brmiversity: Um lá inteligence a teoretická informatika

Podobné dokumenty
Umělá inteligence I. Roman Barták, KTIML.

brmiversity: Um lá inteligence a teoretická informatika

brmiversity: Um lá inteligence a teoretická informatika

Státnice - Rekurzivní a rekurzivn spo etné mnoºiny

brmiversity: Um lá inteligence a teoretická informatika

Výroková logika - opakování

e²ení systém lineárních rovnic pomocí s ítací, dosazovací a srovnávací metody

Výroková a predikátová logika - V

brmiversity: Um lá inteligence a teoretická informatika

Logika a logické programování

brmiversity: Um lá inteligence a teoretická informatika

brmiversity: Um lá inteligence a teoretická informatika

brmiversity: Um lá inteligence a teoretická informatika

Formální systém výrokové logiky

Matematická logika cvi ení 47

Logika. 5. Rezoluční princip. RNDr. Luděk Cienciala, Ph. D.

1. Spo t te limity (m ºete pouºívat l'hospitalovo pravidlo) x cotg x 1. c) lim. g) lim e x 1. cos(x) =

Integrování jako opak derivování

Výroková a predikátová logika - II

Vektor náhodných veli in - práce s více prom nnými

Výroková logika. Teoretická informatika Tomáš Foltýnek

3. Třídy P a NP. Model výpočtu: Turingův stroj Rozhodovací problémy: třídy P a NP Optimalizační problémy: třídy PO a NPO MI-PAA

Obsah. Pouºité zna ení 1

Aplikace pravd podobnostních model v kurzovém sázení

Pravd podobnost a statistika - cvi ení. Simona Domesová místnost: RA310 (budova CPIT) web:

1. (18 bod ) Náhodná veli ina X je po et rub p i 400 nezávislých hodech mincí. a) Pomocí ƒeby²evovy nerovnosti odhadn te pravd podobnost

Výroková a predikátová logika - IX

Výroková a predikátová logika - II

Státní maturita 2010 Maturitní generálka 2010 Matematika: didaktický test - základní úrove obtíºnosti MAGZD10C0T01 e²ené p íklady

P íklad 1 (Náhodná veli ina)

2C Tisk-ePROJEKTY

C++ Akademie SH. 2. Prom nné, podmínky, cykly, funkce, rekurze, operátory. Michal Kvasni ka. 20. b ezna Za áte níci C++

na za átku se denuje náhodná veli ina

vhodná pro strojové dokazování (Prolog) metoda založená na vyvracení: dokazuje se nesplnitelnost formulí

Výroková a predikátová logika - XII

Základy logiky a teorie množin

Hilbertovský axiomatický systém

Predikátová logika [Predicate logic]

Úvod. Matematická ekonomie 1. Jan Zouhar. 20. zá í 2011

Výroková a predikátová logika - III

Základní praktikum laserové techniky

P íklady k prvnímu testu - Pravd podobnost

Predikátová logika. Teoretická informatika Tomáš Foltýnek

Záludnosti velkých dimenzí

Výroková a predikátová logika - II

6. Logika a logické systémy. Základy logiky. Lucie Koloušková, Václav Matoušek / KIV. Umělá inteligence a rozpoznávání, LS

Rezoluční kalkulus pro výrokovou logiku

Derivování sloºené funkce

Unární je také spojka negace. pro je operace binární - příkladem může být funkce se signaturou. Binární je velká většina logických spojek

Binární operace. Úvod. Pomocný text

Modelování v elektrotechnice

Od Turingových strojů k P=NP

10. Techniky formální verifikace a validace

Text m ºe být postupn upravován a dopl ován. Datum poslední úpravy najdete u odkazu na staºení souboru. Veronika Sobotíková

Logický agent, výroková logika

Logika. 6. Axiomatický systém výrokové logiky

Rezoluční kalkulus pro logiku prvního řádu

Úvod do TI - logika Výroková logika - pokračování (3.přednáška) Marie Duží

teorie logických spojek chápaných jako pravdivostní funkce

Úvod do logiky a logického programování.

Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti

Predikátová logika. prvního řádu

Matematická logika. Rostislav Horčík. horcik

1. Predikátová logika jako prostedek reprezentace znalostí

Klauzulární logika. úvod. Šárka Vavrečková. 20. října Ústav informatiky Filozoficko-Přírodovědecká fakulta Slezské univerzity, Opava

Skalární sou in. Úvod. Denice skalárního sou inu

VÝUKOVÝ MATERIÁL. Bratislavská 2166, Varnsdorf, IČO: tel Číslo projektu

T i hlavní v ty pravd podobnosti

Ergodické Markovské et zce

Konceptuální modelování

Reálná ísla a posloupnosti Jan Malý

ROZHODOVACÍ PROCEDURY A VERIFIKACE PAVEL SURYNEK, KTIML

Zápo tová písemná práce. 1 z p edm tu 01MAB3 varianta A

Logický agent, výroková logika. Návrh logického agenta

Aplikovaná matematika 1

Skolemizace. x(x + f(x) = 0). Interpretace f unární funkce, která pro daný

Výroková a predikátová logika - III

přednáška 2 Marie Duží

Logický agent, výroková logika

Třídy složitosti P a NP, NP-úplnost

Negativní informace. Petr Štěpánek. S použitím materiálu M.Gelfonda a V. Lifschitze. Logické programování 15 1

se nazývá charakter grupy G. Dále budeme uvaºovat pouze kone né grupy G. Charaktery tvo í také grupu, s násobením denovaným

Složitost 1.1 Opera ní a pam ová složitost 1.2 Opera ní složitost v pr rném, nejhorším a nejlepším p ípad 1.3 Asymptotická složitost

Logický agent, výroková logika.

Prolog PROgramming in LOGic část predikátové logiky prvního řádu rozvoj začíná po roce 1970 Robert Kowalski teoretické základy Alain Colmerauer, David

1 Pravdivost formulí v interpretaci a daném ohodnocení

2.5 Rezoluční metoda v predikátové logice

NP-ÚPLNÉ PROBLÉMY. Doc. RNDr. Josef Kolář, CSc. Katedra teoretické informatiky, FIT České vysoké učení technické v Praze

Každé formuli výrokového počtu přiřadíme hodnotu 0, půjde-li o formuli nepravdivou, a hodnotu 1, půjde-li. α neplatí. β je nutná podmínka pro α

TemporÁlnÍ logika. V takovém p Ípad budou asové body tvo it kone nou nebo nekone nou posloupnost, kterou o Íslujeme p irozenými Ísly

TemporÁlnÍ logika. TemporÁlnÍ logika 1

12. Globální metody MI-PAA

Matematická logika. Rostislav Horčík. horcik

Plánování výroby elekt iny a ízení rizik na liberalizovaném trhu

Výroková a predikátová logika - XIII

postaveny výhradně na syntaktické bázi: jazyk logiky neinterpretujeme, provádíme s ním pouze syntaktické manipulace důkazy

Testy pro více veli in

Matematická logika. Miroslav Kolařík

Základy logiky Logika a logické systémy. Umělá inteligence a rozpoznávání, LS

Matematická logika. Miroslav Kolařík

Transkript:

brmiversity: Um lá inteligence a teoretická informatika P edná²ka. 13 Petr Baudi² pasky@ucw.cz brmlab 2011

Outline 1 Um lá inteligence a adaptivní agenti 2 Sloºitost 3 Datové struktury

Reprezentace znalostí Dote spí² emergentní, automaticky nau ené znalosti Dnes explicitní logická reprezentace Predikátová logika, SAT Výroková logika, temporální logika atd. Prvotní motivace: Dokazování v t ve formálních systémech Te : Odvozování logických d sledk v bázi znalostí uvaºování Popis (jednoduchého) sv ta a logikou ízený agent Deduktivní databáze a produk ní systémy, logické programování Formální verikace (software, hardware,... ) Strojové dokazování v t (matematická tvrzení, automatický v dec)

Znalostní báze Znalosti o sv t i moºné akce m ºeme vyjád it formáln (t eba logické predikáty logické výrazy s prom nnými) Zajímá nás, jak implementovat bázi znalostí (mnoºinu v²eho, co víme) Operace TELL p idá do báze nový poznatek Operace ASK bázi poloºí dotaz Rozdíl v i databázi: Testujeme splnitelnost logického výrazu, báze musí sama odvodit d kaz Typicky nevíme v²e neúplná informace, vzhledem ke znalostem máme n kolik moºných model sv ta; pak musíme pouºít dal²í heuristiky

Predikátová a výroková logika Prom nné: Booleovsky ohodnocené (true, false) popisují mapu sv ta Predikáty: Vztahy mezi prom nnými Formule: et zení podformulí operátory,, popisuje zákony sv ta a b je b a, a b je (a b) ( a b) Syntax: Denuje, co v²e je formule Sémantika: íká, jestli je v daném sv t (modelu) formule pravdivá Výroková logika (zatím odloºíme stanou): funkce (výroba podprom nných) Existen ní a univerzální kvalikátor

Odvozovací metody x 0 = 0 x 1 = 1 x 2 = 0 x 3 = 1 x 4 = 1 x 0 x 1 x 2 x 3 x 4 x 5 Zajímá nás, jestli platí x 3 x 5 Odvozování: Modus ponens Ov ování modelu: Spo ítáme x 5 a dosadíme Odvozovací pravidla: Odhalíme tautologii (x 3 x 3 ) Korektnost: Nikdy neschválíme neplatný d sledek Úplnost: Vºdy schválíme platný d sledek V ta je splnitelná je pravdivá v n jakém modelu (x 0 x 1 ) V ta je nesplnitelná nepravdivá v kaºdém modelu (x 1 x 5 ) Máme ASK(KB, α) (je α logický d sledek báze KB?); m ºeme p evést na testování splnitelnosti Enumerace: Generuj a testuj zkus v²echny kombinace výrokových prom nných, existuje n jaká spl ená v KB i α?

P íklad: Wumpus World Nákres a pravidla P íklad znalostí a dotazu (Slajdy R. Bartáka.)

Výroková logika Výrokovou logiku lze redukovat na predikátovou Grounding: Za prom nné dosadíme v²echny moºné termy a z nich pak vyrobíme výrokové prom nné Skolemizace: Výsledky existen ních kvantikátor nám bude vyráb t Skolemova konstanta, resp. funkce Grounding generuje spoustu irelevantních výraz, odvozujme p ímo v PL!

Odvozování ve výrokové logice Lifting: Kvantikátory substituujeme aº v modus ponens Jak najdeme substituci kvantikátor? Nech Knows(Karel, Jarda) UNIFY (Knows(Karel, x), Knows(y, z)) = {x/jarda, y/karel, z/jarda} UNIFY (Knows(Karel, x), Knows(y, z)) = {y/karel, x/z} Unikace: Substiticí je více moºných, chceme najít nejobecn j²í unikátor Standardizace stranou: Prom nné z univerzálních kvalikátor nazveme unikátn

Konjuktivní normální forma CNF: konjunkce klauzulí, klauzule je disjunkce prom nných (x 0 x 1 ) ( x 2 x 3 x 4 ) V²echny výrazy lze p evést na CNF (i ve výrokové logice): x : ( y : Animal(y) Loves(x, y)) ( y : Loves(y, x)) x : ( y : ( Animal(y) Loves(x, y))) ( y : Loves(y, x)) x : ( y : (Animal(y) Loves(x, y))) ( y : Loves(y, x)) x : ( y : (Animal(y) Loves(x, y))) ( z : Loves(z, x)) ((Animal(F (x)) Loves(x, F (x)))) (Loves(G(x), x)) (Animal(F (x)) Loves(G(x), x)) ( Loves(x, F (x)) Loves(G(x), x)) Testování splnitelnosti CNF je stále NP-úplné (SAT) Nejt º²í formule mají klauzul/promnnch = 4.3

Ov ování model ASK(KB, α); uº jsme zkou²eli enumerovat DPLL (Davis, Putnam, Logemann, Loveland) Rekurzivní backtracking s heuristikami Brzká terminace, známe-li hodnotu n kterých klauzulí H. ryzí prom nné: dosadíme, mají-li výskyty stejné znaménko H. jednotkové klauzule: dosadíme, vystupuje-li prom nná samostatn WalkSAT Hill-climbing random walk (rychlý, není úplný) Iterativn vybíráme neplatné klauzule, s pravd podobností p p epeneme náhodnou prom nnou, jinak prom nnou, která opraví co nejvíce klauzulí

Obecná rezoluce ASK(KB, α) pomocí odvozovacích pravidel (ne dosazováním hodnot) Obecná rezoluce: D kaz sporem! Za neme s KB α, p evedeme na CNF Aplikujeme rezolu ní pravidlo: (l 1 l 2 ), ( l 2 l 3 ) (l 1 l 3 ) Tedy hledáme a sjednocujeme klauzule s komplementárním (vzájemn negovaným) výskytem prom nné Pokud se dv klauzule zcela vymlátí, dokázali jsme spor (a platí α) Pokud uº nelze vytvá et nové klauzule, spor není (a platí α)

Hornovské klauzule Hornovská klauzule: Klauzule speciálního tvaru, kde je maximáln jeden pozitivní literál C ( B A) ( C D B) Jak KB v takové form m ºe vzniknout?

Hornovské klauzule Hornovská klauzule: Klauzule speciálního tvaru, kde je maximáln jeden pozitivní literál C ( B A) ( C D B) Jak KB v takové form m ºe vzniknout? Implikace s jedním d sledkem! C (B A) (C D B) Logické programování (Prolog) Jednoduché (rychlé a srozumitelné) odvozování Rozhodovací problém má sloºitost pouze O(N)

et zení Dop edné et zení Idea: Z fakt generujeme postupn d sledky, dokud nedokáºeme, co jsme cht li Pro kaºdou klauzuli máme íta nespln ných p edpoklad Postupn bereme d sledky spln ných klauzulí ( íta na nule) a dekrementujeme íta e dal²ích klauzulí Rete algoritmus: Sí závislostí, inkrementální dokazování Zp tné et zení Idea: Hledáme, jaké p edpoklady musíme splnit pro dokázání d sledk, dokud nejsou v²echny spln né

Reprezentace znalostí Kde za ít? P íklad: Elektrické obvody Slajdy R. Bartáka Kategorie a taxonomie

Otázky? P í²t : Automatické plánování (dokazování v situa ním kalkulu) a spl ování omezujících podmínek.

Outline 1 Um lá inteligence a adaptivní agenti 2 Sloºitost 3 Datové struktury

Rekapitulace T ídy sloºitosti T ídy sloºitosti: Skupina algoritm se stejnou ádovou sloºitostí v závislosti na délce vstupu (P, NP, LSPACE, PSPACE, EXPTIME,... ) P: V²echny algoritmy, které b ºí v polynomiálním ase na oby ejném Turingov stroji (DTS) NP: Algoritmy, které b ºí v polynomiálním ase na nedeterministickém Turingov stroji (NTS) PSPACE: V²echny algoritmy, které seºerou polynomiáln mnoho pásky NP-úplný problém

Rekapitulace T ídy sloºitosti T ídy sloºitosti: Skupina algoritm se stejnou ádovou sloºitostí v závislosti na délce vstupu (P, NP, LSPACE, PSPACE, EXPTIME,... ) P: V²echny algoritmy, které b ºí v polynomiálním ase na oby ejném Turingov stroji (DTS) NP: Algoritmy, které b ºí v polynomiálním ase na nedeterministickém Turingov stroji (NTS) PSPACE: V²echny algoritmy, které seºerou polynomiáln mnoho pásky NP-úplný problém: Je v NP a lze na n j v²echny NP problémy p evést v polynomiálním ase

Pseudopolynomiální algoritmy Kódování vstupu m ºe být unární nebo binární ( i jiné) N kdy to není jedno; asová sloºitost vzhledem k délce vstupu vs. k velikosti ísla na vstupu Bu n íslo na vstupu; l = log 2 n délka zakódování (n 2 l ) Pseudopolynomiální algoritmus má dobu b hu omezen polynomem v n, ne v l Kaºdý polynomiální algoritmus je i pseudopolynomiální Naopak to neplatí! (Nap. sou et podmnoºiny.) ƒíselný problém je takový, kde není nutn n p(l) Není-li NP-úplný problém íselný, nelze jej e²it pseudopolynomiálním algoritmem Je-li NP-úplný problém íselný, m ºe být je²t siln NP-úplný a také jej tak nelze e²it (nap. TSP)

Aproxima ní algoritmy Povolme suboptimální e²ení NP-t ºkých optimaliza ních problém Budeme chtít polynomiální as a odhad kvality vzhledem k optimu Odhad kvality: Pom rová chyba A/O nebo relativní chyba A O /O Nap. vrcholové pokrytí lze aproximovat s pom rovou chybou max. 2 Aproxima ní schéma: AS X (Y, e) e²í X (Y ) s max. relativní chybou e Úpln polynomiální aproxima ní schéma: AS asem omezené v polynomu l(y ) i e Pro siln NP-úplné úlohy ÚPAS neexistuje (pokud P NP)

Otázky? To je o výpo etní sloºitosti v²e! Nemluvili jsme o ad krásných v cí... TS s p ímým p ístupem, RAM stroje, booleovské obvody. L a NL, interaktivní dokazovací systémy, t ídy pravd podobnostních algoritm, praktický nedeterminismus (kvantové po íta e).

Outline 1 Um lá inteligence a adaptivní agenti 2 Sloºitost 3 Datové struktury

Datové struktury ve vn j²í pam ti Vn j²í pam : Pomalá, blokový p enos (po stránkách) M ºeme chtít m it sloºitost v po tu I/O operací B-sort Externí hashování (Fagin, Cormack, Larson-Kalja)

Externí hashování Faginovo hashování Parametr tabulky: Prvních k bit hashe 2 k ádk v tabulce, kaºdý obsahuje ukazatel na stránku s mnoºinou prvk Pokud se n jaká stránka naplní, roz²t pí se a zvý²í se k Perfektní hashování Cormack: Mám hashovací funkce h(x), g(i, x) Adresá je hashovaný p es h a obsahuje i pro g, hlavní soubor adresovaný p es g Larson-Kalja: Jen h, tabulka stránek se separátorem (horní mez h)

Otázky? P í²t : T íd ní ve vnit ní a vn j²í pam ti.

D kuji vám pasky@ucw.cz P í²t : Um lá inteligence. Neuronové sít (zbytky). Datové struktury. Vy íslitelnost (Gödelovy v ty).