5. Finanční hlediska podnikatelského rozhodování. Časová hodnota peněz. Podnikatelské riziko ve finančním rozhodování.

Transkript

1 5. Finanční hlediska odnikatelského rozhodování. Časová hodnota eněz. Podnikatelské riziko ve finančním rozhodování. FINANČNÍ HLEDISKA PODNIKATELSKÉHO ROZHODOVÁNÍ Základní zásady finančního rozhodování: zhodnocení finančních zdrojů hosodárnost Výběr otimální varianty řešení je ovlivněn: vnitřní finanční situací odniku, stavem a ředokládaným vývojem vnějšího finančního okolí. Faktory ovlivňující finanční rozhodování čas, inflace, míra zdanění, riziko. Faktor času se ulatňuje zejména: ři výběru otimální varianty investičního záměru, ři výběru otimální varianty financování dlouhodobého majetku odniku, ři oceňování odniku. Časová hodnota eněz Tyy úročení - existují tři zůsoby úročení: Jednoduché úročení - výočet úroku se stále rovádí ouze z očáteční částky nebo-li jistiny. Složené úročení - výočet úroku se rovádí z očáteční jistiny a z již dříve řisaných úroků. Smíšené úročení - v růběhu jednoho období se úročí jednoduše a mezi jednotlivými obdobími se úročí složeně (nejvýhodnější metoda).

2 Sojité úročení - zvláštní ty složeného úročení, kde se úročí každý nekonečně malý časový okamžik (označován také jako úroková intenzita). Základní ojmy z úročení Úrok Z hlediska věřitele (vkladatele, investora): odměna za dočasné oskytnutí eněz někomu jinému Z hlediska dlužníka: cena za získání úvěru Úročení zůsob zaočítávání úroků k zaůjčenému kaitálu Úroková míra (sazba) úrok vyjádřený relativně (nejčastěji v %) z hodnoty kaitálu Míra zisku (výnosnosti, výnosnost, ) úroková míra realizovaná v rámci investování (matematicky ekvivalentní s úrokovou mírou) Faktory, na kterých závisí úroková míra: Diskontní sazba (úroková míra, za kterou centrální banka oskytuje úvěr obchodním bankám). Mezibankovní úroková míra (úroková míra, kterou oužívají obchodní banky ři oskytování krátkodobých úvěrů mezi sebou navzájem; LIBOR, FIBOR, PRIBOR, ). Strategie banky (úroková marže). Riziko ůjčky (úroková míra roste s rizikem ůjčky; rime rate nejnižší úroková míra). Doba ůjčky (úroková míra roste s rostoucí dobou ůjčky). Výše zaůjčeného kaitálu (úroková míra roste s výší zaůjčeného kaitálu) Daňová olitika státu (finanční rozhodování se řídí čistými výnosy a čistými cenami úvěrů o zdanění). Jednoduché úročení

3 Úroky se neřidávají k ůvodnímu kaitálu a dále se neúročí výočet úroků vychází stále ze stejného základu. Používá se nejčastěji v situacích, kdy doba ůjčky (vkladu, investice, úvěru, ) není delší než 1 rok. u jednoduchý úrok P základ (kaitál, jistina) i roční úroková míra vyjádřená jako desetinné číslo roční úroková míra vyjádřená v % t doba ůjčky vyjádřená v rocích (většinou 0 < t 1) k doba ůjčky vyjádřená ve dnech (většinou 0 < k 360) Úroková míra ři jednoduchém úročení: Příklad: Prioritní akcie jednoho českého koncernu s dividendou v zaručené výši 4,65 % z nominální hodnoty Kč byla zakouena za tržní cenu 619 Kč. Jaká je roční míra zisku ro kuce této akcie? Řešení: 1.krok: u P i t , , 50Kč 2.krok: k u P i t P u i P t u u P, t i t P i u 46,50 i 0,075, tj. 7,5% P t Příklad: Klient dostane od banky na 9 měsíců úvěr ve výši Kč s roční úrokovou mírou 12,6% a s odmínkou, že na svém bankovním účtu musí udržovat alesoň 20% vyůjčené částky. Klient navíc udržuje na svém účtu alesoň Kč jako svou rezervu.

4 Jaká je skutečná roční úroková míra takového úvěru? Řešení: 1.krok: Pro P , i 0,126, t 9/12 0,75 je u P i t ,126 0, Kč 2.krok: Pro P , , u , t 0,75 je Jednoduché úročení Slatná částka ři jednoduchém úročení: S slatná částka u i 0,18, tj.18% P t ,75 k S P u P (1+ i t) P Základ ři jednoduchém úročení (jednoduché diskontování): S S P 1+ i t k Doba t (zlomek k/360) se stanovuje odle tzv. standardů: Standard 30E/360 (evroský standard, obchodní nebo německá metoda) oužívá v čitateli měsíce s 30 dny a ve jmenovateli rok s 360 dny. Doba t mezi daty D 1 M 1 R 1 a D 2 M 2 R 2 se vyočte jako k 360 ( R2 R1) + 30 ( M2 M1) + ( D2 D1) t ( R2 R1) + 30 ( M2 M1 1) + (30 D1) + D2 360

5 řičemž D 1 31, res. D 2 31, je řed dosazením nutno změnit v obou říadech na 30. Standard 30/360 (americký standard) se liší od standardu 30E/360 jen v říadě, kdy D 1 není 30 nebo 31 a zároveň D 2 je 31; ři dosazení do vzorce se ak onechává hodnota D Standard ACT/360 (mezinárodní nebo francouzská metoda) oužívá v čitateli měsíce se skutečným očtem dní a ve jmenovateli rok s 360 dny. Standard ACT/365 (anglická metoda) oužívá v čitateli měsíce se skutečným očtem dní a ve jmenovateli rok se skutečným očtem dní (u řestuného roku 366). Příklad: Klient uložil do České sořitelny vklad ve výši Kč dne a vybral ho i s úroky dne Kolik si klient vybral, jestliže jeho vkladní knížka zaručovala roční úrokovou míru 5% ři výovědní lhůtě 6 měsíců, která byla dodržena? (Česká sořitelna využívá standard ACT/360, srážkovou daň z úroků v tomto říkladu neuvažujeme.) Řešení: (31 15) t k Slatná částka je tedy 236 S P ( 1+ i t) , , 89Kč Příklad: Zájemce může kouit arcelu buď nyní za Kč, nebo říští rok za Kč. Co je ro něj výhodnější, jestliže hotovost, kterou nyní disonuje, může říadně na jeden rok investovat ři roční úrokové míře 9%? Řešení:

6 Jestliže na částku Kč ohlížíme jako na částku slatnou za jeden rok ři říadném investování, ak ro S , i 0,09, t 1 je odovídající základ P , 05Kč 1+ 0,09 1 Protože tento základ otřebný ro dosažení částky Kč ři investování je větší než současná cena arcely Kč, je ro zájemce výhodnější zakouit arcelu již nyní. Úrokové číslo UC a úrokový dělitel UD: Formální nástroje systematického řístuu k jednoduchému úročení. Pk UC 100 Úrokové číslo UC a úrokový dělitel UD: Jednoduchý úrok omocí UC a UD: UD 360 Pk k u P UC UD Úrokové číslo UC a úrokový dělitel UD: Jednoduchý úrok omocí UC a UD ři měnící se výši kaitálu a neměnné úrokové míře: k1 kn u P Pn Bankovní diskont Pk Pk n n UC UCn UD D S d t S d k 360

7 D diskont S slatná částka d roční diskontní sazba (POZOR nelést s diskontní sazbou centrální banky!) t doba ůjčky vyjádřená v rocích k doba ůjčky vyjádřená ve dnech Základ P ůjčky S, který dlužník skutečně obdrží ři diskontním rinciu: k P S D S (1 d t) S (1 d ) 360 Směnka Krátkodobý obchodovatelný cenný aír obsahující bezodmínečný závazek nebo říkaz toho, kdo směnku vystavil, zalatit stanovenou eněžní částku v určitou dobu a na určitém místě a zabezečující jejímu rávolatnému majiteli rávo vyžadovat toto lnění od toho, kdo se na směnce odesal. Funkce směnky: Platební Zajišťovací Úvěrová Základní ojmy: Výstavce Směnečný dlužník Směnečný věřitel Akcetace směnky Rubois (indosament, indosant, indosatář) Rekta doložka Klasifikace směnek odle toho, kdo směnku vystavuje: Vlastní směnka (sólosměnka) Cizí směnka (trata)

8 Cizí směnka na vlastní řad ( zalaťte na náš vlastní řad ) Klasifikace směnek odle důvodu vystavení: Obchodní směnka Finanční směnka Klasifikace směnek odle lhůty slatnosti: Denní (fixní) směnka uveden konkrétní den slatnosti Datosměnka slatnost dána uvedením lhůty od data vystavení Vistasměnka (na viděnou) slatná ři ředložení Lhůtní vistasměnka slatnost dána uvedením lhůty následující o viděné Směnka Eskont směnky: Odku směnky bankou řed dobou její slatnosti, řičemž si banka sráží diskont za dobu od eskontu do slatnosti směnky (eskontní míra) včetně tzv. eskontní rovize. Banka tak majiteli směnky oskytuje tzv. eskontní úvěr. Reeskont směnky: Eskont směnky, kterou již eskontovala nějaká obchodní banka, centrální bankou. Bankovní akcet: Směnka, kterou akcetovala renomovaná banka jako směnečný dlužník. Převzetí směnečného závazku důvěryhodnou bankou je ovažováno za záruku, která solu se snadnou likviditou dělá z bankovního akcetu kvalitní cenný aír. Zvláštní tyy úvěrů Lombardní úvěr ručí se movitou zástavou, nař. Cennými aíry Hyoteční úvěr ručí se nemovitou zástavou Ramborousní úvěr akcetační úvěr řizůsobený oeracím v zahraničním obchodě

9 Avalový úvěr banka oskytuje klientovi záruku zalacení jeho závazků, ale na rozdíl od akcetačního úvěru tento závazek neřebírá Revolvingový úvěr neustále obnovovaný krátkodobý úvěr Úvěr řes noc (overnight money) úvěr na velmi krátkou dobu Pokladniční oukázka Krátkodobý cenný aír obchodovatelný většinou na diskontním rinciu, který obvykle dávají do oběhu státní orgány ke krytí deficitu státního rozočtu. Mají velkou likviditu a jsou ovažovány vzhledem ke státní garanci za téměř bezrizikové cenné aíry. Přinášejí jen velmi nízký výnos, což je někdy komenzováno daňovými úlevami. Deozitní certifikát Krátkodobý cenný aír obchodovaný často na diskontním rinciu, který vydávají banky klientovi jako otvrzení o realizaci vkladu, tj. výměnou za termínovaný vklad. Doba slatnosti se ohybuje od několika týdnů do jednoho roku. Běžný účet a kontokorentní úvěr Běžný účet Účet, který vede banka ro svého klienta za účelem latebního styku. Kontokorentní úvěr Banka řiouští, aby stav běžného účtu vykazoval nejen kreditní, ale i debetní zůstatek. Úročení kontokorentního úvěru Přičítají se: kreditní úroky Odečítají se: debetní úroky rovize za řekročení úvěrového rámce

10 ohotovostní rovize za nevyužitý úvěrový rámec (úroky z té části úvěrového rámce, která není klientem skutečně čerána) olatek za vedení účtu Skonto Sleva, kterou oskytuje rodávající kuujícímu v říadě, že kuující zalatí za zboží okamžitě nebo během dohodnuté krátké lhůty. Jestliže kuující této možnosti využije, ak vlastně rodávajícímu ůjčí eníze, řičemž místo úroku obdrží skonto. Výhodnost skonta se osuzuje tak, že se jeho velikost orovná s velikostí úroku, který může realizovat rodávající, jestliže dostane zalaceno ředčasně. Složené úročení Při složeném úročení se úroky řidávají k ůvodnímu kaitálu, takže se očítají úroky z úroků. Tyické je exonenciální narůstání základu. Složené úročení Slatná částka ři složeném úročení: n S P ( 1 + i) P Základ ři složeném úročení (složené diskontování): P ( 1+ i) 1 v 1+ i i d 1 v i v 1+ i Pravidla ro řibližné určení očtu let S n n S v n S ( 1 d) n

11 K zdvojnásobení základu ravidlo 69: n + 0,35 + 0,35 100i Pravidla ro řibližné určení očtu let K zdvojnásobení základu ravidlo 72: n 100i Pravidla ro řibližné určení očtu let K ztrojnásobení základu ravidlo 110: n + 0,52 + 0,52 100i Področní složené úročení Úroky se řiisují m-krát ročně. m 1: ročně (.a. er annum) m 2: ololetně (.s. er semestre) m 4: čtvrtletně (.q. er quartale) m 12: měsíčně (.m. er mensem) m 52: týdně (.set. er setimanam) m 365: denně (.d. er diem) Nominální úroková míra: Úroková míra j uváděná ři odročním úročení. Vztahuje se k ročnímu úrokovacímu období, řestože složené úročení se ve skutečnosti rovádí řes úrokovací období délky 1/m roku s oužitím úrokové míry j/m. Slatná částka ři odročním složeném úročení: j S P 1+ P 1+ m h j m mn+ k

12 h doba ůjčky v m-tinách roku n, k doba ůjčky v n celých rocích a k m-tinách osledního roku (h mn + k) S j 1 + m P h mn+ k Základ ři odročním složeném úročení (odroční složené diskontování): h doba ůjčky v m-tinách roku n, k doba ůjčky v n celých rocích a k m-tinách osledního roku (h mn + k) Efektivní úroková míra Efektivní úroková míra i odovídající nominální úrokové míře j ři úročení m-krát ročně je roční úroková míra, která dává za dobu jednoho roku stejnou slatnou částku jako nominální úroková míra, tj. 1+ i 1+ Používá se k orovnání různých nominálních úrokových měr, které se mohou lišit nejen svou absolutní velikostí, ale také četností úročení. Vždy latí i > j, jen ro m 1 je i j. Roste-li ro evné j četnost úročení m, ak roste také i. Umořování dluhu Umořování dluhu je slácení dluhu dlužníkem odle ředem sjednaného umořovacího lánu. Dluh se umořuje slátkami vždy na konci ravidelných období. Každá slátka se skládá ze dvou složek: Úmor dluhu Úrok z dluhu Umořovací lán obsahuje: j m S j 1 + m m

13 výši slátky, výši úmoru dluhu, výši úroku z dluhu, stav dluhu o odečtení úmoru. Umořovací lán umožňuje: rovedení řeočtů ři realizaci různých změn (nař. jednorázové slacení zbylé dlužné částky, změny úrokových měr, aj.), výočet daňových odvodů. Riziko ve finančním rozhodování Hosodaření odniku - sojeno s celou řadou rizik Riziko možnost, že dosažené výsledky se odchylují od ředokladů Rizika systematická a nesystematická systematické riziko (tržní, obecné market risk) - vznikají v důsledku změn v celkovém ekonomickém rostředí - nelze snižovat diversifikací nesystematické (jedinečné, secifické unique risk) - secifická ro jednotlivé obory, firmy, rojekty - lze snižovat diversifikací Podnikatelské riziko - vzniká v důsledku roměnlivosti hosodářských výsledků za určité období - ovlivněno mnoha faktory, zejména roměnlivostí tržeb a nákladů, ostavením firmy na trhu, atd. Příčiny: objektivní (nezávislé na činnosti odniku) subjektivní (zaviněné činností managementu či zaměstnanců) rovozní (havárie) inovační (nové výrobky) investiční (kouě neznámé techniky). Finanční riziko - dodatečná roměnlivost odnikových výnosů na akcii, vylývající z užívání těch forem financování, které si vynucují

14 fixní latby (nař. slátky úvěru, obligací, stálá dividenda z rioritních akcií, leasingové slátky). - jestliže odíl těchto forem financování stouá, stouá také riziko latebních obtíží Ochrana roti riziku růst některých nákladů (nař. ojistné) vznik sekundárních rizik (nař. tvorba ojistných zásob může vést k jejich znehodnocení v důsledku dlouhodobějšího skladování). Vztah mezi výnosnosti investice a rizikem Čím je stueň nejistoty (rizika) dosažení očekávaných eněžních toků vyšší, tím je bezečnost investice nižší a investor ožaduje vyšší výnosnost. Požadovaná výnosnost - výnosnost, kterou investor ožaduje jako komenzaci za odložení sotřeby a odstouení rizika - určuje efektivnost investičních rojektů - determinuje náklady kaitálu odniku a tržní cenu cenných aírů Požadovaná výnosnost bezriziková výnosnost + riziková rémie Riziková rémie je tvořena: rémií za slatnost rémií za likviditu rémií za možnost neslacení dluhu rémií za finanční riziko (souvisí s kaitálovou strukturou odniku) rémií za riziko odnikání (nesystematická rizika sojena s oborem odnikání)