Sbírka příkladů z ekonomiky

Transkript

1 Obchodní akademie Liberec Sbírka příkladů z ekonomiky Ing. Svatava Tesařová, CSc. Liberec 2005

2 Obsah Úvod 3 1 Základní ekonomické pojmy Propočty efektivnosti Propočty rentability Propočty produktivity práce Souhrnné propočty Rozvaha 9 2 Zásobování Propočty celkové spotřeby materiálu Propočty normované zásoby Propočty potřeby nákupu Propočty optimální výše dodávky Volba dodavatele Hodnocení zásobovací činnosti Souhrnné propočty 17 3 Investiční činnost Propočty výrobní kapacity Hodnocení investic Jednoduché metody hodnocení investic Propočty převedených a celkových nákladů Propočty čisté současné hodnoty, vnitřního výnosového procenta a doby splácení Hodnocení investičních variant mezi sebou navzájem Dodatková investice Nová investice Hodnocení investic pomocí nákladových modelů Souhrnné propočty Propočty odpisů Účetní odpisy Daňové odpisy Daňové odpisy majetku technicky nezhodnoceného Daňové odpisy majetku technicky zhodnoceného Porovnání účetních a daňových odpisů Hodnocení investiční činnosti

3 4 Personální činnost Výkonové normy Propočty počtu pracovníků Propočty počtu dělníků Propočty počtu provozních a obsluhujících pracovníků Souhrnné propočty Propočty produktivity práce Některé vybrané propočty určené k hodnocení personální činnosti Souhrnné propočty 59 5 Odbyt a marketing Plánování odbytu Propočty normované zásoby Propočty obratu zásob hotových výrobků Souhrnné propočty Propočty elasticity poptávky Hodnocení odbytu a marketingu 71 6 Financování a finanční analýza Propočty potřeby pracovního kapitálu Finanční analýza Analýza absolutních a rozdílových ukazatelů Analýza poměrových ukazatelů Ukazatele likvidity Ukazatele rentability, náročnosti a produktivity práce Ukazatele aktivity Ukazatele zadluženosti a finanční struktury Ukazatele kapitálového trhu Ukazatele na bázi cash flow a finančních fondů Souhrnné propočty Analýza soustav ukazatelů

4 Úvod Cílem předkládané práce bylo vytvořit sbírku příkladů z ekonomiky určenou pro studenty obchodních akademií a ekonomických lyceí. Sbírka je určena jak pro práci v hodinách ekonomiky, tak i pro domácí přípravu. Vzhledem k počtu příkladů vytváří pro studenty dostatečný prostor i pro zcela samostatné procvičování ekonomických propočtů nad běžný rámec stanovený a vyžadovaný vyučujícím. Sbírka neobsahuje všechny typy výpočtů, které jsou během studia do výuky zařazovány. Vzhledem k jejímu vymezenému rozsahu se zaměřila na vybrané typy propočtů, zejména základní propočty spojené s jednotlivými podnikovými činnostmi. Sbírka je koncipována tak, že v rámci jednotlivých kapitol jsou zařazeny nejdříve příklady věnované jednotlivým zkoumaným problémům. Na tyto základní propočty pak navazují souhrnné propočty. Příklady jsou vždy řazeny od příkladů nejjednodušších přes náročnější k nejsložitějším. Sbírka je rozdělena do šesti kapitol. První kapitola obsahuje nejjednodušší propočty efektivnosti, rentability a produktivity práce. Na těchto příkladech se mají žáci již na začátku prvního ročníku naučit - alespoň v té nejjednodušší formě - ekonomicky uvažovat. Druhá kapitola je věnována základním typům propočtů prováděných v rámci zásobovací činnosti podniku. Mezi ně patří především propočty celkové spotřeby materiálu, normované zásoby, potřeby nákupu a některé další. Třetí kapitola se zabývá nejvýznamnějšími propočty spojenými s investiční činností. Část těchto propočtů (zejména propočty výrobní kapacity a odpisů) je určena pro studenty nižších ročníků, další část věnovaná zejména hodnocení a výběru investičních variant je pak doporučena pro vyšší ročníky. Čtvrtá kapitola obsahuje vybrané propočty týkající se personální činnosti, zejména propočty spojené s plánováním počtu pracovníků, propočty produktivity práce a některé propočty určené k hodnocení personální činnosti podniku. Pátá kapitola je věnována základním propočtům v rámci odbytu a okrajově i marketingu, především plánování odbytu a stanovení normované zásoby. Šestá kapitola se zabývá některými vybranými propočty v rámci financování podniku (propočty potřeby pracovního kapitálu) a zejména pak problematikou finanční analýzy. Z široké škály ukazatelů v jejím rámci jsou ve sbírce zařazeny alespoň ukazatele nejzákladnější, v praxi nejčastěji využívané. Příklady lze využít jak při samotném výkladu látky, tak při procvičování a opakování, resp. rozšiřování již získaných znalostí v průběhu dalších ročníků studia

5 1 Základní ekonomické pojmy 1. 1 Propočty efektivnosti 1. V minulém roce vytvořil podnik výrobky v celkové hodnotě Kč ,--. Vynaložené výrobní náklady činily celkem Kč ,--. Vypočítejte efektivnost činnosti podniku v minulém roce. 2. V minulém měsíci podnik realizoval tržby v celkové výši Kč ,--, celkové výrobní náklady ve stejném období činily celkem Kč ,--. Pro minulý měsíc vypočítejte efektivnost činnosti podniku. 3. V minulém čtvrtletí dosáhl podnik tržby ve výši Kč ,--. Materiálové náklady v tomto čtvrtletí činily celkem Kč ,--, mzdové náklady celkem Kč ,--. Vypočítejte efektivnost činnosti podniku v minulém čtvrtletí vztaženou: 1. k materiálovým nákladům, 2. ke mzdovým nákladům Propočty rentability 4. V minulém roce podnik realizoval zisk ve výši Kč ,--. Na výrobu přitom vynaložil náklady ve výši Kč ,--. Vypočítejte rentabilitu činnosti podniku v minulém roce. 5. V minulém roce dosáhly výnosy podniku celkem Kč ,--. Vynaložené výrobní náklady činily celkem Kč ,--. Pro minulý rok vypočítejte: 1. zisk podniku, 2. rentabilitu celkových nákladů

6 6. V minulém čtvrtletí činily výkony podniku v peněžním vyjádření Kč ,--. Na výrobu přitom podnik ve stejném období vynaložil náklady ve výši Kč ,--. Pro minulé čtvrtletí vypočítejte: 1. zisk podniku, 2. rentabilitu celkových nákladů Propočty produktivity práce 7. V minulém roce oděvní podnik vyrobil kusů sportovních bund. Podnik přitom zaměstnával v průměru 50 švadlen. Vypočítejte roční produktivitu práce jedné švadleny. 8. V minulém měsíci vytvořil podnik produkci v celkové hodnotě Kč ,--. Podnik zaměstnával celkem 27 dělníků. Vypočítejte pro daný měsíc produktivitu práce jednoho dělníka. 9. V minulém roce podnik vyrobil celkem výrobků. Cena jednoho výrobku činila Kč 1 500,--. V průměru podnik zaměstnával v daném roce 200 dělníků. Vypočítejte produktivitu práce jednoho dělníka v minulém roce: 1. v jednotkách naturálních, 2. v jednotkách peněžních. 10. V minulém měsíci podnik vyrobil celkem výrobků. Cena jednoho výrobku byla Kč 400,--. V daném měsíci činily mzdové náklady Kč ,--. Ze zadaných podkladů vypočítejte produktivitu práce

7 1. 4 Souhrnné propočty 11. V minulém roce podnik vyrobil kusů výrobků, cena jednoho výrobku činila Kč 72,--. S jejich výrobou byly spojeny následující náklady: materiálové Kč ,--, mzdové Kč ,--, ostatní Kč ,--. V daném roce měl podnik v průměru 12 dělníků. Ze zadaných podkladů vypočítejte následující ukazatele efektivnosti: 1. efektivnost materiálových nákladů, 2. efektivnost mzdových nákladů, 3. efektivnost ostatních nákladů, 4. efektivnost celkových nákladů. 12. Z podkladů v minulém příkladu vypočítejte následující ukazatele rentability: 1. rentabilitu materiálových nákladů, 2. rentabilitu mzdových nákladů, 3. rentabilitu ostatních nákladů, 4. rentabilitu celkových nákladů. 13. Z podkladů v příkladu číslo 11 dále vypočítejte následující ukazatele produktivity práce: 1. produktivitu práce jednoho dělníka v naturálních jednotkách, 2. produktivitu práce jednoho dělníka v peněžních jednotkách. 14. Za minulé čtvrtletí jsme o podniku získali následující údaje: celkový rozsah produkce kusů výrobků, cena jednoho výrobku Kč 600,--, materiálové náklady Kč ,--, mzdové náklady Kč ,--, celkové náklady Kč ,--, průměrný počet pracovníků - 12 pracovníků. Ze zadaných podkladů vypočítejte: 1. efektivnost materiálových nákladů, 2. efektivnost mzdových nákladů, 3. rentabilitu celkových nákladů, 4. produktivitu práce v naturálních jednotkách, 5. produktivitu práce v peněžních jednotkách

8 15. Za minulý rok jsme o podniku získali následující údaje: celkový rozsah produkce Kč ,--, cena jednoho výrobku Kč 1 000,--, materiálové náklady Kč ,--, odpisy Kč ,--, celkové náklady Kč ,--, průměrný počet pracovníků - 30 pracovníků. Ze zadaných podkladů vypočítejte: 1. efektivnost odpisů, 2. efektivnost celkových nákladů, 3. rentabilitu materiálových nákladů, 4. produktivitu práce v naturálních jednotkách. 16. Za minulý rok jsme o podniku získali následující údaje: celkový rozsah produkce kusů výrobků, cena jednoho výrobku Kč 250,--, materiálové náklady Kč ,--, rentabilita materiálových nákladů - 0,4, produktivita práce jednoho dělníka výrobků za rok. Ze zadaných podkladů vypočítejte: 1. efektivnost celkových nákladů, 2. průměrný počet dělníků. 17. Za minulý rok jsme o podniku získali následující údaje: celkový rozsah produkce Kč ,--, cena jednoho výrobku Kč 200,--, průměrný počet dělníků 10, mzdové náklady Kč ,--, efektivnost celkových nákladů - 1,25. Ze zadaných podkladů vypočítejte: 1. rentabilitu mzdových nákladů, 2. jak by se musel změnit počet dělníků, aby podnik dosáhl zvýšení produktivity práce jednoho dělníka na výrobků za rok. 18. Za minulý rok jsme o podniku získali následující údaje: celkový rozsah produkce kusů výrobků, cena jednoho výrobku Kč 150,--, materiálové náklady Kč ,--, celkové náklady Kč ,--. Ze zadaných podkladů vypočítejte: 1. efektivnost materiálových nákladů, 2. jak by se musely změnit materiálové náklady, aby podnik dosáhl efektivnosti materiálových nákladů ve výši 7,5, 3. jak by se musela změnit cena výrobku, aby podnik dosáhl stejné efektivnosti materiálových nákladů, tj. 7,5 (materiálové náklady přitom zůstávají na původní úrovni, tj. činí Kč ,--)

9 19. V minulém roce podnik vyrobil kusů výrobků, v peněžním vyjádření tato produkce činí Kč ,--. Podnik všechny vyrobené výrobky prodal. Spotřebou výrobních činitelů podniku vznikly následující náklady: materiálové Kč ,--, mzdové Kč ,--, odpisy dlouhodobého majetku Kč ,--, ostatní náklady Kč ,--. V průběhu roku v podniku pracovalo v průměru 10 dělníků. Ze zadaných podkladů vypočítejte následující ukazatele: 1. efektivnost materiálových nákladů, 2. efektivnost mzdových nákladů, 3. efektivnost odpisů, 4. efektivnost ostatních nákladů, 5. efektivnost celkových nákladů, 6. rentabilitu materiálových nákladů, 7. rentabilitu mzdových nákladů, 8. rentabilitu odpisů, 9. rentabilitu ostatních nákladů, 10. rentabilitu celkových nákladů, 11. produktivitu práce jednoho dělníka v naturálních jednotkách, 12. produktivitu práce jednoho dělníka v peněžních jednotkách. 20. Z podkladů v minulém příkladu dále vypočítejte: 1. jak vysoký by musel být zisk, aby podnik dosáhl při zachování původní výše celkových nákladů - rentability celkových nákladů ve výši 0,4, 2. jak vysoká by musela být cena výrobku, aby podnik dosáhl stejné efektivnosti tržeb vzhledem k celkovým nákladům, pokud by 10 % vyrobených výrobků neprodal, 3. jak by se změnila rentabilita mzdových a celkových nákladů, pokud by podnik zvýšil odpisy o Kč ,--, 4. jak vysoké by musely být materiálové náklady, aby podnik dosáhl rentability materiálových nákladů ve výši 0,8, přitom předpokládáme, že změna materiálových nákladů je kompenzována stejně velkou změnou jiných nákladů, tj. celkové náklady se nezmění (počítáme pro původní výši nákladů), 5. jak by se změnila výše vypočítaná rentabilita materiálových nákladů, pokud by vypočítaná změna materiálových nákladů nebyla kompenzována stejně velkou změnou jiných nákladů, tj. došlo by ke změně celkových nákladů, 6. jak by musel podnik změnit rozsah produkce při původním počtu zaměstnanců, pokud by chtěl zvýšit produktivitu práce na výrobků na jednoho dělníka, 7. jak by musel podnik změnit počet zaměstnanců, pokud by chtěl zachovat původní rozsah produkce a zvýšit přitom produktivitu práce opět na výrobků na jednoho dělníka

10 1. 5 Rozvaha 21. Z podnikových výkazů jsme zjistili následující údaje o stavu majetku podniku a zdrojů jeho krytí k minulého roku: zásoby Kč ,--, dlouhodobý majetek Kč ,--, vlastní kapitál Kč ,--, peněžní prostředky Kč ,--, cizí kapitál Kč ,--. Z uvedených podkladů sestavte rozvahu podniku a dopočítejte chybějící pohledávky. 22. Z podnikových výkazů jsme zjistili následující údaje o stavu majetku podniku a zdrojů jeho krytí k minulého roku: dlouhodobé bankovní úvěry Kč ,--, peněžní prostředky na bankovních účtech Kč ,--, dlouhodobý nehmotný majetek Kč ,--, krátkodobé bankovní úvěry Kč ,--, pohledávky Kč ,--, dlouhodobý hmotný majetek Kč ,--, peněžní prostředky v pokladně Kč ,--, zásoby Kč ,--, ostatní cizí zdroje Kč ,--. Z uvedených podkladů sestavte rozvahu podniku a dopočítejte chybějící vlastní zdroje. 23. Z podnikových výkazů jsme zjistili následující údaje o stavu majetku podniku a zdrojů jeho krytí k minulého roku: dlouhodobý finanční majetek Kč ,--, zisk běžného roku Kč ,--, zásoby Kč ,--, dlouhodobé bankovní úvěry Kč ,--, peněžní prostředky v pokladně Kč ,--, dlouhodobý hmotný majetek Kč ,--, krátkodobé bankovní úvěry Kč ,--, ostatní krátkodobé závazky Kč ,--, pohledávky Kč ,--, dlouhodobý nehmotný majetek Kč ,--, peněžní prostředky na bankovním účtu Kč ,--. Z uvedených podkladů sestavte rozvahu podniku a dopočítejte chybějící základní kapitál. 24. Z podnikových výkazů jsme zjistili následující údaje o stavu majetku podniku a zdrojů jeho krytí k minulého roku: krátkodobé bankovní úvěry Kč ,--, dlouhodobý hmotný majetek Kč ,--, nerozdělený zisk z minulých let Kč ,--, zásoby Kč ,--, základní kapitál Kč ,--, dlouhodobý finanční majetek Kč ,--, peněžní prostředky v pokladně Kč ,--, ostatní krátkodobé závazky Kč ,--, pohledávky Kč ,--, rezervní fond Kč ,--, dlouhodobý nehmotný majetek Kč ,--, dlouhodobé bankovní úvěry Kč ,--, peněžní prostředky na běžném účtu Kč ,--. Z uvedených podkladů sestavte rozvahu podniku a dopočítejte hospodářský výsledek běžného roku

11 25. Oděvní podnik má následující formy majetku v uvedené výši a uvedené zdroje jeho krytí: zásoby ušitých oděvů Kč ,--, budovu Kč ,--, základní kapitál Kč ,--, peněžní prostředky na běžném účtu Kč ,--, rezervní fond Kč ,--, dva počítače po Kč ,-- a Kč ,--, software Kč ,--, krátkodobé bankovní úvěry Kč ,--, osobní automobil Kč ,--, rozešité oděvy ve výrobě Kč ,--, peněžní prostředky v pokladně Kč ,--, 20 ks šicích strojů po Kč ,--, zásoby látky a dalšího materiálu Kč ,--, ostatní krátkodobé závazky Kč ,--, nerozdělený zisk z minulých let Kč ,--, nakoupené akcie a obligace Kč ,--, pohledávky Kč ,--, dlouhodobé bankovní úvěry Kč ,--. Z uvedených podkladů sestavte rozvahu podniku a dopočítejte hospodářský výsledek běžného roku

12 2 Zásobování 2. 1 Propočty celkové spotřeby materiálu 1. V příštím roce podnik plánuje vyrobit kusů dámských šatů. Norma spotřeby materiálu je 2,6 m látky na jedny šaty. Cena jednoho metru látky činí Kč 250, kolik metrů látky podnik spotřebuje v příštím roce na splnění svého výrobního úkolu, 2. jak by se změnila vypočítaná celková spotřeba materiálu, pokud by se podniku podařilo lepším rozložením střihu ušetřit 8 % plánované normy spotřeby materiálu, 3. kolik činí úspora v peněžním vyjádření. 2. Konzervárenský podnik při výrobě hruškových kompotů počítá vedle čisté hmotnosti výrobku, která činí u jednoho kompotu 800 gramů, s hmotností odpadu v rozsahu 15 % z čisté hmotnosti výrobku a se ztrátami v rozsahu 5 % z čisté hmotnosti výrobku. 1. normu spotřeby materiálu, 2. celkovou roční spotřebu hrušek, je-li výrobní úkol pro příští rok kusů hruškových kompotů. 3. V minulém roce oděvní podnik ušil kusů dámských sak, norma spotřeby materiálu byla 2 m látky na jedny šaty, cena jednoho metru činila Kč 350,--. I v letošním roce podnik plánuje výrobu těchto sak. Počítá však se zvýšením rozsahu výroby o 10 %, se snížením normy spotřeby materiálu o 5 % a s nárůstem ceny materiálu o 10 %. 1. celkovou spotřebu materiálu v loňském roce v naturálních a peněžních jednotkách, 2. plánovanou spotřebu materiálu pro letošní rok v naturálních a peněžních jednotkách

13 2. 2 Propočty normované zásoby 4. V příštím roce má podnik vyrobit kusů deštníků. Norma spotřeby materiálu je 0,9 m látky na jeden deštník, cena 1 m činí Kč 120,---. Materiál nakupuje podnik v pravidelných 30denních intervalech, pojistná zásoba činí 4 dny a technologická zásoba 1 den. 1. časovou normu zásob, 2. normovanou zásobu v metrech, 3. normativ zásob. 5. V příštím roce má podnik vyrobit kusů kabelek. Norma spotřeby materiálu na 1 kabelku je 0,6 m kožené usně, cena 1 m činí Kč 550,---. Materiál nakupuje podnik v pravidelných 20denních intervalech, pojistná zásoba činí 4 dny a technologická zásoba 1 den. 1. časovou normu zásob, 2. normovanou zásobu v metrech, 3. normativ zásob. 6. V příštím roce má podnik vyrobit kusů plášťů. Norma spotřeby materiálu je 2,7 m látky na 1 plášť, cena 1 m činí Kč 300,---. Materiál nakupuje podnik v pravidelných 14denních intervalech, pojistná zásoba činí 3 dny, technologickou zásobu podnik nemá. 1. časovou normu zásob, 2. normovanou zásobu v metrech, 3. normativ zásob. Podnik uvažuje o změně dodavatele. Tento dodavatel nabízí stejný materiál za cenu Kč 280,-- za 1 m. Změna dodavatele by dále znamenala prodloužení dodávkového cyklu na 30 dní a zvýšení pojistné zásoby na 5 dní. Zjistěte, jak by se změnily vypočítané výsledky. Vypočítejte nové hodnoty pro: 4. časovou normu zásob, 5. normovanou zásobu v metrech, 6. normativ zásob

14 2. 3 Propočty potřeby nákupu 7. V příštím roce podnik plánuje vyrobit celkem kusů dámských plášťů. Norma spotřeby materiálu činí 3,2 m látky na jeden plášť, cena jednoho metru je Kč 300,--. K , tj. dni sestavení bilance, má podnik na skladě m této látky. Do konce roku očekává dvě dodávky po m a spotřebu ve výši m látky. Konečnou zásobu podnik plánuje na úrovni zásoby normované, tj m látky. Vypočítejte, kolik materiálu musí podnik v příštím roce nakoupit. Při výpočtu použijte bilanci zásobování, sestavte ji: 1. v naturálních jednotkách, 2. v peněžních jednotkách. 8. V příštím roce podnik plánuje vyrobit celkem kusů pánských bund. Norma spotřeby materiálu na jednu bundu činí 2,5 m látky, cena jednoho metru je Kč 200,--. K , tj. dni sestavení bilance, má podnik na skladě m této látky. Do konce roku očekává dvě dodávky po m a spotřebu ve výši m látky. Konečnou zásobu podnik plánuje na úrovni zásoby normované, tj. ve výši m látky. Vypočítejte, kolik materiálu musí podnik v příštím roce nakoupit. Při výpočtu použijte bilanci zásobování, sestavte ji: 1. v naturálních jednotkách, 2. v peněžních jednotkách. 9. V minulém roce podnik vyrobil celkem kusů dámských šatů. V letošním roce chce ve výrobě tohoto výrobku i nadále pokračovat. Plánuje však zvýšení rozsahu produkce o 10 % a zvýšení ceny tohoto výrobku o 5 %. Norma spotřeby materiálu na jedny šaty činí 3 m látky, cena jednoho metru je Kč 250,--. Ke dni sestavení bilance má podnik na skladě m látky. Do konce roku očekává dodávku ve výši m a spotřebu ve výši m látky. Konečnou zásobu podnik plánuje na úrovni zásoby normované. Materiál podnik nakupuje v pravidelných 30denních intervalech, pojistná zásoba podniku vystačí na 5 dní při průměrné denní spotřebě. Vypočítejte, kolik materiálu musí podnik v tomto roce nakoupit. Při výpočtu použijte bilanci zásobování, sestavte ji: 1. v naturálních jednotkách, 2. v peněžních jednotkách

15 2. 4 Propočty optimální výše dodávky 10. V příštím roce musí podnik k zabezpečení výroby nakoupit celkem m látky. Náklady na jednu dodávku činí celkem Kč 5 000,--, náklady na skladování jednoho metru látky Kč 100, optimální výši jedné dodávky, 2. optimální výši jedné dodávky v případě zvýšení nákladů na jednu dodávku o Kč 1 000, V příštím roce musí pekárna k zabezpečení výroby nakoupit celkem tun mouky. Náklady na jednu dodávku činí celkem Kč 3 200,--, náklady na skladování jedné tuny mouky Kč 120, optimální výši jedné dodávky, 2. optimální výši jedné dodávky v případě snížení nákladů na skladování jedné tuny mouky o Kč 20, V příštím roce podnik plánuje nakoupit m látky. Náklady na jednu dodávku činí celkem Kč 2 000,--, náklady na skladování 1 m látky Kč 20, optimální výši jedné dodávky, 2. optimální výši jedné dodávky v případě zvýšení nákladů na jednu dodávku o Kč 500, Volba dodavatele 13. V příštím roce podnik potřebuje nakoupit m látky. Denní spotřeba látky činí m, náklady na skladování 1 m Kč 15,--. Materiál může nakupovat od dvou dodavatelů. První dodavatel prodává 1 m dané látky za Kč 150,--. Dodavatel je od podniku vzdálený 220 km, náklady na přepravu činí Kč 25,-- na 1 km, dopravní prostředek je na zpáteční cestě vytížený. Dodavatel může materiál dodávat ve 30denních intervalech, pojistnou zásobu podnik uvažuje na dobu 5 dní. Druhý dodavatel prodává 1 m dané látky za Kč 155,--. Dodavatel je od podniku vzdálený 180 km, náklady na přepravu činí Kč 30,-- na 1 km, dopravní prostředek je na zpáteční cestě vytížený. Dodavatel může materiál dodávat ve 40denních intervalech, pojistnou zásobu podnik uvažuje na dobu 5 dní. Zhodnoťte oba dodavatele a navrhněte, který je pro podnik výhodnější

16 14. V příštím roce pekárna potřebuje nakoupit kg mouky. Denní spotřeba mouky je kg. Náklady na skladování 1 kg mouky činí Kč 10,--. Mouku může pekárna nakupovat od dvou dodavatelů. První dodavatel prodává 1 kg mouky za Kč 4,20. Dodavatel je od podniku vzdálený 250 km, náklady na přepravu činí Kč 40,-- na 1 km, dopravní prostředek je na zpáteční cestě vytížený. Další náklady spojené s přípravou a převzetím dodávky činí Kč 400,--. Dodavatel může materiál dodávat ve 30denních intervalech, pojistnou zásobu podnik uvažuje na dobu 4 dní. Druhý dodavatel prodává 1 kg mouky za Kč 4,50. Dodavatel je od podniku vzdálený 210 km, náklady na přepravu činí Kč 45,-- na 1 km, dopravní prostředek je na zpáteční cestě vytížený. Další náklady spojené s přípravou a převzetím dodávky činí Kč 500,--. Dodavatel může materiál dodávat ve 40denních intervalech, pojistnou zásobu podnik uvažuje na dobu 6 dní. Zhodnoťte oba dodavatele a navrhněte, který je pro podnik výhodnější. 15. V příštím roce podnik potřebuje nakoupit m 3 dřeva. Denní spotřeba dřeva činí 140 m 3. Náklady na skladování představují 10 % z hodnoty normované zásoby. Dřevo může podnik nakupovat od tří dodavatelů. První dodavatel prodává 1 m 3 dřeva za Kč 1 575,--. Dodavatel je od podniku vzdálený 150 km, náklady na přepravu činí Kč 80,-- na 1 km, dopravní prostředek je na zpáteční cestě vytížený ze 75 %. Další náklady spojené s přípravou a převzetím dodávky činí Kč 600,--. Dodavatel může materiál dodávat v 18denních intervalech, pojistnou zásobu podnik uvažuje na dobu 3 dní, technologickou na dobu 8 dní. Druhý dodavatel prodává 1 m 3 dřeva za Kč 1 550,--. Dodavatel je od podniku vzdálený 120 km, náklady na přepravu činí Kč 75,-- na 1 km, dopravní prostředek je na zpáteční cestě vytížený při každé druhé jízdě. Další náklady spojené s přípravou a převzetím dodávky činí Kč 400,--. Dodavatel může materiál dodávat v 12denních intervalech, pojistnou zásobu podnik uvažuje na dobu 5 dní a technologickou na dobu 9 dní. Třetí dodavatel prodává 1 m 3 dřeva za Kč 1 600,--. Dodavatel je od podniku vzdálený 180 km, náklady na přepravu činí Kč 70,-- na 1 km, dopravní prostředek je na zpáteční cestě vytížený z 60 %. Další náklady spojené s přípravou a převzetím dodávky činí Kč 300,--. Dodavatel může materiál dodávat ve 20denních intervalech, pojistnou zásobu podnik uvažuje na dobu 4 dní a technologickou na dobu 6 dní. Zhodnoťte všechny tři dodavatele a navrhněte, který je pro podnik výhodnější

17 2. 6 Hodnocení zásobovací činnosti 16. V minulém roce činila celková roční spotřeba materiálu Kč ,--, celková produkce Kč ,-- a normativ zásob Kč ,--. Vypočítejte a správně interpretujte: 1. dobu obratu materiálových zásob, 2. počet obrátek materiálových zásob, 3. časovou normu zásob a zdůvodněte její výši. 17. Pro podnik uvedený v předchozím příkladu dále vypočítejte: 1. ukazatel efektivnosti hospodaření s materiálovými zásobami, 2. ukazatel vázanosti zásob. 18. V minulém roce byla průměrná denní spotřeba materiálu v peněžním vyjádření Kč ,--, celková roční produkce Kč ,-- a normativ zásob Kč ,--. Vypočítejte a správně interpretujte: 1. dobu obratu materiálových zásob, 2. počet obrátek materiálových zásob, 3. jak by se změnil vypočítaný počet obrátek, pokud by se podniku podařilo snížit dobu obratu o jednu desetinu, 4. ukazatel efektivnosti hospodaření s materiálovými zásobami, 5. ukazatel vázanosti zásob. 19. U příkladu číslo 6 (původního zadání) dále vypočítejte: 1. dobu obratu materiálových zásob, 2. počet obrátek materiálových zásob, 3. jak by se změnila výše vypočítaná doba obratu a počet obrátek, pokud by podnik snížil pojistnou zásobu o dva dny, 4. ukazatel efektivnosti hospodaření s materiálovými zásobami, činí-li celková roční produkce podniku Kč ,--, 5. ukazatel vázanosti zásob pro stejný rozsah produkce jako v předchozím výpočtu. 20. V minulém roce činila celková spotřeba materiálu v peněžním vyjádření Kč ,--, normativ zásob byl Kč ,--. V letošním roce podnik plánuje zvýšení produkce o 10 % a snížení počtu obrátek zásob o jednu pětinu. Vyhodnoťte zrychlení obratu zásob v letošním roce ve srovnání s loňským rokem. 1. jak by se změnila doba obratu zásob ve dnech, 2. jak by se změnila doba obratu zásob v %, 3. jak by se změnil normativ zásob

18 2. 7 Souhrnné propočty 21. V příštím roce podnik plánuje ušít kusů třídílných sportovních souprav. Prodejní cena soupravy je Kč 2 000,--. Norma spotřeby materiálu je 4,2 m látky na jednu soupravu, cena 1 m látky činí Kč 250,--. První dodávku uvedené látky má podnik dojednánu na měsíc prosinec předchozího roku, a to m látky. V příštím roce bude podnik nakupovat materiál ve 20denních intervalech, pojistnou zásobu podnik plánuje na 5 dní a konečnou zásobu ve výši m. 1. plánovaný nákup v naturálních jednotkách, 2. časovou normu zásob, 3. normovanou zásobu, 4. normativ zásob, 5. dobu obratu materiálových zásob, 6. počet obrátek materiálových zásob, 7. ukazatel efektivnosti hospodaření s materiálovými zásobami, 8. ukazatel materiálové náročnosti. 22. V příštím roce podnik plánuje vyrobit kusů dámských sak. Prodejní cena jednoho saka je Kč 3 500,--, podnik předpokládá, že všechna saka prodá. Norma spotřeby materiálu je 2,5 m látky na jedno sako, cena 1 m činí Kč 400,--. Podnik nakupuje materiál v pravidelných 30denních intervalech, pojistná zásoba činí 20 % z časové normy běžné zásoby. 1. normovanou zásobu ve dnech a v naturálních jednotkách, 2. normativ zásob, 3. jak by se změnila normovaná zásoba, změnil-li by podnik dobu obratu na 16 dní, 4. ukazatel efektivnosti zásobovací činnosti, výsledek interpretujte, 5. ukazatel vázanosti materiálových zásob, výsledek interpretujte. 23. V příštím roce podnik plánuje vyrobit kusů dámských šatů. Prodejní cena jedněch šatů je Kč 1 500,--. Norma spotřeby materiálu je 1,8 m látky na jedny šaty, cena 1 m látky činí Kč 200,--. Ke dni sestavení bilance má podnik na skladě m látky, do konce roku očekává dodávky ve výši m a spotřebu ve výši m. V příštím roce bude podnik nakupovat materiál ve 20denních intervalech, pojistná zásoba činí jednu čtvrtinu dodávkového cyklu a konečnou zásobu si podnik v uvedeném roce stanovil ve výši m. 1. plánovaný nákup v naturálních jednotkách, 2. časovou normu zásob, 3. normovanou zásobu v naturálních a peněžních jednotkách, 4. jak by se změnila normovaná zásoba v naturálních jednotkách, zkrátil-li by podnik dobu obratu o jednu pětinu, 5. ukazatel efektivnosti hospodaření s materiálovými zásobami, 6. ukazatel materiálové náročnosti

19 24. V příštím roce plánuje podnik vyrobit kusů dámských kabelek. Prodejní cena jedné kabelky je Kč 2 000,--. Norma spotřeby materiálu je 0,8 m kožené usně na jednu kabelku, cena 1 m usně činí Kč 600,--. Ke dni sestavení bilance má podnik na skladě m usně, do konce roku očekává dvě dodávky po m a spotřebu ve výši m. V příštím roce bude podnik nakupovat materiál ve 30denních intervalech, pojistnou zásobu podnik plánuje na dobu 5 dní a konečná zásoba má v uvedeném roce činit celkem m. 1. plánovaný nákup v naturálních jednotkách, 2. časovou normu zásob, 3. normovanou zásobu v naturálním a peněžním vyjádření, 4. jak by se změnila normovaná zásoba usně, zvětšil-li by podnik počet obrátek o jednu třetinu, 5. ukazatel efektivnosti hospodaření s materiálovými zásobami, 6. ukazatel materiálové náročnosti. Poslední dva ukazatele také interpretujte. 25. Pekárna plánuje pro příští rok spotřebu mouky v celkové výši kg. Ke dni sestavení bilance má na skladě kg mouky. Do konce roku pekárna očekává dvě dodávky po kg a spotřebu ve výši kg. Konečnou zásobu mouky pro příští rok pekárna plánuje ve výši kg. Cena 1 kg mouky je Kč 4,00. Materiál nakupuje pekárna pravidelně ve 40denních intervalech. Pojistná zásoba je stanovena na 4 dny. Předpokládaná produkce pro rok 2005 činí Kč , velikost nákupu mouky pro příští rok v naturálních a peněžních jednotkách, 2. normovanou zásobu ve dnech, naturálních a peněžních jednotkách, 3. dobu obratu zásob, 4. počet obrátek zásob, 5. jak by se změnila vypočítaná normovaná zásoba, pokud by pekárna snížila dobu obratu o jednu šestinu, 6. jak by se v důsledku výše uvedené změny doby obratu změnily náklady na skladování, činí-li náklady na skladování 20 % z normované zásoby

20 26. Pekárna uvedená v předchozím příkladu zvažuje změnu dodavatele. Dosavadní dodavatel je vzdálený 100 km, náklady na přepravu činí Kč 30,-- na 1 km, při zpáteční cestě je dopravní prostředek vytížený. Další náklady spojené s přípravou a převzetím dodávky činí Kč 400,-- na jednu dodávku, náklady na skladování činí 80 % z hodnoty normované zásoby. Případný nový dodavatel nabízí stejnou mouku za cenu Kč 3,90. Dodavatel může mouku dodávat ve 30denních intervalech, pojistnou zásobu podnik uvažuje na dobu 3 dní. Tento dodavatel je vzdálený 80 km, náklady na přepravu činí Kč 28,-- na 1 km, dopravní prostředek je při zpáteční cestě také vytížený. Další náklady spojené s přípravou a převzetím dodávky činí Kč 500,--, náklady na skladování opět 80 % z hodnoty normované zásoby. Na základě uvedených údajů zvažte, který dodavatel je pro podnik výhodnější. 27. V příštím roce podnik plánuje vyrobit ks dámských plášťů. Norma spotřeby je 3,6 m látky na jeden plášť. Ke dni sestavení bilance má podnik na skladě m látky, do konce roku očekává dodávky ve výši m a spotřebu ve výši m. Konečnou zásobu plánuje ve výši m látky. Náklady na skladování 1 m látky činí Kč 30,--. Materiál může podnik nakupovat od dvou dodavatelů. První dodavatel prodává 1 m látky za Kč 150,--. Dodavatel je od podniku vzdálený 180 km, náklady na přepravu činí Kč 50,-- na 1 km, dopravní prostředek je na zpáteční cestě vytížený z 50 %. Dodavatel může materiál dodávat ve 30denních intervalech, pojistnou zásobu podnik uvažuje na dobu 5 dní. Druhý dodavatel prodává 1 m látky za Kč 145,--. Dodavatel je od podniku vzdálený 200 km, náklady na přepravu činí Kč 60,-- na 1 km, dopravní prostředek na zpáteční cestě není vytížený. Dodavatel může materiál dodávat ve 40denních intervalech, pojistnou zásobu podnik uvažuje na dobu 4 dní. Zhodnoťte oba dodavatele a navrhněte, který je pro podnik výhodnější. 28. Pro oba dodavatele z předchozího příkladu posuďte, nakolik je optimální výše jedné dodávky. Pro oba dodavatele vypočítejte: 1. výši dodávky, danou možnostmi jednotlivých dodavatelů, 2. optimální výši dodávky. Vypočítané výsledky porovnejte a zhodnoťte. Dále vypočítejte: 3. jak by se změnila optimální výše dodávky, podařilo-li by se podniku snížit náklady na skladování 1 m látky na Kč 20,

21 29. Podnik, zabývající se šitím sportovních oděvů, plánuje v příštím roce vyrábět fleecové bundy ve dvou velikostech. Bundy šije ze stejného materiálu. Další informace o výrobě zachycuje následující tabulka: Výrobní úkol Norma spotřeby Cena 1 m Prodejní cena Druh výrobku v kusech materiálu v m materiálu v Kč bundy v Kč Bunda, vel. M , Bunda, vel. L , Ke dni sestavení bilance má podnik na skladě m látky, do konce roku očekává dvě dodávky po m a spotřebu m látky. Materiál bude nakupovat ve 30denních intervalech. Pojistná zásoba je plánována na 5 dní. Konečnou zásobu pro příští rok podnik plánuje ve výši m látky. 1. roční spotřebu materiálu v metrech pro obě velikosti výrobku a celkem, 2. plánovaný nákup v naturálních jednotkách, 3. časovou normu zásob, 4. normovanou zásobu, 5. normativ zásob, 6. počet obrátek materiálových zásob, 7. dobu obratu materiálových zásob, 8. efektivnost hospodaření s materiálovými zásobami, 9. materiálovou náročnost. 30. Výrobní úkol podniku pro příští rok je kusů výrobků, norma spotřeby materiálu činí 0,6 kg materiálu na jeden výrobek, cena jednoho kg materiálu je Kč 120,--. Materiál podnik odebírá v pravidelných dodávkách o velikosti 60 tun. Pojistnou zásobu podnik stanovil s ohledem na maximální dobu zpoždění dodávky, které činí 50 % z časové normy běžné zásoby. Materiál je nutno po dodání 3 dny upravovat, použít ve výrobě ho lze čtvrtý den. Vypočítejte, vždy v jednotkách časových, naturálních a peněžních: 1. zásobu minimální, 2. zásobu normovanou, 3. zásobu maximální

22 3 Investiční činnost 3. 1 Propočty výrobní kapacity 1. V příštím roce podnik plánuje ušít souprav povlečení. Podle plánovacího kalendáře má být v uvedeném roce celkem 108 dní pracovního klidu, podnik plánuje 45 hodin na opravy a prostoje. Podnik pracuje v dvousměnném provozu, délka jedné směny je 8 hodin. Kapacitní norma je čtyři soupravy za hodinu. Vypočítejte počet šicích strojů potřebných ke splnění výrobního úkolu. 2. Kovárna má čtyři buchary stejného výkonu. Výkonová norma je 2,5 t výkovku za hodinu. Kovárna pracuje v dvousměnném provozu (délka jedné směny je 8 hodin). V příštím roce má být podle plánovacího kalendáře 105 dní pracovního klidu, na opravy a prostoje kovárna plánuje 60 hodin ročně. Pro příští rok vypočítejte výrobní kapacitu kovárny. 3. V příštím roce podnik plánuje vyrobit kusů kožených tašek. Na každé tašce je celkem 7 nýtů. Podnik má k dispozici celkem 5 nýtovacích strojů, kapacitní norma je 150 nýtů za hodinu. Podnik pracuje v dvousměnném provozu, délka jedné směny je 8 hodin. Podle plánovacího kalendáře má být v uvedeném roce celkem 111 dní pracovního klidu, podnik plánuje 80 hodin na opravy a prostoje. Pro příští rok sestavte bilanci výrobní kapacity a vypočítejte, zda je podnik schopen splnit stanovený výrobní úkol. 4. V příštím roce podnik plánuje vyrobit kusů zimních bund. Na každé bundě je celkem 12 druků. Podnik má k dispozici celkem 10 strojů na připevňování druků, kapacitní norma je 160 druků za hodinu. Podnik pracuje v jednosměnném provozu, délka směny je 8 hodin. Podle plánovacího kalendáře má být v uvedeném roce 109 dní pracovního klidu, podnik plánuje 60 hodin na opravy a prostoje. Pro příští rok sestavte bilanci výrobní kapacity. 1. zda je podnik schopen se stávajícím počtem strojů splnit stanovený výrobní úkol, 2. na kolik procent podnik využil svou výrobní kapacitu, jestliže po skončení zkoumaného roku zjistil, že ve skutečnosti vyrobil kusů bund

23 5. V příštím roce plánuje balírna čaje zabalit celkem tun čaje. Balírna má k dispozici 12 balicích strojů, kapacitní norma je 120 kg za hodinu. Balírna pracuje v dvousměnném provozu, délka jedné směny je 8 hodin. Podle plánovacího kalendáře má být v příštím roce celkem 108 dní pracovního klidu, podnik plánuje 80 hodin na opravy a prostoje. Svou výrobní kapacitu v minulosti balírna využívala v průměru na 80 % a i pro příští rok počítá se stejnou mírou jejího využití. Sestavte bilanci výrobní kapacity pro příští rok a vypočítejte, zda je podnik schopen splnit stanovený výrobní úkol. 6. Vypočítejte, jak by se změnil vypočítaný potřebný počet šicích strojů z příkladu číslo 1 za předpokladu, že by podnik využíval pracovní dobu na 90 %. 7. Vypočítejte, jak by se změnila vypočítaná výrobní kapacita kovárny z příkladu číslo 2 za předpokladu, že by koeficient intenzivního využití činil 0, Vypočítejte, zda podnik vyrábějící kožené tašky z příkladu číslo 3 je schopen splnit výrobní úkol za předpokladu, že v příštím roce plánuje využití pracovní doby na 96 % a plnění kapacitních norem na 98 %. 9. V příštím roce plánuje oděvní podnik ušít kusů dámských šatů. Podle plánovacího kalendáře má být v uvedeném roce celkem 110 dní pracovního klidu, podnik plánuje 5 dní na opravy a prostoje. Podnik pracuje v dvousměnném provozu, délka jedné směny je 8 hodin. Koeficient extenzivního využití podnik plánuje ve výši 0,85 a koeficient intenzivního využití ve výši 0,95. Kapacitní norma činí čtvery šaty za směnu. 1. počet šicích strojů potřebných ke splnění výrobního úkolu, 2. jak by se změnil vypočítaný počet šicích strojů, pokud by se podniku podařilo lepší organizací práce a motivací zaměstnanců zvýšit koeficient extenzivního využití na 0,

24 10. V příštím roce plánuje oděvní podnik ušít kusů pánských sak. Podle plánovacího kalendáře má být v uvedeném roce celkem 366 kalendářních dní, 108 dní pracovního klidu, podnik plánuje 60 hodin na opravy a prostoje. Podnik pracuje v jednosměnném provozu, délka směny je 8 hodin. Koeficient extenzivního využití podnik plánuje ve výši 0,95 a koeficient intenzivního využití ve výši 0,9. Kapacitní norma času je dvě saka za směnu. 1. počet šicích strojů potřebných ke splnění výrobního úkolu, 2. jak by se změnil vypočítaný počet šicích strojů, pokud by se podniku podařilo zavedením nových technickoorganizačních opatření zvýšit koeficient intenzivního využití na 0, V příštím roce podnik plánuje vyrobit kusů sportovních tašek. Podle plánovacího kalendáře má být v příštím roce 107 dní pracovního klidu, podnik plánuje celkem 6 dní na opravy a prostoje. Podnik pracuje v dvousměnném provozu, délka jedné směny je 8 hodin. Kapacitní norma je 150 minut na ušití jedné tašky. 1. potřebný počet strojů k zabezpečení stanoveného výrobního úkolu za předpokladu stejného využití pracovní doby a stejné míry využití výrobní kapacity jako v loňském roce, kdy činil koeficient extenzivního využití 0,9 a koeficient intenzivního využití 0,92, 2. jak by se změnil vypočítaný počet strojů, podařilo-li by se podniku zvýšit koeficient extenzivního využití na 0,94 a koeficient intenzivního využití na 0, V příštím roce podnik plánuje vyrobit kusů pletených svetrů. K dispozici má 50 pletacích strojů. Kapacitní norma je 90 minut na zhotovení jednoho svetru. Podnik pracuje v dvousměnném provozu, délka jedné směny je 8 hodin. Na opravy a prostoje podnik plánuje celkem 50 hodin. Podle plánovacího kalendáře má být v příštím roce 110 dní pracovního klidu. Na základě zkušeností z minulých let podnik dále počítá s koeficientem extenzivního využití ve výši 0,9 a koeficientem intenzivního využití ve výši 0, zda je podnik schopen splnit stanovený výrobní úkol, 2. zda je podnik schopen lepším využitím pracovní doby vyrobit i svetrů, přitom zjistěte i potřebné minimální procento využití pracovní doby

25 13. Podnik zabývající se potiskem triček má k dispozici celkem 2 stroje na realizaci potisků. Kapacitní norma je 90 potisků za hodinu. Podle plánovacího kalendáře má být v příštím roce 109 dní pracovního klidu. Podnik pracuje v dvousměnném provozu, délka jedné směny je 8 hodin. Na opravy a prostoje podnik plánuje 50 hodin. Na základě zkušeností z minulých let podnik dále předpokládá koeficient extenzivního využití ve výši 0,9 a koeficient intenzivního využití ve výši 0, kolik potisků podnik může realizovat, 2. jak by podnik musel změnit koeficient extenzivního využití, pokud by chtěl zvýšit vypočítaný počet potisků o 5 %, 3. jak by podnik musel dále změnit - vedle již vypočítané změny koeficientu extenzivního využiti - koeficient intenzivního využití, pokud by chtěl zvýšit původně vypočítaný počet potisků o 10 %. 14. V příštím roce podnik plánuje vyrobit lahví minerálních vod. Při výrobě využívá výrobní linku, kapacitní norma linky je naplnit 600 lahví za hodinu. Podle plánovacího kalendáře má být v uvedeném roce celkem 107 dní pracovního klidu, podnik plánuje 60 hodin na opravy a prostoje. Podnik pracuje v dvousměnném provozu, délka jedné směny je 8 hodin. Podle zkušeností z minulých let podnik počítá s koeficientem komplexního využití ve výši 0,9. Pro příští rok sestavte bilanci výrobní kapacity a vypočítejte, zda je podnik schopen splnit stanovený výrobní úkol. V případě, že výrobní kapacita nebude dostatečná, uvažuje podnik o zavedení třetí směny. 1. zda je výrobní kapacita podniku dostatečná, 2. kolikrát v roce by v případě nedostatečné výrobní kapacity - podnik musel zorganizovat výrobu ve třech směnách, aby zabezpečil splnění výrobního úkolu (pro třetí směnu již nepočítáme s navýšením času na opravy a prostoje). 15. V příštím roce plánuje balírna kávy zabalit celkem tun kávy. Balírna má k dispozici 15 balicích strojů, kapacitní norma je 140 kg za hodinu. Balírna pracuje v dvousměnném provozu, délka jedné směny je 8 hodin. Podle plánovacího kalendáře má být v příštím roce celkem 109 dní pracovního klidu, podnik plánuje 60 hodin na opravy a prostoje. Na základě zkušeností z minulých let podnik plánuje koeficient komplexního využití 0,92. Pro příští rok vypočítejte: 1. zda je podnik schopen splnit stanovený výrobní úkol, 2. kolik strojů by v případě nedostatečné výrobní kapacity muselo celoročně pracovat ve třetí směně (pro třetí směnu již nepočítáme s navýšením času na opravy a prostoje)

26 16. V příštím roce plánuje textilní podnik vyrobit m látky. K dispozici má 30 tkalcovských strojů, kapacitní norma jednoho stroje je 30 m látky za hodinu. Podle plánovacího kalendáře má být v uvedeném roce celkem 110 dní pracovního klidu, podnik plánuje 8 dní na opravy a prostoje. Podnik pracuje v dvousměnném provozu, délka jedné směny je 8 hodin. Podle zkušeností z minulých let podnik počítá s koeficientem extenzivního využití ve výši 0,92 a koeficientem intenzivního využití ve výši 0,94. Pro příští rok sestavte bilanci výrobní kapacity a vypočítejte, zda je podnik schopen splnit stanovený výrobní úkol. V případě nedostatečné výrobní kapacity podnik uvažuje o několika možnostech jejího zvýšení. Propočítejte jednotlivé možnosti a posuďte je: 1. zvýšení koeficientu extenzivního využití na 0,96 a koeficientu intenzivního využití na 0,98, 2. zavedení určitého počtu třetích směn, ve kterých bude pracovat všech 30 tkalcovských strojů, 3. využití určitého počtu tkalcovských strojů ve třetí směně po dobu celého roku. Pro třetí směnu podnik nepočítá s dalším navýšením času na opravy a prostoje. 17. V příštím roce podnik plánuje vyrobit kusů pracovních oděvů. K dispozici má celkem 50 šicích strojů. Kapacitní norma činí 30 minut na zhotovení jednoho pracovního oděvu. Podle plánovacího kalendáře má být v uvedeném roce 113 dní pracovního klidu, na opravy a prostoje podnik plánuje celkem 40 hodin, podnik pracuje v jednosměnném provozu (8 hodin denně). Podnik plánuje využití pracovní doby na 90 % a stejné procento realizace plánovaných výkonů. Sestavte bilanci výrobní kapacity. V případě, že výrobní kapacita nebude dostatečná, uvažuje podnik o zakoupení nových modernějších strojů. Kapacitní norma těchto nových strojů činí 25 minut na ušití jednoho pracovního oděvu. 1. zda je výrobní kapacita podniku dostatečná, 2. kolik nových strojů by podnik v případě nedostatečné výrobní kapacity musel pořídit. Podnik přitom počítá se stejným koeficientem extenzivního i intenzivního využití jako pro původní stroje. 18. V letošním roce vyrobila automobilka pracující v dvousměnném provozu kusů automobilů. Výrobní kapacita přitom byla využila na 65 %. V příštím roce podnik plánuje zvýšit produkci o 25 %. Současně chce přijmout technickoorganizační opatření, která zvýší využití výrobní kapacity na 90 %. Sestavte bilanci výrobní kapacity a vypočítejte: 1. zda je podnik schopen splnit stanovený výrobní úkol, 2. jak velkou kapacitu by podnik musel vytvořit, pokud by se mu nepodařilo realizovat plánované zvýšení výrobní kapacity

27 19. Obráběcí dílna má v současné době 5 obráběcích strojů. V příštím roce bude obrábět 4 různé výrobky. Údaje o nich zachycuje následující tabulka. Výrobek Počet v kusech Kapacitní norma v minutách A B C D Podnik pracuje v dvousměnném provozu, délka jedné směny je 8 hodin. Podle plánovacího kalendáře má být v příštím roce 109 dní pracovního klidu, 80 hodin podnik plánuje na opravy a prostoje. Podle zkušeností z minulých let podnik předpokládá koeficient extenzivního využití ve výši 0,9. Vypočítejte, zda je kapacita podniku dostatečná. 20. Podnik má k dispozici celkem 10 strojů. V příštím roce chce vyrábět dva druhy výrobků: výrobek A, kapacitní norma spojená s jeho výrobou činí 0,5 hodiny, a výrobek B, kapacitní norma je 0,8 hodiny. Podnik pracuje v dvousměnném provozu, délka jedné směny je 8 hodin. Podle plánovacího kalendáře má být v příštím roce 110 dní pracovního klidu, na opravy a prostoje podnik plánuje 60 hodin. Podle zkušeností z minulých let podnik předpokládá koeficient extenzivního využití 0,9 a koeficient intenzivního využití 0, kolik výrobků B může podnik vyrobit, bude-li vyrábět kusů výrobku A, 2. kolik výrobků A může podnik vyrobit, bude-li vyrábět kusů výrobku B, 3. na kolik procent využije podnik svou výrobní kapacitu, bude-li vyrábět výrobků A a výrobků B

28 3. 2 Hodnocení investic Jednoduché metody hodnocení investic 21. Efektivnost investice je 0,25. Co to znamená? Jaká bude její návratnost? 22. Návratnost investice je 10. Co to znamená? Jaká bude její efektivnost? 23. V příštím roce podnik plánuje pořídit novou výrobní linku. Investiční náklady mají činit Kč ,--. Z této investice podnik očekává roční zisk ve výši Kč , ukazatel efektivnosti investice, 2. ukazatel návratnosti uvedené investice. Oba výsledky interpretujte a posuďte. 24. V příštím roce podnik plánuje pořídit novou výrobní linku. Investiční náklady mají činit Kč ,--. Z této investice podnik očekává roční zisk ve výši Kč , ukazatel efektivnosti investice, 2. ukazatel návratnosti uvedené investice. Oba výsledky interpretujte a posuďte. 25. V příštím roce chce podnik postavit novou výrobní halu a vybavit ji moderními stroji. Má k dispozici dvě varianty investiční výstavby variantu A a variantu B. Určete, která varianta je výhodnější. Varianta Investiční náklady Plánovaný roční zisk A B Pro obě varianty vypočítejte: 1. ukazatel efektivnosti, 2. ukazatel návratnosti. Vyberte výhodnější variantu a výběr zdůvodněte

29 26. Podnik má k dispozici dvě varianty investiční výstavby variantu A a variantu B. Informace o nich zachycuje níže uvedená tabulka. Varianta Investiční náklady Plánované roční Plánované provozní náklady roční výnosy A B Pro obě varianty vypočítejte: 1. ukazatel efektivnosti, 2. ukazatel návratnosti. Určete, která varianta je výhodnější a proč. 27. Podnik má k dispozici dvě varianty investiční výstavby variantu A a variantu B. Informace o nich zachycuje níže uvedená tabulka. Varianta Investiční náklady Plánované roční Plánované provozní náklady roční výnosy A B Pro obě varianty vypočítejte: 1. ukazatel efektivnosti, 2. ukazatel návratnosti. Určete, která varianta je výhodnější a proč. 28. Podnik má k dispozici dvě varianty investiční výstavby variantu A a variantu B. Informace o nich zachycuje níže uvedená tabulka. Varianta Investiční náklady Plánované roční Plánované provozní náklady roční výnosy A B Pro obě varianty vypočítejte: 1. ukazatel efektivnosti, 2. ukazatel návratnosti. Určete, která varianta je výhodnější a proč

30 Propočty převedených a celkových nákladů 29. Podnik má k dispozici dvě varianty investiční výstavby - variantu A a B. Varianty se liší investičními a plánovanými ročními provozními náklady, mají však stejnou předpokládanou dobu životnosti - 6 let. Varianta Investiční náklady Plánované roční provozní náklady A B Určete, která varianta je ekonomicky výhodnější. K hodnocení použijte metodu: 1. převedených nákladů (koeficient efektivnosti je 0,15), 2. celkových nákladů. 30. Podnik má k dispozici dvě varianty investiční výstavby - variantu A a B. Varianty se liší investičními a plánovanými ročními provozními náklady, mají však stejnou předpokládanou dobu životnosti - 4 roky. Varianta Investiční náklady Plánované roční provozní náklady A B Určete, která varianta je ekonomicky výhodnější. K hodnocení použijte metodu: 1. převedených nákladů (koeficient efektivnosti je 0,15), 2. celkových nákladů. 31. Podnik má k dispozici dvě varianty investiční výstavby - variantu A a B. Varianty se liší investičními a plánovanými ročními provozními náklady, mají však stejnou předpokládanou dobu životnosti - 5 let. Varianta Investiční náklady Plánované roční provozní náklady A B Určete, která varianta je ekonomicky výhodnější. K hodnocení použijte metodu: 1. převedených nákladů (koeficient efektivnosti je 0,15), 2. celkových nákladů