Moderní železniční spojení Brno Vyškov
|
|
- Libor Pavlík
- před 8 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 Filip Ševčík, Lukáš Týfa Moderní železniční spojení Brno Vyškov Klíčová slova: modernizace železničních tratí, vysokorychlostní tratě, Brno, Vyškov, Přerov V následujícím článku autoři představí diplomovou práci Filipa Ševčíka, kterou v roce 2007 obhájil na Dopravní fakultě Jana Pernera Univerzity Pardubice pod vedením Lukáše Týfy a která měla za cíl navrhnout řešení neutěšeného stavu železničního spojení mezi Brnem a Přerovem v traťovém úseku žst. Brno-Slatina (mimo) žst. Vyškov na Moravě (mimo). Čtenáře seznámíme zejména s návrhy úprav infrastruktury železniční dopravy, které z uvedené práce vyplynuly. Text článku je ve svém závěru doplněn několika výkresovými přílohami. Úvod V současnosti je v České republice kromě železničních uzlů dokončena modernizace I. a II. tranzitního železničního koridoru a probíhají úpravy zbývajících hlavních železničních magistrál, který mi jsou III. a IV. koridor. Z hlediska dlouhodobé strategie optimalizace železniční sítě ČR se proto hledají další traťové úseky, které neodpovídají kvalitou nebo kapacitou současné nebo výhledové dopravě anebo skýtají zatím skrytý přepravní potenciál, ať už v osobní nebo nákladní přepravě. Mezi takové relace zcela jistě patří spojení Plzeň Regensburg, Praha Liberec nebo právě Brno Přerov. Zároveň znovu ožívá otázka vysokorychlostní železniční dopravy na našem území, s čímž úzce souvisí problém stanovení tras nových vysokorychlostních tratí (VRT) pro jejich ochranu v územních plánech. Tyto tratě by měly spojovat nejdůležitější sídla v ČR a zároveň navazovat na klíčové směry takovýchto tratí v zahraničí. Mezi ně náleží mimo jiné i spojnice aglomerací Brna a Ostravy. Severovýchodní směr od Brna je v železniční dopravě velmi vytížen silnou příměstskou a regionální osobní dopravou v rámci stále se rozvíjejícího a populárnějšího Integrovaného dopravního systému Jihomoravského kraje (IDS JMK), taktovou dálkovou osobní dopravou mezi Brnem a Ostravou a v neposlední řadě také dopravou nákladní. V popisované oblasti probíhá železniční provoz ve většině své délky po jednokolejné trati Brno hl. n. Chrlice Holubice Nezamyslice Přerov (č. 300 KJŘ) s traťovou rychlostí do 100 km/h, pouze v blízkosti Brna po dvoukolejné trati Brno hl. n. Blažovice Veselí nad Moravou Uherské Hradiště (č. 340 KJŘ) s traťovou rychlostí 80 km/h. Při těchto infrastrukturních podmínkách je zřejmé, že železniční doprava může jen ztěží obstát Ing. Filip Ševčík, nar. 1982, SKANSKA DS, závod ŽS, pracovník přípravy, f.sevcik@centrum.cz; absolvent magisterského studia na Univerzitě Pardubice, Dopravní fakultě Jana Pernera (obor Dopravní inženýrství a spoje). Ing. Lukáš Týfa, Ph.D., nar. 1978, ČVUT v Praze Fakulta dopravní, Ústav dopravních systémů, odborný asistent, osobní web: absolvent doktorského studia na téže fakultě (obor Dopravní systémy a technika); specializace na dopravní obsluhu území, vysokorychlostní tratě, geometrické parametry koleje a počítačové systémy na podporu konstruování.
2 v konkurenci dálnic a rychlostních silnic v témže směru existujících i neustále nově budovaných. Ze všech výše uvedených důvodů byla proto zadána a následně vyhotovena diplomová práce, která navrhuje stavební úpravy v železniční infrastruktuře spojující Brno a Přerov. Protože celý projekt je na jednu práci příliš rozsáhlý, zmiňovaná diplomová práce se zabývá pouze úsekem Brno Vyškov. I když oficiální studie na toto téma byly již vytvořeny a v současnosti je již dokonce zpracovávána přípravná dokumentace modernizace úseku Blažovice Nezamyslice (ve variantě modernizace současné trati na rychlost km/h, tedy vylučující budoucí využití pro novostavbu VRT), je zmíněná práce stále aktuální a ukazuje další pohled na dané téma. Řešený úsek z Brna do Vyškova je možné rozdělit na tři části: První částí je území města Brna, druhý úsek se nachází mezi Brnem a Vyškovem přibližně v koridoru trati č. 340 a konečně úsek třetí vede v trase trati č Práce se zabývá vedením trati pouze mezi Brnem a Vyškovem bez vlastního území Brna a bez změny napojení letiště Brno-Tuřany, protože v této lokalitě není jasná konečná podoba řešení železničního uzlu Brno. Proto projekt začíná žst. Brno-Slatina s tím, že hlavní trať z Brna směrem na Přerov/Olomouc bude v brněnském uzlu vedena buď přímo do stanice Brno-Slatina, nebo do její blízkosti (a pak by se změnilo napojení u této stanice). Jako konec úseku byla stanovena stanice Vyškov na Moravě, která není kompletně řešena pouze je navrženo zaústění trati od Brna. Současný stav Základní charakteristika tratí Tratě č. 300 i 340 jsou vedeny jako dráhy celostátní, trať č. 300 v celé délce a trať č. 340 v úseku Brno Blažovice jsou zařazeny do evropského železničního systému. Trať č. 300 je zařazena do systému transevropské železniční sítě nákladní dopravy (TERFN). Trať č. 300 je elektrifikována střídavou soustavou 25 kv / 50 Hz do km 60,6 před žst. Nezamyslice a dále stejnosměrnou soustavou 3 kv. Trať č. 340 je elektrifikována střídavou soustavou 25 kv / 50 Hz z Brna pouze do žst. Blažovice a stejným systémem je též napájena spojka ze stanice Blažovice do stanice Holubice. Vlaková doprava Na základě koncepce regionální osobní dopravy objednávané Jihomoravským krajem prostřednictvím koordinátora integrovaného dopravního systému (KORDIS) a dálkové osobní dopravy objednávané Ministerstvem dopravy je pravidelná osobní doprava v předmětné oblasti v pracovní dny uskutečňována následovně (situace dle GVD 2007/2008): rychlíky (R) linky Brno Ostrava v hodinovém taktu (15 párů spojů denně) rychlíky (R) linky Brno Olomouc ( Jeseník) (8/7 spojů z/do Brna denně) spěšné (Sp) a osobní (Os) vlaky linky Brno Vyškov nebo dále (2/4 páry spojů z/do Brna denně) osobní vlaky (Os) linky Brno Křenovice horní nádraží v hodinovém taktu (17/18 spojů z/do Brna), ráno a odpoledne pouze na trase Brno Sokolnice-Telnice doplněn do půlhodinového taktu (7/8 spoji z/do Brna) spěšné vlaky (Sp) linky Brno hl. n. Veselí nad Moravou ( Vlárský průsmyk) ve většinou dvouhodinovém taktu (8/9 spojů z/do Brna) - 2 -
3 osobní vlaky (Os) linky Brno hl. n. Nesovice ( Veselí nad Moravou) doplňují spěšné vlaky (Sp) do hodinového, v dopravních špičkách do půlhodinového, taktu (17/15 spojů z/do Brna) Rychlíky mají ve směru z Brna na severovýchod první zastávku až ve stanici Vyškov na Moravě. Obsluha zastávek a stanic v úseku Křenovice hor. n. Vyškov n. M. vlaky osobní dopravy je omezena jen na stanice Rousínov a Luleč z pěti zde existujících tarifních bodů osobní přepravy, a to jen ráno ve směru do Brna a večer ve směru z Brna. Obce ležící na této trase jsou v rámci IDS JMK obsluhovány hlavně autobusy. Kromě rychlejšího a kvalitnějšího spojení autobusy je důvodem nedostatečná propustnost trati. Po dvoukolejném traťovém úseku Brno Blažovice je ve směru z Brna vedeno pravidelně 16 nákladních vlaků a 10 podle potřeby, ve směru opačném to je 18 vlaků a 9 podle potřeby. V jednokolejném úseku (Blažovice Vyškov n. M.) je vedeno ve směru z Brna do Vyškova pravidelně 12 nákladních vlaků různých kategorií a podle potřeby čtyři vlaky a ve směru opačném 14 nákladních vlaků pravidelných a tři podle potřeby. Dopravny a přepravní stanoviště Stanice Šlapanice leží na okraji stejnojmenného města, do něhož zajíždí velmi využívaná trolejbusová linka přímo z centra Brna, jejíž interval dosahuje 10 minut a méně. V jedné z variant je navrženo opuštění této stanice. Zastávka Ponětovice leží vzhledem ke své obci výrazně excentricky, a proto je v jedné z variant úprav navržena její nová poloha. Ze stanice Blažovice (trať Brno Veselí nad Moravou) odbočuje jednokolejná spojka s nejvyšší traťovou rychlostí 70 km/h do stanice Holubice (trať Brno Přerov). Stanice opět není umístěna blízko obce. V jedné z variant je navržena její výrazná přestavba. Stanice Holubice leží necelý kilometr od středu obce. Ústí do ní jednokolejná spojka ze stanice Blažovice, s jejímž zrušením je v jedné z variant uvažováno. V zastávce Velešovice v současném GVD nezastavuje žádný vlak. U obou variant znamenajících zkapacitnění tratí je počítáno s navrácením osobní přepravy do této zastávky a z tohoto důvodu není navrženo její zrušení. Stanice Rousínov leží v místní části Rousínov-Slavíkovice poměrně daleko od centra Rousínova. Trať městem prochází směrově nevýhodně a navíc přes hlavní třídu. V jedné z variant je navržena zcela nová stanice umístěná blíže středu města. Stanice Komořany u Vyškova slouží výhradně ke křižování vlaků, a tak v jedné z variant je navrženo její opuštění. Stanice Luleč se nachází na východ od dvou téměř propojených obcí Luleč a Nemojany, celkem tedy obsluhuje sídelní útvar o přibližně dvanácti stech obyvatelích. S jejím zachováním se počítá v obou variantách. Stanice Vyškov na Moravě není součástí řešeného úseku, jsou tedy v ní navrženy pouze nejnutnější úpravy zhlaví pro zapojení buď modernizované, nebo nové tratě. Navržené varianty řešení Tato práce předkládá řešení výše uvedeného železničního spojení ve dvou variantách: modernizace (dále jen M ) stanovená rychlost vlaků km/h - 3 -
4 novostavba (dále jen N ) stanovená rychlost vlaků km/h ve dvou alternativních trasách v blízkosti Brna: severní (dále jen NS ) jižní (dále jen NJ ) Varianta M by měla být uplatněna v případě, kdy bude rozhodnuto nebudovat v ČR nezávislou síť VRT (bez úzkých hrdel), a tak tato trať bude jedinou přímou kolejovou spojnicí střední a severní Moravy, čemuž odpovídá i traťová rychlost až 200 km/h. Naopak varianta N by měla být vystavěna v případě rozhodnutí zcela segregovanou síť VRT u nás realizovat, protože tak se v podstatě stane nový traťový úsek Brno Vyškov s předstihem vysokorychlostním a stávající trať může dále sloužit regionálním potřebám. Ovšem zmíněná východiska nepřinášejí jednoznačný výsledek při výběru optimální varianty. Už současná (nejen budoucí) velmi naléhavá potřeba zkapacitnění a kvalitativního zlepšení tohoto železničního tahu totiž vede správce infrastruktury k výrazné modernizaci trati. Pro předpokládaný rozsah regionální a dálkové osobní dopravy se nedostává kapacity v úseku Brno-Slatina Blažovice, zatímco ve zbývající části stávající trati při souběhu VRT, kdy současná trať svojí traťovou rychlostí nevyhovuje potřebám příměstské osobní dopravy IDS JMK, by trať ve stávající stopě byla méně využitá. Zvláštností tratí č. 300 i č. 340 je odlišný směr staničení tratí a směr do začátku ke konci tratí. U obou tratí totiž narůstá staničení od Brna, ale podle dokumentů provozovatele dráhy jsou tyto tratě vedené jako Přerov Brno a Veselí nad Moravou Brno, čemuž odpovídá např. značení výhybek a návěstidel a čísla kolejí. V projektu byl sjednocen směr staničení i místo začátků a konců tratí tak, že jejich počátek bude v Brně. Obě varianty začínají 6 m za výměnovým stykem poslední výhybky žst. Brno-Slatina. Všechna křížení tratě s jinými komunikacemi jsou v obou variantách navržena jako mimoúrovňová. Varianta modernizace (M) V této variantě je navržena výrazná modernizace trati na traťovou rychlost 200 km/h za předpokladu nejnižší stanovené rychlosti vlaků 80 km/h, a to výrazným podílem přeložek. Traťové koleje je navrženo vybudovat v osové vzdálenosti 4 m. Železniční svršek je navrženo zkonstruovat obdobný jako na současných modernizovaných tratích v ČR. Za stanicí Brno-Slatina se trať odklání od původního směru tak, aby se vyhnula městu Šlapanice a zároveň vzletové a přistávací dráze letiště Brno-Tuřany. Dále směrovým obloukem obchází obec Ponětovice. Tuto obec v současnosti trať dělí, a nové trasování by tak mělo přispět ke zlepšení životního prostředí v obci. Navíc je nově umístěná zastávka blíže středu obce. Následuje stanice Blažovice a dále žst. Rousínov. v níž se k nové trati připojí původní trať č Možnost vedení nové trati na východní straně města Rousínova se jeví jako mnohem méně vhodná kvůli podmínkám terénním a zástavbě. Za novou stanicí Rousínov je navrženo vybudování tunelu a po výjezdu z jeho portálu trať stoupá zářezy přibližně do nadmořské výšky současné stanice Luleč. Místo stanice je navržena stejnojmenná zastávka. Alternativně je zpracován návrh na rekonstrukci stávající stanice. Dále je trať zaústěna do žst. Vyškov na Moravě. Před stanicí prochází v současnosti trať částí města Vyškov s bytovou výstavbou. Modernizovaná trať bude klesat dříve než stávající, a tak bude v úseku s blízkou bytovou výstavbou vedena v mírném zářezu, což nesporně přispěje ke zlepšení životního prostředí
5 Ve stanicích byla po zvážení navržena nástupiště (resp. nástupní hrany) i u hlavních kolejí pojížděných rychlostí 200 km/h, protože podle platných TSI infrastruktura pro VRT [2] (kap Nástupiště pro cestující ) je možné zřizovat nástupní hrany u kolejí pojížděných rychlostí až 250 km/h. Nástupiště jsou uvažována výhradně mimoúrovňová (přístupná podchody a schodišti nebo rampami) s výškou nástupní hrany 550 mm nad TK. Dopravny a přepravní stanoviště Na začátku stanice Blažovice je výhybkami pro rychlost 80 km/h do odbočky navrženo mimoúrovňové odbočení trati č. 340 (směr Veselí nad Moravou). Nově budou zřízena nástupiště blíže středu obce (bude tak možné zachovat stávající šířku stanice). Stanice bude směrově napřímena, což mimo jiné odstraní vedení tratě obcí. Návrh počítá s tím, že předjízdné koleje (pro každý směr jedna) budou využívány i pro vlaky trati č Předávací koleje vlečky budou prodlouženy. Obě koleje, pokračující ze stanice Blažovice do Rousínova, mají navrženo klesání tak, aby za Blažovicemi trať rušila krajinný ráz co možná nejméně, ale přitom nevyvolala přeložky ostatních dopravních staveb podcházejících novou trať směrem k Rousínovu, a zároveň tak, aby bylo možno zachovat původní niveletu používané vlečky a výškově mezi vlečku a trať do Rousínova umístit jednu kolej dvoukolejné trati č. 340 pro směr ze žst. Slavkov u Brna. Stanice Rousínov je navržena jako novostavba s tím, že původní stanice nebude zrušena, protože je v jejím okolí využívaný průmyslový areál, a tak může sloužit pro nákladní dopravu. Ze severní strany je do nové stanice připojena vlečka vzniklá z části původní tratě z dopravny Komořany u Vyškova, do níž je zaústěna provozovaná vlečka. Návrh nové stanice je zpracován ve dvou variantách, přičemž v obou je uvažována jako stanice mezilehlá pro novou trať i mezilehlá pásmová pro příměstskou dopravu na původní části trati č. 300, kde by mohla být doprava obnovena (propustnost trati bude totiž proti současnosti dostatečná). Upřednostňovaná první varianta dělí stanici Rousínov na osobní a nákladní část (kolejové skupiny). Osobní vlaky zde končící nebudou muset křižovat obě hlavní koleje, ale jen kolej č. 1 (přijedou ke II. nástupišti), pokračující osobní vlaky mohou využít I. nástupiště. Druhá varianta nové stanice Rousínov je sice méně investičně nákladná, ovšem posouvá místo pro nástup a výstup cestujících dále od centra města. Dvě koleje navíc v této části stanice oproti prvnímu návrhu jsou v této variantě určeny pro odstavení souprav příměstských osobních vlaků. Hlavní návrh počítá se zrušením stanice Luleč a jejím nahrazením zastávkou. Alternativně je navrženo ponechání stanice, ale pouze pro předjíždění krátkých osobních vlaků. Varianta novostavba (N) V této variantě řešení železniční infrastruktury se uvažuje pouze s optimalizací stávající tratě č Projekt představuje výstavbu dvou variant nové trati, která povede ve stopě budoucí VRT, a tedy její směrové a výškové řešení a osová vzdálenost kolejí odpovídá parametrům VRT (viz dále). Tím dojde jednak k rychlému řešení nedostatečné kapacity a kvality železniční trati mezi Brnem a Vyškovem, a jednak budou hospodárně využité investiční prostředky, jelikož se tento úsek může po úpravách pouze železničního svršku (a případně zabezpečovacího zařízení a napájení) stát součástí sítě VRT
6 Pro určení geometrických parametrů koleje odpovídající budoucí VRT se počítá se smíšeným provozem osobních a nákladních vlaků. Předpokládá se nejnižší rychlost provozovaných vlaků (nákladních) 140 km/h a traťová rychlost (vysokorychlostních osobních elektrických jednotek) 300 km/h. V současné době stále není ucelený závazný a vyčerpávající předpis platný v ČR pro navrhování VRT. Proto v této práci, ač s přihlédnutím k TSI infrastruktura na VRT [2] a ke studii [3], byly dimenzovány hodnoty GPK podle v současnosti platných českých předpisů (zejm. ČSN ). Stejně tak i ve výškovém řešení se vycházelo z mezinárodních standardů (Dohoda AGC) a ze studie [3], tj. max. podélný sklon se uvažuje 12,5 (výjimečně 18,5 ). Osová vzdálenost je zvolena s ohledem na doporučení TSI infrastruktura na VRT [2] a k v zahraničí již provozovaným tratím na hodnotu 4,5 m. Při budování některé z dále popsaných variant skupiny N se počítá do doby zapojení tratě do sítě VRT s traťovou rychlostí 200 km/h a nejnižší rychlostí nákladních vlaků 60 km/h, čemuž bude odpovídat především konstrukce žel. svršku, zabezpečovací zařízení a trolejového vedení. Třída zatížení je uvažována D4, průjezdný průřez UIC-GC a elektrická trakční soustava jednofázová střídavá 25 kv / 50 Hz. Vzdálenost žst. Brno-Slatina a žst. Vyškov je přibližně 25 km. Protože se u VRT předpokládá umísťování výhyben ve vzdálenosti km, je tedy vhodné jihovýchodně od Vyškova umístit výhybnu. Před touto budoucí výhybnou je navrženo odbočení z nové trati a spojení na původní trať do žst. Vyškov na Moravě. Zároveň je do této nové trasy navrženo umístění tří oboustranných jednoduchých kolejových spojek tak, jak se obecně předpokládá při budování VRT. Výhybky jsou v těchto spojkách navrženy pro rychlost do odbočné větve 130 km/h. Dále celá odbočka u Vyškova je též navržena na tuto rychlost. Směrové a sklonové řešení kolejí je takto navrženo proto, aby bylo možno později plynule pokračovat ve výstavbě dále směrem na Olomouc/Přerov. Za žst. Brno-Slatina je navrženo v obou případech mimoúrovňové odbočení tratě č. 340 (směr Veselí nad Moravou) a dále její pokračování v původní stopě. Pro toto odbočení je zpracován i návrh přeložky vlečky na letiště Brno-Tuřany. Až před Rousínov jsou zpracovány dvě alternativní trasy tratě. Podvarianta severní (NS) sice zpočátku nedosahuje za stanicí Brno-Slatina plné traťové rychlosti, ale pokud by v budoucnu touto stanicí trať procházela beze změn (tzn. umožnila nejvyšší rychlost 80 km/h), pak je toto trasování dostačující. Velkou výhodou této varianty je, že je ohleduplnější k životnímu prostředí, protože se snaží využít dálnicí D 1 již započatého dopravního koridoru. Je však investičně nákladnější než podvarianta NJ. Vzhledem k udržení traťové rychlosti, k ušetření zemních prací, k poloze dálnice D 1 a hlavně vzhledem k okolní zástavbě v oblasti Rousínova bylo navrženo v obou podvariantách novostavby podejití části Rousínova tunelem. Možnost delšího tunelu v blízkosti zástavby je z enviromentálního hlediska výhodnější, ale investičně náročnější. Závěr Stávající železniční infrastruktura, která zajišťuje spojení Brna a Přerova, nedostačuje svojí kapacitou ani neumožňuje vlakům dostatečnou rychlost. Diplomová práce, na základě které je zpracován tento článek, předkládá dvě hlavní možnosti řešení současného nevyhovujícího železničního spojení Brna a Vyškova
7 Při pouhém stručném technickém posouzení navržených variant železničního spojení (viz tab. 1) je patrné, že délkově jsou všechny varianty srovnatelné a že nejmenší podíl tunelů na trase se nachází na modernizované trati, že čehož lze předběžně usuzovat na její nízkou investiční náročnost. Přesnější závěr o stavebních nákladech by byl možný až po vyhotovení rozpočtu. V maximálních podélných sklonech jsou rovněž mezi jednotlivými variantami malé rozdíly, ale porovnatelné provozní náklady na trakční energii by se získaly až z dynamického rychlostního profilu trati. Varianta modernizace by mohla být použita při rozhodnutí nerozvíjet samostatný systém vysokorychlostní železniční dopravy v ČR; varianta novostavby by mohla být uplatněna v opačném případě. Řešení nové tratě, tak jak je v této práci předloženo, by ale bylo možné použít i při nejistém výsledku rozhodnutí o síti VRT, protože i výstavba samotného úseku by byla v této části železniční sítě opodstatněná. parametry variant traťová rychlost [km/h] nejnižší stanovená rychlost vlaků [km/h] max. podélný sklon [ ] délka [km] celková délka tunelů / podíl z délky trasy [m / %] modernizace ,00 28, / 2,04 novostavba severní ,13 28, / 12,60 (2 771 / 9,60) novostavba jižní ,29 29, / 9,06 (1 818 / 6,20) Poznámka: Údaje v závorkách odpovídají příslušným podvariantám (viz kap. Varianta novostavba (N) ). tab. 1 Porovnání jednotlivých variant nového železničního spojení Brno - Vyškov Literatura: [1] ŠEVČÍK, Filip. Moderní železniční spojení Brno Vyškov : diplomová práce. Pardubice : Univerzita Pardubice, Dopravní fakulta Jana Pernera, s + 26 příloh. [2] Rozhodnutí Komise EU č. 2002/732/ES o technické specifikaci pro interoperabilitu subsystému Infrastruktura transevropského vysokorychlostního železničního systému podle čl. 6 odst. 1 směrnice Rady EU č. 96/48/ES. [3] SUDOP PRAHA a.s., Praha: Územně-technické podklady Koridory VRT v ČR. A Souhrnná část. Textová část Obrazové přílohy: mapa č. 1: celková situace var. M mapa č. 2: celková situace var. NS a NJ schéma č. 1: žst. Blažovice var. M schéma č. 2: žst. Rousínov var. odděleného osobního a nákladního nádraží schéma č. 3: žst. Rousínov var. osobní a nákladní části v celku - 7 -
8 Praha, říjen 2008 Lektorský posudek: Ing. Martin Šupej Odbor 11 Generální ředitelství Českých drah - 8 -
9 S ohledem na rozdílný přístup k řešení železničního spojení Brno Vyškov, kdy na jedné straně je prezentováno řešení vycházející z technických aspektů vedení trati (autoři příspěvku) a na druhé straně informace o konečném výběru variant (viz lektorský posudek), se redakční rada sborníku rozhodla uvést kromě příspěvku i celý lektorský posudek. Čtenář tak má možnost být informován o různých variantách řešení uvedeného spojení. Lektorský posudek k příspěvku autorů Filip Ševčík, Lukáš Týfa Moderní železniční spojení Brno Vyškov Dopravní obsluha oblasti vymezené výše uvedenou diplomovou prací v úseku Brno - Vyškov je v současné době z důvodu nedostatečné kapacity trati pro požadovanou kvalitu příměstské dopravy obsluhována v rámci IDS JMK převážně autobusovou dopravou. Uvedená práce navrhuje základní možnosti řešení pomocí variant : 1. Modernizace trati - M 2. Novostavby trati v parametrech VRT - N (s ponecháním stávající jednokolejné trati) v podvariantách : NS - severní stopa NJ - jižní stopa V současné době je již SŽDC, s.o. zpracovávána přípravná dokumentace úseku Blažovice - Nezamyslice. V rámci této dokumentace byla vybrána varianta bez VRT s modernizací současné trati na rychlost km/h. Odchylně od závěrů uvedených v diplomové práci ovšem prokazuje, že spojení Brno - Přerov nevyžaduje z kapacitních důvodů souběžné vedení dvou tratí v celém úseku. Ponechání jednokolejné stávající trati totiž nevyhovuje kapacitně a rychlostně požadavkům příměstské dopravy Vyškov - Brno. Dále se pak nevylučuje s ohledem na uvažovanou traťovou rychlost zapojení této trati do systému tratí VRT v rámci ČR. Pro proces rozhodnutí o finální podobě technického řešení by bylo nutno v předložené práci nejprve definovat předpokládaný rozsah dopravy, požadavky na její časovou kvalitu a polohy vlaků s ohledem na požadovaný integrovaný taktový systém dopravy IDS JMK a MD ČR. Pokud by byly zohledněny všechny vstupní dopravní požadavky zcela jistě by byl odkryt fakt, že v úseku Brno Slatina - Blažovice dojde ke kapacitnímu konfliktu rychlých a pomalých vlaků, řešitelnému pouze výstavbou další traťové koleje, nebo ponecháním stávající trati v souběhu s tratí novou. Rozsah popsané problematiky v předložené práci se zabývá pouze technickými aspekty vedení tratí bez potřebného podrobnějšího rozboru výhledových dopravních požadavků, dopravně technologických rozborů a průkazů zvoleného řešení. Za základní nedostatek lze považovat v obou navržených variantách nenapojení letiště Brno Tuřany na železniční dopravu, které je požadováno ze strany Jihomoravského kraje, města Brna, ČD a.s. a také SŽDC, s.o. Závěrem lze konstatovat, že v současné době je sledována částečně odlišná koncepce spojení Brno - Přerov a předložené varianty řešení mohou tak sloužit jako referenční variantní materiál. Ing. Martin Šupej, O11 GŘ ČD - 9 -
10 - 10 -
11 Vědeckotechnický sborník ČD č. 26/2008
12 Vědeckotechnický sborník ČD č. 26/2008
13 Vědeckotechnický sborník ČD č. 26/2008
14 Vědeckotechnický sborník ČD č. 26/2008
15 Vědeckotechnický sborník ČD č. 26/2008
Současnost a budoucnost železničního spojení Praha - Mnichov
Současnost a budoucnost železničního spojení Praha - Mnichov Tématem této práce je osobní železniční doprava mezi hlavním městem České republiky Prahou (1 200 000 obyvatel) a hlavním městem spolkové země
VíceIII. Základní parametry zadávacích podmínek veřejné zakázky Optimalizace tratě Praha Bubeneč Praha Holešovice
III. Základní parametry zadávacích podmínek veřejné zakázky Optimalizace tratě Praha Bubeneč Praha Holešovice 1. Předmět veřejné zakázky 2. Důvod veřejné zakázky 3. Předpokládaná hodnota veřejné zakázky
VíceČeská republika Národní strategie pro Fond soudržnosti - Sektor dopravy - SOUHRNNÝ ITINERÁŘ
Česká republika Národní strategie pro Fond soudržnosti - Sektor dopravy - SOUHRNNÝ ITINERÁŘ pro železniční odbočnou větev Česká Třebová Přerov II. tranzitního železničního koridoru (TŽK) 1. TEN-T označení
VíceStudie proveditelnosti železničního uzlu Brno pro diskuzi se starosty , Brno
Studie proveditelnosti železničního uzlu Brno pro diskuzi se starosty 15. 12. 2017, Brno Obsah prezentace Cíle přestavby ŽUB Základní koncepce variant řešení přestavby ŽUB Koncepce dopravní obslužnosti
VícePožadavky dopravce na dopravní cestu
Přednášející: Bc. Marek Binko České dráhy, a.s., www.cd.cz Úvod dopravce je vázán na disponibilní infrastrukturu dopravce není schopen často plnit požadavky zákazníků z důvodu nízké kvality nebo kapacity
VíceDÍL 2 ZÁVAZNÝ VZOR SMLOUVY. Příloha 2c ZVLÁŠTNÍ TECHNICKÉ PODMÍNKY
DÍL 2 ZÁVAZNÝ VZOR SMLOUVY Příloha 2c ZVLÁŠTNÍ TECHNICKÉ PODMÍNKY SPRÁVA ŽELEZNIČNÍ DOPRAVNÍ CESTY, STÁTNÍ ORGANIZACE 1 OBSAH: 1. SPECIFIKACE PŘEDMĚTU PLNĚNÍ... 3 2. POPIS PŘEDMĚTNÉ STAVBY... 3 3. PŘEHLED
VíceČISTÁ MOBILITA. Železniční infrastruktura pro Prahu a Středočeský kraj. Ing. Pavel Surý generální ředitel
ČISTÁ MOBILITA Železniční infrastruktura pro Prahu a Středočeský kraj Ing. Pavel Surý generální ředitel Praha, 16. 2. 2015 Příčiny růstu poptávky v příměstské dopravě: zvyšující se atraktivita a konkurenceschopnost
VícePožadavky na železniční síť v jednotném systému dálkové a regionální dopravy
Požadavky na železniční síť v jednotném systému dálkové a regionální dopravy Ing. Jindřich Kušnír Ředitel odboru drah, železniční a kombinované dopravy Železnice síťový dopravní mód, efektivita závislá
VíceČeská železnice na křižovatce
Česká železnice na křižovatce Ing. Petr Žaluda předseda představenstva a generální ředitel ČD, a.s. Prague Marriott Hotel, 7. září 2010 Orientace na zákazníka dopravce ČD, a.s., je v přímém kontaktu se
VícePrůvodní zpráva. Studie nového železničního spojení Plzeň České Budějovice s odbočkou Ražice Písek
ČVUT V PRAZE FAKULTA DOPRAVNÍ, ÚSTAV DOPRAVNÍCH SYSTÉMŮ (K612) Průvodní zpráva Studie nového železničního spojení Plzeň České Budějovice s odbočkou Ražice Písek Michal Bahenský, Martin Barchánek, Vladimír
VícePROJEKTOVÁNÍ KOLEJOVÉ DOPRAVY
PROJEKTOVÁNÍ KOLEJOVÉ DOPRAVY cvičení z předmětu 12PKD ČVUT v Praze Fakulta dopravní Ústav dopravních systému (K612) Úloha 2 Železniční stanice dopravní schéma stanice ČVUT v Praze Fakulta dopravní Ústav
VíceKoncepce modernizace železniční sítě v ČR
Koncepce modernizace železniční sítě v ČR Bc. Marek Binko ředitel odboru strategie Praha, 27. listopadu 2014 Vstupy do koncepce požadavky na infrastrukturu z dopravního trhu nákladní doprava osobní regionální
VíceDlouhodobá vize SŽDC. Bc. Marek Binko. ředitel odboru strategie. Czech Raildays, Ostrava, 18. června 2013
Dlouhodobá vize SŽDC Bc. Marek Binko ředitel odboru strategie Hlavní poslání a činnosti Předmět činnosti Na základě platné právní úpravy Správa železniční dopravní cesty, státní organizace, plní funkci
VícePraha olympijská a železnice
Praha olympijská a železnice duben 2007 Bc. Marek Binko Budou-li v hlavním městě Praze pořádány olympijské hry, bude to mj. i neopakovatelná příležitost pro realizaci rozsáhlých investic do infrastruktury,
VíceModernizace železniční sítě a její kapacita
Modernizace železniční sítě a její kapacita ŽEL AKTUEL 22. května 2014 Praha Ing. Radim Brejcha, Ph.D. Odbor strategie Definice pojmů modernizace a kapacita: Propustná výkonnost (propustnost, kapacita)
VíceStudie proveditelnosti nového železničního spojení Praha Drážďany
Studie proveditelnosti nového železničního spojení Praha Drážďany Mgr. Ing. Radek Čech, Ph.D. ředitel Odboru strategie SŽDC Praha, 26. února 2018 Rychlá spojení RS Provozně-infrastrukturní systém rychlé
VíceČeskosaský projekt vysokorychlostní tratě Praha Drážďany
Českosaský projekt vysokorychlostní tratě Praha Drážďany Ing. Martin Švehlík Vedoucí oddělení koncepce VRT a technologického rozvoje Odbor strategie Ústí nad Labem 22. 6. 2017 Nařízení Evropského parlamentu
VíceZvyšování traťových rychlostí na síti SŽDC
Želaktuel 2013 Zvyšování traťových rychlostí na síti SŽDC Mgr. Ing. Radek Čech, Ph.D. Vedoucí oddělené koncepce infrastruktury Odbor strategie 16.5.2013, Praha Výchozí požadavky Požadavky dopravců (ČD
VíceZhodnocení variant úprav traťového úseku Veselí nad Lužnicí Jindřichův Hradec
David Vodák 1 Zhodnocení variant úprav traťového úseku Veselí nad Lužnicí Jindřichův Hradec Klíčová slova: železniční trať, Veselí nad Lužnicí, Jindřichův Hradec, modernizace, optimalizace, stanice, výhybna,
VíceŽelezniční síť České republiky
Železniční síť České republiky délka veřejných žel. tratí: cca 9,5 tis. km jedno z předních míst na světě v hustotě žel. sítě elektrizované tratě: jen 32 % délky (např. Švýcarsko: 100 %) 2- a 3-kolejné
VíceZvyšování rychlostí na stávajících tratích a koncepce Rychlých spojení
Zvyšování rychlostí na stávajících tratích a koncepce Rychlých spojení Bc. Marek Binko ředitel odboru strategie České Budějovice, 8. dubna 2014 Rychlejší železnice = atraktivnější pro zákazníky (objednatele
VíceZavedení taktového provozu na tratích 225 a 227
Prosinec 2012 Zavedení taktového provozu na tratích 225 a 227 Zlepšení vlakového spojení Telče, Jihlavy, Havlíčkova Brodu a jejich okolí Shrnutí stavu vlakového spojení Telč Jihlava / Havlíčkův Brod, návrh
Vícejednání Rady města Ústí nad Labem
jednání Rady města Ústí nad Labem dne: 10. 06. 2015 bod programu: 67 věc: Vyjádření ke Konceptu územně technické studie Nová trať Litoměřice Ústí nad Labem st. hranice SRN - informace dopad na rozpočet:
VícePříprava tratí Rychlých spojení a zvyšování rychlosti na konvenční síti. SŽDC, Odbor strategie Seminář RS Hospodářský výbor Parlamentu ČR
Příprava tratí Rychlých spojení a zvyšování rychlosti na konvenční síti SŽDC, Odbor strategie Seminář RS Hospodářský výbor Parlamentu ČR Evropská spolupráce Rozsah vysokorychlostní sítě definuje nařízení
VíceTISKOVÁ ZPRÁVA HLAVNÍ STAVEBNÍ PRÁCE NA TRATI LYSÁ NAD LABEM MILOVICE ÚSPĚŠNĚ POKRAČUJÍ
HLAVNÍ STAVEBNÍ PRÁCE NA TRATI LYSÁ NAD LABEM MILOVICE ÚSPĚŠNĚ POKRAČUJÍ V době od 10.9.2009 do 10.12.2009 probíhají hlavní stavební práce spojené s Elektrizací trati Lysá nad Labem - Milovice Od 20.8.2009
VíceBlízká budoucnost kolejí a stanic v Praze a okolí
Integrovaná doprava mobilita měst i regionů Blízká budoucnost kolejí a stanic v Praze a okolí Bc. Marek Binko ředitel odboru strategie SŽDC 22. 11. 2013 Železniční uzel Praha 2 Železniční uzel Praha délka
VíceI/14 RYCHNOV NAD KNĚŽNOU, OBCHVAT AKTUALIZACE
I/14 RYCHNOV NAD KNĚŽNOU, OBCHVAT AKTUALIZACE Vypracoval ING. M. KOLOUŠEK Zak. číslo 15LI320004 Zodp. projektant ING. M. KOLOUŠEK Datum 10/2015 Tech. kontrola ING. M. KOLOUŠEK Stupeň STUDIE Č. přílohy
VíceStudie VRT - analýza přepravních vztahů. a výhledové možnosti dopravních systémů ve vybraných směrech
Název akce: Datum zpracování: Objednatel: Zhotovitel: Vedoucí projektu: Zpracovali: Externí spolupráce: Hlavní cíl: Studie VRT Analýza přepravních vztahů Prosinec 2006 Ministerstvo dopravy České republiky
VíceProgram rozvoje Rychlých železničních spojení v ČR dopravní modelování
Program rozvoje Rychlých železničních spojení v ČR dopravní modelování Základem pro přepravní prognózu byl národní strategický dopravní model zpracovaný v rámci Dopravních sektorových strategií. Tento
VíceUniverzita Pardubice. Modernizace trati Brno Přerov, I. etapa Blažovice Nezamyslice
Univerzita Pardubice Dopravní fakulta Jana Pernera Modernizace trati Brno Přerov, I. etapa Blažovice Nezamyslice Jiří Pálka Diplomová práce 2011 Prohlašuji: Tuto práci jsem vypracoval samostatně. Veškeré
VícePraha - Beroun, nové železniční spojení
Praha - Beroun, nové železniční spojení Ing. Miroslav Krsek, SUDOP PRAHA a.s. Stavba "Praha - Beroun, nové železniční spojení" je dopravní stavbou železniční infrastruktury a naplňuje vládní rozhodnutí
VíceTrať Brno Břeclav st. hranice ČR/AT a ČR/SR Historie současnost - budoucnost
Trať Brno Břeclav st. hranice ČR/AT a ČR/SR Historie současnost - budoucnost Ing. Miroslav Konečný Koridorové tratě Koridorové tratě u OŘ Brno 1. tranzitní železniční koridor v úseku Svitavy Lanžhot st.
VíceDEFINOVÁNÍ KONKRÉTNÍCH CÍLŮ A OPATŘENÍ SOUHRNNÝ PŘEHLED PO JEDNOTLIVÝCH TRATÍCH. Trať Požadovaná koncepce Infrastrukturní překážky Opatření
PŘÍLOHA Č. P4-02-03 DEFINOVÁNÍ KONKRÉTNÍCH CÍLŮ A OPATŘENÍ SOUHRNNÝ PŘEHLED PO JEDNOTLIVÝCH TRATÍCH. Trať Požadovaná koncepce Infrastrukturní překážky Opatření rychlé spojení Liberec Turnov Železný Brod
VíceAnalýza potenciálu rozvoje tratí Rychlých spojení v ČR
Analýza potenciálu rozvoje tratí Rychlých spojení v ČR Ing. Luděk Sosna, Ph.D. Ředitel Odboru strategie, Ministerstvo dopravy Vysokorychlostní tratě v platných koncepčních materiálech Dopravní politika
VíceSTUDIE. SEVERNÍHO OBCHVATU MĚSTA PŘELOUČ silnice č. I/2 PROJEKTANT VYPRACOVAL KRESLIL KONTROLOVAL DOC. DOLEŽEL ING. ŠMEJDA ING. ŠMEJDA DOC.
PROJEKTANT VYPRACOVAL KRESLIL KONTROLOVAL DOC. DOLEŽEL ING. ŠMEJDA ING. ŠMEJDA DOC. DOLEŽEL KRAJ: PARDUBICKÝ INVESTOR: MĚSTO PŘELOUČ NÁZEV AKCE: STUDIE OKRES: PARDUBICE SEVERNÍHO OBCHVATU MĚSTA PŘELOUČ
VíceÚloha SŽDC v přípravě Rychlých spojení
Úloha SŽDC v přípravě Rychlých spojení Bc. Marek Binko ředitel odboru strategie Czech Raildays 2014 Tratě Rychlých spojení (RS) = tratě pro vysokorychlostní železniční dopravu dle Nařízení Evropského parlamentu
VíceStudie proveditelnosti železni ního uzlu Brno
Studie proveditelnosti železni ního uzlu Brno 7.4 Varianta B Základní koncepce ešení variant B1, B1a, B1d Skupina t chto t í alternativ ešení varianty B uvažuje zapojení tratí od P erova a od Veselí nad
VíceGeografie České republiky. Doprava
Geografie České republiky Doprava Doprava Poloha ČR uvnitř Evropy usnadňuje rozvoj dopravy a dopravních cest Rozsáhlá dopravní infrastruktura co do rozsahu dopravních sítí (výsledek roztříštěnosti sídelní
VíceModernizace železniční infrastruktury v aktuálním programovacím období. Ing. Petr Hofhanzl Odbor přípravy staveb GŘ SŽDC
Modernizace železniční infrastruktury v aktuálním programovacím období Ing. Petr Hofhanzl Odbor přípravy staveb GŘ SŽDC Příprava nových železničních staveb Dopravní sektorové strategie, 2 fáze Dopravní
VícePRAHA LETIŠTĚ KLADNO STUDIE PROVEDITELNOSTI 2013-4 AKTUALIZACE STUDIE PROVEDITELNOSTI 2015
PRAHA LETIŠTĚ KLADNO STUDIE PROVEDITELNOSTI 2013-4 AKTUALIZACE STUDIE PROVEDITELNOSTI 2015 Přehled územních stop Cíle projektu Obsluha Kladna a Středočeského kraje Spojení největšího města kraje s Prahou
VíceElektrizace tratí ve vazbě na konverzi napájecí soustavy a výstavbu Rychlých spojení v ČR
Elektrizace tratí ve vazbě na konverzi napájecí soustavy a výstavbu Rychlých spojení v ČR Ing Lapáček Petr Ing Boček Václav podklady Sudop Brno, Sudop Praha, EŽ Praha, ČD Je potřebné přejít na tratích
VíceVysokorychlostní tratě v ČR Ing. Tomáš Slavíček
Vysokorychlostní tratě v ČR Ing. Tomáš Slavíček Vysokorychlostní tratě v ČR 1. Historie přípravy VRT 2. Studie proveditelnosti VRT Praha - Brno - Břeclav 80. 90. létal První úvahy v 70. letech První studie
VíceEvropská železniční síť zajišťující konkurenceschopnost nákladní dopravy. Ing. Bohuslav Navrátil náměstek generálního ředitele SŽDC
Evropská železniční síť zajišťující konkurenceschopnost nákladní dopravy Ing. Bohuslav Navrátil náměstek generálního ředitele SŽDC Obsah Úvod, představení organizace Železniční tratě ČR zařazené do evropské
VíceRozvoj železničního spojení mezi Jihočeským krajem a Rakouskem
Mobilita v česko-rakouském přeshraničním regionu Rozvoj železničního spojení mezi Jihočeským krajem a Rakouskem Ing. Jan Křemen GŘ SŽDC, odbor strategie České Budějovice, 7. listopadu 2018 Železniční síť
Více# Závěry / Témata / Úkoly
Organizace ČVUT v Praze, Fakulta dopravní Datum jednání 5.1.2017 v 9.30 11.30 Místo jednání: Konviktská 292/20, 110 00 Praha 1-Staré Město, č.dv. 501 Důvod / téma jednání: Fakulta dopravní: Téma jednání:
VíceSilnicei/14. Česká Třebová Opatov (I/43) E73. informační leták, stav k 11/2015
Silnicei/14 Česká Třebová Opatov (I/43) informační leták, stav k 11/2015 E73 Česká Třebová Opatov (I/43) Silnice I/14 Dopravní význam stavby Předmětem vyhledávací studie I/14 Česká Třebová Opatov (I/43)
VíceInfrastruktura kolejové dopravy
Infrastruktura kolejové dopravy L u k á š T ý f a ČVUT FD, Ústav dopravních systémů (K612) Téma č.. 11 Kombinované kolejové systémy Anotace: definice, princip způsoby využití pro obsluhu území provozní
VícePostup modernizace železniční infrastruktury v ČR. Interoperabilita versus
Postup modernizace železniční infrastruktury v ČR. Interoperabilita versus protekcionizmus náměstek ministra 1 Postup modernizace železniční infrastruktury Harmonogram výstavby dopravní infrastruktury
VíceŽelezniční infrastruktura pro nákladní dopravu
Železniční infrastruktura pro nákladní dopravu Bc. Marek Binko ředitel odboru strategie Ostrava, 16. 6. 2015 Parametry infrastruktury pro nákladní dopravu dle evropské legislativy - Nařízení Evropského
VíceDálnice. Veselí nad Lužnicí Bošilec. stavba 0308C. C2c. Dálnice D3. Veselí nad Lužnicí. stavba 0308C INFORMAČNÍ LETÁK, stav k 12/2016
Horusice D3 Dálnice INFORMAČNÍ LETÁK, stav k 12/2016 Ve III/14713 (původně II/147) 3 Veselí nad Lužnicí 1 60 atice Veselí n. Luž. jih C2c doprovodná komunikace 24 stavba 0309/I Bošilec Ševětín České Budějovice
VícePRAHA - BEROUN, NOVÉ ŽELEZNIČNÍ SPOJENÍ
PRAHA - BEROUN, NOVÉ ŽELEZNIČNÍ SPOJENÍ Ing. Miroslav Krsek, SUDOP PRAHA a.s. 1. Historie přípravy stavby Úsek Praha Beroun je součástí III. tranzitního železničního koridoru (TŽK). V rámci přípravy Optimalizace
VíceŽelezniční stavby zlepšující dopravní obslužnost Prahy a Středočeského kraje
Železniční stavby zlepšující dopravní obslužnost Prahy a Středočeského kraje Ing. Bohuslav Stečínský, MSc. Generální ředitelství SŽDC s. o. ředitel odboru provozuschopnosti (O15) Praha 14. 5. 2018 Železniční
VíceVýlukový jízdní řád R Hulín 303, SŽDC, státní organizace / ČD, a.s. Vlak R 821 R 903
300 (Brno -) Vyškov na Moravě Přerov (- Bohumín) km km SŽDC, státní organizace / ČD, a.s. Vlak 404030 4070 4030 IDS JMK R8, R12 Brno - Nezamyslice IDS JMK S71 Vyškov na Moravě - NezamysliceIDSOK Nezamyslice
VíceDEVELOPMENT OF THE RAILWAY NODE BRNO. CH4LLENGE University, BRNO, 16. 10. 2014
DEVELOPMENT OF THE RAILWAY NODE BRNO THE PUBLIC PARTICIPATION AND COMMUNICATION CH4LLENGE University, BRNO, 16. 10. 2014 Dan Škaroupka Úsek technický Magistrátu města Brna OBSAH PREZENTACE STRATEGICKÁ
VícePřepravní poptávka po VRT zjišťována v rámci:
Návrh sítě VRT v ČR z hlediska přepravní poptávky Zdeněk Melzer Přepravní poptávka po VRT zjišťována v rámci: Přepravní prognóza Obecná část Zpracovaná studie Aktualizace koncepce vysokorychlostní železniční
VíceVysokorychlostní železniční tratě
Vysokorychlostní železniční tratě L u k á š T ý f a Ústav dopravních systémů (K612) Téma č. 6 Vysokorychlostní tratě a Česká republika Anotace: Mezinárodní dohody, projekty a koridory související s VRT
Více- 1 - Proč modernizovat III. tranzitní železniční koridor? Evropská síť (TEN-T core network, AGC) Páteřní trasa v ČR (západ východ)
Komplexní řešení spojení Praha Beroun jako součást III.TŽK Provozně ekonomická studie příloha Studie proveditelnosti pro trať Praha-Smíchov Plzeň Konference ŽELEZNICE 2011 Ing. Martin Vachtl SUDOP PRAHA
VícePožadavky na vysokorychlostní železniční systém z pohledu dopravce
Marek Binko Požadavky na vysokorychlostní železniční systém z pohledu dopravce Klíčová slova: vysokorychlostní železnice, konvenční železnice Má-li mít vysokorychlostní železniční systém vůbec nějaký smysl,
VíceŽelezniční spojení Prahy, Letiště Václava Havla Praha a Kladna. Bc. Marek Binko ředitel odboru strategie
Železniční spojení Prahy, Letiště Václava Havla Praha a Kladna Bc. Marek Binko ředitel odboru strategie Současný stav Kladno je největší město Středočeského kraje a do Prahy z něj směřuje vůbec nejvíce
VíceŽelezniční spojení Prahy, Letiště Václava Havla Praha a Kladna
Železniční spojení Prahy, Letiště Václava Havla Praha a Kladna Úvod Při pohledu do mapy současné železniční sítě v okolí Prahy je zřejmá disproporce mezi severozápadním sektorem a zbývajícím územím. Zatímco
VíceModernizace trati Praha Kladno
Modernizace trati Praha Kladno s připojenp ipojením m na letiště Ruzyně Ing. Petr Zobal hlavní inženýr projektu Kolejové schéma - 1 - Úsek Praha Veleslavín Praha Ruzyně,, současný stav Železniční stanice
VíceŽelezniční stavby v Pardubickém a Královéhradeckém kraji. Bc. Jiří Svoboda, MBA Generální ředitel
Železniční stavby v Pardubickém a Královéhradeckém kraji Bc. Jiří Svoboda, MBA Generální ředitel Dlážděná 1003/7, Praha 1 06.09.2018 Správa železniční dopravní cesty, státní organizace Provozuje tratě
VíceSEŠITOVÝ JÍZDNÍ ŘÁD. 315/326 osobní pro tratě
Správa železniční dopravní cesty, státní organizace SEŠITOVÝ JÍZDNÍ ŘÁD 315/326 osobní pro tratě Nezamyslice Blažovice (Brno) Holubice Brno (Brno) Odb Brno-Židenice Svitavy Platí od 14. prosince 2014 Schváleno
VícePØELO KA SILNICE II/268 - VYMEZENÍ KORIDORU OBCHVATU V ÚP MÌSTA MIMOÒ
PØELO KA SILNICE II/268 - VYMEZENÍ KORIDORU OBCHVATU V ÚP MÌSTA MIMOÒ Objednatel: MÌSTO MIMOÒ Mírová ulice 120/III, 471 24 Mimoò Zhotovitel studie: Valbek, spol. s r.o. Vaòurova 505/17 460 02 Liberec 3
Vícesilnice I/35 Holice obchvat 12/2008 uvedeno do provozu
silnice I/35 Holice obchvat 12/2008 uvedeno do provozu DOPRAVNÍ VÝZNAM STAVBY Silnice I/35 je zařazena do vybrané silniční sítě, protože tvoří důležitou spojnici mezi východní částí Čech s Moravou. V současné
VíceBudování Rychlých železničních spojení v České republice
Budování Rychlých železničních spojení v České republice Mgr. Ing. Radek Čech, Ph.D., Ředitel odboru strategie Praha, 18. 6. 2019 Rychlá železniční spojení 2 Naplnění Programu Rychlých spojení Standardní
Víceského metra 20. 05. 2012
trasa D pražsk ského metra ALTERNATIVNÍ MOŽNOSTI ŘEŠENÍ 2012 20. 05. 2012 Původní návrh (2010-11) Alternativa 2012 Zadání 2010: Nová trasa metra, provozně nezávislá na trasách A B C, moderní lehké metro,
VícePříprava Rychlých železničních spojení
Evropská železnice 21. století Příprava Rychlých železničních spojení Ing. Pavel Surý Generální ředitel Praha, 21.11.2017 Rychlá spojení RS Provozně-infrastrukturní systém rychlé železnice na území ČR
VíceIntegrovaný dopravní systém Jihomoravského kraje Projektové záměry pro další období. Ing. Květoslav Havlík, KORDIS JMK, a.s.
Integrovaný dopravní systém Jihomoravského kraje Projektové záměry pro další období Ing. Květoslav Havlík, KORDIS JMK, a.s. 1 10 let existence IDS JMK Počet obyvatel v IDS JMK 1, 2 mil. Počet obcí v IDS
VícePROJEKTOVÁ PŘÍPRAVA KOMPLEXU STAVEB PŘEROV, 2. STAVBA, PŘEROV, 3. STAVBA A ZVÝŠENÍ RYCHLOSTI V ŽST. PROSENICE
PROJEKTOVÁ PŘÍPRAVA KOMPLEXU STAVEB PŘEROV, 2. STAVBA, PŘEROV, 3. STAVBA A ZVÝŠENÍ RYCHLOSTI V ŽST. PROSENICE Ing. Stanislav Vávra MORAVIA CONSULT Olomouc a.s. 1. ÚVOD Význam uzlu Přerov přetrvává i v
VíceRegionální železniční doprava
Jihomoravský kraj Místo k žití, místo k podnikání Regionální železniční doprava Železniční síť Jihomoravského kraje Celková délka 700 km dvoukolejné 324 km elektrifikované 335 km Počet stanic a zastávek
VícePřednáška č. 9 AUTOBUSOVÁ NÁDRAŽÍ
Přednáška č. 9 AUTOBUSOVÁ NÁDRAŽÍ 1. Pojmy a definice Řešení autobusových nádraží v ČR upravuje ČSN 73 6075 Navrhovanie autobusových staníc. Při navrhování autobusových nádraží se přiměřeně uplatní pravidla
Více"Využití štíhlých výhybek při zvyšování rychlosti a propustnosti tratí v žst. Prosenice"
18. KONFERENCE ŽELEZNIČNÍ DOPRAVNÍ CESTA 2014 "Využití štíhlých výhybek při zvyšování rychlosti a propustnosti tratí v žst. Prosenice" Ing. Stanislav Vávra Úvod V roce 2013 vypracovala naše společnost
VíceOBSAH. 1 Úsek Nádraží Modřany Sportoviště Úsek Sportoviště Komořanské náměstí Úsek Sportoviště Nové Komořany...13
OBSAH 1 Úsek Nádraží Modřany Sportoviště... 2 2 Úsek Sportoviště Komořanské náměstí... 9 3 Úsek Sportoviště Nové Komořany...13 1 1 ÚSEK NÁDRAŽÍ MODŘANY SPORTOVIŠTĚ Úsek společný pro obě varianty. Ve Variantě
VíceI/19. Silnice. křižovatka s I/20 Spálené Poříčí. INFORMAČNÍ LETÁK, stav k 03/2019. Silnice I/19. stavba. Plzeň. stavba I/20 Losiná, obchvat Šťáhlavy
I/ Silnice INFORMAČNÍ LETÁK, stav k 03/ stavba I/ křižovatka s I stavba I/ Losiná, obchvat Šťáhlavy 1. úsek (křiž. s I/ Nezvěstice) Šťáhlavice Nezbavětice 2. úsek (Nezvěstice obchvat) Chválenice stavba
VíceTEMATICKY SOUVISEJÍCÍ KONCEPČNÍ DOKUMENTY NA KRAJSKÉ ÚROVNI
TEMATICKY SOUVISEJÍCÍ KONCEPČNÍ DOKUMENTY NA KRAJSKÉ ÚROVNI Regionální stálá konference pro území Jihomoravského kraje Pracovní skupina pro dopravní infrastrukturu září 2015 AKTUALIZACE STRATEGICKÉ VIZE
VíceČasová dostupnost krajských měst České republiky
Časová dostupnost krajských měst České republiky Jedním z významných faktorů ovlivňujících konkurenceschopnost dopravního módu je cestovní doba mezi zdrojem a cílem cesty. Úkolem tohoto dokumentu je proto
VíceSada 3 Inženýrské stavby
S třední škola stavební Jihlava Sada 3 Inženýrské stavby 12. Trasování žel. tratí, speciální dráhy Digitální učební materiál projektu: SŠS Jihlava šablony registrační číslo projektu:cz.1.09/1.5.00/34.0284
VícePožadavky na vysokorychlostní železniční systém z pohledu dopravce
Požadavky na vysokorychlostní železniční systém z pohledu dopravce listopad 2007 Bc. Marek Binko Má-li mít vysokorychlostní železniční systém vůbec nějaký smysl, musí být navržen tak, aby byl obchodně
VíceVysokorychlostní železnice v ČR
Inovace & Železnice Vysokorychlostní železnice v ČR Ing. Pavel Surý Generální ředitel 13. 12. 2016 Praha Evropská spolupráce Rozsah vysokorychlostní sítě definuje nařízení Evropského parlamentu a Rady
VíceMĚSTSKÁ KOLEJOVÁ DOPRAVA
MĚSTSKÁ KOLEJOVÁ DOPRAVA cvičení z předmětu 12MKDP ZS 2015/2016 ČVUT v Praze Fakulta dopravní Ústav dopravních systému (K612) Ing. Vojtěch Novotný budova Horská, kancelář A433 VojtechNovotny@gmail.com
VíceŽelezniční stavby v Pardubickém a Královéhradeckém kraji. Ing. Pavel Surý
Železniční stavby v Pardubickém a Královéhradeckém kraji Ing. Pavel Surý Dopravní konference Pardubice, 7. 9. 2017 Souhrnné údaje v Pardubickém kraji SŽDC v současné době připravuje celkem 13 větších investičních
VícePříprava vysokorychlostních tratí v podmínkách ČR
Příprava vysokorychlostních tratí v podmínkách ČR Bc. Marek Binko ředitel odboru strategie Brno, 12. září 2013 Tratě Rychlých spojení (RS): - modernizace konvenčních tratí na rychlostní parametry 200 km/h
VíceŽELEZNIČNÍ SPOJENÍ PRAHY, LETIŠTĚ RUZYNĚ A KLADNA
AKTUALIZACE STUDIE PROVEDITELNOSTI 2015 ŽELEZNIČNÍ SPOJENÍ PRAHY, LETIŠTĚ RUZYNĚ A KLADNA SDRUŽENÍ: METROPROJEKT Praha a.s. 16.2.2017 PŘEHLEDNÁ SITUACE HLAVNÍ PŘÍNOSY A PRINCIPY NÁVRHU HLAVNÍ PŘÍNOSY A
VícePraha 1. METROPROJEKT Praha a.s Praha 2. tel.: Ing. Petr ZOBAL.
Souřadnicový systém S-JTSK Výškový systém Bpv Dlážděná 1003/7 110 00 Praha 1 Správa železniční dopravní cesty, s.o. Stavební správa západ Sokolovská 278/1955, 190 00 Praha 9 METROPROJEKT Praha a.s. nám.
VíceVYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY
VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY FAKULTA STAVEBNÍ ÚSTAV ŽELEZNIČNÍCH KONSTRUKCÍ A STAVEB FACULTY OF CIVIL ENGINEERING INSTITUTE OF RAILWAY STRUCTURES AND CONSTRUCTIONS STUDIE
VíceČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE. Fakulta stavební. Konstrukce a dopravní stavby BAKALÁŘSKÁ PRÁCE REKONSTRUKCE ŽELEZNIČNÍ STANICE
ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE Fakulta stavební Konstrukce a dopravní stavby BAKALÁŘSKÁ PRÁCE REKONSTRUKCE ŽELEZNIČNÍ STANICE CHLUMEC NAD CIDLINOU Vypracovala: Vedoucí bakalářské práce: Jitka Vágnerová
VíceProjektová příprava komplexu staveb Přerov, 2.stavba, Přerov, 3.stavba a zvýšení rychlosti v žst.prosenice
19. konference ŽELEZNIČNÍ DOPRAVNÍ CESTA 2016 Projektová příprava komplexu staveb Přerov, 2.stavba, Přerov, 3.stavba a zvýšení rychlosti v žst.prosenice Ing. Stanislav VÁVRA, MORAVIA CONSULT Olomouc a.s.
VíceSilnicei/37. Pardubice Trojice E58. informační leták, stav k 05/2014. Silnice I/37. stavba. Pardubice Trojice. MÚK Palackého. MÚK Závodištì Pardubice
Trojice Silnicei/ Silnice I/ stavba Trojice infografika S--Trojice-110110 Hradec informační leták, stav k 05/2014 stavba I/ MÚK Palackého, dostavba MÚK Palackého 36 MÚK Závodištì 322 E58 2 Kutná Hora Trojice
VíceHlavní priority MD v železniční dopravě pro nadcházející období. Ing. Jindřich Kušnír ředitel Odbor drah, železniční a kombinované dopravy
Hlavní priority MD v železniční dopravě pro nadcházející období Ing. Jindřich Kušnír ředitel Odbor drah, železniční a kombinované dopravy 1 Hlavní strategické dokumenty ČR Dopravní politika EU zvýšení
VíceAktuální stav projektové přípravy tratí RS v ČR Mgr. Ing. Radek Čech, Ph.D.
Aktuální stav projektové přípravy tratí RS v ČR Mgr. Ing. Radek Čech, Ph.D. ředitel odboru strategie SŽDC Praha 7. 11. 2016 Evropská spolupráce Rozsah vysokorychlostní sítě definuje nařízení Evropského
VíceNÁVRH ZADÁNÍ ZMĚNY Č. I ÚZEMNÍHO PLÁNU NEMOJANY. Městský úřad Vyškov odbor územního plánování a rozvoje Masarykovo náměstí 1 682 01 Vyškov
Městský úřad Vyškov odbor územního plánování a rozvoje Masarykovo náměstí 1 682 01 Vyškov jako pořizovatel územně plánovací dokumentace obce Nemojany dle ustanovení 6 a 47 zákona č. 183/2006 Sb., zákona
VíceNově přijatá a připravovaná TSI
Vývoj v technické normalizaci a železniční interoperabilitě Radek Čech ACRI Akademie 2011, Praha, 04.05.2011 RISC Výbor pro železniční interoperabilitu a bezpečnost zřízený na základě směrnice 2008/57/ES
VíceNákladní doprava v současnosti
Železniční trať Chrást u Plzně Radnice Současný stav Nákladní doprava Stanice a zastávky Nákladní doprava v současnosti 1 pár Mn do Stupna v nočních hodinách každý pracovní den Rokycanská lokomotiva 742
VíceKompletní informace k výluce vlaků v Brně (od 5. 7. do 17. 7. 2011)
Kompletní informace k výluce vlaků v Brně (od 5. 7. do 17. 7. 2011) Úterý 5. 7. 2011 od 13:30 do 20:30 hodin Linka R2 IDS JMK Praha Česká Třebová Brno Vlaky v uvedené době nebudou vedeny přes Brno hl.
VíceGeomatika v prostředí dominantního provozovatele dráhy
Geomatika v prostředí dominantního provozovatele dráhy Ing. Libor Jemelka GIVS 2014, Praha, 15. května 2014 SŽDC s.o., SŽG Olomouc Geoinfostrategie Národní Sada Prostorových Objektů (NaSaPO) Za SŽDC navrhujeme
VíceC.1.4 INVESTIČNÍ A UDRŽOVACÍ NÁKLADY. Územní studie prověření variant Křenovické spojky. 2.etapa, Návrhová část. Technická část - Severní varianty
Objednatel: Souprava: Zhotovitel: Projekt: Jihomoravský kraj Žerotínovo náměstí 3/5 601 82 Brno IKP Consulting Engineers, s.r.o. Jankovcova 1037/49, Classic 7 budova C, CZ-170 00 Praha 7 tel: +420 255
VíceŽELEZNIČNÍ KORIDORY. a významné železniční stavby v Plzeňském kraji pro ekologickou dopravu ČR
Stavební správa západ Sokolovská 278/1955 190 00 PRAHA 9 ŽELEZNIČNÍ KORIDORY a významné železniční stavby v Plzeňském kraji pro ekologickou dopravu ČR pracoviště Plzeň Sušická 25 304 88 Plzeň Ing. Pavel
VíceVize dopravy ČR s akcentem na železniční dopravu. Ing. Luděk Sosna, Ph.D. Ředitel Odboru strategie Ministerstvo dopravy
Vize dopravy ČR s akcentem na železniční dopravu Ing. Luděk Sosna, Ph.D. Ředitel Odboru strategie Ministerstvo dopravy Politika TEN-T Transevropská dopravní síť (TEN-T) vymezena nařízením Evropského parlamentu
VícePØELOŽKA SILNICE II/283
PØELO KA SILNICE II/283 Turnov Jièín Objednatel: LIBERECKÝ KRAJ U Jezu 642/2a 461 80 Liberec 2 Zhotovitel STUDIE: Valbek, spol. s r.o. Vaòurova 505/17 460 02 Liberec 3 HIP: ING. M. KOLOUŠEK Vypracoval
Více