Sada 1 Technologie betonu

Transkript

1 S třední škola stavební Jihlava Sada 1 Technologie betonu 04. Zkoušky kameniva 2 Digitální učební materiál projektu: SŠS Jihlava šablony registrační číslo projektu:cz.1.09/1.5.00/ Šablona: III/2 - inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Iveta Čopáková 2012 Projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky

2 5. Sloučeniny síry Sulfidy(sirníky) a síranyobsažené v kamenivu mohou mít nepříznivý vliv již na tuhnutí betonové směsi. Oxidace probíhá obzvláště u některých sirníků za zvětšování objemu, což samo může způsobit rozpad kameniva nebo rozrušení betonu. Sloučeniny síry mohou též podporovatkorozi ocelové výztuže v betonu i jiných kovových součástí stavby.

3 Sulfidy(sirníky)v kamenivu zjistíme přidáním 10% roztoku chemicky čisté kyseliny chlorovodíkové (HCl). Uvolňuje-li se sulfan(sirovodík), jsou ve směsi sulfidy (sirníky).

4 Síranyzjišťujeme pomocí chloridu barnatého. Vzorek rozdrceného kameniva hmotnosti 10 až 55 g smícháme s 10% roztokem kyseliny chlorovodíkové. Po usazení směsi přidáme 10 až 15 cm3 chloridu barnatého. Objeví-li se bílá sraženina, jsou v kamenivu sírany. O použití kameniva je v obou případech nutné rozhodnout až po chemickém rozboru ve zkušebním ústavu.

5 6. Humusovitost Přítomnost humusovitých látek v přírodním kamenivu působí škodlivé při tvrdnutí cementu Účelemzkoušky humusovitosti je posoudit, do jaké míry jsou organické látky v kamenivu obsaženy. (Při této zkoušce se však neprojeví některé jiné škodlivé látky, jako jsou organické slizy, cukry a podobné látky.)

6 Humusovité látkyv kamenivu zjišťujeme pomocí hydroxidu sodného. Je-li zbarveni roztoku tmavší než sytě žluté, jsou v kamenivu humusovité látky. Zkouška: Kamenivovsypeme do odměrného válce po značku 130 ml a doplníme 3% roztokem hydroxidu sodného po značku 200 ml. Roztok s kamenivem řádně promícháme a ponecháme po dobu 4 hodin v klidu. Pak směs opět promícháme a uložíme na 20 hodin na místo, na němž je roztok chráněn před slunečními paprsky. Po 24 hodinách posoudíme kamenivo podle zbarvení roztoku.

7 Zbarvení roztoku nad kamenivem posuzujeme podle barevné stupnicea vyjadřujeme takto: bezbarvý nebo světle žlutý, sytě žlutý, žlutočervený, světle červenohnědý (světle hnědý), tmavě hnědočervený (tmavě hnědý). Zkouška humusovitosti se nazývá též zkouška kolorimetrická(kolor -barva), podle zabarvení roztoku usuzujeme na množství humusovitých látek. Snížení vlivu humusovitých látek dosahujeme propíráním kameniva vápenným mlékem.

8 7. Hliněné hrudky Obsah hliněných hrudek určujeme u frakcíkameniva větších než 2 mm. Určujeme je jako hmotnostní podíl zrn, Hh (%), která lze rozdrobit mezi prstyna částice propadající sítem o velikosti otvorů rovné polovině velikosti dolního mezního síta zkoušené frakce m1 je hmotnost vzorku, m2 je hmotnost vzorku po rozdrobení a prosetí.

9 8. Hlinitost Malé množství jílovitých látek, do 1,5 % hmotnosti kameniva, přispívá k vazkosti betonové směsi. Větší množství snižuje pevnost betonu, zvláště ulpívají-li částice na zrnech kameniva. Hlinitoststanovíme informativní zkouškou.

10 Informativní zkouška Do poloviny odměrného válce nasypeme kamenivo zbavené zrn větších než 22 mm. Do válce dolijeme vodupo značku 1000 ml. Kamenivo pečlivě ve vodě protřepeme a pak ponecháme válec po dobu 24 hodin v klidu. Jemné částice vytvoří nad kamenivem zřetelný prstenec. Výšku prstence H vyjádříme v %. V1 je objem jemné usazeniny (výška) V2 je objem veškerého kameniva včetně usazeniny

11 9. Otlukovost Při míchání kameniva v míchačkách dochází k rozdrobování zrn většími zrny, k olamování ostrých hran drceného kameniva apod. Tyto účinky hodnotíme zkouškou otlukovosti. Vzorek kameniva vložíme do otlukového bubnu, kde kamenivo otloukáme ocelovými koulemi. Výsledkem je podíl vzniklé rozdrobeninyk hmotnosti vzorku, vyjádřený v procentech.

12 Otlukový buben je ocelový válec, uzavřený po stranách ocelovými čely. Nabírání, zvedání koulí a zkoušeného kameniva zajišťuje při otáčení ocelová přepážka. Koule jsou ocelolitinové, hmotnosti 390 až 450 g.buben se otáčí s frekvencí 30 až 33 otáček za minutu. Zkouška je skončena po 500 nebo l 000 otáčkách. Výsledek zkoušky je závislý nejen na počtu otáček bubnu a na počtu použitých koulí, ale i na množství a zrnitosti navážky. Proto je v normě předepsána nejen hmotnost navážky jednotlivých frakcí, ale i počet koulí a otáček otlukového bubnu.

13 Otlukový buben se používá ke zjištění odolnosti kameniva proti drcení. Zařízení je konstrukčně řešeno dle normy ČSN EN Otlukový buben je řízen elektrickým panelem s počítadlem otáček a typováním. K zajištění bezpečnosti obsluhy slouží přední závora jištěná koncovým spínačem a zadní drátěný panel. Technická data: Rozměry Pracovní otáčky Hmotnost Příkon Napájecí napětí BLA x 980 x 1100 mm cca. 30 až 33 ot./ min. 350 kg 1,1 kw 3x400/ 50 Hz

14 OtlukovostOt(%) hodnotíme na základě porovnání zrnitosti před zkouškou se zrnitostí vzorku po zkoušce: m1 je hmotnost vzorku před prosetím m2 je zbytek vzorku po prosetí.

15 10. Nasákavost Různé petrografické složení horniny podmiňuje různou nasákavost kameniva. Hutné kamenivoz vyvřelých a přeměněných hornin je většinou méně nasákavé (0,5 až l % hmotnosti). Kamenivo z usazeninje nasákavější. Vliv nasákavosti kameniva se projeví během půl Vliv nasákavosti kameniva se projeví během půl hodiny od přidání vody. Protože dáváme do betonové směsi jen nejnutnější množství vody, musíme s nasákavostí kameniva při dávkování vody počítat a ověřovat si ji.

16 Zkouška: Kamenivo vysušíme při teplotě 105 až 110 C do ustálené hmotnosti a zvážíme. Potom kamenivo vložíme do vody. Dbáme, aby jednotlivá zrna byla nejméně 20 mm pod hladinou. Po 48 hodinách vzorek kameniva vyjmeme, rozložíme na sací podložce a houbou zbavíme zrna povrchové vody. Osušené kamenivo zvážíme. Rozdíl nasáklého a vysušeného kameniva, vyjádřený v % hmotnosti, je nasákavost N: mn je hmotnost nasáklého kameniva ms je hmotnost vysušeného kameniva.

17 11. Zrnitost Množství jednotlivých velikosti zrn ve směsi kameniva zjišťujeme zkouškou zrnitostičili zkouškou prosévací, též nazývanou zkouška granulometrická. Zrnitost určujeme podrobně nebo zkráceně. Kontrolujeme tím množství zrn v jednotlivých frakcích a množství drobného a hrubého kameniva, neboli složení daného kameniva.

18 Nejčastěji provádíme zkoušku zrnitosti podrobně. Pomocí normových sít základní řady, popř. doplněných síty doplňkové řady a kalibry, roztřídíme vzorek kameniva podle velikosti na jednotlivé frakce. V případě, že kamenivo obsahuje frakce různých objemových hmotností, vyjádříme poměr jednotlivých zbytků na sítech objemovými podíly. Tím jsme stanovili poměrnou skladbu zrn kameniva. Výsledek znázorníme čárou zrnitosti.

19 Čára zrnitostije plynulá, jestliže jsou na všech sítech zbytky kameniva. Čára zrnitosti je přetržitá, jestliže některá frakce chybí.

20 12. Tvar a povrch zrn Kamenivo se skládá ze zrn různých velikostí a tvarů. Zrna mají většipovrch, mají-li tvar odlišný od koule. Zrna nevhodného tvaru, jako jsou jehlicovitá, destičkovitá, tyčinkovitá, lasturovitá, vytvářejí značnou mezerovitost, zvláště je-li jich větší množství. Pro betonářské práce si vybíráme kamenivo, jehož zrna mají tvar pokud možno rovnoosý, tedy kulovitý, kostkovitýa poměr hlavních rozměrů os přibližně stejný.

21 K charakterizování tvaru zrna používáme tvarový index. Je dán poměrem největšího rozměru k nejmenšímu, tedy délky ktloušťce nebo k šířce.

22 Zdroje: Literatura: DVOŘÁK J.,KVÍTEK Z., SLABÝ J., Betonové kcei, 2. vydání, Sobotáles Praha, 1996, 256 s., ISBN Příručka technologa beton, 2. vydání, Artis, 2005 JELÍNEK L., Dřevěné a kovové kce, ECC Strakonice, 2008, 130 s. Materiál je určen k bezplatnému používání pro potřeby výuky a vzdělávání na všech typech škol a školských zařízení. Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je : Iveta Čopáková. Pokud není uvedeno jinak, byly při tvorbě použity volně přístupné internetové zdroje. Autor souhlasí se sdílením vytvořených materiálů a jejich umístěním na