3 Stanovení hmotnosti kolejových vozidel

HTML
DOWNLOAD

Rozměr: px

Začít zobrazení ze stránky:

Download "3 Stanovení hmotnosti kolejových vozidel"

Ludvík Vaněk
před 6 lety
Počet zobrazení:

1 Staveí hmtsti kejvých vzide Častým úkem prvzích pracvíků je určeí maximáí mžé zátěže, kteru je schp kkrétí hací vzid dpravit a kkrétím traťvém úseku staveu rchstí.. Zákadí katerie praví hmtst - cekvá hmtst všech dpravvaých vzide [t] Hmtst vzida - sučet hmtsti prázdéh vzida ákadu, cestujících, persáu a prvzích hmt [t] echický rmativ hmtsti - dpraví hmtst, pr kteru b pr určitý tp vzidvéh dpru a tp hacíh vzida stave pravideé jízdí db t [t] zjezdvý rmativ hmtsti- rmativ dpraví hmtsti pr dau řadu hacích vzide, patý při rzjezdu vaku v určitém úseku eb místě [t] Průjezdvý rmativ hmtsti - rmativ dpraví hmtsti vaku pr dau řadu hacíh vzida, patý pr průjezd daým úsekem eb místem bez zastaveí eb bez mezeí rchsti pd staveu hdtu p [t] áběhvý techický rmativ hmtsti - přípustá dpraví hmtst pr jízdu vaku a strmém krátkém stupáí, které je zdává áběhem [t]. rmativ hmtsti Představují zákadí katerii pr dpraví charakteristiku sestav dpravvaých vzide... Aatické staveí techickéh rmativu ýpčet vchází ze zákadí rvice phbu vaku (.9). ( ρ ) vici rzepíšeme pr tíhu hacíh vzida a dpravvaých vzide: ( ) ( ρ) ( ) Z rvice vjádříme tíhu dpravvaých vzide, ze které vcházíme pr daší výpčt: ( ) ( ρ) ( ρ) ( ρ ) ( ρ ) (.)

2 ( ρ ) ( ρ) [] (.) Staveí techickéh rmativu reaizujeme za předpkadu kst., pak rvice (.) bude mít tvar: [] (.) Pr techický rmativ t [t] můžeme stavit: 0 [t] 0 [] (.4) ( ) Pkud je vak dpravvá více čiými přípřežími vzid, rzží se hmtst dpravvaých vzide a jedtivá hací vzida v pměru jejich tažých si a spřáhe pr dau rchst. Přitm patí: K i [t] : : : i max : max : imac [].. rafická metda určeí techickéh rmativu hmtsti Kstrukce rafických metd je zažea a terii mramů. praxi se ejčastěji pužívá průsečíkvý mram, kstruvaý za pdmík kst. Krefův mram Pr tut kstrukci pužijeme zákadí rvici phbu vaku ve tvaru: ( ) 0 [] (.5) Pr staveu kstatí rchst je hdta tažé sí a spřáhe pr daé hací vzid sp daá trakčí charakteristiku, sučiite vzidvéh dpru je mž stavit z empirických vztahů. Sk tratě je dá parametr tratě. vici phbu (.5) je mž upravit: ( ) Z rvice je vidět, že evá straa dpvídá ieárí závissti a a pravá straa ieárí závissti a sku s. vice můžeme přepsat d tvaru: ( )

Pr výpčet těcht bdů je vhdé zvit takvé hdt, ab výpčet b c ejjeddušší. Pr výpčet bdů přímk se dpručuje dsadit t 0 t a t 000 t.

3 ztah upravíme pr staveí hmtsti dpravvaých vzide v tuách. stáváme ě rvice přímek, jejichž vzájemý vztah můžeme řešit rafick. s 0 t 0 ( ) 0 rafická iterpretace a pstup řešeí je zřejmý z brázku br.. (.6) br..: Pricip kstrukce Krefva mramu. Pří kstrukci jsu jedtivé přímk dá ěma bd. Pr výpčet těcht bdů je vhdé zvit takvé hdt, ab výpčet b c ejjeddušší. Pr výpčet bdů přímk se dpručuje dsadit t 0 t a t 000 t. Pr výpčet bdů přímk se dpručuje vit t tak, ab 0, tz. t - a pr druhý bd pak pr jedduchý výpčet hdtu t 000 t... zjezdvý rmativ hmtsti Jeh staveí pět vchází z phbvé rvice vaku ve tvaru (.5), upraveu pr staveí rmativu hmtsti: sp 0 sp [] tažá sía a spřáhe pr rzjezd

4 br..: Ukázka zátěžvéh mramu H řad 6 [Škda Pzeň]. Pak pr rzjezdvu hmtst můžeme dit vztah: sp 0 [t] (.7) sp [] tažá sía a spřáhe pr rzjezd. at sía se ví jak adhezí tažá sía při maximáím výku vzida u vzide ezávisé vzb a vzide závisé vzb s puu reuací. U vzide ezávisé vzb se stupňvu dprvu reuací se pužije tažá sía a mezi adheze a prvím hspdárém stupi. [] sučiite traťvéh dpru, pužije se hdta pr rzhdé stupáí a daém traťvém s rz [] sučiite vzidvéh dpru. Jeh hdtu určuje rchst, pr kteru ba stavea sp [] sučiite rzjezdvéh dpru, pde iteratur je jeh hdta,5 0 -

5 ..4 Průjezdvý rmativ hmtsti et rmativ se stavuje pr průjezd rzhdujícím úsekem tratě pr staveu průjezdvu rchst. ýpčet vchází z rvice phbu vaku (.5). Pak tet rmativ stavíme: spp 0 [t] (.8) spp [] tažá sía a spřáhe, určeá pr staveu rchst chst p pr staveí spp je stave ásedvě: p je větší ež trvaá rchst a ejvšším výkvém stupi, miimáě však p 0 km.h - a havích tratích a p 5 km.h - pr tratě vedejší...5 áběhvý techický rmativ hmtsti et patí pří zdáváí strméh krátkéh stupáí s vužitím vastí kietické eerie vaku. Při průjezdu strmým stupáím se sižuje rchst, esmí však kesut pd 0 km.h -, ev. pd rchst dpvídající hdivému prudu a hspdárém stupi u H závisé trakce eb rchsti dpvídající trvaé tažé síe a ejvšším reuačím stupi u vzide ezávisé trakce. Při staveí rmativu vcházíme z kietické eerie phbujícíh se vaku ve tvaru: E p m ( ρ ) v [J] úpravu pr pužití v mechaice dstaeme: E p m ( ρ ) [J],6 ρ [] sučiite rtujících hmt [km.h - ] rchst vzide Přís kietické eerie můžeme vjádřit: P ρ [] (.9),6 ( ) ( ) [km.h - ] [km.h - ] předpkádaá rchst a kci strméh úseku rchst a začátku strméh úseku

6 Pkud tut síu zahreme d rvice (.5) dstaeme: ( ) ( ) ( ) 0,6 spp ρ sp [] středí hdta tažé sí a spřáhe v uvažvaém rzsahu rchsti [] áběhvá tíha [m] déka áběhvéh úseku [] středí hdta sučiitee vzidvéh dpru v daém rchstím rzsahu becě pr vztah tíh a hmtsti patí: 0 [] P dsazeí d předchzí rvice dstaeme: ( ) ( ) ( ) 0 0,6 0 0 sp ρ [t] áběhvá hmtst [t] sp,6,6 0 ρ ρ [t] (.0) Pr praktické staveí rmativu pak pužijeme ejmeší z předchzích hdt rmativu. ( ) P t t,,, mi..6 abuk techickéh rmativu hmtsti at tabuka je praktickým vjádřeím výpčtů, v praxi zámá jak "zátěžvá tabuka". abuk se sestavují pr kkrétí řadu H a tp vzidvéh dpru dpravvaých vzide. jadřují vztah mezi hmtstí dpravvaých vzide, rchstí a skem tratě vjádřeým jak "třída sku". řída sku se vjadřuje jak cečíseá část vztahu: třída sku s var a uspřádáí tabuk je patré z ásedujícíh brázku (br..).

7 br..: Ukázka zátěžvé tabuk.

Podobné dokumenty

02-05.4 10.05.CZ. Regulační ventil najížděcí G92... -1-

02-05.4 10.05.CZ. Regulační ventil najížděcí G92... -1- 0-05.4 0.05.CZ Regulačí vetil ajížděcí G9... -- Výpčet sučiitele Kv Praktický výpčet se prvádí s přihlédutím ke stavu regulačíh kruhu a pracvích pdmíek látky pdle vzrců íže uvedeých. Regulačí vetil musí