Teorie hromadné obsluhy

Podobné dokumenty
Exponenciální modely hromadné obsluhy

4EK201 Matematické modelování. 8. Modely hromadné obsluhy

KGG/STG Statistika pro geografy

Náhodné (statistické) chyby přímých měření

P13: Statistické postupy vyhodnocování únavových zkoušek, aplikace normálního, Weibullova rozdělení, apod.

Kendallova klasifikace

Algoritmizace diskrétních. Ing. Michal Dorda, Ph.D.

Náhodné chyby přímých měření

Teorie front. Systém hromadné obsluhy

4. Na obrázku je rozdělovací funkce (hustota pravděpodobnosti) náhodné veličiny X. Jakou hodnotu musí mít parametr k?

Intervalový odhad. Interval spolehlivosti = intervalový odhad nějakého parametru s danou pravděpodobností = konfidenční interval pro daný parametr

Simulace. Simulace dat. Parametry

Chyby měření 210DPSM

Teorie hromadné obsluhy

4EK311 Operační výzkum. 8. Modely hromadné obsluhy

Pravděpodobnost v závislosti na proměnné x je zde modelován pomocí logistického modelu. exp x. x x x. log 1

Významná diskrétní rozdělení pravděpodobnosti

Vícekanálové čekací systémy

Testování statistických hypotéz. Ing. Michal Dorda, Ph.D.

Diskrétní náhodná veličina

Plánování experimentu

VYUŽITÍ PRAVDĚPODOBNOSTNÍ METODY MONTE CARLO V SOUDNÍM INŽENÝRSTVÍ

SEMESTRÁLNÍ PRÁCE. Leptání plasmou. Ing. Pavel Bouchalík

2 Zpracování naměřených dat. 2.1 Gaussův zákon chyb. 2.2 Náhodná veličina a její rozdělení

MATEMATICKO STATISTICKÉ PARAMETRY ANALYTICKÝCH VÝSLEDKŮ

Normální (Gaussovo) rozdělení

Generování pseudonáhodných. Ing. Michal Dorda, Ph.D.

E(X) = np D(X) = np(1 p) 1 2p np(1 p) (n + 1)p 1 ˆx (n + 1)p. A 3 (X) =

Návrh a vyhodnocení experimentu

Stanovení nejistot při výpočtu kontaminace zasaženého území

Definice spojité náhodné veličiny zjednodušená verze

SIMULACE SPOLEHLIVOSTI SYSTÉMŮ HROMADNÉ OBSLUHY. Michal Dorda. VŠB - TU Ostrava, Fakulta strojní, Institut dopravy

Analýza spolehlivosti tlakové nádoby metodou Monte Carlo

Pearsonůvχ 2 test dobré shody. Ing. Michal Dorda, Ph.D.

cyklus s daným počtem opakování cyklus s podmínkou na začátku (cyklus bez udání počtu opakování)

Základy teorie pravděpodobnosti

Diskrétní náhodná veličina. November 12, 2008

Určujeme neznámé hodnoty parametru základního souboru. Pomocí výběrové charakteristiky vypočtené z náhodného výběru.

Náhodná veličina a její charakteristiky. Před provedením pokusu jeho výsledek a tedy ani sledovanou hodnotu neznáte. Proto je proměnná, která

1. Přednáška. Ing. Miroslav Šulai, MBA

SPOJITÉ ROZDĚLENÍ PRAVDĚPODOBNOSTI. 7. cvičení

Někdy lze výsledek pokusu popsat jediným číslem, které označíme X (nebo jiným velkým písmenem). Hodíme dvěma kostkami jaký padl součet?

Simulační modely. Kdy použít simulaci?

10. cvičení z PST. 5. prosince T = (n 1) S2 X. (n 1) s2 x σ 2 q χ 2 (n 1) (1 α 2 ). q χ 2 (n 1) 2. 2 x. (n 1) s. x = 1 6. x i = 457.

NÁHODNÁ ČÍSLA. F(x) = 1 pro x 1. Náhodná čísla lze generovat některým z následujících generátorů náhodných čísel:

Nastavení parametrů PID a PSD regulátorů

Charakteristika datového souboru

Simulační software Witness. Ing. Michal Dorda, Ph.D.

UNIVERZITA OBRANY Fakulta ekonomiky a managementu. Aplikace STAT1. Výsledek řešení projektu PRO HORR2011 a PRO GRAM

SIMULAČNÍ MODEL ČINNOSTÍ VEŘEJNÉHO LOGISTICKÉHO CENTRA

Systém rizikové analýzy při sta4ckém návrhu podzemního díla. Jan Pruška

4. Aplikace matematiky v ekonomii

PRAVDĚPODOBNOST A STATISTIKA

Zápočtová práce STATISTIKA I

Základy biostatistiky II. Veřejné zdravotnictví 3.LF UK - II

Praktická statistika. Petr Ponížil Eva Kutálková

Statistické zpracování výsledků

Počítačová simulace logistických procesů

Inovace bakalářského studijního oboru Aplikovaná chemie

Výpočet pravděpodobností

Analýza dat na PC I.

KGG/STG Statistika pro geografy

LEKCE 5 STATISTICKÁ INFERENCE ANEB ZOBECŇOVÁNÍ VÝSLEDKŮ Z VÝBĚROVÉHO NA ZÁKLADNÍ SOUBOR

Normální (Gaussovo) rozdělení

Určete zákon rozložení náhodné veličiny, která značí součet ok při hodu a) jednou kostkou, b) dvěma kostkami, c) třemi kostkami.

Popisná statistika kvantitativní veličiny

ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE FAKULTA DOPRAVNÍ. Semestrální práce. Z předmětu Teorie hromadné obsluhy (THRO) Jan Čáslava.

Otázky k měření centrální tendence. 1. Je dáno rozložení, ve kterém průměr = medián. Co musí být pravdivé o tvaru tohoto rozložení?

Přednáška. Další rozdělení SNP. Limitní věty. Speciální typy rozdělení. Další rozdělení SNP Limitní věty Speciální typy rozdělení

Návrh a vyhodnocení experimentu

Národní informační středisko pro podporu kvality

Inovace bakalářského studijního oboru Aplikovaná chemie

Vybrané statistické metody. Simulace pokladen supermarketu Albert na Spojovací

Počítačový model plazmatu. Vojtěch Hrubý listopad 2007

Odborná skupina pro spolehlivost. Použití ordinálních a semikvantitativních postupů ve spolehlivosti. Jaroslav Zajíček

VYUŽITÍ SIMULACE PŘI MODELOVÁNÍ PROVOZU NA SVÁŽNÉM PAHRBKU SEŘAĎOVACÍ STANICE

Obr. 1: Vizualizace dat pacientů, kontrolních subjektů a testovacího subjektu.

Fakulta dopravní. České Vysoké Učení Technické v Praze

Stochastické modely Informace k závěrečné zkoušce

8 Střední hodnota a rozptyl

Test z teorie VÝBĚROVÉ CHARAKTERISTIKY A INTERVALOVÉ ODHADY

STATISTICKÉ ODHADY Odhady populačních charakteristik

Porovnání dvou výběrů

SYSTÉMY HROMADNÉ OBSLUHY. Teorie front

Fyzikální korespondenční seminář MFF UK

STATISTICKÉ ZJIŠŤOVÁNÍ

Protokol č. 1. Tloušťková struktura. Zadání:

7. Rozdělení pravděpodobnosti ve statistice

VNITROSKUPINOVÝ ROZPTYL. Je mírou variability uvnitř skupin Jiný název: průměr rozptylů Vypočítává se jako průměr rozptylů v jednotlivých skupinách

2. Základní typy dat Spojitá a kategoriální data Základní popisné statistiky Frekvenční tabulky Grafický popis dat

STATISTIKA A INFORMATIKA - bc studium OZW, 1.roč. (zkušební otázky)

Model pro simulaci staví na výpočtu hrubého domácího produktu výdajovou metodou:

MODELY ŘÍZENÍ ZÁSOB nákladově orientované modely poptávka pořizovací lhůta dodávky předstih objednávky deterministické stochastické

Simulace odbavení cestujících na fiktivním letišti

= = 2368

Náhodná veličina Číselné charakteristiky diskrétních náhodných veličin Spojitá náhodná veličina. Pravděpodobnost

TECHNICKÁ UNIVERZITA V LIBERCI

Transkript:

Teorie hromadné obsluhy Simulace evakuace návštěvníků koncertu v klubu 2010/2011, 1.57

Obsah 1. Popis situace... 2 2. Zvolený systém... 2 3. Popis běhu simulace... 3 3.1. Deklarace veličin:... 3 3.2. Běh programu:... 3 4. Výpočty... 4 4.1. Stabilita systému pro jednotlivé časové úseky... 4 4.2. Charakteristiky systému... 5 5. Výsledky simulace... 6 5.1. Tabulková část... 6 5.2. Určení intervalu spolehlivosti... 7 5.3. Ttest... 7 5.4. Grafická část... 8 Závěr... 9 Použité zdroje... 9 Kód programu v Matlabu:... 10 1

1. Popis situace Práce si klade za cíl zjistit dobu evakuace klubu při zadaném počtu návštěvníků. Model reprezentuje krajní situaci, kdy jsou lidé odkázáni pouze na jeden východ. Zároveň se předpokládá šíření nebezpečí po celém klubu (např. oheň). Výstupem modelu by měl být čas, za který se všichni návštěvníci bezpečně dostanou ven. Pokud by simulační model sloužil k optimalizaci, měl by tento čas být porovnán se stanovenou bezpečnostní dobou, která se může pohybovat v tomto případě mezi 2 a 3 minutami. Pokud by byla simulovaná doba úniku větší než doba bezpečností, muselo by dojít ke snížení počtu návštěvníků na vstupu. V praxi to znamená menší množství uvolněných vstupenek. Simulační model byl vytvořen v programu Matlab. 2. Zvolený systém Zvolený systém pro modelování je jednokanálový systém s jednou frontou bez priorit dle Kallovy klasifikace M/M/1/. Model náhodně volí dobu vzniku události vzhledem k začátku koncertu. Doba od začátku koncertu Opilost Počet návštěvníků Reakční doba Kapacita únikové cesty (doba obsluhy) Doba evakuace Bezpečnostní doba Počet lupenů ok? Oranžové rámečky znázorňují oblast simulovanou modelem. Modré pak naznačují doplnění o optimalizační fázi. 2

Vstup požadavků do systému je náhodný, řízený Poissonovským tokem. V reálné situaci je vstup závislý na vzdálenosti diváka od východu v době vzniku rizikové události. Při modelování evakuace nelze počítat se systémy FIFO, nýbrž se SIRO (Service In Random Order). Tedy, že unikající nestojí spořádaně ve frontě, ale vytvoří kolem východu balík. 3. Popis běhu simulace 3.1. Deklarace veličin: doba_evakuace doba evakuace [s], hlavní výstup simulačního modelu x počet návštěvníků, v tomto případě 200 reakcni_doba lambda mutemp čas v sekundách od vzniku kritické události do okamžiku, než začnou lidé unikat [s] intenzita přístupu lidí do fronty. V průběhu evakuace se mění v závislosti na době, která uplynula od vzniku nebezpečné události. [lidí/s] intenzita obsluhy [lidí východem/časový krok*] Veličina mutemp je ovlivněna hodnotou kapacity dveří (lidí/s). Propustnost dveří je definována jak jejich šířkou, tak chováním a tělesnými proporcemi procházejících. Tato hodnota je náhodně volena v intervalu 1.75 až 2.25. Tento interval byl zvolen na základě výsledků studie Capacity of Doors during Evacuation Conditions. *časový krok je náhodně volen, v jeho rámci buď přijde uprchlík do fronty, nebo frontu dveřmi opustí a unikne doba_zacatku opilost doba od začátku koncertu (ovlivňuje opilost), [hod] nabývá hodnot 1 až 5 v závislosti na době od začátku koncertu prodlužuje proměnnou reakcni_doba a negativně ovlivňuje mutemp (kapacitu dveří) 3.2. Běh programu: Nejdříve je náhodně vygenerována hodnota doba_zacatku. Ta udává, v kolik hodin po začátku koncertu se přihodí událost, kvůli které je nutné klub evakuovat. V závislosti na této době je přiřazena hodnota proměnné opilost. Tato proměnná ovlivňuje reakční dobu. Ta v modelované simulaci nabývá hodnot 5-15 sekund. Je to doba, po které se první návštěvník vzpamatuje a dojde k únikovému východu. 3

Prvních 20 vteřin od počátku evakuace je intenzita vstupu nastavena na hodnotu lambda=x/1000*7.5, přičemž x je počet návštěvníků. Po dalších 20 vteřin se zdvihne intenzita vstupu na lambda=x/1000*10. Do 1 min a 20 s pak naroste až na lambda=x/1000*15, aby pak klesla na lambda=x/1000*5. Pro situaci kdy je v klubu 200 lidí, se jednotlivé intenzity rovnají těmto číslům: Čas od začátku t<20 20<t<40 40<t<80 80<t evakuace (s) lambda 1.5 2 3 1 Tyto ručně vložené změny intenzity by měly reflektovat přístupy unikajících ke dveřím, předpokládáme-li, že mají lidé k únikovému východu různě daleko a opustit klub se rozhodují v odlišné době. V rámci uvedených časových bloků se vstupy lidí do systému/fronty řídí Poissonovským tokem. Generování časových okamžiků Poissonovského toku (tzn. řádek time=log(rand)/(lambda+mutemp);) je převzato z procedury SIMM1. Algoritmus pseudonáhodně generuje časový úsek, za který se buď někdo zařadí do fronty, nebo naopak frontu opustí. V případě časového úseku týkajícího se opuštění fronty je časový úsek vynásoben aktuální intenzitou obsluhy (propustnosti dveří). Díky tomu získáme údaj, kolik lidí za časový úsek systém opustí. Zde je nutno podotknout, že vzhledem k proměnným časovým úsekům i intenzitě obsluhy jsou v jednotlivých krocích desetinná čísla. Na první pohled tak může vypadat směšně, že za 50 sekund klub opustí 42,324 člověka. Je nutno si však uvědomit, že primárním cílem simulace je zjištění celkového času a pravděpodobný průběh evakuace. Pracuje se zde s mnoha náhodnými veličinami a případné zaokrouhlování výsledků v průběhu simulace by způsobilo prakticky nefunkčnost modelu. Program sleduje počet lidí v klubu, z toho kolik jich je ve frontě a kolik ještě u podia. Pro otestování různých situací bylo provedeno 30 běhů programu. Nasimulovány tak byly situace s rozdílnou dobou výskytu nebezpečné události, což ovlivňuje klíčové proměnné. 4. Výpočty 4.1. Stabilita systému pro jednotlivé časové úseky η= λ μ za μ je dosazena střední hodnota 2 upravená o odchylku při průměrné opilosti, tzn. μ = 1.725 Čas od začátku t<20 20<t<40 40<t<80 80<t evakuace (s) 0.87 1.16 1.739 0.58 stabilita ano ne ne ano Systém je nastaven tak, že v druhém a třetím intervalu roste fronta nade všechny meze a systém je nestabilní. Je pravděpodobné, že i v reálné situaci by tento jev nastal, systém se vrací do stabilního 4

stavu ve čtvrtém intervalu. Zde je předpoklad, že v klubu už zbývá jen málo lidí, v důsledku čehož intenzita vstupu rapidně klesá. 4.2. Charakteristiky systému Vypočítané charakteristiky se vztahují k prvnímu časovému úseku, kdy je systém stabilní. Systém se skládá z fronty před dveřmi a dveřního prostoru. Charakteristiky platné pro t<20: Střední počet uprchlíků ve frontě: n = Střední počet uprchlíků v systému: Střední doba čekání uprchlíka ve frontě: t = Střední doba, kterou stráví uprchlík v systému: λ μ.(μ λ) = 1.5 =5.8 uprchlíků 1.725.(1.725 1.5) n = λ μ λ = 1.5 =6.67 uprchlíků (1.725 1.5) λ μ.(μ λ) = 1.5 =3.9 sekundy 1.725.(1.725 1.5) t = 1 μ λ = 1 =4.4 sekundy 1.725 1.5 5

5. Výsledky simulace 5.1. Tabulková část Simulace proběhla celkem 30x. Díky tomu by měly být celkové výsledky relevantní a neovlivněné případnými extrémními odchylkami v rámci jednotlivých simulací. Simulace č. Simulace č. Vznik události od začátku kon. Doba evakuace Max fronta Prázdné pódium [h] [s] [lidí] [s] 1 4,63 188,04 161,61 94,66 2 2,19 177,10 138,82 104,42 3 3,31 182,48 158,88 91,76 4 3,21 178,66 117,33 118,17 5 1,70 176,96 143,46 103,13 6 4,41 201,57 152,83 114,46 7 1,76 174,97 137,23 107,56 8 1,15 170,12 108,08 134,39 9 2,07 181,09 154,19 97,29 10 3,54 175,97 172,64 83,40 11 1,62 182,36 124,60 110,91 12 3,78 205,65 129,87 111,47 13 2,13 177,82 155,47 85,83 14 1,14 180,20 168,66 86,26 15 1,65 179,33 151,12 87,16 16 3,55 181,62 156,04 94,31 17 0,32 154,81 137,37 85,54 18 0,73 164,83 138,10 97,41 19 0,07 165,25 146,61 85,39 20 4,56 186,11 162,16 94,88 21 2,81 173,06 157,27 88,48 22 1,29 176,55 154,68 92,69 23 3,63 167,19 130,56 102,07 24 0,04 165,40 143,45 91,02 25 4,80 206,00 145,62 108,40 26 1,59 198,05 154,48 96,45 27 1,44 178,72 153,75 86,47 28 3,75 188,75 156,27 89,31 29 0,96 164,18 149,88 81,53 30 3,48 182,16 142,16 104,01 Vznik události od začátku kon. Doba evakuace Max fronta Prázdné pódium medián 2,10 178,69 150,50 94,77 max 4,80 206,00 172,64 134,39 min 0,04 154,81 108,08 81,53 směr. odchyka 1,397 11,905 14,343 12,001 6

5.2. Určení intervalu spolehlivosti Interval spolehlivosti byl určen pro výslednou dobu evakuace pomocí statistické procedury var_int (Matlab) pro známý rozptyl. Rozsah výběru: 51.2 Bodový odhad D[X] 146.6 Interval spolehlivosti: ( 102.7; 226.3) V 95% intervalu spolehlivosti leží všechny naměřené hodnoty. 5.3. Ttest Pro získání relevantnější hodnoty průměru maximální délky fronty byla provedena 200-násobná simulace. Četnosti výskytu front o dané velikosti (intervaly po 5) jsou uvedeny v následujícím grafu. Zároveň byl proveden test, jestli je výsledné rozdělení normální pomocí procedury ttest. Střední hodnota byla vypočtena jako 143,355 lidí (odchylka od 30-násobné simulace je zde 4 %). 35 30 25 Četnost 20 15 10 5 0 95 100 105 110 115 120 125 130 135 140 145 150 155 160 165 170 175 180 185 190 Velikost fronty maxfront200=[0 0 2 1 3 8 14 16 16 23 31 30 27 21 5 2 9 0 0]; prumer_mxf200=143.355; T = ttest(maxfront200, prumer_mxf200); T=1 Velikost maximální fronty při zadaných intervalech odpovídá normálnímu rozdělení při hladině pravděpodobnosti 5%. 7

5.4. Grafická část Graf 1- Počet lidí v klubu a velikost fronty v průběhu času [s] Graf 2- Počet lidí u pódia a velikost fronty v průběhu času [s] 8

250 200 150 100 50 0 0,04 0,32 0,50 0,73 0,96 1,15 1,44 1,62 1,70 2,07 2,19 2,40 2,60 2,81 3,10 3,31 3,54 3,63 3,78 4,10 4,30 4,56 4,80 Čas evakuace [s] Doba od začátku koncertu [h] Graf 3- Doba evakuace v závislosti na době uplynulé od začátku koncertu Závěr Z výsledků simulace vyplývá, že 200 návštěvníků koncertu klub opustí za 3 minuty. Nejhorší nasimulovaný čas evakuace je 3 minuty a 36 sekund. Prostor před podiem se vyprázdní v průměru za 1 minutu a 35 sekund. Snížení doby evakuace lze provést několika způsoby. Buď nastíněným snížením počtu prodaných lístků nebo rozšířením úzkého hrdla na únikové cestě (v tomto případě dveří). Z grafu 3 je viditelný vliv doby začátku koncertu na době evakuace. Opilost negativně ovlivňuje dobu úniku. Její omezení ve formě prodeje pouze nealkoholických nápojů však dle názoru autora práce není pro rockový klub dlouhodobě přijatelné. Použité zdroje www.mathworks.com/help/techdoc Přednášky z http://www.fd.cvut..cz/department/k611/pedagog/k611tho.html R.Gaigalas, I.Kaj, procedura SIMM1 Winnie Daamen, Serge Hoogoorn, Capacity of Doors during Evacuation Conditions, 2010 9

Kód programu v Matlabu: clc clear % seznam proměnných a jejich počáteční hodnoty maxfronta30=0; for t=1:30 i=0; %, počáteční hodnota tjump=0; %start v čase 0 systsize=0; systsize(1)=i; maxfronta=0; %v čase 0: velikost i; velikost fronty u dveří x=200; pod=x; p(1)=x; lidi_podium=0; lidi_podium(1)=x; lambda=0; mutemp=2; a=1.75; kapacity dveří b=2.25; tjump1=0; celkem =zeros(1,700); k=1; %pocet navstevniku %poc. hodnota - lide v klubu, v behu programu pak znazornuje hodnotu lidi, kteri jeste nejsou ve fronte u dveri %intenzita vstupu lidi/s %kapacita dveri %hranice intervalu pro určení momentální %celkovy cas evakuace %celkem uniklych tjump2=0; doba_evakuace=0; databaze=zeros(700,6); doba_zacatku=rand*5; %doba vzniku události od začátku koncertu v hodinách if doba_zacatku<1 opilost=0; elseif doba_zacatku<2 opilost=1; elseif doba_zacatku<3 opilost=2; elseif doba_zacatku<4 opilost=3; else opilost=5; reakcni_doba=5+opilost*2; while p(k)>0.1 k=k+1; %cyklus probíhá dokud jsou v klubu lidé 10

if i==0 mutemp=0; if tjump1<20 %rozdeleni intenzity vstupu dle casu dle poctu navstevniku, reflektuje kolik lidi se kdy vzpamatuje a zacne utíkat lambda=x/1000*7.5; elseif tjump1<40 lambda=x/1000*10; elseif tjump1<80 lambda=x/1000*15; else lambda=x/1000*5; time=-log(rand)/(lambda+mutemp); % časové úseky mezi kroky: % Exp(lambda+mu)-distributed mutemp=time*((a + (b-a).*rand)-opilost*0.05); %kapacita dveri, za posledni jednotku casu if rand<lambda/(lambda+mutemp)& pod>0 i=i+1; %jump up: příchod uprchlíka do fronty pod=pod-1; %ubyl jeden od podia lidi_podium(k)=lidi_podium(k-1)-1; p(k)=p(k-1); celkem(k)=celkem(k-1); elseif i>mutemp i=i-mutemp; %jump down: únik uprchlíka dveřmi p(k)=p(k-1)-mutemp; %pocet zbyvajicich v klubu celkem(k)=celkem(k-1)+mutemp; lidi_podium(k)=lidi_podium(k-1); else p(k)=p(k-1); celkem(k)=celkem(k-1); lidi_podium(k)=lidi_podium(k-1); systsize(k)=i; tjump(k)=time; tjump1=cumsum(tjump); %velikost fronty doba_evakuace=tjump1(k)+reakcni_doba; databaze(k,1)=doba_evakuace; %uběhlý čas databaze(k,2)=celkem(k); %celkem uniklých databaze(k,3)=systsize(k); %lidí ve frontě databaze(k,4)=lambda; %intenzita přístupu lidí ke dveřím databaze(k,5)=mutemp; %intenzita obsluhy databaze(k,6)=p(k); %pocet lidi v klubu if pod==0 & lidi_podium(k)~=lidi_podium(k-1) prazdne_podium=doba_evakuace; %zjisti cas kdy je u podia prazdno if i>maxfronta maxfronta=i; 11

%for i if maxfronta>maxfronta30 maxfronta30=maxfronta databaze30(t,1)=doba_zacatku; databaze30(t,2)=doba_evakuace; databaze30(t,3)=maxfronta; databaze30(t,4)=prazdne_podium; % tjump2=cumsum(tjump); %cumulative jump times % stairs(tjump2,systsize,'r'); % hold on % stairs(tjump2,p),grid; % hold off % figure % stairs(tjump2,systsize,'r'); % hold on % stairs(tjump2,lidi_podium),grid; % hold off 12