6. Lineární diferenciální rovnice s kvazipolynomiální pravou stranou

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "6. Lineární diferenciální rovnice s kvazipolynomiální pravou stranou"

Transkript

1 6 37 3: Jsef Herdla lieárí difereciálí rvice se speciálí pravu strau 6 Lieárí difereciálí rvice s vaziplyiálí pravu strau Kvaziplye azýváe fuci tvaru sučiu plyu a epeciály tj P e α Keficiety plyu P() a eficiet α uvažujee becě pleí V tét seci uážee bezpchyby efetivější etdu ež jau je variace stat pr řešeí lieárí difereciálí rvice s statíi eficiety a vaziplyiálí pravu strau tj rvice typu L[ y] = P e α (6) de L[ y] = y + a y + + a y + a y a a ( ) Největší prblée etdy variace stat je itegrváí při výpčtu pcých fucí c () c () terých byl ptřeba pr sestaveí partiuláríh řešeí Má-li vša lieárí difereciálí rvice s statíi eficiety a pravé straě vaziply lze se itegrváí úplě vyhut V seci 5 již byl statvá že derivace vaziplyu je vaziply rvěž je zřejé že L-braze vaziplyu je vaziply Odtud plye že partiulárí řešeí rvice (6) bude jistě ějaý vaziply Q e α α α L[ Q e ] = P e (6) Zbývá určit jeh eficiety prváí levé a pravé stray rvice (6) Nejprve je ptřeba určit stupeň plyu Q Z Věty 5 vyplývá že bude-li eficiet α řee ásbsti charateristicéh plyu rvice (6) pa st( Q) < L[ Q e α ] = Bude tedy uté v tt případě stupeň plyu Q uvažvat větší ež stupeň plyu P V tét seci se zaěříe a aalýzu suvislstí ezi plyy P Q a charateristicý plye zbrazeí L rvěž dplíe chybějící část důazu Věty 5 Zíěé suvislsti lze veli elegatě aalyzvat zavedeí perátru derivváí D terý se uáže být veli užitečý i pr praticé pčítáí Defiice 6 (perátrvé plyy derivváí) Nechť fuce f á derivace libvléh řádu λ je pleí stata přirzeá čísla Defiuje perátr derivváí D dále uvedeýi vztahy: () D f f = () (3) Jestliže D f = f D + = D D tedy D f = f (63) [ ]

2 6 37 3: Jsef Herdla lieárí difereciálí rvice se speciálí pravu strau P = p + + p + p je ply s reálýi eb pleíi eficiety defiuje přidružeý perátrvý ply vztahy: P [ D] = pd + + pd + pd P [ D] f = p f + + p f + p f (64) Operátrvý ply je zbrazeí teré dau fuci f zbrazí a jiu fuci vztahe (64) Operátrvé plyy lze tedy sládat sčítat a ásbit čísle běžýi způsby stejě ja fuce viz dále (4) Jsu-li dáy dva perátrvé plyy P [ D] = p D + + p D + p D Q [ D] = q D + + q D + q D defiuje P [ D] + Q [ D] λ P [ D] P [ D] Q [ D] a ciy ( P [ D ]) záýi vztahy: ( [ ] [ ]) [ ] [ ] ( λp [ D] ) f λ ( P [ D] f ) ( P [ D] Q [ D] ) f = P [ D] ( Q [ D] f ) P D + Q D f = P D f + Q D f = (65) ( P [ ]) D = P [ D] P [ D] ( P [ D]) = D rát Důslede 6 Ze vztahů (64) a (65) lze dvdit důležité suvislsti ezi lasicý a ěu přidružeý perátrvý plye Jestliže P = p + + p + p Q = q + + q + q pa platí: ( ) ( λ ) = P [ D] + Q [ D] = P + Q [ D] λ P [ D] = P [ D] (66) P [ D] Q [ D] PQ [ D] ( P [ D]) = ( P ) [ D] Pzáa 6 Ze vztahů (66) vyplývá že s perátrvýi plyy se zachází z hledisa sčítáí a ásbeí čísle stejě ja s plyy lasicýi pzice perátrvých plyů dpvídá sučiu jejich lasicých prtějšů Z tht hledisa eí uté pužívat rzdílých syblů pr ply apř P a jeh perátrvý prtějše P a rvěž eí ptřebé ideticý perátr dlišvat d jedičy tj D = [ ]

3 6 37 3: Jsef Herdla lieárí difereciálí rvice se speciálí pravu strau Důslede 6 Na záladě vztahů (64) ůžee difereciálí perátr L lieárí difereciálí rvice zapsat pcí perátrvéh plyu L terý je přidruže charateristicéu plyu difereciálíh perátru L Charateristicý ply pdle pzáy 6 budee začit stejě ja ěu přidružeý perátrvý ply tj L Platí tedy: Difereciálí perátr perátrvý ply charateristicý ply L[ y] = y + a y + + a y ( ) L[ D] = D + ad + + a L ( λ) = λ + aλ + + a difereciálí rvice L[ y] = q L [ D] y = q Přílad 6 Pužíváí perátrvých plyů eí je jiý způsb zápisu difereciálích perací a difereciálích rvic Bez plyů bych si apřílad euseli vůbec všiut že difereciálí rvici y + y 3y = e je žé řešit ja dvjici difereciálích rvic řádu de z() je řešeí rvice y + 3 y = z z z = e Tat žst plye ihed z rzladu perátrvéh plyu difereciálí rvice ebť Odtud D D D D + 3 = ( )( + 3) D + D 3 y = ( D )( D + 3) y = ( D ) z = e de ( D + 3) y = z Věta 6 (Traslačí pravidl) Nechť Q e α je vaziply L [ D ] je ějaý perátrvý ply pa platí: α α L [ D] Q e = e L [ D + α] Q (67) α α Nejprve uážee že D P e = e ( D + α ) P (68) Pr = ladee D = ( D + α) = (ideticý perátr) tj (68) platí Je-li = dstaee DP e α α α α α = P e + α P e = e ( DP + α P) = e ( D + α) P tj (68) platí [ 3 ]

4 6 37 3: Jsef Herdla lieárí difereciálí rvice se speciálí pravu strau Nechť (68) platí pr pt D + P e α = D( D P e α α ) = ( α D e ( D + α) P) = e ( D + α)(( D + α) P) = α α e (( D + α) ( D + α) ) P = e ( D + α ) + P Kečě L[ D] Q e α = a D Q e α = a ( D Q e α ) = = = α α α a ( e ( D + α) Q) = e a ( D + α) Q = e L[ D + α] Q = = Pzáa 6 Traslačí pravidl reduuje bje výpčtů při hledáí partiuláríh řešeí difereciálí rvice ve tvaru vaziplyu yˆ = Q e α L[ y] = P e α Platí L[ Q e α ] = L [ D] Q e α α = e L [ D + α] Q e α L[ D + α] Q = P e α L [ ] D + α Q = P Věta 6 (partiulárí řešeí - etda dhadu) Uvažuje difereciálí rvici s vaziplyiálí pravu strau L[ y] = L [ D] y = ( p + + p + p ) e α (69) de p p p α Jestliže eficiet α je -ásbý řee charateristicéh plyu L [λ] partiulárí řešeí rvice (69) je vaziply tvaru yˆ = ( q + + q + q ) e α (6) (Neí-li α řee charateristicéh plyu L [λ] ladee = ) Keficiety q q q určíe dsazeí řešeí (6) d (69) dstaee rvici L [ D + α] ( q + + q + q ) = p + + p + p Nechť α je -ásbý řee charateristicéh plyu L [λ] Pa lze ply L [λ] psát ve tvaru L ( c) [ λ] = ( λ α) ϕ( λ)( λ α) + c [ 4 ]

5 6 37 3: Jsef Herdla lieárí difereciálí rvice se speciálí pravu strau Je-li Q libvlý ply pa platí L[ Q e α ] = L [ D] Q e α α = e L [ D + α] Q = α + α α ( ϕ + α + α α + ) = ( ϕ α ) α e ( D ) ( D )( D ) c Q e ( D + ) D + c D Q (6) Z výpčtu (6) ihed dstáváe chybějící část důazu Věty 5 terý říá že je-li eficiet α -ásbý řee charateristicéh plyu L [λ] pa fuce e α e α e α řeší hgeí rvici Všechy tyt fuce jsu ttiž vaziplyy Q e α de stupeň plyu Q je eší ja a tedy ( ϕ α ) s α α s L[ e ] = e ( D + ) D + c D = pr s < ( ) D Q Q = = pdle (6) dtud plye Dále z výpčtu (6) vyplývá že á-li být vaziply Q e α rvice L[ y] = ( p + + p + p) e α pa platí partiulárí řešeí ( ϕ α ) ( D + ) D + c D Q = p + + p + p (6) Část perátrvéh plyu a levé straě rvice (6) síží řád plyu Q derivváí část perátrvéh plyu díy eulvéu eficietu c dále již řád plyu esižuje Má-li astat v (6) rvst usí utě pr stupeň plyu Q platit st(q) = + tj Q = q + q + + q + q + + q Prtže D ( q + + q q + q + + q ) = + + D ( q + + q q ) stačí ply Q uvažvat ve tvaru + + Q = q + + q q = ( q q q ) dázat cž se ěl Přílad 6 Řeše difereciálí rvici y + y y = ( + ) e (a) Fudaetálí systé λ + λ = ( λ )( λ + ) = λ { } Báze: { e e } (b) Partiulárí řešeí yˆ = Q e Pt Odtud ( D D ) Q e ( ) e + = + ( D + D ) Q e = ( ( + ) ) = e ( D D) Q e D D D Q e ( D + ) + ( D + ) Q = + 3 = e ( D + 3 ) DQ Máe tedy [ 5 ]

6 6 37 3: Jsef Herdla lieárí difereciálí rvice se speciálí pravu strau Je tedy utě DQ a b = + pt D + 3 DQ = + D + 3 ( a + b) = a + 3( a + b) = 3a + 3b + a = + Odtud 3a = 3b + a = tj a = 3 b = 9 Jestliže DQ = pa ečě ˆ y = + e ( 6 9 ) Q = + tj 6 9 (c) Obecé řešeí ( 6 9 ) y = + e + c e + c e Přílad 63 Předchzí přílad bez pužití perátrvých plyů Řeše y + y y = ( + ) e (63) (a) Fudaetálí systé λ + λ = ( λ )( λ + ) = λ { } Báze - { e e } (b) Partiulárí řešeí yˆ = Q e Prtže eficiet α = je jedásbý řee charateristicéh plyu zadaé difereciálí rvice budee pdle Věty 6 frule (6) partiulárí řešeí hledat ve tvaru yˆ = ( a + b) e Tt řešeí dsadíe d rvice (63) a prváí bu stra rvice zísáe vztahy pr eficiety a b yˆ ( a b) e ( a b) e = + = + ( ) = = yˆ ( a b) e ( a b) e ( a ( a b) b) e = = yˆ ( a ( a b)) e ( a ( a b) b) e ( a (4 a b) a b) e e : a + b + b = e : 4a + b +a + b b = e : a + a a = Řešeí sustavy dstaee a = 6 b = 9 (c) Obecé řešeí y = + e + c e + c e 6 9 Pzáa 63 Mezi vaziplyy pčítáe taé dále uvedeé typy fucí: σ σ P e cs( ω ) P e si σ ω e ( P cs( ω ) P si( ω ) ) + [ 6 ]

7 6 37 3: Jsef Herdla lieárí difereciálí rvice se speciálí pravu strau Tyt fuce lze ttiž vyjádřit ja reálu či iagiárí část ějaéh vaziplyu P e α s pleíi eficiety Napřílad ( + ) ( cs( ω ) + si( ω )) = Re ( ) j e σ P P P j P e σ ω Dá se sad uázat: Má-li lieárí difereciálí perátr reálé eficiety tj L[ y] = y + a y + + a y + a y a a ( ) ta platí: L[ y] = q L[ y] = q L[Re( y)] = Re( q) L[I( y)] = I( q) (64) Uvedeé evivalece jsu důslede liearity perátru L a dále uvedeých vlaststí pleích čísel: Napřílad jestliže L[ y] z w = z w z + w = z + w Re( z) = ( z + z ) I( z) = ( z z ) L[ y] + L[ y] = L[ y] L[ y] = q pt q = L[ y] = L[ y] a dále L[Re( y )] = L[ ( y + y)] = + = Re ( [ ]) L y = Re( q ) atd j Přílad 64 Řeše difereciálí rvici y + y = cs (a) Fudaetálí systé λ + = ( λ + j)( λ j) tj {cs si } je fudaetálí systé (b) Partiulárí řešeí Prtže j cs = Re( e ) hledeje partiulárí řešeí pr rvici Pt y + y = e α de α = j Měje yˆ c = Qe α α α ( D ) Qe e + = ( D + α) DQ = D + + Q = (( α) ) D + D + + Q = ( α α ) Odtud plye DQ = a + b tj a + α(a + b) = tj α a = a a + α b = Dstáváe a = α b = ( α) tj a = j b = 4 Tedy ečě DQ = j + Q = j + yˆ c = j + e řešeí půvdí rvice dstaee ja reálu část pleíh řešeí tj j Partiulárí [ 7 ]

8 6 37 3: Jsef Herdla lieárí difereciálí rvice se speciálí pravu strau = = + = 4 4 j yˆ Re( yˆ c ) Re j e cs + si 4 4 (c) Obecé řešeí y = cs + si + c cs + c si 4 4 Přílad 65 Předchzí přílad bez pužití perátrvých plyů j (b) Partiulárí řešeí Prtže cs = Re( e ) de čísl j je jedásbý řee charateristicéh plyu budee pdle Věty 6 partiulárí řešeí hledat ve tvaru ( A + B) e j de yí eficiety A a B hu být pleí Z tht řešeí vezee pa reálu část avša Re ( ( A B) e j ) eficiety a b c d jsu yí již je reálé + = ( ( a b) cs ( c d)si ) de Odtud vyplývají jisté žsti ja se vyhut pleí aritetice Řešíe-li difereciálí rvici ůžee hledat partiulárí řešeí rvu ve tvaru y + y = cs (65) yˆ = ( a + b) cs + ( c + d)si a ezáé reálé staty a b c d určit dsazeí d rvice (65) Lze si představit že je t v tt případě dsti pracé Dále uvedeá věta předchzí výsledy suarizuje a dplňuje Věta 63 (etda dhadu) Nechť a a ( ) y + a y + + a y + a y = q je difereciálí rvice s vaziplyiálí pravu strau Nechť α = σ + jω je -ásbý ře charateristicéh plyu tét rvice σ = Re( α) ω = I( α) Následující tabula uvádí v jaé tvaru je žé hledat partiulárí řešeí ŷ pr růzé variaty vaziplyu q [ 8 ]

9 6 37 3: Jsef Herdla lieárí difereciálí rvice se speciálí pravu strau ŷ q() Q e α st(q) = st(p) P e α ( cs( ω ) + si( ω )) σ e Q Q st(q ) = st(q ) = st(p) ( cs( ω ) + si( ω )) σ e Q Q st(q ) = st(q ) = st(p) ( cs( ω ) + si( ω )) σ e Q Q st(q ) = st(q ) = a{st(p ) st(p )} σ P e cs( ω ) σ P e si( ω ) ( cs( ω ) + si( ω )) σ e P P superpzice dvu růzých vaziplyů σ e P cs( ω ) + e P si( ω ) σ σ σ eb ω ω [ 9 ]

5. Lineární diferenciální rovnice n-tého řádu

5. Lineární diferenciální rovnice n-tého řádu 5 3.3.8 8:44 Josef Herdla lieárí difereciálí rovice -tého řádu 5. Lieárí difereciálí rovice -tého řádu (rovice s ostatími oeficiety) ( ), a,, a (5.) ( ) ( ) y a y a y ay q L[ y] y a y a y a y, q je spojitá

Více

Budeme pokračovat v nahrazování funkce f(x) v okolí bodu a polynomy, tj. hledat vhodné konstanty c n tak, aby bylo pro malá x a. = f (a), f(x) f(a)

Budeme pokračovat v nahrazování funkce f(x) v okolí bodu a polynomy, tj. hledat vhodné konstanty c n tak, aby bylo pro malá x a. = f (a), f(x) f(a) Předáša 7 Derivace a difereciály vyšších řádů Budeme poračovat v ahrazováí fuce f(x v oolí bodu a polyomy, tj hledat vhodé ostaty c ta, aby bylo pro malá x a f(x c 0 + c 1 (x a + c 2 (x a 2 + c 3 (x a

Více

1.1. Primitivní funkce a neurčitý integrál

1.1. Primitivní funkce a neurčitý integrál Mateatia II. NEURČITÝ INTEGRÁL.. Priitiví fuce a eurčitý itegrál Defiice... Říáe, že fuce F( ) je v itervalu ( ab, ) priitiví fucí fuci f ( ), platí-li pro všecha ( ab, ) vztah F = f. Defiice... Možia

Více

3. DIFERENCIÁLNÍ ROVNICE

3. DIFERENCIÁLNÍ ROVNICE 3 DIFERENCIÁLNÍ ROVNICE Difereciálí rovice (dále je DR) jsou veli důležitou částí ateatické aalýz, protože uožňují řešit celou řadu úloh z fzik a techické prae Občejé difereciálí rovice: rovice, v íž se

Více

3. Lineární diferenciální rovnice úvod do teorie

3. Lineární diferenciální rovnice úvod do teorie 3 338 8: Josef Hekrdla lieárí difereciálí rovice úvod do teorie 3 Lieárí difereciálí rovice úvod do teorie Defiice 3 (lieárí difereciálí rovice) Lieárí difereciálí rovice -tého řádu je rovice, která se

Více

1. Přirozená topologie v R n

1. Přirozená topologie v R n MATEMATICKÁ ANALÝZA III předášy M Krupy Zií seestr 999/ Přirozeá topologie v R V prví části tohoto tetu zavádíe přirozeou topologii a ožiě R ejprve jao topologii orovaého prostoru a pa jao topologii součiu

Více

Lineární zobrazení. 90 ve směru od z k x a symbolem h otočení kolem osy z o. 2 n

Lineární zobrazení. 90 ve směru od z k x a symbolem h otočení kolem osy z o. 2 n ieárí zbrzeí V prstru je dá krtézský systém suřdic Oyz Ozčme symblem f tčeí klem sy 9 ve směru d y k z symblem g tčeí klem sy y 9 ve směru d z k symblem h tčeí klem sy z ) Určete suřdice bdů f ( M ) (

Více

n 3 lim 3 1 = lim Je vidět, že posloupnost je neklesající, tedy z Leibnize řada konverguje, ( 1) k 1 k=1

n 3 lim 3 1 = lim Je vidět, že posloupnost je neklesající, tedy z Leibnize řada konverguje, ( 1) k 1 k=1 3. cvičeí Přílady. (a) (b) (c) ( ) ( 3 ) = Otestujeme itu 3 = 3 = = 0. Je vidět, že posloupost je elesající, tedy z Leibize řada overguje, ( ) Řada overguje podle Leibizova ritéria, ebot je zjevě erostoucí.

Více

Č Á ě Ě Á é é ě ďě ě ů ú é é é ě é é ď ď š ě Č Á ě ú é ů š š Ť ď é Ž ě é š ů Č ů ů é ů ů ě é ě é é é ě Č Á ě Ě Á é Ř ě é ú ó é š é Ž Ž é ě é ě ě é š éž é ě ě š ě ě ě š ě š ě ú é š ě ů Ěú Á ě Ž š é š ě

Více

Řízení otáček změnou počtu pólů

Řízení otáček změnou počtu pólů Řízeí táček změu pčtu pólů Tet způsb řízeí táček mtrů umžňuje změu táček puze p stupích. čet stupňů však ebývá veliký, běžě se pužívá puze dvu stupňů. r zvláští účel lze pužít i větší pčet stupňů. T však

Více

1. ZÁKLADY VEKTOROVÉ ALGEBRY 1.1. VEKTOROVÝ PROSTOR A JEHO BÁZE

1. ZÁKLADY VEKTOROVÉ ALGEBRY 1.1. VEKTOROVÝ PROSTOR A JEHO BÁZE 1. ZÁKLADY VEKTOROVÉ ALGEBRY 1.1. VEKTOROVÝ PROSTOR A JEHO BÁZE V této kapitole se dozvíte: jak je axiomaticky defiová vektor a vektorový prostor včetě defiice sčítáí vektorů a ásobeí vektorů skalárem;

Více

3. Charakteristiky a parametry náhodných veličin

3. Charakteristiky a parametry náhodných veličin 3. Charateristiy a parametry áhodých veliči Úolem této apitoly je zavést pomocý aparát, terým budeme dále popisovat pomocí jedoduchých prostředů áhodé veličiy. Taovýmto aparátem jsou tzv. parametry ebo

Více

Komplexní čísla. Definice komplexních čísel

Komplexní čísla. Definice komplexních čísel Komplexí čísla Defiice komplexích čísel Komplexí číslo můžeme adefiovat jako uspořádaou dvojici reálých čísel [a, b], u kterých defiujeme operace sčítáí, ásobeí, apod. Stadardě se komplexí čísla zapisují

Více

procesy II Zuzana 1 Katedra pravděpodobnosti a matematické statistiky Univerzita Karlova v Praze

procesy II Zuzana 1 Katedra pravděpodobnosti a matematické statistiky Univerzita Karlova v Praze limití Náhodé limití Katedra pravděpodobosti a matematické statistiky Uiverzita Karlova v Praze email: praskova@karli.mff.cui.cz 9.4.-22.4. 200 limití Outlie limití limití efiice: Řekeme, že stacioárí

Více

8.1.2 Vzorec pro n-tý člen

8.1.2 Vzorec pro n-tý člen 8 Vzorec pro -tý čle Předpolady: 80 Pedagogicá pozáma: Přílady a hledáí dalších čleů posloupostí a a objevováí vzorců pro -tý čle do začé míry odpovídají typicým příladům z IQ testů, teré studeti zají

Více

3.2.9 Věta o středovém a obvodovém úhlu

3.2.9 Věta o středovém a obvodovém úhlu 3..9 ěta o středovém a obvodovém úhlu Předpolady: ody, rozdělují ružnici na dva oblouy. Polopřímy a pa rozdělují rovinu na dva úhly. rcholy obou úhlů leží ve středu ružnice říáme, že jde o středové úhly

Více

2 IDENTIFIKACE H-MATICE POPISUJÍCÍ VEDENÍ Z NAMĚŘENÝCH HODNOT

2 IDENTIFIKACE H-MATICE POPISUJÍCÍ VEDENÍ Z NAMĚŘENÝCH HODNOT 2 IDENIFIKACE H-MAICE POPISUJÍCÍ VEDENÍ Z NAMĚŘENÝCH HODNO omáš Novotý ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ ECHNICKÉ V PRAZE Faulta eletrotechicá Katedra eletroeergetiy. Úvod Metody založeé a loalizaci poruch pomocí H-matic

Více

EFEKTIVNÍ VYUŽITÍ MATLABU PŘI ŘEŠENÍ ÚLOH REGRESE. Jiří Militký Technická universita v Liberci

EFEKTIVNÍ VYUŽITÍ MATLABU PŘI ŘEŠENÍ ÚLOH REGRESE. Jiří Militký Technická universita v Liberci EFEKIVNÍ VYUŽIÍ MALABU ŘI ŘEŠENÍ ÚLOH REGRESE Jiří Militký echická uiversita v Liberci Úvd V praxi se pcí regresích delů řeší řada přírdvědých a techických úlh Speciálě pr případ, kd eí delvý vztah apriri

Více

k(k + 1) = A k + B. s n = n 1 n + 1 = = 3. = ln 2 + ln. 2 + ln

k(k + 1) = A k + B. s n = n 1 n + 1 = = 3. = ln 2 + ln. 2 + ln Číselé řady - řešeé přílady ČÍSELNÉ ŘADY - řešeé přílady A. Součty řad Vzorové přílady:.. Přílad. Určete součet řady + = + 6 + +.... Řešeí: Rozladem -tého čleu řady a parciálí zlomy dostáváme + = + ) =

Více

ý ě ů ů ě Í ň ý ň ď

ý ě ů ů ě Í ň ý ň ď Ú Íď ú ě ž ž ů ě ů ž ě ů ě ú ú ě ý Ž ž ě ú Č ú ě Í ý ý Č ň ě ů ú ě ě ú ú ěú ů ě ď ň ý ě ů ů ě Í ň ý ň ď ů ý ž ž ú ě ě ů ú ě ě ě ě ý ý ů ě ú ě Í Ž ý ů ý ý ň ě ě ě ě ú ů ů ý ú ů ž ú ž ý ž ě ú ě ě Í ě ý ě

Více

á í ě ý ďě í í í í í í ř ě á íč ý ů ě ž í ě ý ě ý í ý ě á í í ří ě í í í í ý š í é é á í í á á ě ů á í ě á á í íš é ó ě í í í é í á í č ý ďě ě á á ý ý

á í ě ý ďě í í í í í í ř ě á íč ý ů ě ž í ě ý ě ý í ý ě á í í ří ě í í í í ý š í é é á í í á á ě ů á í ě á á í íš é ó ě í í í é í á í č ý ďě ě á á ý ý á ě ý ďě ř ě á č ý ů ě ž ě ý ě ý ý ě á ř ě ý š é é á á á ě ů á ě á á š é ó ě é á č ý ďě ě á á ý ý á Í š ě á é Í ř řě ž á ý č é ě á ě ě ůé ý č ů é ž á á ř ž á ň ý á á ě ř ý á ů š č á á ž á é č é ó ě á ů

Více

7. Analytická geometrie

7. Analytická geometrie 7. Aaltická geoetrie Studijí tet 7. Aaltická geoetrie A. Příka v roviě ϕ s A s ϕ s 2 s 1 B p s ϕ = (s1, s 2 ) sěrový vektor přík p orálový vektor přík p sěrový úhel přík p k = tgϕ = s 2 s 1 sěrice příkp

Více

1.1. Definice Reálným vektorovým prostorem nazýváme množinu V, pro jejíž prvky jsou definovány operace sčítání + :V V V a násobení skalárem : R V V

1.1. Definice Reálným vektorovým prostorem nazýváme množinu V, pro jejíž prvky jsou definovány operace sčítání + :V V V a násobení skalárem : R V V Předáška 1: Vektorové prostory Vektorový prostor Pro abstraktí defiici vektorového prostoru jsou podstaté vlastosti dvou operací, sčítáí vektorů a ásobeí vektoru (reálým číslem) Tyto dvě operace musí být

Více

7.2.4 Násobení vektoru číslem

7.2.4 Násobení vektoru číslem 7..4 Násobeí vektor číslem Předpoklady: 703 Tetokrát začeme hed defiicí. Násobek lového vektor číslem k je lový vektor. Násobek elového vektor = B Ačíslem k je vektor C A, přičemž C je bod, pro který platí:

Více

FUNKCÍ JEDNÉ REÁLNÉ PROMĚNNÉ PRVNÍ DIFERENCIÁL

FUNKCÍ JEDNÉ REÁLNÉ PROMĚNNÉ PRVNÍ DIFERENCIÁL Difereciálí počet fukcí jedé reálé proměé - 6. - PRVNÍ DIFERENCIÁL TAYLORŮV ROZVOJ FUNKCÍ JEDNÉ REÁLNÉ PROMĚNNÉ PRVNÍ DIFERENCIÁL PŘÍKLAD Pomocí věty o prvím difereciálu ukažte že platí přibližá rovost

Více

8.1.2 Vzorec pro n-tý člen

8.1.2 Vzorec pro n-tý člen 8.. Vzorec pro -tý čle Předpolady: 80 Pedagogicá pozáma: Myslím, že jde o jedu z velmi pěých hodi. Přílady a hledáí dalších čleů posloupostí a a objevováí vzorců pro -tý čle do začé míry odpovídají typicým

Více

Lineární regrese ( ) 2

Lineární regrese ( ) 2 Leárí regrese Častým úolem je staoveí vzájemé závslost dvou (č více) fzálích velč a její matematcé vjádřeí. K tomuto účelu se používají růzé regresí metod, pomocí chž hledáme vhodou fuc f (), apromující

Více

Jestliže nějaký objekt A můžeme vybrat m způsoby a jiný objekt B lze vybrat n způsoby, potom výběr buď A nebo B je možné provést m+n způsoby.

Jestliže nějaký objekt A můžeme vybrat m způsoby a jiný objekt B lze vybrat n způsoby, potom výběr buď A nebo B je možné provést m+n způsoby. V kapitole Ituitiví kobiatorika jse řešili příklady více éě stejý způsobe a stejých pricipech. Nyí si je zobecíe a adefiujee obvyklou teriologii. pravidlo součtu: Jestliže ějaký objekt A ůžee vybrat způsoby

Více

NMAF063 Matematika pro fyziky III Zkoušková písemná práce 25. ledna x 1 n

NMAF063 Matematika pro fyziky III Zkoušková písemná práce 25. ledna x 1 n Jméo: Příklad 3 Celkem bodů Bodů 8 0 30 Získáo [8 Uvažujte posloupost distribucí f } D R defiovaou jako f [δ kde δ a začí Diracovu distribuci v bodě a Najděte itu δ 0 + δ + této poslouposti aeb spočtěte

Více

Algebraický výraz je číselný výraz s proměnou. V těchto výrazech se vyskytují vedle reálných čísel také proměnné. Například. 4a 4,5x + 6,78 7t.

Algebraický výraz je číselný výraz s proměnou. V těchto výrazech se vyskytují vedle reálných čísel také proměnné. Například. 4a 4,5x + 6,78 7t. ročík - loeý lgebrický výrz, lieárí rovice s ezáou ve jeovteli Loeý lgebrický výrz Lieárí rovice s ezáou ve jeovteli Doporučujee žáků zopkovt vzorce tpu ( + pod úprvu výrzu souči Loeý výrz Číselé výrz

Více

ě ú ě ú ů ě ů ě é ú ž ú ě Ú ů ů ě é š ů ě ě Ú ě ě ě ň é ň é Ú é é ěž é é ž Ú ž ž ž ů ě ě ž ě é ě ě ů é ň Č ž é Č ě Č ň ů ú ěž ú ú Č Ú ě ú ů Ú ě ú ě ů Ú é é ě é ú ě ú Ú ě é ú ú ů ú ď Č Ř é ě ú ů ů ě ě š

Více

. Označ průsečíky obou kružnic jako C, D. Co platí pro vzdálenosti CA, CB, DA, DB? Proč? Narýsuj kružnice m( A ;3cm) vzdálenosti EA, EB, FA, FB?

. Označ průsečíky obou kružnic jako C, D. Co platí pro vzdálenosti CA, CB, DA, DB? Proč? Narýsuj kružnice m( A ;3cm) vzdálenosti EA, EB, FA, FB? 1.3.6 Osa úsečy Předady: 010305 Pedaggicá znáa: Hdinu je třeba ridvat ta, aby se stiha ntra záis v říadu 4. Př. 1: Narýsuj úseču, 5c =. Narýsuj ružnice ( ;4c), ( ;4c). Označ růsečíy bu ružnic ja,. atí

Více

1) Vypočtěte ideální poměr rozdělení brzdných sil na nápravy dvounápravového vozidla bez ABS.

1) Vypočtěte ideální poměr rozdělení brzdných sil na nápravy dvounápravového vozidla bez ABS. Dopraví stroje a zařízeí odborý zálad AR 04/05 Idetifiačí číslo: Počet otáze: 6 Čas : 60 miut Počet bodů Hodoceí OTÁZKY: ) Vypočtěte eálí poměr rozděleí brzdých sil a ápravy dvouápravového vozla bez ABS.

Více

Buckinghamův Π-teorém (viz Barenblatt, Scaling, 2003)

Buckinghamův Π-teorém (viz Barenblatt, Scaling, 2003) Bucinghamův Π-teorém (viz Barenblatt, Scaling, 2003) Formalizace rozměrové analýzy ( výsledné jednoty na obou stranách musí souhlasit ). Rozměr fyziální veličiny Mějme nějaou třídu jednote, napřílad [(g,

Více

é ř ř ř ě ř é é é é ž Č š é š ř ň ž ř ť Č š é é ú ě ě ů é š ž ě š ž é ř é ž ř ě š ě é š ž ě ě š ř ů ž é ě ž é š ž ě š ň ž ř ě ř ř ň é ř š é ř ř š ř š

é ř ř ř ě ř é é é é ž Č š é š ř ň ž ř ť Č š é é ú ě ě ů é š ž ě š ž é ř é ž ř ě š ě é š ž ě ě š ř ů ž é ě ž é š ž ě š ň ž ř ě ř ř ň é ř š é ř ř š ř š ř é é é š ě ě Ú ř Ř Č ě ř š ř é ř ž ž Ř Č ř Ť é é ž ž é ž ž ů š ž ě š š ž ě ě š ř ů ř ě ř ř é ě ů é ě ř ž š ě ř Č é é ř ř ř ě ř é é é é ž Č š é š ř ň ž ř ť Č š é é ú ě ě ů é š ž ě š ž é ř é ž ř ě š ě é

Více

Cahiers du CEFRES. N 28, Matematik Pierre de Fermat Alena Šolcová, Michal Křížek, Georges Mink (Ed.)

Cahiers du CEFRES. N 28, Matematik Pierre de Fermat Alena Šolcová, Michal Křížek, Georges Mink (Ed.) Cahiers du CEFRES N 8, Mateati Pierre de Ferat Alea Šolová, Mihal Kříže, Georges Mi (Ed.) Floria LUCA Feratova čísla ve speiálíh trojúhelííh Référee életroique / eletroi referee : Floria Lua, «Feratova

Více

z vektorového prostoru V se nazývá lineárně nezávislá jestliže rovnice...

z vektorového prostoru V se nazývá lineárně nezávislá jestliže rovnice... Cičení z lineání lgey 9 Vít Vndák Cičení č. 7 Lineání záislst nezáislst. Lineání kmine. Báze. Lineání záislst nezáislst Definie: Knečná mnžin ektů }... { k S z ektéh stu V se nzýá lineáně nezáislá jestliže

Více

Derivace funkcí jedné reálné proměnné

Derivace funkcí jedné reálné proměnné Derivace fukcí jedé reálé proměé Pozámka Derivaci fukce v zadaém bodě můžeme počítat přímo pomocí defiice, použitím vět o algebře derivací, použitím vět o derivaci iverzí fukce, použitím vět o derivaci

Více

8.2.1 Aritmetická posloupnost I

8.2.1 Aritmetická posloupnost I 8.2. Aritmetická posloupost I Předpoklady: 80, 802, 803, 807 Pedagogická pozámka: V hodiě rozdělím třídu a dvě skupiy a každá z ich dělá jede z prvích dvou příkladů. Čley posloupostí pak při kotrole vypíšu

Více

12. N á h o d n ý v ý b ě r

12. N á h o d n ý v ý b ě r 12. N á h o d ý v ý b ě r Při sledováí a studiu vlastostí áhodých výsledků pozáme charakter rozděleí z toho, že opakovaý áhodý pokus ám dává za stejých podmíek růzé výsledky. Ty odpovídají hodotám jedotlivých

Více

Definice obecné mocniny

Definice obecné mocniny Defiice obecé mociy Zavedeí obecé mociy omocí ity číselé oslouosti lze rovést ěkolika zůsoby Níže uvedeý zůsob využívá k defiici eoeciálí fukce itu V dalším budeme otřebovat ásledující dvě erovosti: Lemma

Více

DeepBurner Free 1.9. Testování uživatelského rozhraní s uživateli Deliverable B1 TUR 2011. Testování uživatelských rozhraní 2011 ČVUT FEL

DeepBurner Free 1.9. Testování uživatelského rozhraní s uživateli Deliverable B1 TUR 2011. Testování uživatelských rozhraní 2011 ČVUT FEL Testvání uživatelských rzhraní 2011 DeepBurner Free 1.9 Testvání uživatelskéh rzhraní s uživateli Deliverable B1 TUR 2011 Daniel Mikeš Tmáš Pastýřík Ondřej Pánek Jiří Šebek Testvání uživatelských rzhraní

Více

5.5. KOMPLEXNÍ ODMOCNINA A ŘEŠENÍ KVADRATICKÝCH A BINOMICKÝCH ROVNIC

5.5. KOMPLEXNÍ ODMOCNINA A ŘEŠENÍ KVADRATICKÝCH A BINOMICKÝCH ROVNIC 5.5. KOMPLEXNÍ ODMOCNINA A ŘEŠENÍ KVADRATICKÝCH A BINOMICKÝCH ROVNIC V této kaptole se dozvíte: jak je defováa fukce přrozeá odmoca v kompleím oboru a jaké má vlastost včetě odlšostí od odmocy v reálém

Více

NMAF063 Matematika pro fyziky III Zkoušková písemná práce 17. ledna 2019

NMAF063 Matematika pro fyziky III Zkoušková písemná práce 17. ledna 2019 Jméo: Příklad 2 3 Celkem bodů Bodů 0 8 2 30 Získáo 0 Uvažujte posloupost distribucí {f } + = D (R defiovaou jako f (x = ( δ x m, kde δ ( x m začí Diracovu distribuci v bodě m Najděte limitu f = lim + f

Více

Ť Ž Ě Ý Ý ť Ú ě ě ž Ú Ž ě Ú ě ě Ú ě ě ě Ť Ž É Ó Ý ď Ú ť ž ú ž Ž ž ž É Ž ě ž ž ě ž ž ž ž ě ž ú ž ě ó ě ě ť ž ě ó ó ž ě ě ě ě ú ě ě ě ž ě ž ě ě Ž Ž ž ž ě ě ě ž Ě Ý ť Ž ě ž ě ě ň ě Ú Ž ě Ú ě ž ť ž ě ě ě ž

Více

ě Á Á é é ě ě ě ú é é é ě é é ď ď ď š š Č Á ě ú Á ď š ě Č ě š ěž ě é ě ě ě ě ě ě Č Á ě Á é ú Ž é š ě š š é Ž ě é š é Š ť Ž ě Č Á ú Á Ť é ě é š ě ě š š ď ď Č é š š Č ě ě ú ě ú Ť é ě š ě ě š ě š ě ě ú ě

Více

Národní informační středisko pro podporu kvality

Národní informační středisko pro podporu kvality Národí iformačí střediso pro podporu vality Problémy s uazateli způsobilosti a výoosti v praxi Dr.Jiří Michále, CSc. Ústav teorie iformace a automatizace AVČR Uazatel způsobilosti C p Předpolady: ormálí

Více

Č Ú é Ý ĚŽ Ú Ú é ů ů ě ú ů Ú ú ů ů Ú ů ú ů ů é Ú Ú é Ú ů Ů ú Ň ú Ů ú ŠÍ Í ů ě é ú ú ě ě ů ě ě ě

Č Ú é Ý ĚŽ Ú Ú é ů ů ě ú ů Ú ú ů ů Ú ů ú ů ů é Ú Ú é Ú ů Ů ú Ň ú Ů ú ŠÍ Í ů ě é ú ú ě ě ů ě ě ě ě ú ú Í ě ú ú ú ú ě ě ů ě ú ě Č ú é ě ú ú Ú Ž é ú ě é ú ě ě ů ě é ú é ů Ů Ž é Ů ú ú ů ú ů ů ú ů é Ž ú ů ě ě é Ů ů ú ě ú ů Č Ú é Ý ĚŽ Ú Ú é ů ů ě ú ů Ú ú ů ů Ú ů ú ů ů é Ú Ú é Ú ů Ů ú Ň ú Ů ú ŠÍ Í ů ě é

Více

7 VYUŽITÍ METOD OPERAČNÍ ANALÝZY V TECHNOLOGII DOPRAVY

7 VYUŽITÍ METOD OPERAČNÍ ANALÝZY V TECHNOLOGII DOPRAVY 7 VYUŽITÍ METOD OERAČNÍ ANALÝZY V TECHNOLOGII DORAVY Operačí aalýza jao jeda z oblatí apliovaé matematiy achází vé široé uplatěí v průmylových a eoomicých apliacích. Jedím z oborů, ve teré hraje ezatupitelou

Více

DERIVACE FUNKCÍ JEDNÉ REÁLNÉ PROM

DERIVACE FUNKCÍ JEDNÉ REÁLNÉ PROM Difereciálí počet fukcí jedé reálé proměé - - DERIVACE FUNKCÍ JEDNÉ REÁLNÉ PROMĚNNÉ ÚVODNÍ POZNÁMKY I derivace podobě jako limity můžeme počítat ěkolikerým způsobem a to kokrétě pomocí: defiice vět o algebře

Více

Spojitost a limita funkcí jedné reálné proměnné

Spojitost a limita funkcí jedné reálné proměnné Spojitost a limita fukcí jedé reálé proměé Pozámka Vyšetřeí spojitosti fukce je možo podle defiice převést a výpočet limity V dalším se proto soustředíme je problém výpočtu limit Pozámka Limitu fukce v

Více

Správnost vztahu plyne z věty o rovnosti úhlů s rameny na sebe kolmými (obr. 13).

Správnost vztahu plyne z věty o rovnosti úhlů s rameny na sebe kolmými (obr. 13). 37 Metrické vlastosti lieárích útvarů v E 3 Výklad Mějme v E 3 přímky p se směrovým vektorem u a q se směrovým vektorem v Zvolme libovolý bod M a veďme jím přímky p se směrovým vektorem u a q se směrovým

Více

š ý é á ě ý ěž é á áž íž š í á š íř á ší ř í ě ž é ž š ř í í ě ž á á íž č í ě í í ě á í á č ž á ý ě š ť ř ů ý ř í é á ž í éč é í č ý á ň á í ž ě á í ž

š ý é á ě ý ěž é á áž íž š í á š íř á ší ř í ě ž é ž š ř í í ě ž á á íž č í ě í í ě á í á č ž á ý ě š ť ř ů ý ř í é á ž í éč é í č ý á ň á í ž ě á í ž Š Í Ř Ě É Í Ř Á Ř Á Í É á ý á ý í é á í ž č í é ř ý č í í í ý žš ě á í é í ě í í ě é á ž š č í í ů á č é á š ú ž í ř á í á é í úč ý ěšé í í é á ř é íú é í ů ří š í á í ří š á ě í í š ř í ž í ě á ž é ě

Více

á í í á í í ž ší ě á ě é á ě á ř í Í ě á ě Č á í á é é é á í ý č ý ě ší ý ž š é č é é ě š ě í í í í á í ý ř č é ř í čá í ř ě é í í ě é ř ě é ěč é ě í

á í í á í í ž ší ě á ě é á ě á ř í Í ě á ě Č á í á é é é á í ý č ý ě ší ý ž š é č é é ě š ě í í í í á í ý ř č é ř í čá í ř ě é í í ě é ř ě é ěč é ě í č É Í É Í Á Í Ž Ě Í Á Í čá í í í ě á í í ě é čá í č ý á é í á ř ů ž ěž ě ý í ý á ý íž á ř í ě á ý ž í ě á í říš ě ř ě č í í í ě á ř ě ů á é ř í ř í ě í á ě íč ý á ý š á á ěží ů Č á í č é á í ů č í ř ž

Více

Kopie z www.dsagro-kostalov.cz

Kopie z www.dsagro-kostalov.cz é š š é ó ú Č é ř ěž é ú ó ó ú é ě ó ÚČ Ý éž é ú ň é ú é ě ě ž š Ý Á š é šť úě ó Ý É úě ž řé š ěž ó óš ú š řé é ě ě ž Ý éž ř ó ú Á Ě Éú é šť š š ř ě š ř ó š ň ó Ý š ě ě ž é ř ž ž é ř Ů ě ě ů ě ú š ů é

Více

PRAVDĚPODOBNOST A STATISTIKA

PRAVDĚPODOBNOST A STATISTIKA SP esty dobré shody PRAVDĚPODOBNOS A SAISIKA Lbor Žá SP esty dobré shody Lbor Žá Přpomeutí - estováí hypotéz o rozděleí Ch-vadrát test Chí-vadrát testem terý e založe a tříděém statstcém souboru. SP esty

Více

Nalezení výchozího základního řešení. Je řešení optimální? ne Změna řešení

Nalezení výchozího základního řešení. Je řešení optimální? ne Změna řešení Sipleová etoda: - patří ezi uiverzálí etody řešeí úloh lieárího prograováí. - de o etodu iteračí, t. k optiálíu řešeí dospíváe postupě, krok za kroke. - výpočetí algoritus se v každé iteraci rozpadá do

Více

8.2.1 Aritmetická posloupnost

8.2.1 Aritmetická posloupnost 8.. Aritmetická posloupost Předpoklady: 80, 80, 803, 807 Pedagogická pozámka: V hodiě rozdělím třídu a dvě skupiy a každá z ich dělá jede z prvích dvou příkladů. Př. : V továrě dokočí každou hodiu motáž

Více

4. Komplexní čísla. z = a + ib. 0 a

4. Komplexní čísla. z = a + ib. 0 a Maagemet rekreace a sprtu Kmplexí čísla Kmplexí čísla ZÁKLADNÍ POJMY Kmplexí čísl (v kartéském tvaru) e výra = a + b, kde a, b su reálá čísla, e magárí edtka s vlaststí = a e reálá část, b e magárí část

Více

Matematika 1. Katedra matematiky, Fakulta stavební ČVUT v Praze. středa 10-11:40 posluchárna D / 13. Posloupnosti

Matematika 1. Katedra matematiky, Fakulta stavební ČVUT v Praze. středa 10-11:40 posluchárna D / 13. Posloupnosti Úvod Opakováí Poslouposti Příklady Matematika 1 Katedra matematiky, Fakulta stavebí ČVUT v Praze středa 10-11:40 posluchára D-1122 2012 / 13 Úvod Opakováí Poslouposti Příklady Úvod Opakováí Poslouposti

Více

DISKRÉTNÍ MATEMATIKA II

DISKRÉTNÍ MATEMATIKA II Faulta pedagogcá Techcá uverzta v Lberc DISKRÉTNÍ MATEMATIKA II Doc. RNDr. Mroslav Koucý CSc. Lberec 4 Úvod Dsrétí ateata resp. její zálady patří jž tradčě ez stadardí téata předášeá a Techcé uverztě v

Více

Úlha č.2 Elektrické řístrje - cvičeí Přechdé děje ři vyíáí Zadáí: Pr vyíač a jmevité aětí = kv a jmevitý vyíací rud I k = ka vyčtěte: a) hdtu aralelíh tlumícíh dru tak, aby tlumil kmity ztaveéh aětí číaje

Více

Regrese. Aproximace metodou nejmenších čtverců ( ) 1 ( ) v n. v i. v 1. v 2. y i. y n. y 1 y 2. x 1 x 2 x i. x n

Regrese. Aproximace metodou nejmenších čtverců ( ) 1 ( ) v n. v i. v 1. v 2. y i. y n. y 1 y 2. x 1 x 2 x i. x n Regrese Aproxmace metodou ejmeších čtverců v v ( ) = f x v v x x x x Je dáo bodů [x, ], =,,, předpoládáme závslost a x a chceme ajít fuc, terá vsthuje teto tred - Sažíme se proložt fuc = f x ta, ab v =

Více

Intervalové odhady parametrů

Intervalové odhady parametrů Itervalové odhady parametrů Petr Pošík Části dokumetu jsou převzaty (i doslově) z Mirko Navara: Pravděpodobost a matematická statistika, https://cw.felk.cvut.cz/lib/ee/fetch.php/courses/a6m33ssl/pms_prit.pdf

Více

!!! V uvedených vzorcích se vyskytují čísla n a k tato čísla musí být z oboru čísel přirozených.

!!! V uvedených vzorcích se vyskytují čísla n a k tato čísla musí být z oboru čísel přirozených. Kombiatoria Kombiatoria část matematiy, terá se zabývá růzými číselými "ombiacemi". Využití - apř při hledáí počtu možých tipů ve sportce ebo jiých soutěžích hrách, v chemii při spojováí moleul... Záladím

Více

é ý ř ř é ě ř ů ě ě ě ý Ů ě ě š ř ů ý š ř é ůč ě ě š ř ů ě ř ř ú ý ů ý ů š ř é ř ř ř ů ú ú é ř ř ř ř é š é ý ř ř ř úř ř é ř ď ř ř ě ž ě

é ý ř ř é ě ř ů ě ě ě ý Ů ě ě š ř ů ý š ř é ůč ě ě š ř ů ě ř ř ú ý ů ý ů š ř é ř ř ř ů ú ú é ř ř ř ř é š é ý ř ř ř úř ř é ř ď ř ř ě ž ě ě ž ůč ý ř ď ř é ý ř ř é ě ř ů ě ě ě ý Ů ě ě š ř ů ý š ř é ůč ě ě š ř ů ě ř ř ú ý ů ý ů š ř é ř ř ř ů ú ú é ř ř ř ř é š é ý ř ř ř úř ř é ř ď ř ř ě ž ě ř ě ř ř ř ě ř ř ú ř ř ě é ú ý ú ů ě ě š ř ů ě ř ů

Více

❷ s é 2s é í t é Pr 3 t str í. á rá. t r t í str t r 3. 2 r á rs ý í rá á 2 í P

❷ s é 2s é í t é Pr 3 t str í. á rá. t r t í str t r 3. 2 r á rs ý í rá á 2 í P ❷ s é 2s é í t é Pr 3 t str í Úst 2 t t t r 2 2 á rá t r t í str t r 3 tí t 2 2 r á rs ý í rá á 2 í P ZADÁNÍ DIPLOMOVÉ PRÁCE I. OSOBNÍ A STUDIJNÍ ÚDAJE Příjmení: Hurský Jméno: Tomáš Fakulta/ústav: Fakulta

Více

ÚŘAD PRO OCHRANU HOSPODÁŘSKÉ SOUTĚŽE ROZHODNUTÍ. Č. j.: ÚOHS-S398/2010/VZ-16684/2010/520/NGl V Brně dne: 14. února 2011

ÚŘAD PRO OCHRANU HOSPODÁŘSKÉ SOUTĚŽE ROZHODNUTÍ. Č. j.: ÚOHS-S398/2010/VZ-16684/2010/520/NGl V Brně dne: 14. února 2011 *uhsx0039d6p* UOHSX0039D6P ÚŘAD PRO OCHRANU HOSPODÁŘSKÉ SOUTĚŽE ROZHODNUTÍ Č. j.: ÚOHS-S398/2010/VZ-16684/2010/520/NGl V Brně dne: 14. únra 2011 Úřad pr chranu hspdářské sutěže příslušný pdle 112 zákna

Více

č š š ř ř Í ů č Ě Á Š ŠÁ Ř Ď É Í Ě Í Í čí ž ě č é č ě ý Ž ř ě č ý ě ý ý ř ě š ý ě ť ý é é ě ě é ě é ř é ř Ť ě š ě ž ě é ě é é ů ě é ř ú ý ý é ěř ý ý š ý ý ž é é š ý š ě ý ř ř ř ě š ý ě ý ý ř ě é Ž é é

Více

Kapitola 5 - Matice (nad tělesem)

Kapitola 5 - Matice (nad tělesem) Kapitola 5 - Matice (ad tělesem) 5.. Defiice matice 5... DEFINICE Nechť T je těleso, m, N. Maticí typu m, ad tělesem T rozumíme zobrazeí možiy {, 2,, m} {, 2,, } do T. 5..2. OZNAČENÍ Možiu všech matic

Více

10 částic. 1,0079 1, kg 1, kg. 1, kg. 6, , kg 0, kg 1,079g

10 částic. 1,0079 1, kg 1, kg. 1, kg. 6, , kg 0, kg 1,079g ..7 oláí veličiy I Předpoklady: 0 Opakováí z iulé hodiy: Ato uhlíku A C C je přibližě x těžší ež ato H. Potřebujee,0 0 atoů uhlíku C abycho dohoady získali g látky. Pokud áe,0 0 částic látky, říkáe, že

Více

1.3. POLYNOMY. V této kapitole se dozvíte:

1.3. POLYNOMY. V této kapitole se dozvíte: 1.3. POLYNOMY V této kapitole se dozvíte: co rozumíme pod pojmem polyom ebo-li mohočle -tého stupě jak provádět základí početí úkoy s polyomy, kokrétě součet a rozdíl polyomů, ásobeí, umocňováí a děleí

Více

PRAVDĚPODOBNOST A STATISTIKA. Náhodný vektor nezávislost, funkce náhodného vektoru

PRAVDĚPODOBNOST A STATISTIKA. Náhodný vektor nezávislost, funkce náhodného vektoru SP Náhodý vetor ezávislost fuce NV PRAVDĚPODONOST A STATISTIKA Náhodý vetor ezávislost fuce áhodého vetoru Libor Žá Náhodý vetor stochasticá ezávislost Náhodé veličiy... defiovaé a ravděodobostím rostoru

Více

Í ě Ě Á Í ú ř ě ů ď ř ď ř ř ě ě š ř ů ř ě ďě ř ů ř š ř ě ř ř ď ď ř ř ě ě š ř ů ř ř ř ě ě ů š ů ě Í š ó ě ř ř ř ř ě Ž ó ř š ř š ř ř ě ř ě ú ů š ř ú ů ř ě ř š ř ř ě ř ů ř ř ě ř š Č ě Š ř ř ě Č É Ě Ě Á ě

Více

( ) Spoříme a půjčujeme II. Předpoklady:

( ) Spoříme a půjčujeme II. Předpoklady: 4..14 Spříme a půjčujeme II Předpklady: 04013 Př. 1: Hza ulžil a 3 rky d baky 20 000 Kč s rčí úrkvu míru 0,48 %. Úrk mu baka každý rk desílá a běžý účet. Jaku částku bude p třech letech dispvat, pkud ic

Více

I. Exponenciální funkce Definice: Pro komplexní hodnoty z definujeme exponenciální funkci předpisem. z k k!. ( ) e z = k=0

I. Exponenciální funkce Definice: Pro komplexní hodnoty z definujeme exponenciální funkci předpisem. z k k!. ( ) e z = k=0 8. Elemetárí fukce I. Expoeciálí fukce Defiice: Pro komplexí hodoty z defiujeme expoeciálí fukci předpisem ) e z = z k k!. Vlastosti expoeciálí fukce: a) řada ) koverguje absolutě v C; b) pro z = x + jy

Více

S k l á d á n í s i l

S k l á d á n í s i l S l á d á í s i l Ú o l : Všetřovat rovováhu tří sil, působících a tuhé těleso v jedom bodě. P o t ř e b : Viz sezam v desách u úloh a pracovím stole. Obecá část: Při sládáí soustav ěolia sil působících

Více

ú ů ě ě ž é éčí í íž š é ří ý čí í í ží ě á á ý ú š á ž ú č á ř á ě é ó ýž é š á í ě ř ř č ý ž ú ě ý ý é řé ú ú ú ž ú ř é ž š ý í ě í ý ý Ž ž š ě Ž ó

ú ů ě ě ž é éčí í íž š é ří ý čí í í ží ě á á ý ú š á ž ú č á ř á ě é ó ýž é š á í ě ř ř č ý ž ú ě ý ý é řé ú ú ú ž ú ř é ž š ý í ě í ý ý Ž ž š ě Ž ó í í í Í Í ÍÍ ě ě ú ř ó ě ě ě ě ě ě ě ě é ž Ž í Í ě ě č Ž ž é é é é ž ů ň š š š ž ú ř ě ý Í ř řá ř Í é ě í ě Í áč ř ě ě á í ě ě ý ě ř í ří ě š ř š á ří ě ě á ří ý í š í éš ě ř ě řá Í š ě š ě ě ě á š ě á

Více

Č š š Č ň ů Č š ů Č ů ů é š é é š ó š éú š é ú š é é é š ú ů ú ů ů é Í š ú š ú é é ď é é ú ů ů é é é é é é ů ŽÍ š é š

Č š š Č ň ů Č š ů Č ů ů é š é é š ó š éú š é ú š é é é š ú ů ú ů ů é Í š ú š ú é é ď é é ú ů ů é é é é é é ů ŽÍ š é š š é Ú š Ž ú šť š é ň ó é Č ň é é ů ú š Ž é ó ů š é ň ň é é šť é š Ž ú ú š š ů ó Č š š Č ň ů Č š ů Č ů ů é š é é š ó š éú š é ú š é é é š ú ů ú ů ů é Í š ú š ú é é ď é é ú ů ů é é é é é é ů ŽÍ š é š ů š

Více

é č é ě ž ě č Č é ČŠ ň ě č é ě é é Ť ž é č é ý ý ů Š é ě Ž é č ě Š é ě č é é é é Ť é Í ý ě é Ž ý é é ý ě ý č é ě ú č é é ý ě é úč Ž č é ú ť Ž ě ě ě Ť

é č é ě ž ě č Č é ČŠ ň ě č é ě é é Ť ž é č é ý ý ů Š é ě Ž é č ě Š é ě č é é é é Ť é Í ý ě é Ž ý é é ý ě ý č é ě ú č é é ý ě é úč Ž č é ú ť Ž ě ě ě Ť é ý é ě ú é č č č ě é ě č Ř ů č é ž é é ž ďž ě ž ě ě Ť é č Š é ě č ů é ý ě č é Ž é Ž ě ů č Ž ů č ě é ž ě ý ý ý Ž é ě ů č Ž č é é é č é ě ž ě č Č é ČŠ ň ě č é ě é é Ť ž é č é ý ý ů Š é ě Ž é č ě Š é ě č

Více

éž á ý š ú ř ž ě ě áž é č é á ž ě á á ě ěž é á č ř é ú č é á ř ý ž ý č á ý ě ý ž Í é é á Í ě Ů ě é ř š š č á ý ž ř ů é é á ě ě ý á ů á ě ě š á é á ě é

éž á ý š ú ř ž ě ě áž é č é á ž ě á á ě ěž é á č ř é ú č é á ř ý ž ý č á ý ě ý ž Í é é á Í ě Ů ě é ř š š č á ý ž ř ů é é á ě ě ý á ů á ě ě š á é á ě é č ý ů ě ý ě ů ř č á ě ý ě ť á ě ě ž ý ě ý ř á Í ů á ý č ý á ě é ě é ůž é á ř š ě ř ě ř č é ř ě ý ě ó ů ě č ž é ě ý ď é á ň á ě ě ě ě ý é č á Í á ě ě é á á ě é ě ř áž á š ě ř ž ř ěó é žč á ž é á ě é ř áž

Více

VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ

VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY FAKULTA STROJNÍHO INŽENÝRSTVÍ ÚSTAV FYZIKÁLNÍHO INŽENÝRSTVÍ FACULTY OF MECHANICAL ENGINEERING INSTITUTE OF PHYSICAL ENGINEERING PŘÍPRAVA 2D HETEROSTRUKTUR

Více

MATEMATICKÁ INDUKCE. 1. Princip matematické indukce

MATEMATICKÁ INDUKCE. 1. Princip matematické indukce MATEMATICKÁ INDUKCE ALEŠ NEKVINDA. Pricip matematické idukce Nechť V ) je ějaká vlastost přirozeých čísel, apř. + je dělitelé dvěma či < atd. Máme dokázat tvrzeí typu Pro každé N platí V ). Jeda možost

Více

ě ů É ď ů š ě ů ů ž ů ě ě ú Ú ě Ú ě é ě ě é ě š ú ů š š é ě ě ů ě ě ž Í Á Á é ě ěž Ú ě ů ěž ě Ú é ě é é ů é Ž é ě ě ě é é ě ě ú é ě ě ě é ě ď Ú š ú ů é ď ů ě ů ů ě é é ě ů Ú é ů ů é ě Í Á ě ě ů é ě ěž

Více

ťť š ď ž ú ý š é é ř é ž é ř š ý ž é ž č ů ž ž š é ž ů č ůž ů ř š ž Ž ž é č č Ž Ž é ž č č ý é é ž ž Ž ů é č ř ž ž ž ď Ž č ř ý č ř š é ž ýš é ř š é ž ď

ťť š ď ž ú ý š é é ř é ž é ř š ý ž é ž č ů ž ž š é ž ů č ůž ů ř š ž Ž ž é č č Ž Ž é ž č č ý é é ž ž Ž ů é č ř ž ž ž ď Ž č ř ý č ř š é ž ýš é ř š é ž ď Ý Í č ž é č š Č š Č Ž é ř ř é ď č Ž ď Č Č ý é Ž č Č Ž é š č č úč ď é ď é š ř ů ťť š ď ž ú ý š é é ř é ž é ř š ý ž é ž č ů ž ž š é ž ů č ůž ů ř š ž Ž ž é č č Ž Ž é ž č č ý é é ž ž Ž ů é č ř ž ž ž ď Ž č

Více

Měření indukčností cívek

Měření indukčností cívek 7..00 Ṫeorie eletromagneticého pole Měření indučností cíve.......... Petr Česá, studijní supina 05 Letní semestr 000/00 . Měření indučností cíve Měření vlastní a vzájemné indučnosti válcových cíve ZAÁNÍ

Více

3. část: Teorie hromadné obsluhy. Ing. Michal Dorda, Ph.D.

3. část: Teorie hromadné obsluhy. Ing. Michal Dorda, Ph.D. 3. čás: Terie hradé bsluhy Ig. ichal Drda, h.d. Zálady erie pravděpdbsi Náhdý pus je děj, jehž výslede eí ai při ddržeí všech předepsaých pdíe přede á. Náhdý jev je výslede áhdéh pusu, áhdé jevy ačujee

Více

č Ú Í ř

č Ú Í ř č Ú ř ť á ě á é á ý ě ě é ů ě č ň ě ř é ú ř ž č ě ň ř á ě ě ě ř ů žý č ú ť ě ř ť á š šť č ž ý ů ů ň ě ř ě č é ř á ž ž ž ď š ě ň ů ú Ě é ř á ě ě ř ř ě ř á ý ý ú ř ěž ó ě ý ž ě ý ř ř á ě ě ř š ž š ř ú ý

Více

Teorie chyb a vyrovnávací počet. Obsah:

Teorie chyb a vyrovnávací počet. Obsah: Teorie chyb a vyrovávací počet Obsah: Testováí statistických hypotéz.... Ověřováí hypotézy o středí hodotě základího souboru s orálí rozděleí... 4. Ověřováí hypotézy o rozptylu v základí souboru s orálí

Více

PRAVDĚPODOBNOST A STATISTIKA. Náhodný vektor nezávislost, funkce náhodného vektoru

PRAVDĚPODOBNOST A STATISTIKA. Náhodný vektor nezávislost, funkce náhodného vektoru SP Náhodý vetor ezávislost fuce NV PRAVDĚPODONOST A STATISTIKA Náhodý vetor ezávislost fuce áhodého vetoru Libor Žá Náhodý vetor stochasticá ezávislost Náhodé veličiy... defiovaé a ravděodobostím rostoru

Více

Č ž ř ó ě ž ú ž ž ž ě ž é ž Ž ž ž ě ř ž ž ů ž Č ž ě ž ů ě ř ž ž ž ě ů ž ř é ě ž ů é ě ř ě ž ž ů é ž ř ě ě ě é ž ž ž ě ř ř ě ž ž ž ř ř ě ž ž ž úř ě ěř

Č ž ř ó ě ž ú ž ž ž ě ž é ž Ž ž ž ě ř ž ž ů ž Č ž ě ž ů ě ř ž ž ž ě ů ž ř é ě ž ů é ě ř ě ž ž ů é ž ř ě ě ě é ž ž ž ě ř ř ě ž ž ž ř ř ě ž ž ž úř ě ěř Č ž ž Á ž Č ž ř ř Šů é é ě ž ž é ž é ž ž é ž ý é ž ý ů ú ů ž ž ů ž ž ř é ž é ž é ú ř ž ř ý ř ž úř ě ěř ý ř ě ž ů ý ěř é ě é ě úř ě ěř ý é úř ě ěř é ř é ý ý ý ý ý ý ě ř ě ž ů ý ž ř ě éú ž ě ř ř ž é ž é

Více

ř š ř š č ř š Š šš č ž Á Š ř š č č ř ů Ž ď ř š é š Š ř š š Ť Š é Š Ž ž ů é č č ř é é č ž ř š š é ř é č é é š é š č é ř č š é č ř ů é č č č š š š ž é é

ř š ř š č ř š Š šš č ž Á Š ř š č č ř ů Ž ď ř š é š Š ř š š Ť Š é Š Ž ž ů é č č ř é é č ž ř š š é ř é č é é š é š č é ř č š é č ř ů é č č č š š š ž é é Č š é ú ť Č š Č ČŠ é č š ř š ů ř é Č ř ž Í č č č č č č ř ž ř č č ř č č ů é ř š č ř š ř šš é é š š ř ů šť š ů ř š é š ř ů ř š ř š č ř š Š šš č ž Á Š ř š č č ř ů Ž ď ř š é š Š ř š š Ť Š é Š Ž ž ů é č č ř

Více

É Á ŠŤ Ý č Ť é Ť č Í š Í é é č Í č č Í č š č ž Í ťč č Ť Ť é Ť Ť é Ť š ž Ť é Ž Ťš ž Í š š č é č č š š Ť č š Í ú šé Ť č č č č š č č č š ř ř š ž ž é Ť Ť Ť Ť Ť š é Ť é Ť Ť Ť ďš š ď é Č ť é ž Č Ť ž č ď š š

Více

Á Í Á ý ý č č č ý ý č é ď Š Č ř ř ý ý č é ť é č é é é ř ř é ý ř ý ý ý ý ý ř č é č š č ď ř ř Ě Ý é č Č č č š Č č Š š š č é č é č ý ř ý ř ó ř ř é č Ž č

Á Í Á ý ý č č č ý ý č é ď Š Č ř ř ý ý č é ť é č é é é ř ř é ý ř ý ý ý ý ý ř č é č š č ď ř ř Ě Ý é č Č č č š Č č Š š š č é č é č ý ř ý ř ó ř ř é č Ž č Ý Á Í Í ř é ř ý ů č č ř ď ď š é č é č č č ú ů ů č č ř ů é č ř ů č ý š Í č ř ů ý ý ř Í č š ýč ř ů č Í ú č ú ů Í š š ř ů ň é é ř é š é č ř č é ř š ú é ř č ý é ř š é é Ú ř č ý é ř š é é é ý é č é ý Á Í Á

Více

Konstrukce trojúhelníků II

Konstrukce trojúhelníků II .7.0 Konstruce trojúhelníů II Předpolady: 00709 Minulá hodina: Tři věty o shodnosti (odpovídají jednoznačným postupům pro onstruci trojúhelníu): Věta sss: Shodují-li se dva trojúhelníy ve všech třech stranách,

Více

ří úč é í ť ší á é í í š ě ž ířů ě ý ě ří á ě ř á ý ý ě í ě ří á í á í á ř Ž ň í á í ří š á Ž ř Ž ý ý á ů é á ě í ě é í ť á č ě ží ř í í í ž í é ě ý š

ří úč é í ť ší á é í í š ě ž ířů ě ý ě ří á ě ř á ý ý ě í ě ří á í á í á ř Ž ň í á í ří š á Ž ř Ž ý ý á ů é á ě í ě é í ť á č ě ží ř í í í ž í é ě ý š Ý Ž Ý Ř Č Á Ý Ě Í ů ší ří ý ž ý úč ě š ý á ů č ý ý á á ž é ž é á é é ě á í ů ý á í ý ě í říž í ě ý ě á í ě í á á í ů í á ď í í ř ě ší á ů ý ý á ů ý ě úč ě ř á í é ý á ů ý ů í í č ž á Č á Ť ž ý ě č ě í

Více

Metoda konjugovaných gradientů

Metoda konjugovaných gradientů 0 Metoda onjugovaných gradientů Ludě Kučera MFF UK 11. ledna 2017 V tomto textu je popsáno, ja metodou onjugovaných gradientů řešit soustavu lineárních rovnic Ax = b, de b je daný vetor a A je symetricá

Více

je číselná posloupnost. Pro všechna n položme s n = ak. Posloupnost

je číselná posloupnost. Pro všechna n položme s n = ak. Posloupnost Číselé řady Defiice (Posloupost částečých součtů číselé řady). Nechť (a ) =1 je číselá posloupost. Pro všecha položme s = ak. Posloupost ( s ) azýváme posloupost částečých součtů řady. Defiice (Součet

Více

66. ročník matematické olympiády III. kolo kategorie A. Liberec, března 2017

66. ročník matematické olympiády III. kolo kategorie A. Liberec, března 2017 66. ročí matematicé olympiády III. olo ategorie A Liberec, 26. 29. březa 2017 MO 1. Na hromádce leží 100 očíslovaých diamatů, z ichž 50 je pravých a 50 falešých. Pozvali jsme svérázého zalce, terý jediý

Více

ň é č č ť ž č ř é ě ž č š ž š ý ř é ž ž é ř ř ž é č ě ů ž ř ů Č é š ž š Ť ů ý ť é ž é ř ž é č ě ý ž ř š é ě é ř č ě š ž č ý ů ě ě ř ř é é ž ě š ě ř ř

ň é č č ť ž č ř é ě ž č š ž š ý ř é ž ž é ř ř ž é č ě ů ž ř ů Č é š ž š Ť ů ý ť é ž é ř ž é č ě ý ž ř š é ě é ř č ě š ž č ý ů ě ě ř ř é é ž ě š ě ř ř Í ř č é ě Í Á Č Í Ú ř ř ě é ž é ř ě é ě ř Š ř ě é ž é ř ě é ě Š č úč č úč č č ň é č č ť ž č ř é ě ž č š ž š ý ř é ž ž é ř ř ž é č ě ů ž ř ů Č é š ž š Ť ů ý ť é ž é ř ž é č ě ý ž ř š é ě é ř č ě š ž č ý

Více