5.1.1 DAŇOVÁ EVIDENCE NEPLÁTCE DPH DAŇOVÁ EVIDENCE PLÁTCE DPH POVINNOSTI PLÁTCE DPH, VÝHODY A NEVÝHODY

Transkript

1

2 OBSAH ÚVODNÍ SLOVO PRÁVNÍ FORMY PODNIKÁNÍ FYZICKÉ A PRÁVNICKÉ OSOBY CO ZVAŢUJEME PŘED ZALOŢENÍM PODNIKATELSKÉHO SUBJEKTU: POROVNÁNÍ JEDNOTLIVÝCH PRÁVNÍCH FOREM: OSOBY SAMOSTATNĚ VÝDĚLEČNĚ ČINNÉ OSVČ FO PODNIKAJÍCÍ NA ZÁKLADĚ ŢIVNOSTENSKÉHO NEBO JINÉHO OPRÁVNĚNÍ SDRUŢENÍ FO BEZ PRÁVNÍ SUBJEKTIVITY TICHÉ SPOLEČENSTVÍ VEŘEJNÁ OBCHODNÍ SPOLEČNOST KOMANDITNÍ SPOLEČNOST SPOLEČNOST S RUČENÍM OMEZENÝM NEJROZŠÍŘENĚJŠÍ FORMA PODNIKÁNÍ PO AKCIOVÁ SPOLEČNOST DRUŢSTVO ŢIVNOSTI DEFINICE ŢIVNOSTI PODMÍNKY PRO PROVOZOVÁNÍ ŢIVNOSTI ROZDĚLENÍ ŢIVNOSTÍ VYDÁNÍ ŢIVNOSTENSKÉHO OPRÁVNĚNÍ PŘEKÁŢKY PROVOZOVÁNÍ ŢIVNOSTI POSTUP PŘI ZAKLÁDÁNÍ ŢIVNOSTI, ZÁNIK ŢIVNOSTI POSTUPNÉ KROKY PŘI ZALOŢENÍ ŢIVNOSTI: ZÁNIK ŢIVNOSTENSKÉHO OPRÁVNĚNÍ FINANČNÍ GRAMOTNOST PODNIKATELE PODNIKATELSKÝ PLÁN A ZDROJE FINANCOVÁNÍ ZAKLADATELSKÝ ROZPOČET ROZPOČET POTŘEBY STARTOVNÍHO KAPITÁLU ZAKLADATELSKÝ ROZPOČET A JEHO STRUKTURA PODNIKATELSKÝ PLÁN ZÁSADY ZPRACOVÁNÍ PODNIKATELSKÉHO PLÁNU PŘÍPRAVA A STRUKTURA PODNIKATELSKÉHO PLÁNU ZDROJE FINANCOVÁNÍ PODNIKATELSKÉ ČINNOSTI VLASTNÍ ZDROJE FINANCOVÁNÍ CIZÍ ZDROJE FINANCOVÁNÍ DALŠÍ FORMY FINANCOVÁNÍ FINANČNÍ GRAMOTNOST PODNIKATELE, ZÁKLADNÍ ORIENTACE V PROBLEMATICE DAŇOVÉ EVIDENCE A DANÍ DAŇOVÁ EVIDENCE

3 5.1.1 DAŇOVÁ EVIDENCE NEPLÁTCE DPH DAŇOVÁ EVIDENCE PLÁTCE DPH POVINNOSTI PLÁTCE DPH, VÝHODY A NEVÝHODY POVINNOSTI PLÁTCE DPH SAZBY DPH, VÝPOČET DPH ODVOD DANĚ Z PŘÍJMU -PAUŠÁLNÍ VÝDAJE PROCENTEM JAK UPLATNIT VÝDAJE ZA AUTO SOCIÁLNÍ A ZDRAVOTNÍ POJIŠTĚNÍ OSOB SAMOSTATNĚ VÝDĚLEČNĚ ČINNÝCH (OSVČ) SOCIÁLNÍ POJIŠTĚNÍ A DŮCHODOVÉ ZABEZPEČENÍ ZDRAVOTNÍ POJIŠTĚNÍ OSVČ DOHODA O PROVEDENÍ PRÁCE DAŇOVÉ PŘIZNÁNÍ KROK ZA KROKEM ETIKA V PODNIKÁNÍ ZNALOSTI A DOVEDNOSTI PODMIŇUJÍCÍ PODNIKÁNÍ V OBORU ZEDNICTVÍ, ZÁMEČNICTVÍ CHARAKTERISTIKA ŘEMESELNÝCH ŢIVNOSTÍ ZÁKLADNÍ PŘÍPRAVA NA PROFESI NÁPLŇ ŘEMESLNÉ ŢIVNOSTI OBORU ZEDNICTVÍ PROBLÉMY PODNIKÁNÍ V OBORU FINANČNÍ GRAMOTNOST ŘEMESLNÍKA STANOVENÍ CENY MATERIÁLU, REŢIJNÍCH NÁKLADŮ A ZISKU OBECNÝ KALKULAČNÍ VZOREC PŘÍPADOVÁ STUDIE Z OBORU ZEDNICTVÍ JEDNODUCHÁ ZAKÁZKA A JEJÍ PROPOČET PŘÍPADOVÁ STUDIE Z OBORU ZÁMEČNÍK JEDNODUCHÁ ZAKÁZKA A JEJÍ PROPOČET ZÁVĚREČNÉ SLOVO AUTORA VĚDOMOSTNÍ TEST GLOSÁŘ POUŢITÁ LITERATURA... CHYBA! ZÁLOŢKA NENÍ DEFINOVÁNA.9 3

4 ÚVODNÍ SLOVO Jestliţe je cílem tohoto učebního textu seznámit ţáky s tím základním, co by měli znát, neţ se pustí do samostatného podnikání, je třeba začít na obecné úrovni znalostí a postupně Vás seznamovat s tím základním, co potřebujete vědět do začátků podnikání. Domnívám se, ţe po pečlivém prostudování bude pro Vás cesta začínajícího podnikatele daleko snazší a jednodušší a přeji vám při zvládání studia hodně úspěchů. Pro názornou orientaci z hlediska setřídění národního hospodářství na jednotlivé subjekty rozeznáváme čtyři pohledy na jeho členění (viz obr.1): Ziskový a neziskový sektor; Domácnosti, firmy, stát; Fyzické a právnické osoby; Jednotlivé konkrétní právní formy subjektů. obr. 1 Neţ začnu rozebírat jednotlivé konkrétní právní formy podnikání, chtěla bych upozornit na to, ţe veškeré právní stránky podnikání se týkají právních zákonů, které podléhají neustálým novelám a změnám, proto doporučuji: naučte se pracovat s internetovými zdroji informací, např. webové stránky ministerstva vnitra a financí. Na mnohé z nich se budu odkazovat i v tomto učebním textu. 4

5 1 PRÁVNÍ FORMY PODNIKÁNÍ CÍLE: Po prostudování této kapitoly budete schopni: rozlišit veškeré právní formy podnikání v ČR; popsat faktory, které jsou rozhodující při volbě konkrétního právního subjektu; shrnout a popsat výhody a nevýhody jednotlivých právních forem. 1.1 FYZICKÉ A PRÁVNICKÉ OSOBY Mezi právní formy podnikání patří fyzické a právnické osoby. Vysvětleme si v úvodu pojmy fyzická osoba a právnická osoba. Pod pojmem fyzická osoba si představujeme jednoho konkrétního člověka se všemi jeho právy a povinnostmi, pod pojmem právnická osoba si představíme nejčastěji společnost několika lidí, která je oprávněna vstupovat do právních vztahů a jednat svým jménem. Do kategorie fyzických osob patří: Podnikatelé ţivnosti, podnikající na základě ţivnostenského zákona na základě ţivnostenského oprávnění (ţivnostenský list, koncese); Zaměstnanci osoby schopné vstupovat do různých pracovněprávních vztahů se svými zaměstnavateli (vycházejí se zákoníku práce, především nejčastější klasický pracovní poměr). FO se zapisují do obchodního rejstříku buď na vlastní ţádost nebo povinně. Občanský zákoník umoţňuje formu tzv. sdruţení fyzických osob, které řeší formu smluvní podnikatelské spolupráce. 5

6 Podnikání právnických osob: a) osobní společnosti; b) kapitálové společnosti; c) druţstva. Osobní společnosti zde se předpokládá osobní účast podnikatele na řízení společnosti a zpravidla neomezené ručení společníků za závazky společnosti. 1. veřejná obchodní společnost (zkratka v. o. s. nebo veř. obch. spol.); 2. komanditní společnost (zkratka k. s. nebo kom. spol.). Kapitálové společnosti společníci zakladatelé mají pouze povinnost vnést vklad, jejich ručení za závazky společnosti je buď omezené nebo ţádné. společnost s ručením omezeným (zkratka s. r. o. nebo spol. s r.o.); akciová společnost (zkratka akc. spol. nebo a. s.); druţstva. Kritéria volby právní formy U a. s Kč ( Kč ) Minimální velikost základního kapitálu U společnosti s r.o Kč U komanditní společnosti je minimální vklad komanditisty Kč obr ,-Kč 1.2 CO ZVAŢUJEME PŘED ZALOŢENÍM PODNIKATELSKÉHO SUBJEKTU: 1. počet osob potřebných k zaloţení (budu podnikat sám nebo s někým); 2. obtíţnost zaloţení (formality se zaloţením, výdaje spojené se zaloţením); 3. míru právní regulace činnosti (nejvíce u a. s., nejméně u samostatných FO); 4. zastupování podnikatelského subjektu navenek; 5. ručení podnikatele za závazky vzniklé podnikáním; 6. rozsah plánovaných podnikatelských aktivit; 7. obor činnosti; 6

7 8. míru vlastní angaţovanosti a odpovědnosti; 9. míru zdanění vytvořeného zisku (daníme jako FO nebo PO); 10. povinný audit účetní závěrky a poţadavky na vedení účetnictví daňová evidence (DE) nebo podvojné účetnictví (PDÚ); 11. povinnost zveřejňování údajů z účetní závěrky v obchodním rejstříku; 12. flexibilitu právní formy a obtíţnost případné transformace na jinou právní formu, povinnosti při přerušení či ukončení činnosti podnikatele. 1.3 POROVNÁNÍ JEDNOTLIVÝCH PRÁVNÍCH FOREM: Osoby samostatně výdělečně činné OSVČ FO podnikající na základě ţivnostenského nebo jiného oprávnění Výhody: minimum formálně-právních povinností; velmi nízké správní výlohy nutné pro zaloţení; podnikání lze zahájit hned po ohlášení; případné změny probíhají poměrně rychle; menší (většinou) počáteční kapitál; samostatnost a volnost při rozhodování; jednoduché přerušení či ukončení činnosti; lze zvolit DE nebo PDÚ (pokud není FO zapsána v obchodním rejstříku); moţnost uplatnit výdaje pro zjištění dílčího základu daně z podnikání tzv. paušální částkou je-li výhodnější (o paušálních výdajích více v kapitole 7); zisk z podnikání je zdaněn daní z příjmu FO (v tomto případě je moţno uplatnit nezdanitelné částky a jiné odpočitatelné poloţky); 7

8 lze přizvat osobu ţijící ve společné domácnosti s podnikatelem jako spolupracující osobu a přerozdělit na ni kromě pracovních povinností také část příjmů a výdajů z podnikání a vyuţít tak moţnost daňové úspory; sazba daně z příjmu je niţší neţ u PO. Nevýhody: vysoké riziko vyplývající z neomezeného ručení majetkem podnikatele; moţné finanční problémy v podnikání se mohou projevit v rodině, osobním ţivotě podnikatele; vysoké poţadavky na odborné i ekonomické znalosti podnikatele; podnikatel kromě podnikání musí vést i nezbytnou administrativu; omezený přístup k bankovním úvěrům; v obchodních stycích můţe působit jako malý či méněcenný partner ; z podnikání se platí pojistné na zdravotní a sociální pojištění (tyto nelze započítat do výdajů); nemusí být zaručena kontinuita (nepřetrţité trvání) podnikání. Zahraniční FO s bydlištěm mimo území ČR mohou podnikat v podstatě za stejných podmínek jako občané ČR. Po zahraniční fyzickou osobu, která v zahraničí nepodniká, musí mít k účelu podnikání povolen pobyt na území ČR. Tato povinnost se nevztahuje na občany členského státu EU a na občany státu, se kterým má ČR uzavřenou dohodu, která takové omezení nepřipouští Sdruţení FO bez právní subjektivity Upravuje občanský zákoník č. 40/1964 Sb. v aktuálním znění. Sepsáním smlouvy o sdruţení FO nevzniká samostatný právní subjekt. Sdruţení jako takové nemůţe vstupovat do ţádných obchodních ani právních vztahů. Členové sdruţení by měli jednat navenek vţdy vlastním jménem nebo jako zmocněnci ostatních účastníků, jejich ručení za závazky vzniklé z činnosti zůstává neomezené. Výhody: jednoduchost vzniku (smlouva nemusí být písemná); nezapisuje se do obchodního rejstříku; vyuţívá synergický efekt skupiny (součinnost, spolupráce); zpravidla rovnoprávné postavení členů; jednoduchost ve vystoupení člena ze sdruţení; sdruţování finančních prostředků a podnikatelských zkušeností; 8

9 moţné úspory reţijních nákladů (nájem kanceláře, dílny, vybavení ); příjmy a výdaje z podnikání lze na účastníky sdruţení přerozdělovat v dohodnutém poměru. Nevýhody: problematické vlastnické vztahy u vkladů a společně nabytého majetku; mohou vznikat neshody při změnách osob účastníků nebo při vypořádání v souvislosti s ukončením smlouvy o sdruţení; zaloţeno na velké důvěře a solidaritě, moţný konflikt zájmů; moţný střet se zákonem na ochranu hospodářské soutěţe; snadné překročení limitu pro povinnou platbu DPH (sčítá se obrat všech členů sdruţení) Tiché společenství Rovněţ zde nevzniká právní subjekt. Smlouvou o tichém společenství se zavazuje tichý společník poskytnout podnikateli určitý vklad a podílet se jím na jeho podnikání a podnikatel se zavazuje k vyplacení části zisku. Jedná se o čistý zisk po odečtení povinného přídělu do rezervního fondu, je-li podnikatel povinen tento fond vytvářet. Ve smlouvě o tichém společenství musí být dohodnut stejný rozsah účasti tichého společníka na zisku a ztrátě. Smlouva musí být písemná! Výhody z pohledu tichého společníka: účast tichého společníka se nezapisuje do obchodního rejstříku; není ţádné omezení počtu tichých společníků; tichý společník můţe nahlíţet do účetních knih; tichý společník se nemusí účastnit ztráty z podnikání nebo jen do výše svého vkladu; podíl na zisku tvoří samostatný základ daně, nevstupuje do celkového základu daně. 9

10 Nevýhody z pohledu tichého společníka: tichý společník nemá oprávnění podílet se na řízení; dojde-li ke zveřejnění jména tichého společníka, ručí tento za závazky podnikatele v plné výši; podíl společníka na čistém zisku je zdaněn sráţkovou daní 15 %, přičemţ zisk je jiţ jednou zdaněn Veřejná obchodní společnost Jedná se o osobní společnost, ve které alespoň dvě osoby podnikají pod společnou firmou a ručí za závazky společně a nerozdílně celým svým majetkem. Společníkem můţe být právnická i fyzická osoba. FO musí splňovat všeobecné podmínky provozování ţivnosti. Zisk se dělí mezi společníky rovným dílem. Statutárním orgánem jsou všichni společníci, společenskou smlouvou lze stanovit jinak. Výhody: není nutný počáteční kapitál; neomezené ručení společníků je garancí image společnosti; celkem jednoduché vystoupení společníka ze společnosti; dobrý přístup k cizímu kapitálu; zisk společníka nepodléhá dani z příjmů PO, ale je celý rozdělen mezi společníky a zdaněn daní z příjmů FO (15 %). Nevýhody: neomezené ručení společníků přinášející moţná osobní rizika; z důvodu vysokého osobního rizika mohou vznikat konflikty; musí být minimálně dva společníci; 10

11 pro společníky platí zákaz konkurence; společnost lze zaloţit pouze za účelem podnikání; problémy při zániku společníka; v případě vysokých zisků jsou vysoké odvody na pojistné sociálního pojištění Komanditní společnost Jedná se o osobní společnost smíšeného typu. Jeden nebo více společníků ručí za závazky společnosti do výše svého nesplaceného vkladu (komanditisté) a jeden nebo více společníků celým svým majetkem (komplementáři). Komplementářem můţe být jenom osoba, která splňuje všeobecné podmínky k ţivnostenskému podnikání. Obsahuje-li název společnosti jméno komanditisty, ručí tento za závazky společnosti jako komplementář. Statutárním orgánem společnosti jsou komplementáři. Výhody: není nutný velký počáteční kapitál; komanditista musí vloţit minimálně Kč; pro komanditisty neplatí zákaz konkurence; zisk se dělí podle podmínek společenské smlouvy; komanditista je oprávněn nahlíţet do účetních knih a zmocnit auditora ke kontrole účetní závěrky; zisk se dělí podle společenské smlouvy mezi komplementáře a komanditisty; za určitých podmínek se můţe společnost změnit bez likvidace na v. o. s. Nevýhody: administrativně náročnější vznik nutno sepsat společenskou smlouvu; neomezené ručení komplementářů; podíl na zisku je u komanditistů zdaněn daní z příjmu PO a při vyplácení je ještě zdaněn sráţkovou daní; 11

12 moţný vznik rozporů mezi prioritami komanditistů a komplementářů; ke změně společenské smlouvy je nutný souhlas obou spoluvlastníků Společnost s ručením omezeným nejrozšířenější forma podnikání PO. Základní kapitál společnosti je tvořen vklady společníků. Společníci ručí za závazky společnosti ve výši nesplacených vkladů, dokud není splacení vkladů v plné výši společníky realizováno a zapsáno v obchodním rejstříku. Společnost odpovídá za porušení závazků celým svým majetkem. Společnost můţe zaloţit jedna osoba, maximálně můţe mít 50 společníků. Jedna FO můţe být společníkem nejvýše tří společností s r.o. Základní kapitál musí činit alespoň Kč, přičemţ minimální výše vkladu jednoho společníka je Kč. Společnost musí vytvářet rezervní fond. Základním dokumentem je společenská smlouva. Nejvyšším orgánem je valná hromada, statutárním orgánem jednatel. Výhody: omezené ručení společníků; zákaz konkurence platí pro jednatele, na společníky ho lze rozšířit společenskou smlouvou; pro přijetí velké části rozhodnutí není nutný souhlas všech společníků; do společnosti lze vloţit i nepeněţitý vklad; vklad lze splatit ve lhůtě pěti let (před podáním návrhu na zápis do obchodního rejstříku musí být splaceno 30 % kaţdého vkladu, v úhrnné výši všech vkladů alespoň Kč); lze ustanovit kontrolní orgán dozorčí radu; vyplacené podíly na zisku společníkům FO nepodléhají pojistnému sociálního pojištění; polovinu daně sraţené z vyplácených podílů na zisku lze uplatnit jako slevu na dani společnosti. Nevýhody: nutný počáteční kapitál; administrativně náročnější zaloţení a chod společnosti; sloţitější vystoupení ze společnosti; v očích obchodních partnerů je méně důvěryhodná; zisk společnosti je zdaněn daní z příjmů PO; vyplacené podíly na zisku jsou zdaněny sráţkovou daní. 12

13 1.3.7 Akciová společnost Základní kapitál a. s. je rozvrţen na určitý počet akcií o stanovené jmenovité hodnotě. Společnost odpovídá za závazky celým svým majetkem. Akcionář neručí za závazky společnosti. A. s. můţe být zaloţena jednou PO nebo dvěma či více zakladateli. Základní kapitál zaloţené bez veřejné nabídky akcií musí činit alespoň Kč, s veřejnou nabídkou akcií alespoň 20 mil. Kč. Základním dokumentem jsou stanovy. Nejvyšším orgánem je valná hromada, statutárním orgánem představenstvo, dozorem nad výkonem společnosti dohlíţí dozorčí rada (nejméně tříčlenné). Výhody: akcionáři neručí za závazky společnosti; velmi dobře je vnímaná obchodními partnery solidnost a stabilita; dobrý přístup ke kapitálu; polovinu daně sraţené z vyplácených dividend lze uplatnit jako slevu na dani společnosti; vyplácené dividendy nepodléhají pojistnému sociálního pojištění. Nevýhody: nutný vysoký základní kapitál; velmi komplikovaná a omezující právní úprava; administrativně náročné zaloţení a řízení společnosti; nelze zaloţit jednou FO; nutnost ověření účetní závěrky auditorem; zákaz konkurence pro členy představenstva; povinné zveřejňování údajů u ověřené účetní závěrky; povinné sestavování výroční zprávy společnosti; zisk společnosti je zdaněn daní z příjmů PO; 13

14 vyplácené dividendy ze zisku jsou zdaněny sráţkovou daní; komplikovanější daňová úprava příjmů z převádění akcií Druţstvo Druţstvo je společenství neuzavřeného počtu osob zaloţeným za účelem podnikání nebo zajišťování hospodářských, sociálních nebo jiných potřeb členů druţstva. Druţstvo musí mít alespoň pět členů, to neplatí, jsou-li jeho členy alespoň dvě PO. Druţstvo odpovídá za závazky celým svým majetkem, členové za závazky neručí. Základní kapitál musí být nejméně Kč. Orgány druţstva členská schůze, představenstvo a kontrolní komise. Základním dokumentem jsou stanovy druţstva. Výhody: členové neručí za závazky; přijetí nového člena je velmi jednoduché, nemění se stanovy, stačí přihláška; jednoduché vystoupení členů z druţstva; poměrně nízký základní kapitál; rovné postavení členů (nemusí být); z vyplacených podílů na zisku se neplatí pojistné sociálního pojištění. Nevýhody: zákaz konkurence pro členy představenstva a kontrolní komise; vytváření nedělitelného fondu; zisk druţstva je zdaněn daní z příjmů právnických osob; vyplacené podíly na zisku jsou zdaněny sráţkovou daní. 14

15 Všichni podnikatelé obecně vstupují do několika různých právních vztahů: 1. do vzájemných podnikatelských vztahů např. dodavatelsko-odběratelské vtahy, řídí se obchodním zákoníkem, popř. občanským zákoníkem; 2. do vztahů ke svým zaměstnancům tyto se řídí především zákoníkem práce; 3. do vztahů ke státu řídí se více různými zákony, např. zákony daňovými, celním apod. ZAPAMATUJTE SI! ÚKOLY: V jakých právních formách můţete podnikat; Co konkrétně hraje rozhodující úlohu při rozhodování podnikatele o tom, jakou formu právního subjektu zvolí; Výhody a nevýhody jednotlivých právních forem. 1. Znázorněte pomocí schématu uspořádání národního hospodářství do jednotlivých sektorů a skupin. 2. Popište výhody a nevýhody podnikání u dvou libovolně zvolených právních forem. 3. Vypište si alespoň šest základních faktorů, které hrají podstatnou roli při rozhodování o formě právního subjektu. 15

16 2 ŢIVNOSTI CÍLE: Po prostudování této kapitoly budete schopni: definovat ţivnost a provést analýzu této definice; přesně specifikovat všeobecné a zvláštní podmínky pro provozování ţivnosti; znát rozdělení ţivností do jednotlivých skupin; rozlišit druhy ţivnostenských oprávnění a jejich specifika. 2.1 DEFINICE ŢIVNOSTI Zákon 455/1991 Sb. O ţivnostenském podnikání (ţivnostenský zákon) upravuje veškeré právní náleţitosti týkající se jednotlivých ţivností. Definice ţivnosti Vyplývající z tohoto zákona, je velice důleţitá: ŢIVNOST je soustavná činnost provozovaná samostatně, vlastním jménem, na vlastní odpovědnost, za účelem dosaţení zisku a za podmínek stanovených ţivnostenským zákonem. Rozeberme si nyní výše uvedenou definici tak, abychom lépe pochopili její podstatu. Provádím-li výdělečnou činnost soustavně a splňuji tak ostatní podmínky definice, musím se přihlásit na ţivnostenském úřadě, ohlásit ţivnost (při splnění podmínek obdrţím ţivnostenský list)nebo poţádat o přidělení zvláštního ţivnostenského oprávnění koncese (týká se jen ţivností koncesovaných). Po zaplacení příslušných správních poplatků mohu začít podnikat, jinak provádím neoprávněné podnikání a vystavuji se tak nebezpečí vysokých pokut a případnému trestnímu stíhání. Podnikatel podniká za účelem dosaţení zisku bez ohledu na to, zda tohoto cíle dosáhne či utrţí ztrátu. Tímto se provozování ţivnosti zásadně liší od provozování činností nepodnikatelských subjektů neziskového sektoru jako jsou rozpočtové a příspěvkové organizace, nadace, veřejně prospěšné společnosti apod. Ţivností není (dle 3 ţivnostenského zákona): činnost vyhrazená zákonem státu či jiné určené právnické osobě (patřila sem dříve pošta); vyuţívání výsledků duševní tvůrčí činnosti (autorský zákon, vynálezy); činnosti a podnikání podle zvláštních předpisů jako např. povolání lékařů, veterinářů, advokátů, notářů, znalců, auditorů a daňových poradců, burzovních makléřů aj.; činnosti bank a pojišťoven, penzijních fondů, spořitelních druţstev, burz, pořádání loterií, hornická činnost, výroba a rozvod elektřiny, plynu a tepla, zemědělství, lesní 16

17 a vodní hospodářství, telekomunikace, výroba léčiv, rozhlasové a televizní vysílání apod.; pronájem bytů a nemovitostí, nebytových prostor. Uvedené činnosti nejsou ţivnosti, ale to neznamená, ţe nejsou podnikáním. Řídí se totiţ příslušnými specializovanými zákony pro danou činnost. 2.2 PODMÍNKY PRO PROVOZOVÁNÍ ŢIVNOSTI Ţivnost můţe provozovat fyzická i právnická osoba včetně zahraničních subjektů, která splňuje podmínky pro provozování ţivnosti, dané ţivnostenským zákonem. Všeobecné podmínky: 1. dosaţení věku 18 let; 2. způsobilost k právním úkonům; 3. trestní bezúhonnost, dokládá se výpisem z trestního rejstříku; 4. skutečnost, ţe fyzická osoba, pokud na území České republiky podniká nebo podnikala, nemá na svém osobním účtu evidovány daňové nedoplatky z tohoto podnikání; 5. skutečnost, ţe fyzická osoba, pokud na území České republiky podniká nebo podnikala, nemá nedoplatky na platbách pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti; 6. skutečnost, ţe fyzická osoba, pokud na území České republiky podniká nebo podnikala, nemá nedoplatky na pojistném na veřejném zdravotním pojištění; pokud ţivnostenský zákon nestanoví jinak. Pakliţe splňujete všechny výše zmíněné podmínky, Vaše cesta za ţivností můţe bez dalších překáţek pokračovat dále. Nesplnění bodu a) a b) však ještě neznamená, ţe se nemůţete stát ţivnostníkem. V takovém případě však za sebe musíte ustanovit tzv. odpovědného zástupce, který bude odpovídat za řádný provoz ţivnosti a za dodrţování právních předpisů. Tuto funkci můţe provádět manţel nebo manţelka. Odpovědný zástupce musí být v pracovně právním vztahu, musí mít bydliště na území ČR a prokázat znalost českého jazyka, nejedná-li se o příslušníka ČR. Ustanovení odpovědného zástupce musí podnikatel ohlásit do 15 dnů ţivnostenskému úřadu od vzniku skutečnosti, rovněţ ukončení také do 15 dnů. Zvláštními podmínkami jsou odborná nebo jiná způsobilost. Odborná způsobilost se vyţaduje u ţivností ohlašovacích řemeslných a vázaných, u ţivností koncesovaných pak odborná a jiná zvláštní způsobilost. U ţivností ohlašovacích volných zákon odbornou ani jinou zvláštní způsobilost nevyţaduje. Odborná způsobilost je v ţivnostenském zákoně stanovena diferencovaně podle druhů ţivností. Například u řemeslných ţivností, kterými se my budeme podrobněji zabývat, je dokladem pro odbornou způsobilost výuční list v daném oboru, u vázaných ţivností různé speciální zkoušky apod. 17

18 2.3 ROZDĚLENÍ ŢIVNOSTÍ Obchodní ţivnosti: koupě zboţí za účelem dalšího prodeje a prodej; provozování čerpacích stanic s palivy a mazivy; provádění draţeb mimo výkon rozhodnutí. Ţivnosti výrobní nejsou zákonem přesně vyjmenovány, je stanoven pouze rozsah dalších činností přípustných v rámci daného oprávnění. Sluţby rozumíme poskytování oprav a údrţba věcí, přeprava osob a zboţí, provozování cestovních kanceláří, poskytování ubytování, hostinská činnost, provozování zastaváren atd. Základní rozdělení ţivností viz. následující obrázek Dělení ţivností Ohlašovací - volné - řemeslné - vázané Koncesované obr VYDÁNÍ ŢIVNOSTENSKÉHO OPRÁVNĚNÍ Ţivnostenské oprávnění vydává místně příslušný ţivnostenský úřad podle bydliště fyzické osoby nebo podle sídla právnické osoby. Za vydání ţivnostenského oprávnění se platí správní poplatek. Na příslušném ţivnostenském úřadě se podá ohlášení ţivnosti nebo ţádostí o koncesi. Obsah ohlášení ţivnosti je uveden v 45 a 50 ţivnostenského zákona. K formuláři se musí přiloţit: výpis z rejstříku trestů ne starší 3 měsíců, případně i výpis odpovědného zástupce; občanský průkaz pro ověření totoţnosti a plnoletosti; doklady prokazující odbornou či jinou způsobilost; doklady o právu uţívání prostor uvedených jako místo podnikání; 18

19 případně výpis z obchodního rejstříku; prohlášení odpovědného zástupce se souhlasem ustanovení do funkce; potvrzení finančního úřadu o nedoplatcích. FO a PO jiţ zapsané v obchodním rejstříku mohou začít provozovat ţivnost ohlašovací dnem ohlášení, ŢL by měl být vydán do 15 dnů ode dne ohlášení. Koncesované ţivnosti lze začít provozovat aţ dnem nabytí právní moci rozhodnutí o udělení koncese. K rozhodnutí o udělení koncese má ţivnostenský úřad 60 dnů, koncesní listina by měla být vydána do 15 dnů ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o udělení koncese. 2.5 PŘEKÁŢKY PROVOZOVÁNÍ ŢIVNOSTI Ţivnost nemůţe provozovat fyzická nebo právnická osoba: na jejíţ majetek byl prohlášen konkurs, jestliţe bylo soudem rozhodnuto, ţe provozování podniku musí být ukončeno; po dobu 3 let od právní moci rozhodnutí o zamítnutí insolvenčního návrhu z důvodu, ţe majetek dluţníka nepostačuje k úhradě nákladů insolvenčního řízení; po dobu 3 let, pokud byl vůči ní zamítnut návrh na prohlášení konkursu pro nedostatek majetku. ZAPAMATUJTE SI! Veškeré právní formy podnikání; Výhody a nevýhody jednotlivých právních forem kromě ţivností; Definici ţivnosti a její rozbor; Co není ţivnost; Výhody a nevýhody podnikání formou ţivnosti; Všeobecné a zvláštní podmínky pro vykonávání ţivnosti; Rozdělení ţivností; Překáţky provozování ţivnosti. 19

20 ÚKOLY: 1. Proveďte podrobný rozbor definice ţivnosti, co je a není ţivností a zdůvodněte. 2. Popište všeobecné a zvláštní podmínky pro provozování ţivnosti. 3. Klasifikujte pojmy ohlašovací ţivnosti a koncesované ţivnosti, jaký je mezi nimi rozdíl a jaká ţivnostenská oprávnění k nim patří. 20

21 3 POSTUP PŘI ZAKLÁDÁNÍ ŢIVNOSTI, ZÁNIK ŢIVNOSTI CÍLE: Po prostudování této kapitoly budete: schopni rozlišit jednotlivé kroky, které provázejí zaloţení ţivnosti; vědět, kam namířit své kroky, aţ se půjdete zaregistrovat na při nahlášení ţivnosti; na které úřady musíte zajít se nahlásit při zahájení Vaší podnikatelské činnosti; znát veškeré základní povinnosti podnikatele; vědět, kdy a za jakých okolností zaniká ţivnost. 3.1 POSTUPNÉ KROKY PŘI ZALOŢENÍ ŢIVNOSTI: Pokud chcete začít podnikat, nejdříve musíte zjistit, jestli budete potřebovat ţivnostenský list či jiné oprávnění. Po zaloţení ţivnosti pak nastávají pro Vás určité povinnosti a musíte se přihlásit na několika úřadech. V následujícím článku si projdeme zahájení podnikání krok po kroku. Krok 1: Jak začít?...zjistíme, jestli se jedná o ţivnost. Chcete-li vydělávat jako OSVČ, tedy osoba samostatně výdělečně činná, musíte nejdříve zjistit podle předmětu Vašeho podnikání, jestli budete potřebovat nějaká oprávnění. Existují následující moţnosti podnikání: 1. na ţivnostenský list ţivnosti volné, vázané, řemeslné, koncesované (od platí novela ţivnostenského zákona a je jen jedna ţivnost) 2. na jiné oprávnění podnikání podle zvláštních předpisů, ke kterým patří většinou státní zkouška (např. tlumočníci, daňoví poradci, soudní exekutoři, makléři, znalci, psychoterapeuti, přírodní léčitelé, ) 3. bez oprávnění činnost autorů (dostávají autorské honoráře (do Kč/měsíc)), nezávislá podnikání (nejsou podnikáním podle zvláštních předpisů herci, spisovatelé, autoři, hudebníci, ), zemědělská výroba, lesní a vodní hospodářství. Krok 2: Centrální registrační místo (CRM) zaloţení ţivnosti Protoţe se většinou jedná o ţivnosti, zajděte na ţivnostenský úřad v místě Vašeho bydliště, respektive na Centrální registrační místo (CRM), kde vyplníte jednotný registrační formulář. Kaţdý ţivnostník musí splňovat všeobecné podmínky. U ţivností vázaných nebo řemeslných, musíme doloţit také poţadované vzdělání a/nebo praxi (ta není od po novele ţivnostenského zákona jiţ poţadována). 21

22 Jak získáme konkrétní řemeslnou ţivnost? Řemeslnou ţivnost ohlásíme na kterýkoliv ţivnostenský úřad, zaplatíme Kč za kaţdou ţivnost a doloţíme všeobecné podmínky a odbornou způsobilost. Pokud s podnikáním začínáme, vyplníme jednotný registrační formulář viz.přílohy k prostudování č. 1, 2. Odborná způsobilost Abychom získali řemeslnou ţivnost, musíme splňovat odbornou způsobilost: odborné vzdělání v příslušném oboru (k tomu nepotřebujeme praxi) viz. 21 odst. 1 Ţivnostenského zákona; nebo odborné vzdělání v příbuzném oboru a k tomu rok praxe v oboru viz. 22 odst. 1 Ţivnostenského zákona; nebo jsme byli určitý počet let OSVČ nebo zaměstnanec ve vedoucí pozici a k tomu máme poţadované doklady o rekvalifikaci viz. 21 odst. 2 Ţivnostenského zákona; nebo máme aspoň 6 let praxe v oboru viz. 22 f) Ţivnostenského zákona. Pro ţivnosti ohlašovací obecně platí, ţe podnikatel můţe začít podnikat dnem ohlášení ţivnosti na ţivnostenském úřadě a prokazuje se výpisem ze ţivnostenského rejstříku. Podnikatel můţe provozovat více ţivností, na kaţdou musí mít ţivnostenské oprávnění. Krok 3: Kde se po zahájení podnikání nahlásit? Poté co obdrţíte ţivnostenský list, následují registrace na příslušných úřadech, které musíte provést. Finanční úřad registraci k dani z příjmu fyzických osob Po obdrţení ţivnostenského listu máte povinnost se bezprostředně registrovat na příslušný finanční úřad. Tam se dozvíte podrobnosti o tom, jakým způsobem a kdy budete platit daně. Také se musíte přihlásit k dani z příjmu fyzických osob. Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ) registrace sociálního pojištění K povinným registracím patří také registrace sociálního pojištění na ČSSZ. Zahájení podnikání zde musíte nahlásit do osmi dnů od této skutečnosti. To samé platí i o změnách, které zde musíte nahlašovat. Zdravotní pojišťovna registrace zdravotního pojištění Poslední povinnou registrací je nahlášení Vašeho podnikání na příslušné pobočce Vaší zdravotní pojišťovny. Vţdy se zde nahlašuje jakákoliv změna či příjem zaměstnanců. 22

23 Krok 4: Povinnosti podnikatele (upravuje ţivnostenský zákon) Během roku musíte vést daňovou evidenci nebo evidenci příjmů, pokud budete uplatňovat paušální výdaje. V prvním případě musíte schovávat všechny doklady, v druhém případě postačí příjmové doklady a vydané faktury. Po skončení roku se podává na finanční úřad daňové přiznání a platí se daň z příjmu. Pokud uplatňujete výdaje na auto, musíte vést také evidenci jízd a čtvrtletně platit zálohy na silniční daň. Po konci roku se musí podat daňové přiznání. Pokud máte podnikání jako hlavní činnost, musíte platit měsíční zálohy na zdravotní pojištění zdravotní pojišťovně a sociální pojištění na Okresní správě sociálního zabezpečení (OSSZ). Pokud jste se zaregistrovali jako plátci DPH, musíte vést evidenci podle zákona o DPH. Daňové přiznání k DPH se pak podává kaţdé čtvrtletí. Kaţdý podnikatel je povinen na všech objednávkách, obchodních dopisech a fakturách uvádět údaje o své obchodní firmě, jménu nebo názvu, sídle nebo místu podnikání, a svém identifikačním čísle (IČ). Dále má povinnost dokladovat kontrolním orgánům způsob nabytí prodávaného zboţí nebo materiálu pouţívaného při poskytování sluţeb. Podnikatel má také mnohé povinnosti ve vztahu k provozovně. Provozovna je prostor, v němţ je provozována ţivnost. prokázání uţívacího nebo vlastnického práva k provozovně; zahájení a ukončení podnikání v provozovně oznámit nejméně 3 dny předem příslušnému úřadu; viditelné označení provozovny, firmou, IČ, DIČ, spojení v kaţdé provozovně musí být ustanovena osoba odpovědná za činnost provozovny, musí se prokazovat svojí totoţností; prodejní nebo provozní doba; osoba, se znalostí českého nebo slovenského jazyka; v provozovně musí být přítomny kopie oprávnění pro kontrolu; podnikatel je povinen na poţádání vydat zákazníkovi doklad o prodeji zboţí či poskytnutí sluţby; podnikatel zodpovídá za odbornou způsobilost zaměstnanců. Kontrolu dodrţování ţivnostenského zákona provádí ţivnostenské úřady, případně česká obchodní inspekce. V případě zjištěných nedostatků jsou v rámci správního řízení ukládány velmi vysoké pokuty. 23

24 Jak začít podnikat bez kapitálu Ţivnostenský list Vás bude stát Kč za zápis do rejstříku ţivnostníků. Ostatní kapitál mnohdy ani není potřeba. o tom bude zmínka později v kapitole ZÁNIK ŢIVNOSTENSKÉHO OPRÁVNĚNÍ smrtí podnikatele; zánikem právnické osoby a výmazem z obchodního rejstříku; uplynutím doby, pokud bylo vydáno na dobu určitou (většina ţivnostenských oprávnění je však vydávána na dobu neurčitou); rozhodnutím ţivnostenského úřadu o zrušení ţivnostenského oprávnění; osobní bankrot. Od roku 2008 začal platit nový zákon, který umoţňuje najít východisko z beznadějných situací vysokých dluhů. Řešení tak najdou ti, kteří z čirého zoufalství neměli jiné moţnosti, neţ si stále znovu půjčovat na splácení půjček a jejich rostoucích úroků. Insolveční zákon (číslo 182/2006 Sb.) přináší nový pojem osobní bankrot. Díky tomuto zákonu mají lidé moţnost vyhlásit bankrot fyzické osoby a vyuţít další šance. ZAPAMATUJTE SI! veškeré kroky při zakládání ţivnosti; úřady, na kterých se musíte zaregistrovat; veškeré základní povinnosti podnikatele; zánik ţivnosti. 24

25 ÚKOLY: 1. Proveďte popis jednotlivých kroků, kterými musíte projít při zakládání ţivnosti. 2. Vyjmenujte, co vše je potřebné při zaloţení ţivnosti a čím to dokládáte. 3. Popište základní povinnosti podnikatele a náleţitosti spojené s provozovnou. 25

26 4 FINANČNÍ GRAMOTNOST PODNIKATELE PODNIKATELSKÝ PLÁN A ZDROJE FINANCOVÁNÍ CÍLE: Po prostudování této kapitoly budete schopni: vysvětlit, co to je zakladatelský rozpočet; popsat podnikatelský plán, jeho účel a stukturu; vyjmenovat veškeré finanční zdroje vlastní a cizí; Nedílnou součástí přípravných prací spojených se zaloţením firmy je zpracování zakladatelského rozpočtu; podnikatelského plánu. 4.1 ZAKLADATELSKÝ ROZPOČET Úkolem je specifikovat a kvantifikovat finanční prostředky potřebné k zahájení podnikání. Zaloţení firmy Zahájení podnikání Stabilizace podnikatelské činnosti Reţim financování ze startovního kapitálu Reţim běţného financování Rozpočet potřeby startovního kapitálu Rozpočet výnosů, nákladů a zisku obr. 4 26

27 4.1.1 Rozpočet potřeby startovního kapitálu a) finanční prostředky nutné k zaloţení firmy; a) finanční prostředky na pořízení dlouhodobého HM a NM; b) finanční prostředky vloţené do nákupu tzv. oběţného majetku; c) finanční prostředky určené na zahájení podnikatelské činnosti. Ad a) Jedná se nezbytné finanční prostředky, např. sloţení základního kapitálu, poplatky za vydání ŢL, poplatky za výpis z rejstříku trestů, ověření listin, návrh loga společnosti, razítka, webové stránky, reklama Ad b) Jedná se o závaţný podnikatelský krok. Týká se takových záleţitostí jako např. nákup pozemků, budov, technického vybavení, administrativního zabezpečení podnikání, Prostředky buď vlastní nebo si je půjčí, prostory si pronajme nebo si je koupí atd. Ad c) Tento nákup je sloţitější záleţitostí, protoţe v počátku je mnohdy obtíţné určit jeho výši. Musíme určit podíl vstupů do finálního výrobku či sluţby, doba, po kterou budou vázány ve skladu, neţ jsou prodány a doba, za kterou jsou produkty či sluţby zákazníkem zaplaceny. Respektovat musíme i dohodnuté lhůty splatnosti faktur za dodané vstupy. Ad d) Jedná se o financování provozní činnosti do doby, neţ bude zabezpečeno financování z trţeb. Běţný chod firmy se neobejde bez profinancování provozních nákladů např. mezd zaměstnanců, nákladů na energie, vodu, telekomunikační sluţby, dopravu, běţnou údrţbu, Strana potřeb finančních prostředků Zaloţení firmy Pořízení dlouhodobého majetku Pořízení oběţného majetku Strana zdrojů financování Vlastní finanční prostředky podnikatele, resp. společníků Cizí zdroje (úvěry, půjčky, leasing ) Zahájení podnikatelské činnosti obr. 5 27

28 4.1.2 Zakladatelský rozpočet a jeho struktura Vedle stanovené potřeby finančních prostředků nutných k zaloţení podniku a zahájení podnikatelské činnosti je nutné naplánovat předpokládané výnosy, náklady a hospodářský výsledek v jednotlivých letech. 1. musíme zjistit, zda bude firma schopna dosahovat zisk; 2. kdy bude schopna dosahovat zisk; 3. jaká bude předpokládaná výše zisku v jednotlivých letech; 4. zda a za jak dlouhou dobu firma splatí cizí zdroje (půjčky, úvěry, leasing,...); 5. doporučuje se sestavit plán příjmů a výdajů; 6. nutnost uvědomit si rozdíl mezi náklady a výdaji (např. splátka úvěru je pro podnikatele výdaj, ale nejedná se o náklad, nákladem jsou pouze úroky, které souvisí s tímto úvěrem a vyjadřují jeho cenu). 4.2 PODNIKATELSKÝ PLÁN Je to písemný dokument zpracovaný podnikatelem popisující všechny podstatné vnější (externí) i vnitřní (interní) faktory související se zahájením podnikatelské činnosti či fungováním existující firmy. Zpracování podnikatelského plánu vyţaduje invenci (nápad, důvtip ), odvahu a flexibilitu (přizpůsobivost). Účel podnikatelského plánu prakticky slouţí k interním účelům uvnitř firmy, zejména je však vyţadován externími subjekty (především banky, státní instituce, investoři). Uvnitř firmy zde podnikatelský plán slouţí jako plánovací nástroj při rozhodování, kontrole, zakládání firmy, slučování firem, investicích, rozdělení firmy na části, vstup do strategické aliance, odprodej nebo uzavření neefektivních provozů Vnější subjekty realizace náročnějšího investičního programu, připravenost ucházet se o některý druh podnikatelské podpory, ţádosti o úvěr, spolupráce s významnými investory, Zásady zpracování podnikatelského plánu srozumitelnost vyjadřování při zpracování by mělo být jednoduché jasné a výstiţné. Můţeme pouţít tabulky, grafy, ; 28

29 logika myšlenky a skutečnosti by měly na sebe navazovat, musí být podloţeny fakty, tvrzení obsaţená v plánu si nesmí odporovat. Můţeme zpracovat i harmonogram prací, investic, ; uváţeně stručný myšlenky a závěry je třeba uvést stručně, ale ne proti základním faktům, původní návrh můţeme doplňovat, konzultovat a tím pádem i upravovat; pravdivý a reálný pravdivost uváděných údajů a reálnost daného vývoje by měla být samozřejmostí; respektování rizika jde o budoucnost, respektování a identifikace rizik zvyšuje moţnost pozitivního budoucí ho vývoje plánu Příprava a struktura podnikatelského plánu rozsah a propracovanost závisí na velkosti firmy a účelu, pro který je určen; je ovlivněn velikostí trhu, konkurencí a růstovým potenciálem; o kvalitě také rozhoduje mnoţství a kvalita informací (hlavně vyuţití osobních kontaktů, počítačové sítě atp.); za podnikatelský plán odpovídá firma, její jméno, logo, datum vyhotovení, adresa firmy, kontaktní osoby, jeho rozsah by se měl pohybovat mezi stranami + přílohy. Struktura podnikatelského plánu: 1. obsah stručný a přehledný pro orientaci; 2. shrnutí podává obraz o cílech firmy a cestách k jejich dosaţení; 3. všeobecný popis firmy informace o dosavadní existenci firmy, její strategické cíle; 4. klíčové osobnosti majitelé a manaţeři, jejich znalosti a dovednosti, zkušenosti apod.; 5. produkty (výrobky nebo sluţby) popíše se portfolio (základna) výrobků a výrobní technologie; 6. okolí firmy musí sledovat: ekonomické činitele (ekonomická situace země, vývoj růstu ekonomiky, inflace, nezaměstnanost, celní podmínky, ); 29

30 technologické činitele (technologický vývoj země, zavádění nových technologií, tempo změn, inovační potenciál země, ); přírodní faktory (podnebí, přírodní zdroje, ţivotní prostředí, ); politickou situace; legislativní podmínky; 7. prodej marketingová analýza trhu, plán prodeje, distribuční cesty, reklama; 8. výroba, provozní činnosti řeší stroje a zařízení, naplnění výrobní kapacity, výrobní postupy; 9. jakost, bezpečnost, ţivotní prostředí - certifikáty shody s normami ISO 9001 nebo ISO 14001, v případě moţného rizika z důvodu BOZP označení CE; 10. personální otázky řeší počet zaměstnanců, jejich kvalifikaci, vzdělání s přihlédnutím k situaci na trhu práce v místním regionu apod.; 11. finanční plán řeší finanční výstupy: plánový výkaz zisku a ztráty; plánová rozvaha; plán peněţních toků; 12. přílohy v příloze k podnikatelskému plánu lze uvést např. výpisy z obchodního rejstříku, ţivotopisy klíčových osobností firmy, fotografie, výkresy produktů, výsledky průzkumu trhu, zprávy a články z novin, výsledky propagačních akcí, technologické schéma výroby, výkazy zisků a ztráty, rozvahy a peněţní toky, reference významných osobností, důleţité smlouvy, získané certifikáty atd. 4.3 ZDROJE FINANCOVÁNÍ PODNIKATELSKÉ ČINNOSTI Potřeba kapitálu je dána především oborovým zaměřením firmy a objemem produkce. Výše počátečního kapitálového vkladu souvisí i se zvolenou právní formou podnikání (např. OSVČ, a. s., s. r. o., ). Nejvýhodnější je taková forma podnikání, kde jde o neomezené ručení. Zde není stanovena zákonem výše kapitálového vkladu, naopak od obchodních společností ( např. a. s. nebo s. r. o. ), kde se musí počítat se sloţením stanovené výše kapitálu. 30

31 Finanční zdroje rozdělujeme na: zdroje vlastní např. vklady vlastníků, zisk a odpisy dlouhodobého majetku; cizí zdroje úvěry, půjčky, leasing, dluhopisy, tiché společenství a rizikový kapitál; krátkodobé a dlouhodobé např. DHN majetek a vlastní zdroje mají charakter dlouhodobý, oběţný majetek charakter krátkodobý tj. do 1 roku Vlastní zdroje financování Vklady vlastníků představují vlastní zdroj financování. Do podnikání musíme vloţit počáteční vklad. Rozdíl je pouze v tom, zda se musí podle zákona vloţit do společnosti základní kapitál a jeho výše nebo ne. Povinnost např. nemá OSVČ, podnikající jako ţivnostník nebo v. o. s. Jinak je tomu u kapitálových společností, např. a. s., s. r. o. atd. Zisk při pouţití zisku se jedná o tzv. samofinancování. Prakticky nevznikají náklady na cizí zdroje, nezvyšuje se objem závazků a sniţuje se podstupované finanční riziko podniku riziko plynoucí ze zadluţení. Nevýhodou je to, ţe zisk není zcela stabilním zdrojem (např. při finanční krizi). Odpisy hlavní funkcí odpisů je jejich postupný přenos a to ceny tohoto majetku do nákladů. Z hlediska hospodaření podniku jsou odpisy stabilním interním finančním zdrojem, protoţe částku odpisů získává podnik inkasem trţeb, tj. v cenách prodané produkce. Z dlouhodobého hlediska jsou odpisy výhodnější neţ zisk, protoţe nepodléhají dani. daňové odpisy jsou vymezeny zákonem o dani z příjmů, které umoţňují buď rovnoměrné nebo zrychlené odpisování. Odpisy jsou součástí nákladů a tím sniţují daňový základ; účetní odpisy zachycují prakticky skutečné opotřebení majetku Cizí zdroje financování Úvěry např. rozeznáváme úvěry finanční (poskytnutí určité peněţní částky) a úvěry obchodní (týkají se dodavatelsko obchodních vztahů). Z hlediska časového dělíme úvěry na krátkodobé (splatnost do 1 roku), střednědobé (splatnost maximálně do 5 let) a dlouhodobé (splatnost nad 5 let). finanční úvěry cenou za tento úvěr je úrok a další výdaje (poplatky). Cenu těchto úvěrů ovlivňuje zejména bonita klienta a doba splatnosti. Krátkodobý úvěr bývá levnější neţ úvěr dlouhodobý. Úroky z úvěrů, poplatky jsou pro podnik daňově uznatelným nákladem a sniţují daňový základ; náleţitosti ţádosti o bankovní úvěr podnikatel musí doloţit účetní výkazy, podnikatelský plán, rozbor pohledávek a závazků, vytváření zisku a podíl vlastního kapitálu na celkovém kapitálu. Ručením bývá např. majetek, podepsaná směnka ; obchodní úvěr poskytují odběratelé nebo dodavatelé (např. odklad platby); 31

32 dluhopisy jedná se o cenný papír, který vyjadřuje závazek dluţníka (emitenta) vůči majiteli (věřiteli). Dluţník se zavazuje splatit v určité době nominální hodnotu dluhu + úroky nebo odměny věřiteli. Úrok z dluhopisu je také daňově uznatelným nákladem. Nevýhodou je moţná změna obchodních podmínek a zvýšení rizika organizace; tiché společenství viz výše chod podniku Další formy financování Leasing nákup dlouhodobého majetku bez dlouhodobého zadluţení. Operativní leasing sjednává se na kratší dobu. Jeho součástí je servis pronajatých věcí, nemusí se uhradit cena majetku a lze ji ukončit před sjednanou dobou. Majetek zůstává ve vlastnictví leasingové společnosti. Finanční leasing není vypověditelný, splátky musí uhradit cenu majetku a není poskytován servis. Má charakter půjčky pořízení majetku a jeho postupné splácení. Nájemce většinou majetek pojišťuje a udrţuje. Prodej a zpětný leasing podnik prodá svůj majetek leasingové společnosti a pronajme si ho od ní. Toto řešení se pouţívá v případě potřeby zajištění likvidity podniku, nevýhodou je samozřejmě vyšší konečná cena. ZAPAMATUJTE SI! Zakladatelský rozpočet a startovní kapitál; Podnikatelský plán, jeho účel a struktura; Zdroje financování činnosti podnikatele vlastní, cizí a ostatní, jejich jednotlivé sloţení. ÚKOLY: 1. Proveďte podrobný rozbor zakladatelského rozpočtu a jeho struktury. 2. Popište zásady pro zpracování podnikatelského plánu, k čemu slouţí. 3. Klasifikujte pojmy finančních zdrojů vlastních a cizích, jejich jednotlivé podskupiny. 4. Co potřebuji doloţit do banky v případě ţádosti o úvěr? 32

33 5 FINANČNÍ GRAMOTNOST PODNIKATELE, ZÁKLADNÍ ORIENTACE V PROBLEMATICE DAŇOVÉ EVIDENCE A DANÍ CÍLE: Po prostudování této kapitoly budete: znát obsah daňové evidence, její principy, příklady příjmů a výdajů zahrnovaných do základu daně z příjmu; znát rozdíl mezi evidencí plátce a neplátce DPH; vědět, jaké povinné náleţitosti musí obsahovat zjednodušený daňový doklad a faktura; vědět, kdy je výhodné být zaregistrován jako plátce DPH a kdy ne; znát princip paušálních výdajů; umět zaúčtovat výdaje za auto; znát to základní o sociálním a zdravotním pojištění OSVČ; znát to podstatné, pokud pracuji mimo pracovní poměr, např. na dohodu o provedení práce. 5.1 DAŇOVÁ EVIDENCE Daňová evidence nahrazuje dřívější jednoduché účetnictví. Slouţí ke zjištění základu daně z příjmů z podnikání a jiné samostatné výdělečné činnosti. Co obsahuje daňová evidence: 1. daňovou evidenci příjmů a výdajů; 2. daňovou evidenci majetku a závazků. Vše musíme mít doloţeno doklady, které spolu s evidencí archivujeme. Doklady je vhodné číslovat a v evidenci popsat, o co jde, abychom doklad později našli. 33

34 Daňová evidence příjmů a výdajů Obsahuje všechny peněţní i nepeněţní příjmy a výdaje: příjmy obdrţené hotově, bankou či fyzicky od do ; daňově uznatelné výdaje vydané od do ; odpisy dlouhodobého majetku; stravné při pracovních cestách; výdaje na auto. Evidujeme podle své potřeby, stačí dvě kolonky: zdanitelné příjmy, daňově uznatelné výdaje. Nemusíme nic dělit podle druhů, nemusíme evidovat pohyb peněz v pokladně ani v bance. Můţeme evidovat i hromadně (třeba všechny doklady o poštovném za měsíc, nebo i za rok, kdyţ jich máme málo) a zpřeházeně, důleţitý je správný kalendářní rok Daňová evidence neplátce DPH Daňová evidence (dříve jednoduché účetnictví) se dá vést zdarma v Excelu nebo jiné tabulce, kde zapisujeme jen zdanitelné příjmy a daňové výdaje (viz tabulka níţe). obr. 6 34

35 Pokud chceme sledovat stav hotovosti v pokladně, zvolíme následující evidenci a musíme rozdělit příjmy i výdaje na daňové a nedaňové (viz tabulka níţe): obr. 7 Pro lepší orientaci uvedu nyní několik jednodušších příkladů na určení daňových a nedaňových příjmů a výdajů. PŘÍJMY: Osobní vklad podnikatele příjem nedaňový, tyto peníze nejsou výsledkem činnosti podnikatele. Trţby za prodej zboţí, výrobků a sluţeb příjem daňový, jedná se o příjem plynoucí z činnosti podnikatele. Úvěr, který byl připsán na účet nedaňový příjem, jedná se o pouhou půjčku, kterou musí podnikatel splatit a navíc zaplatí nemalou cenu úvěru úroky a poplatky!!! Záloha přijatá na budoucí platbu daňový příjem, v daňové evidenci je rozhodující, kdy jste peníze přijali a ne kdy konkrétně provedete výkon (prodej výrobku nebo sluţbu). Prodej počítače, který byl zahrnut v majetku firmy daňový příjem, prodej veškerého majetku je příjmem zahrnovaným do základu daně. 35

36 VÝDAJE: Nákup materiálu pro výrobu výdaj daňový, musíme mít vţdy platný daňový doklad. Splátka úvěru nedaňový výdaj obdobně jako úvěr samotný, splátkou pouze vracíme půjčené peníze. Úroky z úvěru výdaj daňový, jedná se o platbu za sluţby banky (za poskytnutí úvěru). Bankovní poplatky za vedení účtu apod., výdaj daňový, opět platíme bance za poskytnutí její sluţby. Zaplacení zálohy dodavateli za nákup materiálu, zboţí a sluţeb, výdaj daňový, stejné zdůvodnění jako u přijaté zálohy na platbu. Výběr peněz pro osobní spotřebu výdaj nedaňový, osobní výběry stejně jako vklady neovlivňují základ daně Nákup počítače za Kč jednorázový výdaj daňový, počítač nedosahuje hranice Kč, která dle ZDP zahrnuje majetek do DHM a ten je pak postupně odepisován. Nákup auta za Kč nedaňový výdaj, auto je z důvodu vysoké pořizovací ceny zahrnuto do dlouhodobého hmotného majetku (DHM), je tedy odepisováno, tj. postupně jeho poměrná část z celkové hodnoty je koncem účetního období formou ročního odpisu přenášena do nákladů firmy. Můţeme také sledovat i stav pokladny a bankovního účtu má-li bankovní účet větší mnoţství poloţek, je to lepší kvůli kontrole, ţe jsme nezapomněli něco zaevidovat (viz tabulka níţe): obr. 8 36

37 Jak evidovat popsat daňové příjmy a výdaje Příjmy a výdaje zapisujeme do toho kalendářního roku, kdy byly skutečně uhrazeny hotově, bankou, fyzicky, např. Provedeme sluţbu a vydáme na ní fakturu v prosinci, peníze nám přijdou na účet 2. ledna (i kdyţ zákazník je odeslal v prosinci). Příjem zaevidujeme aţ do ledna. Koupíme zboţí na fakturu s prosincovým datem, zaplatíme ji aţ v lednu. Bude to výdaj ledna. Zákazník nám dá v prosinci zálohu na práci, kterou provedeme aţ v lednu. Tento příjem zaevidujeme ještě do prosince. Evidovat můţeme i hromadně a přeházeně, důleţitý je správný kalendářní rok. Faktura neplátce DPH, náleţitosti faktury a dokladu Nejsme-li plátci DPH, ţádný předpis nepřikazuje, jak mají naše doklady vypadat. Z mnoha dobrých důvodů by však z našich dokladů a faktur mělo být jasné alespoň: zda jde o příjem či výdej peněz v hotovosti, bankovní výpis, pohledávku (vydaná faktura) nebo závazek (přijatá faktura); datum úhrady nebo vzniku pohledávky či závazku; označení toho, kdo doklad vydal (firma nebo jméno, sídlo a případně IČ); označení zboţí či sluţby; podpis prodávajícího (není potřeba u faktur); pořadové číslo dokladu kvůli vazbě na daňovou evidenci. Faktury vydané Vydané faktury bychom měli určitě číslovat i proto, abychom vyloučili podezření, ţe jsme nějakou zatajili. Faktury přijaté Nemusí mít razítko ani podpis, stačí vytisknutá faktura obdrţená em. Pokud je přikládáme k bankovnímu výpisu nebo úhradě v hotovosti, nemusíme ani číslovat. Zálohová faktura Nejedná se prakticky o doklad, je to jen informace pro platbu předem pro případ, ţe nechceme před zaplacením vydat zákazníkovi doklad o zaplacení. Jsme-li plátci DPH, musíme v kaţdém případě vydat daňový doklad k platbě do 14 dní, ať uţ jsme vydali předtím zálohovou fakturu či ne. Výdaje v hotovosti Potřebujeme originál dokladu. Pro výdaj do 10 tisíc Kč stačí paragon, pro vyšší platbu chtějme i fakturu nebo daňový doklad. 37

38 Kdyţ je doklad nejednoznačný, je lepší k němu přidat upřesnění, případně jej okopírovat, kdyţ hrozí vyblednutí. Příjmy v hotovosti Doklady je třeba číslovat. Můţeme vydávat anonymní paragony nebo příjmové pokladní doklady na jméno zákazníka. Originál dáme zákazníkovi, kopii si necháme a zaevidujeme Daňová evidence plátce DPH Evidence pro daň z příjmů i DPH Jako plátce DPH musíme vést dvě evidence: evidenci pro účely DPH, kterou většinou uzavíráme čtvrtletně; evidenci pro daň z příjmů za kalendářní rok (buď daňovou evidenci nebo evidenci pro výdaje paušálem). Evidence pro DPH Evidence pro účely DPH musí obsahovat všechny údaje potřebné zejména pro správné stanovení daňové povinnosti k DPH. Musíme ji členit tak, abychom sestavili daňové přiznání (a v určitých případech i souhrnné hlášení). Musíme vést i evidenci uskutečněných plnění, která jsou osvobozená od daně nebo nejsou předmětem daně, a také evidenci obchodního majetku. Pokud pořizujeme zboţí z jiného členského státu EU, musíme vést evidenci o hodnotě pořízeného zboţí v členění na pořízení zboţí z jednotlivých členských států. Můţeme spojit evidence? Vykazujeme-li výdaje pro daň z příjmů podle skutečnosti (dokladů), pouţijeme nějaký účetní program, který nám rozřadí poloţky podle zadaných dat uskutečnění a úhrad, a nakonec "vyklopí" obojí potřebné evidence. Spojené evidence v Excelu Kdo se nechce "otravovat" s programem a chce evidovat například v Excelu, měl by: dobře chápat rozdíly mezi evidencí pro DPH a pro daň z příjmu; vzdát se sledování stavu banky i pokladny; nemít mnoho hlavně vydaných faktur, ale také přijatých faktur a záloh. Evidence k DPH a evidence k dani z příjmu se liší hlavně časovými posuvy u uskutečněných plnění, hrazených později nebo dříve (faktury, dobírky, zálohy, platby předem,...). Rozdíly vznikají na konci kaţdého čtvrtletí a hlavně na konci roku. Hlídat přitom musíme hlavně naše faktury vydané a přijaté zálohy (datum uskutečnění zdanitelného plnění), abychom včas odvedli DPH. Datum uskutečnění u přijatých faktur a výdajů v hotovosti hlídat nemusíme, stačí je uplatnit do konce roku. Nárok na odpočet DPH patří do kalendářního roku, kdy má doklad zdanitelné 38

39 plnění. Takţe např. DPH z faktury se zdanitelným plněním , kterou dostaneme aţ po kdy uţ jsme podali přiznání k DPH uplatníme uţ jen dodatečným přiznáním k DPH). Pro daň z příjmů zase respektujeme datum, kdy jsme peníze opravdu zaplatili nebo obdrţeli rozhodující je datum (více viz daňová evidence). Daňové doklady plátce DPH Jsme-li plátci DPH, tak a) doklady, které vydáváme, b) přijaté doklady, u kterých si budeme nárokovat odpočet DPH, musí mít náleţitosti pro daňové doklady. Účetní doklady pro bývalé podvojné účetnictví Vedeme-li účetnictví, naše doklady jsou účetní doklady (např. výdajový pokladní doklad, příjmový pokladní doklad) a musí mít náleţitosti podle 11 zákona o účetnictví: a) označení dokladu; b) obsah účetního případu a jeho účastníky; c) peněţní částku nebo informaci o ceně za měrnou jednotku a vyjádření mnoţství; d) okamţik vyhotovení účetního dokladu; e) okamţik uskutečnění účetního případu, není-li shodný s okamţikem podle písmene vyhotovení; f) podpisový záznam podle osoby odpovědné za účetní případ a podpisový záznam osoby odpovědné za jeho zaúčtování. Zjednodušený daňový doklad Je daňový doklad pro platbu v hotovosti do 10 tisíc Kč. Obsahuje: a) obchodní firmu (nebo jméno a příjmení) a sídlo (či místo podnikání) plátce, který uskutečňuje zdanitelné plnění (prodává); b) DIČ plátce, který uskutečňuje zdanitelné plnění; c) evidenční číslo daňového dokladu; d) rozsah a předmět plnění (název zboţí, sluţby, údaj o mnoţství zboţí, rozsahu sluţby); e) datum vystavení dokladu; f) datum uskutečnění plnění nebo datum přijetí úplaty, a to ten den, který nastane dříve (pokud se liší od data vystavení daňového dokladu); g) výše ceny celkem včetně DPH; 39

40 h) údaj o základní nebo sníţené sazbě DPH, případně údaj, ţe jde o zdanitelné plnění osvobozené od DPH (viz zákona o DPH). Za správnost a úplnost zjednodušeného daňového dokladu a výpočet DPH odpovídá kupující (i kdyby DPH na dokladu uvedl prodávající). Běţný daňový doklad (viz příloha vzor faktury) Musí mít navíc oproti zjednodušenému daňovému dokladu: a) obchodní firmu nebo jméno a příjmení, sídlo nebo místo podnikání osoby, pro kterou se uskutečňuje plnění (která platí), pokud je to plátce, tak také jeho DIČ; b) vyčíslený základ DPH; c) základní nebo sníţenou sazbu DPH (nebo sdělení, ţe plnění je osvobozené od DPH, a odkaz na příslušné ustanovení zákona o DPH); d) výši DPH zaokrouhlenou na koruny nebo na haléře; e) jednotkovou cenu bez DPH; f) případnou slevu, pokud není obsaţena v jednotkové ceně. Za správnost a úplnost běţného daňového dokladu a výpočet DPH odpovídá ten, kdo jej vydává. 5.2 POVINNOSTI PLÁTCE DPH, VÝHODY A NEVÝHODY Povinnosti plátce DPH Musíme uplatňovat DPH při prodeji svých sluţeb nebo zboţí zákazníkům a tuto daň odvádět vţdy po skončení zdaňovacího období (většinou čtvrtletí) finančnímu úřadu; vést evidenci podle zákona o DPH ( 100 Zákona o DPH); podávat daňové přiznání k DPH (viz níţe); odvádět DPH, které jsme uplatnili nebo jsme měli uplatnit ke svým zdanitelným plněním (k prodeji zboţí či sluţeb) na základě daňového přiznání k DPH. 40

41 Daňové přiznání k DPH Vţdy po skončení zdaňovacího období (většinou čtvrtletí), do 25. dne následujícího měsíce musíme podat na finanční úřad daňové přiznání k DPH, kam jsme uvedli DPH ze svých prodejů i DPH ze svých nákupů. Výhody plátce DPH nárok na odpočet DPH Ode dne registrace za plátce DPH si můţeme vţdy v daňovém přiznání k DPH uplatnit nárok na vrácení DPH, kterou jsme zaplatili s daňově uznatelným výdajem a máme k tomu daňový doklad. Odpočtem v přiznání sníţíme DPH, kterou odvádíme finančnímu úřadu. Nárok na odpočet DPH uplatníme nejdříve ve zdaňovacím období (čtvrtletí), ve kterém se zdanitelné plnění uskutečnilo. V rámci běţného daňového přiznání uplatníme nárok na odpočet DPH naposledy v přiznání za poslední zdaňovací období roku. Nadměrný odpočet DPH Pokud naše výdaje převýšily příjmy, můţe nastat tzv. nadměrný odpočet, to znamená, ţe finančnímu úřadu nezaplatíme, ale on vrací peníze nám Sazby DPH, výpočet DPH Jaké sazby DPH musíme uplatňovat Jsme-li plátci DPH, musíme na svá uskutečněná zdanitelná plnění uplatňovat většinou základní sazbu DPH (viz níţe), ať uţ prodáváme zboţí nebo poskytujeme sluţby. Jen v případech vyjmenovaných v zákoně o DPH můţeme uplatňovat sníţenou sazbu DPH (viz níţe). Základní sazba DPH Základní sazba činí 20 %. Uplatňujeme ji na naprostou většinu zboţí a sluţeb. Sníţená sazba DPH Sníţená sazba činí 10 %. Můţeme ji uplatnit na: teplo, chlad a zboţí uvedené v příloze 1 zákona o DPH (např. potraviny, zvířata, rostliny, knihy, palivové dřevo); sluţby uvedené v příloze 2 zákona o DPH (např. opravy zdravotnických prostředků, ubytovací sluţby, úklidové práce v domácnostech, domácí péče o děti, staré, nemocné a zdravotně postiţené, kulturní, umělecké a sportovní činnosti); dovoz uměleckých děl, sběratelských předmětů a staroţitností uvedených v příloze 4 zákona o DPH; některé druhy výstavby (viz 48 a 48a). Výpočet DPH koeficientem Pokud máme daňový doklad, na kterém je uvedena celková částka a není vyčísleno DPH, dopočítáme DPH: 41

42 u základní sazby (20 %) koeficientem 0,1667 u sníţené sazby (10 %) koeficientem 0,0909 Základ daně jiţ dopočítáme odečtením DPH od celkové částky. 5.3 ODVOD DANĚ Z PŘÍJMU -PAUŠÁLNÍ VÝDAJE PROCENTEM Výdaje paušálem, procentem z příjmů pro účely daně z příjmů FO Paušální výdaje jsou nejjednodušší a často i nejvýhodnější způsob, jak uplatnit výdaje v daňovém přiznání: nemusíme schovávat doklady za výdaje nevedeme daňovou evidenci, ale jen evidenci příjmů a pohledávek; výdaje spočítáme procentem z příjmů podle toho, jaký druh příjmů máme: Paušální výdaje rok % pro příjmy z řemeslné ţivnosti; 80 % pro příjmy ze zemědělské výroby, lesního a vodního hospodářství, také ostatní příjmy ( 10) ze zemědělské výroby, která není provozována zemědělským podnikatelem (k tomu také viz Příjmy pěstitelů); 60 % pro příjmy z ţivností kromě řemeslných; 40 % pro příjmy z jiného podnikání podle zvláštních právních předpisů nebo z jiné samostatné výdělečné činnosti (např. OSVČ bez ţivnosti); 30 % pro příjmy z pronájmu. 5.4 JAK UPLATNIT VÝDAJE ZA AUTO Výdaje na provoz auta můţeme uplatňovat několika způsoby: 1. podle dokladů (skutečně zaplacené výdaje); 2. paušálem podle počtu ujetých kilometrů; 3. paušálem za měsíc bez ohledu na ujeté kilometry. U jednoho auta nemůţeme kombinovat různé způsoby. 1) Podle dokladů vlastní auto zahrneme do majetku a do výdajů dáme odpisy nebo do výdajů dáme nájemné za auto pronajaté (u leasingu musíme nájemné časově rozlišit viz 24 odst. 2) písm. h) zákona o daních z příjmů); do výdajů dáme podle dokladů výdaje za pohonné hmoty, opravy, údrţbu a pojištění auta. U zahraničních cest, kdy výdaje za pohonné hmoty nemůţeme z nějakého důvodu prokázat, bude výdajem náhrada za pohonné hmoty s tuzemskými cenami. Výdaje i odpisy krátíme podle toho, jak vyuţíváme auto i na osobní potřebu. 42

43 2) Paušál podle kilometrů u vlastního auta U vlastního auta nezahrnutého do majetku (neuplatňujeme z něj odpis) uplatníme náhradu za pohonné hmoty; základní náhradu 3,90 za kaţdý kilometr (pro rok 2009 i 2010). 3) Paušál podle kilometrů v ostatních případech Jestliţe pouţíváme: auto bezplatně vypůjčené ( 659 Občanského zákoníku); vlastní auto vyřazené z našeho majetku pro podnikání; auto, které nemáme v majetku pro podnikání, ale bylo na "leasing" a my jsme nájemné (nebo jeho část) uplatnili jako daňový výdaj; můţeme uplatnit jen náhradu za pohonné hmoty, ale ne základní náhradu za km. Deník jízd evidence Deník jízd vedeme, abychom prokázali daňovou uznatelnost výdajů na pohonné hmoty (body 1), 2) a 3)). Evidujeme alespoň: datum, cíl, účel a ujeté kilometry pro kaţdou jízdu; typ vozidla, SPZ, stav tachometru k 1. lednu, 31. prosinci, zahájení činnosti, zahájení pouţívání vozidla, ukončení činnosti a ukončení pouţívání vozidla); záznamy o provozu vozidla, době řízení, bezpečnostních přestávkách a době odpočinku, je-li řidičem náš zaměstnanec nebo spolupracující osoba. Cesty mezi bydlištěm a provozovnou Máme-li v ţivnostenského listu místo podnikání bydliště a provozovnu na jiné adrese (třeba sklady, výrobny, kanceláře apod.), rádi bychom uplatňovali i výdaje za cesty mezi bydlištěm a provozovnou. Bude záleţet na názoru konkrétního finančního úřadu a naší šikovnosti, zda se nám podaří obhájit nutnost těchto cest pro podnikání. 43

44 5.5 SOCIÁLNÍ A ZDRAVOTNÍ POJIŠTĚNÍ OSOB SAMOSTATNĚ VÝDĚLEČNĚ ČINNÝCH (OSVČ) Sociální pojištění a důchodové zabezpečení Nutnost platit sociální pojištění a výše záloh se řídí tím, zda je samostatná výdělečná činnost naše: hlavní činnost; vedlejší činnost. Sazba sociálního pojištění Sazba na sociální pojištění dělá 14,6 % ze zisku. Z toho většina jde na důchodové zabezpečení, zbytek na politiku zaměstnanosti. Zálohy na sociální pojištění Zálohy platíme podle toho, zda je naše samostatná výdělečná činnost hlavní nebo vedlejší. Výše a splatnost záloh viz zálohy na sociální pojištění. Z jakých příjmů platíme sociální pojištění jako OSVČ Sociální pojištění platíme za příjmy z podnikání a ostatní samostatné výdělečné činnosti a za další příjmy z činností konaných vlastním jménem a na vlastní odpovědnost (tzv. nezávislá povolání). Neplatíme z pronájmu nemovitostí a movitých věcí Zdravotní pojištění OSVČ Sazba pro zdravotní pojištění V roce 2010 je pojistné na zdravotní pojištění OSVČ 6,75 % ze zisku. Musíme platit zdravotní pojištění? Máme-li příjmy z podnikání nebo jiné samostatné výdělečné činnosti, tak platit musíme. Jde jen o to: zda musíme platit zálohy nebo vše zaplatíme aţ po konci roku; případně jak vysoké zálohy musíme platit. Abychom to zjistili, musíme vědět, zda samostatná výdělečná činnost je náš 1) hlavní příjem, 2) vedlejší příjem nebo za nás 3) platí pojistné i stát. 1) Hlavní příjem aspoň minimální záloha Měsíčně platíme zálohu, která nám vyšla v posledním Přehledu, ne však méně neţ je minimální záloha (i kdyţ jsme byli třeba ve ztrátě či s podnikáním začínáme): 44

45 Měsíční záloha Do prosince 2009 Dd ledna 2010 Minimální záloha na zdravotní pojištění při hlavní činnosti Kč Kč Maximální záloha na zdravotní pojištění při hlavní činnosti Kč Kč obr. 9 Po konci roku po podání Přehledu pojistné doplatíme, případný přeplatek nám pojišťovna vrátí. 5.6 DOHODA O PROVEDENÍ PRÁCE (vzor dohody viz příloha č. 4.) Dohoda se sjednává písemně, můţe však být sjednána i ústně. Limit je aţ 150 hodin ročně. V roce 2010 můţe zaměstnanec uzavřít Dohodu o provedení práce (DoPP) s libovolným počtem zaměstnavatelů, s kaţdým zaměstnavatelem aţ na 150 hodin za kalendářní rok.horní výše hodinové odměny není nijak omezená. Z odměny na Dohodu o provedení práce neplatí zaměstnanec ani zaměstnavatel zdravotní ani sociální pojištění, ani kdyby zněla na milion Kč. To je obrovská výhoda oproti ostatním formám zaměstnání, Dohoda o pracovní činnosti má tuto výhodu jen do necelých Kč. Pokud však zaměstnanec nemá v konkrétním měsíci jiný příjem neţ z Dohody o provedení práce a není za něj plátcem pojistného stát, je pro zdravotní pojišťovnu osobou bez zdanitelných příjmů. Musí se přihlásit do 8 dnů zdravotní pojišťovně a platit kaţdý měsíc pojistné. Výše příjmu z Dohody o provedení práce však nemá vliv na výši pojistného. ZAPAMATUJTE SI! Princip a obsah daňové evidence; Evidence pro neplátce a plátce DPH, jejich rozdíl; Povinné náleţitosti daňového zjednodušeného dokladu a jak vypadá správně faktura; Paušální výdaje, jejich výhoda; Uplatnění výdajů za auto v podnikání; Sociální a zdravotní pojištění v základním přehledu; Dohoda o provedení práce. 45

46 ÚKOLY: 1. Proveďte podrobný rozbor principu daňové evidence. 2. Popište zásady účtování pro neplátce a plátce daně z přidané hodnoty (DPH). 3. Proč a kdy pouţít paušální výdaje při výpočtu základu daně z příjmu. 4. Co je to sociální a zdravotní pojištění a k čemu slouţí. 5. Popište princip dohody o provedení práce. 46

47 6 DAŇOVÉ PŘIZNÁNÍ KROK ZA KROKEM CÍLE: Po prostudování této kapitoly budete: znát postupně krok za krokem postup při zpracování daňového přiznání; umět seznámit se s formuláři a pokyny ke zpracování; znát odečitatelné poloţky ze základu daně, slevy na dani; znát termín podání daňového přiznání, sazbu pro výpočet daně z příjmu. 1) Zjistíme zisk Zisk tedy základ daně z příjmů zjistíme jedním ze způsobů: a) paušální výdaje procentem sepíšeme příjmy, z nich vypočteme výdaje určitým procentem b) daňová evidence sepíšeme příjmy i výdaje podloţené doklady. Do výdajů můţeme dát i stravné, výdaje na auto a odpisy majetku. Paušál na auto Kč/měsíc uplatníme v daňovém přiznání na řádku 102. Zdravotní ani sociální pojištění uţ v ţádném případě neuplatníme jako daňový výdaj. 2) Formuláře Stáhneme formuláře pro daňové přiznání a Přehledy příjmů pro zdravotní a sociální pojištění. Nebo zajdeme na úřady a pojišťovnu. 3) Příjmy ze zaměstnání Pokud jsme měli zaměstnání, získáme Potvrzení o příjmu. Některé příjmy do přiznání neuvádíme, více viz Příjmy ze zaměstnání. 47

48 4) Daňové přiznání Vyplníme daňové přiznání k dani z příjmů, kam uvedeme i další své příjmy: příjmy z kapitálového majetku; příjmy z pronájmu; ostatní příjmy. Neuvádíme příleţitostné příjmy do 20 tisíc za rok a příjmy osvobozené a/nebo jiţ zdaněné. 5) Odčitatelné poloţky, slevy daně, dary V daňovém přiznání si sníţíme daň o odčitatelné poloţky, slevy na dani a dary. Společné zdanění manţelů uţ neplatí. 6) Nízký zisk, ztráta Ztráta z podnikání sníţí základ daně z jiných příjmů kromě zaměstnání. Nebo ji schováme do dalších let. Minimální daň uţ se neplatí. 7) Sazba daně, termín pro přiznání a daň Pro rok 2009 platí 15 % daň z příjmu pro veškeré příjmy. Termín pro podání daňového přiznání na finanční úřad je poslední březnový den. Pokud je to nepracovní den, tak následující pondělí. Daňové přiznání můţeme také podat on-line. Do stejného termínu zaplatíme daň osobně nebo tak, aby peníze přišly na účet finančního úřadu v termínu. Termíny pro daně i pojištění můţeme prodlouţit o 3 měsíce v případě ţe jeho zpracováním pověříme na základě plné moci daňového poradce. 8) Zdravotní a sociální pojištění Vyplníme Přehledy příjmů zvlášť pro sociální pojištění a zvlášť pro zdravotní pojištění a do konce dubna je podáme nebo pošleme na úřad OSSZ a naši zdravotní pojišťovnu. Do 8 dnů po podání daňového přiznání doplatíme zdravotní pojištění, které vyšlo v Přehledu. Do konce dubna doplatíme sociální pojištění, které vyšlo v Přehledu. Při nízkém zisku nemusíme sociální pojištění platit, pokud doloţíme, ţe podnikání máme jen jako vedlejší činnost. Sleva na dani, daňové zvýhodnění Daňové zvýhodnění slevy na dani V daňovém přiznání k dani z příjmu fyzických osob můţeme uplatnit následující slevy z vypočítané daně: základní sleva na dani na poplatníka; sleva na dani či bonus na dítě; 48

49 sleva na dani na manţelku nebo manţela s nízkým příjmem uplatní druhý z manţelů; sleva na dani na studenta uplatní student/ka; sleva na dani na invalidního důchodce nebo drţitele ZTP/P uplatní důchodkyně/důchodce; sleva na dani na zaměstnance se zdravotním postiţením uplatní zaměstnavatel. Odčitatelné poloţky 2009 Dary, úroky a pojištění Před výpočtem daně si můţeme od základu daně odečíst maximálně: 10 % základu daně (minimálně Kč) Kč za celou domácnost Dary Úroky z úvěrů ze stavebního spoření nebo z hypotečního úvěru, viz zákon Kč Zaplacené penzijní připojištění, sníţené o Kč Kč Pojistné na ţivotní soukromé pojištění, podrobně viz zákon Kč Členské příspěvky odborové organizaci, viz zákon obr. 10 Viz 15 zákona o daních z příjmů. Ztráta z předchozích let Od základu daně se můţe odečíst i ztráta z podnikání, která nám vznikla v předešlých pěti letech (viz podle 34 zákona o daních z příjmů). Výdaje na výuku, výzkum, zaměstnance Od základu daně můţeme rovněţ odečíst podle 34 zákona o daních z příjmů: 30 % výdajů na výuku ţáků; 100 % výdajů na výzkum a vývoj. A podle 35 aţ 35b zákona o daních z příjmů: sleva na zaměstnance se zdravotním postiţením; situace spojené s investiční pobídkou. 49

50 ZAPAMATUJTE SI! Postupné kroky při zpracování daňového přiznání; Odečitatelné poloţky slevy na dani; Termíny pro odevzdání a zaplacení daně z příjmu fyzických osob. ÚKOLY: 1. Proveďte si na základě předloţeného vzoru (viz.přílohy)fiktivní daňové přiznání. 2. Zkontrolujte správnost zadaných údajů, proveďte výpočet daňové povinnosti. 50

51 7 ETIKA V PODNIKÁNÍ CÍLE: Po prostudování této kapitoly budete schopni: udělat si konkrétnější představu o podnikatelské etice; popsat faktory, které ovlivňují etiku podnikání, zejména u nás; udělat si obrázek o tom, jak má správné podnikání z hlediska etického vypadat. Podnikatelská etika a etika vůbec je kaţdým chápána jinak. Někdo podnikatelskou etiku chápe jako zásady slušného jednání s obchodními partnery, někdo jako vztahy s konkurencí, při dodrţování nepsaných pravidel. Já vidím etiku v podnikání jako určitý názor veřejnosti, či snad spíše společnosti na samotné podnikatele a jejich veškerou podnikatelskou činnost. V dnešní době konečně začíná být toto téma diskutované. Zatím je podnikání u laické veřejnosti spíše chápáno jako názor, ţe chcete-li rychle a neslušně zbohatnout, stačí napodobit ty, kteří dosáhli v podnikání velkých úspěchů. Kromě arogance a neskromnosti v chování a jednání, přehlíţení nesnesitelných zákazníků, vám k úspěchu také postačí Vaše minimální vzdělání. Tyto a mnoho dalších zásad mají prý v podnikání úspěch. Bohuţel však informační média tento názor veřejnosti jenom potvrzují. Kaţdý den nám sdělovací prostředky předkládají informace o padlých firmách, o zlodějinách, o nesolidním jednání nejrůznějších podnikavců, o zlatých padácích, na nichţ jsou zavěšováni ti, kteří prohospodařili miliardy, o tom, jak nikdo nepřijímá odpovědnost za nedobré činy. Skutečně tedy platí, ţe k dosaţení úspěchu postačuje mít několik dobrých známých na vyšších místech úředních a bankovních, mít moţnost se rychle někde skrýt po krádeţi a uţívat si nakradeného??? Především jde o nedorozumění: porušování (jakýchkoli) pravidel je také pravidlo. Být neslušný, okrádat zákazníky, nedodrţovat dané slovo, podvádět, neplatit, nedodrţovat závazky apod. to vše spadá do pravidel jednání a chování. Vede dodrţování uvedených pravidel k úspěchům v podnikání? 51

52 Po prvotní euforii začátků v podnikání u nás, kdy nějaké morální zásady, jistá dávka společenské odpovědnosti nebo přímo etika skutečně nebyly nejdůleţitějšími atributy pro podnikání, si začínají (zatím bohuţel jen někteří) podnikatelé uvědomovat, ţe i zapojení těchto způsobů jim bude přinášet určité výhody. Z výzkumů vyplývá, ţe sami podnikatelé uţ si dokáţí spočítat, co je stojí výlohy za soudní jednání, placení penále a případné další výdaje nebo pokuty. Nehledě na ušlé zisky způsobené ztrátou důvěry ve firmu, např. z důvodů neplnění závazků, slibů, únikem informací apod. Z pohledu zahraničních firem vystupujících na našem trhu, se jako největší problém ukazuje dodrţování slibů a závazků ze strany našich podnikatelů. Z celosvětového hlediska je to hlavně konkurenční prostředí, kde lze nalézt velké mnoţství etických konfliktů. Můţeme se na ně dívat z pohledu normativního nebo sociálního. Pokud vezmeme normativní hledisko, je třeba brát v potaz, ţe všechny společnosti mají hodnotové systémy, definující jaké chování povaţují jejich členové za legitimní. Tyto systémy obsahují obecné normativní principy, týkající se bohatství, účasti v obchodě, manuální práce a také podnikání, tedy dělání peněz. Mezi normativní vztahy patří bezesporu i důvěra. Veškeré neetické konflikty podle mého názoru vynikají kvůli penězům a moci. Drobní výrobci jsou nuceni pouţívat úplatků, tak aby měli odbytiště pro své výrobky, kterými jiţ je trh většinou přeplněn. Setká-li se touha po penězích spolu s mocí, je to pak ideální chvíle pro vznik korupce. V tomto bodě se pak střetávají malé podniky (se svou touhou stát se většími) s těmi velkými, kterým jde o udrţení si svých pozic. Z literatury je známo, ţe vysoké náklady na úplatky zvyšují náklady na rozvoj podnikání v mnoha zemích. Podnikatel podniká a řídí vlastní aktivity a aktivity spolupracovnic a spolupracovníků se záměrem dosáhnout cíle. Prostřednictvím zákazníků dosahuje zisku, získává prostředky pro výplaty, pro rozšiřování firmy, pro provoz podniku. Všechny cíle, jichţ chce dosáhnout, povaţuje za dobré: co je dobré pro podnikatele a jeho firmu, je dobré. Co je dobré pro podnikatele, je zároveň pro podnikatele mravné. Co je zlé pro podnikatele, je pro něho nemravné, nemorální. V tomto hodnocení se odráţí podnikatelova etika. Avšak: co je dobré pro podnikatele a manaţera, nemusí být dobré pro zákazníka, pro partnery podnikatele, pro region, pro přírodu, pro finanční úřad a pro ostatní lidi a instituce. Například etika zlodějiny, podvádění, klamné reklamy, ničení přírody atp. jednoznačně vyjadřuje špatnou etiku a mravnost podnikání : tato etika můţe být dobrá pro podnikatele, a z hlediska daní můţe být kladně hodnocena i regionem (finančním úřadem). A naopak: co představuje dobro a co je dobré pro zákazníky, obec, region, přírodu atd. nemusí být dobré pro podnikatele a manaţera. Součástí silně konkurenčního prostředí je i uplatňování reklamních prostředků jednotlivých firem. Reklama, jako prostředek prezentující nabídku firem, prostředek přesvědčování, informování, motivování a ovlivňování zákazníka, manipulace s jeho myšlením, cítěním a následně i chováním je významný pododdíl podnikatelské etiky. Je vhodné této, v současnosti stále významnější a exponované součásti kultury, věnovat určitou pozornost, neboť je jakýmsi tykadlem, jímţ si trţní subjekty ohmatávají situaci a navzájem komunikují. 52

53 Po roce 1989 k nám vpadla reklama ve své současné západní podobě a ihned si u nás vyzkoušela všechny své výstřelky. Naše společnost a zejména podnikatelé na ni nebyli připraveni, neboť reklamní prostředky v uplynulých 40 letech byly pouţívány výhradně pro potřeby ideologické a mocenské politické propagandy. Po několika letech zkušeností s dravou komerční reklamou po roce 1989 se však i u nás začala objevovat citlivost na nelegálnost a neetičnost některých reklamních praktik. Mnohé západní, ale i naše firmy u nás často pouţívaly reklamní postupy na Západě uţ dávno zakázané, a proto se začaly budovat různé obranné mechanismy. Dnes uţ je tedy i u nás stejně jako na Západě reklama regulována řadou zákonů a mnozí reklamní manaţeři uplatňují etickou samoregulaci pomocí etických kodexů. Reklama můţe být neetická, škodlivá formálně a materiálně. Formálně tím, ţe např. klame, zavádí, působí na podvědomí, manipuluje s člověkem, zneuţívá psychologické a filozofické poznatky o člověku, aby ho mohla ovlivňovat, ovládat. Materiálně tím, ţe nabízí zboţí, které samo je eticky problematické, nebo tím, ţe vzbuzuje potřeby, které jsou eticky problematické. Můţe tedy jít o reklamu, která je formálně správná, ale její ekonomický nebo lidský dopad je škodlivý. Typickým příkladem je reklama na alkohol a cigarety. Eticky problematická je i reklama na reklamu reklama na druhou. Mnohé reklamní agentury, které svými šokujícími kampaněmi pobuřují veřejné mínění a nápadně ignorují etický kodex, ve skutečnosti nesledují zisk z prodeje propagovaného zboţí, ale zisk z daleko větších zakázek od dalších zadavatelů reklam. Reklama je neetická tím, ţe uţ svou podstatou bagatelizuje lidský rozum, protoţe apeluje na city, pudy, instinkty. Modeluje naše myšlení tím, ţe ovlivňuje jazyk. Působí na nás nakaţlivě svými metaforami, obrazy, slovními spojeními i logickými konstrukcemi. To můţe znamenat ochuzení jazyka, zúţení prostoru myšlenkové svobody a omezení vlastní identity. Reklama takto ohroţuje především děti a mládeţ. Reklama také vyprazdňuje etické zásady a normy. Popírá lidskou svobodu volby tím, ţe vytváří nové potřeby a modeluje chování. Příkladem etického sebeuvědomění zadavatelů reklamy můţe být ústup od běţné komerční reklamy nabízející zboţí a sluţby a přechod k reklamě prostřednictvím public relations a sponzoringu. Firma si určitými veřejně prospěšnými akcemi, podporou neziskových humanitních a kulturních projektů buduje dobré jméno, pověst ušlechtilé instituce a posiluje tak důvěru vůči celému svému podnikání. To znamená, ţe k současnému solidnímu a etickému podnikání patří u dlouhodobě se rozvíjejících firem pojmy jako podniková kultura, etické kodexy, politika jakosti, environmentální politika, podnikatelská strategie. Společným rysem všech uvedených pojmů je především vztah firmy k zákazníkům, jehoţ nejčastějším prohlášením je poskytování vysoké jakosti produktů a zákazník jako priorita. Pro dokreslení uvádím i Vzorový etický kodex a kodex chování podnikatele, který aplikují státy EU do svých směrnic a nařízení: priorita ochraně ţivotního prostředí; soustavné budování firemní kultury; 53

54 trvalé zlepšování profilu firmy; vývoj a výroba ekologicky šetrných výrobků s deklarovanou odpovědností za vlivy výrobku na ţivotní prostředí v celém jeho ţivotním cyklu jakost výrobků spojovat s nízkou spotřebou zdrojů pro jeho výrobu a spotřebu; pravdivá a otevřená komunikace o vlivu firmy na ţivotní prostředí se všemi zájmovými skupinami (spotřebitelé, veřejnost, drţitelé akcií apod.). V konkrétní oblasti podnikání a managementu tvoří tato výše uvedená pravidla jiţ právní normy, jako vymezená minima etiky a mravnosti, jako posuzování trestuhodnosti spojené však s obecným mravním odsouzením se všemi jeho důsledky pro podnikatele a management. ZAPAMATUJTE SI! ÚKOLY: V čem spočívá podstat etického chování a jednání podnikatele; Co můţe a nemůţe ovlivnit reklama, pojem klamavá reklama, síla reklamního působení. 1. Sepište si písemně zásady slušného a etického podnikání a popřemýšlejte, jestli korespondují s Vaší vlastní představou o zásadách podnikání. 54

55 8 ZNALOSTI A DOVEDNOSTI PODMIŇUJÍCÍ PODNIKÁNÍ V OBORU ZEDNICTVÍ, ZÁMEČNICTVÍ CÍLE: Po prostudování této kapitoly budete schopni popsat: v čem spočívá příprava pro vykonávání těchto řemesel; jaké musíte zvládnout odborné kompetence pro výkon řemesla; jaká je náplň činnosti ţivnosti v oboru zednictví a zámečnictví; jaké jsou problémy podnikání těchto oblastí. 8.1 CHARAKTERISTIKA ŘEMESELNÝCH ŢIVNOSTÍ Zedník i zámečník jsou odnepaměti jedno z nejdůleţitějších řemesel, a proto by kaţdý z nich měl o svém řemesle mluvit s hrdostí. Jsou to velmi perspektivní obory a v současné době je na trhu práce po nich neustále velká poptávka. Řemeslo je velice tvůrčí práce. Zruční absolventi tohoto oboru najdou v praxi široké uplatnění a samozřejmě i nemalé finanční ohodnocení. Myslím si, ţe kaţdý manuálně dovedný řemeslník by si měl vyzkoušet podnikat ve svém oboru, má-li k tomu navíc základní organizační schopnosti, jsou tím dány předpoklady úspěšného podnikání v oboru 8.2 ZÁKLADNÍ PŘÍPRAVA NA PROFESI Budoucí řemeslník by měl jako předpoklad pro podnikání v oboru zvládnout většinu z následujících znalostí, tedy aby: znal moţnosti svého dalšího vzdělávání, zejména v oboru a povolání. spolupracoval při řešení problémů s jinými lidmi (týmové řešení); 55