zemìdìlské aktuality ze svìta

Transkript

1 1 Z OBSAHU 2001 Krátké zprávy 1 Zemìdìlská praxe 4 Poznatky 5 Životní prostøedí 23 Lidská výživa 25 Zahradnictví27 Poradenství30 Vonné oleje místo chmele Krátké zprávy Tendence v chovu prasat v Dánsku USDA oznamuje pøísná opatøení zemìdìlské aktuality Vydává Ústav zemìdìlských a potravináøských informací, Slezská 7, Praha 2, uzpi@uzpi.cz, v elektronické podobì pouze jako soubor PDF. Vychází mìsíènì, cena 23 Kè, celoroèní pøedplatné 250 Kè Z dùvodu výrazného poklesu cen chmele na svìtových trzích se nejvìtší sdružení pìstitelù chmele zabývala hledáním alternativní produkce pro své èleny. Jako slibné øešení se ukazuje pìstování léèivých rostlin a koøení, protože potøebné vybavení je podobné jako pøi pìstování chmele. Pøed tøemi lety proto zaèaly tyto podniky s pokusným pìstováním levandule, rozmarýnu, meduòky, heømánku, šalvìje, kozlíku lékaøského a koriandru. V roce 1999 pìstovalo tyto rostliny 45 zemìdìlcù na ploše zhruba 250 hektarù. V této dobì již došlo k prvnímu vývozu olejových extraktù. Poptávka po tìchto vonných, bylinných olejích je tak vysoká, že sdružení pìstitelù chmele poèítá v pøíštích dvou až tøech letech se ztrojnásobením pìstitelské plochy. Zároveò garantuje pro všechny své produkty plnou návratnost vložných nákladù což je dùležité hledisko, pokud tyto oleje bude možné využít i pro lékaøské úèely. Zemìdìlci zatím nemuseli investovat mnoho penìz do speciální techniky. Rostliny se sklízejí øezaèkou a pøepravují v neprodyšnì uzavøených zásobnících. Pøi zpracování se do tìchto zásobníkù vhání pára a vzniklý extrakt se nakonec destiluje. Výtìžnost oleje je velmi nízká, napø. 6 tun meduòky poskytuje pouze pøibližnì jeden litr vonného oleje. Avšak cena to vyvažuje jeden litr šalvìjového oleje stojí napø. asi DEM. DLG Mitt., 2000, è. 3, s. 12 (DK) Podle Dansk Slagterier v Kopenhagenu se v pøíštích 10 letech sníží v Dánsku poèet výrobcù prasat o 7 000, takže v roce 2000 by mìlo být v odvìtví výroby prasat èinných provozovatelù. Oèekává se stálý rùst užitkovosti. Zatímco v souèasnosti pøipadá v prùmìru na prasnici 22,4 narozených selat za rok, bìhem pøíštích pìti let se tento ukazatel zvýší na 23 selat a v roce 2010 by mìla každá prasnice vyprodukovat roènì v prùmìru 23,5 selete. Pro srovnání je uvedeno, že v roce 1980 byl tento ukazatel 18 selat na prasnici a v roce ,2 selete za rok. Pokrok je evidentní i v produkci vepøového masa. Prùmìrný denní pøírùstek hmotnosti prasat ve výkrmu 790 g by se mìl bìhem 10 let zvýšit na 900 g. Za toto období by se mìla zlepšit i konverze ze souèasných 1 : 2,90 na 1 : 2,75. Zvýšení užitkovosti za posledních 20 let odpovídá zisku 37 DEM navíc na poražené prase. Kraftfutter, 2000, è. 10, s. 366 (Sch) USDA (ministerstvo zemìdìlství USA) oznamuje, že brzy vydá pøísná opatøení týkající se reziduí léèiv v jateèných tìlech hospodáøských zvíøat posílaných na jatka. Opatøení vzniká na základì zvýšeného zájmu a obav EU o zdraví konzumentù a vznikajícího nebezpeèí, že EU zakáže dovoz masa z USA. Málokdy se stane, že hospodáøská zvíøata obsahují vyšší hladinu antibiotických reziduí, než udávají standardy vydané Správou pro kontrolu potravin a léèiv (Food and Drug Administration). Poslední dostupné údaje z roku 1997 uvádìjí, že tyto standardy byly pøekroèeny u 0,02 % jateèného skotu a 0,5 % jateèných prasat. 1

2 Krátké zprávy Svìtový dodavatel stopových prvkù Zachovat staré ovocné odrùdy Úèinek køídlatky sachalinské na choroby rostlin Ekonomický secí stroj Kombinovaná souprava Lemken Food Safety and Inspection Service (FSIS) pøi USDA navrhuje, aby velkoobchodníci (zpracovatelé) masem v rámci plánù HACCP (Hazard Analysis and Critical Control Point) zodpovídali za kontroly rizika chemických reziduí u zvíøat. Podle návrhu by zpracovny mohly pùsobit pøi snižování rizika, vèetnì odmítání rizikových zvíøat. Podle souèasné politiky USDA se považují za nepoživatelné pouze èásti jateèných zvíøat s tendencí hromadit rezidua (játra a ledviny). Podle navrhovaného plánu mùže USDA požadovat znièení celého jateèného tìla. Podle pøedstavitele NPPC (National Pork Producers Council) je v souèasnosti možné vystopovat výrobce vepøového masa, kteøí posílají zvíøata s rezidui na jatka. Podle mluvèí American Meat Institute (AMI) zastupující zpracovatele, leží problém záruky jateèných zvíøat bez reziduí na jejich výrobcích. Nat. Hog. Fmr, 45, 2000, è. 9, s. 21 (Sch) Po celém svìtì rozšíøeným výrobcem a dodavatelem stopových prvkù, premixù se stopovými prvky a krmných komponent je Prince Agri Products. Vyrábí také pøípravek Chromax, který je jediným legálnì prodávaným zdrojem organického chromu v USA. Spoleènost dále nabízí øadu speciálních krmných aditiv vèetnì smìsi enzymù produkovaných kvasinkami, prostøedkù pro likvidaci mykotoxinù, extraktù juky a quillaja a proteinové doplòky. Feed International, 21, 2000, è. 10, s. 32 (Sch) Z asi známých ovocných odrùd je mnoho ohrožených vymizením. Podle zprávy Spolkového zemìdìlského ústavu ve Wädenswill se má v nejbližších 5 letech uskuteènit v rámci celostátního plánu uchování genetických rezerv, k nìmuž se Švýcarsko zavázalo v r na svìtové konferenci v Riu, celošvýcarská inventarizace existujících odrùd velkého a bobulového ovce. Za tím úèelem bude nejdøíve rozesláno dotazníkù pìstitelùm, kteøí pìstují ovoce na více než 1 ha. Dalším krokem bude výbìr odrùd, které vykazují zajímavé vlastnosti, a zanést je do Èervené listiny. Protože vìtšina domácích odrùd jabloní, hrušní a slivoní je cizosprašná a nelze je množit semeny, nýbrž jen vegetativnì, budou u tìchto odrùd odebrány ze starších stromù rouby a naroubovány na mladé stromy. V zimì bude u odrùd, urèených k udržení, odebrán první materiál. Der Gartenbau, 2000, è. 19, s. 5 (EP) Køídlatka sachalinská (Reynoutria sachaliensis) je u nás považována za nebezpeènou expanzní a plevelnou rostlinu. Nìmecká firma Compo GmbH však uvádí již od roku 1990 na trh fungicidní pøípravek Milsana, vyrábìný z uvedené rostliny. Pùvodnì se jednalo o smáèitelný prášek z listù, který byl v roce 1998 nahrazen vhodnìjším vodným extraktem s oznaèením Milsana flüssig (firma KHH BioSci Inc.). Pokusy ukázaly, že tento pøípravek má na padlí u okurek shodný úèinek jako fungicid benomyl a to i pøesto, že nepùsobí pøímo fungistaticky, ale v rostlinách vyvolává obranné reakce. Rostliny ošetøené pøípravkem Milsana flüssig obsahují více peroxidázy, ß-1, 3-glukanázy a jednotlivých fenolù. Milsana indukuje lokální rezistenci a to tak, že v místech ošetøených tímto pøípravkem dochází ke kolapsu haustorií pùvodce padlí. Phytopathology, 89, 1999, è. 9, s (JaRo) Øada secích strojù pro technologii minimálního zpracování pùdy TRIAG firmy Lemken zahrnuje nepohánìnou soupravu založenou na secím stroji Saphir a na novém kypøièi Quartz. Tato kombinace nabízí vysokou výkonnost souèasnì pøi hospodárném provozu, zejména ve srovnání s branami s aktivními pracovními orgány. Kypøiè Quartz jako samostatná jednotka je nabízen s výbìrem rùzných radlic a válcù. Pružinové radlice Gamma firmy Lemken ve dvou nebo tøech øadách alternují s šípovými radliceli ve dvouøadém uspoøádání. Za tìmito radlicemi následuje stavitelný urovnávací válec 2 v rùzném provedení, který doplòuje tuto kombinovanou soupravu.

3 Plnièka kontejnerù Plnìní kontejnerù jedním dopravníkem (Flexi-Fill) K pøipevnìní secího stroje ke kypøièi Lemken vyvinul a používá systém, který umožòuje pøi zvedání pohyb secího stroje o 50 cm smìrem k traktoru. Tak se hmotnost rozloží na traktor pøíznivìji a není tøeba dávat tolik balastního závaží na pøedek traktoru. Souprava Lemken se dodává o zábìrech 2,5, 3 a 4 m. Souprava o zábìru 3 m se zásobníkem osiva o objemu 800 litrù, s šípovými radlicemi a drobícím válcem stojí GBP. Farmers Weekly, 133, 2000, è. 5, s. 69 (Š ) Ne všichni pìstitelé brambor a podobných produktù požadují spolehlivé plnièky kontejnerù o výkonnostech kolem 50 t. h 1. Proto spoleènost Peal Engineering nabízí model Flexi-Fill o výkonnosti 20 t. h 1. Je to stroj, který používá jeden místo dvou dopravníkù k plnìní dvou kontejnerù (boxových palet) umístìných po obou stranách stroje. Plnièka je pohánìna tøífázovým elektrickým motorem. Dopravník se spustí až ke dnu kontejneru na levé stranì stroje. Pøi postupném zaplòování senzor vysílá signály, na jejichž základì se dopravník zvedá nahoru. Po naplnìní se zvedne do horizontální polohy, zatáhne se a dokonèí plnìní. Po naplnìní levého kontejneru se zmìní smysl otáèení a dopravník se spustí do pøipraveného kontejneru na pravé stranì stroje a postup se opakuje. Výrobce tvrdí, že plnièka automaticky provádí všechny operace vèetnì výmìny kontejnerù. Není-li kontejner vèas pøistaven, automaticky se zastaví. Cena je GBP. Farmers Weekly, 133, 2000, è. 5, s. 70 (Š ) Nejvìtší napadení spálou Krátké zprávy Zachrání jetel luèní èmeláky? Význam vitaminu B pro tvorbu svaloviny prasat Po r s relativnì slabým výskytem spály rùžokvìtých došlo v r v kantonu Thurgau k extrémnì vysokému napadení, dosud nejrozsáhlejšímu ve Švýcarsku. Spála byla zjištìna na více než 100 ha jabloní již koncem kvìtna a sady musely být zlikvidovány. Boj se spálou úèinným antibakteriálním pøípravkem Streptomycin není ve Švýcarsku povolen. Vláda v Thurgau se však chce u spolkové vlády zasadit o to, aby v pøíštích letech bylo v celé oblasti Bodamského jezera povoleno èasovì omezené pokusné použití streptomycinu. Na nìmecké stranì Bodamského jezera bylo už použití streptomycinu na tøi roky povoleno. Der Gartenbau, 2000, è. 24, s. 5 (EP) Pìstováním nových odrùd jetele luèního chtìjí britší vìdci z Walesu zachránit èmeláky pøed vyhynutím. V posledních tøiceti letech došlo v dùsledku zmìn v britském zemìdìlství k výraznému snížení populací èmelákù. Uvádí se, že v oblastech intenzivního hospodaøení byli èmeláci prakticky vyhubeni. Za pøíèinu tohoto stavu se považuje skuteènost, že využití jetele luèního jak pro zelené hnojení, tak jako krmné pícniny ztratilo na významu. Jetel luèní se svými úzkými trubkovitými kvìty pøitom patøí k hlavním zdrojùm potravy èmelákù s dlouhými sosáky. V rámci jednoho výzkumného projektu zahájili vìdci šlechtìní nových odrùd jetele luèního. Rozšíøením doby kvetení díky èasnì a pozdì kvetoucím odrùdám by se mìl èmelákùm zajistit celoroèní zdroj potravy s tím, že pøi hledání této potravy pøispívají zároveò i k opylování jiných rostlin. DLG Mitt., 2000, è. 3, s. 12 (DK) Rùst zvíøat je výsledkem mnoha biologických procesù, které jsou regulovány genetickými faktory a faktory prostøedí. Vitaminy jsou nutrièní vklady nezbytné k udržení rùstových procesù. Vitaminy, zvláštì vitaminy skupiny B, jsou pro svou roli v metabolismu energie a proteinù klíèovými elementy v pøirùstání svalové tkánì. Moderní genetické odchylky prasat mají více než o 80 % vìtší kapacitu v pøírùstku libové tkánì a tak i potenciálnì vìtší požadavky na vitaminy ve srovnání s prasaty chovanými pøed lety. Dále využití intenzivních technik managementu vytvoøilo prasata s nižší úrovní aktivace imunitního systému. Podle odborníka z iowské státní univerzity vyžaduje prase s vysokým obsahem libového masa vìtší množství jednoho nebo více vitaminu skupiny B, než bylo 3 stanovováno

4 Krátké zprávy Vliv nadbytku proteinù v krmivu na rùst prasat Zemìdìlská praxe Selekce brojlerù odolných vùèi bøišní vodnatelnosti Agentura ministerstva zemìdìlství USA ARS (Agricultural Research Service) provádí výzkum, aby zabránila bøišní vodnatelnosti, vážné chorobì drùbeže. Úmrtnost novorozených selat v závislosti na systému chovu Stání, vazná stání pro prasnice a zvláštì ustájení prasnic v klecích bìhem prasení jsou ve Velké Británii pod pøísným dohledem na základì zásad welfare. døíve. Protože vysoce libová prasata využívají vìtší podíly živin v krmných dávkách, aby podpoøila rùst svaloviny, ekonomická návratnost na jednotku zkonzumované živiny je vìtší než u mírnì libových prasat. Proto je nutné zajiš ovat pøíjem vitaminu B tak, aby pøesnìji odpovídal schopnosti zvíøat vyjádøit klíèové biologické procesy a tomu odpovídají i souèasné zvýšené ekonomické pohnutky chovatelù prasat. Feedstuffs, 72, 2000, è. 38, pøíloha s. 1 (Vo) Cílem pøi sestavování krmných dávek pro prasata ve výkrmu je zajistit optimální úroveò bílkovin a zároveò optimalizovat produkci libového masa. Nezávislý konzultant z Minnesoty v USA prezentoval èetné pokusy nedávného výzkumu, které ukázaly, že zvyšující se koncentrace bílkovin v krmné dávce od deficitu do koncentrace nepatrnì pøevyšující požadavky zlepšuje pøírùstky. Výsledky též ukázaly, že nadmìrnì vysoké koncentrace bílkovin v krmné dávce snižují prùmìrný denní hmotnostní pøírùstek a prùmìrný denní pøíjem krmiva u vykrmovaných prasat. Kanci a prasnièky mají odlišné požadavky na bílkoviny a aminokyseliny. Ale když jsou prasnièky krmeny krmnými dávkami s nadmìrnì vysokým obsahem bílkovin, jsou více ovlivnìny než kanci. Prasata krmená krmnými dávkami s nadmìrným množstvím bílkovin mohou vyžadovat více energie, aby metabolizovala nadbyteèné bílkoviny, proto mají ménì dostupné energie pro rùst. Feedstuffs, 72, 2000, è. 38, pøíloha s. 3 (Vo) Podle výzkumníkù k rostoucím problémùm v chovu drùbeže vedlo to, že ptáci jsou geneticky selektováni zejména na rychlý rùst. Od vylíhnutí do pøíchodu brojlerù na trh uplyne doba kratší než 6 týdnù. Jejich srdce a plíce musí držet krok s rychlým tempem rùstu a právì to velmi tìžko zvládají. K tomu pøispívá i mnoho nepøíznivých èinitelù jako èpavek, prach nebo respiratorní nemoci kombinované se zrychleným tempem rùstu. Pøi výzkumu byla zøízena podtlaková komora, která napodobila podmínky odpovídající vyšším nadmoøským výškám. Využití komory umožnilo identifikovat a selektivnì odchovat odolné ptáky a testovat je pro možnou nápravu. V místnosti o rozmìrech 240 x 360 cm bylo ustájeno 480 kuøat. Výzkumníci vyselektovali více než ètyøi generace brojlerù, kteøí unikli této nemoci. Jedna populace vykázala ménì než 20 % pøípadù výskytu bøišní vodnatelnosti pøi simulované vysoké nadmoøské výšce. Tým zjistil i jiné zpùsoby, kterými mohou chovatelé drùbeže omezovat výskyt této nemoci, vèetnì zvýšené ventilace v budovách pro drùbež a udržování stálých teplot. Zkoumají i režim omezeného krmení bìhem urèitých èasových období, pravdìpodobnì významných pro výskyt této choroby. World Poultry, 16, 2000, è. 8, s. 9 (Vo) Existují obavy, že alternativní systémy prasení mohou mít nevýhody v ekonomickém smyslu nebo nepøíznivì ovlivnit welfare selat. Britští výzkumní pracovníci studovali úmrtnost selat, její pøíèiny a rozhodující období jejího výskytu v rùzných chovných systémech prasnic. V prvním experimentu bylo 198 vrhù umístìno ve tøech systémech v konvenèním klecovém systému s omezením pohybu a ve dvou experimentálních systémech se skupinovým ustájením, které dovolovaly prasnicím se volnì pohybovat. Procento potratù bylo obdobné ve všech tøech systémech, ale úmrtnost živì narozených selat z dùvodu zalehnutí byla významnì nižší v klecích (pouze 8 %) než v obou dalších systémech umožòujících volný pohyb prasnic (17 % a 14 %). Z konvenèních klecí bylo odstaveno více selat a ta rostla rychleji. V druhém experimentu bylo 29 prasnic s vrhy podrobnì studováno v systému skupinového ustájení v kotcích bìhem prvních sedmi dnù laktace. Zalehnutí zpùsobilo 75% úmrtnost živì narozených selat. Celkový poèet uhynulých selat na vrh vèetnì potratù bylo významnou mìrou spojeno s celkovou velikostí vrhu a paritou prasnic. Procento úmrtnosti živì narozených selat bylo významnì spojeno s paritou a délkou tìla prasnic a s variabilitou uvnitø vrhu 4 v hmotnosti selat po narození. Individuální hmotnost selat po naro-

5 Zemìdìlská praxe Výzkum úmrtnosti nosnic zpùsobené kanibalismem Na Marylandské univerzitì v USA pracují výzkumníci na studii, která zkoumá úmrtnost nosnic, zpùsobenou kanibalismem. Poznatky zení byla tìsnì spojena s procentem pøeživších selat. Pouze 28 % selat, vážících ménì než 1,1 kg po narození, pøežilo více než sedm dní. Více než polovina pøípadù úmrtí živì narozených selat se vyskytovala bìhem prvních ètyø dnù po porodu. Témìø 60 % úmrtí v chovném kotcovém systému bylo zpùsobeno zalehnutím nebo poranìními, zpùsobenými ušlápnutím nebo nalehnutím, zvláštì bìhem prvního týdne života. Veterinary Record, 147, 2000, è. 8, s. 203, 209 (Vo) nosnic ve stáøí týdnù bylo ustájeno v konvenèních klecích s hustotou osazení ètyøi ptáci na klec o 152 cm 2. Mrtví ptáci byli dennì sbíráni, evidováni podle klece a nahrazováni jinými. Byla uskuteènìna prohlídka všech uhynulých kusù. Prvotní pøíèinou úhynù byl zánìt pobøišnice (21,6 % celkové úmrtnosti), hypokalcémie (15,7 %), kanibalismus (14,1 %) a nádory (14 %). Úhyny zpùsobené kanibalismem byly 1,6krát èastìjší ve vyšších patrech klecí. Faktory, které jsou všeobecnì považovány za ty, které pøedurèují úmrtnost zpùsobenou kanibalismem, jsou napø.: genetická úchylka, nevhodnì øešený prostor u krmítek a napájeèek, vysoká hustota v klecích nebo velikost skupiny. Nejeví se, že na vinì je podráždìní kloaky zpùsobené vnìjšími parazity. Autoøi naznaèují, že oklovávání kloaky a kanibalismus je nauèené chování. Nahrazování uhynulých ptákù v klecích mùže situaci ještì více zhoršit. Jiní odborníci z praxe konstatují, že kanibalismus mùže opakovanì projevovat agresivní pták, jehož zobák nebyl vhodnì zastøižen. World Poultry, 16, 2000, è. 8, s. 28 (Vo) Obiloviny zùstanou podle prognózy FAO v pøíštích desetiletích základním zdrojem svìtové spotøeby potravin Organizace OSN pro výživu a zemìdìlství (FAO) uveøejnila rozsáhlou studii obsahující prognózu svìtové produkce a spotøeby potravin na pøíštích patnáct až 30 let.*) Studie zdùrazòuje, že obiloviny zùstanou až do roku 2030 základním zdrojem svìtové spotøeby potravin. Celosvìtová produkce všech obilovin (pšenice, rýže a krmné obiloviny) by se mìla za tøicet let zvýšit o 1 mld. t na celkem 2,84 mld., takže by proti souèasné úrovni 1,84 mld. t zvýšení pøedstavovalo více než 50 %. Pokud se tato prognóza splní, bude pøírùstek produkce vyšší než v minulých tøiceti letech. Úroveò produkce by zhruba odpovídala celosvìtové spotøebì, pøièemž vývoj produkce a spotøeby základních druhù obilovin a hlavních regionù se bude lišit. Podle prognózy FAO skoro polovina pøírùstku produkce pøipadne na spotøebu potravin, asi 44 % na spotøebu ve formì krmiv pro hospodáøská zvíøata a zbývající èást se spotøebuje k jiným úèelùm (prùmyslové užití, osiva, odpad). Nejvìtší pøírùstek spotøeby se oèekává v rozvojových zemích, které však nebudou vyrábìt dostatek obilovin pro vlastní spotøebu a budou muset nadále znaèné množství dovážet. Závislost tìchto zemí jako celku bude proti minulosti ještì vìtší než dosud. Pøedpokládá se, že roèní importy obilovin do rozvojových zemí se zvýší z prùmìrných 107 mil. t v r na 270 mil. t v r Tradièní exportéøi jako Severní Amerika, západní Evropa a Austrálie by potøebovali vzhledem k pøebytkùm produkce nad spotøebou zvýšit svoje exporty ze 142 mil.t v r na 280 mil.t v r Pramen: Food and Agriculture Organization Spotøeba pšenice, krmných obilovin a rýže (všechny druhy užití) na jednoho obyvatele Rùst spotøeby pšenice Spotøeba pšenice v pøepoètu na jednoho obyvatele svìta se v minulých desetiletích zvyšovala, ale podle statistiky FAO došlo v letech ve srovnání s k poklesu o 4 kg ( 3,8 %) na prùmìrných 101 kg. Tento vývoj byl ovlivnìn nedávným zhoršením ekonomiky v transitních ekonomikách s pokroèilou industrializací v regionu východní Asie (Jižní Korea, Tajwan, Hongkong, Singapur). Dalším faktorem bylo zpomalení nebo dokonce pokles spotøeby na obyvatele v nìkterých zemích vyvážejících ropu, jako je 5 Irák,

6 Pramen: Food and Agricultural Organization Svìtová spotøeba obilovin Poznatky Pramen: Food and Agricultural Organization Svìtová spotøeba obilovin Pramen: Food and Agricultural Organization Svìtová produkce obilovin a v nìkterých prùmyslovì vyspìlých zemích. Všeobecnì však v prùmyslovì vyspìlých zemích byl v posledních letech zaznamenán mírný rùst spotøeby pšenice na obyvatele v dùsledku rostoucího podílu spotøeby ke krmným úèelùm (v polovinì devadesátých let se v prùmyslovì vyspìlých zemích z celkové spotøeby pšenice zkrmilo v živoèišné výrobì 35 %, v Evropské unii 44 %). Zatímco v celosvìtovém rozsahu se spotøeba pšenice na obyvatele zvýší podle prognózy FAO od r až97 do r o 4 kg, v rozvojových zemích se pøedpokládá zvýšení o 7 kg na 82 kg ze 75 kg a do r se má dále zvýšit o 3 kg na 85 kg. Rùst této spotøeby budou muset rozvojové zemì zajiš ovat dovozem. V období od 1974 až 76 do 1995 až 97 se agregátní spotøeba pšenice v rozvojových zemích zvýšila o 180 mil. t a èistý import se zvýšil o 23 mil. t. Letmý pohled na vývoj v nìkterých rozvojových zemích (mezi nimi v Indii, Èínì, Pákistánu, Argentinì, Saúdské Arábii, Sýrii, Turecku a Bangladéši), kde bìhem stejného období rostoucí produkce pokryla nebo pøesahovala pøírùstek spotøeby, zastírá zvýšenou závislost velké vìtšiny rozvojových zemí na importech pšenice. Ve skuteènosti se v této skupinì deficitních rozvojových zemí zvýšila spotøeba o 46 mil. t. a èistý import o 31 mil.t. Podle prognózy FAO poroste spotøeba pšenice na obyvatele v nadcházejícím období v rozvojových zemích, v asijských zemích s transitní ekonomikou a v prùmyslovì vyspìlých zemích. V rozvojových zemích bude zvýšená spotøeba pšenice èásteènì nahrazovat spotøebu rýže. Pokrytí rostoucích potøeb pšenice budou rozvojové zemì jako celek zajiš ovat zvýšeným dovozem. Jejich èisté roèní dovozy vzrostou z 68 mil. t v r (ze 40 mil. t v polovinì 70. let) na 125 mil. t v r a 165 mil. t v r V regionech, které nejsou sobìstaèné (subsaharská Afrika, východní Asie kromì Èíny, Latinská Amerika kromì Argentiny, Uruguaye a Paraguaye), bude rùst spotøeby doprovázen rùstem èistých importù, jako tomu bylo v minulosti. Zatímco v nìkterých zemích s vysokou spotøebou pšenice (Èína, jižní Asie, nìkteré zemì Blízkého východu a severní Afriky) rùst produkce a pokles èistého dovozu maskoval v minulých letech závislost rùstu spotøeby v rozvojových zemích na dovozech pšenice, v pøíštím období se situace podle prognózy FAO zmìní. Nìkteré zemì, které hrály v minulosti tuto roli, se pravdìpodobnì zmìní na èisté importéry (Indie, Saúdská Arábie a Sýrie). Závislost jižní Asie na dovozech pšenice se v budoucnu ještì zvýší, protože rùst produkce se zpomaluje kvùli vyèerpávání zdrojù (fungující závlahová zaøízení, nové výkonné odrùdy pšenice), které bìhem tzv. zelené revoluce pøispìly k pomìrnì znaènému zvýšení výnosù. Odhaduje se, že roèní pøírùstky produkce se sníží z minulých 3 4 % na asi 2 % v pøíštích patnácti letech. Takové tempo rùstu produkce však nebude staèit k uspokojení poptávky po pšenici v této hustì zalidnìné èásti Asie. Vyrovnávání a stabilizace spotøeby rýže Hlavním rysem vývoje svìtové spotøeby rýže na obyvatele v minulých letech byl podle FAO trend k vyrovnávání spotøeby mezi regiony. Tento trend se nejzøetelnìji projevil v zemích východní Asie. Svìtová spotøeba na obyvatele se zvýšila ze 64 kg v r na 66 kg v r V rozvojových zemích se za stejné období prùmìrná spotøeba zvýšila z 81 kg na 82 kg. Vyrovnávání spotøeby v rozvojových zemích bìhem posledního desetiletí odráží pøedevším pokles spotøeby o 2 kg ve východní Asii (ze 108 kg na 106 kg), a rùst spotøeby v jižní Asii o 8 kg (z 74 kg na 82 kg). Klesající spotøeba rýže na osobu se vysvìtluje hlavnì diverzifikací stravy v ekonomicky nejpokroèilejších východoasijských zemích orientovaných v minulosti na rýži jako jednu z hlavních složek jídelníèku (Japonsko, Jižní Korea, Tajwan) a v menší míøe také v Èínì, Thajsku a Brazílii. Pøes tyto trendy k vyrovnávání spotøeby rostla agregátní svìtová poptávka po rýži rychlejším tempem než poptávka po pšenici a krmných obilovinách, a to hlavnì 6

7 Poznatky proto, že rýže stále slouží pøedevším jako potravina v Asii, kde žije 60 % obyvatel z celého svìta. Podle prognózy FAO se svìtová spotøeba rýže na obyvatele zvýší od r do r pouze o 1 kg na 67 kg a od r do r se oèekává pokles o 2 kg na 65 kg. V rozvojových zemích se pøedpokládá pro období do r pokles z 82 kg na 80 kg a v dalších 15 letech pokles o 4 kg na 76 kg. Projektovaný zpomalený rùst agregátní spotøeby do r se vyvozuje z mírnìjšího rùstu prùmìrné spotøeby obyvatel Èíny. V ostatních východoasijských zemích a v jižní Asii spotøeba na obyvatele poroste rychlejším tempem než v Èínì. Ale v období 2015 až 2030 by rýže mohla hrát ve východní Asii a jižní Asii ménì prominentní úlohu ve stravování, než hrála dosud. Tento vývoj by se mohl promítnout v období 2015 až 2030 do poklesu spotøeby rýže na obyvatele jak ve svìtovém mìøítku, tak v rozvojových zemích. Spotøeba krmných obilovin poroste Spotøeba krmných obilovin (statisticky sem patøí všechny obiloviny kromì pšenice a rýže), které jen èásteènì slouží pøímo jako potravina a zužitkují se pøevážnì v živoèišné výrobì, se bìhem vìtšiny minulých desetiletí zvyšovala a podle projekce FAO v pøíštích tøiceti letech nadále poroste. Avšak v období až došlo k poklesu spotøeby ze 165 kg na 155 kg. Dùvodem tohoto posledního snížení svìtové spotøeby a pøerušení vzestupného trendu z pøedchozích desetiletí je podobnì jako u pšenice hlavnì nedávná ekonomická recese v nejvíce prùmyslovì vyvinutých asijských zemích, kde slabší spotøeba živoèišných produktù se promítla do omezení spotøeby krmných obilovin. Ekonomika tìchto zemí se pomalu zotavuje a oèekává se, že tento pøíznivý vývoj se projeví také v rozvoji živoèišné výroby a rùstu spotøeby krmiv. Podle prognózy FAO se svìtová spotøeba krmných obilovin na obyvatele zvýší ze 155 kg v r na 164 kg v r. 2015, kdy by se dostala na úroveò o 1 kg nižší než v období V následujícím období po r by se mohla spotøeba pomìrnì prudce zvyšovat až na 176 kg v r Užití krmných obilovin v pøepoètu na obyvatele v rozvojových zemích jako celku se trvale zvyšovalo a za desetiletí až došlo k rùstu z 80 kg na 92 kg. Rùst této spotøeby má podle projekcí FAO pokraèovat také v pøíštím období. Do r by mìla prùmìrná spotøeba dosáhnout 107 kg a pro r se pøedpovídá 120 kg. Hybnou silou celkového rùstu spotøeby krmných obilovin v minulosti bylo jejich zvýšené využívání ke krmným úèelùm. Pøi celkovém zvýšení spotøeby krmných obilovin za období až o 92 mil. t se v rozvojových zemích zvýšila spotøeba o 120 mil. t (z tohoto množství bylo 86 mil. t spotøebováno ve formì krmiv, pøièemž v samotné Èínì bylo zkrmeno 54 mil. t), ale v zemích s probíhající industrializací došlo v téže dobì k poklesu o 47 mil. t, zatímco v prùmyslovì vyspìlých zemích se naproti tomu spotøeba zvýšila o 18 mil. t. Aèkoli krmné obiloviny se užívají všeobecnì hlavnì jako krmivo, v nìkterých rozvojových regionech jsou nepostradatelným zdrojem potravin pro lidi. V subsaharské Africe a jižní Asii pøedstavují obiloviny statisticky zaøazené do krmných obilovin významnou složku lidské výživy. V subsaharské Africe je z celkové spotøeby krmných obilovin 80 % spotøebováno pøímo jako potravina. *) FAO, Rome: Agriculture: Towards 2015/2030 (publikováno jako technická prozatímní zpráva ) World Grain, 2000, è. 9, s (Jav) 7

8 Výroba vajec a drùbežího masa v Nizozemí Zatímco se v Nizozemí poèet nosnic ve vìku od 18 týdnù do 20 mìsícù v roce 1999 nemìnil (30 mil. kusù), snížil se poèet závodù s chovem nosnicn o 3 % (na 2 191) a prùmìrná velikost hejna se zvýšila o 5 % na asi kusù. Celková výroba vajec dosáhla mil. kusù, z nichž bylo mil. exportováno (6 220 mil. jako stolní vejce a mil. ve formì vajeèného produktu). Poznatky Bakterie v ochranì proti fytofágním háïátkùm Fytofágní háïátka mohou zpùsobovat znaèné ztráty na výnosech brambor. Zatímco v Nìmecku zpùsobují problémy pøedevším cystotvorná háïátka (Globodera spp.), ve svìtì nabývají na významu pøedevším koøenová háïátka (Meloidogyne spp.). Importy dosahují 850 mil. kusù stolních vajec a 583 mil. ve formì vajeèného produktu. Po odeètení ztrát ve výši okolo 97 mil. kusù (3,3 %) èiní roèní spotøeba okolo mil. kusù vajec, tj. 180 kusù na osobu. V Nizozemí se od roku 1985 zvýšila produkce vajec z neklecového chovu nosnic z 200 mil. kusù na mil. kusù v roce 1999 a èiní témìø 20 % z celkové výroby vajec. Poèet balíren vajec s kapacitou více než 100 milionù vajec za rok se zvýšil z 22 na 24 (v roce 1999). Deset nejvìtších balíren s kapacitou více než 250 mil. vajec za rok pøipravilo pro prodej mil. vajec. Z exportovaných stolních vajec bylo 63 % vyvezeno do Nìmecka, 6 % do Belgie a Lucemburska a 3 % do Velké Británie. Osm procent bylo exportováno do Hongkongu, 3 % do Spojených arabských emirátù a zbývajících 17 % do dalších zemí. Exporty vajeèného produktu dosáhly tun, z toho 60 % do Nìmecka, 9 % do Belgie a Lucemburska, 4 % do Rakouska a 3 % do Velké Británie. Mimo EU byly exporty smìrovány do Švýcarska 10 %, Japonska 4 % a do dalších zemí 8 %. K pøedním nizozemským spoleènostem vyrábìjícím vejce a vajeèný produkt patøí: Bouwhuis Eiprodukten BV, Van den Burg Eiprodukten BV, Eiproma-Lisserbroek BV, Enthoven BV, Adriaan Goede BV, Nederlandse Industrie Ven Eiprodukten (NIVE) BV, Wulro BV Wilms BV, Euroei-foods, Stuiver a EPO. Produkce drùbežího masa v živém se blíží milionu tun; z toho maso brojlerù v roce 1999 produkované podniky dosahovalo t v živé hmotnosti. Okolo tun drùbeže bylo exportováno v živém a tun bylo dovezeno v živém. V Nizozemí je pro vlastní spotøebu k dispozici t masa brojlerù v živém nebo tun masa z kuchané drùbeže. Roèní spotøeba masa brojlerù na osobu dosahuje 16,4 kg. Produkce masa nosnicemi dosahuje tun, maso krùt èiní tun a z dalších druhù drùbeže tun. Celková spotøeba drùbežího masa na osobu dosahovala v roce ,9 kg. V roce 1998 zpracovalo 21 podnikù s kapacitou vìtší než tun za rok tun drùbežího masa v živém. V roce 1999 zpracovalo 22 podnikù s kapacitou tun za rok celkem tun a sedm nejvìtších podnikù (s kapacitou více než t za rok) zpracovalo tun. Z celkových exportù drùbežího masa v roce 1999 se vyvezlo 38 % do Nìmecka, 16 % do V. Británie, 7 % do Belgie a Lucemburska, 4 % do Francie a 10 % do Ruska. K pøedním spoleènostem na zpracování brojlerù patøí Pluimvee Kombinatie Nederland Plukon BV, který zpracuje okolo milionu brojlerù a krùt za týden. Z dalších velkých spoleèností je to Pluimveeslachterij Goosens BV a Jansen s Pluimveeslachterij BV. Poultry Intern., 39, 2000, è. 11, s. 36 (Sch) Ztráty na výnosech zpùsobené koøenovými háïátky dosahují napø. v USA až 25 %. Po napadení brambor háïátky dochází k inhibici rùstu a vadnutí rostlin. Kromì toho se na hlízách vytváøejí hrbolky, v jejichž dùsledku jsou brambory v podstatì neprodejné. Koøenová háïátka se mohou rozšiøovat kontaminovanými rostlinami, zeminou ulpìnou na náøadí a mechanizaci nebo zavlažováním. Ochranná opatøení na základì osevních postupù proti koøenovým háïátkùm jsou vzhledem k širokému spektru jejich hostitelských rostlin znaènì obtížná. Protože také nejsou k dispozici žádné rezistentní odrùdy brambor, zbývá èasto pouze použití chemických prostøedkù. Alternativou by však mohla být aplikace antagonistických mikroorganismù. Pøitom je již odedávna známo, že pùdní mikroorganismy mohou rostliny pozitivnì ovlivòovat. Takovým mikroorganismem je napø. pùdní bakterie Bacillus subtilis, která je úèinným agens pøípravku FZB24 k ošetøení sadby brambor. Pùdní bakterie mohou nejen stimulovat rùst rostlin, ale také pozitivnì ovlivòovat jejich zdravotní stav a ochránit je pøed napadením fytofágními háïátky. Intenzivní výzkum, zamìøený na antagonistické pùsobení nìkterých pùdních bakterií proti fytofágním háïátkùm, probíhá již nìkolik let v Institutu pro choroby rostlin pøi univerzitì v Bonnu. 8

9 Poznatky Cílem výzkumu je stanovit hlavní zásady biologické ochrany proti tìmto škùdcùm. Koncem 80. let byla z rhizosféry koøenù brambor izolována bakterie Rhizobium etli G12, u níž byl prokázán antagonistický úèinek proti fytofágním háïátkùm. Ošetøením hlíz brambor touto bakterií mùže být za daných podmínek redukováno napadení cystotvorným háïátkem bramborovým Globodera pallida o %. Pokusy s odrùdou Hansa ukázaly, že Rhizobium etli G12 primárnì omezuje pronikání larev do koøenù brambor. Pøedpokládá se, že tato bakterie indukuje v rostlinách mechanismy rezistence. Na základì dobrých výsledkù s Globodera pallida byl zkoumán antagonistický úèinek Rhizobium etli G12 také proti koøenovému háïátku Meloidogyne incognita. Kromì úèinku Rhizobium etli G12 na pronikání a vývoj tohoto háïátka byla pro získání dalších poznatkù o místì a zpùsobu úèinku zajímavá pøedevším lokalizace bakterie na koøenech brambor. Vliv na pronikání a vývoj háïátek Rostliny brambor byly po sedmi dnech rùstu ošetøeny suspenzí Rhizobium etli G12. Aplikace se uskuteènila buï zálivkou nebo namoèením koøenù do suspenze. Ètyøi dny po aplikaci bakterie byly koøeny každé rostliny inokulovány larev háïátka Meloidogyne incognita. Po dalších 21 dnech bylo pozorováno pronikání larev a jejich vývojová stadia. Výzkumy prokázaly, že aplikace Rhizobium etli G12 znaènì omezila pronikání larev do koøenù brambor (o 67 %). Postupnì se vývoj larev zpomaloval, což se projevilo vysokým podílem larev v 2. a 3. rùstovém stupni a snížením podílu larev ve 4. rùstovém stupni a dospìlcù o 16 % oproti kontrole. Úèinek bakterie proti Meloidogyne incognita byl pøitom srovnatelný s úèinkem proti Globodera pallida. Na základì dosavadních výsledkù pokusù s háïátkem Globodera pallida se pøedpokládá, že Rhizobium etli G12 primárnì stimuluje obranné mechanismy rostlin a omezuje tak pronikání larev do koøenù, popø. vývoj larev. Kromì toho však mohou paralelnì s mechanismy rezistence probíhat také nìkteré další mechanismy. Proto je možné, že Rhizobium etli G12 metabolizací koøenových exsudátù narušuje orientaci larev na povrch koøenù, popø. vyluèuje nematocidní/nematostatické substance nebo konkuruje háïátkùm o živiny a životní prostor. Použití antagonistických bakterií mùže být v praxi prospìšné i tehdy, pokud se úèinností nevyrovnají chemickým pøípravkùm (napø. pøi èasném napadení háïátky). Založením úzké asociace bakterie s rostlinou je èasto dosaženo prodloužení úèinku. Prospìšné vedlejší úèinky bakterií se mohou rovnìž projevovat stimulací rùstu, popø. obranných mechanismù rostlin. Kolonizace koøenù Pøedpokladem spolehlivého úèinku antagonistických rhizosférních bakterií proti fytofágním háïátkùm je intenzivní kolonizace koøenového systému brambor. Pøi srovnání obou postupù aplikace vykázalo namáèení koøenù do bakteriální suspenze výraznì lepší úèinek než zálivka touto suspenzí (po namoèení bylo pozorováno intenzivnìjší osídlení koøenù bakterií než po zálivce). Bezprostøední kontakt rhizosférních bakterií s povrchem koøenù je pravdìpodobnì dalším pøedpokladem úspìšné ochrany proti háïátkùm. Bakteriální povrchové struktury lipopolysacharidy pøitom podporují vázání bakterií na povrch koøenù. Tyto lipopolysacharidy jsou rovnìž zodpovìdné za stimulaci obranných mechanismù rostlin. Bylo zjištìno, že bakterie Rhizobium etli G12 kolonizovala primárnì povrch koøenù, pøièemž hlavní koøen byl osídlen intenzivnìji než postranní koøeny. V nìkterých pøípadech bylo dokonce prokázáno endofytické osídlení koøenové kùry. Takové osídlení mùže na základì úzkého kontaktu bakterie s hostitelskou rostlinou pøinášet urèité výhody (napø. v pøípadì indukce rezistence rychlý a trvalý pøenos signálu). 9

10 Alternativy k Plantomycinu? Úvodem je tøeba uvést, že dosud neexistuje žádná dostateènì úèinná náhrada tohoto pøípravku. Z toho je zøejmé, s jakými obtížemi se setkává snaha o vypìstování kvalitních produktù s využitím pouze pøírodních pøípravkù. Poznatky Prašná strupovitost brambor návrat s následky Tato choroba brambor nabývá v posledním desetiletí v mnoha evropských i jiných zemích opìt na významu. Perspektivy V dùsledku rostoucí kritiky chemických pøípravkù, pøibývajících problémù a nedostatku konvenèních opatøení na ochranu rostlin získala biologická ochrana proti fytofágním háïátkùm v minulých letech na významu. Použití antagonistických bakterií v boji proti fytofágním háïátkùm pøedstavuje slibnou novou alternativu k obvyklým postupùm. Na pøíkladu bakterie Rhizobium etli G12 bylo ukázáno, že pomocí jedné jediné bakterie je možné úspìšnì ochránit brambory pøed napadením háïátky, a to jak cystotvornými, tak i koøenovými. Mechanismus indukce rezistence pøitom zaruèuje široký úèinek. Tím jsou dány pøedpoklady pro biologickou ochranu. Pro zavedení do praxe je však ještì zapotøebí optimalizovat formulaci a aplikaci této bakterie. Kartoffelbau, 51, 2000, è. 9/10, s (DK) Jako pøíklad poslouží v daném pøípadì øešení problému se závažnou chorobou ovocných døevin, zejména jabloní, spálou rùžovitých. Pøi potlaèování tohoto onemocnìní je rozhodující zabránit infekci kvìtù. Využitím prognostického modelu (stanovení momentu dosažení prahu škodlivosti)a na základì toho cílené aplikace Plantomycinu je možné dosáhnout vysokého stupnì úèinnosti proti pùvodci této choroby (Erwinia amylovora ). Jako alternativu k Plantomycinu hledají odborníci již dlouho vhodné bakterie antagonisty. Od té doby již bylo izolováno mnoho kmenù, na trhu v USA je již preparát na této bázi (Pseudomonas fluorescens), další se zkoušejí. Rozhodující pro úspìch zákroku je vèasná aplikace preparátu. Jeho podmínkou je dále osídlení (kolonizace) povrchu blizny bez mezer antagonistickou bakterií. Dosažení tohoto cíle závisí do znaèné míry na poèasí. Využití prognostického modelu s potøebným pøedstihem však není možné, nebo spolehlivá pøedpovìï poèasí více dnù dopøedu zatím není možná. To je dùvod, proè toto ošetøení bývá jen nedostateènì úspìšné (ze %). Jako další možnost se ovìøovaly látky vyvolávající v rostlinách rezistenci, díky níž se potlaèuje šíøení spály rùžovitých tkánìmi rostlin. Jako pøíklad lze uvést pøípravek Bion, rùzné rostlinné extrakty, regulátory rùstu aj. Tyto látky pùsobí nepøímo tím, že ovlivòují látkovou výmìnu v rostlinách. Aplikaci je pøitom nutné uskuteènit jednak nìkolik dnù pøed infekcí a jednak v urèitých odstupech opakovanì. Využití prognostického modelu pøipadá u této skupiny látek právì tak málo v úvahu jako u antagonistù. Úèinnost bývá do 50 %, avšak silnì kolísá. Již dlouho jsou známou alternativou k Plantomycinu fungicidy, které jsou úèinné rovnìž proti bakteriím. Jde o mìïnaté pøípravky a pøípravky, kde je úèinnou látkou mancozeb. Úèinnost bývá %, nedosahuje však úèinnosti Plantomycinu. Kromì toho nepøipadá napø. u stolního ovoce aplikace mìïnatých pøípravkù v dobì kvìtu v úvahu. Nové výzkumy se zabývají možností využití bakteriofágù (na urèité bakterie specializované v pøírodì se vyskytující viry), které specificky infikují právì pùvodce spály rùžovitých, hubí je a samy se pøitom dále množí. Je snaha využít i látky produkované bakteriemi, které jsou úèinné proti jiným pøíbuzným bakteriím. Ovìøuje se rovnìž možnost využití metod genového inženýrství k vyvinutí nepatogenních, ale konkurenèních bakterií. Všechny tyto nové možnosti nejsou zatím schopné využití v praxi. Obst und Garten, 119, 2000, è. 5, s (FA) Pøíèinou toho je napø. zvýšená náchylnost odrùd, zintenzivnìní pìstování brambor v kombinaci se závlahami, vylouèení prostøedkù na ošetøení sadby se širokým spektrem úèinku a v neposlední øadì nedbalost ze strany výzkumu, poradenství a praxe oproti této potenciálnì nebezpeèné chorobì. Dodnes ještì nejsou známa žádná úèinná ochranná opatøení v pøípadì pùdy již jednou infikované. Proto by mìlo být zvýšené úsilí šlechtìní i výzkumu zamìøeno pøedevším na rychlý vývoj trvalé a integrované strategie ochrany. 10

11 Poznatky Pùvodce choroby Prašnou strupovitost brambor zpùsobuje pùdní hlenka Spongospora subterranea, která napadá mladé hlízy, koøeny a stolony. Známé jsou pøedevším symptomy na hlízách. V puchýøcích (strupovitost) je možné pozorovat malé a vìtšinou hnìdé spory (prášek). Tìmi houba pøežívá v pùdì delší dobu (minimálnì 10 let). Slouží rovnìž k šíøení choroby infikovanou sadbou nebo vlhkou pùdou. Za vhodných podmínek pronikají z odpoèívajících výtrusù ven pohyblivé zoospory, které zajiš ují šíøení choroby v porostu. Biologickým nárokùm patogena odpovídají pøedevším nadmìrnì vlhké pùdy a nízké teploty. Pùsobené škody se týkají zejména snížení kvality nebo váhového úbytku sklizòového produktu, znehodnocení sadby a ztrát na hmotnosti ve skladech. Pùvodce je také pøenašeèem moptop viru (PMTV). Na dužninì hlíz napadených tímto virem se objevují nekrotické hnìdavé kroužky o prùmìru 1 5 centimetrù. Na lokalitì napadené mop-top virem nelze dále brambory pìstovat. Všude tam, kde se vyskytuje prašná strupovitost, existuje zároveò také nebezpeèí mop-top viru. Aktuální opatøení k ochranì proti prašné strupovitosti Zásada zdravá sadba v neinfikované pùdì, platná již pøi objevení této choroby (Wallroth, 1842, v Nìmecku), je hlavní zásadou v ochranì proti prašné strupovitosti i dnes. Zdravá sadba V oblastech ohrožených prašnou strupovitostí je bezpodmíneènì nutné používat uznanou sadbu, provìøenou z hlediska napadení touto chorobou. Pøitom ovšem vzniká nebezpeèí zámìny se symptomy jiné choroby, jako napø. s ménì nebezpeènou obecnou strupovitostí (pùv. Streptomyces scabies). Doporuèuje se proto dùsledné omytí vzorkù hlíz. Dùraz je rovnìž i nadále kladen na pravidelná školení odborníkù. Švýcarská vysoká technická škola v Curychu (ETHZ) ve spolupráci s ústavem pro Mezinárodní výzkum zahradnictví (HRI Welesbourne, Velká Británie) a s firmou BIOREBA (Reinach, Švýcarsko) vyvinula vysoce citlivou protilátku k imunologické detekci pùvodce choroby. První slibné pokusy s testováním prací vody z loupaèky naznaèily cestu, která by mohla vést ke standardizaci metody. Její národní i mezinárodní uznání je pøedpokladem pro úèinnou prevenci dalšího šíøení tohoto fytopatogena.. Neinfikovaná pùda Splnìní tohoto požadavku je stále obtížnìjší. V oblastech intenzivního pìstování brambor jsou pùdy vìtšinou již silnì zamoøené. Pokusy ve støední èásti Švýcarska s biotestem vyvinutým ETHZ ukázaly, že pøevážná èást pùdy 75 % všech zkoumaných vzorkù je infikována. Znaèné riziko, které nelze podceòovat, pøedstavují nìkteré odrùdy, u nichž se fytopatogen šíøí pøedevším infekcí koøenù a stolonù. Pøestože zemìdìlec pøi sklizni nezjistí žádné významnìjší napadení hlíz, vytváøí se v pùdì velké množství odpoèívajících výtrusù. Na základì této skuteènosti se nyní pøi odrùdových zkouškách ve Švýcarsku pøihlíží také k hálkovitým naduøeninám koøenù a stolonù. Všude tam, kde existuje podezøení na infekci, se musí pùda testovat. Výše uvedený biotest poskytuje semikvantitativní výsledky. Na základì rychlejšího a ekonomicky výhodnìjšího imunologického testu s vysoce citlivou protilátkou v kombinaci s jednoduchou pøípravou vzorkù mohou být identifikovány støednì až silnì infikované pùdy (tzn. pùdy s akutním rizikem napadení). Tato metoda je nadále zlepšována. Rozpracována je rovnìž výroba protilátky k detekci zoosporangií, která umožní zjednodušení biotestu. Chemická ochrana proti pùvodci choroby je totiž znaènì obtížná. Ekologický, ekonomicky zajímavý a zároveò úèinný fungicid na ochranu proti prašné strupovitosti nebyl dosud nalezen. Ve zvláštních pøípadech mohou být použity prostøedky s èásteèným úèinkem (Flusulfamid, Fluazinam). Preventivní opatøení Preventivní agrotechnická ochranná opatøení spoèívající ve vyvarování se nadmìrnì vlhkých pùd nebo dodržování správného 11 osevního

12 Poznatky Nejen indukovaná rezistence, ale i indukovaná náchylnost Pojem indukovaná (resp. získaná) resistence je mezi odborníky již pojem bìžnì známý. Rozumí se jím vzestup hladiny rezistence (resp. pokles hladiny náchylnosti) rostliny jako dùsledek urèitého vnìjšího podnìtu. postupu nejsou (zvláštì pøi silném zamoøení pùdy) postaèující, a to proto, že spory fytopatogena mohou v pùdì pøežívat minimálnì 5 10 let. Rezistence Jako dlouhodobì úèinné se ukazuje pouze použití rezistentních odrùd brambor. V mezinárodním šlechtìní se však bohužel ještì nepøihlíží k rezistenci k prašné strupovitosti, s výjimkou Neuseelandu. Souèasná situace je znepokojující: ze švýcarského sortimentu je jedna tøetina odrùd vysoce náchylných. Tyto odrùdy se pìstují pøibližnì na 45 % bramboráøských ploch a pokrývají z více než 90 % celkovou potøebu brambor pro výrobu lupínkù. Strategie ochrany v budoucnosti Dosavadní poznatky ukazují, že trvalý úspìch v ochranì proti prašné strupovitosti mùže zaruèit pouze integrovaná strategie. Je zapotøebí standardizovaný, mezinárodnì uznaný pøedpis pro certifikaci sadby a stanovení odrùdové rezistence, pokud jde o napadení hlíz, koøenù a stolonù brambor. Pro rychlou pøedbìžnou selekci ménì náchylných odrùd byla na ETHZ vyvinuta laboratorní testovací metoda, kterou je možné aplikovat pøi výbìru odrùd a v šlechtìní. Pro následné poradenství jsou k odhadu rizika napadení pøi daném zamoøení pùdy nutné spolehlivé informace. Velmi dùležité je šlechtìní nových vysoce rezistentních odrùd nebo pøenos genu rezistence do stávajících odrùd. Vìdomosti o mechanismu rezistence však chybìjí. Není rovnìž známa reakce rezistentních odrùd na rozdílných stanovištích stejnì jako existence rozdílných ras pùvodce. Budoucí strategie ochrany má spoèívat na dvou pilíøích: w dùsledné zamezení dalšímu šíøení pùvodce prašné strupovitosti, w cílený vývoj rezistence s ohledem na stanovištì. Za úèelem podpory spolupráce v Evropì se v létì ve Skotsku poprvé konal semináø, zamìøený na problematiku prašné strupovitosti. Výzkumní pracovníci mají nyní pøed sebou dùležitý cíl zamìøit své úsilí na vývoj integrované a trvalé strategie ochrany. Kartoffelbau, 51, 2000, è. 7, s (DK) Tzv. induktorem, který v rostlinì uvádí v èinnost obranný mechanismus, mùže být jiný patogen, ale i nepatogenní organismus, popø. jen urèitá chemická látky nebo i jen jiný vnìjší podnìt (napø. stresový èinitel abiotického pùvodu). Jedním z prvních známých a stále nejèastìji používaných induktorù je kyselina salicylová, která se v pomìrnì obsáhlé literatuøe uvádí jako signální molekula v procesu získané (indukované) systémové rezistence rostlin pøedevším vùèi virovým infekcím. V pokusech na rostlinì Chenopodium amaranticolor, která se bìžnì používá jako testovací rostlina ve virologii, bylo zjištìno, že za urèitých podmínek mùže kyselina salicylová infiltrovaná do rostliny indukovat nejen zvýšenou odolnost, ale i zvýšenou náchylnost vùèi viru nekrózy tabáku (tobacco necrosis virus TNV). Infiltrací kyseliny salicylové do horních listù 6 dnù pøed infekcí virem se zvýšila koncentrace viru v tìchto listech o 57 až 72 % ve srovnání s rostlinou bez infiltrace kyseliny salicylové. Jestliže byla kyseliny salicylová infiltrována do spodních listù a až po infekci TNV, byla v horních listech zaznamenána indukovaná rezistence, která se projevila redukcí koncentrace viru o 46 %. Když byla do spodních listù infiltrována kyselina salicylová bezprostøednì po inokulaci TMV, nebyl zjištìn žádný vliv na koncentraci viru v horních listech, ale jestliže došlo k infiltraci 24 hodin pøed inokulací, došlo k indukované náchylnosti, která se projevila zvýšením koncentrace viru o 132 % ve srovnání s kontrolními rostlinami a o 412 % ve srovnání s rostlinami, u kterých byly TNV napøed inokulovány spodní listy. Kromì toho byl obsah kyseliny salicylové v horních listech rostlin inokulovaných na spodních listech pøibližnì shodný jako u neinfikovaných kontrolních rostlin. Tyto výsledky ukazují, že kyselina salicylová za urèitých podmínek indukuje zvýšenou náchylnost. Za tento jev odpovídá nejen odlišná formace specifických antivirových faktorù, ale i stimulovaná produkce urèitého metabolitu (resp. metabolitù), který potlaèuje obranný mechanismus rostlinných bunìk. 12 Uve-

13 Hormon marker pro zjiš ování stresu z nemoci Vìdci americké výzkumné organizace Agricultural Research Service (ARS) ve spolupráci s organizací National Institutes of Health zjistili, že nedávno objevený hormon by mohl pùsobit jako indikátor stresu z nemoci u hospodáøských zvíøat. Poznatky Péèe o berany pøed pøipouštìním dené výsledky však nevyluèují, že kyselina salicylová mùže indukovat pouze rezistenci v kombinaci virus mozaiky tabáku (tobacco mosaic virus - TMV) x tabák, která je ve vìtšinì jiných odborných prací zkoušena a hodnocena. Phytopathol. Mediterr, 2000, è. 38, s (JaRo) Tento hormon marker by mohl usnadnit zabránìní kontaminaci masa v procesu jeho zpracování, a tím ušetøit chovatelùm náklady. Podle pracovníka výzkumu ARS se jeví, že zvýšení hladiny tohoto hormonu adrenomedullinu (AM) souvisí s urèitými formami infekce u skotu, koz, prasat a ovcí. AM je pøirozenì se vyskytující aminokyselinový peptidový hormon vznikající v mnoha tkáních, vèetnì døenì nadledvinek, plic, ledvin a srdce a zúèastòuje se mnoha fyziologických a patologických procesù. Napøíklad v pokusech ARS mìla telata trpící vnitøními parazity více AM ve tkáni pankreasu a krvi než telata zdravá. Jak dlouhodobé parazitární infekce s mírným prùbìhem, tak i infekce s intenzivním prùbìhem mohou vyprovokovat zvýšení hladiny AM. Výzkumníci se domnívají, že je možné využívat zjištìné hladiny AM k identifikaci pøítomnosti i jiných stresù (kromì infekce), jako napø. metabolické poruchy. To však vyžaduje další výzkum. V souèasnosti zpracovatelé masa identifikují problematické poražené kusy na základì vizuální inspekce, a pak je podrobují mikrobiálnímu testování. V budoucnosti by chovatelé mohli využívat rychlý screeningový test abnormální zvýšené hladiny AM jako biomarkeru na zjištìní stresu z nemoci, který by identifikoval problematická zvíøata nevhodná pro zpracování masa pøed jejich dodáním na trh. Monitoring hladiny AM mùže také poskytnout chovatelùm pøíležitost pomoci nemocným zvíøatùm zotavení se z nemoci a uèinit je vhodnými pro zpracování. Feedstuffs, 72, 2000, è. 37, s. 17 (Vo) Kondice beranù pøed pøipouštìním má pro chovatele ovcí zásadní význam. Odbornice na chov ovcí pøi MLC doporuèuje následující: Provést výbìr beranù 6 8 týdnù pøed pøipouštìním podle kondice. Jestliže jsou berani chovaní celou zimu ve výbìhu s malým množstvím krmiva, je potøeba zajistit v tomto období dostatek krmiva, pøípadnì i koncentrovaného. Aplikace koncentrovaného krmiva však vyžaduje kontrolu hladiny mìdi; nemají se užívat krmné smìsi pro skot, protože mají vysokou hladinu mìdi. Zkontrolovat zuby správný chrup je dùležitý pro dobrý pøíjem odpovídajícího množství krmiva. Prsty na nohou kontrola konèetin je dùležitá z dùvodu výskytu pododermatitis (zánìt škáry). Doporuèuje se koupel v síranu zineènatém. Varlata berani mají mít pevná, stejnì velká varlata. Dùležitá je kontrola penisu a pøedkožky z dùvodù možné infekce nebo poranìní pøi støiži. Léèbu infekce antibiotiky realizovat opatrnì, protože nìkterá antibiotika mohou ovlivnit plodnost (napø. injekèní aplikace teramycinu ovlivòuje plodnost beranù, zatímco sprejování tohoto antibiotika nemá vliv na plodnost). Zkontrolovat plodnost beranù a hladinu minerálních látek krevním testem. Napøíklad nedostatek selenu mùže zpùsobit menší motilitu spermií a tak nepøíznivì ovlivnit plodnost. Plodnost beranù mùže být ovlivnìna i stadiem mìsíce. Jestliže se datum pøipouštìní kryje s úplòkem, mohou být berani nìkolik prvních týdnù do jisté míry neaktivní. Pro zkrácení období porodù pøirozeným zpùsobem doporuèuje odbornice použít berany prubíøe, kteøí se pøivádìjí do stáda ovcí dní pøed plemenným beranem; je pravdìpodobné, že ovce budou ovulovat v dobì pøíchodu berana. Ovce nížinného typu mají být pøi pøipouštìní v kondici ohodnocené 3 body, a ovce horského typu mají mít kondici ohodnocenou polovièním poètem bodù. Farmers Weekly, 133, 2000, è. 4, s. 40 (Sch) 13

14 Vakcíny proti svrabu ovcí Vývoj vakcín proti ovèímu svrabu a øešení otázky rezistence vùèi antihelmintikùm jsou hlavním zamìøením výzkumného ústavu v Moredunu (V. Británie). Pracovníci ústavu pøedpokládají, že vakcína proti svrabu bude vyvinutá bìhem pìti let. Poznatky Alternativy vùèi antihelmintikùm Poslední prùzkum ve skotských stádech ukázal, že 65 % ovcí je rezistentních vùèi antihelmintiku benzimidazolu. Svrab je závažným problémem jak z hlediska welfare, tak i z hlediska ekonomických ztrát. Onemocnìním se snižuje kvalita rouna a kùže a napadené ovce mohou vykazovat až 30% ztrátu hmotnosti. Problémem je i snížené procento oplození pøi využívání infikovaných beranù s poškozením šourku. Svrab ovcí zpùsobuje roztoè Psoroptes ovis, který vyvolává u infikovaných ovcí alergické kožní reakce. Tekutina obsahující proteiny a lipidy uniká z kožních bunìk ovcí na povrch kùže a je potravou pro roztoèe. Dospìlí roztoèi se líhnou z vajíèek bìhem 14 dní. Samièka roztoèe mùže žít na ovci okolo 50 dnù a bìhem této doby naklade asi 90 vajíèek. Infekce se šíøí kontaktem mezi ovcemi a nepøímo z rouna nebo z místa støihání. Likvidace svrabu je stálým problémem. Chemické látky užívané pro dezinfekèní koupele byly staženy z trhu vzhledem k vysoké toxicitì a riziku pro lidi. Navíc se v poslední dobì zvyšuje obava konzumentù z reziduí v živoèišných produktech. Vùèi nìkterým užívaným dezinfekèním prostøedkùm byla ve V. Británii zjištìna rezistence. Z dùvodù toxicity a stoupající rezistence vùèi užívaným chemickým látkám se ve svìtì hledají alternativní postupy. Zkoušela se aplikace hub, geneticky modifikovaných bakterií, toxických pro roztoèe, šlechtìní zvíøat na rezistenci vùèi infekci a aplikace vakcín. Podle dosavadních výsledkù se jako perspektivní ukazují vakcíny. Vìdci z ústavu v Moredunu ve spolupráci s pracovníky z univerzity v Edinburghu a z veterinární laboratoøe Weybridge zjistili, že u infikovaných ovcí vzniká imunitní reakce vùèi roztoèùm. Soustøedili se na protilátky nazývané IGE, uvolòované pøi hypersenzitivních reakcích. Vysoká hladina tìchto látek byla zjištìna u imunních ovcí. Proteiny vyluèované samotnými roztoèi byly zkoumány a pokusnì aplikovány ovcím. Zjistilo se, že rozpustné proteiny extrahované z roztoèù a injikované ovcím výraznì zlepšily schopnost zvíøat odolávat následné infekci. Odborníci považují tento poznatek za poèátek programu likvidace svrabu ovcí a pøedpokládají, že identifikované ochranné proteiny budou ve velkých množstvích vyrábìny pomocí virù. Farmers Weekly, 132, 2000, è. 28, s (Sch) Hlavní parazitolog z výzkumného ústavu v Moredunu uvedl, že pøi podobném prùzkumu provedeném ve Skotsku na poèátku 90. let bylo zjištìno 24 % rezistentních zvíøat. Souèasnì se stoupající rezistencí stoupá i zájem veøejnosti o užití chemických látek v živoèišné výrobì. Podle odborníkù se øízení chovu v budoucnosti zdokonalí natolik, že se podstatnì sníží závislost na chemických látkách. Stoupající rezistence zvíøat vùèi antihelmintikùm a tlak veøejnosti vedou ke hledání alternativních postupù likvidace hlístovcù, kteøí u napadených ovcí snižují pøíjem krmiva a jeho využití až o 40 %. Zatím používané postupy jsou zamìøeny na snižování poètu larev èervù na pastvinách využitím smíšené pastvy nebo pøesouváním ovcí na nezamoøené pozemky a na využití chemických látek. Z Austrálie a Dánska informují o alternativním postupu vùèi chemickým látkám a sice o aplikaci houbových predátorù do krmných dávek založených na jeèmeni. Ve výkalech takto krmených ovcí se sledují mrtvé larvy èervù a kontaminace pastvin je nižší. Zatím se hledá vhodný aplikaèní systém. Další alternativou je vakcinace a šlechtìní zvíøat na rezistenci vùèi hlístovcùm. Podle zkušeností z ústavu v Moredunu jehòata vakcinovaná proti Haemonchus contortus vyluèovala o 95 % ménì vajíèek než nevakcinovaná jehòata. Ukazuje se, že vakcinace nejen snižuje kontaminaci pastvin, ale i zatížení støeva zvíøat èervy. Pøed plošnou vakcinací ovcí proti hlístovcùm je potøeba nalézt možnost výroby vakcinaèní látky v dostateèném množství na komerèní bázi a zohlednit skuteènost, že na každý druh èervù bude potøebná zvláštní vakcína. Aplikace selekèních programù zamìøených na rezistenci zvíøat vùèi èervùm pøinesla po selekci provádìné v 5 generacích snížení infekce o 35 %. Také pøi užití selekce zùstává mnoho nevyøešených otázek. 14

15 Strategie boje proti PMWS ve Velké Británii V anglických chovech prasat se objevily dvì nové záhadné nemoci. Zatím není ani známo co zpùsobuje PMWS jednu ze dvou nových nemocí prasat ve Velké Británii, ani speciální léèba. Poznatky Mykotoxiny a postupy detoxikace Mykotoxiny, sekundární metabolity hub, jsou støedem zájmu odborníkù po celém svìtì. Podle odhadu FAO je 25 % svìtových zásob obilovin kontaminováno mykotoxiny. Napø. v Austrálii zjistili u rezistentnìjších zvíøat vìtší rychlost rùstu a na N. Zélandì u ovcí šlechtìných na rezistenci tendenci k prùjmùm, ke zhoršené kondici a poškození rouna. Farmers Weekly, 132, 2000, è. 28, s. 46 (Sch) Plemenáøská spoleènost Newsham ve spolupráci s veterinárním poradcem navrhla detailní strategii pro boj s touto nemocí. Strategie zahrnuje bio-ochranu (obnova stáda, vnìjší rizika a opatøení na farmách) a kontrolu (snižování stresù prostøedí a kontrolování existujících infekcí). Onemocnìní je charakterizované vysokými teplotami, prùjmy a skvrnitostí kùže prasat. Zpùsobuje velké ztráty hmotnosti a mortalitu v dùsledku selhání ledvin. Úhyny se sledují pøibližnì tøi týdny po zaèátku infekce a mortalita mùže být více než 30%. Infekce vzniká vìtšinou u selat pøed odstavem. Podle zástupce spoleènosti Newsham je šíøení nemoci spojeno s pohybem infikovaných zvíøat a infikovaných prostøedkù (vozidel). Odborníci doporuèují nakupovat prasata pro obnovu stáda od spoleèností, které realizují program pro zajištìní dobrého zdraví a pro kontrolu kvality, v jejichž chovech se nevyskytuje PMWS a další klinická onemocnìní. Zdùrazòují význam aklimatizace prasnièek a mladých kancù pøed pøipouštìním. Jako dùležitá opatøení pro prevenci a likvidaci nemoce uvádìjí: minimalizaci návštìv pøi dodávce a rozvážení krmiv, vychytání ptákù, zajištìní van na koupání nohou, dùkladnou dezinfekci pøípravkem Virkon S; dezinfekci všech pøepravních zaøízení pro selata a odstávèata po každé várce, oddìlení èistého a špinavého personálu a vybavení, sprchování pøi každé zmìnì obleèení, úèinnou likvidaci hlodavcù. Dùležité je také snižování stresù z prostøedí, nemíchání zvíøat pocházejících od rùzných prasnic a z rùzných zdrojù, rùzného vìku a z rùzných skupin. Doporuèuje se vìnovat pozornost ventilaci a prùbìžnì kontrolovat ventilaèní systém a aplikovat odstav ve dnech. Jako hlavní opatøení uvádìjí minimální pøesun potenciálnì infikovaných prasat z oblasti, kde se nemoc bìžnì vyskytuje (východní Anglie) a minimální pøevážení selat mezi oblastmi. Pig Farming, 48, 2000, è. 8, s (Sch) Mykotoxiny se vyskytují v zemìdìlských výrobcích obvykle ve stopových množstvích, v koncentracích od nanogramu až po mikrogram v gramu produktu. V oblasti mykotoxinù probíhal v posledních 40 letech intenzivní výzkum. První skupina mykotoxinù aflatoxiny byla izolovaná a popsaná v roce Ochratoxiny jsou další skupinou mykotoxinù, popsanou v roce Pøestože akutní intoxikace mají výrazný prùbìh a mohou mít ekonomicky závažné následky, tvoøí jen malou èást biologických a ekonomických problémù zpùsobovaných mykotoxiny. Intoxikace jsou vìtšinou zpùsobované nižšími hladinami mykotoxinù, mají obvykle chronický prùbìh a vyvolávají snížení užitkovosti a poruchu imunitního systému zvíøat. Houby produkují mykotoxiny v rostinách ještì na poli (polní toxiny fusariové toxiny) nebo pøi skladování (skladové toxiny aflatoxiny, ochratoxiny), pøípadnì v obou fázích. Pøítomnost mykotoxinù v plodinách nebo v krmivech závisí na moha faktorech, jako jsou klimatické podmínky, typ plodin, citlivost plodin, typ houby, poškození hmyzem nebo mechanicky, užití fungicidù pøi sklizni, podmínky skladování a následné manipulace. Odborníci dìlí mykotoxiny podle relativní významnosti ve svìtì na: Aflatoxiny (hepatotoxin) Ochratoxiny (nephrotoxin) Trichothecenes (dermatotoxin) 15 Zearalenone (estrogen)

16 Poznatky Deoxinivalenol (dermatotoxin). Aflatoxiny Aflatoxiny tvoøí skupinu mimoøádnì toxických látek produkovaných hlavnì houbami Aspergillus flavus a A. parasiticus. Tyto houby se nacházejí po celém svìtì ve vzduchu, v pùdì a zamoøují jak živé, tak mrtvé rostliny a zvíøata. Výskyt aflatoxinù v potravinách a krmivech je vysoký v tropických a subtropických oblastech, kde je horké a vlhké podnebí optimální pro rùst hub. Hrách, bavlník, kukuøice a rýže patøí k plodinám, které jsou nejcitlivìjší vùèi zamoøení plísnìmi produkujícími aflatoxin. Aflatoxiny vykazují znaèné rozšíøení a zpùsobují velké ekonomické ztráty v živoèišné výrobì. Napø. v roce 1986 dosahovaly 140 mil. USD v dùsledku snížené hmotnosti u brojlerù konzumujících kontaminované krmivo. Pro koncentraci aflatoxinù byla vypracovaná pøísná naøízení stanovující maximální hladinu v krmivech a potravinách. Napø. v USA platí pro kukuøici maximální hladina 20 µg. kg 1 u potravin a krmiv pro dojnice, 100 µg. kg 1 u krmiv pro drùbež, 200 µg. kg 1 u krmiv pro výkrm prasat a 300 µg. kg 1 u krmiv pro výkrm skotu. V EU je od ledna 1999 obecnì platná maximální hladina aflatoxinù v zemìdìlských výrobcích 4 µg. kg 1 a u aflatoxinu B 1 2 µg. kg 1. Ochratoxiny Ochratoxiny jsou významné toxiny vyskytující se pøi skladování surovin v mírných oblastech. V tropických a subtropických oblastech je ochratoxin A produkován hlavnì plísnìmi Aspergillus, zatímco v mírných oblastech je produkován plísnìmi Penicillium, pøedevším P. viridicatum. Tato plíseò vyrábí ochratoxin A (OA) pøi teplotì 4 C a minimální vlhkosti pšenice 18,5 %. Ochratoxin A je obsažen hlavnì v obilovinách a produktech z obilovin. V Nìmecku a ve Švédsku bylo identifikováno urèité množství OA v náhodnì získaných vzorcích lidského mléka. V Dánsku probìhl nedávno rozsáhlý prùzkum vzorkù pšenice, jeèmene, žita, ovsa a otrub. Zjistilo se, že 40 % vzorkù bylo kontaminováno OA. Ze sledovaných vzorkù vykazovaly otruby vyšší kontaminaci než zrno obilovin. Výsledky jsou v souladu s poznáním, že vedlejší obilní produkty, speciálnì otruby, obvykle vykazují obecnì vyšší hladinu mykotoxinù než celé zrno obilovin. Produkce OA v obilovinách se konstatuje hlavnì po sklizni ještì pøed snížením aktivity vody sušením. Nejvýznamnìjším zpùsobem ochrany proti OA je zabránit poèáteènímu rùstu plísní a produkci OA. Ochratoxin A je vysoce karcinogenní toxin a intoxikace se uvádí již pøi koncentracích 0,2 0,3 mg. kg 1 u kuøat a prasat. Pøežvýkavci jsou vùèi tomuto toxinu, vzhledem k jeho mikrobiálnímu rozkladu v pøedžaludcích, ménì citliví. Svìtová zdravotnická organizace navrhla v roce 1991 obecnì platný maximální limit pro ochratoxin 5 µ. kg 1 u obilovin a obilních produktù. Toto množství bylo bìhem doby v nìkterých zemích, vèetnì Dánska a Švédska, stanoveno jako oficiální maximální limit toxinu pro potraviny a krmiva. Fusariové mykotoxiny DON (trichothecene mykotoxin) byl zjištìn ve všech obilovinách, ale pšenice se uvádí jako hlavní napadaná obilovina. Hlavním pøíznakem obsahu toxinu je zvíøaty odmítané krmivo s koncentrací vyšší než 0,7 mg DON. kg 1 ; zvracení se sleduje zøídka. Nejcitlivìjším druhem vùèi tomuto toxinu jsou prasata, u nichž se mohou toxické úèinky projevit již pøi hladinì 0,25 mg. kg 1 krmiva. Podle platné smìrnice CVM (Centre of Veterinary Medicine pøi FDA v USA) je maximální povolená hladina 4 mg. kg 1 krmiva aplikovaného v množství 10 % z krmné dávky pro prasata nebo domácí miláèky a v množství 50 % z krmné dávky pro ostatní zvíøata. Zearalenon Tento mykotoxin, obsažený hlavnì v kukuøici, má estrogenní úèinek a zpùsobuje u prasat reprodukèní problémy již pøi dietetické koncentraci 1 mg. kg 1 ; nepøíznivé vlivy na reprodukci prasat neby- 16

17 Poznatky Souèasný stav ve výskytu BSE (Izrael a západní Evropa) BSE (bovinní spongiformní encefalopatie) byla poprvé diagnostikovaná ve Velké Británii v roce 1986 a až do konce roku 1999 byla zjištìna u kusù skotu. ly zjištìny pøi koncentraci 60 µ toxinu na kg živé hmotnosti a den. CVM nestanovilo v krmivech, na rozdíl od DON, maximální povolenou hladinu zearalenonu. Fumonisiny Fumonisiny jsou poslední objevená skupina mykotoxinù (v roce 1988 v Jižní Africe). Fumonisiny produkuje Fusarium moniliforme a F. proliferatum; toxiny se vyskytují speciálnì v kukuøici a kukuøièných výrobcích. Nejvíc toxický je fumonisin B 1 vùèi nìmuž jsou nejcitlivìjší konì. Fumonisin vyvolává leukoencefalomalacii koní a plicní edém u prasat. V souèasnosti se tato skupina mykotoxinù intenzivnì zkoumá hlavnì v USA. Další mykotoxiny, které mohou mít lokální význam, jsou alternariové toxiny produkované houbami druhu Alternaria, které jsou pøíèinou posklizòového hnití ovoce a zeleniny a alkaloidy palièkovice nachové. Pøirozenì se vyskytující rostlinné toxiny Ve výživì zvíøat mohou hrát urèitou roli i pøirozenì se vyskytující rostlinné toxiny (antinutrièní látky). K tìmto toxinùm, které nejsou produkovány plísnìmi patøí: glukosinoláty a kyselina eruková, obsažené hlavnì v øepkovém šrotu a šrotu z krambe, gosypol polyfenolová látka pøítomná v urèitých bavlníkových semenech, hlavnì rodu Gossypium, alkaloidy lupin; novìjší variety lupiny sladké obvykle obsahují ménì než 0,03 % z celkových alkaloidù. Detoxikace Vzhledem k tomu, že toxické hladiny mnoha mykotoxinù vznikají èasto jen za urèitých vnìjších podmínek, je potøeba zabránit rùstu hub a produkci mykotoxinù Pro inaktivaci toxinù v krmivu se zkoušela øada strategií jako je fyzikální separace, tepelná inaktivace, ozaøování, mikrobiální rozklad a aplikace rùzných chemických látek (kyseliny, bisulfáty, oxidaèní èinidla, plyny a také silážování). Ukázalo se, že je vìtšina postupù, kromì amonizace, neúèinná, nákladná nebo potenciálnì nebezpeèná. Ani na postup amonizace však není jednotný názor. Podle odborníkù nejsou zatím dostupné bezpeèné a nákladovì úèinné postupy pro detoxikaci mykotoxiny kontaminovaných krmiv. K testovaným postupùm pro redukci absorpce mykotoxinù z trávicího traktu patøí pøídavek sorpèního materiálu do krmné dávky. Zkoušela se aplikace živoèišného uhlí, zeolitù, bentonitu, jílù a cholestyraminu. I pøes urèité kladné úèinky, dokumentované v odborných pramenech, není názor na užití tìchto látek jednotný. Vzhledem k tomu, že se mykotoxiny liší ve struktuøe a fyzikálních vlastnostech, není možné vypracovat jednotný postup na jejich likvidaci. Dále je potøeba zohlednit komplexnost krmiv pro zvíøata a možnost zámìny jednotlivých složek a skuteènost, že využití nìkterých základních živin mùže být urèitými sorpèními èinidly nepøíznivì ovlivnìno. Odborníci v závìru doporuèují jako prvotní opatøení zamezit rùstu plísní a dále snížit úèinek mykotoxinù vytváøením smìsí z krmiv tak, aby koneèná koncentrace specifického mykotoxinu byla pod kritickou hodnotou a zkrmovat smìsi s urèitými mykotoxiny zvíøatùm, která nejsou vùèi tìmto toxinùm citlivá (napø. krmiva kontaminovaná ochratoxinem nebo deoxinivalenolem zkrmovat pøežvýkavcùm a ne monogastrickým zvíøatùm). Feed Tech, 4, 2000, è. 5/6, s (Sch) BSE patøí do skupiny pøenosných spongiformních encefalopatií, které se vyskytují i u lidí jako Creutzfeldt-Jacobova nemoc (CJD), Gerstmann-Straussler syndrom (GSS) a Kuru and Fatal Familiar Insomnia, u ovcí jako klusavka (scrapie), u norkù jako mink transmissible encephalopathy a dále u koèkovitých, jelenovitých a dalších divoce žijících zvíøat. 17

18 Poznatky Bioèipy jako nástroje ke zneškodòování patogenù Epidemiologické studie z V. Británie ukázaly, že BSE u skotu byla vyvolaná krmivem (masokostní mouèkou) kontaminovaným podobným èinidlem, jako je èinidlo, které vyvolává skrapii u ovcí. Na základì prùzkumu provedeného v roce 1988 se jako nejpravdìpodobnìjší pøíèina vzniku BSE uvádí zmìna v procesu výroby masokostní mouèky pro krmení skotu. Zmìnu ve výrobì pøedstavuje ukonèené užívání uhlovodíkového rozpouštìdla nebo páry pro extrakci loje ze zbytkù používaných pro výrobu masokostní mouèky. Je možné, že zmìna v postupu zpùsobuje, že pøi zpracování jateèných tìl ovcí zùstává èinný faktor pro skrapii a dostává se do koneèného produktu, který infikuje skot a ostatní zvíøata, jako jsou domácí koèky a kopytníci. Jako další pøíèina vzniku BSE se uvádí využití jateèných tìl nebo orgánù skotu, u nìhož se nepoznalo onemocnìní BSE, pro výrobu masokostní mouèky. Tato teorie je založena na stejné zmìnì pøi tavení loje, jako byla uvedena výše. Zpráva z Izraele pøináší výsledky tøíletého sledování výskytu BSE v Izraeli, na jehož základì byl Izrael uznán za zemi bez výskytu BSE. V Izraeli se dodržuje tento postup ochrany pøed zavleèením BSE: w Od prosince r platí zákaz importu masokostní mouèky z pøežvýkavcù z V. Británie. Minimálnì 5 let ještì pøed tímto zákazem nebyla do Izraele dovezena žádná masokostní mouèka pøežvýkavcù z V. Británie. w Od èervence 1990 je platný zákaz importu masokostní mouèky savcù ze všech zemí. w Od srpna 1996 platí státní naøízení zakazující krmení všech hospodáøských zvíøat, vèetnì drùbeže a ryb, masokostní mouèku ze savcù; místní zpracovatelské podniky nevyužívají odpady savcù. V Izraeli nebyl zjištìn výskyt BSE ani u domácích ani importovaných zvíøat. Skrapie byla poprvé stanovena v roce 1993 na 4 ovèích farmách v jednom okrese. Všechna ètyøi stáda byla zlikvidovaná. Poslední pøípad skrapie byl zaznamenán v prosinci V rámci prevence se provádí rozsáhlé monitorování národního stáda. Skot v Izraeli je povinnì oznaèován ušními visaèkami a pøi monitorování a pohybu (pøesunu) zvíøat se individuálnì ovìøuje totožnost. V Izraeli se realizuje úèinný a nepøetržitý systém kontroly a monitorování BSE. Onemocnìní BSE je mimoøádnì významné v souvislosti s vazbou mezi BSE a novou variantou CJD. Do 31. prosince 1999 byly ve V. Británii diagnostikovány 52, ve Francii 2 a v Irsku 1 pøípad nové varianty CJD. Pøípady BSE byly diagnostikovány u skotu importovaného z V. Británie v tìchto zemích: Kanada 1 pøípad (11/93); Dánsko 1 pøípad (7/92); Falklandy 1 pøípad (1989); Nìmecko 6 pøípadù (1 v roce 1992, 3 v roce 1994 a 2 v roce 1997), Itálie 2 pøípady (10/94), Oman 2 pøípady v roce Endemický výskyt BSE byl zjištìn u domácího skotu v nìkolika evropských zemích, jako je Švýcarsko 333, Irsko 442, Portugalsko 367, Francie 80, Nizozemí 6, Belgie 10, Lucembursko 1, Lichtenštejnsko 2. Ve V. Británii se sleduje pokles poètu pøípadù BSE. Israel J. veter. Med., 55, 2000, è. 2, s (Sch) Výzkumníci z u niverzity v Purdue, USA spojili biologické proteiny s poèítaèovými èipy, tím vytvoøili bioèipy, které by mohly být slouèeny do nástroje, který by mohl levnì a úèinnì detekovat buòky nemoci, mikroby a škodlivé nebo terapeutické chemikálie. Tento nástroj by mohl pomoci lékaøùm urèit diagnózu nemoci, rozpoznat biologické nebo chemické útoky a zpracovatelùm jateèných zvíøat detekovat škodlivé patogeny v masných výrobcích. Také významnì by mohl zkrátit dobu detekce patogenù na nìkolik minut místo døívìjších 5 7 dní, které byly potøeba ke kultivaci, testování a potvrzení pøítomnosti patogenù. Tento koncept je jako klíè a zámek biologické proteiny se vážou na bunìèné stìny zvláštních bakterií, takže jsou bioèipovým nástrojem s protilátkovými proteiny, které se vážou napø. na bakterii Listeria monocytogenes, která pronikla vzorkem masa. Tyto proteiny by se mìly pøipojit na tyto patogeny nebo 18 je

19 Zánìt dìlohy krav Zánìt dìlohy metritida, zdravotní problém èerstvì otelených krav, mùže být spuštìn øetìzovou reakcí jiných zdravotních problémù krav po otelení. Poznatky uzamknout, a vyslat elektronický signál ke ètecímu zaøízení, které by mìlo potvrdit pøítomnost patogenù. Univerzita v Purdue zažádala o patent pro bioèip, ten by mìla schválit organizace Food and Drug Administration pro využití ve zpracování potravin. První týmový projekt v Purdue bude vyvíjení bioèipového nástroje k detekci Listeria monocytogenes. Výzkum bude uskuteèòován nejdøíve na univerzitì a možná za pár let bude pokraèovat v komerèním prostøedí v podniku na zpracování masa. Tým se zamìøuje na Listerii monocytogenes kvùli zhoubnosti této bakterie a z povìøení vlády, aby výskyt Listerie byl redukován na polovinu za pìt let. Tato bakterie se obvykle vyskytuje v mnoha potravinách, roste dokonce v lednièkách a odolává jak zahøívání, tak vysokým teplotám. V USA onemocní tímto patogenem každým rokem lidí a jedna z pìti obìtí umírá (pøi epidemii Listerie v roce 1998 onemocnìlo více než 100 a zemøelo 15 osob). Feedstuffs, 72, 2000, è. 38, s. 30, 31 (Vo) Chovatelé by nemìli dopustit, aby tato situace mezi jejich kravami nastala. Tím, že porozumí tomu, jak k metritidì dochází, mohou zabránit jejímu vzniku. Pøitom mohou využívat doporuèení, které poskytli ameriètí veterináøi rùzných organizací státù Colorado, Idaho a Iowa. Jak k metritidì dochází? K metritidì dochází, když bakterie proniknou do dìložního epitelu a zpùsobí zánìt dìložní stìny. Zadržená placenta se èasto mùže chovat jako knot, který vnáší bakterie do dìlohy a metritida je právì proto èasto považována za následek zadržené placenty. Mimo ní mohou pøispívat k zvýšenému výskytu metritidy jiné problémy èerstvì otelených krav, jako napø. mléèná horeèka, obtížný porod dystocie a ketóza. Kráva s tøikrát vìtší pravdìpodobností dostane metritidu, jestliže má mléènou horeèku, posun slezu, ketózu nebo má potíže s telením. A proto by chovatel mìl sledovat krávu od otelení do období stání nasucho, aby mohl zabránit výskytu tìchto problémù a tím zabránit i vzniku metritidy. Krmení krav stojících nasucho Když se kráva otelí v dobì, kdy její tìlesná kondice dosahuje bodové hodnoty 4,0 nebo i víc (podle pìtibodové stupnice), bude mít pravdìpodobnì více problémù než kráva, která se otelí pøi optimální tìlesné kondici v bodové hodnotì okolo 3,25 až 3,75. K dystocii, která vyžaduje pomoc pøi porodu, dochází èasto u krav, které jsou v až pøíliš dobré kondici. Dystocie mùže vést k vyššímu výskytu zadržené placenty. Proto je tøeba, aby se krávy telily v optimální tìlesné kondici. To znamená øídit obsah proteinù a energie v krmných dávkách krav stojících na sucho a krav v pøechodném období. Zvláštní pozornost je tøeba navíc vìnovat obsahu vápníku, fosforu, draslíku a chloridu v krmných dávkách, protože nevyváženost tìchto živin mùže vést k mléèné horeèce. Význam má též sledování obsahu selenu a vitaminu E, jehož nedostatek mùže zpùsobovat zadržení placenty a následnì i metritidu. Zdravá výživa zvláštì pøimìøený pøíjem energie bìhem období stání nasucho a v pøechodném období podporuje pøíjem krmiva. A to je podstatnì dùležité pro udržení správné rovnováhy energie a k tomu, aby se imunitní systém vyhnul úèinkùm stressu a nemocí. Imunitní systém mùže hrát urèitou úlohu v tom, že dochází k zadržení placenty. Jestliže je imunitní systém oslaben stresem nebo nemocí, nemusí rozpoznat placentu jako cizí objekt, který je tøeba vypudit z tìla, což vyústí v zadrženou placentu a pravdìpodobnì i v metritidu. Minimalizace stresu pøi telení Jestliže se kráva telí v optimální tìlesné kondici a prosperovala pøi dobré krmné dávce pro pøechodné období, je tøeba se snažit minimalizovat jiné stresové èinitele, ke kterým dochází pøi telení. Na prvním místì by mìlo být èisté a suché místo pro telení, což není vždy snadné. Udržování èistoty minimalizuje poèet bakterií, které se mohou šíøit do dìlohy. Je také potøeba omezit stres jako ruch, neklid 19 a

20 Poznatky Teleskopický manipulátor John Deere øady 3000 Po dvou letech vývoje pøedstavil John Deere dlouho oèekávaný teleskopický nakládaè a manipulátor øady Manipulátor John Deere 3200 Ovládací prvky výložníku hluk v telicím boxu bìhem telení. Telicí kotec by nemìl být v blízkosti kotce pro léèení zvíøat nebo støihání paznehtù. Jiný èastý stres pøi telení obtížný porod vyžadující asistenci (dystocie) má èasto za následek zadržení placenty a metritidu. Chovatel by se mìl snažit minimalizovat tìžkosti pøi telení již správným odchovem jalovic. Mìl by spolupracovat s výživáøem a veterináøem na vývoji praktik výživy a managementu, které umožòují jalovicím, aby se otelily mezi 22. a 24. mìsícem vìku, když dosáhnou vhodné velikosti a hmotnosti. Je užiteèné si jako plemeníky vybrat býky, kteøí mají dobré výsledky co se týèe snadnosti porodù matek. Sledování krav po otelení Deset dní po otelení je dùležitá doba pro sledování krávy. Velmi užiteèné je vedení denních záznamù tìlesné teploty bìhem tohoto období. Je to významné pro identifikaci krav, které se mohou stát obìtí metritidy v èasném období laktace. Pokud jde o výživu, je tøeba sledovat pøíjem sušiny a poskytnout orálnì doplnìk vápníku. Prevence metritidy zaèíná vhodnou výživou bìhem období stání na sucho a pokraèuje pøi správném managementu pøi telení a krátce poté. Tím je možné pøedejít tomu, aby zánìt dìlohy podlomil zdraví a tím snížil produktivitu krav. Dairy Herd Management, 37, 1999, è. 11, s. 32, 34 (Vo) Poprvé byl pøedveden na výstavì zemìdìlských strojù a traktorù Royal Highland Show. Patøí do tøídy, která má nahradit døívìjší model Matbro 4000 z roku Modely JD3200 a JD3400 jsou zcela odlišné od standardních konstrukcí. Mají novou konstrukci rámu a výložníku, nový motor, pøevodovku, hydraulickou soustavu i kabinu. Modely 3200 a 3400 jsou pohánìny motory PowerTech o objemu 4,5 litru umístìnými vzadu. Tento blok je stejný jako na traktoru JD6310. Výkon je 74 kw. Maximální kapacita zvedání je 2,8 až 3 tuny. Kritika u pøedešlého typu Matbro4000 se snesla na nedostateènou výšku zdvihu, na nedostateènou kapacitu, na špatnou konstrukci rámu i výložníku. Maximální výšky zdvihu se zvìtšily u modelu 3200 z 5,5 na 5,62 m a u modelu ,7 na 7,12 m. To bylo umožnìno silnìjší konstrukcí rámu a mohutnìjším výložníkem, dokonalejší geometrií. Dalších 200 kg hmotnosti zvedne model 3400 díky vìtšímu hydraulickému válci a úpravì výložníku. Tìžší motor umístìný vzadu znemožnil, aby se mohlo balastní závaží snadno snímat. Proto byla provedena zmìna, spoèívající v zešikmení nosné konstrukce, které sejmutí závaží usnadòuje. Pod plastovým krytem na boku stroje je palivová nádrž a nádrž na hydraulický olej. Pøístup do kabiny plnì prosklenými dveømi je podobný pøístupu do traktoru John Deere Teleskopický sloupek øízení je naklápìcí stejnì jako na traktoru JD 6010, palubní deska z øady 5000 ukazuje rychlost stroje, poèet otáèek motoru a teplotu motoru. Výhled z kabiny je výborný, nerušený tenkými rohovými sloupky, avšak ponìkud je omezen rampou se svìtlomety. Výrobce dbal na bezpeènost provozu a opatøil manipulátor bezpeènostním spínaèem, uzamykajícím výložník a mechanismem, který zabraòuje zaøazení reverzéru pøi zatažené ruèní brzdì. 20