VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Finance a řízení

Transkript

1 VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Finance a řízení Finanční analýza firmy poskytující služby v oblasti energetiky bakalářská práce Autor: Ilona Hebersteinová Vedoucí práce: Ing. Ladislav Šiška, Ph.D. Jihlava 2012

2

3 Anotace Tato bakalářská práce pojednává o finanční analýze jako jedné z důležitých metod využívaných při efektivním řízení podniku v tržním hospodářství. Teoretická část je zaměřena na popis doporučení teoretické literatury jak provádět finanční analýzu firmy, jaké používat ukazatele a z jakých dat vycházet. V praktické části je zpracována finanční analýza společnosti poskytující služby v oblasti energetiky za roky 2008 až 2010 s využitím získaných teoretických poznatků včetně grafického znázornění výsledků a komentářů k těmto výsledkům. Závěr práce poskytuje souhrnné hodnocení výsledků provedené finanční analýzy a uvádí možné návrhy na zlepšení hospodaření společnosti. Summary This thesis deals with the financial analysis as one of the important methods used in effective business management in a market economy. The theoretical part focuses on the description of the theoretical literature recommendations how to perform financial analysis of a company, which indicators to use and what data to stem from. In the practical part it deals with the financial analysis of a company providing services in the energy sector for the years 2008 to 2010, using the theoretical knowledge with graphical representation of results and comments on these results. The conclusion provides a comprehensive assessment of the results of the financial analysis and provides suggestions for improving the management of the company. Klíčová slova finanční analýza, data, rozvaha, výkaz zisku a ztráty, cash flow, horizontální analýza, vertikální analýza, poměrové ukazatele, likvidita, rentabilita, zadluženost, zisk, aktiva Key words financial analysis, data, balance sheet, profit and loss statement, cash flow, horizontal analysis, vertical analysis, ratios, liquidity, profitability, indebtedness, profit, assets

4 Poděkování Na tomto místě bych chtěla poděkovat vedoucímu své bakalářské práce Ing. Ladislavu Šiškovi, Ph.D. za odborné vedení, hodnotné rady a připomínky ke zpracování práce. Dále bych chtěla poděkovat vedení firmy poskytující služby v oblasti energetiky za poskytnuté materiály pro vypracování finanční analýzy jejího hospodaření. V neposlední řadě bych chtěla poděkovat všem, kteří mi poskytli rady k dokončení této práce a rodině za její toleranci a podporu při studiu.

5 Prohlašuji, že předložená bakalářská práce je původní a zpracovala jsem ji samostatně. Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná, že jsem v práci neporušila autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále též AZ ). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím užitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ. Byla jsem seznámena s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména 60 (školní dílo). Beru na vědomí, že VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o užití mé bakalářské práce a prohlašuji, že s o u h l a s í m s případným užitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědoma toho, že užít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu využití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne požadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaložených vysokou školou na vytvoření díla (až do jejich skutečné výše), z výdělku dosaženého v souvislosti s užitím díla či poskytnutím licence. V Jihlavě dne Podpis

6 Obsah 1 Úvod Historie finanční analýzy Význam finanční analýzy a její uživatelé Zdroje informací pro finanční analýzu Metody finanční analýzy Analýza absolutních ukazatelů Horizontální analýza Vertikální analýza Analýza rozdílových ukazatelů Čistý pracovní kapitál Čisté pohotové prostředky Čistý peněžně pohledávkový fond Analýza poměrových ukazatelů Analýza ukazatelů likvidity Analýza ukazatelů rentability Analýza ukazatelů zadluženosti Analýza ukazatelů aktivity Analýza ukazatelů kapitálového trhu Analýza ukazatelů na bázi cash flow Analýza soustav ukazatelů Pyramidové soustavy ukazatelů Bankrotní modely Bonitní modely Hodnotové ukazatele Finanční analýza firmy poskytující služby v oblasti energetiky Představení firmy

7 6.2 Analýza stavových ukazatelů Horizontální analýza Vertikální analýza Analýza rozdílových ukazatelů Analýza poměrových ukazatelů Analýza ukazatelů likvidity Analýza ukazatelů rentability Analýza ukazatelů zadluženosti Analýza ukazatelů aktivity Analýza ukazatelů kapitálového trhu Analýza ukazatelů cash flow Analýza soustav ukazatelů Pyramidový rozklad ukazatelů Analýza bankrotních modelů Altmanovo Z-skóre Index IN Hodnotová kritéria pro měření výkonnosti podniku Metoda EVA Závěr Seznam použité literatury Seznam tabulek Seznam grafů Seznam příloh

8 1 Úvod Finanční analýzu lze nejvýstižněji definovat jako systematický rozbor získaných dat obsažených především v účetních výkazech. Bez finanční analýzy se dnes téměř žádná firma při svém hospodaření neobejde. Silné konkurenční prostředí vyžaduje, aby firmy dokázaly ovládat nejen obchodní stránku podnikatelské činnosti (výroba a prodej výrobků, nákup a prodej zboží nebo poskytování služeb, což je bezesporu hlavním důvodem jejich existence), ale také finanční stránku, kde hraje finanční analýza důležitou roli. Finanční analýza je podkladem pro kvalitní rozhodování o finančním fungování firmy. Využívá podkladů z účetnictví firmy ke zhodnocení minulého vývoje firmy, stanovení současného stavu a její výsledky jsou využívány také při finančním plánování a rozhodování o financování nových projektů. Stručně řečeno, finanční analýza je nedílnou součástí efektivního řízení firmy v tržním hospodářství (Růčková, 2010). Téma bakalářské práce Finanční analýza firmy poskytující služby v oblasti energetiky jsem si vybrala, protože finanční analýza je v současné době aktuální problematikou pro každou firmu, jejíž majitelé usilují o efektivní řízení této firmy a úspěch na podnikatelském poli. Finanční analýzu firmy zpracuji jak z pohledu teorie, tak z pohledu praktického provedu finanční analýzu konkrétní firmy. V teoretické části své bakalářské práce se věnuji nejprve historii finanční analýzy, jejímu významu a uživatelům a informaci o zdrojích dat pro finanční analýzu. Dále představím metody finanční analýzy a popíši jednotlivé ukazatele. V poslední kapitole teoretické části se zaměřím na souhrnné indexy hodnocení firmy a hodnotové ukazatele finanční analýzy. Praktickou část této práce jsem se rozhodla zaměřit na finanční analýzu firmy, která poskytuje služby v oblasti energetiky. Pro zpracování finanční analýzy jsem si vybrala firmu CITELUM, a. s. Firma CITELUM, a. s. je relativně mladou firmou, nachází se na tuzemském podnikatelském poli od roku Zabývá se instalací, údržbou a provozem světelných sítí ve městech a obcích, architektonickým nasvětlováním budov a projekční a montážní činností v energetice (Výroční zpráva společnosti za rok 2010). Pro zpracování finanční analýzy použiji data z finančních výkazů rozvaha, výkaz zisku a ztráty a cash flow za roky 2008, 2009 a 2010, která jsou uveřejněna ve sbírce listin obchodního rejstříku a data z výročních zpráv společnosti, které obsahují přílohu 8

9 k účetní závěrce daného roku a komentář k hospodaření společnosti. Nejdříve sestavím analýzu absolutních ukazatelů rozvahy, výkazu zisku a ztráty a cash flow za tato období s komentářem souhrnných položek. Také udělám analýzu rozdílových ukazatelů fondů peněžních prostředků. Poté chci provést analýzu poměrových ukazatelů ukazatelů likvidity, rentability, aktivity, zadluženosti, kapitálového trhu a ukazatelů na bázi cash flow. Pro dokončení finanční analýzy této společnosti se pokusím o predikci finanční tísně 1 podniku výpočtem Altmanova Z-skóre a Indexu důvěryhodnosti českého podniku (Index IN 05). Poté provedu výpočet hodnotového ukazatele finanční analýzy ukazatele ekonomické přidané hodnoty EVA. V závěru zhodnotím výsledky výpočtů finanční analýzy a okomentuji silné a slabé stránky společnosti, které odhalí výsledky finanční analýzy. 2 Historie finanční analýzy Historie finanční analýzy sahá do doby vzniku peněz a úzce souvisí s vývojem podnikových financí. Finanční analýza se objevuje koncem 19. století v USA, v souvislosti se vznikem velkých integrovaných celků, ale pouze na úrovni znázornění absolutních změn v účetních ukazatelích (Růčková, 2010). Do 30. let 20. století docházelo v souvislosti se zakládáním a spojováním podniků k orientaci podnikových financí na různé možnosti získávání peněz pomocí finančního trhu formou externího financování (Valach, 1999). Proto v tomto období byly prostřednictvím finanční analýzy hodnoceny finanční výkazy rozvaha a výkaz zisků a ztrát zejména za účelem zjištění úvěrové schopnosti podniků (Růčková, 2010). Ke zdokonalení metod finanční analýzy došlo v období Velké hospodářské krize, kdy se v důsledku zvýšení úpadků firem zvýšila kontrola podniků i trhu cenných papírů a rozšiřovala se informační báze o vývoji hospodaření podniků (Valach, 1999). Důležitá začala být zejména problematika likvidity podniku a poté uvažování o přežití podniku (Růčková, 2010). V 50. letech 20. století se finanční řízení rozšiřuje i na oblast řízení majetku (zásob, pohledávek, peněžních prostředků), do popředí se dostává problematika porovnávání metod vyhodnocování investičních variant a kapitálové plánování. 60. léta 20. století přinesla zdokonalení kvalitativní stránky finančního řízení a analytických metod díky rozvoji počítačové techniky (Valach, 1999). 1 Finanční tíseň dle Mrkvičky (2006, str. 15) nastává tehdy, když podnik má tak velké potíže s likviditou, že je nemůže vyřešit bez výrazných změn v činnosti podniku a ve způsobu jeho financování. 9

10 V Čechách se problematikou finanční analýzy začal zabývat jako první prof. dr. Josef Pazourek, který vydal počátkem 20. století knihu Bilance akciových společností, kde se zmiňuje o finanční analýze jako o analýze bilanční. Pojem finanční analýza se začíná objevovat až po druhé světové válce a používá se v souvislosti s rozborem finanční situace podniku, odvětví nebo státu. K rozšíření používání tohoto angloamerického pojmu v Čechách došlo až po roce 1989 (Růčková, 2010). 3 Význam finanční analýzy a její uživatelé Finanční analýza je dle autorek Knápkové a Pavelkové (2010) soubor postupů prováděných s cílem komplexního zhodnocení finanční situace podniku. Podává informace o tom, zda je podnik dostatečně ziskový, zda má vhodnou kapitálovou strukturu, zda využívá efektivně svá aktiva, zda je schopen splácet své závazky a informace o dalších významných skutečnostech. Finanční analýza je součástí finančního řízení podniku, protože podává zpětnou informaci o tom, zda se mu podařilo jeho předpoklady splnit, přičemž může odhalit nepředpokládané situace, které nastaly a které je nutno včas řešit, zároveň však může poukázat na slabé a silné stránky finanční situace podniku, kterých je možno využít v budoucnosti pro odhad a prognózování budoucího vývoje podniku. Informace získané prostřednictvím finanční analýzy slouží nejenom pro vlastní potřebu firmy, ale i pro další uživatele, kteří přicházejí do kontaktu s podnikem. Hlavní kategorie uživatelů finanční analýzy jsou následující: manažeři využívají finanční analýzu pro krátkodobé i dlouhodobé finanční řízení podniku, při sestavování finančních plánů, k rozhodování o investičních záměrech, o finančních investicích, k volbě optimální kapitálové struktury, při alokaci volných peněžních prostředků, při rozdělování zisku apod., vlastníci podniku investují do podniku kapitál, aby jej zhodnotili, zajímá je proto zejména návratnost jejich prostředků, hodnocení rentability vloženého kapitálu, informace o hospodaření s vloženým kapitálem, věřitelé požadují zejména informace o likviditě svých obchodních partnerů a jejich schopnosti splácet své závazky, 10

11 zákazníci využívají informace týkající se budoucích obchodních styků, státní instituce zajímají informace o schopnosti vytvářet zisk a odvádět daně do státního rozpočtu, konkurenti se orientují zejména na úspěšné podniky, snaží se získat informace o hospodaření těchto podniků z důvodu inspirace a využití pro vlastní podnikatelské strategie, investoři mající zájem o budoucí investiční záměry v daném podniku se informují o finančním zdraví takového podniku, zaměstnanci mají zájem o informace týkající se ziskovosti a likvidity podniku, protože pouze jejich dostatečná výše poukazuje na dlouhodobé fungování podniku, a tím i možnost jejich zaměstnání do budoucna, možnost zvýšení mezd či získání odměn. 4 Zdroje informací pro finanční analýzu Úspěšnost finanční analýzy závisí na použitých vstupních informacích, které by měly být nejenom kvalitní, ale také komplexní. Podle Růčkové (2010) můžeme finanční analýzu rozčlenit na analýzu: Externí, jejímiž zdroji jsou zejména účetní výkazy tvořící účetní závěrku, která zahrnuje podle 18 zákona o účetnictví č. 563/1991 Sb., v platném znění finanční výkazy: rozvaha, výkaz zisku a ztráty a příloha, ve které může být zahrnut přehled o peněžních tocích a přehled o změnách vlastního kapitálu. Tato data jsou veřejné dostupná, protože firmy zapsané v obchodním rejstříku a firmy, které mají povinnost ověřit účetní závěrku auditorem, jsou povinny zveřejňovat účetní závěrku ve sbírce listin obchodního rejstříku. Dalším zdrojem může být i výroční zpráva společnosti. Externí data pocházejí z vnějšího prostředí, zahrnují proto také informace pocházející z mezinárodních analýz, odvětvových analýz, z oficiálních statistik a burzovního zpravodajství. 11

12 Interní, která využívá také informací z manažerského účetnictví, vnitropodnikových účetních výkazů, vnitropodnikových směrnic, plánovaných a kontrolních dat, kalkulací, podkladů z úseku mezd, vnitropodnikových statistik. Většina těchto dat není veřejně dostupná, ale některé informace je možno získat z výročních zpráv podniku. Využitím vnitropodnikových dat dosáhneme zpřesnění finanční analýzy, protože se jedná o výkazy, které mají častější frekvenci sestavování a vytvářejí podrobnější časové řady, což je pro finanční analýzu velmi důležité. Pro úspěšné zpracování finanční analýzy jsou důležité dle autorek Knápkové a Pavelkové (2010) a Růčkové (2010) zejména základní účetní výkazy, jejichž uspořádání a obsahové vymezení je vymezeno vyhláškou č. 500/2002 Sb., v platném znění. Rozvaha zachycuje přehled o výši a struktuře majetku na straně aktiv a na straně pasiv, o způsobu financování tohoto majetku k určitému okamžiku (rozvahový den). Při sestavení rozvahy musí platit, že aktiva se rovnají pasivům. Rozvaha se v podnicích sestavuje nejméně jednou ročně, často se výkaz sestavuje čtvrtletně nebo měsíčně. Základním hlediskem členění aktiv je členění podle likvidity, a to od položek nejméně likvidních (dlouhodobý majetek) až k položkám nejlikvidnějším (oběžná aktiva). Strana pasiv představuje zdroje financování firmy a není členěna z hlediska času, ale z hlediska vlastnictví zdrojů financování na zdroje vlastní a zdroje cizí. Výkaz zisku a ztráty je přehledem o nákladech, výnosech a výsledku hospodaření za určité období. Pokud výnosy jsou větší než náklady, výsledkem hospodaření je zisk, pokud jsou výnosy menší než náklady, výsledkem hospodaření je ztráta. Výkaz zisku a ztráty se sestavuje pravidelně v ročních či kratších intervalech stejně jako rozvaha. Má stupňovité uspořádání, výnosy i náklady se v něm zjišťují podle členění hospodářského výsledku na provozní, finanční a mimořádné. Díky tomu je možno z řádků výkazu zisku a ztráty vyčíst informace o zaměření hlavní činnosti daného podniku. Důležitými ukazateli pro finanční analýzu jsou i výsledek hospodaření za účetní období, tzv. čistý zisk (angl. Earnings After Tax, zkr. EAT) a výsledek hospodaření před zdaněním, tzv. zisk před zdaněním (angl. Earnings Before Tax, zkr. EBT). 12

13 Výkaz cash flow slouží k posouzení skutečné finanční situace podniku. Vysvětluje přírůstky a úbytky peněžních prostředků a peněžních ekvivalentů 2 v účetním období dle závazného členění z provozních, investičních a finančních činností podniku, je tak doplňkem dvou výše uvedených výkazů. Sestavuje se za pomoci výkazu zisku a ztráty, rozvahy a předvahy přímou nebo nepřímou metodou, jako nepovinný výkaz účetní závěrky podniku. Tento výkaz podává přehled o stavu peněžních prostředků na začátku a na konci období, o struktuře finančních zdrojů získaných podnikem v daném období a struktuře jejich užití, přičemž je žádoucí, aby příjmy převyšovaly výdaje. Dále informuje o celkovém trendu ve finanční situaci podniku a umožňuje zjistit příčiny případné platební neschopnosti podniku. Příloha k účetní závěrce poskytuje vysvětlující a doplňující informace k rozvaze a výkazu zisku a ztráty. Je zde vysvětlena každá významná položka těchto výkazů, najdeme v ní informace o struktuře vlastníků podniku, složení jeho statutárních orgánů, použitých účetních metodách, metodách odepisování, spřízněných osobách, údaje o úvěrech a jejich úrokových sazbách, zaměstnancích podniku a osobních nákladech a řadu dalších informací důležitých pro zpracování finanční analýzy. 5 Metody finanční analýzy Finanční analýza se zabývá zjišťováním silných a slabých stránek finančního hospodaření podniku, zkoumá jeho finanční situaci. Obraz o finanční situaci podniku dávají finanční výkazy. Základní metody finanční analýzy pracují přímo s jednotlivými položkami těchto výkazů nebo s hodnotami z nich odvozenými, s tzv. ukazateli. Finanční ukazatele používané při finanční analýze se dělí do dvou skupin (Růčková, 2010), (Landa, 2008): 2 Růčková (2010, str. 34) vysvětluje pojem peněžních prostředků a peněžních ekvivalentů takto: Za peněžní prostředky se považují peníze v hotovosti včetně cenin, peněžní prostředky na účtu včetně případného pasivního zůstatku běžného účtu a peníze na cestě. Peněžními ekvivalenty se rozumí krátkodobý likvidní majetek, který je možno s nízkými dodatečnými transakčními náklady přeměnit v předem známou peněžní částku a u tohoto majetku se nepředpokládají významné změny hodnoty v čase. 13

14 a) Extenzivní (objemové), které informují o rozsahu (objemu) analyzované položky, jsou uvedeny v peněžních jednotkách. Tyto ukazatele se dělí dále na ukazatele: stavové (absolutní) zachycují stav majetku a zdrojů jeho financování k určitému okamžiku, jsou jimi jednotlivé položky rozvahy, rozdílové rozdíl stavu určitých skupin aktiv a pasiv (stavových ukazatelů) ke stejnému okamžiku, tokové podávají informace o změnách stavových a rozdílových ukazatelů za určité období, příkladem jsou položky výkazu zisku a ztráty a cash flow. b) Intenzivní (poměrové), které jsou vyjádřeny podílem dvou nebo více extenzivních ukazatelů. Charakterizují míru, v jaké jsou extenzivní ukazatele podnikem využívány a jak rychle se mění. Mezi základní metody finanční analýzy podle Landy (2008) a Mrkvičky (2006) patří: 1. Analýza stavových (absolutních ukazatelů): horizontální analýza (analýza trendů), vertikální analýza (procentní rozbor). 2. Analýza rozdílových a tokových ukazatelů (fondů finančních prostředků): analýza čistého pracovního kapitálu, analýza čistých pohotových prostředků, analýza čistých peněžně pohledávkových fondů. 3. Analýza poměrových ukazatelů: analýza ukazatelů likvidity, analýza ukazatelů rentability, analýza ukazatelů finanční stability (zadluženosti), analýza ukazatelů aktivity, analýza ukazatelů kapitálového trhu, analýza ukazatelů na bázi cash flow. 4. Analýza soustav ukazatelů: Du Pont pyramidový rozklad ukazatelů, různé typy složených indexů. 14

15 5.1 Analýza absolutních ukazatelů Podstatou analýzy absolutních ukazatelů je zjištění dlouhodobého trendu určitých hodnot v čase (horizontální analýza) a procentního rozboru jednotlivých položek výkazů na zvoleném základu (vertikální analýza). Oba postupy umožňují získat klíčové informace o dlouhodobých trendech vývoje absolutních ukazatelů a slouží k základní orientaci v hospodaření podniku (Landa, 2008) Horizontální analýza Horizontální analýza se zabývá meziročním porovnáním změn položek jednotlivých výkazů v řádcích, proto označení horizontální. Cílem horizontální analýzy účetních výkazů je posoudit dosavadní vývojový trend jejich položek a informovat o příčinách změn jejich vývoje (Jiříček & Morávková, 2008). Podstatou je výpočet absolutní výše změn a jejich procentní vyjádření k výchozímu roku. Výsledky této analýzy je možno vyjádřit také ve formě bazických nebo řetězových indexů. Bazické indexy porovnávají hodnoty daného ukazatele v jednotlivých obdobích s hodnotou téhož ukazatele ve zvoleném, srovnávacím období. Řetězové indexy srovnávají hodnoty daného ukazatele v jednotlivých obdobích s hodnotou stejného ukazatele v předcházejícím období. Výpočet je následující: Absolutní změna = ukazatel t ukazatel t-1 Procentní změna = (absolutní změna. 100) / ukazatel t-1 Výsledky horizontální analýzy stanoví hlavní trendy v hospodaření hodnoceného podniku a mohou poukázat na změny, ke kterým v něm dochází (Knápková & Pavelková, 2010), (Landa, 2008) Vertikální analýza V rámci vertikální analýzy se zjišťuje procentní podíl jednotlivých položek výkazů k jediné zvolené základně položené jako 100 %, čímž tato analýza podává obraz o struktuře významných položek rozvahy, výkazu zisku a ztráty a složení výsledku hospodaření podniku. Hodnotí jednotlivé položky výkazů odshora dolů, proto označení vertikální. Při analýze rozvahy je obvykle za základnu zvolena položka celkových aktiv nebo celkových pasiv, při analýze výkazu zisku a ztráty velikost celkových 15

16 nákladů nebo výnosů. Výsledky vertikální analýzy poukazují na změnu ve struktuře jednotlivých komponent a trendy v jejich vývoji. Tuto analýzu je možno využít pro mezipodniková srovnání v rámci oboru a s oborovými průměry, i pro srovnání výkazů mezi vnitropodnikovými útvary (Landa, 2008), (Mrkvička & Kolář, 2006). 5.2 Analýza rozdílových ukazatelů Rozdílové ukazatele, nazývané také fondy finančních prostředků, se vypočítají jako rozdíl dvou absolutních ukazatelů. Pojem fond není ve finanční analýze a finančním řízení užíván ve smyslu zdroj krytí aktiv, jak je známý z účetnictví, ale představuje ukazatel vypočítaný jako rozdíl mezi určitými položkami aktiv a pasiv. Fondy finančních prostředků jsou orientovány na likviditu podniku (Mrkvička & Kolář, 2006), (Knápková & Pavelková, 2010) Čistý pracovní kapitál Čistý pracovní kapitál (označovaný také jako provozní kapitál) je nejvýznamnějším rozdílovým ukazatelem, který má významný vliv na platební schopnost podniku. Má-li být podnik likvidní, musí disponovat určitou výší relativně volného kapitálu, tzn. musí vykazovat přebytek krátkodobých likvidních aktiv nad krátkodobými zdroji. Podle Mrkvičky (2006) ho můžeme vypočítat dvojím způsobem: Čistý pracovní kapitál = Oběžná aktiva Krátkodobá pasiva Z tohoto výpočtu můžeme čistý pracovní kapitál definovat jako oběžná aktiva ponížená o ty závazky podniku, které bude potřeba uhradit do 1 roku. Čistý pracovní kapitál = Dlouhodobé zdroje Stálá aktiva Z tohoto výpočtu můžeme čistý pracovní kapitál definovat jako část oběžných aktiv financovaných dlouhodobým kapitálem podniku. Čistý pracovní kapitál může nabývat kladných i záporných hodnot. Čím je jeho hodnota vyšší, tím by měla být vyšší při dostatečné likvidnosti jeho složek i schopnost podniku hradit své dluhy. Pokud ukazatel nabývá záporné hodnoty, mluvíme o tzv. nekrytém dluhu, protože dlouhodobé zdroje by byly nižší než stálá aktiva a hrozilo by, že kvůli splácení krátkodobých závazků bude podnik muset rozprodávat stálá aktiva. Tento stav je pro podnik velmi nebezpečný. Když je čistý pracovní kapitál nulový, dostává se 16

17 podnik na kritickou hranici, protože dochází ke stavu, že oběžná aktiva jsou financována jen krátkodobými zdroji Čisté pohotové prostředky Ukazatel čisté pohotové prostředky vyjadřuje okamžitou likviditu právě splatných krátkodobých závazků, kterými se rozumí závazky splatné k aktuálnímu dni a starší (Knápková & Pavelková, 2010), (Mrkvička & Kolář, 2006). Pohotovými peněžními prostředky se rozumí peníze v pokladně a na běžných účtech, ale také šeky, směnky, cenné papíry s krátkodobou splatností, krátkodobé vklady rychle přeměnitelné na peníze a zůstatky nevyčerpaných neúčelových úvěrů. Vypočítají se jako rozdíl mezi pohotovými peněžními prostředky a okamžitě splatnými závazky: Čisté pohotové prostředky = Pohotové peněžní prostředky Okamžitě splatné závazky Pro externí analýzu je výpočet tohoto ukazatele nemožný, protože z publikovaných údajů z účetních závěrek nelze zjistit všechny vstupní údaje Čistý peněžně pohledávkový fond Mrkvička (2006) říká, že tento ukazatel je jakousi střední cestou mezi výše uvedenými rozdílovými ukazateli, protože při jeho výpočtu jsou do oběžných aktiv zahrnuty ještě krátkodobé pohledávky (bez vymahatelných). Čistý peněžně pohledávkový fond = Oběžná aktiva Zásoby Nelikvidní pohledávky Krátkodobé závazky 5.3 Analýza poměrových ukazatelů Analýza poměrových ukazatelů je základním nástrojem finanční analýzy a zároveň jednou z nejoblíbenějších metod finanční analýzy, protože poměrové ukazatele jsou pohotovou formou sdělení o finanční situaci podniku. Výpočet těchto ukazatelů se provádí vydělením různých položek rozvahy, výkazu zisku a ztráty a cash flow, mezi nimiž existují určité souvislosti. Mezi nejpoužívanější poměrové ukazatele patří ukazatele likvidity, rentability, zadluženosti, aktivity, ukazatele kapitálového trhu a ukazatele na bázi cash flow (Knápková & Pavelková, 2010). 17

18 5.3.1 Analýza ukazatelů likvidity Jednou ze základních podmínek úspěšné existence podniku v tržních podmínkách je jeho schopnost hradit své splatné závazky neboli likvidita (Mrkvička & Kolář, 2006). Při řízení likvidity jde o to, mít k danému datu (tj. ve správném čase) a v odpovídající podobě (tj. na správném místě) dostatek peněžních prostředků k úhradě závazků (Landa, 2008, str. 83). Likvidita úzce souvisí se solventností podniku, kterou je možno definovat jako schopnost podniku získávat prostředky na úhradu svých závazků. Likvidnost je vlastností aktiv podniku, je možno ji definovat jako přeměnitelnost majetku do peněžní podoby. Čím kratší je doba přeměnitelnosti určitého aktiva na hotovost, tím větší je jeho likvidnost. Aktiva je možno rozdělit podle likvidnosti do 3 stupňů (Mrkvička & Kolář, 2006), (Knápková & Pavelková, 2010): prostředky 1. stupně peníze v hotovosti, na běžném účtu, krátkodobé obchodovatelné cenné papíry apod., prostředky 2. stupně pohledávky, prostředky 3. stupně zásoby. Ukazatele likvidity vypočítáme jako podíl majetkové složky s různou dobou likvidnosti a krátkodobých cizích zdrojů, za které jsou považovány krátkodobé závazky a krátkodobé bankovní úvěry a finanční výpomoci (Knápková & Pavelková, 2010). Ukazatele likvidity rozdělujeme do 3 stupňů: Ukazatel běžné likvidity (likvidita III. stupně) Běžná likvidita = Oběžná aktiva / Krátkodobá pasiva Ukazatel udává, kolikrát by byl podnik schopen uspokojit své věřitele, kdyby naráz proměnil všechna svá oběžná aktiva na hotovost. Doporučená hodnota ukazatele se pohybuje v rozmezí 1,5-2,5. Ukazatel běžné likvidity má významnou informační hodnotu pro krátkodobé věřitele podniku z hlediska ochrany jejich investic a jeho stabilita by se měla stát jedním z opěrných pilířů plánovacího procesu podniku. Ukazatel pohotové likvidity (likvidita II. stupně) Pohotová likvidita = (Krátkodobé pohledávky + Krátkodobý finanční majetek) / Krátkodobá pasiva 18

19 Ukazatel pohotové likvidity je očištěn o nejméně likvidní části majetku, o zásoby. Doporučená hodnota tohoto ukazatele se pohybuje v rozmezí 1 1,5. Pokud výše ukazatele bude rovna 1, znamená to, že podnik by měl být schopen uhradit své krátkodobé závazky bez nutnosti prodeje svých zásob (Kislingerová & kol., 2004). Ukazatel hotovostní likvidity (likvidita I. stupně) Hotovostní likvidita = Finanční majetek / Krátkodobá pasiva Čitatel tohoto ukazatele zahrnuje peníze v hotovosti, účty v bankách (běžné účty a termínované vklady se splatností do 3 měsíců) a krátkodobý finanční majetek. Hodnota ukazatele by se měla pohybovat v rozmezí 0,2 0,5. Pokud chceme získat opravdu objektivní pohled na likviditu podniku, měli bychom ji sledovat v delší časové řadě, abychom pochopili situaci v podniku. Vývojový trend ukazatelů likvidity by měl být stabilní, bez razantnějších výkyvů, protože pouze tak se podnik nachází v dobrém světle jak u věřitelů, tak i u investorů (Růčková, 2010) Analýza ukazatelů rentability Podle Růčkové (2010) analýza ukazatelů rentability, nebo také výnosnosti vloženého kapitálu, podává informace o schopnosti podniku vytvářet nové zdroje, dosahovat zisku použitím investovaného kapitálu. Slouží k hodnocení celkové efektivnosti činnosti podniku a vyjadřuje míru zisku z podnikání, a proto ukazatele typu rentability se vypočítají poměrem zisku a investovaného kapitálu. Podle zdrojů dělíme investovaný kapitál v podniku na vlastní a cizí (Mrkvička & Kolář, 2006). Proto pro výpočet ukazatelů rentability můžeme využít dva základní přístupy: z hlediska vlastníků podniku, kdy porovnáváme se ziskem pouze vlastní kapitál, z hlediska managementu podniku, kdy se ziskem porovnáváme celý investovaný kapitál. Přístupy k vyjádření čitatele zlomku jsou také rozdílné. Zisk v čitateli může být uveden jako zisk před zdaněním (angl. Earnings before tax, zkr. EBT), zisk po zdanění (angl. Earnings after tax, zkr. EAT), zisk před úroky a daněmi (angl. Earnings before interest and tax, zkr. EBIT) a zisk před odpisy, úroky a daněmi (angl. Earnings before depreciation, interest a tax, zkr. EBDIT). Při výpočtu poměrových ukazatelů rentability 19

20 je možno za angloamerický EBIT použít provozní výsledek hospodaření dle české metodiky, který představuje spolehlivé ohodnocení provozní výkonnosti podniku. V rámci analýzy ukazatelů rentability počítáme tyto ukazatele: Ukazatel rentability aktiv (angl. Return on Assets, zkr. ROA) Rentabilita aktiv (ROA) = Zisk před úroky a zdaněním (EBIT) / Aktiva celkem. 100 Tento ukazatel měří výkonnost neboli hrubou produkční sílu podniku. Informuje, jaká by byla rentabilita podniku, kdyby neexistovala daň ze zisku, proto se používá při srovnání podniků působících v různých zemích s různými daňovými režimy. Výpočtem tohoto ukazatele můžeme stanovit také mezní úrokovou míru u, za kterou může podnik přijmout úvěr. Aby bylo pro podnik využití úvěru výhodné, musí platit: u < ROA (Knápková & Pavelková, 2010), (Mrkvička & Kolář, 2006). Ukazatel rentability celkového vloženého jmění (angl. Return on Investment, zkr. ROI) Rentabilita celkového vloženého jmění = Zisk před úroky a zdaněním. (1-t) / Aktiva. 100 t = efektivní sazba daně z příjmů 3 Ukazatel poměřuje vydělané peníze k penězům investovaným a informuje nás o čisté rentabilitě podniku. Používá se pro porovnávání rentability hospodářských středisek podniku (Mrkvička & Kolář, 2006). Ukazatel rentability vlastního kapitálu (angl. Return on Equity, zkr. ROE) Rentabilita vlastního kapitálu (ROE) = Zisk po zdanění (EAT) / Vlastní kapitál. 100 Tento ukazatel vyjadřuje výnosnost kapitálu vloženého vlastníky podniku a je pro vlastníky podniku klíčovým kritériem hodnocení úspěšnosti jejich investic. Výsledná hodnota tohoto ukazatele by se měla pohybovat alespoň několik procent nad dlouhodobým průměrem úročení dlouhodobých vkladů. Pokud je rozdíl mezi úročením vkladů a rentabilitou vlastního kapitálu kladný, nazývá se prémie za riziko a je odměnou pro vlastníky podniku, kteří podstupují riziko investice. Jestliže je prémie za riziko dlouhodobě nulová nebo záporná, je výhodnější uložit peníze v bance, kde 3 Efektivní sazba daně z příjmů se vypočítá jako desetinné číslo ze vztahu: t = 1 (EAT / EBT). Nejedná se o úřední sazbu daně z příjmů stanovenou zákonem o dani z příjmu č. 586/1993 Sb. v platném znění (Mrkvička & Kolář, 2006). 20

21 dosáhneme zisků s daleko nižším rizikem než při podnikání (Knápková & Pavelková, 2010), (Mrkvička & Kolář, 2006). Ukazatel rentability celkového investovaného kapitálu (angl. Return on Capital Employed, zkr. ROCE) Rentabilita celkového investovaného kapitálu = (Zisk po zdanění (EAT) + D. u. (1 t)) / (E + D). 100 D = úročený cizí kapitál celkem E = vlastní kapitál u = průměrná úroková sazba cizího kapitálu t = efektivní sazba daně z příjmů Tento ukazatel informuje o výnosnosti zaměstnaného kapitálu a komplexně vyjadřuje efektivnost hospodaření podniku. Pojem zaměstnaný kapitál je doslovným překladem capital employed, je to kapitál snížený o neúročený cizí kapitál. (Fibírová & Šoljaková, 2005, str. 37) Čitatel ukazatele obsahuje celkové výnosy všech investorů, ze jmenovatele jsou vyloučeny krátkodobé zdroje (Mrkvička & Kolář, 2006), (Růčková, 2010). Vymezení poměrových ukazatelů není ve všech pramenech stejné. (Higgins, 1997) doporučuje pro výpočet výnosnosti investovaného kapitálu ukazatel ROIC (angl. Return on Invested Capital), který vylučuje vliv finanční páky na ROE a ROA, tj. použití cizího kapitálu při výpočtu rentability. ROIC = EBIT. (1 daňová sazba) /( Úrokově výnosné dluhy + Vlastní kapitál). 100 Tento ukazatel je nazýván také RONA (Return on Net Assets) výnosnost netto aktiv (tento ukazatel představím v kapitole Hodnotové ukazatele). Autorky Fibírová a Šoljaková (2005) a další autoři však rozebírají, že capital employed, vymezený jako celková aktiva snížená o neúročený cizí kapitál, net assets, která jsou definována jako součet dlouhodobého majetku (stálých aktiv v zůstatkových cenách) a čistého pracovního kapitálu a invested capital, definovaný jako celkový kapitál vložený do podniku akcionáři i věřiteli (snížený o výši neúročeného cizího kapitálu), jsou ve své podstatě stejné veličiny a tudíž ROCE = ROIC = RONA a CE = IC = NA. 21

22 Ukazatel rentability tržeb (angl. Return On Sales, zkr. ROS) Ukazatel rentability tržeb bývá označován také jako ziskové rozpětí. Rentabilita tržeb (ROS) = Čistý zisk (EAT) / Tržby. 100 Ukazatel vyjadřuje ziskovou marži po zdanění vyjádřenou procentem z tržeb, která je důležitým ukazatelem pro hodnocení úspěšnosti podnikání. Do čitatele lze dosazovat také zisk před zdaněním (EBT), pak mluvíme o ziskovém rozpětí před zdaněním, nebo zisk před úroky a zdaněním (EBIT), pak mluvíme o provozním ziskovém rozpětí. Do jmenovatele lze dosazovat buď pouze tržby za prodej zboží, vlastních výrobků a služeb nebo i výnosy celkem. Hodnotu ukazatele ziskové marže je vhodné využít pro porovnání se srovnatelnými podniky (Knápková & Pavelková, 2010) Analýza ukazatelů zadluženosti Dle autorek Knápkové a Pavelkové (2010) je podnik zadlužený, když využívá pro financování svých aktiv cizích zdrojů. Při analýze ukazatelů zadluženosti porovnáváme výši rizika, které podnik nese při daném poměru vlastního a cizího kapitálu a jeho struktuře. Majitelé firem upřednostňují vyšší zadluženost, protože cizí kapitál je levnější než vlastní, což je dáno skutečností, že úroky z cizího kapitálu snižují daňové zatížení podniku (úroky jako součást nákladů snižují zisk, ze kterého se platí daně, což je tzv. daňový štít). Na druhé straně věřitelé firem upřednostňují nižší zadluženost podniku, což pro ně znamená nižší riziko, že přijdou o své peníze. Cílem každého podniku je dosáhnout optimální finanční struktury, tzn. co nejvhodnějšího poměru vlastního a cizího kapitálu, protože ten rozhoduje o výši nákladů na kapitál, který by měl být pořízen co nejvýhodněji. Mezi nejpoužívanější ukazatele zadluženosti patří: Celková zadluženost (angl. Debt Ratio) Tento základní ukazatel zadluženosti je nazýván také ukazatelem věřitelského rizika. Celková zadluženost = Cizí zdroje / Celková aktiva. 100 Pro hodnocení tohoto ukazatele neexistují přesná kritéria. Vzhledem ke zlatému pravidlu financování, které nám říká, že dlouhodobá aktiva by měla být financována z dlouhodobých zdrojů a krátkodobá aktiva z krátkodobých zdrojů, by se doporučená hodnota tohoto ukazatele měla pohybovat kolem 50 %. S růstem tohoto ukazatele se 22

23 podnik stává čím dál více zadluženější a bere na sebe vyšší riziko, protože musí být schopen splácet své závazky bez ohledu na to, jak se mu právě daří (Mrkvička & Kolář, 2006). Koeficient samofinancování (angl. Equity Ratio) Koeficient samofinancování = Vlastní kapitál / Celková aktiva. 100 Tento ukazatel vyjadřuje poměr, v jakém jsou celková aktiva podniku financována vlastním kapitálem. Je to doplňkový ukazatel ukazatele celkové zadluženosti a jejich celkový součet je 100 % (Mrkvička & Kolář, 2006). Ukazatel finanční páky (am. Financial Leverage) Finanční páka = Celková aktiva / Vlastní kapitál. 100 Finanční páku používáme ke zvyšování rentability vlastního kapitálu využitím cizího kapitálu v kapitálové struktuře podniku. Tento ukazatel je převrácenou hodnotou koeficientu samofinancování a je tím větší, čím vyšší je podíl cizích zdrojů na financování aktiv podniku (Mrkvička & Kolář, 2006). Ukazatel poměru dluhu k vlastnímu kapitálu (angl. Degt-Equity Ratio, zkr. D/E) Poměr dluhu k vlastnímu kapitálu = Cizí zdroje / Vlastní kapitál. 100 Tento ukazatel nazývaný také míra zadluženosti vyjadřuje poměr cizího a vlastního kapitálu. Je důležitý zejména pro banky při rozhodování, zda poskytnout úvěr podniku, protože tento ukazatel signalizuje, do jaké míry by mohly být ohroženy nároky věřitelů (Knápková & Pavelková, 2010). Míra finanční samostatnosti Míra finanční samostatnosti = Vlastní kapitál / Cizí zdroje. 100 Ukazatel dává do poměru vlastní a cizí kapitál. Jeho doporučené hodnoty je obtížné stanovit, ale důležitější informací pro akcionáře i věřitele je přiměřenost zadlužení podniku (Mrkvička & Kolář, 2006). Ukazatel úrokového krytí (angl. Interest Coverage) Úrokové krytí = Zisk před úroky a zdaněním (EBIT) / Nákladové úroky 23

24 Ukazatel dává informaci akcionářům podniku, zda je podnik schopen splácet své závazky z úroků, a věřitelům, zda jsou zajištěny jejich nároky v případě likvidace podniku. Čím je hodnota ukazatele vyšší, tím lépe pro podnik (Mrkvička & Kolář, 2006). Krytí dlouhodobého majetku dlouhodobými zdroji Krytí dlouhodobého majetku dlouhodobými zdroji = (Vlastní kapitál + Dlouhodobé cizí zdroje) / Dlouhodobý majetek celkem Hodnota ukazatele by měla být dle zlatého pravidla financování rovna 1. Pokud je výsledek nižší než 1, podnik musí hradit část dlouhodobého majetku krátkodobými zdroji. Podnik může mít pak problémy s úhradou svých závazků, čistý pracovní kapitál je záporný a dochází k podkapitalizování podniku (Knápková & Pavelková, 2010) Analýza ukazatelů aktivity Ukazatele aktivity nám udávají, jak podnik hospodaří se svými aktivy, zda je přiměřená velikost jednotlivých druhů aktiv v rozvaze v poměru k současným nebo budoucím hospodářským aktivitám podniku, které obvykle měříme objemem tržeb. Analýza ukazatelů aktivity zahrnuje výpočet ukazatelů rychlost obratu nebo doba obratu pro jednotlivé formy aktiv: zásoby, pohledávky, stálá aktiva a pro celková aktiva (Knápková & Pavelková, 2010), (Mrkvička & Kolář, 2006), (Kislingerová & kol., 2004). Ukazatel obratu celkových aktiv Obrat celkových aktiv = Tržby / Aktiva Tento ukazatel nám říká, jak efektivně jsou využita aktiva podniku, kolik Kč tržeb podnik vydělá na 1 Kč majetku. Pokud nebudeme brát v potaz odvětví, ve kterém podnik pracuje, měla by být doporučená hodnota tohoto ukazatele minimálně 1, čím je jeho hodnota větší, tím je to lepší. Hodnoty pod 1 pak poukazují na neúměrnou majetkovou vybavenost podniku a neefektivní využití majetku. Pro objektivní posouzení výsledků tohoto ukazatele je však vhodné odvětvové srovnání na stránkách Ministerstva průmyslu ( 24

25 Ukazatel obratu zásob Obrat zásob = Tržby / Zásoby Ukazatel obratu zásob nám říká, kolikrát se zásoby ve sledovaném období, kterým je nejčastěji jeden rok, přemění na jiné formy oběžných aktiv, až po prodej hotových výrobků a nový nákup zásob. Abychom mohli posoudit hodnotu tohoto ukazatele, je vhodné porovnat jeho vývoj v delší časové řadě a porovnání s odvětvím. Ukazatel doby obratu zásob Doba obratu zásob = 365 / Obrat zásob Tímto ukazatelem zjistíme, jak dlouho jsou oběžná aktiva vázaná ve formě zásob. Optimální je, když hodnota ukazatele obrat zásob je co nejvyšší a hodnota ukazatele doba obratu zásob co nejnižší. Oba ukazatele nám signalizují intenzitu využití zásob. Obrat pohledávek Obrat pohledávek = Tržby / Pohledávky Stejně jako ukazatele obrat celkových aktiv a obrat zásob informuje nás tento ukazatel o počtu obrátek za sledované období, o tom, jak rychle jsou pohledávky přeměněny na hotovost. Obecně platí, že čím je vyšší hodnota tohoto ukazatele, tím rychleji podnik inkasuje své pohledávky. Doba obratu pohledávek Doba obratu pohledávek = 365 / Obrat pohledávek Ukazatel vyjadřuje, za jak dlouho jsou v podniku inkasovány pohledávky, období od okamžiku prodeje na obchodní úvěr odběratelům, až po dobu zaplacení svých faktur. Je vhodné porovnat hodnotu tohoto ukazatele s dobou splatnosti faktur a odvětvovým průměrem. Ukazatel obratu dlouhodobého hmotného majetku Obrat dlouhodobého hmotného majetku = Tržby / Dlouhodobý hmotný majetek 25

26 Tento ukazatel nás informuje o tom, kolik Kč vydělá podnik z 1 Kč dlouhodobého hmotného majetku v zůstatkových cenách, o intenzitě a efektivnosti jeho využití v podniku Analýza ukazatelů kapitálového trhu Ukazatele kapitálového trhu vyjadřují hodnocení firmy pomocí burzovních ukazatelů, jejich součástí je tržní cena akcie emitované analyzovaným podnikem a další vstupy mimoúčetního charakteru tržního charakteru (Mrkvička & Kolář, 2006), (Růčková, 2010). Tyto ukazatele se nazývají také ukazateli tržní hodnoty, protože vyjadřují, jak trh hodnotí minulou činnost podniku a jeho budoucí výhled (Kislingerová & kol., 2004). Ukazatele kapitálového trhu jsou důležité pro investory nebo potenciální investory na kapitálovém trhu, neboť podávají informace o možné návratnosti investovaných prostředků (Mrkvička & Kolář, 2006), (Růčková, 2010). Dividendový výplatní poměr Dividendový výplatní poměr = Dividenda na 1 akcii / Čistý zisk na 1 akcii Ukazatel nám říká, jakou část čistého zisku obdrželi akcionáři ve formě dividend. Aktivační poměr Aktivační poměr = 1 Dividendový výplatní poměr Tento ukazatel je doplňkovým ukazatelem k dividendovému výplatnímu poměru a udává hodnotu nevyplaceného zisku ve formě dividend, reinvestovaného zpět do podnikání. Účetní hodnota akcie Účetní hodnota akcie = (Vlastní kapitál Prioritní akcie) / Počet emitovaných kmenových akcií Jak nám říká název ukazatele, udává účetní hodnotu akcie, která by měla být minimem, pod které by neměla klesnout tržní hodnota akcie. 26

27 Zisk na jednu akcii (angl. Earnings per Share, zkr. EPS) Zisk na jednu akcii (EPS) = (Čistý zisk Dividendy z prioritních 4 akcií) / Počet emitovaných kmenových 5 akcií Tento ukazatel je klíčovým ukazatelem o finanční situaci podniku, vyjadřuje výnosnost akcie. Akcionář podniku pomocí tohoto ukazatele může zjistit, jaká část zisku by mu mohla být vyplacena na dividendách, pokud by podnik část zisku nereinvestoval. Dividenda na akcii Dividenda na akcii = Dividendy z kmenových akcií / Počet emitovaných kmenových akcií Ukazatel je vyjádřením dividendové politiky podniku. Skutečná dividendová politika podniku souvisí s danou investiční politikou podniku a bývá kompromisem mezi zadržením a reinvestováním zisku na straně jedné a výplatou podílů na zisku na straně druhé. Obecně se očekává trend zachování stálých nebo mírně rostoucích dividend. Ostatní ukazatele kapitálového trhu Poměr tržní ceny akcie k zisku na akcii (zkr. P/E Ratio) a Poměr tržní ceny akcie k účetní hodnotě akcie (zkr. M/B Ratio) lze počítat pouze u podniků, které mají veřejně obchodovatelné akcie, protože vycházejí z tržní ceny akcie. Vybraná analyzovaná firma nemá veřejně obchodovatelné akcie, proto je v této části mé práce detailně nepopisuji Analýza ukazatelů na bázi cash flow Podle Růčkové (2010) výsledky analýzy ukazatelů na bázi cash flow pomáhají odhalit platební potíže a posoudit, kam spěje peněžní situace firmy. Mrkvička (2006) říká, že ukazatele na bázi cash flow jsou preferovanější před ukazateli sestavovanými tradiční metodou, protože výkazy peněžních toků vylučují problémy spojené s akruálním 6 účetnictvím. Výkazy cash flow také vylučují možné manipulace se ziskem, prováděné 4 Prioritní akcie jsou podle Kislingerové (2004) akcie emitované akciovou společností, které jsou spojené s přednostním právem na výplatu dividendy, mají však zpravidla omezené právo podílet se na řízení společnosti. 5 Kmenové akcie jsou podle Kislingerové (2004) akcie emitované akciovou společností, které akcionářům zajišťují plná práva podílet se na zisku společnosti, jejím řízení i na případném likvidačním přebytku společnosti. 6 Akruálním účetnictvím se dle Mrkvičky (2006) rozumí účetnictví, kde jsou výnosy zaznamenány v okamžiku, kdy jsou vydělány a náklady v okamžiku, kdy jsou vynaloženy, bez ohledu na to, zda jsou peníze nebo jejich ekvivalenty obdrženy nebo vydány. 27

28 cíleně managementem podniku za účelem dosáhnout požadované výše hospodářského výsledku. Přehled o peněžních tocích zahrnuje: peněžní toky z provozní a mimořádné činnosti, peněžní toky z investiční činnosti, peněžní toky z finanční činnosti. Podle Mrkvičky a Koláře (2006) nepanuje mezi analytiky jednotný názor na to, který peněžní tok z výkazu cash flow použít jako vstupní údaj pro výpočet ukazatelů na bázi cash flow. Nejčastěji se používá čistý peněžní tok z provozní činnosti, která je základní výdělečnou činností podniku a zahrnuje i ostatní činnosti podniku, které nelze zahrnout do investiční činnosti či finančních činností. Ukazatele na bázi cash flow vycházejí z jiných poměrových ukazatelů (např. likvidity, rentability), kde čistý zisk je nahrazen cash flow. Tyto ukazatele na bázi cash flow vyjadřují vnitřní finanční potenciál podniku, jeho vnitřní finanční sílu (Růčková, 2010). Nejpoužívanější poměrové ukazatele na bázi cash flow jsou: Ukazatel cash flow solventnosti (likvidity) Cash flow solventnost I. = Cash flow / Krátkodobá pasiva Tento ukazatel vyjadřuje schopnost podniku hradit krátkodobé závazky z vyprodukovaného peněžního toku ve sledovaném období. Cash flow solventnost II. = Cash flow / (Cizí zdroje Finanční majetek) Tento ukazatel nazývaný také stupeň oddlužení vyjadřuje schopnost podniku hradit z vyprodukovaného cash flow ve sledovaném období všechny své dluhy. Doporučená hodnota stupně oddlužení by se měla pohybovat v rozmezí 0,2 0,3, nižší hodnoty signalizují rostoucí finanční napjatost finanční pozice podniku. Pro lepší interpretaci je vhodné sledovat vývojový trend ukazatele v podniku. Převrácená hodnota solventnosti z cash flow Převrácená hodnota solventnosti z cash flow = (Cizí majetek Finanční majetek) / Cash flow Udává období, za které je podnik schopen uhradit všechny své dluhy z cash flow vyprodukovaného ve sledovaném období. 28

29 Ukazatel rentability z cash flow Ukazatel rentability z cash flow = Cash flow / Celkové výnosy. 100 Ukazatel má obdobnou vypovídací schopnost jako ukazatel ziskového rozpětí, jehož je alternativou. Má však určité přednosti, protože rentabilita pomocí cash flow není do tak značné míry ovlivněna investičními cykly a stupněm odepsanosti dlouhodobého majetku. To přináší výhodu při srovnávání v čase i mezi podniky se srovnatelným předmětem podnikání. Ukazatel cash flow rentability celkového kapitálu Cash flow rentabilita celkového kapitálu = Cash flow / Celková aktiva. 100 Poměrem cash flow a celkových aktiv zjistíme, kolik peněžních prostředků podnik získá z 1 Kč celkového vloženého kapitálu. Ukazatel stupně samofinancování investic z cash flow Stupeň samofinancování investic z cash flow = Cash flow / Investice. 100 Ukazatel nám říká, do jaké míry je podnik schopen hradit investice z vlastních podnikových zdrojů. Hodnota ukazatele vyšší jak 100 % vypovídá o schopnosti hradit nejen své investice, ale i o možnosti využít volné finanční prostředky alternativním způsobem. Hodnota ukazatele nižší jak 100 % poukazuje na nutnost financování investic z cizích zdrojů. Ukazatel cash flow rentability vlastního kapitálu Cash flow rentabilita vlastního kapitálu = Cash flow po odpočtu úroků / Vlastní kapitál. 100 Tento ukazatel je doplňkovým ukazatelem k ziskové rentabilitě vlastního kapitálu při mezipodnikovém a časovém srovnávání (není ovlivněn odpisy a tvorbou rezerv). Rentabilita vlastního kapitálu je ovlivněna strukturou zdrojů financování, protože i zde cizí zdroje vytvářejí pákový efekt. Ukazatel úrokového krytí z cash flow Úrokové krytí z cash flow = (Cash flow + Nákladové úroky) / Nákladové úroky 29

30 Pokud budeme sledovat tento ukazatel v čase, může jeho vývoj upozorňovat na riziko neúnosné zadluženosti. 5.4 Analýza soustav ukazatelů Cílem finanční analýzy je vyhodnocení finančního zdraví podniku z pohledu minulosti, současného vývoje nebo predikce budoucnosti. Pro toto vyhodnocení je nutné spočítat velké množství poměrových ukazatelů nebo je možno využít soustav poměrových ukazatelů. Soustavy ukazatelů vypovídají o souhrnné charakteristice celkové finanční situace podniku a jeho výkonnosti pomocí jednoho čísla. Mezi ukazateli v soustavě musí existovat vzájemné souvislosti a závislosti podle cíle a detailnosti rozboru (Knápková & Pavelková, 2010), (Růčková, 2010). V současné době se používají tyto základní typy soustav ukazatelů: Paralelní soustavy ukazatelů Jednotlivé ukazatele jsou řazeny vedle sebe a mohou mít stejnou důležitost. Nevycházejí z jednoho vrcholového syntetického ukazatele, z kterého by se odvozovaly (Knápková & Pavelková, 2010), (Růčková, 2010). Pyramidové soustavy ukazatelů Vychází z vrcholového syntetického ukazatele, který se rozkládá na související analytické ukazatele, mezi nimiž existují pevné, matematicky definované vztahy. Vrcholový ukazatel by měl co nejlépe vystihovat základní cíl podniku. Techniky vytváření pyramidových soustav ukazatelů jsou následující: aditivní rozklad, jehož podstatou je rozdíl dvou a více ukazatelů a multiplikativní rozklad, jehož podstatou je součin nebo podíl dvou ukazatelů (Knápková & Pavelková, 2010), (Růčková, 2010). Souhrnné ukazatele hodnocení podniku Souhrnné ukazatele hodnocení podniku byly vytvořeny na základě myšlenky nalézt jediný syntetický ukazatel, v kterém by se soustředily všechny silné a slabé stránky finančního zdraví podniku a který by byl schopen říci, zda je na tom podnik dobře nebo špatně (Knápková & Pavelková, 2010), (Mrkvička & Kolář, 2006). 30