Lekce. 7. ešení otázek a procviení z 6. lekce Stížnost a žaloba. Kontrolní otázky a procviení k 7. lekci

Transkript

1 Lekce. 7 ešení otázek a procviení z 6. lekce Stížnost a žaloba I. Úvod II. Platná právní úprava III. Možnosti postupu stžovatele IV. Jaké jsou podmínky úspšnosti žaloby V. Promlení VI. Jak vysoké jsou náklady obanskoprávního ízení? VII. Jak pedejít negativním následkm žalob? Kontrolní otázky a procviení k 7. lekci ešení otázek a procviení z 6. lekce Vaším úkolem bylo odpovdt na následující otázky: 1) Pacient byl hospitalizován na lžkovém oddlení okresní nemocnice. Jednoho dne se v nemocnici objevila v návštvních hodinách velká skupina píbuzných, z nichž nkteí nesli hudební nástroje housle, harmoniku, trubky. Vešli za pacientem na pokoj, nadšen se s pacientem pivítali (basista shodil omylem digitální pístroj stojící u postele, jehož monitor se na podlaze roztíštil) a za hlasitého hudebního doprovodu a popíjení alkoholu se s ním veselili. Mladá službu konající lékaka se pokusila skupinu s ohledem na ostatní pacienty vykázat, nedosáhla však nieho jiného, než že jí rozjaení píbuzní nabídli nkolik pípitk pímo z láhve a pacient se jí pokusil nalepit na elo tisícikorunu. Dopouští se skupina návštvník njakého protiprávního jednání? Co má lékaka dlat? a) Vícelžkový pokoj s pacientem a jeho návštvou uzamknout, dvee zabednit a pivolat svého nadízeného z domova, aby to njak vyešil. b) Lékaka by mla zavolat nemocniní ochranku a souasn policii. Policii by mla oznámit podezení ze spáchání trestného inu výtržnictví a poškozování cizí vci. Pacienta by mla pouit, že on i jeho blízcí vážn porušují domovní ád a že mže být pée o nj pedasn ukonena. c) Nelze dlat vbec nic. Správná odpov je b) ešení této kazuistiky je právn vcelku jednoduché, v realit však mže být složitjší.

2 Postup ad a) je pedevším nesprávný z toho dvodu, že omezuje práva spolupacient na zameném pokoji a nijak nepispívá k jejich ochran. Šlo by též o omezení osobní svobody zamených osob, které by snad mohlo být teoreticky ospravedlnitelné na základ krajní nouze. Konen, pokud lékaka vyhodnotí, že hrozí jakékoliv riziko spolupacientm, nebo se situace v takové riziko mže vyvinout, je zapotebí volat primárn policii. Postup ad b) je správný, trestné iny výtržnictví a poškozování cizí vci nebo alespo odpovídající pestupky proti obanskému soužití spáchány byly, pivolání policie je zcela dvodné (což by bylo i v pípad, kdyby majetková škoda teprve jen hrozila). Podle 27 zákona. 48/1997 Sb. platí, že pojištnec, který soustavn porušuje hrubým zpsobem domácí ád zdravotnického zaízení a odmítá zásadním zpsobem spolupráci, mže být z ústavní pée pedasn propuštn, pokud toto chování není zpsobeno závažnou duševní poruchou nebo jinými závažnými dvody a pokud by okamžitým perušením pée nebylo ohroženo vážným zpsobem jeho zdraví. Zde nebyl naplnn zatím znak soustavnosti, v každém pípad je ovšem vhodné, že lékaka o možnosti pedasného propuštní pacienta drazn pouí. Postup ad c) mže být bohužel v nkterých pípadech jediné východisko. Je vcí vedení nemocnice, aby na pípady agresivních pacient i podobných skupin návštvník pamatoval a zajistil bezpeí zamstnanc i pacient, což je ostatn též právní povinnost toho, kdo je v pozici zamstnavatele. Toho jde napíklad docílit zajištním nemocniní ochranky, kterou lze urychlen a snadno v pípadech nouze pivolat. 2) Starý pan primá si v kavárn zcela výjimen otevel voln ležící výtisk bulvárních novin a doetl se: Místo ktin dvojitý poheb! Doktoi zabili rodiku! Pod titulkem byl velký obrázek pacientky, o kterou v thotenství peoval; žena pi porodu, který v noci vedl lékav mladší kolega, bohužel zemela na vzácnou, avšak zcela nepedvídatelnou a neléitelnou komplikaci, plod se narodil mrtvý. Pod obrázkem bylo drobnjším textem uvedeno, že druh zemelé dává trestní oznámení na primáe i lékae vedoucího porod ve vci spáchání trestného inu vraždy. Obviuje je z naprosté neschopnosti, ignorantství a pidává spoustu dalších osobních invektiv. lánek konen uvádí, že tento muž žaluje nemocnici na ochranu osobnosti o deset milion korun, nebo byl zcela znien jeho láskyplný vztah k družce, hodlá z toho udlat precedentní pípad a hnát to až do Štrasburku. Primá, který na tomto malém mst pracuje již skoro ticet let a zná mnohé výraznjší obyvatele osobn, si ihned vzpomnl, že ten muž pravideln stídal milenky, byl nkolikrát léen s kapavkou, zesnulou si odmítl vzít, i když othotnla, nutil ji jít na potrat a i v thotenství jí asto nadával, že je dvka, a bil ji, ta však primáe vždy, když pi vyšetení nalezl další podlitiny, žádala, aby o tom nikde nemluvil. Druhý den je kauza vzhledem k výši požadované ástky a ochot stžovatele pózovat kamerám v televizi a všech celostátních denících, našemu primái nkdo proezal gumy u auta a v nemocnici se hovoí o tom, že bude odejit. Co mže primá dlat?

3 a) Nelze dlat vbec nic, jen ekat, až mediální pozornost opadne. b) Podat všem médiím, která o kauze referují, žádost o uveejnní odpovdi, zaslat jim souhrn skuteností, kterými reaguje na nepravdivá tvrzení, a požadovat její uveejnní ve stejném rozsahu, tedy též vždy na první stran, byla-li takto uveejnna i tvrzení stžovatele. c) Podat na stžovatele trestní oznámení pro pomluvu. d) Podat na stžovatele žalobu na ochranu osobnosti a žádat odškodné za zásah do profesní cti ve výši milionu korun. ešení: Podobné pípady, by naštstí ne tak extrémní, se objevují stále astji, jak stoupá zájem veejnosti o zdravotnictví jako celek, jeho kvalitu, problémy pi poskytování pée a otázky náhrad škod. Vždy lze využít nkolik možností postupu souasn. Postup ad a) je mnohdy zdravotníky preferován, vede však k tomu, že neoprávnn zpsobená újma je pasivn strpna. Postup ad b) je správný a lze jej doporuit, s dležitou výhradou, že není možno sdlovat informace týkající se citlivých osobních údaj, tedy zejm. informací o zdraví, zemelé pacientky; ve vyjádení je teba se omezit na skutenosti, které nejsou kryty povinnou mlenlivostí zdravotníka. Bez problém lze tedy reagovat napíklad na neodvodnná tvrzení ohledn špatného vedení oddlení, možno je též bezpen uvést na pravou míru, že primá daný porod nevedl, možno je též uvést, že nedošlo k žádnému medicínskému pochybení. Obvykle se také lze velmi opatrn vyjádit k citlivým informacím, které již sdlila médiím žalující strana nebo stžovatel. Vtšinu medicínských informací je ovšem teba nechat si až na píslušná soudní jednání, kdy buto bude v rámci ízení léka povinné mlenlivosti zbaven stžovatelem, nebo se uplatní výjimka z 55 zákona. 20/1966 Sb., umožující lékai výslovn hájit se i s využitím informací jinak krytých mlenlivostí. Zdravotník by se však neml nechat strhnout k tomu, aby do novin napsal vše, co pro nj svdí, vetn citlivých informací o stžovateli; mohl by sice vyhrát mediální pestelku, ale vysloužit si trestní postih za porušení mlenlivosti, a to patrn ve zpísnné form ( 178 písnji postihuje sdlení chránných informací tisku a dalším médiím). Postup ad c) je v daném pípad zcela korektní, znaky skutkové podstaty 206 TZ zde patrn naplnny byly. Postup ad d) je též odvodnný. Podle 13 obanského zákoníku má fyzická osoba právo se zejména domáhat, aby bylo upuštno od neoprávnných zásah do práva na ochranu její osobnosti, aby byly odstranny následky tchto zásah a aby jí bylo dáno pimené zadostiuinní. Pokud by se nejevilo postaujícím toto zadostiuinní zejména proto, že byla ve znané míe snížena dstojnost fyzické osoby nebo její vážnost ve spolenosti, má fyzická osoba též právo na náhradu nemajetkové újmy v penzích. Soudy mají znanou volnost v tom, zda a jak vysokou tuto finanní kompenzaci stanoví. Vzhledem k rychlému právnímu vývoji vedoucímu k rostoucím ástkám tohoto odškodnní, vzhledem k intenzit zásahu v našem pípad a vzhledem k tomu, že šlo o lékae s dlouholetou praxí a dobrou povstí na malém mst, kde je každá skandalizace zvlášt citelná, by mohl i požadavek milionového odškodného teoreticky uspt, akoliv realistická ástka by byla spíše v ádu nkolika statisíc (limitem zde je zejména fakt, že u tohoto typu žalob je teba zaplatit soudní poplatek ve výši 4

4 % ze žalované ástky). V žalob je zapotebí popsat zpsobenou újmu ve všech jejích aspektech, aby soud mohl zhodnotit, na základ eho se k požadované ástce došlo. Zde je možno na okraj uvést, že pokud žalobce požaduje enormní ástku a odvoduje její výši skutenostmi, které nejsou pravdivé, v dokazování to vyjde najevo a ztráta sporu povede ke statisícovým nákladm zahrnující krom propadnutí soudního poplatku též paušální náhradu právního zastoupení úspšné protistrany, jejíž výše též závisí na žalované ástce. I. Úvod innost zdravotnických pracovník mže být podrobena pezkumu ze strany ady institucí správních úad, zdravotních pojišoven, profesních komor, soud. Pedmtem pezkumu je dodržování povinností, které pro zdravotníky vyplývají z ady rzných právních pedpis, a již specifických (zejména zák.. 20/1966 Sb., o péi o zdraví lidu, a zák.. 48/1997 Sb., o veejném zdravotním pojištní, zák.. 220/1991 Sb., o eské lékaské komoe, eské stomatologické komoe a eské lékárnické komoe), i obecných (obanský zákoník, trestní zákon). II. Platná právní úprava - zákon. 20/1966 Sb., o péi o zdraví lidu, - vyhláška. 221/1995 Sb., o znaleckých komisích, - zákon. 48/1997 Sb., o veejném zdravotním pojištní, - zákon. 160/1992 Sb., o zdravotní péi v nestátních zdravotnických zaízeních, - zákon. 200/1990 Sb., o pestupcích, - zákon. 220/1991 Sb., o eské lékaské komoe, eské stomatologické komoe a eské lékárnické komoe. III. Možnosti postupu stžovatele Pacient, který se cítí postižen jednáním zdravotník, a již z jakéhokoliv dvodu, má hned nkolik možností postupu, které mže využít i souasn. Patí mezi n následující: 2. stížnost na postup pi poskytování zdravotní pée, 3. disciplinární stížnost k LK i jiné profesní komoe, 4. stížnost na zdravotní pojišovnu, 5. obanskoprávní žaloba (náhrada škody, ochrana osobnosti), 6. trestní oznámení (blíže k tomu viz kapitola 8 našeho kurzu). Pacient má právo zvolit si takovou variantu postupu, kterou sám bude považovat za vhodnou a je pouze na jeho uvážení, zda bude postupovat nap. cestou podání stížnosti k patiné profesní komoe, zda bude postupovat soudní cestou a podá obanskoprávní žalobu, pop. trestní oznámení. Smyslem stížnosti je zejména upozornit na nedostatky, které se bhem poskytování pée vyskytly. Naproti tomu, v pípad žaloby má pacient navíc možnost požadovat náhradu vcné škody i imateriální újmy v penzích, která mu vznikla nap. v dsledku pée poskytnutí pée non lege artis.

5 Pacient mže využít i více nástroj pro vyvození odpovdnosti souasn. Tak napíklad disciplinární stížnost i trestní oznámení mže být jen prvním krokem pacientova postupu, který je nespokojen s poskytnutou péí. Výsledkem této procedury, která je z hlediska pacienta bezplatná, je obvykle i znalecké posouzení, které mže pacient následn využít v civilním ízení. Stížnost dle zákona o veejném zdravotním pojištní Práva pojištnce jsou stanovena v 11 odst. 1 zákona o veejném zdravotním pojištní a patí mezi n nap. právo na výbr zdravotní pojišovny, lékae i jiného odborného pracovníka ve zdravotnictví a zdravotnického zaízení, dopravní služby, zdravotní pée bez pímé úhrady atd. Pokud má pacient za to, že mu tato práva nebyla v dostatené míe zajištna, je na míst podání stížnosti na svou zdravotní pojišovnu. Podle 11 odst. 2 zákona. 48/1997 Sb. platí, že má-li pojištnec za to, že mu není poskytována náležitá zdravotní pée, mže podat: 7. návrh na pezkoumání vedoucímu zdravotnického zaízení nebo jeho zizovateli, 8. obrátit se na eskou lékaskou komoru, eskou stomatologickou komoru nebo eskou lékárnickou komoru, týkají-li se nedostatky odborného nebo etického postupu lékae nebo lékárníka, anebo na jinou profesní organizaci, pokud byla zízena, týkají-li se uvedené nedostatky jiného zdravotnického pracovníka, 9. obrátit se na zdravotní pojišovnu, jejímž je pojištncem, zejména odmítne-li zdravotnický pracovník provést zdravotní výkon spadající do hrazené pée, 10. obrátit se na píslušný orgán státní správy, který provedl registraci zdravotnického zaízení. Vhodným, by málo využívaným nástrojem je právo pacienta obracet se na pojišovnu ve vcech úhrady pée. Spory o to, zda njaký zákrok spadá do sféry hrazené ze zdravotního pojištní, zda v pípad nesmluvního zdravotnického zaízení má pacient právo na péi bez pímé úhrady, spory týkající se ekacích lht na operaci aj., nejsou asto ani tak pedmtem vztahu mezi pacientem a lékaem, nýbrž jde o otázky vztahu mezi pojištncem a zdravotní pojišovnou. V systému veejného zdravotního pojištní je nemocný klientem nejen svého zdravotnického zaízení, ale souasn též klientem pojišovny, kterou si zvolil a které platí pojistné. Na linii tohoto druhého vztahu by mlo být dosaženo rozhodnutí, zda je daná pée hrazená, i zda už o nárokovatelnou péi nejde. Význam tohoto pezkumu vzroste, zejména pokud dojde k naznaovaným zmnám ve zdravotním pojištní, omezujícím rozsah nároku pojištnce jen na ekonomicky nejúspornjší variantu. Lékaské posudky a jejich pezkum Zdravotnická zaízení vydávají na základ posouzení zdravotního stavu pacienta lékaské posudky. Má-li pacient, k jehož zdravotnímu stavu byl lékaský posudek vydán, nebo osoby, pro které v souvislosti s vydáním tohoto posudku vyplývají povinnosti, za to, že lékaský posudek je nesprávný, mohou podat návrh na pezkoumání lékaského posudku vedoucímu zdravotnického zaízení, a to prostednictvím lékae nebo klinického psychologa, který posudek vypracoval. Takový návrh na pezkoumání lékaského posudku lze podat do 15 dn ode dne jeho prokazatelného obdržení.

6 Pokud vedoucí zdravotnického zaízení návrhu na pezkoumání lékaského posudku nevyhoví, postoupí návrh jako odvolání do 30 dn od jeho doruení správnímu úadu, který vydal rozhodnutí o registraci tohoto zdravotnického zaízení nebo je zizovatelem tohoto zdravotnického zaízení. Tento správní úad buto odvolání zamítne a napadený lékaský posudek potvrdí, nebo napadený lékaský posudek zruší a vrátí vc zdravotnickému zaízení, které tento posudek vydalo, k vydání nového lékaského posudku na základ nového, popípad doplujícího posouzení zdravotního stavu pacienta. Stížnost na péi podle 77 zákona o péi o zdraví lidu Podle 77 odst. 6 zákona. 20/1966 Sb. pro posouzení pípad, u nichž vznikly pochybnosti, zda byl pi výkonu zdravotní pée dodržen správný postup, popípad, zda bylo ublíženo na zdraví, ustanovuje ministr zdravotnictví eské republiky a orgán kraje v penesené psobnosti jako své poradní orgány znalecké komise. Postavení a innosti znaleckých komisí stanoví Ministerstvo zdravotnictví vyhláškou. 221/1995 Sb., o znaleckých komisích. Podkladem pro innost komise jsou pedevším údaje ze zdravotnické dokumentace týkající se pípadu. Je-li to podle posouzení komise k objasnní projednávaného pípadu potebné, požádá komise o vyjádení také zdravotnického pracovníka, který v tomto pípadu poskytoval zdravotní péi, vedoucího zamstnance zdravotnického zaízení, v nmž k tomuto pípadu došlo, popípad stžovatele. lenové komise se seznámí s pípadem, posoudí pedložené údaje a doklady a pedají pedsedovi komise odborný posudek, v nmž uiní na základ souasných poznatk lékaské vdy jednomyslný závr, zda v projednávaném pípadu byl pi výkonu zdravotní pée dodržen správný postup. Došlo-li k újm na zdraví nebo poškození zdraví s následkem smrti, vyjádí se lenové komise k tomu, zda mezi nedodržením správného postupu a újmou na zdraví, popípad smrtí je píinná souvislost. O jednání komise se vyhotoví zápis, který obsahuje souhrn podstatných údaj ze zdravotnické dokumentace, pokud byla komisi poskytnuta, závr projednání pípadu s jednoznaným konstatováním, zda byl, i nebyl pi výkonu zdravotnických služeb dodržen správný postup a v pípad nesprávného postupu jeho popis a je, i není dána píinná souvislost mezi nesprávným postupem a újmou na zdraví nebo poškozením zdraví s následkem smrti, návrh opatení smujících k náprav, jména len komise a jejich podpisy a datum ukonení jednání komise. Náklady spojené s inností ústední znalecké komise se hradí z rozpotu Ministerstva zdravotnictví, náklady spojené s inností územní znalecké komise se hradí z rozpotu kraje. Disciplinární stížnost k lékaské i jiné profesní komoe Disciplinární stížnost upravuje zejména 2 odst. 2 zákona o profesních komorách. 220/1991 Sb., spolu s disciplinárními ády jednotlivých komor. Disciplinární stížnost k orgánm eské lékaské komory mže podat každý, pokud se domnívá, že léka pi poskytování pée jednal neodborn i neeticky. Není nutné, aby stížnost podal výhradn ten, kdo byl jednáním lékae, proti nmuž stížnost smuje, sám doten.

7 Stížnost k LK je možné podat do jednoho roku od chvíle, kdy došlo ke skutenostem, které pacient považuje za jednání porušující profesní povinnosti i profesní etiku. Jde o lhtu objektivní, narozdíl od náhrady škody na zdraví v obanskoprávním ízení není tedy podstatné, že se pacient napíklad o dsledcích jednání dozvdl až z odstupem asu. Stížnosti, která je podána opoždn, vyhovt nelze. Sankce se udlují dle závažnosti provinní, poínaje dtkou, pes pokuty, až po podmínné i nepodmínné vylouení z komory. Obanskoprávní žaloba Poškozený pacient má v obanskoprávní rovin dv možnosti postupu: mže podat žalobu na náhradu škody na zdraví, kterou upravuje ustanovení 420 a násl. obanského zákoníku, nebo mže podat žalobu na ochranu osobnosti. Mezi práva na ochranu osobnosti patí pedevším právo na život a zdraví, lidskou dstojnost, soukromí, náboženské vyznání i rodinný život. Protože zpsobení škody na zdraví je zpravidla souasn též zásahem do osobnostních práv, není vyloueno, aby v návaznosti na jedno pochybení pi péi pacient podal ob žaloby zárove. Proti zdravotnickému zaízení tedy mohou bžet souasn dv obanskoprávní ízení, a to u rozdílných soud. Zatímco pro ízení ve vci náhrady škody na zdraví podle 420 a násl. bude píslušný v prvním stupni okresní soud, pro ízení ve vci ochrany osobnosti bude píslušný v prvním stupni krajský soud. ízení se liší též v dalších aspektech; mezi ty nejpodstatnjší patí skutenost, že u náhrady škody na zdraví dochází k osvobození od soudního poplatku ze zákona, kdežto v ochran osobnosti nikoliv; žaluje-li tedy poškozený pacient na poskytnutí finanního zadostiuinní za zásah do osobnostních práv, je zásadn povinen zaplatit soudní poplatek ve výši 4 % z požadované ástky. Zcela rozdílné jsou též promlecí lhty. Obanskoprávní žaloba smuje typicky proti zdravotnickému zaízení, které odpovídá za škodu, zpsobenou pi plnní jeho úkol osobami, které k tomu zdravotnické zaízení použilo tedy typicky zamstnanci. Následkem problém s personálním zajištním služeb v nemocnicích se v praxi lze setkat s kreativními ešeními, kdy nemocnice zajišuje ást služeb i nkteré operace samostatnými ambulantními lékai, kteí péi v nemocnici neposkytují jako zamstnanci na ástený úvazek, nýbrž na fakturu. V tchto pípadech vzniká otázka, kdo odpovídá za pípadné pochybení. Vzhledem ke znní 420 OZ lze usuzovat, že i v tchto pípadech obanskoprávn odpovídá nemocnice. Tato ešení jsou však právn pomrn riskantní pro oba smluvní partnery, nejen z dvod odpovdnostních, ale též pro možné problémy s vykazováním a úhradou pée. Žalovaným ve sporu tedy bude obvykle nemocnice, nikoliv konkrétní léka-zamstnanec, který se dle názoru žalobce dopustil pochybení. Zamstnanci zamstnavateli odpovídají pouze pracovnprávn, do výše 4,5násobku jeho prmrného msíního výdlku; toto omezení však neplatí, byla-li škoda zpsobena úmysln, v opilosti, nebo po zneužití jiných návykových látek. Mže tedy nastat situace, kdy je souasn podána žaloba na nemocnici a trestní oznámení na nkterého z jejích pracovník. Zatímco obvinný zdravotník se trestnprávní odpovdnosti ubrání jednoduše tím, nepodaí-li se mu prokázat, že škodu zpsobil práv on, v obanskoprávním sporu pacienta proti nemocnici je nerozhodné, který ze zdravotník pochybil bude-li pochybení kteréhokoliv pracovníka shledáno, nemocnice ve sporu

8 neuspje. Zájmy a procesní taktika nemocnice a jejího zamstnance proto nemusí být vždy shodné: zatímco v zájmu nemocnice je tvrdit a dokazovat, že k pochybení vbec nedošlo, z hlediska lékae mže být racionální navrhnout i takový dkaz, ze kterého jasn vyplývá, že k pochybení došlo, pokud z dkazu souasn jednoznan vyplývá, že za chybu mže njaký jiný pracovník. IV. Jaké jsou podmínky úspšnosti žaloby? Aby obanskoprávní žaloba u soudu uspla, je nutné prokázat, 11. že se žalovaná strana dopustila protiprávního jednání, 12. na stran poškozeného vznikla újma, 13. tato újma vznikla práv následkem jednání odpovdné osoby, existuje tedy píinná souvislost. U obecné odpovdnosti za škodu je též teba tvrtá složka, pítomnost zavinní, a to ve form buto úmyslné (což je u škod na zdraví v oblasti zdravotnictví mén asté), nebo alespo nedbalostní. U nkterých specifických pípad odpovdnosti však zavinní prokazováno být nemusí; jde napíklad o odpovdnost za škodu zpsobenou okolnostmi, které mají pvod v povaze pístroje nebo jiné vci, jichž bylo pi poskytování zdravotních služeb použito. Všechny podmínky odpovdnosti musí být splnny souasn. Pokud strana žalující prokáže zavinné protiprávní jednání na stran zdravotník, prokáže též škodu vzniklou na stran pacienta, avšak nepodaí se s dostatenou mírou pravdpodobnosti prokázat, že škodlivý následek byl zpsoben práv pochybeními na stran zdravotník, ale mohl vzniknout též sám od sebe i z externích píin, ve sporu neuspje. Jako píklad lze uvést situaci, kdy žalují pozstalí, uvádjí velmi nevstícné a necitlivé jednání ze strany personálu nemocnice, zdravotnická dokumentace je vedena nedostaten, zemelý byl prokazateln léen jen zastaralými a nedostatenými metodami, ošetovatelská pée byla hrub substandardní protiprávní jednání je tedy po znaleckém zkoumání snadno prokazatelné. Též vzniklá újma úmrtí je zjevná. Pokud však šlo o tžce nemocného pacienta na konci života, mže být velmi obtížné prokázat, že práv tato pochybení smrt zpsobila, že by pacient nezemel tak jako tak následkem stáí a svých chorob, a že tedy práv protiprávní postup zdravotník lze dávat s úmrtím do píinné souvislosti. Protiprávní jednání Povinnosti zdravotníka a zdravotnického zaízení vi pacientovi stanoví pedevším zákon; další povinnosti mže stanovit smlouva, kterou zdravotnické zaízení s pacientem nebo ve prospch pacienta uzavelo. Mezi nejdležitjší zákonné povinnosti v oblasti zdravotnictví patí: 14. povinnost poskytovat péi na základ souasných dostupných poznatk medicínské vdy (tzv. lege artis ), 15. povinnost pouit pacienta o zákroku a postupovat pouze s jeho souhlasem, 16. povinnost mlenlivosti. Bylo by však nesprávné se domnívat, že mezi povinnosti zdravotníka a zdravotnického zaízení nepatí nic víc než to, co je v zákon kazuisticky uvedeno. Právní pedpisy stanoví též obecné

9 povinnosti, napíklad obanský zákoník ve svém 415 uvádí, že každý je povinen poínat si tak, aby nedocházelo ke škodám mj. na zdraví i majetku. Pokud by tedy zdravotnické zaízení napíklad zcela selhalo pi provádní v zákon ani vyhláškách nezakotvených, ale bžn uznávaných opatení pro dosažení bezpeí pacienta (napíklad z oblasti prevence pád, prevence nemocniních nákaz atd.), mohlo by se vystavit riziku právní odpovdnosti. Vhodným zdrojem informací o tom, co je obecn uznávanou dobrou praxí pro zajištní kvality pée a bezpeí pacienta, jsou tzv. akreditaní standardy. Dojde-li ze strany zdravotnického pracovníka k porušení tchto nebo jiných povinností, bude jeho jednání kvalifikováno jako protiprávní, a bude tak splnn první požadavek pro úspch pípadné žaloby. Škoda na zdraví a újma na osobnostních právech V definici toho, co mže žalující strana nárokovat, se projevuje výrazný rozdíl mezi výše popsanými dvma typy obanskoprávních žalob na náhradu škody podle 420 a násl. OZ na jedné stran a na ochranu osobnosti dle 11 a násl. OZ na stran druhé. Pokud jde o první typ, náhradu škody na zdraví, zpsob a rozsah náhrady škody je upraven pomrn podrobn ustanoveními 442 a násl. obanského zákoníku. Hradí se skutená škoda a ušlý zisk; typicky jde o odškodnní v penzích, požádá-li však o to poškozený a je-li to možné a úelné, hradí se škoda uvedením do pedešlého stavu. Mezi nejvýznamnjší složky náhrady škody patí úelné náklady spojené s léením, ztráta na výdlku a odškodnní bolesti a ztížení spoleenského uplatnní. Pi škod na zdraví se hradí úelné náklady spojené s léením, které se hradí vždy tomu, kdo je vynaložil. Ztráta na výdlku, k níž došlo pi škod na zdraví, se hradí penžitým dchodem; pitom se vychází z prmrného výdlku poškozeného, kterého ped poškozením dosahoval. Budoucí lze odškodnit jednorázov na základ písemné dohody o jejich úplném a koneném vypoádání mezi oprávnným a povinným. Škoda tak mže spoívat napíklad v mzd ušlé následkem toho, že poškozený již pro zdravotní problémy nemže vykonávat svou profesi, v nákladech na peovatelskou pomoc u lovka následkem poškození zdraví neschopného se o sebe postarat, atd. Imateriální složka újmy, tedy bolestné a ztížení spoleenského uplatnní, se odškoduje na základ bodového ohodnocení jednotlivých typ poškození i úraz, vypotených ve vyhlášce. 440/2001 Sb., která provádí obanský zákoník. Jednomu bodu podle této vyhlášky odpovídá ástka odškodného ve výši 120 K. Pedmtem kritiky je již delší dobu skutenost, že takto vypoítané ástky asto neodpovídají skutené tíživosti újmy, zejména na spoleenském uplatnní. Soudy proto stále astji využívají ustanovení 7 vyhlášky, který umožuje ve zvláš výjimených pípadech hodných mimoádného zetele náhradu pimen zvýšit. V nkolika nedávných rozhodnutích soudy pimen zvýšily odškodné tak, že mnohonásobn pevýšilo ástku urenou dle bodového hodnocení. Tato volná úvaha soud snad pispívá k vtší ochran práv poškozených, na druhou stranu však iní znan nejistým postavení žalovaného, který mže jen na základ judikatury pedvídat, kde je strop možných finanních ztrát, což je nepíjemné zejména pi sjednávání dostatené výše pojištní profesní odpovdnosti. Srovnatelné problémy iní zcela

10 volná soudcovská úvaha pi stanovování výše finanního zadostiuinní pi zásahu do osobnostních práv. Dojde-li k usmrcení osoby, hradí se pedevším jednorázové odškodné urené dle 444 odst. 3 obanského zákoníku, který stanoví, že manželovi nebo manželce, každému dítti, každému z rodi a každé další blízké osob, která s usmrceným žila ve spolené domácnosti, písluší ástka ,- K. Každý ze sourozenc usmrceného má nárok na ,- K. Tyto ástky jsou stanoveny jako paušální, soud tedy nezkoumá, jak blízké byly vztahy mezi zemelým a pozstalými. Paušální náhrada proto nemusí být vždy zcela spravedlivá na jednu stranu, nárok na náhradu má i pozstalý, který se zemelým nijak nekomunikoval nebo s ním byl dokonce v nepátelském pomru. Na druhou stranu, teba pi ztrát životního partnera mže být pouhý necelý tvrtmilion vnímán jako odškodnní znan nedostatené. Takto to vnímají i soudy v oblasti ochrany osobnosti, které v poslední dob mají tendenci nepovažovat toto odškodnní za úmrtí za konené a v nkterých pípadech piznávají ješt další ástku cestou satisfakce za újmu na rodinném život. Pi usmrcení se hradí též náklady na výživu pozstalých, které zemelý vyživoval nebo byl povinen vyživovat, a pimené náklady spojené s pohbem. Jde-li o druhý typ sporu, ochranu osobnosti, pedmtem satisfakce je újma, kterou pacient utrpí na svém zdraví i dalších osobnostních právech, nap. právu na soukromí i právu na rodinný život. Žalobou na ochranu osobnosti je možné domáhat se upuštní od protiprávního jednání, odstranní následk zásahu do práv na ochranu osobnosti a poskytnutí pimeného zadostiuinní. Tímto zadostiuinním nemusí být vždy vyplacení finanní ástky, nkdy mže být vhodným zadostiuinním napíklad omluva. Pokud však došlo k vážnému zásahu do osobnostních práv, má poškozený zpravidla vysokou šanci též na piznání náhrady této nemajetkové újmy v penzích. Pedmtem satisfakce, a již pouze morální ve form omluvy, nebo finanní ve form asto i statisícových i milionových plnní, mže být cokoliv, co osobnostní sféru lovka zasahuje. Mže tak jít o následky na rodinném život v pípad zámny novorozenc, mže jít o újmu na cti zpsobenou hrubou urážkou lékae v místním tisku, mže jít o újmu na dstojnosti vzniklou následkem facky, kterou ped volbami poastoval jeden politik druhého, atd. Píinná souvislost Jednání nebo opomenutí je píinou škody poškozeného, jestliže by pi neexistenci takového jednání škoda nevznikla jednání nebo opomenutí musí být tedy podmínkou sine qua non vzniku škody. Píinná souvislost mezi protiprávním jednáním a újmou, tedy zjištní, zda újma vznikla práv jako následek protiprávního jednání žalovaného, je asto velmi obtížn prokazatelná. To platí zejména v oblasti pée o zdraví, kde nepíznivý zdravotní stav mže být následkem nesprávn provedeného zákroku, ale mohl vzniknout též jako následek nepíznivého vývoje organismu pacienta nesouvisejícího nijak s poskytovanými zdravotními službami. V nkterých pípadech dokonce ke zhoršení zdraví mohlo dojít též následkem skuteností majících pvod v jednání pacienta, napíklad zneužíváním alkoholu, pítomností v nezdravém prostedí i požitím potraviny s prošlou dobou trvanlivosti.

11 Píinná souvislost bývá proto typicky posuzována za pomoci znalce z oboru zdravotnictví. Zvlášt obtížné je dokazování píinné souvislosti u poškození zdraví, které se projevilo až po delší dob od zákroku, který byl kvalifikován jako chybný. Dkazní bemeno v tomto smru nese strana žalující. Pokud se tedy zjistí, že nesprávn provedený zákrok byl jen jednou z možných píin zhoršení zdravotního stavu pacienta i jeho smrti, ale souasn se nabízejí i píiny jiné, srovnateln pravdpodobné, nemající žádnou souvislost s protiprávním postupem zdravotníka, žaloba zpravidla nebude úspšná. V. Promlení Právní ád obecn upednostuje, aby se právní problémy ešily co nejdíve poté, co vzniknou i vyjdou najevo. U starých spor vznikají problémy s dokazováním svdci zapomínají, listiny se ztrácejí i jsou skartovány, zjištní skutenosti a dosažení spravedlivého rozsudku se stává obtížnjším. Proto právní ád zná institut tzv. promlení. Hlavním dsledkem promlení je, že promlený právní nárok ztrácí svou vymahatelnost. To neznamená, že by zanikal; pokud žalovaná strana dobrovoln splní svj závazek vyplývající z promleného nároku, nejedná se o bezdvodné obohacení. Pouze to znamená, že nárok uplatnný žalobou podanou po uplynutí promlecí lhty nebude uznán vynutitelným. Promlecí lhty stanoví 100 a následující obanského zákoníku. Zde je obsažena obecná promlecí lhta, která je v obanskoprávních vztazích tíletá. Následující ustanovení obsahují z tohoto pravidla výjimky. Pro žalobu na náhradu škody na zdraví je podstatné zejména ustanovení 106. V pípad škod na zdraví jde o promlecí dobu tzv. subjektivní, tedy poítající se od chvíle, kdy poškozený nabude vdomí o škod a kdo za ni odpovídá. Tato chvíle se mže, ale nemusí pekrývat s momentem, kdy ke škod došlo. Nkdy je tedy možno úspšn žalovat i pípady velmi staré, podaí-li se žalobci proti námitce promlení vznesené žalovanou stranou úspšn tvrdit, že by k protiprávnímu jednání došlo již dávno, žalobce se o rozsahu škody a o pípadném viníkovi dozvdl teprve ped mén než dvma lety. V praxi se vyskytl pípad, kdy byl pacientovi poátkem devadesátých let podán nesprávný lék a došlo k poškození jater. Pacient trpl rznými zdravotními problémy, až v roce 2002 se však dozvdl, že tyto problémy mají svj pvod práv v tomto dávném poškození léky, za které odpovídá jeho tehdejší ošetující léka. Pokud pacient prokáže, že se skuten vše dozvdl až v roce 2002, mže ješt v roce 2004 úspšn podat žalobu. V pípad žaloby na ochranu osobnosti je otázka promlení ponkud sporná. Obecn platí, že promlecí lhty se na osobnostní práva nevztahují. Ta jsou dle l. 1 Listiny základních práv a svobod nezadatelná, nezcizitelná, nepromlitelná a nezrušitelná. Spory mezi soudy vyšších stup se ale vedou o to, zda se tato nepromlitelnost vztahuje též na nárok na odškodnní nemateriální újmy v penzích podle 13 obanského zákoníku, i zda tato penžní satisfakce za zásah do osobnostních práv má spíše charakter majetkového nároku a promluje se v obecné tíleté promlecí lht. S ohledem na aktuální judikaturu Nejvyššího soudu R lze konstatovat, že majetková práva z ochrany osobnosti rovnž podléhají promlení, uplatní se obecná tíletá promlecí doba. Dkazní bemeno a obsah žaloby

12 Formální náležitosti obanskoprávní žaloby jsou upraveny v 79 zákona. 99/1963 Sb., obanský soudní ád. Toto ustanovení vymezuje, co musí podání žaloby obsahovat. Z podání musí být zejmé, kterému soudu je ureno, kdo je iní, které vci se týká a co sleduje, a musí být podepsáno a datováno. Návrh žaloby musí obsahovat jméno, píjmení a bydlišt úastník (žalobce i žalovaného), vylíení rozhodujících skuteností, oznaení dkaz, jichž se navrhovatel dovolává, a musí z nj být patrno, eho chce žalobce dosáhnout, musí tedy obsahovat žalobní návrh (v právnické mluv se takovému návrhu íká petit). Žalobce by ml vždy k návrhu žaloby pipojit listinné dkazy, jimiž prokazuje tvrzené skutenosti a na nž v žalob odkazuje, pípadn oznait svdky, kteí mají být vyslechnuti. Návrh žaloby se podává k soudu v potu vyhotovení o jedno vtším, než je poet žalovaných. Poté, co je na soud pidlena žaloba k uritému soudci, pošle soudce žalobu žalovanému k vyjádení. Dalším krokem je zpravidla naízení hlavního líení. V praxi nkdy uplyne i rok nebo déle mezi podáním žaloby a prvním jednáním ped soudem. Nkteré soudy jsou petížené a poadník spor ekajících na vyešení mže mít i nkolik set položek, což se v délce trvání ízení výrazn odráží. Pokud jde o délku sporu od žaloby do rozsudku, vzhledem k obvyklé poteb znaleckých posudk a výslech etných svdk je teba poítat se dvma, nkdy i temi lety. VI. Jak vysoké jsou náklady obanskoprávního ízení? Náklady ízení sestávají obecn ze soudních poplatk, odmn právních zástupc obou stran, svdeného a znaleného. Soudní poplatky jsou upraveny zákonem. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích. Výše poplatku je typicky urena 4 % z ástky, o níž se vede spor. V ízeních o náhradu škody na zdraví je navrhovatel od této poplatkové povinnosti osvobozen. Naopak v ízení na ochranu osobnosti je navrhovatel povinen zaplatit soudní poplatek k soudu, a to bu hned pi podávání žaloby, nebo na výzvu soudu. Obvykle platí, že ta strana, která byla ve sporu neúspšná, nese celé náklady ízení, vetn náklad, které vznikly protistran. Tyto náklady mohou zahrnovat nap. odmnu znalci za zpracované znalecké posudky, náhradu svdeného, soudní poplatek a jiné. Nejtíživjší položkou náklad ízení je ovšem zpravidla náhrada náklad právního zastoupení advokátem. Tato náhrada náklad se nepoítá podle toho, kolik advokát úspšnou stranu stál, jde naopak o paušál urený dle vyhlášky. 484/2000 Sb. ástkou, odvozenou v pípad penžních nárok od výše žalované ástky. Nemocnice je žalovaná za to, že zpsobila úmrtí pacienta, pozstalí syn a dcera požadují (pro jednoduchost) každý náhradu dle 444 odst. 3 ve výši K, dohromady K. Najali si advokáta, který si útuje 3000 K/hod. Za právní pomoc v pípadu, který se táhnul ti roky a probhlo šest jednání ped soudem vyútoval advokát celkem za 50 hodin práce, tedy K + DPH. Žalobci ve sporu v plném rozsahu uspli. Náhrada náklad právního zastoupení, kterou jim zaplatí nad rámec samotného odškodného nemocnice, však neodpovídá tmto skuteným nákladm ( K), ale nákladm ureným paušáln dle vyhlášky, což bude vzhledem k výši žalované ástky K pouhých K plus tzv. režijní paušál 300 K za každý advokátv úkon (jednání ped soudem, sepsání

13 žaloby apod.). Stejnou ástku by museli naopak žalobci zaplatit nemocnici, pokud by byla nemocnice zastoupena advokátem a v pípadu by zcela uspla. V pípad nkterých specifických spor se výše náhrady náklad právního zastoupení neuruje z výše žalované ástky, ale jedná se o konstantní ástku. V pípad žalob na ochranu osobnosti, kde je požadováno krom morálního zadostiuinní i finanní plnní, je tato ástka K, u ochran osobnosti bez finanního plnní jde o ástku K. Existují i advokáti, kteí poskytují služby chudším žalobcm zdarma a jako odmnu si berou pouze paušální ástku, kterou v pípad úspchu pizná soud jako náhradu náklad právního zastoupení. Soud však mže ve výjimených pípadech náhradu náklad vzniklých úspšné protistran nepiznat. Ze sociálních dvod soudy nkdy odpouští náhradu náklad ízení pacientm, kteí neúspšn žalovali nemocnice, zpravidla tehdy, byl-li pi podání žaloby její úspch nepedvídatelný, nebo závisel na znaleckém posouzení skuteností, které jsou pro laika nesrozumitelné. Naopak u žalob podaných zjevn šikanózn je šance neúspšného žalobce na tuto benevolenci zpravidla minimální. Pokud je navrhovatel úspšný jen z ásti, pak si vtšinou každá strana hradí své náklady sama. Aby byl pístup k právu zajištn i nemajetným osobám, umožuje obanský soudní ád, aby soudce na návrh piznal úastníkovi zcela nebo zásti osvobození od soudních poplatk a v nkterých pípadech mu ustanovil i právního zástupce, který bude hájit v ízení jeho zájmy. K tomuto postupu soudce pistoupí však pouze v pípad, odvodují-li to majetkové pomry úastníka a nejde-li o svévolné nebo zejm bezúspšné uplatování práva. Nerozhodne-li soudce jinak, vztahuje se osvobození na celé ízení. VII. Jak pedejít negativním následkm žalob? Vhodným prostedkem ochrany žalované strany, kterou je v pípad medicínských spor obvykle zdravotnické zaízení, mže být pojištní profesní odpovdnosti, kterým se zdravotnické zaízení preventivn brání pípadnému finannímu dopadu podané žaloby. Pojištní profesní odpovdnosti je v našem stát povinné ze zákona, konkrétn tato povinnost vyplývá ze zákona. 160/1992 Sb., o zdravotní péi v nestátních zdravotnických zaízeních, a dále ze zákona. 20/1966 Sb., o péi o zdraví lidu. Zákon však v souasnosti neupravuje, do jaké výše se má zdravotnické zaízení pojistit. Je teba si uvdomit, že ástka, na kterou se zdravotnické zaízení pojistilo, musí pokrýt všechny náklady plynoucí ze soudních spor týkajících se skuteností, které byly v daném roce zpsobeny. Je-li v roce 2008 úspšn žalováno zdravotnické zaízení za škodu, zpsobenou v roce 2006, rozhodná je výše pojistného krytí sjednaného pro rok Pod vlivem výrazného navýšení ástek, piznávaných soudy v oblasti pacientských spor v posledních nkolika letech, se mnohá zdravotnická zaízení již pojistila na ástky pesahující 15 mil. K. Pokud se však eší pochybení napíklad ješt z konce devadesátých let, které teprve dnes vyšlo najevo, mže to být pro zdravotnická zaízení problém.

14 V dob, kdy byly mediální senzací kauzy typu zamnné ledviny za necelý plmilion, se nezdálo být potebné plýtvat penzi na vysoké pojistné krytí, v té dob byla proto mnohá zdravotnická zaízení pojištna teba pouze na milion. Je-li z takové staré kauzy piznáno odškodné ve výši deseti milion, mže to zdravotnické zaízení pivést do vážných ekonomických problém. Z hlediska právní jistoty je proto teba hodnotit negativn výrazné navyšování náhrad nikoliv zmnou zákona, ale volnou úvahou soudc, která se uplatní i na pípady z pomrn dávné minulosti; zdravotnické zaízení tehdy nemlo možnost takovou výši odškodných pedvídat a náležit se pojistit, a nyní je už pozd. Pro budoucnost lze doporuit, aby zdravotnická zaízení sjednávala alespo takovou výši pojistného krytí, která je minimem pi povinném pojištní škody zpsobené provozem motorových vozidel ( povinné ruení ); dle souasných pedpis se jedná o ástku 35 milion korun. Chrání právo pouze pacienty? Nikoliv, i zdravotnické zaízení, léka i sestra mže využít nkterou z výše uvedených žalob k ochran svých vlastních práv, setká-li se s protiprávním jednáním pacienta, len jeho rodiny, pípadn dalších osob. Využití žalob na ochranu osobnosti má nepochybn své místo v pípadech úporných stžovatel, kteí svými projevy ve svém okolí i v médiích poškozují profesní est zdravotníka i dobré jméno zdravotnického zaízení, aniž by k tomu mli sebemenší dvod. Žalobu na náhradu škody je možno využít napíklad v pípad, kdy dojde k poškození vybavení zdravotnického zaízení nebo teba sanitního vozu. Zdravotníci by se nemli zdráhat tyto právní možnosti využívat, zejména jde-li z hlediska pacient i jiných osob o jednání výrazn narušující pravidla obanského soužití.

15 Kontrolní otázky a cviení k 7. lekci Vaším úkolem je odpovdt na následující otázky: Piktogram otázky 1. Pacient A. B. byl operován pro relativn banální onemocnní. Pesto v dsledku pochybení pi operaci došlo k vážnému poškození jeho zdraví se smrtelným následkem. Jeho matka, paní M. B., ztrátu jediného syna nesla velmi tžce, psychicky se zhroutila. Když se dala trochu do poádku, rozhodla se podat na nemocnici žalobu. Vyhledala zaínajícího advokáta Mgr. Z. Z. (neplátce DPH), který jí poradil, aby žalovala na ochranu osobnosti, nebo úmrtím syna utrpla závažnou újmu na právu na rodinný život, a aby chtla alespo ,- K. Paní M. B. se obávala, že právníkovi jen zaplatí spoustu penz a nic nevyhraje. Aby ji advokát pesvdil, ujistil ji, že když prohrají, nebude útovat nic, zato když vyhrají, bude požadovat 30 % z vysouzené ástky. S tím paní M. B. souhlasila, advokát vc pevzal, sepsal žalobu a zúastnil se jednání ped soudem. Jak vysoké budou náklady ízení a kdo je ponese v pípad, že žalobci budou v ízení úspšní? a) Náklady ízení spoívají pouze v soudním poplatku ve výši 4 %, který pjde k tíži žalobkyn. b) K tíži žalované nemocnice pjde soudní poplatek a ástka K (30 % z výhry), kterou musela podle smlouvy zaplatit žalobkyn svému advokátovi. c) K tíži žalované nemocnice pjdou veškeré náklady ízení (soudní poplatek, svdené, znalené atd.), náklady právního zastoupení ízení však jen do výše paušálu stanoveného vyhláškou. 484/2000 Sb.

16