MÍSTO MASA RYBY, ALE...

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "MÍSTO MASA RYBY, ALE..."

Transkript

1 MÍSTO MASA RYBY, ALE... S velkou suverénností se píše, jak jsou ryby zdravé. Ve skuteènosti je to trochu složitìjší. Ryby jsou skuteènì zdravìjší než maso suchozemských živoèichù. V tuku ryb je totiž saturovaných tukù mnohem ménì, než je jich v tuku suchozemských živoèichù, a souèasnì tuk v mase vodních živoèichù obsahuje velké množství polynesaturovaných (omega-3) mastných kyselin. Z OBSAHU: NA CESTÌ KE ZDRAVÍ...2 OPTIMÁLNÍ STRAVA...4 NA OCTOVOU NOTU...6 MELASA ÈERNÉ ZLATO...7 DVÌ TVÁØE JEDNÉ LÁSKY...8 KOØENY DEPRESE...10 UÈENÍ A SVOBODA...11 ZPLODINY BLAHOBYTU...12 VELKÝ HØÍCH...14 LÉKAØ VYCHOVATELEM...16 AKTUALITY CL A SPZ...18 Z obou tìchto dùvodù náhrada bìžného masa rybami snižuje nebezpeèí aterosklerózy. (To však zcela neplatí pro ryby v našich rybnících, složení jejichž tuku již není vzhledem k jejich pøikrmování tak výhodné, jako složení tuku moøských ryb.) Ryby jsou ménì nezdravé než maso. Cromann a Green (Acta Med Scand, Vol. 208, r. 1980, str ) pøi dlouhodobém sledování Eskymákù zjistili, že poradna zdravé výživy mýty a omyly zdraví a nemoc pøírodní léèebné prostøedky životní styl ekologie dìti a rodièe vztahy a komunikace duchovní zamyšlení produkty a recepty pøednášky a semináøe

2 jejich úmrtnost na ischemickou chorobu srdeèní je 13x menší než úmrtnost stejnì starých Dánù. Avšak napø. úmrtnost Japoncù v dobì krátce po druhé svìtové válce byla ještì mnohem menší než úmrtnost Eskymákù. V té dobì Japonci prakticky vùbec nejedli maso, mléko, vejce, jedli i pomìrnì málo zeleniny, ovoce a nepøíliš ryb. Pøitom trpìli všemi nevýhodami prostøedí civilizace. Hustota jejich osídlení je více než x vìtší než v Grónsku. Také obyvatelé tìch èástí Asie, Afriky a Latinské Ameriky, kde se živoèišné potraviny prakticky nepožívaly èi nepožívají, mìli èi mají ještì nižší úmrtnost na ischemickou chorobu srdeèní než Eskymáci. Cromann a Green zjistili, že v jimi sledovaném období a oblasti byli na infarkt myokardu hospitalizováni jen tøi Eskymáci, zatímco v Dánsku by bylo možno oèekávat ètyøicet hospitalizací. Naproti tomu na mozkovou mrtvici bylo hospitalizováno pìtadvacet Eskymákù, zatímco v Dánsku by bylo možno oèekávat jen patnáct pøípadù. Autoøi dále poznamenávají, že mnoho smrtelných pøípadù se do nemocnic v Grónsku vùbec nedostalo, takže nejsou v údajích zahrnuty, a také èetné lehèí pøípady nejsou hospitalizovány, zatímco v Dánsku by hospitalizovány byly. Autoøi rozdílný výskyt obou zmínìných nemocí v Dánsku a u Eskymákù v Grónsku vysvìtlují tím, že Eskymáci mají sníženou srážlivost krevních destièek, která na jedné stranì brání trombóze a nepøímo tím brání infarktu myokardu, ale souèasnì zvyšuje tendenci ke krvácení a tím i nebezpeèí cévních pøíhod mozkových. Na základì tìchto dat je možno odhadnout, že skuteèný souèet pøípadù mozkových mrtvic a infarktu myokardu je u stejnì starých osob v Grónsku obdobný jako v Dánsku. U Eskymákù se však jedná témìø výhradnì o postižení mozku, zatímco postižení srdce je velmi vzácné. Eskymáci by ale vlastnì mìli mít mnohem nižší úmrtnost na kardiovaskulární nemoci, a to proto, že v minulosti nepožívali prakticky žádnou sùl, vùbec tedy netrpìli vysokým krevním tlakem a tím byli výjimeènì výraznì chránìni proti cévním pøíhodám mozkovým a v menší míøe i proti koronární nemoci srdeèní. Jejich srdce je kromì toho chránìno jejich pùvodním zpùsobem života, vysokou fyzickou aktivitou a také tím, že až do nedávna nekouøili a i nyní kouøí pomìrnì málo. Je tedy dost možné, že kdyby obyvatelé hospodáøsky vyspìlých zemí jedli stravu Eskymákù (ryby), zvýšila by se u nich úmrtnost na cévní pøíhody mozkové více, než by poklesla úmrtnost na nemoci srdce a cév. Vollset et al. (1985) na základì údajù o osobách sledovaných po 14 let v Norsku nezaznamenali, že by spotøeba ryb snižovala úmrtnost na koronární mýty a omyly nemoc srdeèní. Stejnì tak Snowdon (1981) v USA pøi dvanáctiletém sledování osob nezjistil, že by spotøeba ryb snižovala výskyt koronární nemoci srdeèní. Totéž lze øíci o výsledcích Curba et al. (1985 v Honolulu), pøi nichž byly zhodnoceny údaje z prùbìhu 12 let o osobách. Ani ètrnáctileté sledování osob ve Švédsku (Norell et al. 1986) nepotvrdilo statisticky signifikantní vliv spotøeby ryb na úmrtnost na koronární nemoc srdeèní, i když je zde pozitivní trend naznaèen. I když se tedy suverénnì øíká, že ryby nás chrání pøed koronární nemocí srdeèní, tak výsledky z nejvìtších šetøení nic takového neukazují. Nejdùležitìjší je ovšem vliv spotøeby ryb na celkovou úmrtnost. Vollset et al. (1985) ve svém souboru nepozorovali ani pozitivní ani negativní vliv spotøeby ryb na celkovou úmrtnost. Ještì rozsáhlejší je ovšem studie Kahnova (1984) z USA, kde pøi sledování osob po 21 let byl pozorován jasný trend k rùstu úmrtnosti pøi vzrùstající spotøebì ryb. I když autoøi po zevrubném rozboru dochází k názoru, že úèinek ryb není statisticky signifikantní, je tøeba si uvìdomit, že seèteme-li výsledky obou pokusù dohromady, tak není ani náznak toho, že by ryby celkovou úmrtnost snižovaly, ale je tu náznak toho, že ryby dokonce celkovou úmrtnost zvyšují. Uvedená šetøení nicménì potvrzují, že ryby jsou skuteènì zdravotnì vhodnìjší než maso suchozemských živoèichù. Eskymáci nejí maso suchozemských živoèichù, mléko a mléèné výrobky, vejce. Také chudí obyvatelé Kolumbie tyto potraviny z finanèních dùvodù jí velmi málo. Pøitom ale jedí velké množství cukru. A podle publikovaných údajù mají ještì nižší úmrtnost na koronární nemoc srdeèní než Eskymáci. Zdá se tedy, že jak ryby, tak cukr nijak podstatnì nepøispívají ke vzniku koronární nemoci srdeèní. Cukr ale k této nemoci pøispívá dle tìchto údajù ještì ménì než ryby. Èím ryby mohou ke koronární nemoci srdeèní pøispívat? Dùvod je naprosto jasný. V rybách je cholesterol a jsou tam i živoèišné bílkoviny. Obì tyto složky zvyšují riziko koronární nemoci srdeèní. Jejich úèinek však tlumí rybí oleje èi pøesnìji øeèeno polynesaturované (omega-3) mastné kyseliny. Pokud si úplný vegetarián zaøadí do stravy ryby, tak si nebezpeèí infarktu myokardu mírnì zvýší. Pokud si konzument masa a dalších živoèišných potravin maso (hovìzí, vepøové atd.) nahradí masem rybím, tak si nebezpeèí infarktu myokardu výraznì sníží. q Z knihy Tomáše Husáka Stop nemocem (k zakoupení v prodejnì Country Life v Melantrichovì ulici). Vydalo nakladatelství Pragma. NA CESTÌ KE ZDRAVÍ V jednom èísle prestižního lékaøského èasopisu New England Journal of Medicine vyšly v roce 1985 souèasnì tøi studie: V první uvádìli vìdci výsledky dvacetiletého studia úmrtnosti na koronární nemoc srdeèní u mužù žijících v Holandsku. Zjistili, že ti z nich, kteøí konzumovali prùmìrnì 30 g rybího masa dennì, mìli o 50% snížené riziko úmrtí na nemoci srdce a cév. (N Engl J Med 1985 May 9; 312 (19): ) Druhá zpráva popisovala prospìšný úèinek rybího oleje na snižování cholesterolu a triglyceridù. (N Engl J Med 1985 May 9; 312(19): ) Tøetí studie se zabývala úèinkem rybího oleje na funkci bílých krvinek. (N Engl J Med 1985 May 9; 312(19): ) V dùsledku výsledkù tìchto a dalších studií zaèala øada lidí zaøazovat do svého jídelníèku (místo jiných druhù masa) maso rybí. Doufali, že tak zlepší svùj pøíjem cenných tukù a souèasnì sníží hladinu cholesterolu a tím i riziko nemocí srdce a cév. O dva roky pozdìji, v roce 1987, zaèala být Jane Richardsonová ponìkud zneklidnìna. Po létech úspìšného kontrolování hladiny cholesterolu stravou, zaèala nyní její hladina krevního cholesterolu stoupat. Její LDL cholesterol stoupnul za tøi mìsíce o více než 1 mmol. Dr. Richardsonová, jako kterýkoliv jiný dobrý lékaø, se snažila najít vysvìtlení tohoto podivného zvýšení. Nezdálo se, že by se v jejím životì nìco podstatného zmìnilo. Váha nebyla problém, od posledního mìøení zhubla Jane skoro tøi kila. Nedošlo ani ke zmìnì v èinnosti žláz nebo orgánù, které mohou zapøíèinit zmìnu hladiny cholesterolu. Koneènì, po dalším zkoumání, se podaøilo objevit pøíèinu. Jane slyšela o zdravotním prospìchu konzumace ryb a pøidala v poslední dobì ke své takøka vegetariánské stravì hojné množství ryb. Dr. Richardsonová posléze zjistila, že to byl právì tento pøídavek rybího masa, který vedl ke zvýšení hladiny cholesterolu v její krvi. V mnoha pøípadech tato strategie skuteènì funguje. Nahrazení velké spotøeby èerveného masa velkou spotøebu rybího masa má skuteènì tendenci snižovat hladinu cholesterolu a pøináší tak srdci zdravotní prospìch. Je to proto, že v porovnání s ostatními produkty živoèišného pùvodu má rybí maso pøíznivìjší (vyšší) pomìr obsahu polynesaturovaných a saturovaných mastných kyselin. Zvýšení tohoto pomìru vede ke snížení cholesterolu. Ryby mají rovnìž ménì saturovaných tukù (kterých je naopak hodnì v mase, plnotuèném mléce, vejcích a kokosovém a palmovém oleji). 2 / PRAMENY ZDRAVÍ

3 Jak je tedy možné, že u dr. Richardsonové došlo ke zvýšení hladiny cholesterolu? Byla snad nìjakou výjimkou z pravidla? Odpovìdí je, že v porovnání s konzumací prakticky vegetariánské stravy pøinese konzumace ryb zvýšení obsahu cholesterolu ve stravì a èasto i obsahu saturovaných tukù. Výsledkem mùže být, jako u dr. Richardsonové, prakticky vegetariánky, stoupnutí hladiny krevního cholesterolu. Další studie z nedávné doby potvrdily, že konzumace rybího oleje pøinese s nejvìtší pravdìpodobností u vìtšiny lidí zvýšení hladiny LDL (tedy špatného) cholesterolu. Rybí maso je produkt živoèišného pùvodu, jako takové obsahuje cholesterol. Není velký rozdíl mezi obsahem cholesterolu v rybím mase a v mase kuøecím, hovìzím nebo vepøovém. To, že obsahuje cholesterol, je klade do úplnì jiné kategorie než veškeré produkty rostlinného pùvodu, které cholesterol vùbec neobsahují! Používá-li se rybí tuk proti kardiovaskulárním onemocnìním, obsahuje standardní terapeutická dávka 15 g (3 lžíce) pøibližnì stejnì cholesterolu (mezi 73 a 115 mg, podle druhu rybího tuku) jako 100 g hovìzího steaku tím se dále napomáhá pøekraèování již tak velmi benevolentnì urèené hranice pøíjmu cholesterolu ve stravì (300 mg); tìlo totiž žádný exogenní (vnìjší) cholesterol ke své spolehlivé funkci nepotøebuje, dokáže si jej vyrobit samo. Je pravda, že v porovnání s jinými druhy masa má rybí maso pøíznivìjší pomìr polynesaturovaných ku saturovaným mastným kyselinám. Nemá však tak pøíznivý pomìr P/S jako vìtšina potravin rostlinného pùvodu! I když je tedy pravdou, že nìkteøí lidé, kteøí nahradí èervené maso ve své stravì masem rybím, docílí urèitého snížení cholesterolu, vegetariánská strava je v tomto ohledu ještì mnohem úèinnìjší. Jinými slovy: rybí maso zvyšuje hladinu krevního cholesterolu ménì než maso èervené nebo drùbeží. V porovnání s produkty rostlinného pùvodu však rybí maso na rozdíl od nich hladinu cholesterolu zvyšuje! A tak, i když mnohé pøitahuje ke konzumaci rybího masa v první øadì jeho proklamovaný úèinek na hladinu cholesterolu, je zajímavé nahlédnout ještì jednou do nizozemské studie, která vyvolala takový zájem veøejnosti a ohlas v lékaøských kruzích. Když autoøi publikovali tuto studii u- vádìjící snížení úmrtnosti na kardiovaskulární onemocnìní o 50%, nezapomnìli pøi tom uvést jeden dùležitý fakt, který bývá ale èasto opomíjen: jedlíci rybího masa i jedlíci èerveného masa mìli prakticky stejnou hladinu krevního cholesterolu! Obsahuje tedy rybí maso nìjakou složku, která snižuje riziko nemocí srdce a cév, i když se hladina cholesterolu v krvi nemìní? Odpovìï zøejmì leží v další složce výživy, která se hojnì nachází mimo jiné v mase nìkterých ryb a která se jmenuje omega-3 mastné kyseliny. Bylo zjištìno, že ve vztahu k nemocem srdce a cév mají omega-3 mastné kyseliny nìkteré prospìšné úèinky: snižují lepivost krevních destièek (srážlivost krve); mají tendenci snižovat krevní tlak; mají tendenci snižovat serum triglyceridy, tedy hladinu krevních tukù; dojde-li k infarktu, mohou zmenšit svalové poškození, které je jeho dùsledkem; zdá se, že snižují riziko, že se krevní céva po angioplastice èi operaci bypassu opìt ucpe. Nìkteré ryby jsou bohatým zdrojem tìchto kyselin. Mezi nimi losos, sardinky, makrela a nìkteré další tuèné ryby. Vezmeme-li v úvahu tyto poznatky, mùžeme si znovu položit stejnou otázku, jako na zaèátku našeho zamýšlení: mìli bychom jíst ryby, abychom snížili riziko svého srdeèního onemocnìní? Nalézt odpovìï nám pomùže bližší pohled na populaèní studie. V nizozemské studii jsme zaznamenali 50% snížení rizika koronárního onemocnìní. To je jistì významný zdravotní prospìch. K ještì mnohem vìtšímu snížení rizika dochází u úplných vegetariánù, kteøí nekonzumují vùbec žádné maso. Napø. studie na adventistech, úplných vegetariánech, prokázala snížení rizika koronárního onemocnìní oproti bìžné populaci o plných 86%! (Am J Clin Nutr 1978 Oct;31(10 Suppl): S191-S198) Získáváme již tedy zøetelnìjší obraz. Lidé na špatné stravì mohou mít ze zaøazení rybího masa namísto škodlivìjších potravin prospìch. Tento prospìch však nemùže být takový (tak velký), jaký pøináší optimální strava. Zvláštní pozornost si zaslouží další populaèní studie, zøejmì nejpodloženìjší statistický výzkum týkající se této problematiky. Zatímco nizozemská studie zahrnovala 852 mužù, vìdci z Harvardu studovali obrovský poèet mužù, pracovníkù ve zdravotnictví. Výsledky této studie, která byla publikována v roce 1995 (opìt v èasopisu New England Journal of Medicine) byly pøekvapivé: v této studii mìli muži, kteøí jedli rybí maso nìkolikrát týdnì, stejné riziko onemocnìní srdce jako ti, kteøí je jedli jednou za mìsíc. Zaøazení rybího masa do jídelníèku mùže být pozitivním krokem pro nìkoho, kdo smìøuje od bìžné, normální stravy ke stravì zdravìjší. Dokonce se ukázalo, že muži, kteøí jedli ryby šestkrát a více týdnì, mìli o nìco vyšší riziko koronární nemoci srdeèní než muži, kteøí jedli ryby maximálnì jednou mìsíènì! (N Engl J Med 1995 Apr 13; 332(15): ) Vysvìtlením rozporu mezi výsledky nizozemské studie a výsledky této novìjší studie jsou s nejvìtší pravdìpodobností další potraviny obsažené v jídelníèku zkoumaných osob. Platí, že èím lepší je celkové složení stravy, tím menší je prospìch plynoucí ze zaøazení ryb do jídelníèku. Blíží-li se složení stravy optimu, tedy je-li strava založena v první øadì na potravinách rostlinného pùvodu, má zaøazení rybího masa do jídelníèku z hlediska rizika nemocí srdce spíše škodlivý úèinek. V další velké studii, která byla vypracována ve Finsku a zahrnovala na 22 tisíc mužù støedního vìku, kuøákù, se pak ukázalo, že ti z nich, kteøí jedli ryb nejvíce, mìli dokonce o 30% vyšší riziko úmrtí na koronární nemoc srdeèní v porovnání s tìmi kuøáky, kteøí mìli nejmenší pøíjem rybího masa. (Am J Epidemiol 1997, May 15; 145(10): ) Abychom výsledky našeho pátrání v oblasti souvislostí mezi konzumací rybího masa a koronárním onemocnìním srdeèním závìrem ještì jednou shrnuli: souèasná ú- roveò vìdeckého poznání uvádí silné dùkazy pro to, že konzumace rybího masa pouze zhoršuje v ostatních ohledech výbornou stravu. Zaøazení rybího masa do jídelníèku (nahrazování èerveného masa masem rybím) mùže být pozitivním krokem pro toho, kdo smìøuje od bìžné stravy, založené pøevážnì na konzumaci potravin živoèišného pùvodu, ke stravì zdravìjší, protože konzumace rybího maso pøináší z hlediska onemocnìní srdce zøejmì menší zdravotní rizika. Jde-li nám o úplné zdraví, stává se rybí maso stále více problematickou potravinou, již bychom mìli užívat s mírou a obezøetností a to zvláštì vzhledem ke stále se zvìtšujícímu zneèištìní životního prostøedí a kumulaci toxinù na vrcholu potravinového øetìzce. q Z knihy dr. Neila Nedleyho Proof Positive. Autor, povoláním lékaø, se zabývá problématikou zdravé výživy a životosprávy. PRAMENY ZDRAVÍ / 3

4 Varování pøed vejci V USA budou kartóny s vejci již brzy muset být povinnì oznaèeny varováním pøed pøítomností škodlivých baktérií spoleènì s návodem, jak se vyhnout pøípadné otravì. Navrhovaný text by mìl znít: Vejce mohou obsahovat škodlivé baktérie, o kterých je známo, že mohou zpùsobit vážná onemocnìní, a to zvláštì u dìtí, starších osob a lidí s oslabeným imunitním systémem. Proto uchovávejte vejce v lednièce, vaøte, až je žloutek tuhý, a jídla obsahující vejce dùkladnì propeète. Bude rovnìž požadováno, aby výrobky obsahující vejce byly baleny, skladovány a distribuovány za teploty 7 0 C nebo nižší. Tyto skladovací podmínky se budou vztahovat i na supermarkety, restaurace, nemocnice, školy atd. Ukázalo se totiž, že øádné chlazení dokáže zabránit množení baktérií salmonely, které se v nìkterých vejcích nacházejí. Toto opatøení vstoupí v USA v platnost od 27. srpna tohoto roku. Vitamin E a chabá pamì Vìdci zjistili zøetelnou souvislost mezi špatnou pamìtí a nízkou hladinou vitaminu E u starších lidí. Zlepšení stravy by mìlo být cestou, jak tento problém zmírnit. Výzkumníci totiž zjistili, že s kvalitou pamìti souvisel spíše obsah vitaminu E ve stravì než pøíjem vitaminu E ve formì vitaminových doplòkù. American Journal of Epidemiology 1999;150:37-44 Mírná konzumace alkoholu a naše zdraví Výsledky nové studie na skotských mužích nepotvrzují závìry nìkterých pøedešlých studií, které uvádìly, že konzumace alkoholu v mírném množství pøináší jistý zdravotní prospìch. Muži, kteøí konzumovali více než 35 jednotek alkoholu za týden, mìli dvojnásobné riziko úmrtí na mozkovou mrtvici než nepijáci alkoholu èi lidé, kteøí konzumovali ménì než 35 jednotek alkoholu za týden. Studie, která probíhala 21 let a zkoumala mužù ve vìku 35 až 64 let z rùzných pracoviš v Glasgow, rovnìž u- kázala, že muži, kteøí konzumovali více než 15 jednotek alkoholu týdnì, mìli vyšší celkovou úmrtnost, než ti, kteøí pili ménì než 15 jednotek. V této studii láhev vína odpovídala 6 jednotkám alkoholu, pùllitr piva dvou jednotkám a odlivka lihoviny jedné jednotce alkoholu. British Medical Journal 1999;318: OPTIMÁLNÍ STRAVA Definovat stravu, která zabraòuje vzniku chorob, je o mnoho jednodušší, než si možná myslíte. Na celém svìtì existují populaèní skupiny, u kterých je velmi nízký výskyt rakoviny a dalších civilizaèních chorob; mnohé mùže tedy v tomto smìru odhalit složení jejich stravy. A i v rámci jedné zemì mùžeme sledovat stravu lidí, u kterých je výskyt civilizaèních chorob nižší a kteøí jsou celkovì zdravìjší. Mnozí z nás považují zdùrazòování obilovin a luštìnin v potravì (a ne masa a mléèných výrobkù) za trochu nepøirozené. Ale skuteèností je nejen, že takto se stravuje vìtšina svìta, ale že takto jsme se stravovali v pomìrnì nedávné minulosti i my. Ještì na zaèátku 19. století jídávali totiž Evropané stravu velmi blízkou tomu, co se dnes ukazuje být jako optimální. Vìtšina se živila obilovinami. Jiný typ potravy byl vlastnì luxusem. Polévka, kaše a chléb byly každodenními specialitami. 1 Sir William Petty, když hovoøil o irském rolnictvu v devadesátých letech 17. století, øekl: Co se týká masa, to jedí málokdy. Je neuvìøitelné, že pøed rokem 1800 zkonzumoval prùmìrný Evropan asi 225 gramù masa roènì, což je pøibližnì tolik, kolik sníme dnes každý den. Mléko se konzumovalo též zøídka. I když bylo dostupné, vìtšina lidí ho odmítala, protože èasto zpùsobovalo poruchy v trávení, zøejmì kvùli problémùm s trávením laktózy. Ve Spojených státech a v Evropì jedli lidé koncem 19. století asi 450 gramù celozrnného chleba dennì. Dnes jíme chleba o hodnì ménì a vìtšina je navíc zbavena vlákniny. 2 Netvrdíme, že strava našich evropských pøedkù a bílých usedlíkù v Americe byla dokonalá. Z jednoduchého dùvodu èasto nebylo totiž k jídlu vùbec nic. Když se ovšem takové døíve luxusní potraviny, jako je maso a drùbež, staly dostupnìjšími, zašli jsme pøi jejich zaèleòování do jídelníèku až pøíliš daleko. V dùsledku zmìn, které jsme v posledních pìtasedmdesáti letech ve svém stravování uèinili, se výraznì snížil náš pøíjem èerstvé zeleniny, ovoce a obilovin a naopak zvýšil pøíjem masa a tukù. 3 V ÈÍNÌ I když západní zemì ve velkém upustily od rostlinné stravy, ostatní èásti svìta tak neuèinily. Asi pøed šedesáti lety studoval William Henry stravu ve tøiceti rùzných lokalitách na severu Èíny a zjistil, že se zakládá pøedevším na rostlinných potravinách. 4 Více než 85% kalorií pocházelo z o- bilovin a jen 2% ze živoèišných potravin. V nedávném výzkumu venkovské a mìstské populace v Èínì zjistil Colin Campbell z Cornell University, že souèasní Èíòané z venkova jsou stále z vìtší èásti vegetariáni: vlastnì nejedí vìtšinu živoèišných výrobkù, protože vìtšina Èíòanù nekonzumuje mléèné výrobky. 5,6 V èínské stravì sehrává rýže a v nìkterých oblastech pšenice anebo proso hlavní úlohu, spoleènì se sójovými výrobky a jinými luštìninami a zeleninou. I když se strava v mìstských oblastech zèásti zmìnila, výskyt rakoviny prsu a tlustého støeva je stále v Èínì výraznì nižší než v západních zemích. 7 V JAPONSKU Když pøemýšlíte o potravì v Japonsku, asi vám pøijdou na mysl suši, jídla ze sóji 4 / PRAMENY ZDRAVÍ

5 a samozøejmì rýže. Stovky rokù se japonská strava moc nemìnila. Její hlavní souèástí byla rýže, která se doplòovala zeleninou, moøskými rostlinami, luštìninami a moøskými rybami. Moøská živoèišná potrava se konzumovala hlavnì v pobøežních oblastech a u nejbohatších lidí; mniši a rolníci jedli více rýže, luštìnin a zeleniny. Tato tradièní, na rostlinách založená potrava lidem prospívala. Tradiènì je u Japoncù nízký výskyt civilizaèních onemocnìní, jako jsou srdeèní onemocnìní a obezita, které sužují západní zemì. I výskyt rakoviny tlustého støeva a prsu je podstatnì nižší. 7 Západní vliv však zpùsobuje postupnou zmìnu typické japonské stravy. Rýže stále ještì dominuje, ale Japonci jí dnes konzumují o 35% ménì než pøed ètyøiceti roky. 8 Velmi výraznì zvýšili Japonci pøíjem masa a tukù. V posledních desetiletích se pøíjem tukù ztrojnásobil. 9 Soubìžnì s tìmito zmìnami se dìje nìco, co se dalo oèekávat výskyt západních onemocnìní z nadbytku, jako jsou srdeèní choroby a rakovina prsu, neustále stoupá. 8 V JIŽNÍ AFRICE Jednou z vùbec prvních skupin obyvatelstva, u kterých se zkoumal vliv stravovacích návykù na dobrý zdravotní stav, bylo èernošské obyvatelstvo jihoafrického venkova. Tamní strava je témìø úplnì založena na obilovinách. Lékaøští misionáøi, kteøí pracovali mezi tímto obyvatelstvem pøed nìkolika desetiletími, žasli nad neuvìøitelnì nízkým výskytem rakoviny tlustého støeva. Onemocnìní tlustého støeva se vlastnì skoro vùbec nevyskytovalo. 2,10 V MEXIKU Taramuharové v centrálním Mexiku též pøitahovali pozornost lékaøské obce svým vynikajícím zdravím. Asi padesát tisíc Taramuharù obývá rozeklané pohoøí Sierra Madre v severním státì Chihuahua. Jsou známí pøedevším svou výjimeènou fyzickou kondicí. Soutìže v kickballu vyžadují od hráèù, aby nìkolik dní bìhali vzdálenosti až do 200 mil. 11 Strava Taramuharù obsahuje velmi málo živoèišných potravin; 75-80% kalorií pochází z uhlohydrátù a jen 10% z tukù. Vìtšina jídel je z luštìnin, tykve a kukuøice, zbytek stravy tvoøí zelenina. 11 I když nemáme údaje o výskytu rakoviny u Taramuharù, víme, že výskyt srdeèních onemocnìní a vysokého krevního tlaku je zde mimoøádnì nízký. 11 A víme také, že Mexiko má jeden z nejnižších výskytù rakoviny na svìtì. 7 Tyto pøíklady ukazují, že mnohé èásti svìta mající velmi odlišné stravovací návyky, než máme my mají nižší výskyt chorob, které nás postihují. Nemusíme jejich stravování úplnì napodobovat, ale mùžeme se od nich velmi pouèit o tom, jak se stravovat, abychom dosáhli optimálního zdraví. Je jen na nás, abychom byli dobrými žáky. Globální vs. lokální pøístup Èím to je, že napø. strava Taramuharù a èernochù jižní Afriky je chrání pøed rakovinou? Nemusí být dùležité vìdìt, které specifické složky stravy jsou za tuto ochranu zodpovìdné. Nejsme si úplnì jisti a ani na tom až tak úplnì nezáleží. To, na èem záleží, je, že dokážeme identifikovat celkový model stravování, který chrání pøed tzv. civilizaèními nemocemi. Nìkdy se vìdci tak zamìøí na detaily, že jim uniká celek. Tento pøístup mýlí konzumenty i profesionály. Zdá se, že ve zprávách se každý den objevuje nìjaká nová informace o stravování a chorobách, a velmi èasto je v rozporu s tím, co jste èetli pøed týdnem. Potom si musíte skládat stravu podle stovek èasto protichùdných informací. Toto je lokální pøístup k plánování stravování, který se pokouší identifikovat specifické složky stravy, která je prospìšná. Navrhujeme o mnoho jednodušší pøístup globální pøístup. Tento pøístup znamená identifikovat zemì a obyvatelstvo s nízkým výskytem civilizaèních nemocí napø. venkovské obyvatelstvo Èíny, ale i jiné, které jsme nezmínili a potom pøebrat jejich typ stravy. Pøi pohledu na populace s nízkým výskytem rùzných druhù rakoviny a dalších civilizaèních onemocnìní mùžeme zaznamenat øadu spoleèných faktorù. Je to nízký obsah tukù ve stravì, vysoký obsah o- bilovin a zrnin, požívání rùzných druhù o- voce, zeleniny i luštìnin a nízký pøíjem potravin živoèišného pùvodu. q Z knihy Marka a Virginie Messinových Zdravo jes, dlho ži. Vydalo slovenské nakladatelství Motý¾. Transmastné kyseliny, margarín a cholesterol Vysoký pøíjem transmastných kyselin což jsou tuky, které se nacházejí hlavnì v margarínech souvisí podle výsledku nové studie se zvýšenou hladinou cholesterolu v krvi. Vìtšina margarínu se vyrábí z rostlinných olejù. Tyto oleje jsou ztužovány procesem zvaným hydrogenace, který o- mezuje jejich žluknutí. Tento proces však souèasnì zvyšuje jejich obsah transmastných kyselin. Rùzné studie dávají do souvislosti pøíjem transmastných kyselin stravou se zvýšenou hladinou krevních tukù a kardiovaskulárními onemocnìními. Ve studii trvající 35 dní se ukázalo, že u tìch pokusných osob, které konzumovaly stravu s nejvìtším zastoupením másla èi margarínù, došlo ke stoupnutí hladiny celkového cholesterolu (a k souèasnému poklesu hladiny HDL, tedy hodného cholesterolu, který je dáván do souvislosti s nižším rizikem srdeèního o- nemocnìní). Naproti tomu u tìch jedincù, kteøí konzumovali stravu, ve které tuky byly zastoupeny pøedevším sójovým olejem, došlo ke snížení celkového cholesterolu o 12%. U všech 36 pokusných osob (starších 50 let) tvoøily tuky 30% energie pøijaté stravou. The New England Journal of Medicine 1999;340: Kojení a rakovina prsu Kojení snižuje riziko rakoviny prsu až o 30% a to nezávisle na poètu kojených dìtí èi vìku matky pøi první a poslední laktaci. Autoøi studie vypracované na University of North Carolina porovnávali výskyt rakoviny prsu u 751 matek, které kojily nejménì jedno dítì, a u 743 matek, které nikdy nekojily. Kojení snižovalo riziko rakoviny prsu o 20% u žen ve vìku 20 až 49 let a o 30% pro ženy ve vìku 50 až 74 let. International Journal of Epidemiology 1999;28: Kouøení v tìhotenství a problémy v dospívání Ženy, které v prùbìhu tìhotenství kouøí, tím podstatnì zvyšují riziko, že u jejich dítìte dojde v dospívání k urèitým problémùm, jmenovitì k problémùm s chováním u chlapcù a k problémù s užíváním drog u dìvèat. Tato souvislost se ukázala u tìch matek, které kouøily v prùbìhu tìhotenství více než deset cigaret dennì. The Journal of American Academy of Child & Adolescent Psychiatry 1999;38: PRAMENY ZDRAVÍ / 5

6 Èesnek brání tvorbì plakù v cévách Zatímco pøedešlé studie se soustøedily na pøínos konzumace èesneku pro srdce a snižování hladiny cholesterolu, výsledky nové studie naznaèují, že èesnek brání tvorbì plakù v cévách (a dokonce pøispívá ke zmenšení již vytvoøených plakù). Nìmeètí výzkumníci uvádìjí, že ètyøleté sledování 280 dospìlých ukázalo, že ti úèastníci studie, kteøí dennì užívali 900 mg èesnekového prášku mìli o 18% ménì plakù v cévách než ti, kteøí brali placebo. U mužù, kteøí brali placebo, došlo k 5,5% vzrùstu velikosti plakù, u mužù, kteøí užívali èesnekový prášek, došlo k pouze 1,1% nárùstu velikosti plakù. Pozoruhodné je, že u žen, které užívaly èesnek, došlo ke snížení velikosti plakù o 4,6%, zatímco u tìch, které braly placebo, došlo k nárùstu o 53%. Atherosclerosis 1999;144: Káva a alkohol mohou zvyšovat krevní tlak Vysoký denní pøíjem alkoholu nebo kávy mùže zvyšovat krevní tlak. Dvì studie docházejí k závìru, že snížení spotøeby tìchto nápojù mùže pomoci pacientùm s vysokým krevním tlakem. V první studii porovnávala dr. Maria Teresa Aguilera se svými kolegy z Barcelonské univerzity krevní tlak 42 mužù s vysokou spotøebou alkoholu pøed tím a poté, co absolvovali jednomìsíèní detoxifikaèní program. U 72% mužù s hypertenzí mìla abstinence za následek návrat tlaku k normálním hodnotám. Ve druhé studii zjistil mezinárodní tým vedený dr. Klagem z Johns Hopkins University v Baltimore, že pravidelná konzumace velkého množství kávy mùže být rovnìž impulsem ke zvýšení tlaku. Dr. Klag s kolegy provedl detailní pøehled výsledkù jedenácti studií zabývajících se konzumací kávy. Celkem tyto studie zahrnovaly více než 500 úèastníkù, kteøí konzumovali prùmìrnì pìt šálkù kávy dennì po dobu témìø dvou mìsícù. Výzkumníci zjistili, že v prùmìru bylo pití kávy spojeno se vzrùstem systolického tlaku o 2,4 mm Hg a se vzrùstem diastolického tlaku o 1,2 mm Hg. Hypertension 1999;33: , NA OCTOVOU NOTU Bìhem svých pøednášek v Country Life jsem opakovanì dostával otázky týkající se léèivých ú- èinkù ovocného octa. Rozhodl jsem se proto do seriálu Cesty ke zdraví zaøadit èlánek o D.C. Jarvisovi, kterého lze považovat za znovuobjevitele a velkého propagátora této pøírodní léèebné metody. Deforest Clinton Jarvis se narodil v USA v roce Vystudoval medicínu a specializoval se na oèní, ušní, nosní a krèní lékaøství. Od roku 1909 pracoval jako praktický lékaø ve mìstì Barre ve Vermontu, což byla oblast s velice špatnou sí cest a komunikací a s jednou z nejnižších hustot osídlení v celých tehdejších Spojených státech. Lidé bydlící ve vzdálených, osamocených vesnièkách se nemohli spoléhat na tìžko dostupnou lékaøskou péèi a museli si v pøípadì zdravotních problémù èasto pomoci sami. Používání pøírodních léèebných prostøedkù zde bylo proto na denním poøádku. Dr. Jarvis si uvìdomil, že prostøedky, které používají k léèbì místní lidé, jsou mnohdy šetrnìjší a úèinnìjší, než jaké znal a mìl k dispozici on jako vystudovaný lékaø. Tento mladý lékaø v sobì nalezl dostatek pokory, aby dokázal sestoupit z piedestalu školní medicíny a uèit se nekoneèným možnostem pøírodních léèebných prostøedkù. Založil skupinu lékaøù, kteøí si položili za cíl zdokumentovat co nejvíce zkušeností s pøírodním léèitelstvím. V dobì nejvìtšího rozmachu sdružovala tato organizace až padesát lékaøù. Èást informací získaných v prùbìhu dvou desetiletí publikoval dr. Jarvis v knize s názvem Žij dlouze a zdravì. Tento nekonvenèní lékaø, který se stal èlenem mnoha lékaøských spoleèností, byl mimo jiné i vydavatelem èasopisu The Medical World. ZÁKLADNÍ PRINCIPY Dr. Jarvis tvrdil, že jak lidé, tak zvíøata byli v minulosti zcela závislí na pøírodì a na používání léèivého úèinku nejrùznìjších bylin. Podle toho, v které oblasti žili, si vždy našli ty správné léèivé byliny. Èlovìk se proto v mnohém mùže uèit právì od zvíøat, které instinktivnì ví, které byliny používat, když jsou nemocná. Obyvatelé Vermontu byli èasto ještì ve svých sedmdesáti letech schopni vykonávat tìžkou fyzickou práci. Jejich strava byla založena v první øadì na sacharidech (uhlohydrátech), jejichž zdrojem byly pro nì pøedevším obiloviny a ovoce. Pravidelnou konzumací domácího jableèného octa (s trochou medu), pøipravovaného podle nìkolik století starého receptu, získávali, jak vìøili, dostatek minerálù. Používání jableèného octa se stalo alfou a omegou léèebné metody dr. Jarvise. Dr. Jarvis vysvìtloval silný léèebný úèinek jableèného octa jeho kyselou reakcí a vysokým obsahem draslíku. (Zajímavé je, že i mnohá zvíøata vyhledávají kyselou chu, napø. kyselou rebarboru nebo kyselá jablka.) Podle dr. Jarvise je moè zdravého èlovìka kyselá. Jakmile èlovìk onemocní, reakce moèi se zmìní: stane se zásaditou. Každodenní užívání jableèného octa tomu a tedy i onemocnìní mùže zabránit. Draslík je podle dr. Jarvise minerál vyžadovaný zejména mìkkým vazivem. To, co znamená vápník pro kosti, znamená draslík pro svaly, šlachy apod. Lidský organis- MASÁŽE COUNTRY LIFE Melantrichova 15, P-1 objednávky na tel l / PRAMENY ZDRAVÍ

7 cesty ke zdraví MELASA ÈERNÉ ZLATO Melasa je vedlejším produktem výroby cukru z cukrové tøtiny. Sladká, ale výživovì cenná š áva ze tøtiny se vaøením koncentruje, pøièemž rafinovaný cukr krystalizuje a odstøeïováním se odstraòuje. Výsledkem opakování tohoto procesu je hustý sirup, který obsahuje v koncentrované podobì veškeré cenné látky z cukrové tøtiny (který je ale zbaven vìtšiny cukru.) Pøesto je však melasa dostateènì sladká, aby se mohla stát náhražkou jiných, bìžnì užívaných kuchyòských sladidel (které neobsahují žádné živiny jako je napø. rafinovaný bílý cukr). Až do zaèátku tohoto století byla zejména v severní Americe melasa bìžným sladidlem. Melasou, ne cukrem, se sladila kaše z ovesných vloèek, jí se polévaly lívance, ona se pøidávala k mléku podávanému pøed spaním. Tehdejší Amerièané ovšem ještì nemohli vìdìt, jak cenný pøínos pro jejich dobrou výživu užívání melasy znamená. Melasa obsahuje ménì kalorií než ostatní sladidla, asi dvì tøetiny oproti medu, polovinu oproti cukru. Nejlepší melasa obsahuje asi jenom 18-20% cukru, a to vìtšinu ve formì glukózy a fruktózy, které mají vyšší sladivost než sacharóza obsažená v bílém cukru a u nichž je menší riziko vzniku zubního kazu. Snad ještì dùležitìjším faktem je, že fruktóza nezvyšuje tak prudce hladinu krevního cukru jako sacharóza, vstøebává se do krve pomaleji a je tak lepším a trvalejším zdrojem energie. Melasa obsahuje asi tøi procenta bílkovin (cukr neobsahuje žádné) a malá, ale významná množství vitaminù B 1, B 2, B 6, kyselinu pantotenovou tedy vìtšinu vitaminù B komplexu. Nejvìtším kladem tohoto sladidla, které je nìkdy nazývané èerným zázrakem, je však velký obsah minerálù, cenných zejména pro obyvatele tzv. rozvinutých zemích živících se pøevážnì rafinovanou stravou. Plných deset procent obsahu melasy tvoøí minerály: železo (melasa je jedním z jeho nejbohatších rostlinných zdrojù), mìï, vápník, chróm, fosfor, draslík, hoøèík, zinek a øada stopových prvkù. Není žádný div, že melasa se stala trvalou souèástí tzv. lidové medicíny. Je cenìna zvláštì pøi anémii, revmatických poruchách, zácpì, nespavosti atd. Lze ji používat i zevnì ke koupelím pøi ekzémech a lupence. Melasa je nezbytnou ingrediencí tradièních amerických koláèù a pudinkù a mùže se stát i souèástí mnoha našich receptù. q mus potøebuje hodnì draslíku; proto bychom mìli konzumovat potraviny, které jej obsahují vìtší množství, jako napø. mrkev, hrozny, banány, jablka a samozøejmì jableèný ocet. Dalším pilíøem zdravotního systému dr. Jarvise je užívání medu (pøedevším v kombinaci s jableèným octem). Med, podobnì jako ocet, pøináší do organismu kyselou reakci a obsahuje hodnì draslíku. Kromì toho obsahuje med další dùležité minerály (napø. mìï, mangan), stopové prvky a nìkteré vitamíny (B 1, B 2 ). Dr. Jarvis propagoval užívání medu namísto cukru. HODNOCENÍ Dr. Jarvis žil na zaèátku tohoto století. Od té doby došlo k velikému rozmachu lékaøského poznání. Lze tedy polemizovat s jeho teoriemi o kyselých a zásaditých reakcích èi s jeho pøedstavou o takøka zázraèných úèincích draslíku. Urèitì se ale mùžeme od dr. Jarvise lecèemu pøiuèit v první øadì pokoøe a schopnosti pøijímat nové poznatky, by nìkdy odporující souèasnému vìdeckému poznání. Užívání jableèného octa s medem je, podle mého názoru, nenároènou pøírodní léèebnou metodou, která nikomu neuškodí. Jableèný ocet si mùžete koupit a pøidat k nìmu nìkolik lžic medu anebo si ho mùžete sami vyrobit, a to tak, že necháte zkvasit jableèný mošt. Po pøidání medu o- cet uchovávejte v lednici, aby dál nekvasil. Doporuèená dávka jableèného octa je jedna až tøi polévkové lžíce ve sklenici vody dennì, pokud možno pøed jídlem. q Dr. Peter Pribiš, autor èlánku i celého seriálu Cesty ke zdraví, je absolventem Fakulty všeobecného lékaøství UK a absolventem oboru výživa a preventivní medicína na School of Public Health na Loma Linda University v Kalifornii. Èokoholici podobni jiným závislým Èokoholici, tedy lidé závislí na èokoládì, trpí silnìjšími pocity úzkosti, viny, neklidu, frustrace a deprese, když jsou vystaveni èokoládì, než lidé, kteøí nejsou na èokoládì závislí z toho vyplývá, že návyk na èokoládu je v mnohém podobný drogové èi alkoholové závislosti. Takové jsou výsledky malé studie vìdeckých pracovníkù finské univerzity v Tampere, kteøí porovnávali dùsledky konzumace èokolády u šestnácti lidí, kteøí se oznaèili za závislé na èokoládì, s projevy u patnácti dobrovolníkù, kteøí sice prohlásili, že mají èokoládu rádi, ale necítili se být na ní závislí. Lidé závislí na èokoládì projevovali vyšinutìjší postoje v jídle i v chování: byl u nich èastìjší sklon k bulimii a významnì èastìji trpìli i depresemi. International Journal of Eating Disorders 1999;25: Hubené modelky a dospívající dívky Štíhlé modelky, které se objevují na stránkách módních èasopisù, mají velký vliv na to, jak jsou se svým tìlem spokojeny dospívající dívky. Dívky, které èasto ètou takové èasopisy, uvádìjí dvakrát až tøikrát èastìji než jejich vrstevnice, že èlánky v tìchto èasopisech je vedly k tomu, že se pokoušely shazovat váhu držením diet nebo cvièením. Vliv médií byl tak silný, že dokonce i mezi dívkami, které èetly módní èasopisy jen obèas, uvádìlo témìø 60%, že média ovlivnila jejich pøedstavu, jak má vypadat ideální postava, uvedl dr. Field, vedoucí studie. Pediatrics electronic pages 1999;103:e36 Pramínek vlasù a rakovina prsu Australská studie naznaèuje, že analýza pramínku vlasù by se mohla stát jednoduchou a spolehlivou screeningovou metodou pro zjiš ování rakoviny prsu. Výzkumná pracovnice Veronica Jamesová z University of New South Wales v Sydney s kolegy zjistila, že intermolekulární struktura vlasu pacientek s rakovinou prsu se liší od struktury vlasu u zdravých lidí. Všechny vzorky odebrané od 23 pacientek s rakovinou prsu vykazovaly po zpracování rentgenovým záøením stejnou charakteristickou zmìnu, na rozdíl od vzorkù odebraných domnìle zdravým ženám, kde zùstalo beze zmìny 24 z 28 vzorkù. Nature 1999;398:33-34 PRAMENY ZDRAVÍ / 7

8 SVATEBNÍ PØÁNÍ A byla svatba... Tak pohádky konèí. Však život ten je teprv na zaèátku. V nìm èeká na vás mnoho všedních dnù, a jenom málo slavností a svátkù... Co v tìch dnech pøijde to ví jenom Bùh. A jenom On vše zvládnout umí. Svou radost mùže do srdce vám dát, i pøišlou bolest svojí dlaní ztlumí... Já nemohu vám skvostné dary dát, bohatá nejsem to vy dobøe víte... Však jedno chci vám, moji milí, pøát: A na tu cestu s Bohem vykroèíte. Vždy to je víc než tuèné konto v bance, èi vùz jenž seberychleji snad jede. A na té vaší nepopsané stránce sám Ježíš Kristus vaši ruku vede. Vìra Gajdošíková DVÌ TVÁØE JEDNÉ LÁSKY Je to napìtí a naplnìní, hluboká touha a zároveò zápas. Je to nìco, co tìší i bolí. Není to jedno bez druhého. K lásce patøí i utrpení. V obojím spoèívá tajemství lásky, její krása i její tíha. Láska je cit, jemuž je tøeba se uèit. Sylvie poci ovala pøímo fyzickou bolest, když se mìla vzdát svého snu. Nyní si však byla jista tím, že sen je u konce. Než se s ním setkala, nosila v srdci pøedstavu o tom, jaký její budoucí manžel bude. Bude vysoké, štíhlé a atletické postavy, duchaplný, absolvent univerzity, o nìco starší než ona a ovšem bude mít rád hudbu a poezii. Bylo-li by to možné, bude profesorem angliètiny nebo religionistiky a bude mít zajištìné postavení ve státních službách. Když Sylvie míjela obchod s kvìtinami a vidìla ve výloze tmavì èervené rùže, pøedstavovala si, jaké krásné to bude, až jí její nastávající jednoho dne pøinese takové rùže jako vyznání lásky. Sen se rozplynul. Ten, o nìmž snila, byl naprosto jiný. Nebylo na nìm nic vzrušujícího. Když ji požádal o první schùzku, modlila se ve svém srdci: Prosím, Pane, a to není on! To není ten, jehož bych si chtìla vzít! Sylvie se nikdy nezajímala o technické záležitosti a právì to byla hlavní oblast jeho zájmu, protože byl stavebním inženýrem. Kromì toho se jí zdál být ponìkud tìžkopádný. A nepøinesl jí rùže. Nepøinesl jí vlastnì nic. Prostì pøišel a byl tu. Stál pøed ní. Ne že by to byl muž, který by postrádal cit. Ale právì projevy jeho citù ji dráždily. Nemohla se na nì spolehnout. V urèité chvíli byl nadšený až vášnivý, a jindy se projevoval vážnì, ba až škrobenì. Když zatoužila po nìžném slovì, nabídl jí místo toho polibek a jako jedním dechem zaèal rozhovor o fotbalu a o svých studiích. Ve všem u nìho pøevládal rozum a vùle. Neváhal ji považovat za hloupou a sentimentální, když dala více na svoji intuici, než na jeho rozum a myšlení. Proè nemùže být chlapec jako dívka? Nìkdy to zkusila reagovat jako dikobraz, tj. stoèit se do klubíèka a ukázat mu své ostny, aby si uvìdomil, že ani svit mìsíce nezesílí její pøání po užším sblížení. Pokusila se též stáhnout se v jeho pøítomnosti do opevnìných hradeb své svobody a vztyèit vlajku své nezávislosti. Ale pøi tom všem Sylvie tohoto chlapce neposlala k vodì. Myslela si sama pro sebe: Ještì ne, možná pozdìji. Avšak pozdìji, asi po pùl roce, se zaèal v nìkterých ohledech její pohled na nìj mìnit. Zaèala chápat, že mladý muž, který jí pošle knihu, která ho zajímá, mùže být vážnìjší než ten, který by jí poslal rùže. V té knize èetla slova: Rád bych se s tebou podìlil o nìco, co nyní hýbe mým srdcem. Rád bych ti svìøil dùležitou úlohu ve svém životì. Rád bych znal tvé smýšlení. Je to pro mne dùležité, abych vìdìl, jak pøemýšlíš. Jednoho dne zjistila ke svému úžasu, jak jinak se zaèala dívat na stavbu mostu. Po prvé si všimla jeho vzletné konstrukce a jeho linií. Anebo se zastavila a pozorovala nosnou konstrukci mrakodrapù tyèících se do výšky a pomyslela si: Musím ho na to upozornit! Nebylo už pro ni na prvním místì dùležité to, aby on chápal ji, ale spíše, aby ona sama zaèala 8 / PRAMENY ZDRAVÍ

9 LEGENDA O STVOØENÍ ŽENY V Indii se vypráví legenda o stvoøení ženy: Když Pán Bùh ukonèil stvoøení muže, uvìdomil si, že k tomu použil všech konkrétních materiálních prvkù; nezùstalo nic pevného, kompaktního, co by ještì nebylo použito a z èeho by mohl stvoøit ženu. Po delším uvažování vzal Stvoøitel: zakulacenost mìsíce, ohebnost a pøilnavost vinné révy a chvìní trávy; štíhlost rákosového stébla a rozkvetlou nádheru kvìtù; lehkost listí a jas sluneèních paprskù; slzy mrakù a nestálost vìtru; plachost zajíce a marnivost páva; mìkkost papoušèí hrudi a tvrdost diamantu; sladkost medu a krutost tygra; pálivost ohnì a chladivost snìhu; mnohomluvnost straky a zpìv slavíka; faleš jeøába a vìrnost divoké kachny. Všechny tyto nehmotné elementy spojil Stvoøitel v jednu bytost a pøivedl ji k muži. Asi za týden pøišel muž ke Stvoøiteli a øekl: Pane, žena, kterou jsi mi daroval, èiní mùj život neš astným. Bez pøestání mluví a nesnesitelnì mne trápí, takže nemám žádného klidu. Chce, abych se jí stále vìnoval, a já tím jenom ztrácím èas. Pøi každé malièkosti nadìlá mnoho køiku a vede lenivý život. Pøišel jsem, abych ti ji vrátil, protože s ní nedokážu žít. Inu, dobøe, øekl Stvoøitel a vzal si ženu zpìt. Avšak za týden pøišel muž o- pìt ke Stvoøiteli a øekl: Pane, od té doby, co jsem ti to stvoøení vrátil, je mùj život prázdný. Stále na ni musím myslet, jak tancovala a zpívala, jak se na mne z koutkù svých víèek dívala a jak se pak ke mnì pøitulila. Byla tak krásná na pohled a tak mìkká na dotek! Její smích mne obš astòoval. Prosím, vra mi ji! Tak dobøe, øekl Stvoøitel a vrátil mu ji. Avšak za tøi dny pøišel muž znovu a øekl: Pane, nevím, nedovedu to prostì vysvìtlit, ale po všech tìch zkušenostech s ní jsem došel k závìru, že s ní mám pøece jenom více starostí nežli radostí. Proto tì prosím, vezmi si ji znovu nazpìt. Nemohu s ní žít! Nato Stvoøitel muži øekl: Dìlej, a co nejrychleji zmizíš! Už toho mám dost! Žij, jak umíš! Ale muž odvìtil: Já s ní ale doopravdy neumím žít. A bez ní žít také nedokážes, odpovìdìl Stvoøitel, obrátil se k muži zády a pokraèoval ve své práci. Co tedy mám dìlat, øekl muž témìø zoufale. S ní žít nedokážu a bez ní také ne!" q chápat jeho. Tak se nauèila první lekci lásky: je zapotøebí vzdát se svých vlastních snù, které jsou nejednou velkou pøekážkou na cestì ke štìstí. Láska je zvláštním citem nìèím, èemu je tøeba se uèit Jestliže se této zvláštní cestì lásky nenauèíme a jestliže vynecháme urèitou romantiku ve vztahu mezi pohlavími, stávají se pak sex a láska jednou a toutéž vìcí. A to je veliká chyba. Tak napøíklad v Africe, kde jsem mnoho let žil a pracoval, je tomu do znaèné míry stále tak, že sex je nazýván láskou a láska je považována za totéž, co sex. Miloval jsem dívku znamená byl jsem s ní v posteli. Jestliže se nenauèíme tomu, co je vlastnì láska, pak zùstává možnost buï dosáhnout všeho, anebo nemít nic. V tom pøípadì neexistuje nic mezi tím. Dùsledky tohoto nepochopení jsou strašné. V takovém pøípadì je žena pro muže jen o nìco málo více než její klín a lùno, anebo dobøe vybavený inkubátor pro zplozené a ještì nenarozené dítì. Není pro muže osobou, ale pouze vìcí, s kterou lze obchodovat, lze ji kupovat a prodávat, darovat a pøijímat, vymìòovat ji a volnì s ní disponovat; stává se podøadnou bytostí bez vlastní vùle, která musí být poslušnou mužových pøání. V každé kulturní sféøe, kde je nízká sexuální zdrženlivost a kde se vynechává a pomíjí romantika a všechno to, co je mezi tím, stává se žena pro muže pouhou vìcí, pøedmìtem, objektem. Afrika potøebuje více než cokoliv jiného nauèit se, co je láska. Mùžeme však øíci, že se tomu nauèili lidé žijící v oblasti západních kultur? Co zjiš ují afriètí studenti, kteøí pøicházejí do Evropy nebo do Ameriky? Nalézají zde nìco jiného, než co opustili odchodem z domova? Tak zvaná nová morálka, která volá po sexuální svobodì, nijak ženu neemancipovala, ale spíše ji degradovala, takže žena jako taková ztratila svoji dùstojnost a èasto i svoji osobnost. Také v Evropì a v Americe je žena nejednou považována za pouhou vìc, za hraèku, na nástroj a objekt k uspokojování žádostí a pøání muže. My všichni se musíme uèit, jak milovat a jak hodnotit krásu toho mezi tím a jak se radovat z toho, co je zatím jen pøedbìžné a prozatímní. Sylvie mi øekla: V našem vzájemném vztahu došlo k urèité nenucenosti, k nenucenosti toho, co zatím není koneèné. A to bylo právì to, èeho jsme si nejvíce vážili. V tomto nenuceném vztahu bylo cosi velikého a hlubokého. Právì v této pøedbìžnosti bylo nìco, co prozáøilo naše pøátelství, naši známost pøíslibem toho, co teprve pøijde. Tato spontánní pøedbìžnost, to, co lze vyjádøit slovy mezi tím, neznamenalo, že by všechno probíhalo bez bolesti a bez touhy, bez utrpení a bez nejistoty. Ale právì tím byly dohromady svázány bolest a utrpení lásky na jedné stranì s hluboce prožívaným štìstím na stranì druhé. Slyšeli jste dobøe? Bolest a utrpení! To znamená, že rùzné písòové hity, které se nám snaží namluvit, že je možné mít štìstí bez utrpení, jsou pouhou lží. Právì tento názor je pøíèinou mnoha pokažených vztahù, pøíèinou frustrací a utrpení, dokonce i pøíèinou zevšednìní a ztroskotání nejednoho manželství: totiž pøedstava, že by se láska mohla vyvíjet a žít bez utrpení. Láska a utrpení se nevyluèují, spíše se navzájem podmiòují Mnohé sexuální problémy mohou mít své koøeny v tom, že bylo odmítnuto utrpení. V lásce prostì nelze pøeskoèit ono zmínìné stádium mezi tím s jeho bolestnými napìtími a úzkostmi, aniž bychom partnerské vztahy tak slovo láska zbavili obsahu. Avšak bolestný pocit žalu èlovìka, který miluje, se vyplatí! Utrpení nelze prostì z oblasti lásky eliminovat, aniž bychom si byli vìdomi toho, co ztrácíme. Dovedeme-li procházet utrpením lásky a pøijímat je, mùže se toto utrpení stát studnicí bohatství, hloubky a rùstu našeho vztahu lásky, a také i zdrojem naplnìní a pravého štìstí. A proto znovu opakuji, že na rozdíl od zmínìných písòových hitù se bolestný pocit žalu èlovìka, který miluje, vyplatí. q Z knihy Waltera Trobische Láska je cit, kterému se máme uèit. Knihu vydalo v roce 1997 brnìnské nakladatelství Nadìje. PRAMENY ZDRAVÍ / 9

10 KOØENY DEPRESE dìti a rodièe Deprese, tato bolestná a temná síla, která nás zachvacuje z hlubiny naší bytosti a zdá se, že se šíøí po celém tìle, má pùvod ve zranìních, která jsme utrpìli ve svém útlém dìtství. Jsou to velmi dávná utrpení, která jsme zatlaèili do podvìdomí a která se v daném o- kamžiku vynoøí na povrch. Potom nás pøepadají a ochromují pocity smutku, provinìní. Máme dojem, že nejsme schopni udìlat cokoli, co by za nìco stálo. Naše energie a chu k životu se vytratily: zùstala nechu ke všemu nebo touha zmizet, zemøít. Pohleïme na útrapy, na strach a úzkost malého dítìte, jakým jsme byli my všichni. Nemluvnì, které se právì narodilo, je tak malièké, tak køehké, tak zranitelné! Když se cítí osamocené, poranìné a nìco potøebuje, nemùže dìlat nic než køièet o pomoc nebo odmítat komunikaci a potravu. Tato køehkost, tato slabost dítìte je jeho krásou. Aby mohlo žít, potøebuje být chránìno, krmeno, milováno, a to hlavnì svou matkou. Je-li milováno pro sebe samo, je v bezpeèí a v pokoji. Tu se usmívá, jeho oèka a celé jeho tìlo se tetelí radostí. Na lásku své matky odpovídá dùvìrou. Ale co se stává, když se dítì necítí chtìné, milované, když necítí, že by si ho druzí cenili pro nì samo s jeho dary a schopnostmi? Když jeho matka je po celý èas nepøítomna nebo je duchem jinde, když je unavená, deprimovaná, pøíliš zaneprázdnìná, než aby mohla odpovídat na køik a potøeby dítìte jinak než agresivitou a hnìvem? Zachází-li s dítìtem jako se svým vlastnictvím a støeží si je pro sebe, kvùli svým vlastním úzkostem? Cítí-li dítì kolem sebe konflikty, je-li pøítomno násilným scénám? Potom se bojí, hroznì se bojí. Cítí se pøíliš osamìlé, a proto má úzkost. Necítí-li se milováno a respektováno pro sebe samo, a tedy je-li milováno špatnì, myslí, že je špatné. Je to moje vina, myslí si dítì, že mì stále kontrolují, bijí a odhánìjí. Zaèíná v nìm vyrùstat pøedstava, že ono samo je pøíèinou všeho zla. Takto si vytvoøí negativní obraz o sobì samém, rodí se v nìm pocit veliké viny. Nìkteøí se zøejmì domnívají, že dítì nic necítí, že netrpí dvojsmysly a rozpory, v jakých žijí dospìlí kolem nìho. To naprosto není pravda. Dítì má svrchovanì zranitelné srdce. Má živou potøebu lásky, nìhy a povzbuzení od svých rodièù. Potøebuje pravdu, nemùže snést nespravedlnost ani lež. Láska neznamená pouze pro nìkoho nìco dìlat. Je to nìco mnohem hlubšího. Milovat nìkoho znamená odhalit mu jeho krásu, jeho cenu, jeho dùležitost. Znamená radovat se z jeho pøítomnosti, trávit èas v jeho spoleènosti a rozmlouvat s ním. Milovat znamená mít spoleèenství s druhým, dávat mu ze sebe a pøijímat od nìho. Dítì trpí, když zùstává jeho žízeò po spoleèenství bez odpovìdi nebo když je jeho pouto s lidmi bez vysvìtlení pøerušeno. A ještì hùøe, když je dítì klamáno, když se s ním zachází brutálnì, když je bez závažného dùvodu trestáno. Pøerušené spoleèenství, to je úzkost, osamìní, strach. Nese s sebou ztrátu veškeré sebedùvìry. Všechny tyto útrapy jsou umocnìny v zranitelném srdci dítìte jeho vlastními dvojznaènostmi, rozpory, které se v nìm rodí. Dítì zaène zazlívat svým rodièùm. Mohou vzniknout i pocity nenávisti vùèi nim. Tyto agresivní city ho dìsí a potvrzují mu, že je špatné. Má z toho strach. Hrozí se své schopnosti nièení, objevuje v sobì netvora. Vždy jak mùže poci ovat nenávist a hnìv k tatínkovi nebo k mamince, kteøí mu dali život, poskytují mu potravu a ochranu? Jak mùže tutéž osobu milovat i nenávidìt, pøát jí souèasnì život i smrt, toužit po její pøítomnosti i nepøítomnosti? Toto všechno je pro dítì pøíliš složité. Tyto rozporuplné city spojené s úzkostí a provinilostí jsou nesnesitelné. Je tøeba na nì zapomenout, udusit je, ukrýt je v podvìdomí, postavit zeï mezi nì a své vìdomí. Dítì se pak zaèíná zbavovat svých pøíliš bolestných emocí. Mùže-li, pustí se do èinnosti, do plánování, do her a zábav. Vyplòuje své vìdomí jinými realitami, aby rychleji zapomnìlo a mohlo lépe žít. Ale tyto udušené city, plné rozporù a utrpení, zùstávají v hloubi jeho bytosti, v pamìti jeho tìla a jeho srdce. Jsou jakoby skrytým pozadím temnot, viny, smutku a nenávisti. Dítì je uvìznìno za vysokými zdmi, na které je pøíliš tìžké se podívat, pøipustit je nebo vyjádøit. Ale potají ovládají tyto temnoty více èi ménì život a postoje dítìte a ovlivòují ho v období dospívání a vstupu do života v dospìlém vìku. Èásteènì rozhodují o jistých rysech jeho charakteru a jsou vysvìtlením strachu, hnìvu, vùle k moci a jiných iracionálních postojù. Mají svùj podíl také na prahnutí po svìtle, po ideálu, po dokonalosti. Nebo je tøeba utéci a napravit zlo, které má èlovìk v sobì, a vinu, kterou tuší, ale kterou nezná. Deprese je výsledek všech tìchto skrytých smutkù, temnot, pocitù viny, které vystupují na hladinu vìdomí a zachvacují celou bytost. K tomuto vystupování, k této invazi, dochází v urèitém okamžiku života, pøi nìjakém neúspìchu, pøi bolestné události, pøi úmrtí nìkoho blízkého, pøi odlouèení od milované osoby, v okamžiku, kdy se bariéry, které si èlovìk postavil kolem svého srdce, zøítí, ve chvílích nesnesitelných napìtí a konfliktù. Všechny tyto temné city, které dítì kdysi uložilo do trezoru nebo zapomnìlo, se pøi depresi probudí, aniž to dospìlý mùže dnes pochopit, aniž mùže objevit jejich skrytý pramen nebo pùvod. Tato nemožnost je pochopit ještì ztìžuje situaci. Deprese se pak stává chorobou, za kterou se èlovìk stydí. Jsem blázen. Musím jít k psychiatrovi. Èlovìk má potom co dìlat s obrazem, který je ještì víc zranìný a víc hodný hanby, než je on sám. Cítí se pak ještì horší. Je odepsán, je nenormální, je pro druhé zátìží. Nìkteré dìti žijí ve špatných pomìrech. Jsou nuceny postavit si v sobì velké pøehrady, aby se uchránily. A pøesto neupadnou do chorobné deprese, protože jejich genetická konstituce je pevnìjší. Kdežto 10 / PRAMENY ZDRAVÍ

11 Všechen lidský rùst záleží v tom, že se nauèíme nechat svìtlo pronikat hloubìji do tmy; že dovolíme dùvìøe a lásce, aby pøemohly strach, pøedsudky a nenávist; že nalezneme vnitøní sílu žít a pøijímat svou skuteènou minulost se všemi svými zranìními, že nebudeme unikat do svìta iluzí a snù. jiné dìti snad žily v rodinném prostøedí zdánlivì š astnìjším: Vždycky jsem miloval své rodièe. To nevyluèuje, že mohly trpìt nevhodným poèínáním. Snad byly chvíle, kdy bylo jejich citlivé srdce zranìno, protože rodièe byli pøíliš zamìstnáni, pøíliš unavení, nemocní, neschopní naslouchat a projevit nìhu. Jsou-li biologicky slabí, mohou trpìt depresí. Jsou pro ni disponováni. Rány srdce jsou životní reality, kterým nelze zabránit. Každé dítì uloží tato utrpení, jak mùže, a uzavøe je v sobì. Záleží na tom, je-li více nebo ménì schopné o nich mluvit. Takto se vytváøí naše podvìdomí a èásteènì naše osobnost. Takto je geneze vztahù dítìte spojena s jeho tìlem a se všemi jeho biologickými zvláštnostmi. Nìkteøí si v dospìlém vìku idealizují své rodièe. Jako kdyby absolutnì potøebovali, aby byli jejich rodièe dokonalí. Trápí je, když poznávají své omyly, své slabosti, a právì tak je to trápí u jejich rodièù. Odmítají uznat, že každá lidská bytost je smìsicí svìtla a tmy, dùvìry a strachu, lásky a nenávisti. A pøece se tomuto zákonu nikdo nevymkne. Všechen lidský rùst záleží v tom, že se nauèíme nechat svìtlo pronikat hloubìji do tmy; že dovolíme dùvìøe a lásce, aby pøemohly strach, pøedsudky a nenávist; že nalezneme vnitøní sílu žít a pøijímat svou skuteènou minulost se všemi svými zranìními, že nebudeme unikat do svìta iluzí a snù. V každém z nás, i když to nechceme pøiznat, je tajný a skrytý svìt, pøipravený vyvstat s vìtší nebo menší silou v podobì smutku a deprese. q Z knihy Deprese, city, strach, kterou vydalo Karmelitánské nakladatelství. Autorem zamyšlení je Jean Vanier, zakladatel svìtoznámých spoleèenství pro mentálnì postižené lidi. UÈENÍ A SVOBODA Dìti nemohou dìlat ve škole jen to, co je baví. Zdá se, že tento výrok musí platit beze zbytku. Vždy je jasné, že dìti se mají nauèit pøekonávat pøekážky, vyvinout úsilí. Nelze také popøít, že vzdìlání obsahuje prvky, které dítì prostì potøebuje zvládnout a jejichž souvislosti a smysl nemusí umìt ještì dohlédnout, a tudíž by se je samo od sebe neuèilo. Ano, to vše je pravda. Mýtem je naše pøesvìdèení, že hlavní cestou, jak tomu všemu dìti nauèit, je cesta nátlaku, donucování, používání odmìn a trestù, tedy vnìjší motivace. Nesprávnì se domníváme, že dítì získá víc, když ho pøimìjeme dìlat pro nìj sice nesmyslné, ale z našeho hlediska dùležité vìci, než kdyby se zabývalo nìèím, co ho baví. Èlovìk se samozøejmì dá pøinutit pøíslibem odmìny nebo hrozbou, aby dìlal nìco, co pro nìj nemá smysl a co by z vlastních pohnutek jinak nedìlal. Mylná je však pøedstava, že se takto vytvoøí vztah k dané èinnosti. Výsledkem tohoto postupu naopak je, že se takové èinnosti snažíme nìjakým zpùsobem vyhnout, a pokud to nejde, pak ji udìlat jen do té nejnutnìjší míry, abychom ještì získali odmìnu èi se vyhnuli trestu. Èasto také zpùsoby ne právì èestnými. Nejde o zábavu, ale o pøesvìdèení Vnitøní motivace znamená, že dìláme nìco z vnitøních pohnutek. Èasto se tyto vnitøní pohnutky chápou zúženì, jen jako pøitažlivost cíle èi èinnosti (vyjadøujeme to právì výrazem, že nás nìco baví, zajímá). Zapomínáme nìkdy, že do vnitøní motivace patøí i vìci, které nejsou samy o sobì pøitažlivé, ale o kterých jsme pøesvìdèeni, že je máme èi musíme udìlat, protože je to tak správné nebo to pomùže nìèemu, na èem nám záleží. Klíèovým pojmem vnitøní motivace není zábava, ale smysluplnost. Informace potøebují souvislost Kromì smysluplnosti udržují vnitøní motivaci ještì svobodná volba postupu práce a možnost spolupráce (oznaèují se jako tøi s vnitøní motivace). I nezáživná práce mùže být smysluplná. I nezáživná práce mùže být udìlána dobøe a efektivnì, pokud máme vliv na její prùbìh, mùžeme si zvolit zpùsob, jakým ji budeme dìlat. Nezáživná práce se dìlá lépe a snadnìji ve spolupráci s ostatními. Výuka v tradièní škole postrádá èasto smysluplnost, protože nové informace jsou pøedkládány izolovanì, bez souvislosti s informacemi z jiných pøedmìtù, ale také bez souvislosti se skuteèným životem, jsou èasto nepøimìøené vìkové úrovni dìtí i jejich individuálním schopnostem. Zde je tedy první rezerva pro zlepšení. Další dvì souèásti vnitøní motivace, možnost ovlivòovat zpùsob práce a spolupracovat, tradièní škola neposkytuje témìø vùbec. Teprve alternativní pøístupy pøicházejí s výukou založenou na tzv. kooperativním uèení ve skupinkách, kde dìti jednak spolupracují, jednak mají možnost dohodnout se, jakým zpùsobem úkol pojmou (ten je pøedestøen jako problém k øešení, nikoliv jako provedení zadaného postupu). Napøíklad i násobilka se dá uèit bez stresu a donucování, když se promrskává pøi vyuèování ve dvojicích (samozøejmì ne pod hrozbou známky) a nenechává se na osamìlé uèení doma. Když hovoøím o možnosti zvolit si zpùsob práce, samozøejmì mám na mysli, že se to dìje v rámci urèitých pravidel a omezení. Byla bych nerada, aby se tato slova vykládala tak, že by dìti mìly rozhodovat o tom, zda se uèit matematiku, nebo ne... Vzpomínám si na zážitek z Dánska. Tam nám jedna paní uèitelka vyprávìla, jak na konci druhé tøídy požádala dìti, aby jí napsaly, co by se chtìly uèit. Byl to velmi dlouhý seznam. Protože v Dánsku osnovy pro dìjepis ve tøetí tøídì znìjí: probrat jedno významné historické období a uèit dìti historicky myslet, zeptala se jich také, které období by je nejvíc zajímalo. Dìti se dohodly na pravìku. Ona potom pøipravila šestitýdenní projekt, kde si dìti zkusily dlabat døevo pazourky, šít z kùže, barvit pøírodními barvivy atd. Domácí úkol nemusí být cvièení Smysl, možnost volit vlastní postup a spolupráce by se mìly dostat i do domácích úkolù. Místo vypracování cvièení 3 na str. 42 by dìti mohly napøíklad zjiš ovat názory lidí ve svém okolí na zajímavou o- tázku, zjistit výskyt nìèeho, porovnat informace z rùzných zdrojù, systematicky sledovat vývoj nìjakého jevu a podobnì. Pøi takových úkolech mají dìti pøece jen trochu prostoru pro vlastní rozhodování, možnost zorganizovat si práci. Uèí se vytrvalosti, iniciativì, mohou spolupracovat. Když se vyslovuje vìta, že dìti nemohou dìlat ve škole jen to, co je baví, vìtšinou se také dodává, že v životì budou muset dìlat také spoustu vìcí, které je nebaví. Když se v dospìlosti ocitneme v situaci, že musíme dìlat nìco, co nás skuteènì nebaví a ani nemá smysl, pak na rozdíl od dìtí máme možnost s tím nìco dìlat. Tøeba odejít ze zamìstnání nebo se snažit nìco v té èinnosti zmìnit. Tuto možnost však dìti v tradièní základní škole vìtšinou nemají. Chceme, aby se dìti nauèily pøekonávat pøekážky. Dìlat nìco pod tlakem nemá však s pøekonáváním pøekážek nic spoleèného. Ani velmi pøitažlivá èinnost není pøitažlivá úplnì ve všech svých složkách. Ale ty nezajímavé složky pøekonáváme právì proto, že mají v celém kontextu smysl. q Jana Nováèková, NEMES PRAMENY ZDRAVÍ / 11

12 ZPLODINY BLAHOBYTU Heslem dne je prosperita. Ekonomové a politici bez ohledu na stranickou pøíslušnost slibují svým volièùm více štìstí, více blahobytu, více prosperity. Zaklínadlo prosperity k nám promlouvá z rádia, zubí se na nás z televize a mává na nás z plakátù, z nichž ještì vèera civìly neménì stupidní reklamy na vyspìlý socialismus. životní prostøedí Nikdo se pøíliš neobtìžuje objasnit, co vlastnì ona magická prosperita znamená, jaký je úèet, který za ni bude tøeba zaplatit, a jaké jsou vùbec šance lidí pøežít dùsledky slibovaného blahobytu. Údaje o odvrácené stranì prosperity se již nevešly na rozjásané plakáty a nevešly se ani do vysílacích èasù reklamami pøetížených médií. Je to škoda, nebo tyto údaje jsou výmluvné. V roce 1992 vymírá dennì na planetì, která patøí politikùm a ekonomùm, nejménì 140 rostlinných a živoèišných druhù. Tyto druhy již v budoucím ráji prosperity zaruèenì nenalezneme. Vìtšina je jich likvidována v dùsledku masového nièení døíve nezmìrných pralesù, jichž letos opìt u- bylo 17 milionù hektarù. Plocha obìtovaná pouštím se tak opìt zvìtšila o rozlohu celého Rakouska. V pøíštím roce tomu bude nejinak. Za uplynulý rok pøibylo témìø 100 milionù obyvatel na planetì zmenšované pouštìmi. Devíti desetin z nich se prosperita urèitì týkat nebude: koncentrace oxidu uhlièitého v atmosféøe opìt stoupla a zemský povrch se zase o nìco více rozpálil. Ochranná ozónová vrstva nad ním naopak dále slábne, a to tempem, které dvojnásobnì pøekraèuje rychlost pøedvídanou vìdci ještì koncem osmdesátých let (Brown 1992:3). Stav svìta se zhoršuje pùsobením zplodin naší prosperity a situace dosáhla rozmìrù, kdy další zplodiny blahobytu již ohrožují prosté pøežití. V této situaci politici a ekonomové volají po urychlení ekonomického rùstu, slibují ještì vìtší blahobyt a zaklínají se novými a nebývalými perspektivami. Toto šílenství se stalo bìžnou normou politické kultury. Lidé, kteøí vyzývají lidstvo k tomu, aby spáchalo ekologickou sebevraždu, jsou odmìòováni èestnými doktoráty. Témìø nikdo se tomu nediví, všichni se již tìší na to, jaké to bude. Prý super. Skupinky tìch, kteøí øíkají nepøíjemnou pravdu a varují, jsou oznaèovány za podivíny, o které se v lepším pøípadì zajímají šprýmaøi z humoristických èasopisù, v pøípadì horším tajná policie, která nežertuje. Není cílem této práce inventarizovat podrobnì všechny pohromy, které teprve ve svém celku dávají smutný obraz dnešní ekologické situace. Takové pøehledy samozøejmì existují a po èistì technické stránce lze k nim stìží nìco nového dodat. Kromì údajù o skleníkovém efektu, o ú- bytku ozónové vrstvy, o mizení tropických pralesù, erozi úrodné pùdy, mizení rostlinných a živoèišných druhù, obsahují údaje o vymírání celých podvyživených národù, referují o nárùstu odpadu všeho druhu, vèetnì odpadù jaderných, o prùmyslovém šíøení tisícù nových chemikálií, o záhadných genetických vývojových programech. Nebudeme již posté popisovat, co se dìje s pøírodou. Spíše se pokusíme hledat odpovìï na otázku, proè se to vlastnì dìje. Hlavnì se soustøedíme na vìc zdaleka nejpodivuhodnìjší: proè se s tím nic nedìje? Jak je možné, že lidé, i když tuší, anebo dokonce vìdí, že jim zcela bezprostøednì hrozí velké nebezpeèí, èiní tak neuvìøitelnì málo pro to, aby toto nebezpeèí odvrátili. Co zpùsobilo, že místo toho probíhají v lehce euforickém transu dost možná poslední etapou svých dìjin? Co je dokázalo zhypnotizovat natolik, že jednají vzhledem k hrozícímu nebezpeèí zcela iracionálnì a pokraèují v tom, co mìli již dávno zastavit? Jak je vùbec možné, že mechanismy pudu sebezáchovy, které v individuálních pøípadech pùsobí vcelku spolehlivì, v pøípadì lidstva jako celku žalostnì selhávají? Ilustrativní je v této souvislosti krátká, ale pouèná historie freonù (dále jen CFC). Vynalezl je roku 1930 Thomas Midgley. Jejich nejedovatost, nehoølavost a výjimeèná stabilita je pøedurèovaly k využití pøi výrobì zboží masové spotøeby. Témìø ètyøicet let sloužily ke všeobecné spokojenosti všech uživatelù lednièek. Jsou vyrábìny dodnes, i když na rozdíl od tøicátých let bezpeènì víme, že zøetelný nárùst èetnosti rakoviny kùže, nárùst poètu tìžkých oèních onemocnìní, zeslabení imunitního systému, znaèný pokles výnosu èetných zemìdìlských plodin s vážnými dùsledky pro výživu svìtové populace, stejnì tak jako dramatické úèinky na moøský plankton to vše jsou vysoce pravdìpodobné dùsledky úbytku ozonu, který lze pozorovat již dnes a který v našich zemìpisných šíøkách èiní v zimním období 10 až 15% (Grutzen; Müller 1988:233). Již koncem šedesátých let zaznamenal renomovaný vìdec James Lovelock, autor hypotézy Gaia, pozvolné pøibývání freonù v pøírodì. Nekonstatoval tehdy ještì jejich škodlivost. Na tu upozornili zcela jednoznaènì a otevøenì ameriètí badatelé Molina a Rowland. Uèinili tak roku 1974, tedy pøed dvìma desetiletími. Tehdy se nestalo témìø nic. Proto dnes nièí ozónovou vrstvu nad námi slouèeniny vyrobené a uvolnìné v dobì, kdy oba badatelé poprvé upozornili na jejich zcela výjimeènou nebezpeènost. Postup proti výrobì tìchto plynù je právì tak pomalý, jako jejich vzestup do horních vrstev atmosféry. Trval déle než patnáct let. I když badatelé placení firmou DuPont v polovinì sedmdesátých let snášeli dùkazy o naprosté neškodnosti freonù, halonù a pøíbuzných slouèenin, vlády Spojených státù (roku 1978), Kanady (1979) a Švédska (1979) jejich užívání omezily alespoò èásteènì. Jiné zemì jednaly mnohem rozvážnìji. Zatímco Spojené státy zakázaly výrobu sprejù, odborníkùm britského chemického koncernu ICI se podaøilo pøesvìdèit vládu Velké Británie, že užití navrhovaných náhražek by bylo pøíliš nebezpeèné. V zájmu vìtšího bezpeèí nás všech tedy výroba CFC pokraèovala a poèátkem osmdesátých let mohly firmy DuPont a ICI opìt omezit nákladné výzkumné programy 12 / PRAMENY ZDRAVÍ

13 vývoje alternativních látek. Ještì v èervnu 1984 se na stránkách nìmeckého tisku táže firma Aerosole: Musela ta hysterie kolem ozónu vùbec být? Zástupce firmy u- jiš uje, že vìdci se od poèátku mýlili ve svých odsudcích freonù, a slibuje, že firma bude pokraèovat ve výrobì sprejù s freony, nebo právì ony, jak známo, naše životní prostøedí ochrání nejlépe. O rok pozdìji, v kvìtnu 1985, anglický polární vìdec Joe Farman oznámil, že o- zónová vrstva nad Antarktidou se již nìkolik let rychle zmenšuje. Podal by svou zprávu døív, ale chybìly mu pøesnìjší pøístroje. Když zprávu koneènì dodal, ležela øadu mìsícù v redakèním stole jednoho vìdeckého èasopisu. Výrobci CFC ve Spojených státech okamžitì Farmanovu zprávu zpochybnili a úbytek ozonu nad Antarktidou prohlásili jen za pøechodnou anomálii. Druhý nejvìtší výrobce CFC v USA, firma Allied Signal, rozšiøuje roku 1986 svoji produkci a pøesvìdèuje výrobce poèítaèù, aby èistili elektroniku novým výrobkem CFG 113. Západoevropské zemì téhož roku produkují témìø pùl miliónu tun CFC. Pøesnì tøi roky poté, co ve Vídni probìhla mezinárodní konference na ochranu ozonové vrstvy, tvrdí v dubnu 1988 firma DuPont, že výsledky vìdeckých výzkumù nehovoøí pro dramatickou redukci výroby CFC: ve skuteènosti poslední pozorování ukazují, že nad USA dochází k ústupu sluneèního ultrafialového záøení (Douthwaite 1992: 181). Ve stejné dobì prodávají americké firmy Indii zaøízení pro výrobu lednièek chlazených CFC. To vše jen nìkolik mìsícù pøed tím, než vstoupí v platnost Montrealský protokol, který požaduje snížit výrobu freonù do roku 2000 o 50%. I když jsou v Londýnì roku 1990 opatøení Montrealského protokolu dále zpøísnìna (požadují zastavit do roku 2000 veškerou výrobu freonù), brzy se ukazuje, že i tento krok byl nedostateèný. V dubnu 1991 je konstatováno, že v prùbìhu osmdesátých let ubylo dvakrát více o- zónu, než vìdci pøedpokládali. Ani toto varování nedokázalo výrobu CFC zastavit. Firma DuPont trvá na postupném omezování výroby až do roku 2000, firma ICI dìlá gesto a je ochotna uvažovat o zastavení výroby vražedných látek již do roku Zimní sezóna 1991/1992 pøinesla drastický, i když tentokrát ještì pøechodný, úbytek ozónové vrstvy nad Evropou. Zaèátkem roku 1992 prach ze sopky Piriatubo na Filipínách zvýšil pùsobení CFC, takže pøechodnì ubyla znaèná èást ozónové vrstvy dokonce i nad Severní Amerikou. Pod dojmem této tragédie pøichází prezident Bush s iniciativou zrušit výrobu CFC ve Spojených státech do roku Již podle stavu z roku 1991 lze ovšem oèekávat jen v USA v prùbìhu pøíštího pùlstoletí vzrùst výskytu rakoviny kùže o 12 miliónù pøípadù. Úbytek planktonu, který byl potvrzen roku 1991 v jižních moøích, však naznaèuje, že to nebude rakovina kùže, naè se bude pøedevším umírat. Již roku 1988 uzavøeli ministøi životního prostøedí (!) Evropského spoleèenství dohodu (tzv. burden sharing ); podle níž se omezování výroby CFC týká jednotlivých zemí, a nemùže tedy být bránìno tomu, aby zemì s menší výrobou svoji výrobu rozšiøovaly. Tato dohoda umožòuje firmì DuPont otevøít nové provozy v Lucembursku, které až dosud produkovalo freonù smìšnì málo pouhých 170 tun roènì. Firma DuPont k tomuto množství pøidá velkoryse dalších tun roènì. I v pøípadì, že by výroba freonù byla zastavena okamžitì, úbytek ozónu a doprovodné sílení tvrdého ultrafialového záøení bude pokraèovat ještì desítky let. Ani tato vize nedokáže pøimìt politiky a výrobce k rázným krokùm. Struèná historie výroby freonù zøetelnì ukazuje dvojvrstevnatost postupující ekologické krize. Nejde v ní totiž pouze o to, že spoleènost nièí pøírodu, že vyèerpává její zdroje a zamoøuje prostøedí, které až dosud sloužilo k životu. Druhá a snad ještì záludnìjší stránka celé vìci spoèívá v tom, že sama spoleènost zároveò vytváøí mechanismy, které dokáží vcelku spolehlivì odvádìt pozornost právì od tohoto jejího poèínání. Moderní spoleènost vytváøí mechanismy, které dokáží hypnotizovat její èleny do té míry, že slepou ulièku vývoje vnímají jako cestu jedinì správnou a vysoce perspektivní. Skuteèná hloubka dnešní ekologické krize tedy nespoèívá pouze v tom, že spoleènost nièí pøírodu. Spoèívá navíc v tom (a tato dimenze je pro naši šanci na pøežití možná podstatnìjší), že pøíroda je nièena spoleèností, která nedokáže evidentní dùkazy o sebevražednosti svého poèínání pochopit jako signály ke zmìnì svého jednání. Moderní spoleènost je postavena na principech, které blokují projevy jejího pudu sebezáchovy. Takzvané vyspìlé spoleènosti se liší od civilizací pøedchozích nejen tím, že mohou být stìží rozvráceny svými sousedy, tedy zvnìjšku, jak se to zcela bìžnì stávalo kulturám v minulosti. Vyspìlé spoleènosti pøedstavují unikát také v tom, že nutnì, nezmìní-li radikálnì zpùsob svého fungování, budou rozvráceny v dùsledku fungování právì tìch principù, na nichž jsou založeny. Jedná se pøedevším o princip ekonomického rùstu, který je úzce a mnohonásobnì provázán s mechanismy tržní ekonomiky, dále o princip pasivní demokracie, který se vyvinul v souvislosti s fungováním politických stran, a koneènì o princip konzumního stylu života, jenž úzce souvisí s charakterem spoleènosti støedních vrstev. Tržní rùst, pasivní demokracie a konzumní styl života vznikly v rùzných historických souvislostech, dnes se však prolínají a ve svém negativním pùsobení na životní prostøedí se navzájem umocòují. Jejich spoleèným jmenovatelem je snaha Skuteèná hloubka dnešní ekologické krize spoèívá v tom, že pøíroda je nièena spoleèností, která nedokáže evidentní dùkazy o sebevražednosti svého poèínání pochopit jako signál ke zmìnì svého jednání. dosáhnout, udržet a maximalizovat blahobyt. Blahobyt je hnacím prvkem ekonomiky trhu, vystupuje jako základní legitimizaèní prvek pasivních demokracií a je synonymem konzumního stylu života. Volba, pøed kterou dnes stojíme, je o- sudová. Pokud se nezøekneme blahobytu, sami máme možná ještì šanci nìjak dožít; budoucí generace již takovou šanci mít nebudou. Pokud se proti blahobytu postavíme, mùže to znièit tržní systém v jeho dnešní podobì, zcela jistì to zpùsobí legitimaèní krizi pasivní demokracie a pochopitelnì to zruší možnost praktikovat v masovém mìøítku konzumní styl života. Jsou lidé, kteøí tvrdí (a nìkteøí z nich si to snad dokonce i myslí), že lze zachránit obojí. Žádná fakta o akutním stavu pøírody nedokáží zpochybnit jejich víru v to, že pøírodu zachrání, budou-li používat recyklovaný toaletní papír. Pøipomene-li jim nìkdo tisíce druhù rostlin a živoèichù, které èlovìk vyhubil, vyjmenují snad všechny, které ještì zbývají. Hovoøí zasnìnì o rozumných úsporách energie, recyklaci a filtrech, které jednou umožní všechno napravit. Jejich snaha zachránit planetu alespoò èásteènì je dojemná, ale nebezpeèná. Z hlediska drastických zmìn, které musí nastat; máme-li pøežít, jsou mnohé aktivity dnešních environmentalistù triviální a co je horšího, stávají se pøekážkami našeho prohlédnutí. Jakkoli jsou snahy o vìtší dùraz na veøejnou dopravu, recyklaci, ménì škodlivé obaly, více veøejné zelenì, o filtry na komínech apod. samy o sobì hodnotné, zastírají nutnost osvobodit se od destruktivního produktivismu vcelku. Z èistì ekologického hlediska už nezbývá žádný èas ani prostor pro èistìjší výrobu a recyklaci pøebyteèných vìcí (Hoogendijk 1991:89). q Z knihy Jana Kellera Až na dno blahobytu. Autor chápe souèasnou ekologickou krizi jako dùsledek snahy moderního èlovìka vymanit se z omezení daných pøírodou. Vydalo Hnutí duha. PRAMENY ZDRAVÍ / 13

14 VELKÝ HØÍCH Dnes se dostávám k èásti køes- anské morálky, která ji nejvíc odlišuje od morálky ostatní. Existuje jedna neøest, které není prost žádný èlovìk na svìtì; u druhého èlovìka se všem na svìtì hnusí; kromì køes anù se jí však sotva kdo cítí vinen. Slyšel jsem od lidí pøiznání, že jsou mrzouti, že se nedokážou neobírat dìvèaty èi pitím, ba dokonce že jsou zbabìlci. Z této neøesti jsem se nikdy nikoho obviòovat neslyšel. A zároveò jsem se málokdy setkal s nìkým, kdo nebyl køes an a byl vùèi ní u druhých shovívavý. Pro žádnou jinou svou vadu se èlovìk nestane tak neoblíben a žádné jiné své vady si nejsme tak málo vìdomi. A èím více ji sami máme, tím ménì ji snášíme u ostatních. Neøest, o níž mluvím, se jmenuje pýcha nebo domýšlivost a ctnost, která jí v køes- anské morálce odpovídá, se nazývá pokora. Možná si vzpomenete, že když jsem mluvil o mravnosti sexuální, varoval jsem vás, že tam jádro køes anské mravnosti nespoèívá. K nìmu jsme se dostali teprve teï. Pýcha je podle køes anských uèitelù esencí neøesti, svrchovaným zlem. Ve srovnání s ní jsou necudnost, hnìv, hamižnost, opilství a všechno ostatní pouhé malièkosti. Skrze pýchu se ïábel stal ïáblem; pýcha je pùvodcem všech ostatních neøestí: je to stav mysli, který je v dokonalém protikladu vùèi Bohu. Že je to pøehnané? Pokud vám to tak pøipadá, nechte si to projít hlavou. Pøed chvílí jsem poznamenal, že èím je èlovìk pyšnìjší sám, tím ménì snáší pýchu u druhých. Chcete-li zjistit, jak moc jste pyšní, nejsnadnìjší je se zeptat sebe sama: Jak moc mi vadí, když mì nìkdo usadí, když mì vùbec nebere na vìdomí, strká nos do mých vìcí, buzeruje mì nebo se pøedvádí? Pýcha každého z nás si totiž konkuruje s pýchou tìch druhých. Protože chci být hvìzdou veèírku, vadí mi, když je hvìzdou nìkdo jiný. Dva z jednoho fochu se nikdy neshodnou. Je tøeba si jasnì uvìdomit, že pýcha je soutìživá bytostnì, samou svou podstatou, zatímco ostatní neøesti jsou soutìživé jen takøíkajíc shodou okolností. Pýcha se neraduje z toho, že nìco má, ale jen z toho, že má víc než ten vedle. Øíkáme, že lidé jsou pyšní na to, že jsou bohatí, chytøí, hezcí, ale není tomu tak. Jsou pyšní na to, že jsou bohatší, chytøejší èi hezèí než ti druzí. Kdybychom byli všichni stejnì bohatí, chytøí èi hezcí, nebylo by se èím pyšnit. Pyšnými nás èiní srovnávání: potìšení z toho, že máte navrch. Jakmile prvek soutìživosti zmizí, zmizí i pýcha. Proto øíkám, že pýcha je na rozdíl od o- statních neøestí soutìživá bytostnì. Toužíli dva muži po stejné dívce, mùže je pohlavní touha pøimìt k soupeøení. To je však dílem náhody; právì tak by mohli toužit každý po dívce jiné. Pyšný muž vám ale pøebere dívku nikoli proto, že by ji chtìl, ale aby si dokázal, že je lepší než vy. Chamtivost mùže vyvolat soupeøení, je-li nìèeho nedostatek pro všechny; pyšný muž se však bude snažit získat víc, i když má víc, než snad chce, jen aby upevnil svou moc. Skoro všechny neøesti svìta, které lidé pøipisují chamtivosti nebo sobectví, jsou spíše dílem pýchy. Vezmìte takové peníze. K touze po penìzích je èlovìk jistì pøiveden nenasytností, tím, že si chce moci dopøát lepší dùm, lepší prázdniny, lepší jídlo a pití. Ale jen do jisté míry. Co žene èlovìka, který vydìlává deset tisíc liber roènì chtít vydìlávat dvacet tisíc? To není touha po vìtším blahobytu. Deset tisíc vám poskytne veškerý pøepych, z jakého se kdo mùže skuteènì tìšit. Je to pýcha, touha být bohatší nežli jiní bohatí lidé, a ještì spíš touha po moci. Moc je tím, co pýchu skuteènì tìší: ze žádné pøíèiny se èlovìk necítí tak nadøazen ostatním, jako když jimi mùže posunovat jako dìtskými vojáèky. Co vede krásnou dívku rozsévat trápení všude, kam pøijde, lovením nových a nových nápadníkù? Jistì ne pohlavní pud: takové dívky bývají èasto frigidní. Je to pýcha. Proè zachází politický vùdce nebo celý národ stále dál, proè nemá nikdy dost? Opìt z pýchy. Pýcha je samou svou povahou velmi soutìživá: proto nemá nikdy dost. Jsem-li pyšný, budu mít soka a nepøítele v každièkém èlovìku, který je mocnìjší, bohatší nebo chytøejší než já, i kdyby byl tøeba jen jeden. Køes anství má pravdu: hlavní pøíèinou utrpení všech národù i rodin od poèátku svìta je pýcha. Jiné neøesti mohou nìkdy Øíkáme, že lidé jsou pyšní na to, že jsou bohatí, chytøí, hezcí, ale není tomu tak. Jsou pyšní na to, že jsou bohatší, chytøejší èi hezèí než ti druzí. lidi sblížit: mezi opilými èi necudnými lidmi naleznete kus kamarádství, legrace i dobrou partu. Pýcha však vždycky znamená nepøátelství vždycky nepøátelstvím je. A nejen nepøátelstvím mezi lidmi, ale i nepøátelstvím vùèi Bohu. V Bohu se setkáváte s nìèím, co je vám v každém ohledu bezmìrnì nadøazeno. Pokud neznáte Boha takto, a tedy sebe sama ve srovnání s ním jako cosi nicotného, neznáte ho vùbec. Pyšný èlovìk na všechno a na všechny pohlíží svrchu: a díváte-li se svrchu, neuvidíte pochopitelnì to, co je nad vámi. Tím vyvstává hrozná otázka. Jak mohou lidé, které pýcha na první pohled beze zbytku stravuje, vìøit v Boha a považovat se za velmi zbožné? Obávám se, že to znamená, že uctívají smyšleného Boha. V pøítomnosti tohoto pøeludu teoreticky pøipouštìjí, že nejsou nièím, ve skuteènosti si ale neustále pøedstavují, jak se Bohu líbí a jak si myslí, že jsou mnohem lepší nežli ostatní. Za haléø smyšlené pokory vùèi Bohu sklidí høivnu pýchy vùèi svým bližním. Myslím, že když Kristus mluvil o lidech, kteøí o nìm budou kázat a v jeho jménu vymítat duchy, a pøesto na konci svìta zjistí, že je nikdy neznal, mluvil právì o takových lidech. Do takové smrtelné pasti se mùže kdykoli chytit kdokoli z nás. Naštìstí to mùžeme zjistit. Kdykoli máme ze svého náboženského života pocit, že jsme dobøí, 14 / PRAMENY ZDRAVÍ

15 Pýcha se neraduje z toho, že nìco má, ale jen z toho, že má víc, než ten vedle. Jakmile prvek soutìživosti zmizí, zmizí i pýcha. a zejména, že jsme lepší než nìkdo jiný, mùžeme si být jisti, že nejdeme, jak chce Bùh, ale jak chce ïábel. Že jste v pøítomnosti Boží poznáte podle toho, že na sebe buï zapomenete docela nebo že se vidíte jako nìco malého a neèistého. Lepší je na sebe zapomenout docela. Je to hrozné pomyšlení, že se nejhorší ze všech neøestí mùže propašovat až do samého støedu našeho náboženského života. Lze to ale vysvìtlit. Ostatní, ménì špatné neøesti pocházejí od ïábla, který se na nás snaží pùsobit skrze naši zvíøecí pøirozenost. Tato ale s naší zvíøecí pøirozeností nemá vùbec nic spoleèného. Pochází pøímo z pekel. Je ryze duchovní: je proto mnohem rafinovanìjší a zhoubnìjší. Proto lze pýchy èasto využít k potlaèení prostších neøestí. U chlapcù uèitelé èasto apelují na jejich pýchu èi, jak to oni nazývají, na sebeúctu, aby je pøimìli ke slušnému chování. Nejeden muž pøekonal zbabìlost, chtíè nebo zlobu proto, že se domníval, že jsou pod jeho dùstojnost tedy díky pýše. Ïábel se smìje. Spokojenì vám dovolí být stále cudnìjší, stateènìjší a stále lépe se o- vládat, pokud tím ve vás nastoluje diktát pýchy, stejnì jako by ho tìšilo, kdyby se vám zahojily oznobeniny, pokud by vám mohl výmìnou za nì pøivodit rakovinu. Ponìvadž pýcha je rakovinou ducha: pozøe jakoukoli možnost lásky, uspokojení, ba zdravého rozumu. Než opustím toto téma, musím se o- hradit proti nìkolika možným nedorozumìním: 1) Mít radost z chvály ještì není pýcha. Dítì, které si vysloužilo pohlazení, protože umìlo látku, èi žena, jejíž krása se tìší obdivu milého, mají radost, a mají ji právem. Tato radost totiž nepramení z toho, co jste, ale z toho, že jste potìšili nìkoho, koho jste potìšit chtìli a kdo si to zaslouží. Svízel zaèíná tam, kde si pøestanete myslet: Udìlal jsem mu radost; to je fajn, a pomyslíte si: Nìco takového by jen tak nìkdo nedokázal. Èím víc se rozplýváte nad sebou samými a èím menší radost máte z chvály, tím je to s vámi horší. Když se vìnujete jenom sobì a na chvále vám vùbec nesejde, klesli jste až na dno. A proto ješitnost, i když je ze všech podob pýchy nejvíc vidìt, je mezi nimi nejpøijatelnìjší a nejodpustitelnìjší. Ješitný èlovìk neúmìrnì touží po chvále, potlesku, obdivu a stále se jich dožaduje. Je to nešvar, ale nešvar dìtinský a (svým zvláštním zpùsobem) dokonce pokorný. Ukazuje, že si s pouhým sebeobdivem nevystaèíte. O druhé máte alespoò takový zájem, aby vám záleželo na tom, zda se na vás dívají. Jste vlastnì stále ještì lidští. Pravá èerná, ïábelská pýcha pøichází, až když druhými pohrdáte natolik, aby vám nezáleželo, co si o vás myslí. Nedbat, co si o nás lidé myslí, je samozøejmì velmi správné a mnohdy je to dokonce naší povinností, pokud nás k tomu vedou správné dùvody; zejména pokud pøikládáme vìtší váhu tomu, co si o nás myslí Bùh. Pyšný èlovìk však o mínìní druhých nedbá z jiného dùvodu. Øíká si: Co je mi po potlesku té sebranky, jako by jejich názor mìl nìjaký význam! A i kdyby mìl, copak se chlap jako já radostí zaèervená, když ho nìkdo pochválí, jak holka v prvních taneèních? Ne, já jsem hotový, dospìlý èlovìk. Nejde mi o víc, než dostát vlastním ideálùm, svému umìleckému svìdomí, rodinným tradicím nebo jsem zkrátka, jaký jsem. Pokud se to lidem líbí, jejich vìc. Mnì to mùže být ukradený. Opravdová pýcha tak mùže být brzdou marnivosti; protože, jak jsem již øekl, ïábel rád vymítá malé nešvary velkými. Musíme se snažit nebýt ješitní, v boji proti své ješitnosti si však nikdy nesmíme brát na pomoc pýchu; lepší pánvièka než rovnou plameny. 2) Øíkáme o nìkom, že je pyšný na svého syna, na svého otce, na svou školu èi regiment, a lze si položit otázku, zda je taková pýcha høíšná. Myslím, že to záleží na tom, co si pod spojením být na nìkoho pyšný pøedstavujeme. V tìchto vìtách mùže velmi èasto znamenat chovat k nìkomu upøímný obdiv. Nìco takového ovšem nemá s høíchem co dìlat. Mohlo by to ale také znamenat, že se nìkdo svým vìhlasným otcem èi regimentem vytahuje. To by ovšem byla chyba: i tak je to ale poøád lepší než se pyšnit sebou samým. Milovat a obdivovat cokoli, co nejsme my sami, nás posune o krùèek dál od naprostého duchovního znièení; tøebaže dobøe na tom nebudeme nikdy, pokud budeme cokoli milovat èi obdivovat více, než milujeme a obdivujeme Boha. 3) Nesmíme se domnívat, že Bùh zapovídá pýchu, protože ho uráží, nebo že pokoru vyžaduje k zachování vlastní dùstojnosti jako by sám byl pyšný. Na jeho vlastní dùstojnosti mu ani v nejmenším nesejde. Pravda je taková, že chce, abyste ho poznali: chce vám dát sebe sama. A vy a on jste takovými bytostmi, že když s ním pøijdete do styku, pokornými se nutnì stanete a budete mít radost, že jste se koneènì zbavili všech tìch hloupých nesmyslù, pro nìž vám záleželo na vlastní dùstojnosti a které vás znepokojovaly a trápily celý život. Snaží se, abyste byli pokorní, aby vám takovou chvíli mohl umožnit: snaží se, abychom se zbavili spousty hloupých, šeredných obleèkù, které jsme si na sebe navlékli a v nichž si to jako malí blbeèci vykraèujeme. Sám bych si pøál, a- bych se s pokorou dostal dál: kdyby se mi to podaøilo, mohl bych vám pravdìpodobnì øíct mnohem víc o úlevì, o pohodlí, které s sebou takové vysvleèení nese když se zbavíte svého nepravého já, všech tìch podívejte se na mì a nejsem já ale štramák?, všeho pózování a pøedvádìní. Pøiblížit se tomu tøeba jen na moment je jako doušek chladivé vody na poušti. 4) Nepøedstavujte si, že potkáte-li pokorného èlovìka, bude takový, jak si dnes lidé pokoru pøedstavují: nebude to takový ten vlezlý patolízal, který vás v jednom kuse ujiš uje, on že je nula. Budete si o nìm patrnì myslet jen, že vypadal jako inteligentní, veselý èlovìk, kterého to, co vy jste mu øíkali, podle všeho zajímalo. Pokud se vám nebude líbit, bude to nejspíš proto, že nejspíš budete závidìt èlovìku, který se tak snadno tìší ze života. O pokoøe nebude pøemýšlet: vùbec nebude pøemýšlet o sobì. Pokud se nìkdo chce stát pokorným, mùžu mu myslím poradit první krok, jak na to. Prvním krokem je uvìdomit si, že jsme pyšní. A je to krok mílový. Pøinejmenším pøed ním nelze uèinit nic. Myslíte-li si, že nejste domýšliví, znamená to, že jste ve skuteènosti domýšliví až bìda. q k zamyšlení Z knihy C.S. Lewise K jádru køes- anství. Knihu vydalo nakladatelství Návrat domù a je k zakoupení mimo jiné i v prodejnì Country Life v Melantrichovì ul. PRAMENY ZDRAVÍ / 15

16 VEGETARIÁNSKÁ RESTAURACE COUNTRY LIFE Melantrichova 15 Praha 1 otevøeno dennì 9-21 v pátek 9-18 (v sobotu zavøeno) Uchovejte živiny: vaøte zeleninu v páøe! Zelenina, zejména je-li dobøe a šetrnì pøipravena, se mùže stát hlavním zdrojem bílkovin (!), vitamínù, minerálù a vlákniny v našem jídelníèku. Vaøení ve vodì znaènì snižuje výživnou hodnotu zeleniny i její optickou a chu ovou pøitažlivost. Nìkteøí kuchaøi pøidávají do vody, ve které se zelenina vaøí, sodu na peèení, aby tak uchovali její barvu. Tím se však nièí thiamin, tedy vitamín B 1. Jedním z nejlepších zpùsobù, jak pøipravit lahodnou a výživnou zeleninu, je vaøení v páøe. Vaøte zeleninu jen až je mírnì køehká, tedy ne až je blátivá. Bìhem vaøení pokud možno nezdvihejte poklièku, výsledkem by byla ztráta aromatických olejù, které dávají zeleninì její pøíjemnou chu. Nejlépe je zeleninu pøipravovat tìsnì pøed podáváním. DOBA VAØENÍ V PÁØE (V MIN): brambory brokolice 7-10 celer (nakrájený) èervená øepa (støední) dýnì35-40 kapusta kedluben kukuøice (klas) 5-7 kvìták lilek (nakrájený) mangold 5-10 mrkev (nakrájená) mrkev (vcelku) pastinák (nakrájený) rùžièková kapusta špenát 5-7 vodnice, listy vodnice, nakrájená zelené fazolky 7-12 zelený hrášek 5-10 zelí Podle kuchaøky Weimar s Institute NEWSTART Lifestyle Cookbook LÉKAØ VYCHOVATEL Pravý lékaø je vychovatelem. Uvìdomuje si svou odpovìdnost nejen vùèi nemocným, kteøí jsou v jeho pøímé péèi, ale také vùèi spoleènosti, v níž žije. Je tu jako strážce tìlesného i duchovního zdraví. Jeho snahou je nejen uèit správným metodám, jak ošetøovat nemocné, ale také vést je ke správným návykùm a šíøit znalost správných zásad. Dnes je zapotøebí více než kdy jindy uèit lidi zdravotním principùm a zásadám. Navzdory vynikajícímu civilizaènímu pokroku v mnoha oblastech, který uèinil život pohodlnìjším a pøíjemnìjším, navzdory pokroku v lékaøství a v léèbì nemoci je ú- padek fyzické zdatnosti a odolnosti dìsivý. Tato skuteènost vyžaduje pozornost každého, komu leží na srdci blaho jeho bližních. Naše vyumìlkovaná civilizace s sebou pøináší zla, která nièí dobré zásady. Návyky a móda jsou v rozporu s pøírodou. Zpùsob, jakým lidé žijí, zábavy, jimž holdují, jim stále ubírají na tìlesné i mentální síle a neúnosnì zatìžují lidské pokolení. Všude je vidìt nestøídmost, zloèin, nemoc a bídu. Mnozí pøestupují zákony zdraví proto, že je neznají. Takoví potøebují pouèení. Vìtšina lidí však dobøe ví, co dìlá. Tìm je tøeba vštípit, jak je dùležité, aby se v životì øídili svou znalostí. Lékaø má mnoho pøíležitostí k tomu, aby šíøil znalost zdravotních zásad a aby ukázal, jak je dùležité se jimi øídit. Vhodným pouèením mùže uèinit mnoho pro to, aby napravil zlo, které zpùsobuje nezmìrnou škodu. UŽÍVÁNÍ ŠKODLIVÝCH LÉKÙ Návykem, který pøipravuje pùdu pro vznik mnoha nemocí a pro další závažné problémy, je hojné používání škodlivých lékù. Když pøijde nemoc, mnoho lidí se nechce zabývat nároèným hledáním pøíèin svého onemocnìní. Starají se hlavnì o to, jak se zbavit bolesti a nepøíjemností. Uchylují se k všelékùm, o jejichž skuteèných úèincích skoro nic nevìdí. Žádají lékaøe o nìjaký lék, který by odstranil následky jejich nesprávného jednání. Nepøemýšlejí však o tom, jak zmìnit své nezdravé návyky. Nedostaví-li se okamžitá úleva, zkoušejí jiný lék a pak další. A tak zlo pokraèuje. Je tøeba, aby lidé pochopili, že medikamenty vlastnì nemoc neléèí. Je pravda, že nìkdy léky pøinesou úlevu. Zdá se, že se pacient díky nim uzdravuje. Je to proto, že pøíroda má dostatek vitální síly vylouèit škodlivé látky a zlepšit stav zpùsobený nemocí. Zdraví se obnoví i pøesto, že bylo použito škodlivého léku. Ve vìtšinì pøípadù však vedlejší úèinky lékù pouze zmìní formu onemocnìní a zpùsobí, že se nemoc objeví nìkde jinde. Èasto se zdá, že ú- èinek jedu je na èas pøekonán, avšak dùsledky zùstávají v tìle a zpùsobí velké škody nìkdy pozdìji. Užíváním škodlivých lékù si mnozí lidé zpùsobují celoživotní onemocnìní a maøí se mnoho životù, které mohly být zachránìny aplikací pøírodních léèebných prostøedkù. Jedy obsažené v mnoha takzvaných všelécích vytváøejí návyky a závislost, které nièí tìlesný i duševní život. Mnoho obecnì používaných všelékù, dokonce i nìkteré léky ordinované lékaøi, pøispívají k vytváøení špatných návykù, jako jsou alkoholizmus a užívání drog. Alkoholismus a drogy jsou strašnou kletbou spoleènosti. Jediná nadìje na zlepšení je ve výchovì lidí, ve vštìpování správných zásad. Lékaøi by mìli uèit lidi, že uzdravující síla není v lécích, nýbrž v pøírodì. Nemoc je snaha pøírody zbavit tìlo stavu, který je výsledkem porušení zákonù zdraví. Pøi onemocnìní se má zjistit pøíèina. Nezdravé pomìry se musí zmìnit a zlozvyky napravit. Tak se 16 / PRAMENY ZDRAVÍ

17 má pøírodì pomáhat v jejím úsilí o vylouèení neèistot a obnovení harmonie v tìle. SÍLA PØÍKLADU Lékaø, který pùsobí v rodinách, bdí u lùžka nemocných, zmíròuje jejich tìžkosti a vrací zpìt do života ty, kteøí už byli na pokraji smrti. Dodává nadìji umírajícím a tím si získává jejich dùvìru a náklonnost jako málokdo jiný. Ani služebníku evangelia se nedostává tak velkých možností a tak pronikavého vlivu. Lékaø pøichází neustále do styku s lidmi, kteøí potøebují pomoc a povzbuzení prostøednictvím správného pøíkladu. Mnozí z nich jsou po morální stránce slabí. Schází jim síla sebeovládání a snadno podléhají pokušení. Lékaø mùže tìmto lidem pomoci jen tehdy, když sám ve svém životì zjevuje sílu zásady, která mu umožòuje zvítìzit nad každým škodlivým zvykem a neèistou žádostí. Mnozí lidé, kteøí se v dùsledku svých zlozvykù stali mravní troskou, vyhledávají lékaøskou radu a péèi. Jsou ztrápení, slabí, a zranìní. Vidí svou pošetilost, cítí, že nemají sílu se vzchopit. Takoví lidé by kolem sebe nemìli mít nic, co by v nich vyvolávalo myšlenky a pocity, které z nich udìlaly to, èím jsou. Potøebují žít v atmosféøe u- šlechtilých a vznešených myšlenek. Jak hrozná je to nezodpovìdnost, když ti, kteøí jim mají být pøíkladem, jsou sami zotroèeni týmiž zhoubnými zlozvyky, takže svým vlivem ještì posilují pokušení! LÉKAØ V BOJI S ALKOHOLISMEM Do lékaøovy péèe se dostávají také mnozí, kteøí si nièí tìlesné i duševní síly u- žíváním tabáku nebo alkoholických nápojù. Lékaø, který si je vìdom své odpovìdnosti, musí tìmto pacientùm ukázat pøíèinu jejich utrpení. Je-li však sám kuøákem nebo konzumentem alkoholických nápojù, jakou váhu budou mít jeho slova? Uvìdomí-li si takový lékaø, že sám holduje tìmto zlozvykùm, bude schopen jasnì poukázat na zdroj utrpení v životì svého pacienta? Holduje-li sám tìmto vìcem, jak mùže pøesvìdèovat mladé o jejich škodlivých následcích? Jak mùže být lékaø ve spoleènosti pøíkladem èistoty a sebeovládání, jak mùže ú- èinnì vést lidi ke støídmosti a zdrženlivosti, když sám holduje nìjakému špatnému návyku? Jak mùže být vítán u lùžka nemocného a umírajícího, když už jeho dech, prosycený zápachem alkoholu nebo tabáku, je odpuzující? Vzrušuje-li své nervy a zatemòuje-li svùj mozek užíváním narkotik, je možno mu dùvìøovat jako schopnému lékaøi? Za takových okolností nemùže pohotovì stanovit diagnózu a provádìt pøesnì zákroky. Nedbá-li zákonù, které vládnou jeho organismu, dává-li pøednost sobeckému ukájení vášní místo duševnímu a tìlesnému zdraví, neøíká tím vlastnì, že je nevhodný Lékaøi by mìli pacienty uèit, že uzdravující síla není v lécích, ale v pøírodì. Nemoc je snaha pøírody zbavit tìlo stavu, který je dùsledkem porušení zákonù zdraví. k tomu, aby mu byla svìøena odpovìdnost za lidské životy? ZKLAMÁNÍ V PRÁCI Ovšem i ten nejobratnìjší a nejsvìdomitìjší lékaø prožívá mnohá zklamání a porážky. Èasto ve své práci nedosahuje takových výsledkù, jakých touží dosáhnout. Aèkoli navrací svým pacientùm zdraví, nepøináší to pravý užitek ani jim, ani svìtu. Mnozí se uzdraví, jen aby se vrátili ke svým zlozvykùm, které zpùsobily onemocnìní. S touž chtivostí jako kdysi se znovu vrhají do víru nesmyslných vášní. Lékaøova práce pro nì se zdá být zbyteènì vynaloženým úsilím. Kristus prožil totéž. Pøesto však nepøestal usilovat o záchranu ani jediného trpícího èlovìka. Z deseti malomocných, kteøí byli oèištìni, ocenil tento dar jen jediný, navíc cizinec, Samaøan. Kvùli tomuto jedinému èlovìku uzdravil Kristus deset lidí. Nesetká-li se lékaø s vìtším úspìchem, než s jakým se setkával Spasitel, a si vzpomene na Lékaøe lékaøù. I kdyby evangelium milosti pøijal pouze jeden jediný èlovìk, Kristus by pro záchranu tohoto jediného èlovìka podstoupil život plný útrap a pokoøení a potupnou smrt. Kdyby byla naším pøièinìním pozvednuta a napravena jediná lidská bytost, aby pak záøila v Božím království, nebyl by to pro nás dùvod k radosti? OSOBNÍ POTØEBY A NEBEZPEÈÍ Práce lékaøe je nároèná a vyèerpávající. Aby ji mohl vykonávat co nejúspìšnìji, musí mít lékaø dobrý tìlesný stav a pevné zdraví. Èlovìk slabý nebo nemocný nemùže vydržet námahu, kterou s sebou nese lékaøské povolání. Komu schází dokonalé sebeovládání, nemùže dosáhnout zpùsobilosti zabývat se všemi druhy nemocí. Lékaø je èasto pøipravován o spánek, zanedbává dokonce i jídlo, je ve velké míøe oloupen o možnost spoleèenského vyžití i o úèast na náboženských shromáždìních, takže se zdá, jako by žil ve stálém ú- straní. Utrpení, které má pøed oèima, bezmocní umírající toužící po pomoci, styk se zkaženými, zpustlými lidmi, to všechno sklièuje srdce a témìø zbavuje dùvìry v lidi. V boji s nemocí a se smrtí je nutno napnout všechny síly až do krajnosti. Toto strašné napìtí dùslednì zkouší povahu. Tehdy pùsobí pokušení nejmocnìji. Lékaø potøebuje více než ostatní lidé v kterémkoli jiném povolání sílu sebeovládání, èistotu ducha a víru, která se opírá o nebe. V zájmu druhých i ve svém vlastním zájmu si nemùže dovolit nedbat zákona, jemuž podléhá tìlo. Lehkomyslnost v tìlesných návycích vede k lehkovážnosti v oblasti mravní. JEDINÉ BEZPEÈÍ Lékaø je v bezpeèí jedinì tehdy, jestliže za všech okolností jedná podle zásady, posílené a zušlechtìné odhodlaností, kterou lze nalézt jen v Bohu. Má projevovat mravní dokonalost Boží povahy. Každý den, každou hodinu a každý okamžik má žít jako pøed oèima neviditelného svìta. Jako kdysi Mojžíš, tak i lékaø musí být pevný, jako by vidìl toho, jenž je neviditelný. Èím více je èlovìk ve styku s lidmi, tím tìsnìji musí být jeho srdce spojeno s nebem. Èím naléhavìjší je práce lékaøe a èím vìtší je jeho odpovìdnost, tím více potøebuje Boží pomoc. Pøi péèi o èasné záležitosti si musí najít èas na rozjímání o vìèných hodnotách. Musí vzdorovat nabídkám svìta, aby se neoddìlil od Zdroje síly. Mìl by se více než kdokoli jiný prostøednictvím modlitby a studia Písma svatého dostávat pod štít Boží ochrany. Mìl by žít v ustavièném spojení s Bohem a ve vìdomém souladu s principy pravdy, spravedlnosti a milosti. Tyto prožívané zásady zjevují pøítomnost Božích vlastností v nitru èlovìka. Nakolik èlovìk pøijímá a poslouchá Boží slovo, natolik ho ovlivní svou mocí a poznamená každý jeho èin a každý rys jeho povahy. Oèistí každou myšlenku a u- praví každou touhu. Ti, kdo uvìøí Božímu slovu, budou žít jako lidé a budou silní. Povznesou se nad všechny bezcenné vìci a budou žít v atmosféøe èistoty. Žije-li èlovìk ve spoleèenství s Bohem, pak jasný cíl, který sledovali Josef a Daniel ve zkaženém prostøedí pohanských dvorù, zpùsobí, že i jeho život bude prožíván v o- pravdové èistotì. Roucho jeho povahy bude bez poskvrny. Kristovo svìtlo nebude v jeho životì nièím tlumeno. Kristus jako záøivá Jitøenka bude nad ním stále záøit v nemìnné slávì. Takový èlovìk bude pøínosem pro spoleènost. Bude ochranou proti zlu, povzbuzením pro pokoušené a majákem pro ty, kdo v nesnázích a v bezradnosti hledají správnou cestu. q Myšlenky, které E.G. Whiteová formulovala již pøed sto lety, k nám i dnes promlouvají se stejnou naléhavosti jako v dobì jejich zapsání. Ukázka pochází z knihy Cesta ke zdraví a životní harmonii (vydalo nakladatelství Advent-Orion). PRAMENY ZDRAVÍ / 17

18 AKTUALITY CL ECOVER pro pøátele životního prostøedí Country Life nabízí celou øadu úèinných ekologických mycích, èistících a pracích prostøedkù belgické firmy ECOVER, špièkového evropského výrobce. Produkty ECOVER jsou vyrábìny na bázi minerálních látek a rostlinných složek, které se rychle rozkládají pøi minimálním zatížení životního prostøedí. Ekologická kvalita výrobkù je dána peèlivým výbìrem složek z obnovitelných a minerálních zdrojù: vhodných pro citlivou pokožku, s nejvyšší biologickou rozložitelností a s velmi nízkou úrovní toxicity pro život ve vodì. Na ukázku uvádíme: WASHING-UP LIQUID with aloe vera & lemon Tekutý prostøedek na mytí a odmaš ování nádobí a jídelních pøíborù s aloe vera a citrónem (1 L) Úèinnì umývá, aniž by docházelo k tvorbì velkého množství pìny. Na jedno mytí nádobí je potøeba pouze dávky odpovídající jednomu støíknutí (asi 8 ml na 10 L vody). CREAM CLEANER Krémový èistící prostøedek (500 ml) Odstraòuje i zašlé neèistoty a pøitom nepoškrábe. Byl vyvinut k odstraòování zaschlých a èištìní odolávajících skvrn na všech druzích tvrdého povrchu. Ideální je zejména pro kuchynì a koupelny. Použití: Malé množství èistícího prostøedku naneste pøímo na mycí houbu, látku nebo povrch, který hodláte èistit. Vydrhnìte podle potøeby a poté opláchnìte. Vaše koupelny, pracovní plochy i nádobí na vaøení budou opìt záøivì èisté. q EKOLOGICKÉ MYCÍ, ÈISTÍCÍ A PRACÍ PROSTØEDKY ECOVER COUNTRY LIFE Melantrichova 15 Praha 1 MRKEV KAROTKA Pektin obsažený v mrkvi, zelí a bramborách na sebe váže až 80 procent tìžkých kovù v tìle a vyluèuje je z organismu ven. To je dùležitý poznatek pro osoby žijící a pracující v prùmyslových a- glomeracích. Tito by mìli mít mrkev 4-5krát týdnì. V lidové medicínì se karotka používá proti nervozitì, astmatu, kožním onemocnìním, pøi jaterních chorobách, žloutenkách, støevních zánìtech. Karotka se také používá pøi rakovinì plic a rakovinì slinivky bøišní. Zajímavé studie ukazují, že omezená množství karotky, zvláštì betakaroténu, který je v karotce obsažený, zøejmì dokáží zastavit rozvoj rakoviny a také rozrušit rakovinotvorný mechanismus mìnící buòky ve zhoubná onemocnìní. KAROTKA A RAKOVINA Karotka se objevuje v mnoha výzkumech, pátrajících po protirakovinnì pùsobících potravinách. V jedné nìmecké studii v roce 1986 oznaèili vìdci karotku za jednu z potravin pùsobící na obranu pøed rakovinou slinivky bøišní. Druhou potravinou byly citrusové plody. Lidé, kteøí jedí témìø dennì karotku, snižují podstatnì riziko onemocnìní rakovinou slinivky bøišní. Existují pùsobivé a rozsáhlé výzkumy, ukazující souvislost mezi ovocem a zeleninou, které obsahují betakarotén, a menším výskytem rakoviny plic. Deset z jedenácti mezinárodních pøehledù o výživì dokládá, že lidé, kteøí jedí nejménì karotky a jiné stravy obsahující betakarotén, onemocní s vìtší pravdìpodobností rakovinou plic. Podle všeho je ochrana zprostøedkována rùznými druhy zeleniny (jako je napø. karotka èi špenát, které obsahují vysoké koncentrace karotenoidù) a podmínìna nejen osamoceným úèinkem betakaroténu, nýbrž spoleèným pùsobením stovek ještì netestovaných antioxidantù karotenoidù, spolu s jinými neznámými faktory. Dr. Hans Stich, expert v oblasti rakoviny z Britské Kolumbie v Kanadì, toto pùsobení oznaèuje jako koktejlový efekt, jenž je podle jeho mínìní ještì nedostateènì prozkoumán. Pøíroda se neøídila podle Eli Lilly, Hoffmann-La Roche, Searle èi jiných farmaceutických koncernù. Zdá se být pravdìpodobnìjší, domnívá se autor, že výživa poskytuje organismu celou škálu chemické prevence nesrovnatelnou s žádným jiným lékem. Domnívá se, že smìs betakaroténu s jinými karotenoidy má kumulativní úèinek silnìjší a ménì jedovatý než kterákoli chemická látka vzata z naší stravy samotná. Tento koktejlový efekt, øíká dr. H. Stich, je pravdìpodobnì to, èím naše strava pùsobí. Vyvolává v nás vìdomí, že v souèasné dobì nevíme, zda proti rakovinì pùsobí betakarotén nebo jiný urèitý karotkový faktor. Víme pouze, že tento úèinek zjevnì nastupuje, jíme-li ovoce a zeleninu. Proto zøejmì onen tìžce uchopitelný karotkový faktor nespoèívá v jediné esenci obsažené v karotce, jíž je betakarotén, ale je pøítomný s velkou pravdìpodobností v celé karotce a v celé brokolici, rùžièkové kapustì, zelí, kapustì èi špenátu. Nejlepší dodavatelé protirakovinnì pùsobících karotenoidù (pravidlo èím tmavší je zeleò listové zeleniny a oranžová barva ovoce a zeleniny, tím vyšší je obsah karotenoidù) jsou: meruòky, pøedevším sušené (bohaté na betakarotén), brokolice, kapusta (vùbec nejvyšší obsah karotenoidù), karotka (bohatá na betakarotén), zelí, hlávkový salát, dýnì (bohatá na betakarotén), rùžièková kapusta, špenát, rajèata. V epidemiologických studiích je uvádìno, že zelenina obsahující velké množství betakaroténu (napø. karotka a jiné) má vliv na nižší výskyt rakoviny hrtanu, jícnu, prostaty, moèového mìchýøe, dìlohy (a v jednom výzkumu u starých lidí v Massachusetts i na nižší riziko všech druhù rakoviny). V laboratorních pokusech byla zastavena rakovina jater u krys, když jim byla podávána karotka. pøírodní léèebné prostøedky KAROTKA A KUØÁCI Karotka je záchranou pro bývalé kuøáky. Ve své studii v roce 1981 zjistil dr. Richard Shekelle ú- èinek stravy bohaté na betakarotény na rakovinu plic. Po dobu 19 let analyzoval stravovací zvyklosti a riziko rakoviny plic u asi 2000 mužù. Kuøáci, mezi nimiž byli i ti, kteøí kouøili po 30 let a kteøí jedli nejménì stravy obsahující betakarotény, mìli ve srovnání s kuøáky, kteøí jedli stravu na betakarotén nejbohatší, 8krát vyšší vznik rakoviny plic. Protože rakovinný proces je pomalý (všeobecnì probìhnou do objevení se pøíznakù tøi až ètyøi desetiletí), budí to dojem, jako by strava bohatá na betakarotén dokázala zabrzdit rozvoj rakoviny v pozdních stadiích. Proto mùže karotka, když nìkdo pøestal kouøit, pøispìt k tomu, že budou potlaèeny pokroèilé škody na buòkách, jejichž výskyt by bylo možno oèekávat. Je dobrou výživou pro srdce. Syrová karotka jednoznaènì snižuje cholesterol 18 / PRAMENY ZDRAVÍ

19 RECEPTY S MRKVÍ Mrkvový salát s citrónem a medem 4 mrkve, š áva z pùlky citrónu, lžíce medu, 1 dl vody, 3 lžíce strouhaného kokosu, 100 g mandlí Mrkve nastrouháme na jemném struhadle, pøidáme mandle, strouhaný kokos a zalijeme vodou s citrónovou š ávou a medem. Zamícháme. Rajèatový salát s mrkví 8 rajèat, 4 mrkve, hrst lístkù èerstvé meduòky lékaøské, š áva z citrónu, pùl menšího celeru, 1 lžíce panenského oleje, moøská sùl Nastrouháme mrkev, jemnì nakrájíme rajèata, meduòku, pøidáme citrónovou š ávu, nastrouháme celer, mírnì osolíme, omastíme olejem a zamícháme. Mrkev s kysaným zelím 6 mrkví, 200 g kysaného zelí, 1 cibule, 4lžíce klíèené èoèky, 1 lžíce za studena lisovaného oleje, moøská sùl Nastrouhanou mrkev smícháme s pokrájenou cibulí, kysaným zelím, klíèenou èoèkou, olejem, mírnì osolíme a zamícháme. Jáhly s mrkví 200 g jáhel, 3 mrkve, 3 stroužky èesneku, moøská sùl, 1 lžíce za studena lisovaného oleje, petrželová na Jáhly 3krát spaøíme, propláchneme vodou a uvaøíme v osolené vodì do mìkka. Odstavíme a pøidáme olej, nastrouhanou mrkev, prolisovaný èesnek a zamícháme. Posypeme petrželkou. Pšenièná polévka s mrkví 1 litr vody, 50 g pšenice, 1 lžíce za studena lisovaného oleje, 2 nastrouhané mrkve, pažitka, 3 stroužky èesneku, moøská sùl Pšenici uvaøíme v osolené vodì do mìkka. Odstavíme pøidáme nastrouhanou mrkev, nakrájenou pažitku, prolisovaný èesnek, omastíme olejem a zamícháme. Recepty pocházejí z knihy Léèba výživou autorù Drahomíry a Karla Èervených KOSMETICKÝ KOUTEK CL Aromaterapie dr. Valneta Dr. Valnet je pøesvìdèen, že užívání rostlin je úèinným a lidské tìlo nepoškozujícím léèebným prostøedkem. Z øady produktù dr. Valneta dnes pro letní mìsíce, kdy jsme vystaveni zvýšenému riziku kousnutí hmyzem i riziku spálení na slunci, nabízíme: VOLAROME Úèinný repelent na hmyz (nenièí ochrannou ozónovou vrstvu) VOLAROME obsahuje 3,7% éterických olejù z levandule, muškátu, šalvìje, citronelly, eukalyptu a máty a 65% obj. alkoholu Chrání pøed kousnutím hmyzu. TEGAROME První pomoc pøi menších odøeninách, spáleninách, kousnutích a štípnutích, pøirozená regenerace bunìk epidermu, všeobecná péèe o pokožku TEGAROME obsahuje 23,5% éterických olejù z levandule, niaouli, cypøiše, rozmarýnu, šalvìje, muškátu, tymiánu, eukalyptu a 18% obj. alkoholu Prodejna pøírodní kosmetiky COUNTRY LIFE Melantrichova 15 (ve dvoøe) Praha 1 tel l. 22 Po-Èt: 9-19, Pá: 9-18 v krvi. V jednom výzkumu bylo zjištìno, že klesl krevní cholesterol v prùmìru o 11%, když pokusné osoby snídaly každé ráno 200 g syrové karotky. Karotka zvýšila kromì toho hmotnost stolice asi o 25%, což pøispívá k udržení zdraví tlustého støeva. MRKVOVÁ Š ÁVA Mrkvová (nebo karotková) š áva je základem všech léèivých š áv dr. Walkera, dr. Popa i jiných autorù. Mrkvová š áva se nejèastìji kombinuje se š ávou z èervené øepy nebo celerovou š ávou, a to v pomìru 3 díly mrkvové š ávy a 1 d1 jiné. Š áva se pak øedí vlažnou vodou v pomìru 1 : 1. Š áva z mrkve je nesmírnì dùležitá pøi onemocnìních rakovinou, tuberkulózou, infekèními onemocnìními, dnou, revmatickými chorobami, pøekyselením organismu, bolestech hlavy, chorobách sliznic a pokožky. Z 1 kg mrkve èi karotky získáme asi 1/4 litru š ávy, tedy jeden hrníèek. Toto množství by mìly dennì dostávat o- slabené a neduživé dìti, dìti malého vzrùstu, chudokrevné dìti, všichni rekonvalescenti, nekojené dìti závislé na Sunaru èi sójovém mléku apod. Š áva z mrkve s celerovou a pampeliškovou š ávou je vhodná pøi pøekyselení, dnì, nedostatku vápníku a skeletotvorných prvkù, š áva z mrkve a èervené øepy je vhodná pøi všech chorobách krve s doplnìním zeleným nápojem z kopøiv, øebøíèku, kostivalu, pampelišky a jetele. Pøi støevních katarech a prùjmech se podává vaøené mrkvové pyré, rýžový odvar, èaj ze sušených borùvek. Závìrem: Chceme-li být zdraví, konzumujme mrkev alespoò ètyøikrát týdnì v rùzné formì èi úpravì. Vyplatí se nám to. Úprava: nejúèinnìjší je syrová mrkev, pøi støevních katarech vaøená pyré. q Z knihy manželù Èervených Léèba výživou (aneb Encyklopedie léèivých potravin). PRAMENY ZDRAVÍ / 19

20 RECEPTY COUNTRY LIFE Studená zeleninová polévka 1/2 šálku nakrájených oloupaných okurek, 1 rajèe, 1 paprika, 1 lžíce nakrájené cibule, 1-2 stroužky èesneku, 1/2 lžièky moøské soli, 1 lžièka cukru, š áva z pùlky citrónu, na špièku lžièky mletého nového koøení, 3/4 šálku sójového mléka, 2 1/2 lžíce na kaši rozvaøených ovesných vloèek, 2 lžíce panenského oleje Všechny suroviny dohladka vymixujte. Podávejte vlažné nebo studené. Pøi podávání mùžete zlehka zamíchat lžièku sušeného sójového mléka. Rajská studená polévka 1/3 šálku na kostky nakrájených rajèat, 1 šálek sójového mléka, 2 1/2 lžíce do mìkka uvaøené rýže natural, 1/2 lžièky moøské soli, 2 lžièky panenského oleje, 1 lžièka cukru Všechny suroviny dohladka vymixujte. Servírujte vlažné nebo studené, na povrchu ozdobte koleèkem z rajèete. Meruòková polévka 1 1/2 šálku vypeckovaných merunìk, 1 šálek sójového mléka, 2 lžièky medu, špetka moøské soli, 2 vrchovaté lžíce uvaøené rýže natural Všechny suroviny dohladka vymixujte. Podávejte vlažné nebo studené, na povrchu odzobte koleèkem meruòky. Dobrou chu pøeje Roman Uhrin, šéfkuchaø vegetariánské restaurace Country Life. Recepty pocházejí z jeho kuchaøky Zdravá kuchyòa v praxi (250 receptù bez cholesterolu) k zakoupení pouze v Country Life! PØEDNÁŠKY: Milí pøátelé, podzim se blíží mílovými kroky a my si v této souvislosti dovolujeme vás upozornit na cyklus pøednášek, semináøù a setkání poøádaných od záøí Country Life a Spoleèností Prameny zdraví. Pøipravujeme pro vás neobvykle pestrý program a nìkolik pøekvapení. V nabídce nebudou chybìt oblíbené kurzy vaøení, lekce výživy, program zdravotní obnovy NEWSTART, protistresový semináø, odvykový program pro kuøáky a kurz studia Bible. Novinkou a obohacením se mùže stát semináø pøírodních léèebných prostøedkù a masáží, kurz komunikace èi promítání filmù z rùzných oblastí, stejnì jako úèast øady nových lektorù. Chcete-li se dozvìdìt více, seznámit se s lektory a získat úplný program akcí, pøijïte, prosím, na úvodní setkání, na kterém se vám pøedstaví všichni pøednášející. Toto setkání se bude konat ve: ètvrtek 9. záøí 1999 v v restauraci Country Life Melantrichova 15, Praha 1 Srdeènì si vás za celý kolektiv organizátorù dovoluje pozvat Roman Uhrin, šéfkuchaø Country Life Country Life na cestì k úplnému zdraví! Objednávám závaznì pøedplatné èasopisu zdravého životního stylu PRAMENY ZDRAVÍ za èástku 78,- Kè/pùlroèní pøedplatné (è. 4-6/99) za èástku 138,- Kè/roèní pøedplatné (è. 1-6/99) - vèetnì poštovného Prosím o zasílání na následující adresu: Jméno a pøíjmení Adresa Datum Podpis Pùlroèní pøedpl. Roèní pøedpl. Vyplnìný lístek zašlete, prosím, na adresu redakce: U páté baterie 26, Praha 6 (tel/fax: 02/ ) Na Slovensku rozesílá OZ Život a zdravie, Záhonok 1195/19, Zvolen, tel/fax: (0855) OTEVØENO V COUNTRY LIFE Melantrichova 15, Praha 1 Obchod: Po-Èt 8-19 Pá 8-18, Ne Restaurace : Po-Èt 9-21 Pá: 9-18 Ne Kosmetika: Po-Èt 9-19, Pá 9-18 Jungmannova 1, Praha 1 Obchod: Po-Èt 8:30-18:30 Pá 8:30-18 Obèerstvení: Po-Èt 9:30-18:30, Pá Ès. armády 20, Hostivice u Prahy Po-Èt 9-17 Pá 9-17 Èasopis PRAMENY ZDRAVÍ Vydává Country Life s.r.o. U páté baterie 26, Praha 6 tel/fax: (02) Šéfredaktor: Ing. Robert Žižka Registraèní èíslo MK ÈR 7115 Podávání novinových zásilek povolila Èeská pošta s.p., Odštìpný závod Praha, èj. nov 5445/95 ze dne

www.fit-ostrava.cz Základní informace o klientovi Osobní zdravotní anamnéza Osobní zdravotní anamnéza v rodinì (rodièe, prarodièe, sourozenci)

www.fit-ostrava.cz Základní informace o klientovi Osobní zdravotní anamnéza Osobní zdravotní anamnéza v rodinì (rodièe, prarodièe, sourozenci) 1 Základní informace o klientovi Jméno:... Vìk:... Tìlesná výška:... cm Tìlesná hmotnost:... kg Tel.: 608 85 01 72 8 Olbramice Osobní zdravotní anamnéza Choroby :... Operace a úrazy:... Užívané léky:...

Více

Jsem ohrožen(a) žloutenkou typu B?

Jsem ohrožen(a) žloutenkou typu B? Jsem ohrožen(a) žloutenkou typu B? Co je to? Žloutenka (hepatitida) typu B je virus, který infikuje játra, a mùže vést k závažnému onemocnìní jater. Játra jsou dùležitým orgánem a obstarávají rozklad potravy

Více

Kateøina Zitová Krize šance pro Vás? A proè ne! Kniha I. Nevážné pojednání o tom jak nalézt štìstí a klid v sobì aneb jak pohlédnout pravdì do oèí Kateøina Zitová Krize šance pro Vás? A proè ne! Autorská

Více

Vaše zn.: Naše ZD.:. Vyøizuje V Praze dne. HEM-3516-24.9.01l26322 MUDr.Faierajzlová~CSc. 17. 10.2001

Vaše zn.: Naše ZD.:. Vyøizuje V Praze dne. HEM-3516-24.9.01l26322 MUDr.Faierajzlová~CSc. 17. 10.2001 / MINISTERS' ZDRA VOTNICTVÍ, 128 01 Praha 2, Palackého nám. 4, pošt. pøihr. 81 Ministerstvo školství~ mládeže a tìlovýchovy øeditelka odboru 26 ing. Božena Suková Kannelitská 7 11 O 00 Praha 1 Vaše zn.:

Více

Edgar Cayce. Eko konzult

Edgar Cayce. Eko konzult Edgar Cayce JÍDLO A ZDRAVÍ Eko konzult Co jsou to vitaminy? Co jsou to aminokyseliny? Jakýsi hudební vìdec jednou poznamenal, že vitamin je jednotou ignorance nikdo neví, co to je. Pouze se ví k èemu slouží.

Více

GENvia, s.r.o. ZÁKLADNÍ VYUÈENA STØEDNÍ S MATURITOU VOŠ

GENvia, s.r.o. ZÁKLADNÍ VYUÈENA STØEDNÍ S MATURITOU VOŠ DOTAZNÍK KE GENETICKÉMU VYŠETØENÍ (pro ženy) ŽENA OSOBNÍ DATA KLIENTKY PØÍJMENÍ DATUM NAROZENÍ RODNÉ ÈÍSLO TELEFON (MOBIL) ADRESA UKONÈENÉ ŠKOLNÍ VZDÌLÁNÍ ZAMÌSTNÁNÍ NÁRODNOST DATUM SÒATKU JMÉNO MÍSTO

Více

Copyright 1996, 2003 SAMUEL, Biblická práce pro děti ISBN 80-239-0735-2

Copyright 1996, 2003 SAMUEL, Biblická práce pro děti ISBN 80-239-0735-2 první kapitola Nejúrodnìjší misijní pole svìta 0 Nejúrodnìjší misijní pole svìta není na nìjakém zvláštním místì. Není to nìjaká urèitá zemì. Je to urèitý druh lidí jsou to dìti! Žádná skupina lidí není

Více

Vážení zákazníci, dovolujeme si Vás upozornit, že na tuto ukázku knihy se vztahují autorská práva, tzv. copyright. To znamená, že ukázka má sloužit výhradnì pro osobní potøebu potenciálního kupujícího

Více

Nástroj 6.1.1 Hlavní dotazník

Nástroj 6.1.1 Hlavní dotazník Nástroj 6.1.1 Hlavní dotazník Tento dotazník je souèástí prùzkumu, který je zamìøen na vaše zkušenosti a názory na rùznorodé otázky a témata související se zdravím, školou, návykovými látkami atp. Dotazník

Více

Složky potravy a vitamíny

Složky potravy a vitamíny Složky potravy a vitamíny Potrava musí být pestrá a vyvážená. Měla by obsahovat: základní živiny cukry (60%), tuky (25%) a bílkoviny (15%) vodu, minerální látky, vitaminy. Metabolismus: souhrn chemických

Více

PREVENCE PØENOSU plísòových onemocnìní

PREVENCE PØENOSU plísòových onemocnìní PREVENCE PØENOSU plísòových onemocnìní kùže a bradavic v areálech Každý èlovìk prožije bìhem svého života mnoho situací a událostí, v nichž se v souvislosti s ménì èi více závažnými prohrami, zklamáními

Více

Jestliže je myšlení příjemné, pak ještě nezačalo

Jestliže je myšlení příjemné, pak ještě nezačalo MONOGRAFIE N 13 Alfred Uhl Jestliže je myšlení příjemné, pak ještě nezačalo NÁRODNÍ MONITOROVACÍ STŘEDISKO PRO DROGY A DROGOVÉ ZÁVISLOSTI 1 Jak maskovat etické otázky ve výzkumu závislostí Jestliže

Více

John Van Auken EDGAR CAYCE. Eko konzult

John Van Auken EDGAR CAYCE. Eko konzult John Van Auken EDGAR Eko konzult Mùžeme si významným zpùsobem prodloužit život? Jaké principy tìlu umožòují, aby se neustále obnovovalo? Tato knížka na položené otázky odpoví na základì informací obsažených

Více

Ukazka knihy z internetoveho knihkupectvi www.kosmas.cz

Ukazka knihy z internetoveho knihkupectvi www.kosmas.cz Ukazka knihy z internetoveho knihkupectvi www.kosmas.cz Prof. PhDr. Jaro Køivohlavý, CSc. Jaroslava Peèenková DUŠEVNÍ HYGIENA ZDRAVOTNÍ SESTRY Knihu odbornì posoudila a pøipomínkovala PhDr. Alena Mellanová,

Více

6 NEJDŮLEŽITĚJŠÍCH ELEMENTŮ TVÉ STRAVY

6 NEJDŮLEŽITĚJŠÍCH ELEMENTŮ TVÉ STRAVY 6 NEJDŮLEŽITĚJŠÍCH ELEMENTŮ TVÉ STRAVY VODA // ODKYSELENÍ TĚLA (UDRŽENÍ SPRÁVNÝCH HODNOT PH V TĚLE) // BÍLKOVINY SACHARIDY TUKY VLÁKNINA MIKRO-ŽIVINY (VITAMÍNY, MINERÁLY, ENZYMY ) VODA NAPROSTO ZÁSADNÍ

Více

Vìštìní z kávy JOHAN RICHTER. Eko-konzult

Vìštìní z kávy JOHAN RICHTER. Eko-konzult JOHAN RICHTER Eko-konzult Prvním pøínosem vìštìní z kávové sedliny je, že pomáhá lepšímu sebepoznání. Nìkteøí možná øeknou: Ale vždy já se pøece znám dobøe. Dalším pøínosem vìštìní je to, že dává lidem

Více

JAK SE ZBAVIT ALERGIE

JAK SE ZBAVIT ALERGIE MUDr. M. O. Bruker JAK SE ZBAVIT ALERGIE Pøíèiny a léèení astmatu, ekzémù, neurodermitidy, senné rýmy a vyrážek Eko-konzult Když se neví, proè pacient, který byl pùvodnì zdravý, jednoho dne na pyl reaguje

Více

Předmět: Biologie Školní rok: 2010/11 Třída: 1.L. Jméno: Dolák Patrik Datum: 4.12. Referát na téma: Jsou všechny tuky opravdu tak špatné?

Předmět: Biologie Školní rok: 2010/11 Třída: 1.L. Jméno: Dolák Patrik Datum: 4.12. Referát na téma: Jsou všechny tuky opravdu tak špatné? Jméno: Dolák Patrik Datum: 4.12 Referát na téma: Jsou všechny tuky opravdu tak špatné? Tuky se v zásadě dělí na přirozené a umělé. Rozlišují se zejména podle stravitelnosti. Nedávný průzkum renomované

Více

NEJSILNÌJŠÍ MENTÁLNÍ ANTIDEPRESIVUM

NEJSILNÌJŠÍ MENTÁLNÍ ANTIDEPRESIVUM NEJSILNÌJŠÍ MENTÁLNÍ ANTIDEPRESIVUM JAK SE STÁT ZDROJEM A AKTIVNÍM TVÙRCEM SVÉHO ŽIVOTA DRAGAN VUJOVIÈ NEJSILNÌJŠÍ MENTÁLNÍ ANTIDEPRESIVUM je skryté v klíèovém životním rozhodnutí OBSAH O autorovi... 4

Více

Civilizační choroby. Jaroslav Havlín

Civilizační choroby. Jaroslav Havlín Civilizační choroby Jaroslav Havlín Civilizační choroby Vlastnosti Nejčastější civilizační choroby Příčiny vzniku Statistiky 2 Vlastnosti Pravděpodobně způsobené moderním životním stylem (lifestyle diseases).

Více

DÙVODY: * Od roku 1900 je každoroènì KVO (kardiovaskulární onemocnìní) na 1. místì v úmrtí v USA a podobnì také v ostatních civilizovaných zemích *

DÙVODY: * Od roku 1900 je každoroènì KVO (kardiovaskulární onemocnìní) na 1. místì v úmrtí v USA a podobnì také v ostatních civilizovaných zemích * Factor Base NO DÙVODY: * Od roku 1900 je každoroènì KVO (kardiovaskulární onemocnìní) na 1. místì v úmrtí v USA a podobnì také v ostatních civilizovaných zemích * Na KVO zemøe tolik lidí, jako na dalších

Více

TVRDÁ PLENA PAVOUÈNATKA MOZEK MOZEÈEK PÁTEØNÍ MÍCHA. akciny.net

TVRDÁ PLENA PAVOUÈNATKA MOZEK MOZEÈEK PÁTEØNÍ MÍCHA. akciny.net MOZEK STEJNÌ JAKO MÍCHA TVOØÍ CENTRÁLNÍ NERVOVÝ SYSTÉM. JEDNÁ SE O VELMI SLOŽITÉ ORGÁNY, KTERÉ VYTVÁØEJÍ NERVOVÉ BUÒKY, JENŽ MAJÍ VELMI MALOU SCHOPNOST SE OBNOVOVAT. POŠKOZENOU NERVOVOU BUÒKU SE JEN MÁLOKDY

Více

ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA Z AKCE

ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA Z AKCE STÁTNÍ ZDRAVOTNÍ ÚSTAV CENTRUM PODPORY VEŘEJNÉHO ZDRAVÍ Oddělení podpory zdraví, dislokované pracoviště Praha ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA Z AKCE DEN ZDRAVÍ Termín pořádání: 22.5. 213 Místo: SZÚ Praha V rámci Dne

Více

Autor: Mgr. Lucie Baliharová. Téma: Vitamíny a minerální látky

Autor: Mgr. Lucie Baliharová. Téma: Vitamíny a minerální látky Název školy: Základní škola Dukelských bojovníků a mateřská škola, Dubenec Autor: Mgr. Lucie Baliharová Název: VY_32_INOVACE_20/09_Zdravý životní styl Téma: Vitamíny a minerální látky Číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.1355

Více

GDA navigace ve světě živin a kalorií, http://www.gda.cz/data/sharedfiles/brozura_gda.pdf, cit., 26.4. 2011

GDA navigace ve světě živin a kalorií, http://www.gda.cz/data/sharedfiles/brozura_gda.pdf, cit., 26.4. 2011 Předmět Přírodověda Třída 5. Autor Dagmar Šnajdarová Anotace Práce s textem týkající se živin a kalorií v potravinách. Soubor obsahuje 5 stran pro žáky a 4 strany pro učitele s řešením. Očekávaný výstup

Více

Pøehled úèinnosti intervencí protidrogové léèby v Evropì 6 7 9 10 11 ê á 13 1 Úèinnost, efektivita a nákladová efektivita Tabulka 1: Definice úèinnosti, efektivity a nákladové efektivity 15 1 16 2

Více

EU PENÍZE ŠKOLÁM NÁZEV PROJEKTU : MÁME RÁDI TECHNIKU REGISTRAČNÍ ČÍSLO PROJEKTU :CZ.1.07/1.4.00/21.0663

EU PENÍZE ŠKOLÁM NÁZEV PROJEKTU : MÁME RÁDI TECHNIKU REGISTRAČNÍ ČÍSLO PROJEKTU :CZ.1.07/1.4.00/21.0663 EU PENÍZE ŠKOLÁM NÁZEV PROJEKTU : MÁME RÁDI TECHNIKU REGISTRAČNÍ ČÍSLO PROJEKTU :CZ.1.07/1.4.00/21.0663 Speciální základní škola a Praktická škola Trmice Fűgnerova 22 400 04 1 Identifikátor materiálu:

Více

Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz

Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz U k á z k a k n i h y z i n t e r n e t o v é h o k n i h k u p e c t v í w w w. k o s m a s. c z, U I D : K O S 1 8 1 5 6 7 MUDr. Václava Kunová

Více

EU peníze středním školám

EU peníze středním školám EU peníze středním školám Název projektu Registrační číslo projektu Název aktivity Název vzdělávacího materiálu Číslo vzdělávacího materiálu Jméno autora Název školy Moderní škola CZ.1.07/1.5.00/34.0526

Více

DIETY, DIETY, DIETY...

DIETY, DIETY, DIETY... DIETY, DIETY, DIETY... Osmdesát procent amerických dívek zaèíná s pravidelnými dietami døíve, než dosáhnou vìku jedenácti let. Tyto dívky nastupují do toboganu, který se u mnohých již nikdy nezastaví.

Více

Mastné. kyseliny. omega-3 a omega-6. Výživa pro lepší život

Mastné. kyseliny. omega-3 a omega-6. Výživa pro lepší život SRPEN 2014 Mastné kyseliny omega-3 a omega-6 Esenciální mastné kyseliny naše tělo neumí produkovat v dostatečném množství. Podporují růst, zrak a správnou funkci mozku. & omega 3 omega 6 Mastné kyseliny

Více

Korpus fikčních narativů

Korpus fikčních narativů 1 Korpus fikčních narativů prózy z 20. let Dvojí domov (1926) Vigilie (1928) Zeměžluč oddíl (1931) Letnice (1932) prózy z 30. let Děravý plášť (1934) Hranice stínu (1935) Modrá a zlatá (1938) Tvář pod

Více

Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz

Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz U k á z k a k n i h y z i n t e r n e t o v é h o k n i h k u p e c t v í w w w. k o s m a s. c z, U I D : K O S 1 8 1 1 6 5 U k á z k a k n i h

Více

Case management se zotavujícími se uživateli návykových látek 6 7 1 1/1 O koordinaci a navigaci 9 1 1/2 Navigace pøíruèkou 10 1 11 2 2/1 Case management a jeho rùznorodé chápání 13 2 14 2 Hlavním cílem

Více

Katedra chemie FP TUL www.kch.tul.cz. Typy výživy

Katedra chemie FP TUL www.kch.tul.cz. Typy výživy Typy výživy 1. Dle energetických nároků (bazální metabolismus, typ práce, teplota okolí) 2. Dle potřeby živin (věk, zaměstnání, pohlaví) 3. Dle stravovacích zvyklostí, tradic, tělesného typu 4. Dle zdravotního

Více

Pracovní list Škrob, škrobová zrna II

Pracovní list Škrob, škrobová zrna II Pracovní list Škrob, škrobová zrna II Aktivita 2 Rozlišování škrobových zrn ve směsi Honza jde nakoupit. Má od maminky seznam. Má koupit nějaké pečivo, instantní hrachovou polévku, škrobovou moučku, hladkou

Více

VY_52_INOVACE_02_37.notebook May 21, 2014. Mateřská škola, Základní škola a Praktická škola Horní Česká 15, Znojmo.

VY_52_INOVACE_02_37.notebook May 21, 2014. Mateřská škola, Základní škola a Praktická škola Horní Česká 15, Znojmo. Mateřská škola, Základní škola a Praktická škola Horní Česká 15, Znojmo EU peníze školám Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.1044 Název projektu: Šablona číslo/název: Inovace školství V/2 Inovace

Více

Správná životospráva školáka

Správná životospráva školáka Správná životospráva školáka Co je správná životospráva Správná životospráva zahrnuje dostatečnou pohybovou aktivitu a vyvážený pestrý jídelníček. Kvalitní strava je v dětském věku velice důležitá k zajištění

Více

PŮSTEM KE ZDRAVÍ A ŠTÍHLÉ

PŮSTEM KE ZDRAVÍ A ŠTÍHLÉ 1 PŮSTEM KE ZDRAVÍ A ŠTÍHLÉ LINII Být štíhlý je přirozené, být zdravý je normální Martin Hyroš www.pustemkezdravi.cz 2 Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz U k á z k a k n i h y z i

Více

Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz

Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz U k á z k a k n i h y z i n t e r n e t o v é h o k n i h k u p e c t v í w w w. k o s m a s. c z, U I D : K O S 1 8 1 5 6 8 MUDr. Jan Piťha, CSc.

Více

Rybí tuk s rakytníkem řešetlákovým a vitamínem E. Omega-3. Exkluzivní složení založené na spojení. moderní technologie

Rybí tuk s rakytníkem řešetlákovým a vitamínem E. Omega-3. Exkluzivní složení založené na spojení. moderní technologie Rybí tuk s rakytníkem řešetlákovým a vitamínem E Exkluzivní složení založené na spojení starověkých čínských poznatků a moderní technologie Proč jsou mastné kyseliny důležité? mastné kyseliny patří do

Více

Eva Veškrnová ZDRAVÍ NENÍ NÁHODA Z OBSAHU:

Eva Veškrnová ZDRAVÍ NENÍ NÁHODA Z OBSAHU: ZDRAVÍ NENÍ NÁHODA Když jsem kvùli svému zdraví musela odejít z divadla, zùstaly mi jen vzpomínky, krásné recenze, dopisy od ctitelù a divákù, nìjaký ten videozáznam a nìkolik kilogramù situaèních fotografií.

Více

UTRPENÍ Z NADBYTKU Z OBSAHU: poradna zdravé výživy mýty a omyly

UTRPENÍ Z NADBYTKU Z OBSAHU: poradna zdravé výživy mýty a omyly UTRPENÍ Z NADBYTKU Základem jídelníèku vìtšiny lidí jsou v hospodáøsky vyspìlých zemích produkty živoèišného pùvodu; výsledkem je utrpení z nemocí zpùsobovaných nadbytkem tìchto vesmìs tuèných pokrmù na

Více

SCIENTIFIC INFORMATION

SCIENTIFIC INFORMATION SCIENTIFIC INFORMATION Svìtový potravinový problém World food problem V. JENÍÈEK Èeská zemìdìlská univerzita, Praha, Èeská republika Svìtový potravinový problém je obecnì považován za jeden z nejvýznamnìjších

Více

10 PRINCIPÙ PRO HUBNUTÍ

10 PRINCIPÙ PRO HUBNUTÍ ÈÍSLO 6 / LISTOPAD - PROSINEC 2002 ROÈNÍK VIII / 22 Kè 10 PRINCIPÙ PRO HUBNUTÍ Pøestanete-li jíst mezi hlavními jídly, každých 100 kalorií, o které tak dennì snížíte svùj pøíjem, by mohlo znamenat ztrátu

Více

SKUPINOVÌ ZA ZDRAVÍM?

SKUPINOVÌ ZA ZDRAVÍM? SKUPINOVÌ ZA ZDRAVÍM? V poslední dobì v Èeské republice získala na popularitì kniha dr. Petera J. D'Adama a Catherine Whitneyové Výživa a krevní skupiny, s podtitulem Individuální øešení diety k uchování

Více

EU peníze školám. Inovace školství. Mateřská škola, Základní škola a Praktická škola Horní Česká 15, Znojmo. Příprava pokrmů. Ing.

EU peníze školám. Inovace školství. Mateřská škola, Základní škola a Praktická škola Horní Česká 15, Znojmo. Příprava pokrmů. Ing. Mateřská škola, Základní škola a Praktická škola Horní Česká 15, Znojmo EU peníze školám Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.1044 Název projektu: Šablona číslo/název: Inovace školství V/2 Inovace

Více

Z OBSAHU: poradna zdravé výživy mýty a omyly

Z OBSAHU: poradna zdravé výživy mýty a omyly ÈÍSLO 5 / ZÁØÍ - ØÍJEN 2002 ROÈNÍK VIII / 22 Kè PÌT JAZYKÙ PRAVÉ LÁSKY Z lingvistického hlediska máme rùzné jazykové skupiny japonskou, èínskou, španìlskou, anglickou apod. Nejlépe rozumíme našemu rodnému

Více

Vážení zákazníci, dovolujeme si Vás upozornit, že na tuto ukázku knihy se vztahují autorská práva, tzv. copyright. To znamená, že ukázka má sloužit výhradnì pro osobní potøebu potenciálního kupujícího

Více

Léèba problémù spojených se zneužíváním drog: dùkazy o úèinnosti 6 7 Slovník pojmù 9 1 Dùkazy o úèinnosti Pozn. editora èeského vydání: V pùvodním originálním textu jsou používány termíny drug use treatment,

Více

JAK HUBNOUT BEZ HLADU...

JAK HUBNOUT BEZ HLADU... JAK HUBNOUT BEZ HLADU... Hlad je jedním z našich nejsilnìjších pudù; zajiš uje jak naše osobní pøežití, tak pøežití lidské rasy jako takové. Máte-li snad nìjaké pochyby o intenzitì tohoto pudu, zkuste

Více

Vážení zákazníci, dovolujeme si Vás upozornit, že na tuto ukázku knihy se vztahují autorská práva, tzv. copyright. To znamená, že ukázka má sloužit výhradnì pro osobní potøebu potenciálního kupujícího

Více

TAKÉ MÁTE SLABÉ KOSTI?

TAKÉ MÁTE SLABÉ KOSTI? TAKÉ MÁTE SLABÉ KOSTI? Nìkteøí lidé øíkají: Mléko je pøece ideálním zdrojem vápníku. A odkud se dá získat lepší bílkovina než z mléka? V USA má osteoporózu pøibližnì 15-20 miliónù lidí. 33 Osteoporóza

Více

ZDRAVÁ VÝŽIVA 2., pøepracované vydání

ZDRAVÁ VÝŽIVA 2., pøepracované vydání MUDr. Václava Kunová ZDRAVÁ VÝŽIVA 2., pøepracované vydání Vydala Grada Publishing, a.s. U Prùhonu 22, 170 00 Praha 7 tel.: +420 234 264 401, fax: +420 234 264 400 www.grada.cz jako svou 4244. publikaci

Více

Vážení zákazníci, dovolujeme si Vás upozornit, že na tuto ukázku knihy se vztahují autorská práva, tzv. copyright. To znamená, že ukázka má sloužit výhradnì pro osobní potøebu potenciálního kupujícího

Více

PO STOPÁCH VÝŽIVY DÌTÍ

PO STOPÁCH VÝŽIVY DÌTÍ ÈÍSLO 2 / BØEZEN - DUBEN 2002 ROÈNÍK VIII / 22 Kè PO STOPÁCH VÝŽIVY DÌTÍ Pøed zaèátkem sedmdesátých let 19. století byly skoro všechny dìti po celém svìtì kojeny svými matkami (anebo kojnými) a lékaøi

Více

PRACOVNÍ LIST. Byliny

PRACOVNÍ LIST. Byliny R IVP 4. 1/6 ZNÁŠ BYLINY? Pokus se vypsat co nejvíce druhù bylin do zavaøovací sklenice. Pokud si vzpomeneš na nìjakou bylinku a nevíš její název, mùžeš se jí pokusit ji i nakreslit. A BYLINY A JEJICH

Více

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 ZŠ Určeno pro Sekce Předmět Téma / kapitola Zpracoval (tým 1) U Studny, Karviná

Více

Označení materiálu: Název materiálu: Tematická oblast: Anotace: Očekávaný výstup: Klíčová slova: Metodika: Obor: Ročník: Autor: Zpracováno dne:

Označení materiálu: Název materiálu: Tematická oblast: Anotace: Očekávaný výstup: Klíčová slova: Metodika: Obor: Ročník: Autor: Zpracováno dne: ; Označení materiálu: VY_32_INOVACE_VEJPA_POTRAVINY1_03 Název materiálu: Vitamíny. Tematická oblast: Potraviny a výživa 1. ročník Anotace: Prezentace slouží k výkladu nového učiva na téma Vitamíny. Očekávaný

Více

Vážení zákazníci, dovolujeme si Vás upozornit, že na tuto ukázku knihy se vztahují autorská práva, tzv. copyright. To znamená, že ukázka má sloužit výhradnì pro osobní potøebu potenciálního kupujícího

Více

Vážení zákazníci, dovolujeme si Vás upozornit, že na tuto ukázku knihy se vztahují autorská práva, tzv. copyright. To znamená, že ukázka má sloužit výhradnì pro osobní potøebu potenciálního kupujícího

Více

RIZIKOVÉ ŽIVINY VE VÝŽIVĚ DĚTÍ ZE STUDIÍ SPOLEČNOSTI PRO VÝŽIVU P.TLÁSKAL

RIZIKOVÉ ŽIVINY VE VÝŽIVĚ DĚTÍ ZE STUDIÍ SPOLEČNOSTI PRO VÝŽIVU P.TLÁSKAL RIZIKOVÉ ŽIVINY VE VÝŽIVĚ DĚTÍ ZE STUDIÍ SPOLEČNOSTI PRO VÝŽIVU P.TLÁSKAL STUDIE K HODNOCENÍ NUTRIČNÍCH FAKTORŮ U ZDRAVÝCH JEDINCŮ 1) Rok 2007 proběhla studie (Praha,Brno) a) 1087 dětí ve věku 4-6 let

Více

Stravování sestry v třísměnném a nepřetržitém provozu. Danuše Hrbková nutriční terapeutka

Stravování sestry v třísměnném a nepřetržitém provozu. Danuše Hrbková nutriční terapeutka Stravování sestry v třísměnném a nepřetržitém provozu Danuše Hrbková nutriční terapeutka Směnný provoz narušení cirkadiánního rytmu dopad na zdraví člověka vyšší riziko koronárního postižení nárůst hladiny

Více

VYTÁPÌNÍ NETRDIÈNÍMI ZDROJI TEPL JROSLV DUFK Praha 2003 Jaroslav Dufka VYTÁPÌNÍ NETRDIÈNÍMI ZDROJI TEPL Bez pøedchozího písemného svolení nakladatelství nesmí být kterákoli èást kopírována nebo rozmnožována

Více

na evropských burzách pohotové zboží

na evropských burzách pohotové zboží PF 2015 Tato informace, zachycující statistické údaje od øíjna do prosince 2014, bohužel potvrzuje naše spíše pesimistické odhady, které jsme uveøejnili v minulých dvou èíslech našich novin. Cena pšenice

Více

5.1 Øízení o žádostech týkajících se mezinárodních ochranných známek pøihlašovatelù z Èeské republiky

5.1 Øízení o žádostech týkajících se mezinárodních ochranných známek pøihlašovatelù z Èeské republiky 30 5.1 Øízení o žádostech týkajících se mezinárodních ochranných známek pøihlašovatelù z Èeské republiky Prùzkumový pracovník vyøizuje žádosti o mezinárodní zápis ochranných známek pøihlašovatelù, pro

Více

Název: Zdravý životní styl 2

Název: Zdravý životní styl 2 Název: Zdravý životní styl 2 Výukové materiály Autor: Mgr. Blanka Machová Název školy: Gymnázium Jana Nerudy, škola hl. města Prahy Předmět, mezipředmětové vztahy: Biologie Ročník: 4. a 5. (2. a 3. vyššího

Více

Chemické složení rybího těla

Chemické složení rybího těla Chemické složení rybího těla Produkce ryb (2001) 24,7 tisíc tun (20,1 tis. t odchovaných, 4,6 tis. tun odlovených na udici) Spotřeba ryb v ČR 4,6-5,4 kg, sladkovodní ryby 0,9-1,1 kg Průměrná celosvětová

Více

Racionální výživa. Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové

Racionální výživa. Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové Racionální výživa Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové Racionální výživa Odpovídá potřebám co do kvality i kvantity Primární prevence Z vědeckých poznatků a zvyklostí jednotlivých zemí Proto jsou

Více

Pavel Kras EXCEL pro pokroèilé Praktická pøíruèka pro potøeby sekretáøek, asistentù, úèetních, administrativních pracovníkù a studentù pøíslušných oborù Pøedpokládá základní znalost práce s PC a s Excelem

Více

Vážení zákazníci, dovolujeme si Vás upozornit, že na tuto ukázku knihy se vztahují autorská práva, tzv. copyright. To znamená, že ukázka má sloužit výhradnì pro osobní potøebu potenciálního kupujícího

Více

Výživa zdravých a chronicky nemocných dětí v 21.století. Hrstková H.

Výživa zdravých a chronicky nemocných dětí v 21.století. Hrstková H. Výživa zdravých a chronicky nemocných dětí v 21.století Hrstková H. Česká republika přední místo na světě ve výskytu kardiovaskulárních chorob Nejčastější příčina úmrtí Budoucí vývoj zdraví - ovlivňován

Více

Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz

Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz doc. MUDr. Jiøí Beran a kolektiv LÉKAØSKÁ PSYCHOLOGIE V PRAXI Vydala Grada Publishing, a.s. U Prùhonu 22, 170 00 Praha 7 tel.: +420 220 386 401,

Více

ZDRAVÁ VÝŽIVA PRO KAŽDÝ DEN Fórumzdravé výživy

ZDRAVÁ VÝŽIVA PRO KAŽDÝ DEN Fórumzdravé výživy MUDr. Jan Piťha, CSc. prof. Ing. Rudolf Poledne, CSc. a kolektiv FÓRUM ZDRAVÉ VÝŽIVY ZDRAVÁ VÝŽIVA PRO KAŽDÝ DEN Fórumzdravé výživy Autorský kolektiv: doc. Ing. Jana Dostálová, CSc. doc. MUDr. Pavel Kohout,

Více

Vzdělávací materiál projektu Zlepšení podmínek výuky v ZŠ Sloup

Vzdělávací materiál projektu Zlepšení podmínek výuky v ZŠ Sloup Kód: Vzdělávací materiál projektu Zlepšení podmínek výuky v ZŠ Sloup Název vzdělávacího materiálu Výživa Živiny Anotace Pracovní list týkající se základních a dalších druhů živin důležitých pro organismus,

Více

Úvodní slovo pøedsedy

Úvodní slovo pøedsedy Výroèní zpráva Obèanské sdružení K srdci klíè Úvodní slovo pøedsedy Vážení pøátelé, kolegové, ètenáøi této výroèní zprávy Dokument, který právì držíte v rukou, popisuje události, které ovlivnily èinnost

Více

Zaèínáme hrát Souèástí hry je herní deska (japonsky goban) se ètvercovou sítí 19 19. Pro zaèáteèníky

Zaèínáme hrát Souèástí hry je herní deska (japonsky goban) se ètvercovou sítí 19 19. Pro zaèáteèníky PRAVIDLA GO Japonské slovo go znamená sílu, tvrdost, protiúder. GO je 4000 let stará, pùvodnì èínská, stolní hra pro dva hráèe. Pøed více než 1300 lety se rozšíøila do Japonska, kde byla její pravidla

Více

JAK PROTI RAKOVINÌ? Z OBSAHU:

JAK PROTI RAKOVINÌ? Z OBSAHU: JAK PROTI RAKOVINÌ? Koneènì je vìda o výživì na stopì dlouho tušené souvislosti mezi výživou a rakovinou. Rakovina je druhou nejèastìjší pøíèinou ú- mrtí u nás, každý ètvrtý z nás na ni nìkdy ve svém životì

Více

RIZIKOVÉ ŽIVINY VE VÝŽIVĚ DĚTÍ ZE STUDIÍ SPOLEČNOSTI PRO VÝŽIVU P.TLÁSKAL

RIZIKOVÉ ŽIVINY VE VÝŽIVĚ DĚTÍ ZE STUDIÍ SPOLEČNOSTI PRO VÝŽIVU P.TLÁSKAL RIZIKOVÉ ŽIVINY VE VÝŽIVĚ DĚTÍ ZE STUDIÍ SPOLEČNOSTI PRO VÝŽIVU P.TLÁSKAL STUDIE K HODNOCENÍ NUTRIČNÍCH FAKTORŮ U ZDRAVÝCH JEDINCŮ 1) Rok 2007 proběhla studie (Praha,Brno) a) 1087 dětí ve věku 4-6 let

Více

Antonín Kamarýt Opakujeme si MATEMATIKU 3 doplnìné vydání Pøíprava k pøijímacím zkouškám na støední školy Pøíruèka má za úkol pomoci ètenáøùm pøipravit se k pøijímacím zkouškám na støední školu Pøíruèka

Více

METODIKA N 4 Jak ve kole vytvoøit zdravìj í prostøedí

METODIKA N 4 Jak ve kole vytvoøit zdravìj í prostøedí METODIKA N 4 Jak ve škole vytvoøit zdravìjší prostøedí Pøíruèka o efektivní školní drogové prevenci à Obsah Úvodní slovo ministrynì školství, mládeže a tìlovýchovy Ètenáøùm à K èeskému vydání Úvod Cíl

Více

TAJEMSTVÍ ZDRAVÍ a MLÁDÍ

TAJEMSTVÍ ZDRAVÍ a MLÁDÍ Ernest Günter TAJEMSTVÍ ZDRAVÍ a MLÁDÍ Eko konzult Z mé obsáhlé zdravotnické literatury je Život bez chorob to nejlepší. Anita Schrodt, Pörtschach Vaše knížka je to nejlepší, co jsem za svého ètyøicetiletého

Více

BABYSENSE II NÁVOD K POUŽITÍ

BABYSENSE II NÁVOD K POUŽITÍ BABYSENSE II NÁVOD K POUŽITÍ Babysense II je na obsluhu nenároèný pøístroj urèený pro použití v domácnostech i zdravotnických zaøízeních vhodný pro v zásadì zdravé kojence, vyjma kojencù s vysokým rizikem

Více

e-mailmap Manažerský nástroj pro analýzu mailové komunikace firemních týmù a neformálních skupin

e-mailmap Manažerský nástroj pro analýzu mailové komunikace firemních týmù a neformálních skupin 21. 12. 2014 Cílem VaV projektu LF13030 - Optimalizace výkonnosti pracovních týmù s využitím SW nástrojù pro analýzu sociálních a profesních vztahù v podnikových sítích (2013-2015, MSM/LF) - zkrácenì TeamNET

Více

ČERVEN 2014. Jídlo. energie

ČERVEN 2014. Jídlo. energie ČERVEN 2014 Jídlo a energie Záměna nezdravých, rychlých pochoutek jako jsou čokoládové tyčinky, šumivé nápoje a kofein za potraviny, které poskytují přirozenou vzpruhu Výživa pro lepší život Jídlo a energie

Více

Obèanské sdružení Vesmír VÝROÈNÍ ZPRÁVA 2008. Obsah výroèní zprávy

Obèanské sdružení Vesmír VÝROÈNÍ ZPRÁVA 2008. Obsah výroèní zprávy Obèanské sdružení Vesmír VÝROÈNÍ ZPRÁVA 2008 Obsah výroèní zprávy 1. Úvodem k èinnosti OS 2. Vznik a poslání OS 3. Rada OS 4. Aktivity v roce 2008 5. Podìkování dárcùm 6. Kontaktní údaje 7. Závìr 1. Slovo

Více

Moderní odborníci na výživu věří, že plody jujuby jsou bohaté na vitamíny a mají vysokou nutriční a medicínskou hodnotu.

Moderní odborníci na výživu věří, že plody jujuby jsou bohaté na vitamíny a mají vysokou nutriční a medicínskou hodnotu. Datlový sirup TIENS Datlový sirup Čínští lékaři věří, že Jujuba Udržuje lidi fit Doplňuje energii Posiluje játra, slezinu a žaludek Vyživuje krev Zklidňuje nervy Moderní odborníci na výživu věří, že plody

Více

Nabídka laboratoře AXIS-CZ Hradec Králové s.r.o. pro samoplátce

Nabídka laboratoře AXIS-CZ Hradec Králové s.r.o. pro samoplátce Nabídka laboratoře AXIS-CZ Hradec Králové s.r.o. pro samoplátce 1) Riziko srdečně cévního onemocnění Hlavní příčinou úmrtí v Evropě jsou kardiovaskulární (srdečně-cévní) onemocnění. Mezi tato onemocnění

Více

ZHODNOCENÍ STÁVAJÍCÍHO JÍDELNÍČKU

ZHODNOCENÍ STÁVAJÍCÍHO JÍDELNÍČKU ZHODNOCENÍ STÁVAJÍCÍHO JÍDELNÍČKU Příjem - Potraviny jednotlivě 10.4.2011-16.4.2011 Datum Název Množství Energetický Sacharidy Jednoduché Vláknina (g) Bílkoviny Živočišné Rostlinné Tuky Živočišné Rostlinné

Více

VYUŽITÍ TERMOVIZE U PACIENTÙ S REVMATOIDNÍ ARTRITIDOU

VYUŽITÍ TERMOVIZE U PACIENTÙ S REVMATOIDNÍ ARTRITIDOU VYUŽITÍ TERMOVIZE U PACIENTÙ S REVMATOIDNÍ ARTRITIDOU Z. Horáková Èeské vysoké uèení technické v Praze, Fakulta biomedicínského inženýrství Abstrakt Práce se zabývá termovizním mìøením pacientù, kteøí

Více

se níže uvedeného dne mìsíce a roku ve smyslu ustanovení 685 a násl. obèanského zákoníku domluvili na této smlouvì o nájmu bytu: I Pøedmìt nájmu

se níže uvedeného dne mìsíce a roku ve smyslu ustanovení 685 a násl. obèanského zákoníku domluvili na této smlouvì o nájmu bytu: I Pøedmìt nájmu Smluvní strany Jméno a pøíjmení: Trvalé bydlištì: Rodné èíslo: Èíslo OP: dále jen pronajímatel, na stranì jedné a Jméno a pøíjmení: Trvalé bydlištì: Rodné èíslo: Èíslo OP: dále jen nájemce, na stranì druhé

Více

HOTELOVÁ ŠKOLA Školní rok 2014/2015

HOTELOVÁ ŠKOLA Školní rok 2014/2015 PRVNÍ SOUKROMÁ HOTELOVÁ ŠKOLA Školní rok 2014/2015 STUDIUM PRO ABSOLVENTY ZÁKLADNÍ ŠKOLY Studijní obor 65-42 - M/01 HOTELNICTVÍ KDO JSME První soukromá hotelová škola, spol. s r. o. má dlouholetou tradici,

Více

Ukazka knihy z internetoveho knihkupectvi www.kosmas.cz

Ukazka knihy z internetoveho knihkupectvi www.kosmas.cz Ukazka knihy z internetoveho knihkupectvi www.kosmas.cz Vìnováno památce mých prarodièù, paní Antonie Švejnarové a pana Františka Švejnara, violoncellisty, po nìmž jsem zdìdila lásku k hudbì, která mì

Více

PÁR GRAMÙ PREVENCE Z OBSAHU:

PÁR GRAMÙ PREVENCE Z OBSAHU: 2002 ROÈNÍK VIII / 22 Kè PÁR GRAMÙ PREVENCE Z OBSAHU: CUKROVKA A STRAVA...2 RAKOVINA VAJEÈNÍKÙ...4 CHLÉB NÁŠ VEZDEJŠÍ...6 TÉMA: VITAMÍN B-12...8 DEPRESE V ÚZKÝCH...10 OPUSTÍ OTCE I MATKU...12 KAPESNÍ MONSTRUM...14

Více

Nadváha a obezita u dětí. PaedDr. & Mgr. Hana Čechová

Nadváha a obezita u dětí. PaedDr. & Mgr. Hana Čechová Nadváha a obezita u dětí PaedDr. & Mgr. Hana Čechová Kdysi převládal názor, že tlusté dítě je zdravé dítě. Dnes je zřejmé, že dětská obezita je spojená se závažnými zdravotními problémy, přičemž některé

Více

ALKOHOL, pracovní list

ALKOHOL, pracovní list ALKOHOL, pracovní list Mgr. Michaela Holubová Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Michaela Holubová. ALKOHOL V naší kultuře se alkohol pojímá jako tzv. sociální pití. Je

Více

Vážení zákazníci, dovolujeme si Vás upozornit, že na tuto ukázku knihy se vztahují autorská práva, tzv. copyright. To znamená, že ukázka má sloužit výhradnì pro osobní potøebu potenciálního kupujícího

Více

ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA Z AKCE

ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA Z AKCE STÁTNÍ ZDRAVOTNÍ ÚSTAV CENTRUM PODPORY VEŘEJNÉHO ZDRAVÍ Oddělení podpory zdraví, dislokované pracoviště Praha ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA Z AKCE DEN ZDRAVÍ Termín pořádání :.5. 213 Objednavatel: Centrum sociální

Více

KOTVA CZ.1.07/1.4.00/21.3537

KOTVA CZ.1.07/1.4.00/21.3537 KOTVA CZ.1.07/1.4.00/21.3537 Identifikátor materiálu Anotace Autor Jazyk EU: PRIR - 48 Pracovní list seznámí žáky s jednotlivými složkami potravy. Mgr. Kateřina Vanýsková Čeština Vzdělávací oblast Člověk

Více