NÁVOD K POUŽITÍ MÍSTNÍ AGENDY 21 l 1

Transkript

1 NÁVOD K POUŽITÍ MÍSTNÍ AGENDY 21 NA PØÍKLADU PROJEKTU MÍSTNÍ AGENDY 21 V ÈESKÉM KRASU Zpracoval kolektiv autorù: Zuzana Klapková, Bohumil Krajšek, Michael Pondìlíèek Závìreèná redakce a pøíprava pro tisk: Miroslav Lupaè Pro Ministerstvo životního prostøedí vyrobil Martin Bouèek Publikaci vytiskla Agentura Aladin, Baranova 31, Praha 3 MINISTERSTVO ŽIVOTNÍHO PROSTØEDÍ, 2001 NÁVOD K POUŽITÍ MÍSTNÍ AGENDY 21 l 1

2 Úvod do problematiky Agendy 21 Agenda 21 je soubor návrhù pro zlepšení kvality života obyvatel za podmínek udržitelného rozvoje. Tento koncept byl pøijat jako dokument na zasedání ke globální ochranì životního prostøedí na Zemi v Rio de Janeiro (Brazilie) v roce Posléze byl koncept zmìnìn na 38 základních otázek bodù, jejichž naplnìním mùže dojít ke zvýšení kvality života v dané komunitì (mìstu, obci regionu) nebo na Zemi. Fungování Agendy 21 v jednotlivých místech je závislé na co nejširším spoleèenském souhlasu s naplòováním jednotlivých bodù a na spolupráci mezi sektory (úøady, obèané, podnikatelé). Agenda 21 je pøedevším koncept pro naplnìní podmínek udržitelného rozvoje v místech realizace za souhlasu a spolupráce s veøejností. V praxi se jedná o postupné naplòování jednotlivých oblastí a kapitol pùvodního dokumentu aplikovaného na podmínky konkrétního místa a tím zlepšování daného stavu. K Agendì 21 pøistoupily plošnì pøedevším mìsta a obce Evropské unie, ale Japonska, USA a dalších zemí. Celkem je dnes okolo pìti tisíc míst, kde jsou pøijaty lokální plány Agendy 21 a je naplòován koncept rozvoje Agendy 21. Vzhledem k tomu, že od konference v Rio de Janeiro ubìhlo již 10 let, není koncept Agendy 21 celosvìtovì uspokojivì naplnìn a bude proto nutné pokraèovat v jeho šíøení a rozvoji. Prostøednictvím Agendy 21 jsou v komunitách naplòovány cíle nejen v oblasti ochrany životního prostøedí, ale také v oblastech sociální a zdravotní péèe, podpory vìdy a regionálního rozvoje jako takového. Hlavním pøínosem Agendy 21 zùstává ovšem nadále zapojení co nejširší veøejnosti do jednotlivých procesù rozvoje, spoleèenského øešení problémù a podpora jednotlivých skupin obyvatel. Agenda 21 samozøejmì sama o sobì lokalitu nespasí, ale s narùstajícím poètem zapojených subjektù roste i její dùležitost pro udržitelný rozvoj planety Zemì. Základními principy Agendy 21 jsou : spoleèenská spolupráce na všech úrovních mezisektorová spolupráce (úøad - firma, obèan - úøad, NNO firma) odstraòování sociálních problémù a tøecích ploch mezi obèany 2 l NÁVOD K POUŽITÍ MÍSTNÍ AGENDY 21

3 veøejné øešení situací a zapojení veøejnosti spolupodílení se na rozhodování o kvalitì života Výsledkem naplòování výše uvedených znakù je systém demokracie vyšší úrovnì smìøující k vizi udržitelného rozvoje regionu, komunity nebo obce v kontextu celosvìtového a celostátního rozvoje. Systém samosprávné a kooperativní demokracie jako modelu, kde každá osoba nebo skupina má své místo a spolupracuje napøíè spektrem, je samozøejmì optimální pøedstavou, která se postupnì celosvìtovì vyvíjí. Možností jsou i krajové variace Agendy 21 podle místních kulturních a sociálních zvyklostí, které jsou prùbìžnì konfrontovány s nadnárodními cíli a lokálním vývojem v jiných zemích. NÁVOD K POUŽITÍ MÍSTNÍ AGENDY 21 l 3

4 Obsah úvod do problematiky Agendy úvod k této publikaci dùvody vzniku textu... 5 struktura textu... 6 èasový a vývojový diagram èinností MA21 v Èeském krasu... 7 metody a formy práce kulaté stoly obcí sezení pro starosty a školení dotazníkové akce, ankety regionální fondy a organizace mezinárodní spolupráce a pobyty zahranièních expertù akce Ekologicky šetrný výrobek strategický plán rozvoje propagace a materiály vydávané pro místní Agendy hodnocení vydávaných materiálù k problematice místní Agendy seznam publikací k tématu s klasifikací struèný seznam informaèních zdrojù na internetu l NÁVOD K POUŽITÍ MÍSTNÍ AGENDY 21

5 Úvod k této publikaci Publikace Návod k použití MA21 podle zkušeností z Èeského krasu, kterou právì otvíráte, vznikla, aby sloužila jako manuál, skuteèný návod k použití. Je urèena lidem, kteøí v praxi cosi tvoøí a hledají pomocnou ruku, zkušenosti nìkoho, kdo se potýká s podobnými problémy. Lidem, již chtìjí využít idejí místní Agendy 21 v praxi, oživit je. Proto vychází ze skuteèných zážitkù a zkušeností nasbíraných pøi práci, z ohlasù na èinnosti vykonané v regionu Èeský kras. Bohužel, zatím v Èeské republice mnoho takových materiálù nevzniklo. Tìžko hledat radu, co dìlat, když nìkdo pøi kulatém stolu zaène stáèet debatu k jinému tématu, nebo kam a jak konkrétnì lidi pozvat. Využití skuteèných pøíkladù s sebou samozøejmì nese vysoký stupeò subjektivity, a tím také riziko, že to, co fungovalo na jednom místì, je jinde neuskuteènitelné. Tohoto nebezpeèí si jsou tvùrci publikace vìdomi, ale rozhodli se jej podstoupit. A naneštìstí, vìtšina dosud vzniklých publikací o MA21 jim dává za pravdu, ty jsou sice teoreticky použitelné všude, prakticky však minimálnì. Tato publikace vzniká na základì zkušeností s realizací místní Agendy 21 na širším území regionu Èeský kras. Zmínìné území se rozprostírá na západ od Prahy, jeho jádro tvoøí Chránìná krajinná oblast Èeský kras, pøidávají se okolní obce, jež se potýkají s podobnými problémy, a také Beroun. Plošný rozsah této oblasti je zhruba 10 km krát 25 km. Osou celého regionu je øeka Berounka a jeho charakteristickým znakem vápencový podklad. Oblast je úzce spjata s hlavním mìstem Prahou, jehož se svojí hranicí také úzce dotýká. Pøi realizaci Strategického plánu rozvoje je toto území zjednodušenì nazýváno region Èeský kras. Proces místní Agendy 21 byl v regionu Èeský kras zahájen v èervnu roku 1998, probíhá zde tedy o nìco déle než tøi roky. Zpoèátku šlo zejména o jednorázové akce (ankety, kampaò Ekologicky šetrný výrobek ), postupnì se MA21 v Èeském krasu stala známou a bylo možné navázat školeními pro starosty, kulatými stoly a návštìvami zahranièních odborníkù. Vznikla i nezisková organizace zamìøená ne øešení problémù regionu, vèetnì získávání finanèních prostøedkù. V souèasné dobì vzniká Strategický plán rozvoje regionu Èeský kras, jako další stupeò uplatòování principù MA21. (Více viz èasový a vývojový diagram.) NÁVOD K POUŽITÍ MÍSTNÍ AGENDY 21 l 5

6 Text, jenž držíte v ruce, je strukturován takto: Na úvod se autoøi pokusili o zasazení pojmù Agenda 21 a Místní Agenda 21 do souvislostí, vysvìtlit je v rámci obecného úvodu. Dále publikace obsahuje vysvìtlení úèelu a také struktury celého textu spolu s èasovým a vývojovým diagramem. Ten by mìl názornì ukázat, jak byly v pøípadì modelového projektu jednotlivé èinnosti spolu provázány a jaký byl jejich èasový sled. Stìžejní èástí publikace je kapitola vìnovaná metodám a formám práce. Obsahuje osm èástí, ty jsou zamìøeny na konkrétní èinnost MA21. V každé najdete popis skuteèného pøíkladu i s ohlasy. Z toho pak vychází hodnocení, tedy konkrétní doporuèení, co a jak udìlat, jaké problémy pøedpokládat a jak se na nì pøipravit, co neopominout a o èem je dobré se informovat pøedem. Zvláštní kapitolou je tvorba Strategického plánu, nebo ta v Èeském krasu dosud probíhá - nejde o ukonèený proces. Nìkteré provedené kroky tedy zatím nemohly být vìrohodnì zhodnoceny. Závìreènou èástí je pak hodnocení zdrojù. Nejprve klasifikace publikací vydaných v Èeské republice k tématu MA21, pøíp. s ní souvisejících. Jde o hodnocení subjektivní, hlavním kritériem byla jejich užiteènost a použitelnost pøi realizaci èinností spojených s MA21 v Èeském krasu. Poslední kapitola je pak vìnována struènému pøehledu internetových stránek zabývajících se problematikou Agendy 21 a udržitelným rozvojem. Zde pochopitelnì dochází ke stálým zmìnám a aktualizacím. Vážení ètenáøi tohoto textu, vìøíme, že pøedkládaný materiál pøispìje k výmìnì zkušeností v oblasti udržitelného rozvoje regionù, mìst a obcí a stane se užiteènou pomùckou pro zaèínající realizátory místních Agend 21. Nezbývá než si pøát, aby komunitních projektù smìøujících k trvale udržitelnému rozvoji pøibývalo, a aby se spoleènou práci na místní úrovni daøilo postupnì dosahovat i øešení problémù globálních. Za kolektiv autorù: Zuzana Klapková 6 l NÁVOD K POUŽITÍ MÍSTNÍ AGENDY 21

7 NÁVOD K POUŽITÍ MÍSTNÍ AGENDY 21 l 7

8 8 l NÁVOD K POUŽITÍ MÍSTNÍ AGENDY 21

9 NÁVOD K POUŽITÍ MÍSTNÍ AGENDY 21 l 9

10 10 l NÁVOD K POUŽITÍ MÍSTNÍ AGENDY 21

11 Metody a formy práce Kulaté stoly v obcích Kulaté stoly v obcích jsou relativnì jednoduchou a nenároènou metodou pro pøivedení místní veøejnosti ke spolupráci a otevøení problémù životního prostøedí, kvality života nebo udržitelného rozvoje. Pro zajištìní odpovídajícího prùbìhu kulatého stolu na nìjaké, pøedem anketou u starosty nebo zastupitelù vytipované, žhavé téma jsou nutní alespoò tito tøi základní úèastníci: zkušený moderátor diskuse, nezávislý odborník na danou problematiku (pøíp. odborníci) a starosta nebo odpovìdný zastupitel (nìkdo, kdo bude dále nositelem celé myšlenky). Dále je velmi pøínosná úèast dalších zájemcù z øad aktivních obèanù, nevládních organizací, dobrovolných spolkù, místních osobností (statkáø, fabrikant, podnikatelé, atd.), zástupcù dotèených orgánù státní správy, aj.. Nejvìtší zátìž v prùbìhu kulatého stolu leží pøirozenì na moderátorovi, který musí nutnì mít zkušenost s vedením diskusí a øešením problémù na místì, mìl by být vzdìlán ve vyjednávání a základech asertivity. Moderátor musí být za každých podmínek nezávislý, nezaujatý a sebejistý. Jeho hlavním úkolem je udržet tempo diskuse, vytvoøit prostor všem stranám zúèastnìným na kulatém stolu a formulovat nebo reformulovat otázky a odpovìdi, které jsou vyøèeny. Jeho úkolem není hodnocení nebo souzení, ale pouze a jen øízení diskuse, pøedávání slova, shrnování a formulace vyøèených odpovìdí a otázek a otevírání problémù nebo možných cest øešení. Moderátor hlídá èas a pozornost úèastníkù, ve chvíli, kdy jsou lidé nepozorní nebo odcházejí, diskusi zrychlí nebo ji vede k pevným konkrétním zaznamenatelným závìrùm. Menší, ale stále velká zodpovìdnost je na osobì nezávislého odborníka (mùže jich být i více, záleží na konkrétním problému). Odborník musí být schopen na místì reagovat, jednoduchým zpùsobem nastínit problémy i možnosti øešení a musí nutnì mít dostateèné znalosti, aby na místì mohl odpovídat na podnìty z pléna a vyhodnotit jejich proveditelnost nebo užitelnost pro daný pøípad. Odborník je vždy vìcný, otevøený,nezaujatý a shovívavý vùèi obèanùm. Není jednoduché takového vždy najít. Je ovšem lepší pozvat na kulatý stùl odborníka èíslo 2 a dohodnout se, než nekomunikativního špièkového specialistu. NÁVOD K POUŽITÍ MÍSTNÍ AGENDY 21 l 11

12 Další hlavní úèastníci kulatého stolu (veøejnost není vedlejší, ale chod kulatého stolu stojí hlavnì na pozvaných hlavních hostech) by mìli mít na mysli zejména, aby plnì ovládali své emoce, to se týká hlavnì zastupitelù a opozièních seskupení v obcích. Každý názor by mìl totiž v diskusi zaznít alespoò jednou celý a bez pøerušení. Odhalit vèas duševnì nevyrovnané osoby je citlivým úkolem moderátora, který nesmí diskusi vést jednostrannì, ale souèasnì musí (samozøejmì pro dobro øešení problému) eliminovat zjevnì rušivé nebo dlouhé projevy nìkterých osob. O kulatých stolech by mìla být poøízena foto nebo videodokumentace a záznam diskuse, nebo alespoò zkrácený popis diskuse a zápis spoleèných závìrù. Bez reálných a logicky zaznamenaných závìrù není možné považovat diskusi u kulatého stolu za dokonèenou a úspìšnou. Kulaté stoly jsou otvírány jako široké nebo užší. Toto pracovní rozdìlení souvisí s poètem zúèastnìných a zájemcù o diskusi k dané problematice. V nìkterých specifických pøípadech jde o problém øešitelný v úzkém kruhu zasvìcených zastupitelù se starostou (starostkou) a je zájem, aby jednání zùstalo v okruhu osob, které o vìci vìdí a budou o ní rozhodovat v následujícím období. Úzký okruh zúèastnìných je typický napø. pro øešení tzv. krizových kulatých stolù, jejichž smyslem je otevøít zablokovaná øešení problémù a vyjasnit si postoje jednotlivých stran. Pøíklad z praxe: V obci M. je omezený územní rozvoj, protože je obklopena dobývacími prostory, ložiskovými územími a aktivními lomy. Bylo nutné vypracovat taktiku, jak prorazit na vyšších místech (ministerstva) s odpisy zásob nerostu a s pøevodem a zrušením nìkterých starších tìžeben. Nebylo vhodné širší jednání, protože vìtšina obce si problém uvìdomuje, ale obèané s ním mohou jen velmi málo udìlat. Na jednání byli pozváni kromì starosty, zastupitelù a moderátora i zástupci ochrany pøírody, nezávislí specialisté geologové a místní znalci, zástupci vlastníka tìžeben a geologické firmy pracující v regionu. V úvodu byl konstatován stav v obci a nedostatky v rozvoji, pak zástupci tìžaøe hovoøili o svých cílech, následnì dostali slovo odborní geologové a na závìr i odborná firma o zpùsobech rekultivace a využití lomù. Po spoleèném souhrnu a projednání cílù obce z hlediska dosažitelnosti byly dále projednány možnosti postupu a role jednotlivých úèastníkù. Na závìr byl stanoven scénáø 12 l NÁVOD K POUŽITÍ MÍSTNÍ AGENDY 21

13 pro další rozvoj obce a postupné odpisy a omezování dobývacích prostorù z hlediska Agendy 21 v obci M. a jednotlivé kroky, které pro pozitivní vývoj mohou zúèastnìní uèinit. Výsledek: pøevedení jednoho lomu obci za 1 Kè, odepsání zásob vápence v pøírodní rezervaci, výrazné omezení surovinové politiky v daném místì a zmìna nìkterých rekultivaèních postupù. Jedná se o zrušení dobývacích prostorù a ložiskových území v okolí obce. Výsledkem je vcelku pozitivní trend pro další vývoj obce a postupné zapojení širší odborné veøejnosti. Široké kulaté stoly jsou urèeny všem, kdo pøijdou a jsou ochotni naslouchat nebo diskutovat. Nejlepší pro takový kulatý stùl v èeských zemích je místní hostinec nebo kulturní dùm, pøípadnì Sokolovna. Je vhodné, aby šlo o místo známé a jasné s jistou pozitivní kulturní tradicí. Jako vhodný trik pro kulatý stùl lze použít oznámení, že úèastníci mají jeden nápoj zdarma (hlavní pøednášející samozøejmì i více), tím se sál naplní i osobami s doposud nevyhranìnými názory k problému, u kterých vidina obèerstvení pøeváží nezájem. Poèet osob pøes 50 se velmi špatnì zvládá z hlediska srozumitelnosti a øiditelnosti diskuse, navíc vznikají šumy, šepoty, klesá pozornost obèanù i hovoøících, atd. Forma širokého kulatého stolu pøedznamenává, že nemùže jít o kulatý stùl, ale spíše o jakýsi druh panelové diskuse. Proto hlavní úèastníci prezentují své názory za èelním stolem, jsou pøedložena vhodná východiska a moderátor potom vyprovokuje diskusi, nejlépe prezentací již uvedených názorù. Pak je nutné, aby moderátor a odborníci tøídili zrno od plev a vybírali z jednotlivých vystoupení vhodné, použitelné a konstruktivní nebo øešitelné návrhy. Jde o formu brainstormingu mezi obèany a je nutné, aby zodpovìdní èinitelé jasnì formulovali na závìr výsledky kulatého stolu, a aby se o nich ostatní obèané v obci dozvìdìli. Obvyklými problémy, u nichž je vhodné øešení formou kulatého stolu, jsou energetické zásobování obce a vytápìní, kanalizace a vodovod (odpadní vody), nové investièní zámìry v obci, rozvoj infrastruktury, sociální problémy, odpadové hospodaøení, atd. Pokud se kulatý stùl úplnì nepovede, podle Murphyho zákonù mùže vždy posloužit jako odstrašující pøíklad. Nìkdy (u krizových kulatých stolù pravidelnì, a to i pøes pøítomnost psychologa profesionála) mùže dojít k vyhrocení postojù a problém zùstane otevøen. Nevadí, po nìjakém èase vášnì opadnou a je možno udìlat další kulatý stùl, lépe pøipravený a organizovaný, tak aby podruhé nevyznìl do ztracena (na Moravì vìtšinou pøipraví vìtší zásoby vína, v Èechách NÁVOD K POUŽITÍ MÍSTNÍ AGENDY 21 l 13

14 funguje tvrdší pohoštìní). Kulatý stùl je obecnì formou, která v øešení problémù neselhává a je dobøe odzkoušena v terénu, má svùj øád a je živá funkèní. Nakonec, zkusit to mùže kdokoliv odvážný (dává se v plen veøejnosti). Odvaha a pokora jsou nezbytné vlastnosti pro cílený rozvoj a koordinaci místní Agendy l NÁVOD K POUŽITÍ MÍSTNÍ AGENDY 21

15 Sezení pro starosty Pomìrnì oblíbenou formou pùsobení na zastupitele a starosty jsou spoleèná sezení, èasto spojená se školením a diskusí k nìkterému ze známých problémù v regionu, mikroregionu. Starostové obcí jsou lidé vìtšinou odpovìdní a sdílní a proto i forma - setkání - které jim umožní výmìnu zkušeností a rozšíøí obecnou diskuzi je mezi nimi èasto vítáno. Zásadním je pro tato setkání : 1) vhodnì zvolený èas a místo 2) problém a pøedbìžný úhel pohledu 3) personifikace pozvání (tedy kdo zve) a zvoucí dopis 4) kontaktování rozhodujících osob Jako mezi obèany, tak i mezi starosty jsou lidé lépe chápající a aktivnìjší a lidé zaneprázdnìní nebo ménì aktivní. Zásadním pro dobré zorganizování setkání starostù je pøedbìžné separátní jednání s nìkým z aktivních starostù a následné úpravy programu. Daná osoba má vìtšinou pøehled o tom, kdo a kdy má èas, kam by nejlépe bylo vhodné lidi pozvat, koho ještì zapojit, a zároveò, co jsou aktuální hybná témata pro vìtšinu starostù a zastupitelù. Na základì tìchto informací je potom možné pøipravit efektivní osobní pozvánku pro zúèastnìné a lze ji i doruèit, tak aby zúèastnìní nezapomnìli a pøišli. Systém dùvìøuj, ale provìøuj není rovnìž k zahození - spoèívá v tom, že klíèové osoby pøed setkáním ještì obvoláváme a pøipomeneme jim úèast a jejich význam pro akci. Velmi vhodné jsou pro tato setkání rùzná lákadla, napø. obèerstvení, pøípitek, materiály zdarma, informace zdarma, shlédnutí filmu, klíèové informace a aktuality, atp. K setkání samému je nutno poznamenat, že je vhodné dobøe zvolit hodinu a místo, jinak celá akce pozbývá smyslu. Akce musí mít spád a šetøit èas zúèastnìných, nelze akceptovat dlouhá monotónní a monotématická vystoupení a ani nelze dát prostor pro diskuzi delší než je vyèlenìný. Pøípadné širší otázky a dotazy úèastníkù je vhodnìjší øešit pozdìji po setkání a osobnì, lépe než pøede všemi, protože se vìtšinou jedná o specifické pøípady a dotazy, které by ostatní zdržovaly nebo nudily. NÁVOD K POUŽITÍ MÍSTNÍ AGENDY 21 l 15

16 Program sezení by mìl být vždy dodržen, hlavnì z hlediska èasového rozvrhu a jednotlivých pøíspìvkù, tak, aby byl vytvoøen èas na pøípadné diskuze nebo pøipomínky a nebylo nic nastavováno nebo naopak kráceno. Je vhodné vyhovìt hlasu lidu, tedy nechat v pøípadì urèitých pøíspìvkù možnost volby, jestli zúèastnìní chtìjí pokraèovat nebo jestli chtìjí již skonèit. O nìkterých vìcech organizaèních je možno i hlasovat, protože to oživí stav soustøedìnosti a umožní to zúèastnìným vstoupit do dìje. Sebelépe uspoøádané setkání s pevným programem a vystoupeními je nudné a pøipomíná po chvíli paòácové divadlo, pokud nejsou úèastníci vtaženi do dìje. Vtažení do dìje je nejlépe provést otázkou do pléna, útokem na nesoustøedìného nebo šeptajícího, vyvoláním spøíznìné duše z davu, vyprovokováním diskuze na téma, vhozením špeku (zámìrnì nepravdivé nebo zkreslené informace do davu), atp. V pøípadì sezení v kritických situacích je vìc vedení diskuze celá na moderátorovi setkání a ten musí udržet vše v rámci programu a trpìlivì, až asertivnì odkazovat nesmyslné, až útoèné pøipomínky do pozdìjší diskuze. Pokud získá (a to by mìl) dùvìru úèastníkù setkání, pak je nutné, aby ji udržoval a vystupoval pokud možno nestrannì. Je vhodné s nìkým obèas jemnì souhlasit, nelze to však uèinit naplno, protože moderátor vìtšinou nezná pøesnì vnitøní vazby skupiny starostù a dalších zúèastnìných. Smyslem setkání není vyhovìt nebo dát za pravdu všem, to nelze a je to nesprávný postup. Moderátorovi nepøísluší zároveò cokoliv soudit nebo hodnotit. Je vhodné nìkteré vìci a problémy odlehèit nebo oživovat setkání žertem nebo obèerstvením. Velmi dùležité je provést v úvodu setkání tzv. icebreaking, tedy uvolnit zúèastnìné tak, aby byly schopni poslouchat, naslouchat, chápat co je jim pøedkládáno a zároveò i nezaujatì polemizovat. To není jednoduchý úkol. Pokud je plénum ztuhlé, nerozpakujme se rozbít tøeba hrneèek, jen abychom úèastníky rozhýbali nebo použít jiných prostøedkù (osobnì se se všemi pozdravit, atp.). Prùbìh setkání nelze nikdy namodelovat, ale základní program je asi následující : a) uvítání, podìkování, seznámení s programem b) pobídka k obèerstvení, objednání nápojù, úvodní formulace c) aktuality a dùležité vìci ke sdìlení, nabídka materiálù d) krátká diskuze a vybídnutí k pozdìjší diskuzi e) prezentace hlavního tématu, témat a osob hovoøících f) diskuze k hlavnímu tématu 16 l NÁVOD K POUŽITÍ MÍSTNÍ AGENDY 21

17 g) závìreèná diskuze h) nabídka akcí, materiálù a služeb do budoucích dnù i) závìry a ukonèení s rozchodem Uskuteènìná modelová setkání byla èasto vìnována obecným tématùm nebo tématùm vybraným. Probìhla rùzná školení (fundraising, psychologie jednání a øešení problémù, èinnosti Státního fondu ŽP, poèítaèe a internet, Agenda 21 v praxi, atp.) a vìtšinou byla uspoøádána podle výše uvedeného schématu. Zásadním problémem je docházka zúèastnìných, organizace místa setkání a souvisejících vìcí, organizace jednotlivých èinností pøi setkání, zajištìní servisu a spádu jednotlivých pøednášek, aj. Dobøe pøipravená akce pravdìpodobnì nemùže skonèit nezdarem, pokud jsou dodrženy již uvedené základní podmínky: místo, èas, poutavé téma, lákadla, vhodná pozvánka, zajištìní pozvaných, nabídka služeb. Výjimeènou úspìšnost setkání zvyšuje pøítomnost úèastníkù z orgánù státní správy, pøípadnì návštìva nìjaké místní atrakce nebo kvalitního pohostinství. To ovšem neplatí pro krizová nebo soustøedìná setkání pro dotèené obce, kde jsou vytyèena jiná mìøítka pro úèastníky akce. NÁVOD K POUŽITÍ MÍSTNÍ AGENDY 21 l 17

18 Dotazníkové akce Jsou to základní analytické pilíøe pro rozvoj místních i regionálních Agend 21a jejich dobré zadání a zpracování je významným ukazatelem pro smìr zahájení Agendy 21 v dané lokalitì, pøípadnì poslouží jako indikátor pro zjištìní myšlenkového posunu jednotlivých respondentù nebo stakeholderù - nositelù Agendy 21 v daném místì. Jak již bylo uvedeno, jsou dotazníkové akce úvodní - na zaèátku akcí, nebo indikaèní - v prùbìhu nebo závìru, (ty mají zjistit myšlenkový posun u respondentù). Dále lze rozdìlit jednotlivé dotazníkové akce jako zamìøené na skupinu ( stakeholders, podnikatelé, atp.), nebo plošné (obèané u voleb, obèané na nádraží, v hostinci, atp.). Podle druhu dotazníkové akce mùžeme odvodit i patøièný efekt, význam a dùsledky. Jinými slovy, u omezené skupiny osob (napø. starostù) lze položit otázky konkrétnìjší, ale není možné provést statistické vyhodnocení, protože soubor není statisticky dostaèující. Naproti tomu lze u plošných dotazníkových akcí velmi dobøe statisticky vyhodnotit postoje obèanù, protože soubory odpovìdí jsou již na úrovni vyhodnotitelné statistickými metodami práce. Plošné dotazníkové akce jsou èasovì omezené, slouží pøevážnì k okamžitému zjištìní veøejných postojù nebo mínìní obèanù, je nutno uvažovat, kde a jak se osob ptáme, poèet otázek musí být nízký, zamìøení otázek jasné a pøesné, tak aby šlo struènì a dobøe odpovìdìt. Dotazník není orientován na osobu tázanou, dùležitý je pouze vìk a pohlaví, pøípadnì vzdìlání nebo zamìstnání, tázaný/á zùstává v anonymitì. Je velmi dùležité, kde a jakých respondentù se ptáme, ovlivòuje to odpovìdi. Ve vyhodnocení hraje roli hlavnì poèet odpovìdí, spíše než kvalita. Dotazníková akce musí být nárazová, aby odpovìdi nebyly ovlivnìné. 18 l NÁVOD K POUŽITÍ MÍSTNÍ AGENDY 21

19 Vyhodnocení akce je nutno udìlat obratem a ihned použít dále - data rychle zastarávají. Minimální soubory odpovìdí zaèínají cca u 300 dotázaných (samozøejmì v malých obcích jde o maximum dosažitelných hlasù). Modelová akce: Bylo provedeno dotazníkové šetøení v regionu s odpovìdí na ètyøi jednoduché otázky a jednu doplòující zamìøenou na zjištìní vìku a pohlaví odpovídajícího. Otázky byly položeny pøi odchodu od komunálních voleb, protože kdo jde volit, tomu záleží na vývoji v regionu i v obci. Bylo získáno cca 350 odpovìdí z rùzných vìkových skupin a odpovìdi vypovídaly o ochotì spolupracovat a podílet se na udržitelném rozvoji regionu. Pøekvapením však byla angažovanost obèanù ve sportovních aktivitách a malé zapojení napø. lidových myslivcù, pøestože rozložení sil v zastupitelstvech je právì opaèné. Z výsledkù vyplynula èísla o zájmu a nezájmu podílet se na místním a regionálním rozvoji a dále i ochota k osobnímu pøispìní. Na základì dotazníkù bylo možno poèítat s aktivní úèastí obèanù a také se jako vhodná ukázala orientace na spolupráci se subjekty sportovní výchovy (turisté, fotbalové kluby, horolezci, atp.). Dotazníkové akce orientované na skupiny Dotazník mùže být širší, je na nìj více èasu, odpovìdi mohou být preciznìjší, je vhodné, není-li dotázaný pøímo zpovídán, aby mìl delší èasový limit na odpovìdi. Dotazník nemusí být hodnocen z hlediska kvantity, ale jde o kvalitu odpovìdí, kvalita odpovìdí slouží pro další jednání v A21 jako indikátor. Odpovìdi musí být vyhodnoceny jedna po druhé a zohlednìny komplexnì, tak aby byla postižena šíøka nápadù tázaných (jde o urèitý kvalitní a èasovì i prostorovì rozložený brainstorming ) Otázky musí být jasné a odpovídajícím zpùsobem strukturované. Je možné (podle délky dotazníku) vkládat mezi nì i odlehèující otázky nebo NÁVOD K POUŽITÍ MÍSTNÍ AGENDY 21 l 19

20 otázky navracející tázaného do reality dnù. Dotazník mùže být obecný nebo zamìøený na urèitou skupinu (uèitelé, starostové, atp.), vždy ovšem musí sledovat nìjaký cíl známý i tázanému. Tázaný by se mìl seznámit s plošným vyhodnocením dotazníkové akce po jeho zpracování. Ovšem jen málokdy jsou výsledky tìchto akcí vhodné pro média Dotazníková akce zamìøená na skupiny sleduje hlavní cíl - získat konkrétní materiál pro další nebo úvodní postupy a jednání a zároveò zjiš uje, jaké je povìdomí v dané skupinì o øešených problémech. Velmi dobøe se dají tímto zpùsobem sledovat myšlenkové postupy a posuny u respondentù. Zjevnì dobøe lze odhadnout i spoleèenské trendy a další spoleèenské posuny, stejnì jako pøevažující politickou orientaci nebo zájem o urèitou problematiku. Takøka vždy z uvedeného dotazníkového šetøení vystoupí utajený soubor nejdùležitìjších a dùležitých problémù v regionu. Hlavním kladem dotazníkového šetøení v menší skupinì obyvatel je relativnì klidná možnost zjištìní postupù a vývoje mezi obèany nebo v urèité skupinì. Tento dotazník umožní napøíklad odkrýt tendence podnikatelù v regionu, pøípadnì schopnosti komunikace mezi stakeholdery nositeli a dalšími. 20 l NÁVOD K POUŽITÍ MÍSTNÍ AGENDY 21

21 Regionální fondy a organizace Pokud má být regionální Agenda 21 sobìstaèná a životaschopná, pak musí døíve èi pozdìji vytvoøit jakýmkoliv zpùsobem urèitou formu regionální nadace, sdružení finanènì stabilizovaných organizací nebo místní, èi regionální fond. Filosofie regionálního místního fondu pro rozvoj a Agendu 21 je v tom, že peníze v regionu vytvoøené reinvestuje na potøeby udržitelného rozvoje nebo jednotlivých kapitol Agendy 21 v omezeném rozsahu. Regionální fond, až na svìtlé výjimky je stimulaèní, podpùrný, projektový, úvodní, nikdy nemùže a nemìl by sloužit jako základní zdroj financí. Jaký má fond pro region nebo obec význam: vhodnì stimuluje jednotlivé projekty v místì nejpotøebnìjší dodává provozní finance v suchých obdobích - tedy v dobì, kdy peníze opravdu nejsou a je potøeba alespoò základních prostøedkù na krytí bìžných potøeb. zajištìní základních úkolù (informaèní služby, spojení mezi aktéry A21, pøístup na internet a údržba www stránek, vývìsek) zajištìní prostøedkù na výplatu pracovníkù mezi jednotlivými granty zajištìní provozního kapitálu na další fundraising (shánìní sponzorù) krytí finanèních prostøedkù jako doplnìk ke grantùm MŽP, MMR a jiných donorù drobné projekty vìdy, výzkumu a rozvoje, na které nelze sehnat finance z bìžných zdrojù podpora malých akcí Agendy 21 na které nelze dobøe sehnat finance (akce pro dìti, schùze, setkání, oslavy, cestovné na reprezentativní akce, atd.) Výše uvedené zásadní významy regionálního - místního fondu jsou hlavními pouze v úvodu (první 3 roky) a závisejí také na formì jeho vytvoøení a správy. Jak takový fond spravovat vhodnì a bez problémù? Jde to jen pøi dodržení urèitých zásad: NÁVOD K POUŽITÍ MÍSTNÍ AGENDY 21 l 21

22 Fond musí být zcela èistì a prùhlednì založen, pravidla užívání financí mùže vidìt kdokoliv a kdykoliv. Fond má vedené zcela prùhledné úèetnictví nezávislou osobou nebo firmou. Fond zveøejòuje každoroènì zprávu o své èinnosti. Fond je spravován odpovìdným kolektivem, který rozhoduje o využití financí. Finance jsou pøidìlovány na základì jasnì stanovených pravidel. Vypisované pøípadné regionální granty mají jasnì stanovenou formu a cíl. Finance jsou zásadnì pøidìlovány na rozvoj regionu a rozvoj Agendy 21. O pøispìvatelích fondu a jednáních rady fondu jsou vedeny jasné záznamy. Pøi splnìní výše uvedených podmínek nemùže být vedení fondu, ani jednotlivci v jeho radì obvinìni z jakýchkoliv machinací s financemi nebo z nekalého obohacování, pøípadnì sledování vlastních zájmù. Zvláštní kapitolou fondu je jeho vlastní grantová agenda a fundraising, èili hledání zdrojù pro další fungování. Zdroje pro rozvoj fondu jsou hlavnì následující : dary od regionálních sponzorù podnikatelù, podnikù, organizací, jednotlivcù, obcí výnosy z akcí, soutìží, kulturní èinnosti (výstavy, koncerty, projekce, divadla, atp.) dary a granty nadací a vìtších organizací granty z výbìrových øízení ministerstev úèelové dary a sbírky mezi obèany kapitálové výnosy a výnosy z èinnosti 22 l NÁVOD K POUŽITÍ MÍSTNÍ AGENDY 21

23 vlastní pracovní èinnost podílníkù, èlenské pøíspìvky úèelovì vázané prostøedky státních organizací dary a granty mezinárodních a nadnárodních fondù úèelová obchodní èinnost Výše uvedené jsou základní zdroje, které mohou zabezpeèit fungování daného fondu, alfou a omegou je ovšem osoba, která fond fakticky vede a spravuje a také osoba, která rozhoduje o využití penìz. Peníze lze využít hlavnì na základì stanovených pravidel ve daných oblastech, které by mìly kopírovat aktuální potøeby rozvoje obce nebo regionu, v souladu se zájmem na rozvoji Agendy 21. Regionální fond by mìl mít na zøeteli trvale motiv udržitelného rozvoje a také naplòování jednotlivých relevantních kapitol Agendy 21. Založení a fungování regionálního fondu rozvoje je natolik specifickou vìcí a natolik zvláštním úkolem, že obraz fondu bude vždy odrazem èinnosti v regionu, obci a bude kopírovat rozložení hybných sil i podnikatelských subjektù a rozhodujících organizací. Založení fondu je ovšem významným posunem, usmìròujícím vývoj regionu jistým a jasným smìrem k udržitelnému rozvoji. Fond je vìcí specifickou, jak již bylo øeèeno, a proto není možné jeho formy pøedepisovat ani pøedvídat v dalších lokalitách. Výše uvedené jsou základními podmínkami, ovšem bez dalších komentáøù a omezení. Modelový pøíklad: V pøípadì místní Agendy 21 v Èeském krasu slouží jako správce regionálního fondu novì založené Sdružení pøátel Èeského krasu. Toto obèanské sdružení vzniklo v záøí 2000 s cílem podporovat konkrétní místní projekty pøedevším z prostøedkù získaných od sponzorù a sdružovat všechny zájemce o regionální rozvoj Èeského krasu. Formou øádného èlenství ve sdružení pùsobí prakticky všechny organizace a osoby, které pomáhaly rozvíjet èinnosti místní Agendy 21 v Èeském krasu od r Formou pøidruženého èlenství se práce sdružení úèastní místní podnikatelé, kteøí zároveò zprostøedkovávají finanèní podporu pro vybrané projekty (budování cyklostezky, výchovnì - vzdìlávací aktivity pro dìti a mládež, výzkumné projekty v CHKO Èeský kras, atp.). NÁVOD K POUŽITÍ MÍSTNÍ AGENDY 21 l 23

24 Mezinárodní spolupráce a pobyty zahranièních expertù Nic neproèistí vzduch v obci nebo regionu tak dobøe jako mezinárodní spolupráce nebo návštìva experta (expertù). Na téma akcí se zahranièními umìlci, èi lektory v èeském prostøedí je napsáno množství zábavné literatury. Je to zpùsobeno tím, že obyvatelé Èech a Moravy jsou zaujati zcela svými reáliemi a myslí si, že nikdo zvenku do nich nemùže proniknout, nemùže je vidìt tak dobøe jako oni. Je v tom dobøe zakoøenìný zvyk našich furiantù, kteøí chtìli vždycky postavit vrchnost pøed hotovou vìc, uvést ji v omyl a pak se jí od srdce vysmát. Velmi nemravný zvyk, v kombinaci s socialistickými potìmkinovskými vesnicemi i nebezpeèný. Návštìvám z ciziny, a to i užiteèným, se tedy v našich konèinách pøedestírá pøevážnì jakýsi podivuhodný obraz geniálních lidí. Opak je pravdou, jsme vìtšinou schopni hýbat pouze s nìjakým obrazem skuteènosti, nikoliv pracovat s realitou jako takovou, nejsme ochotni nést rizika kritiky a možné prohry. Tím ovšem ztrácíme schopnost udržet vìci v pohybu, odrážet se ode dna a nenalhávat si nesmysly. K návratu do reality je nìkdy potøeba otevøených dveøí, otevøených srdcí a ochoty vyslechnout, komunikovat a spolupracovat. V pøípadì, že jsou organizátoøi místních Agend 21 ochotni riskovat, že budou mluvit pravdu, že možná budou muset zdùvodnit neúspìch a více pøidat v práci, pak jsou pøipraveni na návštìvu expertù, experta. Návštìva ovšem není postavena pouze na pøipravenosti pøijímajících v regionu nebo obci, ale i na schopnostech experta být ve vìci i nad vìcí, pøijmout a pojmout témata, analyzovat i syntetizovat poznatky nabyté bìhem pobytu a nacházet øešení a doporuèení vhodná pro pracující organizaèní tým. Výbìr experta nebo expertù je velmi dùležitý pro další práci. Osoby nekomunikativní (podivuhodní morousové s univerzitním pozadím a dýmkou v ústech), osoby typu létající profesor (znalec OSN ovìnèený tituly, funkcemi a kufry, který zná všechno, ale nikdy nic poøádnì a v nouzi cituje rezoluce), veselý strýc na návštìvì (èlovìk který má rád pivo, èechy a zábavu, ale nerad pracuje) nebo další tlachalové a všeumìlci jsou pro terénní práci zcela nevhodní. Nejsou použitelní ani pro práci v týmu. 24 l NÁVOD K POUŽITÍ MÍSTNÍ AGENDY 21

25 Pokud použijeme klasiku, pak stromy poznáte po ovoci, tedy velmi dobøe lze poznat experta podle pøedchozích prací a referencí, lze tak velmi dobøe vybrat zkušeného všestranného odborníka, který bude sám i ve skupinì po krátké dobì øešit problémy a není nutno jej vodit vždy za ruku, aby pochopil a syntetizoval výsledky. U skupiny expertù platí stejné pravidlo, jen s tou výjimkou, že hledáme reference navíc o týmové práci a také poznámku - tzv. zvláštní schopnosti, což v Americe èasto znamená, jestli má fištrón a je schopen zaujmout, nebo jestli pracuje zkušenì a je uèenlivý. Je nutno konstatovat, že pøi výbìru expertù je nutno striktnì rozlišovat mezi Evropany, Amerièany a Východoevropany. Všechny skupiny mají své a jsou specifické podle zemí, napø. Evropané jsou lepší v malých skupinkách nebo jako jednotlivci, Východoevropané jsou dobøí ve skupinách mezi 3-5 ti osobami a amerièané excelují ve skupinách obecnì, nìkdy i jako jednotlivci s praxí. U hostitelù jsou tedy nutné karty vyložené na stole a otevøené dveøe i srdce, u hostù expertù je nutná flexibilita, zkušenosti a znalosti, co ještì je nutné, aby návštìva splnila svùj úèel. Delší dobu pøed pøíjezdem expertù je nutné zapoèít s korespondencí s expertem a zjistit rozsah jeho schopností i znalostí a zároveò pøipravit elaborát o oblasti (obci), pracích na problémech, úspìšnosti akcí, prùzkumech v terénu, spolupráci s dalšími subjekty, spolupráci s obèany a také o spolupráci uvnitø tvùrèího týmu. Vìtšinu tìchto podkladù je nutné pøeložit do jazyka svìtového, dnes pøevážnì angliètiny. V organizaèním týmu je nutné zajistit rovnìž alespoò dvì osoby vládnoucí odpovídajícím jazykem a znalostmi na úrovni hosta, pøípadnì zajistit pøeklady a pøekladatele materiálù i diskuzí. To nelze podcenit, stojí na tom využitelnost i úspìch spolupráce a závìrù akce. K pobytu experta, expertù musí být pøipraveny tøi zásadní vìci: pevný program (samozøejmì s urèitou vùlí ke zmìnì z dùvodu nemoci, neèasu nebo problémù) kvalitní úvod (seznámení) a závìr (výsledky a rozlouèení) øešený problém Mezi seznámením a rozlouèením je prùbìh akce podle programu, který mùže být rùzný, ale úvod a závìr by mìly být bez poskvrnky. Bìhem návštìvy lze i váhat, improvizovat, utváøet nové variace a hledat další fakta. NÁVOD K POUŽITÍ MÍSTNÍ AGENDY 21 l 25

26 Celá návštìva by mìla hlavnì odpovìdìt na otázky øešeného problému, najít východiska a specifikovat nìjaké rozumné postupy (v teoretické i praktické rovinì), závìry pak jsou vìtšinou brány jako zásadní doporuèení pro další práci. Co návštìva expertù zajistí : neotøelý, nový pohled na vìci a jejich souvislosti nezávislý pohled na problémy pøenos zkušeností s podobnými problémy rozvoj schopností spolupracovat a komunikovat návod na možná øešení problémù svìtlo na další cestu k rozvoji Agendy 21 Návštìvu expertù nelze považovat za spásný výsadek andìlù strážných. Vìtšinou jsou to totiž jen lidé se svými problémy a znalostmi, ovšem ochotní pomoci podle svých zkušeností a ochotní k osobnímu nasazení. Experti mohou vidìt vìci jinak, odhalit nìkteré zajímavé souvislosti a dokonce nastínit možnou cestu k øešení, øešit problémy ovšem musíme jako obvykle jen my sami a bez pomocného doprovodu. Výsledkem návštìvy, kromì záznamù, poznámek a prùbìžných materiálù jsou vìtšinou závìreèné doporuèení nebo závìry, které by mìly být neopominutelným materiálem pro jakékoliv nastávající úvahu o regionálním plánu rozvoje nebo o strategii rozvoje jako takové. Nic více nelze od sebelepších odborníkù i po zevrubném seznámení s problémy èekat. Na závìr ještì modelový scénáø návštìvy : 1) pøíprava koordinaèního týmu 2) pøíprava materiálù k návštìvì 3) komunikace s návštìvou 4) pøíjezd a seznámení s odborníkem 5) práce v terénu, seznamování s problémy na mnoho zpùsobù 6) seznámení s možnými východisky a aktéry èinností v místì 7) seznámení s dodateènými podklady 8) sestavení doporuèení experta a výmìna zkušeností 9) odjezd a rozlouèení 26 l NÁVOD K POUŽITÍ MÍSTNÍ AGENDY 21

27 10)vyvození dùsledkù z návštìvy a zapracování závìrù Ne každá návštìva musí být povedená, probíhá-li však v srdeèné atmosféøe, pak jde všechno lépe. NÁVOD K POUŽITÍ MÍSTNÍ AGENDY 21 l 27

28 Ekologicky šetrný výrobek jako pøíklad kampanì Jedním ze základních postulátù Agendy 21 je nevzdorovat drobným, pozitivním, pøíkladným krokùm, které je možno kdykoliv a dobrovolnì uèinit. Celkovì je udržitelný rozvoj o nenápadném pozitivním postupu vpøed spíše než o zelené revoluci a zøeknutí se aut, jaderné energie èi spotøebièù. Jedním z pozitivních dlouhodobých programù Ministerstva životního prostøedí v ÈR je program Znaèení ekologicky šetrných výrobkù. Principem je, že výrobek, za který jeho výrobce zaplatí kauci a nechá jej zevrubnì prozkoušet, je opravdu šetrný k životnímu prostøedí pøi výrobì, použití a pøi likvidaci. Zkoušením výrobkù a øízením jejich agendy je povìøena Agentura pro EŠV, která je souèástí Èeského ekologického ústavu, znaèku pak pøidìluje ministr životního prostøedí prostøednictvím svého specializovaného oddìlení (asi 2 x do roka). Ekologicky šetrné výrobky jsou produktem velmi dobøe prodejným a znaèení prokazatelnì zvìtšuje jejich odbyt, tíha zkoušení a znaèení výrobkù ovšem leží na jejich výrobcích. Aktualizovaný seznam výrobkù a výrobcù naleznete na www stránkách MŽP a ÈEÚ. Propagace a upøednostòování ekologicky šetrných výrobkù není pro samosprávy a jiné orgány a organizace povinností jako napø. v Nìmecku, ale jejich podpora ve výbìrových øízeních je dobrou službou pozitivnímu vývoji a Agendì 21 v obcích, èi regionech. V ÈR jsou EŠ výrobky orientovány zatím do dvou hlavních skupin široké spotøební zboží, technika a materiály. Klasické spotøební šetrné výrobky jsou pøevážnì barvy, lepidla, prací prostøedky a saponáty, papírové tašky, atp. Technické a materiálové zboží je reprezentováno pøedevším širokou škálou kotlù, izolaèní hmotou, nábytkovým materiálem, technickými zlepšeními bìžných výrobkù. Ekologicky šetrné výrobky a jejich znaèení je záležitost nejen evropská, ale i svìtová a znaèení probíhá ve více zemích podle podobných kritérií. Je vìcí konvence, jak jsou jednotlivé znaèky uznávány a akceptovány v jiných státech. Tyto výrobky (mají-li obsadit vìtší èást trhu, což je samozøejmì žádoucí pro jejich pozitivní vliv) musí být preferovány a propagovány. Nejlepší propagace EŠV je prostøednictvím dobrovolného pøijetí kvality výrobku a pøípadné vyšší ceny oproti jiným výrobkùm. Služba udržitelnému rozvoji v regionu je vhodná hlavnì prostøednictvím veøejné kampanì za rozšíøení nákupu a nabídky 28 l NÁVOD K POUŽITÍ MÍSTNÍ AGENDY 21

29 Ekologicky šetrných výrobkù. Pøíklad vhodné praktické kampanì za nákup a nabídku EŠV následuje. Kampaò zamìøená na propagaci a prodej ekologicky šetrných výrobkù lze popsat v jednotlivých postupných krocích: a) Zajistíme si seznam ekologicky šetrných výrobkù a zjistíme, kde v dané obci nebo regionu je možno si je opatøit, dále si zajistíme kontakty na média a podporu MŽP, pøípadnì Agentury pro EŠV na ÈEÚ. b) Pøipravíme propagaèní a upozoròovací materiály o EŠV pro veøejnost. V našem pøípadì je vhodná zkrácená informace s pøehledem výrobkù pro zastupitele a starosty, letáèek nebo plakátek o prospìšnosti a významu EŠV pro spoleènost, dále i samolepky oznaèující viditelnì obchody s prodejem EŠV. c) Prodejny jsou navštíveny spolupracovníky, oznaèeny po dohodì s prodavaèi, pokud mají odpovídající sortiment rùzných EŠV, v prodejnách jsou ponechány plakátky a letáèky o významu EŠV a jejich výhodách. d) Obèanùm na významných postech ve všech sektorech jsou pøedány informace o EŠV a jejich nákupu, prostøednictví sdìlovacích prostøedkù je o akci a významu EŠV uvìdomìna i širší veøejnost. e) V závìru kampanì je doporuèeno úøadùm nakupovat EŠV, je zdùraznìna veøejná podpora EŠV, je zajištìn odbyt a prodej EŠV v daném území a pøípadnì i rozšíøen nabídkový sortiment. Výše uvedená modelová kampaò podpoøí významnì nejen program znaèení ekologicky šetrných výrobkù, ale zároveò umožní širší veøejnosti stát se nepominutelnými spotøebiteli skupiny výrobkù, která významnì ménì zatìžuje životní prostøedí, také napoví úøadùm jak a proè tyto výrobky preferovat a jak dále svùj provoz ekologizovat". Pøíklad nákupu EŠV v obcích je vhodný z hlediska snížení environmentální zátìže v obcích, šetrnosti k prostøedí i dalších dùvodù. Kromì kampaní, zamìøených na konkrétní téma (EŠV, úspory energie) mohou probíhat kampanì zamìøené na konkrétní cílové skupiny (napøíklad dìti na základních školách). Pozitivnì zamìøená propagaèní kampaò vždy podpoøí udržitelný rozvoj. NÁVOD K POUŽITÍ MÍSTNÍ AGENDY 21 l 29

30 Strategický plán Strategický plán rozvoje obce nebo regionu je základním a smìrným dokumentem daného místa a mìl by odpovídat potøebám udržitelného rozvoje nebo Agendy 21. Tomu odpovídá i jeho pøedpokládané èlenìní: Mùže být èlenìn do kapitol podle Agendy 21 (vèetnì pøizpùsobených názvù subkapitol), ale mùže být èlenìn i podle specifických majoritních oblastí, napøíklad jako územní plán, zemìdìlství, prùmysl, doprava, atd.. Hlavními pilíøi strategického plánu bývají vìtšinou : motiv zajištìní udržitelného rozvoje motiv udržení prosperity zajištìní neprùmyslového rozvoje a pøesun iniciativy do jiných sektorù zajištìní podkladu pro plán vyššího územního celku nebo územní plán zajištìní zdrojù a motoru regionálního rozvoje propojení Agendy 21 a územního plánování Podkladem strategického plánu rozvoje bývají nejlépe dokumenty související nebo vzniklé k Agendì 21. Pro dobrý plán strategického rozvoje je možné použít cokoliv, jen to nesmí znamenat, že vše bude slouèeno v jeden materiál. Takový guláš mùže místo strategického plánu vést k vytvoøení dortu pejska a koèièky. Spojení mnoha dobrých vìcí v jednom hrnci mùže mít neèekané dùsledky. Nìkteré návrhy a závìry jsou jistì související, ale neznamená to, že by byly pøímo sluèitelné nebo nahraditelné. Slovy J. Bergiera: Jistì existuje souvislost kytice rùží se stádem hrochù, ale nikdy nepøinesu milé na schùzku kytici hrochù. K èemu vlastnì strategický plán rozvoje slouží? V prvé øadì je to dokument vznikající na základì pozitivního uvažování, souladu, konsensu a nikoliv protitlakù a negací. Je pochopitelné, že do výsledku nelze promítnout úplné uspokojení zájmù všech dùležitých skupin. Strategický plán je tedy i plný kompromisù, pøesnìji øeèeno dobrovolnì akceptovaných kompromisù. Tento fakt již pøedjímá dále uvedená nutná východiska pro zpracování plánu: Dokument vzniká zdola, na základì dobré vùle širokého fóra. První úloha strategického plánu rozvoje je tedy nasnadì, by k jejímu 30 l NÁVOD K POUŽITÍ MÍSTNÍ AGENDY 21

31 naplnìní dochází jaksi mimochodem: Již samotná pøíprava dokumentu podporuje komunikaci, nutí k dohodì, stimuluje dobrou vùli všech regionálních hybatelù. S tímto prvotním efektem souvisí i další funkce strategického plánu, a to funkce osvìtová. Dobrý strategický plán vzniká vždy zdola, za úèasti veøejnosti, tedy obyèejných lidí, žijících v dotèeném místì, kteøí se nepodílí pøímo na veøejné správì a nejsou ani jiným zpùsobem politicky èi obèansky organizováni. Fakt, že vyzýváme tyto obèany k pøipomínkování plánu, k uplatnìní vlastního názoru a k posouzení výsledku, zároveò velice posilujeme osvìtu o problematice udržitelného rozvoje, a také jejich sebevìdomí a pocit odpovìdnosti. Strategický plán rozvoje by nejlépe mìl mít alespoò èásti jako : a) podmínky, východiska (souèasný stav, vèetnì problémù a nesnází) b) prostøedky (reálné možnosti a racionální cesty dosažení) c) cíle (finální optimalizované vize s èasovými horizonty) Hlavní význam strategického plánu rozvoje však spoèívá v obecnì pøijatém a na rùzném stupni praktické závaznosti i schváleném rámci pro další rozvoj dotèeného území. Strategický plán se stává východiskem pro tvorbu územních plánù obcí, mìst i vyšších územnìsprávních celkù a je podkladem pro iniciaci nových èinností napøíklad v turistickém ruchu, v podnikání, v ochranì pøírody. Strategický plán mùže také do urèité míry nahradit øadu jinak nezbytných diskuzí nad dílèími problémy, které se v budoucnu vyskytnou. Bezpochyby podstatnou roli hraje strategický plán i v procesu získávání prostøedkù na udržitelný rozvoj regionu. Jasnì definované cíle a spoleèenský konsensus je pro poskytovatele finanèní podpory zárukou udržitelnosti pøedkládaných projektù i toho, že jsou v místì vnímány jako spoleèensky potøebné. Pokud je strategický plán rozvoje akceptován na úrovni veøejné správy, nebo reprezentací mikroregionu, nebo dokonce regionální vládou, stává se dùležitým politickým dokumentem, který hraje rozhodující roli pro pøístup ke kohezním a strukturálním fondùm EU. Metody hodnocení Dùležitou souèástí plánu strategického rozvoje jsou ovšem indikátory plánu a udržitelného rozvoje. Jde velmi èasto o komplikovaný výpoèet stvoøený NÁVOD K POUŽITÍ MÍSTNÍ AGENDY 21 l 31

32 úøedníky bruselského typu, který nám nic neøekne, ale jistì je velmi zajímavý a nese s sebou hromadu pøepoètù a údajù. Velmi èasto se prostøednictvím velmi nepøesných èísel dostaneme k naprosto pøesnému výpoètu. Evropské indikátory Agendy 21 nebo udržitelného rozvoje jsou odvozeny od lokálních statistik, snaží se pojmout celek do jednoho výpoètu a vìtšinou operují jen s tìžko srovnatelnými údaji (ekologický koeficient, ekologická stopa, ekologický batoh, atd.). Naproti tomu americká statistika a indikátory vycházejí z hmatatelných a jednoduše ovìøitelných èísel nebo údajù, které lze hravì zkontrolovat, a které objektivnì i subjektivnì indikují posun (napø. poèet dní se smogem, poèet dní, kdy jsou vidìt hory, poèet pøepravených osob, poèet akcí a úèastníkù, atp.). Pro místní potøebu je vhodné zvolit opravdu odpovídající indikátory zlepšení stavu prostøedí nebo kvality života, tak aby proces mohl být pod veøejnou kontrolou. Indikátor vývoje je zásadní souèástí závìru strategického plánu rozvoje a nelze jej pominout. Modelový pøíklad: Jeden z možných postupù pøi pøípravì strategického plánu lze demonstrovat na pøíkladu Strategického plánu rozvoje širšího území Èeského krasu (dále též SPR). Intenzivní práce na tomto dokumentu byly zahájeny v roce Po tøech letech uskuteèòování projektù místní Agendy 21 v Èeském krasu se potøeba vyvoøení tohoto materiálu jevila stále naléhavìjší, zejména z následujících dùvodù: Bylo zapotøebí vytvoøit pozitivní a konsensuální rámec pro smìrování dalších èinností k udržitelnému rozvoji. Ukazovalo se jako nezbytné konstruktivnì využít dosud nashromáždìné analytické a dílèí syntetické výsledky nejrùznìjších prùzkumù, studií a praktických zkušeností. Jako nezbytný se také vznik dokumentu jevil ve svìtle dále se zvìtšujícího významu mikroregionální a regionální politiky v kontextu pøípravy na vstup do EU. 32 l NÁVOD K POUŽITÍ MÍSTNÍ AGENDY 21

33 Od roku 1998 probìhlo v Èeském krasu i v širším okolí nìkolik anket (viz také kapitola dotazníkové akce a ankety ). Prùzkumù se úèastnili starostové (pro ty byl pøipraven speciální obsáhlý rozhovor), podnikatelé, žáci a uèitelé základních škol a samozøejmì také široká veøejnost. Z výsledkù anket vyplynuly pøedevším základní údaje o prioritách jednotlivých zájmových skupin, ale také o prioritách obecných, spoleèných. Dozvìdìli jsme se, co považují dotazovaní za podstatné a co za vedlejší, jakým smìrem by se rozvoj území mìl ubírat, co je tìší (na èem lze stavìt) a co je naopak trápí (co je tøeba øešit). K výsledkùm anket jsme pozdìji doplnili také závìry z konzultaèního pobytu Landscape Stewardship Exchange a z pobytu amerického odborníka na územní plán Briana Hilla (listopad 2000). Jednalo se o soubor nejrùznìjších doporuèení, zajímavých námìtù a svìžích neotøelých pohledù na øešení regionálních problémù. Nyní bylo naèase kontaktovat nejvýznamnìjší pøedstavitele jednotlivých zájmových skupin. V anglosaské terminologii jsou tyto osoby oznaèováni jako stakeholders, èili dùležitý reprezentant - zástupce. Jde o èinitele, kteøí svým názorem a vlivem významnì pùsobí na místní èi regionální spoleèenské dìní. Jde o starosty, pøedstavitele státní správy, vedoucí pøedstavitele firem a dùležitých nevládních neziskových organizací a pøedstavitele vzdìlávacích a kulturních institucí. Mezi 18 takovými stakeholdery probìhla anketa v létì roku Dále jsme sestavili osnovu Strategického plánu rozvoje. Ta, jak bylo uvedeno výše, vychází z rámce Agendy 21 (v závorkách jsou uvedeny odpovídající kapitoly): Èást I. Sociální a ekonomické rozmìry I/1 Dynamika demografického rùstu a udržitelnosti (kap. 5) I/2 Ochrana a podpora lidského zdraví (kap. 6), sociální a lékaøská péèe I/3 Podpora udržitelného rozvoje lidských sídel (kap. 7) I/4 Integrace životního prostøedí a rozvoje do rozhodování (kap. 8 ) Èást II. Uchování a šetrné využívání zdrojù a hospodaøení s nimi ve prospìch rozvoje II/1 Integrovaný pøístup k plánování a hospodaøení s územními zdroji (kap. 10), uplatnìní NÁVOD K POUŽITÍ MÍSTNÍ AGENDY 21 l 33