z âsol Brno (âeskosloven tí legionáfii). Ve ãtvrteãním odpoledním programu vystoupili: Ing. arch. J. Kruml z V boru pro postavení památníku E. Bene e (Památník prezidenta E. Bene e v Brnû), JUDr. Z. Koudelka z MU Brno (Územní organizace státu), prof. Ing. M. Dokulil z Fakulty informatiky MU Brno (Oslovuje nás je tû nûãím TGM?) a pfiíspûvek Slovo je ãin pfieãetl prof. B. BlíÏkovsk za nepfiítomného autora prof. Z. Bene e z Ústavu ãesk ch dûjin FF KU Praha, kter musel z konference odejít z naléhav ch pracovních dûvodû. Uctûní památky Milady Horákové V prûbûhu konference vystoupil 78let slovensk v tvarník Ladislav âisárik. V emotivním projevu se vyznal z lásky k ãeskému národu a k Praze (kde studoval). Na jeho návrh uctili pfiítomní památku Milady Horákové minutou ticha. Ze zdravotních nebo jin ch závaïn ch dûvodû nemohli pfiednést plánované referáty prof. R. Kvaãek z UK Praha (svûj pfiíspûvek na téma Masarykova volba E. Bene e dodal v písemné podobû), prof. J. Keller z Ostravské univerzity (OhroÏení sociálního státu), dr. Václav Vrabec z Prahy (Programové materiály ãs. odboje) a dr. Jaroslav abata (Vznik âeskoslovenska ve svûtle jeho zániku). Závûreãné slovo patfiilo prof. B. BlíÏkovskému, kter ocenil zejména vystoupení pfiedsedy Ústavního soudu P. Rychetského a místopfiedsedy Poslanecké snûmovny Parlamentu âr L. Zaorálka. ZdÛraznil, Ïe na e zemû potfiebuje pfiekonat souãasnou duchovní bídu a Ïe je nejvy í ãas rozvíjet v 21. století masarykovské hodnoty. Po ukonãení programu byly v kinû Art zájemcûm promítnuty dokumentární a hrané filmy s tematikou konference. Ve keré materiály z obou dnû konference budou uvefiejnûny ve sborníku. Jeho redakãní uzávûrka byla 31. fiíjna. Sborník je moïno si objednat na adrese: Masarykova dûlnická akademie, odboãka Brno, Masarykova 31, Brno.

14 14 trend Migrace jako fenomén PETR OSVALD Je velmi ne Èastné, Ïe na e demokratické zákony (a to platí pro celou Evropu), mohou b t zneuïity nedemokratick mi silami, a pokud k tomu dochází, je na í, a mojí povinností ctít v prvé fiadû morální princip, i kdybychom tím mûli riskovat soudní postih. Mám totiï obavu, Ïe se morální rozmûr z na í politické scény pomalu vytrácí, a to je nejvût í hrozba. Hrozba pro Evropu a hrozba pro demokracii jako takovou. Myslíte si, Ïe prakticky neregulovan pfiíliv migrantû, tak jak jsme ho dnes svûdky, je skuteãn m pfiínosem pro Evropu? Neskonãí nakonec tak, Ïe zde migranti nenajdou uplatnûní a budou nechci fiíci zneuïívat, ale nucenû vyuïívat ná sociální systém, a to pouze v tom lep ím pfiípadû, kdy jsou tady legálnû. Na jednom semináfii jsem sly el, Ïe EU bude do roku 2030 potfiebovat dal ích 50 mil. migrantû na udrïení pracovního trhu a dûchodového systému. Já se ptám: Bude to pak je tû Evropa? Kolik z migrantû, ktefií dfiíve pfii li napfi. do Nûmecka a Francie za prací, v druhé generaci pracuje a kolik jich vyu- Ïívá nebo zneuïívá sociální systém? Kolik budeme napfi. v roce 2060 potfiebovat migrantû, aby vydûlali na na e dûchody a dûchody migrantû, ktefií pfiijdou do roku 2030? Vejdeme se sem v ichni? Netvofiíme tímto náhodou situaci, která zapfiíãiní zv en rasismus a moïn nástup fa ismu? politika V Plzni je v souãasné dobû nezamûstnanost kolem 3% a tak i napfiíklad ti z romské komunity, ktefií mají zájem pracovat, najdou adekvátní uplatnûní. Jako ghetto nelze téï asi definovat dva domy, kde Ïije cca 150 RomÛ, coï je místo s nejvût í koncentrací romského etnika ve mûstû. PlzeÀ v ak má zcela nov problém, a tím jsou zahraniãní pracovníci, ktefií pfiicházejí do firem pûsobících v Plzni, a které zde nemohou najít dostatek místní pracovní síly. V souãasné dobû má PlzeÀ 170 tisíc obyvatel a oficiálnû je zde zhruba 16 tisíc zahraniãních pracovníkû. Podle odhadu leze fiíci, Ïe je zde zhruba stejn poãet zahraniãních pracovníkû nelegálnû, coï pfiedstavuje dohromady asi 20% obyvatel. Dosud se jedná pfiedev ím o obãany Vietnamu, Mongolska, Ukrajiny a dal- ích b val ch republik Sovûtského svazu. Na tento, pro âr zcela nov trend, ale nejsme pfiipraveni. K masívnímu pfiílivu zahraniãních pracovníkû do lo v nedávné dobû, a velice rychle. Vût ina plzeàsk ch obãanû tedy zatím neví, zda tento fenomén mají vnímat pozitivnû nebo se ho mají v raznûji obávat. Jsou z nûj spí e pfiekvapeni. Dochází ale k prvním konfliktûm, zvy uje se drobná kriminalita a podobnû. Jak tento nov problém ale fie it? Za ne Èastné bych pova- Ïoval, kdybychom se zahraniãním pracovníkûm a potencionálním migrantûm nevûnovali a dopustili se stejn ch chyb jako stará Evropa. Se znaãn m nárûstem problémû mûïeme poãítat po schválení zákona o zelené kartû, kter pfiipravila nynûj í vláda. Základním problémem je fakt, Ïe zelená karta sice nafiizuje obãanu cizí zemû opustit na e území do dvou mûsícû pro ztrátû zamûstnání, ale nikdo nefie í, jak tento pracovník zaplatí cestu domû a dal í náklady s tím spojené. Podle tohoto systému mu nezb vá nic jiného neï zde setrvat a své Ïivotní náklady hradit z nezákonné ãinnosti. Nikdo se také nezab vá zdravotní kontrolou a dal ími aspekty pfiíchodu tûchto pracovníkû a nebezpeãím vzniku a pfienosu rûzn ch epidemií. Zelená karta respektuje pouze jedinou, témûfi náboïenskou, pravicovou pouãku trh fie í v e. ízená migrace mûïe b t skuteãn m pfiínosem pro na i spoleãnost. Znamená to ale pfiedev ím práci s migranty, coï pfiedstavuje nejen jazykovou vybavenost a kvalifikaci, ale téï péãi o jejich pobyt a ochranu pfied mafií jejich místní národnostní komunity a v emi, ktefií si na jejich úkor vytváfiejí v nosn obchod. Naopak je tfieba podporovat jejich dlouhodob kontakt s majoritní spoleãností. Autor je zastupitelem mûsta Plznû a 1. viceprezident COTER ve V boru regiónû v Bruselu. JOSEF MORÁVEK Padesátilet v sledek To se podafií jednou za padesát let, fiekl mi jeden gratulant k úspûchu ve volbách do krajsk ch zastupitelstev. Chtûlo by se fiíci, Ïe to byl stolet úspûch, ale znûlo by to nabubfiele. Îe tyto volby byly referendem o stávající ãinnosti vládní ODS, které sekundovaly dva pfiívûsky, není pochyb. Jeden pfiívûsek je velice star, dalo by se fiíci protfiel, leã zdá se, Ïe ponûkud skomírající. Druh je rádoby junáck, leã nevyzrál, kter se usala il asi na nesprávném místû. Chtûl mlsat, o nic jiného mu asi ne lo. Proã onen veleúspûch? Jistû vhodná volební témata. Jistû enormní nasazení pfii zdûvodàování sociálnûdemokratick ch zámûrû. I práce stovek aktérû na rûzn ch úrovních. Lze se ale ptát staãilo by to? ZdÛvodnûní je tfieba také hledat hloubûji. Je to také vnímání na ich obãanû na spoleãenské prostfiedí, ve kterém obãané chtûjí Ïít. âe- i mají tradiãnû a dlouhodobû zakofienûné sociální cítûní. Ideály husitství to zapoãaly. Ne ony následné bojovné akty, ale touha po spofiádaném, pfiátelském Ïivotû, bez excesû pran fiovan ch Husem. Není to nûjaké rovnostáfiství, tak proslavené minul ch reïimem. Jsi-li schopn, pracovit, pomûïe sobû, ale i dal ím. Ba- Èové toho byli pfiíkladem. V sledek voleb byla i reakce na ãeskou privatizaci, kterou se chtûli nûktefií jejich startéfii a realizátofii proslavit. Pokud moïno aï k Nobelovû cenû za ekonomii, leã pouze roz ífiili po svûtû ekonomick termín tunel. Vjem o fiadû podivn ch, enormních a bleskov ch zbohatnutí nûkter ch jednotlivcû mají obãané pod kûïí. A není to závist. Aã tomu tak asi nefiíkají, ale cítí, Ïe se setkávají se zkázou morálky. A to jim vadí. Obãané cítí, Ïe dochází ke znaãné demoralizaci spoleãnosti. Mnoh m to není jedno. I v tom je odpovûì voleb. Hlasováním dali najevo, Ïe i v tomto ohledu oãekávají pomoc, zmûnu. Obrovsk volební v sledek je také obrovit m závazkem. Je tfieba na nûj neustále myslet, soustavnû si ho pfiipomínat. Jen tak je vliv vítûzství dlouhodobû udrïiteln. Nezpan tût. Pokornû vnímat ideály spoleãnosti. Rozvíjet bohat, sociálnû orientovan stát. Není tfieba dále zdûvodàovat, vysvûtlovat, co je tfieba. VÏdyÈ v názvu strany je v e obsaïeno. Autor je tajemníkem ústfiedí DTJ

15 trend 15 Na e svátky a oslavy ANTONÍN RA EK Nepatfiíme zrovna k zemím, které by si potrpûly na svátky, jako je na nû v Evropû nej tûdfiej í Norsko, ale i Nûmecko, Rakousko a tfieba Slovensko; ty na e tradiãní i z novodobé historie se lehce vejdou do pouhého ãtrnáctidenní. Mnohdy padnou na sobotu a nedûli nebo se pfiekr vají. Nûkdej í 1. leden jako Nov rok a de facto nutné volno po Silvestru, se stal i státním svátkem zrodu âeské republiky Velikonoce zaberou pouh jeden pracovní den. Nejspí proto nám senátofii chtûli pfiidat Velk pátek jako dal í svátek, takïe Velikonoce bychom si uïívali po ãtyfii dny. Nebo dokonce, podle slov jednoho knûze bychom v radosti mohli proïít dnû pût, jeden ze senátorû ODS Jaroslav Kubera totiï navrhoval posvûtit volnem i Zelen ãtvrtek. Nedalo se postfiehnout, nemíní-li svûj návrh ironicky. Ale jak se ukázalo, téma je dramatiãtûj í. Martin Mejstfiík se k Velkému pátku a Zelenému ãtvrtku jako státním svátkûm vrátil a Senát je odcházejícímu senátorovi schválil jako odchodné spolu se statisícovou odmûnou. Snad Poslanecká snûmovna bude moudfiej í. Kdopak by nezûstal radûji doma, neï se pachtit do práce ãi do koly? Na první pohled se zdá, Ïe tak uvaïuje vût ina lidí. A mûïe b t tudíï kaïd obãan rád, Ïe nám zákonodárci ãas od ãasu poãet svátkû rozmnoïují. Ale opravdu pfievaïuje pfiesvûdãení, Ïe ãím více svátkû, tím jsou lidé spokojenûj í? Stálo by to za v zkum vefiejného mínûní. Oz vají se totiï stfiízlivûj í hlasy, Ïe pfiedstava, jak kaïd ãlovûk ve sváteãní den s pracovním volnem myslí zrovna na to, co se slaví, je dost bláhová. UÏ jen proto, Ïe 1. máj se nám ani po málem dvou desítkách let nepodafiilo rehabilitovat a na 8. kvûten z trochu po etilého podnûtu Milo e Zemana jsme si nezvykli. Také nikdo si zas tak pfiíli nedává práci s tím nám nûco novûj ího fiíci o Janu Husovi, Cyrilovi a Metodûjovi, Svatém Václavovi, svátku ãeské státnosti nebo znovunabytí svobody. (Pokud pfiehlédneme novou patnáctou cimrmanovskou hru âeské nebe.) Mnoho lidí má naopak pocit, Ïe fiadou svátkû se jim rozbíjí pracovní t den. O tom, co si myslí podnikatelé nemluvû. Lidé by lehce oïeleli památeãní dny za pfiedpokladu, kdyby tfieba místo toho mûli volno mezi vánoãními svátky a Silvestrem nebo t den dovolené navíc. Z hlediska rozvoje ekonomiky by to bylo opatfiení zjevnû efektivní. Letos jsme si svátkû docela uïili, rok konãil osmiãkou, takïe bylo co slavit, ale i neslavit, spí s mementem vzpomínat, jako tfieba 25. únor nebo 21. srpen. Nyní máme za sebou 90. v roãí zrodu âeskoslovenské republiky. Zhostili jsme se ho docela slu nû. Média se vracela do historie, sem tam se i zasvûcenû diskutovalo. Dozvûdûli jsme se plno vûcí, o nichï jsme nevûdûli, nebo se na nû pozapomnûlo. Armáda se po tfiiadvaceti letech vrátila k vojensk m pfiehlídkám. Musela zvolit nepfiíli vhodnou Evropskou tfiídu, Letenská pláà se stala staveni - tûm. I tak se srovnávalo. Nûkomu nemuselo b t pfiíjemné pfiipomenutí, Ïe tenkrát lo o demonstraci moci, nyní prezentaci stavu na í obrany. Koneãnû koncepce pfiehlídky to potvrdila. Armáda sice pfiedvedla stupeà své pfiipravenosti, ale spolu s policií a zejména integrovan m záchrann m systémem. Aãkoli bylo patné poãasí, pfii- lo víc lidí, neï organizátofii poãítali. A aï na v jimky v ichni byli spokojeni. Samozfiejmû se ozvaly kritické hlasy, Ïe jde o zbyteãné v daje, které by jinde poslouïily lépe. Ale dá-li resort obrany s roãním edesátimiliardov m rozpoãtem tfieba jednou za pût let deset patnáct miliónû na pfiehlídku, není to zase nic tak provokujícího. Nemluvû o tom, coï by vojen tí psychologové a sociologové potvrdili, Ïe podobné aktivity podporují soudrïnost vojsk, vedou k vy í mífie ukáznûnosti i péãi o svûfienou techniku. Doufejme, Ïe tak vyznívají i nynûj í oslavy 17. listopadu jako pfiedpoklad a generální zkou ka na pfií tí dvacáté v roãí. Zvlá È kdyï dochází k bilancujícím diskusím a srovnávání s první republikou, která na budování základû demokratického státu mûla stejn poãet let. Se Ïlut m sluníãkem Jsou to vymoïenosti. AÏ uvidíte na nûkterém v robku malé Ïluté sluníãko ohraniãené krátk mi zoubky paprskû v modré barvû a uvnitfi tohoto krouïku modré koleãko s hvûzdiãkami Evropské unie, vûzte, Ïe jde o v robek, kter získal ochranu evropského zemûpisného oznaãení. Na mezinárodním templu je - tû najdeme oznaãení Indication géographique protégée. Po esti letech jednání, diskusí a rozhodnutí vybojovalo si evropskounijní sluníãko âeské pivo. MoÏná pro nûkoho nezasvûceného maliãkost, ale pro odborníky vûc dûleïitá. Má uãinit krt pfies rozpoãet v elijak m napodobeninám, které pravidla poctivosti pfiecházela. (ivp) Ústav pro studium totalitních reïimû má studovat historii. Zaplétá se ale i do politiky tak ne Èastnû, Ïe dochází k bumerangovému efektu, kter po kodil a dál bude kodit pfiedev ím ODS, která jej posvûtila, coï se pfiestalo líbit i jednomu z duchovních otcû pfiedsedovi Senátu Pfiemyslu Sobotkovi. Jak pí e Petr Uhl, fieditel Pavel Îáãek je absolvent Ïurnalistiky, jeho námûstek Miro Lehk nemá vysokou kolu vûbec, mluvãí ústavu je absolventem slévárenské prûmyslovky. Autor textu o Kunderovi Adam Hradílek dosáhl bakaláfiského stupnû studia. Jeho nadfiízen Vojtûch Ripka je politolog. Historiky fieditel z ústavu propustil. Ústav pfii el v Respektu s údajn m udavaãstvím Milana Kundery, coï vyvolalo Kauza Kundera odpor intelektuálû, ktefií v sekundárním kroku ovlivnili i mínûní dal ích lidí, coï se promítlo i do v sledkû voleb. Milan Uhde pfiipomíná vlastní pfiíbûh z roku 1950: Jako jedenáctiletého mne zcela uchvátil Pavlík Morozov ta zrûdná legenda o chlapci, jenï udal rodiãe z politick ch dûvodû. Hltal jsem to jedním dechem a s Morozovem souhlasil. Proã bych teì mûl soudit Kunderu? Soudím sám sebe. Za svoji tehdej í zaslepenost. Tomá Zahradníãek napsal: První zákon historikova fiemesla praví, Ïe pfied vyuïitím jakéhokoli zdroje má provést,kritiku pramene : musí vyjasnit, kdo, kdy, proã, pro koho a na základû ãeho informaci vytvofiil, a uváïlivû posoudit míru její pravdivosti. Ale tohle pfiece mûïe chtít od profesionálû. Uvidíme, jak se zachovají senátofii, kter m fieditel ústavu bude právû pfiedávat v roãní zprávu. (ar)

16 16 trend Takhle pálí Paroubek, uãí se od AmeriãanÛ Odborníci se shodují na tom, Ïe âssd pfiedvedla velmi profesionální pfiedvolební kampaà, zfiejmû nejpovedenûj í v krátké historii ãesk ch voleb. Sociální demokraté se uï na svém jarním sjezdu navlékli do oranïov ch hokejov ch dresû a pfiirovnali svûj cíl vyhrát podzimní volby k slavné misi hokejistû v olympijském Naganu. Nebrali si servítky ani pfii sv ch vyjádfieních o nejvût ím rivalovi, ODS. A mohutn náklaìák byl chytr m marketingov m tahem, kter lákal pfiedev ím muïskou ãást voliãû. OranÏové <Nagano> skonãilo 13:0 v krajích a debaklem pro modré také v Senátu. Tereza Nosálková v Hospodáfisk ch novinách, Vûrohodnost a splnitelnost slibû Vûrohodnost i splnitelnost slibû je dána tím, Ïe v praktick ch ãinech bude systematicky pûsobit slíben m smûrem. CoÏ prakticky znamená Îe se nejdfiíve zru í poplatky ve zdravotnictví a pak se soc. dem. bude snaïit postupnû splnit svoje programy. Vûfiím, Ïe tak budou postupovat v echny krajské reprezentace. Proã nejvíce obãany popudily právû poplatky? Pro seniory jsou zátûï, pro jiné tfiicet korun není zas tak stra ná suma! Stalo se nûco, s ãím ODS nepoãítala. Lidé totiï masovû pochopili, Ïe poplatek tfiicet korun vûbec nemá omezit zneuïívání lékafiské péãe, ale je to zaãátek placeného zdravotnictví, a to ve v znamné mífie. To lidi pochopili velmi správnû a také to dosti ráznû odmítli. Nepfiispûl k tomuto poznání pfiíklad Slovenska, kde tamní řekli napsali pravicová vláda také dojela i na reformu zdravotnictví? Urãitû Vláda ale zatím nebudí dojem kotvy pro obãany v tûïk ch dobách. Nebudí pfiíli dobr dojem ani v Evropské unii, které bude âesko od ledna pfiedsedat. Proã? Svoji aroganci si mûïe dovolit proto, Ïe sociálnûdemokratická vláda jim vyãistila a stabilizovala za nemal ch nákladû bankovní systém, takïe vláda nemusí fie it problémy jako vût- ina západoevropsk ch vlád. Tato vláda je nebezpeãná zemi ze dvou dûvodû. Udûlala patné reformy, nasmûrovala zemi patn m smûrem, zru ila progresivní zdanûní, zru ila investiãní pobídky, hrozí, Ïe napáchá je tû velké kody jako pfiedsednická zemû Evropské unie. V evropsk ch strukturách se staví spí e do pozice neustál ch r palû. Hlavní strana vládní koalice ODS není vlastnû ani integrovaná v evropsk ch strukturách. Jan Mládek, ekonom, v rozhovoru Jifiího Vavronû a deníku Právo Antipoplatkáfi KdyÏ se je tû pfied víkendem nûkdo zeptal, jak vidí své ance, byl fieditel vrchlabské nemocnice Václav Dryml z âssd radûji opatrn. Proti nûmu totiï na Královéhradecku stál uznávan éf fakultní nemocnice Leo Heger za ODS. Dryml, je - tû pfied dvûma lety <zl > námûstek ministra zdravotnictví Davida Ratha, pfiesto vyhrál dostal víc neï polovinu hlasû. A právû na Drymla sedí typ <antipoplatkáfie>. Jeho kampaà se totiï toãila právû kolem klíãov ch témat: ru ení poplatkû a zákazu privatizace nejvût- ích státních nemocnic. Ostatnû Dryml, kter jako námûstek tvrdû el po zadluïené VZP, na sebe strhával pozornost uï mûsíce pfied volbami právû tím, Ïe jeho soukromá nemocnice odmítala poplatky od lidí vybírat. Pojízdné prodejny, které sliboval do zapadl ch podhorsk ch vesnic, uï byly spí nûco navíc. Vojtûch BlaÏek, v Hospodáfisk ch novinách, z Hrozí pokuta ZvefiejÀovat tajné zprávy se nevyplácí. Znovu a znovu se o tom pfiesvûdãuje redaktor âeského rozhlasu Jan Hrbáãek, kter pfiedloni v ãervnu získal na zasedání brannû-bezpeãnostního v boru Snûmovny vût- í ãást tzv. Kubiceho zprávy a odnesl ji do rozhlasu. UÏ ho za to vy etfiovala protikorupãní policie, ale nakonec pfiípad odloïila. Teì se aktivity ujal Národní bezpeãnostní úfiad a Hrbáãkovi hrozí pûtimilionová pokuta za to, Ïe s obsahem zprávy seznámil své nadfiízené. Pokud tato logika NBÚ projde, máme se na co tû it. Na fiadû budou vrcholní manaïefii âeského rozhlasu, ktefií rozhodli o vyvû ení Kubiceho zprávy na webové stránky âro. MediaÏurnál, zpravodaj Syndikátu novináfiû âr, v záfií 2008 Tûlov chovné lékafiství Nedá mi to, abych se také nevrátil k tragické smrti mladého ruského hokejisty âerepanova. NedokáÏu pochopit, jak mûïou nûkde cpát do klubû a hráãû miliardy a nemít na stadionu aspoà to nejzákladnûj- í zdravotní vybavení pro resuscitaci. VÏdyÈ ten defibrilátor stojí oproti tomu, kolik berou hráãi v ruské lize, jen maliãk zlomek. Kdybych to mûl pfienést na ãeské pomûry, tak mi vadí, Ïe se u nás zru il systém tûlov chovného lékafiství. Tam mûli doktofii v echny vrcholové sportovce dûkladnû podchycené, dûlali jim kompletní prohlídky vãetnû zátûïov ch testû. Troufl bych si fiíct, Ïe jim by se pfiípad âerepanov nestal Miroslav Pospí il, basketbalov trenér v deníku Sport, Jazzová sekce KdyÏ se v roce 1971 podafiilo po dvouletém snaïení zaregistrovat organizaci s názvem Jazzová sekce, ani její zakladatel Karel Srp netu il, jak fenomén se z ní bûhem nûkolika let stane. K Jazzové sekci se postupem ãasu pfiidávali nejen hudebníci, ale i spisovatelé, herci a v tvarníci, ãímï vznikla multikulturní instituce, ojedinûlá obzvlá tû tím, Ïe se jí díky vyu- Ïití v ech moïn ch mezer v právním systému podafiilo dlouhá léta setrvat na legální platformû. Od svého vzniku vydávala organizace vlastní periodika a ãasto se na kulturním dûní podílela i samizdatov m tiskem, jako tomu bylo v pfiípadû Hrabalova románu Obsluhoval jsem anglického krále. Dokumentární film Ale e Kisila pfiipomíná nûkolikalet boj zatvrzel ch umûlcû proti leckdy paradoxním rozhodnutím právních institucí, kter m se Jazzovou sekci podafiilo oslabit aï v polovinû osmdesát ch let uvûznûním nûkolika ãlenû. Nové knihy o pofiadu ât2 v re- Ïii Ale e Kisila

17 trend 17 Finanãní krize pro nás nic nového Je to katastrofa: ekonomika stagnuje, burza se blíïí k nule, kurz mûny klesá a podléhá spekulativním v kyvûm, nezamûstnanost a nespokojenost obyvatel roste, banky vykazují fiadu pohledávek jako bonitní, pfiestoïe se jejich hodnota blíïí nebo rovná nule. Ekonomick rûst klesá tak závratnû, Ïe se zmûnou jeho trendu lze, v pfiípadû pozitivního v voje, poãítat tak v horizontu pûti let Nenechte se m lit, nepopisuji souãasnou ekonomickou situaci USA, Evropy nebo jiné ãásti svûta. To je jiï historick popis stavu âr na poãátku roku To, ãím dnes prochází USA, Evropa a prakticky cel svût, není pro nás ãeské obãany ve svém principu nic nového. Ve velice obdobném stavu se nacházela ãeská ekonomika na poãátku roku To byl v sledek rádoby liberálního vedení zemû pod taktovkou ODS. AÏ 8 let vlády âssd bylo schopno provést nápravu a zafiadit na i zemi mezi fungující ekonomiky. Dnes stojí pfied obdobn m problémem USA, EU a cel svût. Pfiíznaky a trendy v voje tolerovaly bohuïel nejen pravicové, ale i levicové vlády. U nás, jako v mûnící se a nestabilní ekonomice, byl dopad rádoby liberálních experimentû mnohem rychlej í. Silné ekonomiky USA a Evropy si musely trochu poãkat. O to je dnes pro nû dopad volnotrhov ch teorií bolestivûj í a bohuïel, pfiestoïe jsme tímto procesem jiï pro li, nemine celosvûtová krize ani nás. To je zpûsobeno globálními vazbami a globálními vlastnick mi a obchodními vztahy. ada na ich pravicov ch ekonomû vystudovala v dobû b valého reïimu, a tudíï zná teorie kapitalistické spoleãnosti vût inou pouze z v kladû marxistick ch ideologû a na problémy globálních ekonomik a globálního kapitálu pouïívá pouãky, které platili v dobû poãátkû parního stroje a transmisí. Tyto pouãky pak praktikuje na fie ení problémû souãasné EU, kdy tím pádem pûsobí slu - nû fieãeno exoticky. NemÛÏeme ãekat mediálnû silná vyjádfiení evropsk ch pfiedstavitelû s vyuïitím neslu - n ch slov, jak jsme na to zvyklí z momentální domácí politické scény. Pfiedstavitelé ostatních evropsk ch zemí se vyjadfiují decentnû a diplomaticky, a proto musíme mnohem váïnûji vnímat i men í politické náznaky a doporuãení. Oni nám nikdy neukáïí jste jedniãky, i kdyï by to s nejvût í chutí udûlali. Pfiitom by mohlo b t, pod vedením jin ch pfiedstavitelû, ãeské pfiedsednictví vnímáno s velk m oãekáváním. Kdybychom ukázali, Ïe na e republika pod vedením âssd podobn m krizov m v vojem úspû nû pro la. Îe se zásluhou krokû soc. dem. vlády prakticky vûbec nenaplnily krizové scénáfie, a Ïe tudíï mûïeme Evropû a svûtu nabídnout nejen na- e zku enosti, ale téï ukázat, Ïe na e malá zemû má na to, aby pfiispûla k fie ení celoevropského problému. To by bylo nûco. To by stoupla na e hodnota a hrdost. A mûli bychom na to. Petr OSVALD Autor je 1. viceprezidentem Komise pro teritoriální kohezní politiku a ãlenem pfiedsednictva socialistické frakce (PES) ve V boru regionû v Bruselu âestné prohry v druhém kole Jediné tfii v hry na podzim ve volbách získala ODS pouze v Praze. Ty se tam konaly jen do horní komory Parlamentu, kde konãí kaïdé dva roky mandát tfietinû senátorû. Letos poprvé postoupili v ichni tfii kandidáti soc. dem. v Praze do II. kola. O jednoho víc se jich podafiilo sociální demokracii dostat do II. kola jen 16. listopadu 1996, kdy mûly senátní volby premiéru a v Praze se volilo ve v ech 10 obvodech. V sledek z prvních senátních voleb se soc. dem. v Praze nepodafiilo pfied r nikdy opakovat. Odli nost praïsk ch voleb charakterizuje fakt: zv - il-li v regionech mimo Prahu volební úãast odpor mnoha obãanû k tzv. reformû sociálního státu, v Praze volební úãast v I. kole (kde se rozhoduje o postupu kandidátû) ve srovnání s rokem 1996 v raznû poklesla (v %): Obvod: ,48 40, ,24 36, ,69 49,22 (bek) Zanedlouho budeme pfiedsedat Evropské unii. V nedávnosti to mohlo vyznít i tak, Ïe budeme nejmocnûj í zemí v Evropû. Na i panovníci budou témûfi celou Evropu koãírovat, potaïmo fieãeno ovládat. Tak jsme na tom v minulosti nikdy nebyli. Leda za Karla IV. Samozfiejmû tomu tak nebude. O ovládání nemûïe b t ani fieã. Ale ovlivàovat ji budeme trochu moci. Budeme-li na to mít schopnosti, kapacitu a dokáïeme-li vdechnout nebo alespoà pfiidat duchu souãasného evropanství cokoliv, co trvale posílí evropskou harmonii a rovnováhu, zaloïenou na co nejvût í mífie svobody. Za pár mûsícû se na nás bude Evropa dívat je tû trochu více. Zatím jsme se pfiedvádûli víc neï dost zvlá tnû. Zatím si Evropa asi myslí, Ïe v té ãeské kotlinû Ïije divn spolek. Evropské paradoxy Dosud jsme disponovali raritními názory, s prazvlá tními názory nûkter ch politikû; zejména hlavy státu. Je také ãesk m specifikem, Ïe obãané zvolili nejvíce europoslancû ze strany, jejíï patriarcha je svûtov m euroskeptikem. Je celoevropsk ch paradoxem, Ïe souãasné snaze schovat se pod de tník EU pfiedcházelo rozdrobení velk ch státních útvarû: Rakousko-Uherska, Sovûtského svazu, Jugoslávie. To musel pfiijít a odejít Hitler, Stalin, Tito a dal í, aby politici, ale i obyvatelé novû vznikl ch státû, vût inou státeãkû, pochopili, Ïe ve sjednocené Evropû je síla. Na i euroskeptici by mûli koneãnû pochopit, Ïe jedinû pod plá tûm semknuté Evropské unie je nejsnadnûj í trvalé udr- Ïení demokracie na eho státu. Není snad volební poráïka na ich obãanskodemokratick ch konzervativcû dal- ím dûvodem, proã by na e vztahy s EU mûly b t v souladu se zájmy na eho lidu, s na í státnosti a na í demokratickou orientací? Josef MORÁVEK

18 18 trend Zostfiující se vztahy na Dunaji O Slovensku se mluví jako o stfiedoevroském hospodáfiském tygru a podle v eho se toto hodnocení nemusí t kat jen na eho prostoru. Podle studie Mezinárodního mûnového fondu vûnované perspektivám svûtového hospodáfiství by rûst slovenské ekonomiky mûl v leto ním roce dosáhnout 7,4 procenta po loàsk ch témûfi deseti a pûl procentech. A i kdyï v následujícím roce je pfiedpokládán rûst ve v i 5,6 procenta, byla by Slovenská republika podle prognózy opût nejrychleji se rozvíjející ekonomikou v Evropské unii. Sloven tí sousedé A jak jsou na tom sloven tí sousedé a partnefii z Vi egrádu? Ekonomika stfiední Evropy by mûla v leto ním roce dosáhnout rûstu na úrovni 4,6 procenta a v budoucím roku v prûmûru asi 3,6 procenta. âeská ekonomika podle prognóz zpomalí z loàsk ch 6,6 procenta v tomto roce na leto ní 4 procenta v budoucím by mûla poklesnout aï na 3,4 procenta rûstu. Vcelku podobná jsou i ãísla vyjadfiující rûst polské ekonomiky: loni 6,6 procenta, letos asi 5,2 a pfiedpoklad pro rok 2009 je 3,8 procenta. V této chvíli je zjevnû nejhor í hospodáfiská situace v Maìarsku, které v loàském roce dosáhlo hospodáfiského rûstu 1,3 procenta HDP, pro leto ní rok MMF pfiedpokládá rûst 1,9 procenta a v následujícím roce 2,3 procenta. Chorá maìarská ekonomika Hospodáfisk v voj samozfiejmû ovlivní recese zpûsobená poslední hospodáfiskou krizí vze lou ze Spojen ch státû a nûkteré pfiedpoklady rûstu se nemusí zcela naplnit. Co je v ak jiï dnes jisté, Ïe krize, na rozdíl od âeska, Slovenska ãi Polska jiï tvrdû udefiila na chorou maìarskou ekonomiku. Situace se stala natolik váïnou, Ïe MMF, Svûtová banka a Evropská unie poskytnou maìarské ekonomice obfií pûjãku v celkové v i 25,1 miliardy dolarû. Bez ní by Maìarsko moïná zaïilo bankrot. Svoji souãasnou hospodáfiskou situaci Maìarsko nese velmi tûïce, byè by se dalo fiíct, Ïe za posledních dvacet let svět z krize prakticky nevy lo. Je to frustrující situace nejen po období kádárovského blahobytu, kter m se Maìarsko vymykalo z obrazu dal ích tehdej ích socialistick ch zemí. Je to také poniïující protiklad v em nacionálním ambicím Maìarska a roli, kterou by chtûlo v regionu hrát. Vytváfií se tak nebezpeãná politická v bu ná smûs, která neohroïuje jen samotné Maìarsko. VáÏná komplikace Není pochyb o tom, Ïe právû trudná sociální situace dne - ních MaìarÛ umocàuje nûkteré extrémistické síly a také zpûsobuje, Ïe ani relevantní politické strany nejsou imunní k rozdm chávání nacionalistick ch a xenofobních proudû ve spoleãnosti nebo alespoà k jejich vyuïívání. V oãích mnoh ch by Maìarsko nemûlo problémy, kdyby nebylo zejména Trianonské smlouvy a stále existovalo 64 uhersk ch Ïup. A samozfiejmû nebylo Slovensko. Dnes si uï málokdo neuvûdomuje, Ïe se jedná o skuteãnou krizi vztahû Maìarska a jeho sousedû. Události z fotbalu v Dunajské Stredû Do tohoto kontextu patfií i události z Dunajské Stredy, kde policie pfii fotbalovém zápase místního klubu s bratislavsk m Slovanem zasáhla proti provokujícím a útoãícím chuligánûm, mezi kter mi byla i fiada fotbalov ch rowdies z Maìarska. Ti jsou povûstní tím, Ïe souãasnû tvofií jádro nacionalistick ch organizací a bojûvek v Maìarsku. O jejich podílu svûdãí, Ïe patnáct ze estnácti pfiedveden ch osob maìarské národnosti bylo z Maìarska. Podle místopfiedsedy slovenské vlády Du ana âaploviãe události, jak uvedl ve Slovenské televizi, nebyly náhodné a konfrontace s pofiádkov mi silami byla dopfiedu pfiipravována. Maìarská vláda, která je slepá a hluchá k rasistick m a xenofobiím projevûm sv ch chuligánû doma v Maìarsku, se okamïitû ozvala a ústy pfiedsedy vlády Ference Gyurcsányho odsoudila údajnû nepfiimûfien zákrok slovenské policie a Ïádala jeho vy etfiení. Není se pak co divit, Ïe Hnutí 64 Ïup volá: Je to otevfiená v zva k boji, proto vyz váme kaïdého Maìara na svûtû k povstání. Na Felvidéku tekla maìarská krev, proto se pomstíme! Navíc hnutí vypsalo odmûnu milión forintû za odhalení totoïnosti jednoho z policistû s tím, Ïe co s ním potom udûláme, je uï na e vûc. Po fotbalov ch chuligánech pozdûji vyrazili na Slovensko z Maìarska i extrémisté z uskupení Národní stráï, které vyznává filozofii fa istick ch ípov ch kfiíïû, aby poloïili vûnce u památníku v Královském Chlumci. Aby v em bylo jasno, oblékli si uniformy, které byly replikou nacistick ch uniforem 30. a 40. let minulého století. Tedy tûch, ve kter ch Maìafii po boku nacistického Nûmecka prohráli poslední válku. Ostatnû i v té první válce minulého století stáli na nesprávné stranû. StupÀuje se napûtí O postojích souãasného vedení Strany maìarské koalice má asi málokdo pochyby, není tedy pfiekvapením a ani není tfieba dodávat jeho reakce. Jako bezprecedentní lháfi a národnostní tváã, slovy ministra vnitra Roberta KaliÀáka, se ov em ukázal Pál Csáky v jiné souvislosti, to kdyï na dramatické tiskové konferenci hovofiil o pfiemalování maìarského názvu obce Hronovce. Událost nebyla totiï vûbec aktuální, ale dva roky stará, navíc vûbec nesouvisí s národnostním problémem, ale trvá od roku 1993 a souvisí s administrativním spojením obcí, které se ne v em líbí. Kdo vidûl Pála Csákyho na tiskové konferenci, musel si skuteãnû myslet cosi o podlosti a nutnû mu do hlavy vstoupila my lenka na pátou kolonu. Slovenské znepokojení pfiirozenû roste, kdyï nyní Národní shromáïdûní Maìarské republiky urãilo Fórum poslancû Karpatské kotliny jako stál orgán maìarského zákonodárného sboru. Málokdo s rozumem v hlavû bude pochybovat o tom, Ïe se jedná o hrubé zasahování do suverenity jin ch státû. A jestliïe se takovéhoto fóra úãastní také poslanci SMK ze Slovenska, nask tá se otázka ohlednû plnûní jejich ústavního slibu a celkovû loajality vûãi Slovenské republice. Znovu je ov em tfieba pfiipomenout, Ïe ve zostfiující se situaci na Dunaji nejde vûbec jen o vztahy Slovenska a Maìarska. Hrozí zde destabilizace celého stfiedoevropského geoprostoru. Nejen z dûvodû historicky soudrïn ch vztahû mezi âeskem a Slovenskem, ale i v tomto ir ím kontextu nám musí b t jasné, Ïe na e místo je na stranû Slovenska. Niãemu nepomûïeme a spí- e zhor íme situaci, kdyï budeme mlãet a pfiehlíïet provokace frustrovan ch maìarsk ch nacionalistû. (ntv)

19 trend 19 Jednání o rakouské velké koalici RICHARD SEEMANN Jednání mezi sociálními demokraty a lidovci o opûtném vytvofiení velké koalice zaãala optimistick m prohlá ením budoucího spolkového kancléfie Wernera Faymanna, Ïe by je tû pfied koncem leto ního roku mohlo dojít k ustavení nového spolkového kabinetu. Koneãné datum pro skonãení jednání nebylo sice stanoveno, ale cílem jsou Vánoce. O to usiluje i spolkov prezident Heinz Fischer, kter je stoupencem velké koalice obou stran. Bylo vytvofieno osm vyjednávajících t mû, které byly sestaveny podle jednotliv ch témat. Koordinace svûfiena Ïenám Koordinací koaliãních jednání mezi jednotliv mi t my byly povûfieny dvû Ïeny: za sociální demokraty úfiadující vedoucí strany Doris Buresová, za lidovce ministrynû vnitra Maria Fekterová. Jde o dûleïité funkce, protoïe úspûch koaliãních jednání bude záviset na koordinaci v ech osmi pracovních skupin, jejichï ãetná témata si vy- Ïadují stanovení ãasu, kdy diskuse o nich bude muset b t uzavfiena. PÛjde o nároãn úkol jiï vzhledem k tomu, Ïe obû pfiedstavitelky jsou aktivnû zapojeny do práce skupin, Buresová pro ekonomickou problematiku a Fekterová pro bezpeãnostní otázky. První konkrétní dohody Aãkoliv pfiedsedové SPÖ Werner Faymann a ÖVP Josef Pröll vyslovili pfii zahájení jednání názor, Ïe je nutno její ustavení urychlit, zatím prvá dvû tzv. velká kola, zahájená 23. fiíjna, nezaznamenala Ïádn pokrok. Teprve ve 3. kole, 6. listopadu, více neï jeden mûsíc po mimofiádn ch parlamentních volbách, se podafiilo dosáhnout prvních konkrétních dohod. Pfiedseda SPÖ Faymann poté vyslovil v rakouském rozhlase pfiesvûdãení, Ïe by mohlo dojít v brzké dobû k ukonãení koaliãních jednání. V e spûje k finále, pokud se podafií vyfie it poslední otevfiené otázky, coï pfiedev ím závisí na tom, jak se ná moïn vládní partner a dne ní vyjednavaã ÖVP zachová. Koncem listopadu budeme mít jasno, zdali je nutno je tû projednat nûkteré otevfiené otázky, nebo zda jsme jiï jednání ukonãili, prohlásil Faymann. JiÏ dnes se r sují dohody, které se sociálním demokratûm nepodafiilo prosadit v pfiedchozí vládû velké koalice a které v dûsledku obstrukãní politiky starého vedení lidové strany vedly k jejímu pádu. éf SPÖ zdûraznil, Ïe strana v Ïádném pfiípadû neustoupí od svého stanoviska, Ïe rozhodující usnesení EU budou muset b t v budoucnosti pfiedloïena k lidovému hlasování. Vyluãuje, Ïe by se toto stanovisko mohlo stát pfiekáïkou k dohodû; a lidovci se s tím zfiejmû jiï smífiili. Pfiijde daàová reforma Pfiedev ím v ak souhlasili s názorem SPÖ, Ïe jiï v pfií tím roce bude zavedena daàová reforma, která by mûla u etfiit pfiedev ím obyvatelstvu platby ve v i 2,7 miliard eur. Ta by mûla ulehãit pfiedev ím obyvatelstvu s pfiíjmy mezi aï euro a pfiedev ím pak nezamûstnan m. SoubûÏnû s tím by mûl b t pfiijat tzv. konjunkturní balíãek, kter by mûl na jedné stranû dosáhnout strukturálních úspor a na druhé stranû zv it pfiíjmy jejím oïivením. Ten by mûl obsahovat investiãní pobídky ve v i odepsan ch daní v letech ve v i 570 milionû eur. SoubûÏnû s tím ve stejném období uvolnit prostfiedky ve v i 850 milionû eur na v stavbu kol a univerzit. Kromû dal ích prostfiedkû pak na tato léta uvolnit na v zkumné programy 50 milionû eur a dal ích 75 milionû na regionální zamûstnanecké projekty, a to v e z prostfiedkû státu. Dal ích 70 milionû eur má b t v tomto dvouletí vûnováno na bezplatn povinn pfied kolní rok. Vzhledem k tomu, Ïe tato opatfiení zatíïí celostátní rozpoãet, Faymann prohlásil, Ïe hranice jeho deficitu nemû- Ïe b t svátostí. JestliÏe by v pfií tích tfiech letech pfiekroãil maastrichtskou 3% hranici, nebude to problémem. Tato situace by v ak tu dobu nemûla pfiekroãit, aby nebyl zbyteãnû zatûïován rozpoãet zemû. Josef Pröll nevylouãil, Ïe by se sjezd ÖVP ve Welsu 28. listopadu mohl s v sledky koaliãních jednání jiï zab vat. Mocn hospodáfisk svaz této strany ústy svého generálního tajemníka Karlheinze Kopfa uvítal jasná Faymannova slova, pokud se jedná pfiedev ím o sní- Ïení daní. Podporuje proto zásadu, Ïe obû strany musí dodr- Ïet zásadu nezavádût nové danû, a jiï dosaïené dohody, Ïe nebudou zv eny odvody z majetku. Vyslovil se v ak pro dodrïení maastrichtsk ch kriterií, pokud jde o v i rozpoãtového deficitu. Jak se dalo oãekávat, krajní pravicové spektrum v rakouském parlamentû tvrdû kritizuje dosavadní prûbûh koaliãních jednání mezi sociálními demokraty a lidovci. éf Svobodn ch Heinz-Christian Strache obvinil SPÖ, Ïe je na obojku ÖVP. Podle jeho názoru se nynûj í duo Faymann-Pröll nebude v Ïádném pfiípadû li it od pfiedchozího, sociálnûdemokratického spolkového kancléfie Alfreda Gusenbauera a lidoveckého vicekancléfie Wilhelma Molterera. Generální tajemník Spoleãenství pro budoucnost Rakouska BZÖ Martin Strutz oznaãil jednání obou stran za míráckou komedii, pfii které jsou Raku ané hloupû prodáváni. Ve skuteãnosti podle jeho slov jim jde pouze o zaji tûní vládních míst a postavení a nikoliv o starosti prost ch lidí. ZdrÏenliv postup éf sociálních demokratû se zatím v dal ích otázkách chová zdrïenlivû, zejména pokud jde o zmûny ve vládních resortech. TûÏko v ak mohou lidovci nyní po prohran ch volbách poãítat s opakováním situace, kdy za patové situace získali v pfiede- lém kabinetu nejdûleïitûj í vládní resorty, vãetnû financí, zahraniãí, vnitra, zdravotnictví, zemûdûlství, hospodáfiství a v zkumu. Sociální demokraté tehdy po ãtvrtletním vyjednávání nakonec obdrïeli pouze druhofiadá ministerstva pro Ïeny, spravedlnosti, obrany, kolství, dopravy a sociálních vûcí. Zdravotnictví a vzdûlávání Na dotaz listu Kurier, zda jsou jiï vládní resorty rozdûleny, Faymann odpovûdûl, Ïe o této otázce se zatím nejednalo. Sociálním demokratûm v ak nejde o to, aby jen kvûli tomu, Ïe jedna strana prohrála volby, musela svûj dosavadní resort odevzdat. Nenechám si nic pfiedpisovat, prohlásil Faymann, ale sociální demokraté mají pfiedev ím zájem, aby v letech pokraãovaly reformy zejména v oblasti zdravotnictví a vzdûlávání.

20 20 trend Diskusní ãlánky a dopisy otiskujeme ve zkráceném znûní zároveà se snaïíme zachytit hlavní a aktuální podstatu jejich obsahu. Zabetonovaná budoucnost diskuse dopisy PfiestoÏe se souãasná vláda tváfií jako liberálnû konzervativní, podafiilo se jí za bezelstného pfiihlíïení opozice otevfiít na pfielomu bfiezna a dubna cestu k nevídané vlnû vyvlast- Àování zemûdûlské pûdy. Nenápadná novela vodního zákona umoïàuje vyvlastàovat pûdu pod budoucími vodními nádrïemi a pod hrázemi poldrû. Do r má âeská republika z evropsk ch zdrojû k dispozici 15 miliard Kã na realizaci protipovodàov ch opatfiení. PfiestoÏe na im prioritním zájmem mûla b t revitalizace desítky let naru ované krajiny a zvy ování retenãních schopností lesních porostû i vodních tokû jako alternativy v stavby pfiehrad nebo poldrû, institut vyvlastnûní nyní umoïní, aby se tyto levnûj í a k pfiírodû etrné varianty vûbec nehledaly. Zákon nahrává Povodím a stavebním firmám, které samozfiejmû budou chtít onûch 15 mld. stûj co stûj prostavût. O to se bezpochyby pokusí i tam, kde pfii tro e snahy a hledání alternativ nebudou poldry ani pfiehrady zapotfiebí. Vefiejné mínûní bude snadno zmáknuto dramatick mi obrázky z moravsk ch povodní bez ohledu na to, Ïe budovaná opatfiení mají slouïit k obranû pfied náhl mi lokálními povodnûmi, pfii kter ch nehrají pfiehradní nádrïe z pochopiteln ch dûvodû ochrannou roli. Vodní vyvlastàovací zákon je vedle svûtovû raritní povinnosti lékafiû vybírat ve sv ch soukrom ch ordinacích pod pohrûïkou pokuty regulaãní poplatek jako svûj pfiíjem dal ím mementem vlády obãansk ch demokratû, které vzniklo za asistence lidovcû a co je mimofiádnû pfiekvapivé za spolupráce Strany zelen ch. Parlament dal sv m jarním rozhodnutím betonové lobby nevídan dárek. Kolik jich je tû bude? Richard Bönisch, místopfiedseda v boru Poslanecké snûmovny pro Ïivotní prostfiedí a parlamentní mluvãí soc. dem. pro tento resort, ãlen Mlad ch sociálních demokratû Jednoznaãnû podporovat odbory JestliÏe sociální demokraté vefiejnû vyjádfií jednoznaãnou podporu odborûm a v em akcím zamûstnancû proti útoku modroãernozelené vlády na za století vybojovaná sociální, zdravotní, vzdûlanostní, kulturní a politická práva zamûstnancû a mal ch podnikatelû (fiemeslníkû, ÏivnostníkÛ, zemûdûlcû) a proti bezosty nému sniïování Ïivotní úrovnû vût iny obyvatelstva, vyjádfií tím trvalou vûrnost základním ideám a programu âeské strany sociálnûdomokratické vyhlá en m jiï pfied 130 lety. ObãanÛm voliãûm bude jasné, kdo hájí jejich zájmy. Tehdy jako dnes lo a jde o sociální, zdravotní a politická práva a lidskou solidaritu proti kofiistnictví men iny. Proto jde také o vy í morální princip a jen v jeho duchu je moïné zvítûzit. Vladimír Valenta, Praha Protestní akce odboráfiû U nás jsou protestní akce odborû terãem posmûchu pravicov ch pisálkû. Pfii tom si nikdo ze západních politikû ani z ekonomû ãi finanãníkû nedovolil jednat s protestujícími obyvateli tak bezohlednû a arogantnû jako jsme toho svûdky v âr. Mohl by si snad nûkdo ze piãkov ch politikû západních demokracií dovolit jen setinu toho, co si dovolila souãasná vláda a zvlá tû její pfiedseda bez ohledu na stanoviska a zájmy citlivé vût iny obyvatel této zemû? Nejde pouze o bezohledné kroky reforem, které nejcitelnûji dopadají na ty nejpotfiebnûj í. Bohumil Vorel, Hol ov To je na e parketa Kdo chce bít psa, vïdycky si hûl najde. To platí v pfiípadû protestní stávky vûãi vládním reformám dvojnásob. Nalezenou holí jsou námitky pravice o údajném propojení odborû s opoziãní âssd. Copak lze v demokratické spoleãnosti prosazovat spoleãenské zmûny jinou cestou, neï pfies parlamentní strany? A co organizace zástupcû zamûstnavatelû? Ti se pfii prosazování svého nedruïí s politick mi stranami, které jim k maximalizaci jejich zájmû mohou legislativnû vyhovût? Politické strany jsou ze své podstaty pfiirozen mi partnery rûznû sm lejících obãanû. A je tedy logické, Ïe se zájmy urãit ch stran se zájmy urãit ch voliãû protínají. K zamy lení by mûlo b t, jestli transparentní a legitimní odboráfisk protest proti rozhodnutím vlády, je spoleãensky nepfiijatelnûj í, neï parlamentní práce lobbistû, ktefií k prosazení strategick ch cílû mohou vyuïívat argumenty, které pomûrnû ãasto kritizují mezinárodní organizace zab vající se korupcí ve spoleãnosti. Franti ek tván, Severní Terasa, Ústí nad Labem Zcela vymazan K. Marx? Názory na Karla Marxe uvnitfi sociální demokracie se pfiirozenû mohou li it i kdyï celkem asi pûjde o odmítnutí ale nemluvit o nûm vûbec je pfiíznaãné. âssd toto dûdictví zfiejmû nepfiijímá, má své dûvody, nemûïe v ak popfiít, Ïe Gothajsk program i její vlastní pûvodní programy byly Marxem mírnû fieãeno ovlivnûny. Bylo by tedy na místû zmínit se o tom. MoÏná by Trend takovou diskusi mohl vést nebo aspoà zahájit. UÏ proto, Ïe je vlastnû jedin m ti tûn m orgánem âssd na úrovni, na níï je moïno takto debatovat. Tato diskuse by ãasopisu navíc jen prospûla také proto, Ïe by se mohli projevit autofii z intelektuálního zázemí âssd. tûpán Steiger, Praha Evropû to osladíme? Nedávno zvefiejnûn spot ohlednû ãeského pfiedsednictví EU s otfiesn m a minimálnû tfiísmysln m sloganem Evropû to osladíme takového náznaky, úzce hraniãící s vyhroïováním, si v EU nikdo jin neï my, rádoby vtipní a drsní âe i, nedovolí Myslím, Ïe se mohu prohlásit za Evropanku. Mám dvojí obãanství, ãeské a francouzské a v tûch to dvou zemích jsem doteì Ïila pfiesnû pûl na pûl. Emma Smetana (20 let), studentka na PafiíÏském institutu politick ch vûd (Sciences Po) se zamûfiením na evropské záleïitosti