Řízeí táček změu pčtu pólů Tet způsb řízeí táček mtrů umžňuje změu táček puze p stupích. čet stupňů však ebývá veliký, běžě se pužívá puze dvu stupňů. r zvláští účel lze pužít i větší pčet stupňů. T však již vede ke začě drahým strjům a kmplikvaým přepíačům. Stupě, p kterých měíme táčk, dpvídají schrím táčkám při růzém pčtu pólů. Statr má buď ěklik samstatých viutí s růzým pčtem pólů eb jed viutí přepíatelé, eb se kmbiují ba způsb. Takvét řešeí vede ke zvětšeí rzměrů a váh strje, psktuje však mžst libvléh pměru rchlstí apř. :, ale i :. ři přepíáí pčtu pólů musí viutí vhvvat mha pžadavkům. Jde zejméa t, ab při všech táčkách měl mtr stejý smsl táčeí, pr každé táčk musí být stave jmevitý výk mtru, atd. Vtvřeí přepíateléh viutí vhvujícíh všem pžadavkům eí jedduché a řešeí jsu bvkle patetváa. r přepíáí v pměru : mtru s jedím viutím se ejčastěji pužívá tzv. ahladerva zapjeí. Jeh pricip je zázrě a br.. Obr. V jedé ázi jsu cívk čtřpólvéh viutí spje za sebu s vvedeým středem. Jsu-li bě cívk zapje v sérii, vtvářejí čtřpólvé magetické ple. Spjí-li se paralelě, zruší se mg. ple mezi cívkami a vzike ple dvupólvé. r dva pól je viutí méě vužit, ebť krk viutí je zkráce a / τ p. ricipiálě je tt viutí akresle a br.. ahladegv zapjeí AM
p = 4 p = 4 5 6 Y M = kst. 4 5 6 Obr. Aschrí mtr mají bvkle dva způsb přepíáí pčtu pólů: Obr. b) přepíáí trjúhelík dvjitá hvězda (br.4) Fázvé apětí při spjeí v trjúhelíku bude, d a) přepíáí hvězda dvjitá hvězda (br. ) Výk mtru při zapjeí Y je.. I.. cs () při zapjeí... I.. cs () a přibližéh předpkladu, že účiík a účisti jsu stejé. cs. cs ) platí, že ( =. () rtže mmet mtru M a dále prt, že =, bude v bu přípa- dech stejý mmet, ted M = M... I s.. cs (4) při zapjeí I s..... cs (5) Opět za předpkladu stejých účiíků a účistí je d, 6d (6) ahladegv zapjeí AM
Výk je ted kstatí (téměř) a pak mmet M d bude asi M. I s. p = 4 I s 4 p = 4 6 5 6 5 = kst. Obr. 4 Výk eb mmet mtru při určitých tážkách je daý zatěžvacím mmetem pháěéh strje. Charakterizuji prt výraz přepíáí při kstatím výku eb mmetu tu klst, že mtr může pracvat s příslušým výkem eb mmetem bez ebezpečí tepeléh přetížeí. važujme í skutečé prvedeí přepíateléh viutí ze 4 a pól, pčet drážek Q = 6. Na br. 5 je viutí prvede jak dvupólvé s cívkami zkráceými a 9. p. p. 8 V každé ázi jsu 4 trjcívk spjeé d série (pr p = 4) eb seriparalelě (pr p = ). Čiitel viutí při čtřpólvém zapjeí ( eb Y) drážkvý úhel 0 el.: cs0 cs0 cs50 k v4 0,8 Čiitel viutí při dvupólvém zapjeí () drážkvý úhel 0 el.: k v cs0 cs0 cs40 cs50 6 cs60 cs70 važme dále, jaké budu pměr v magetickém bvdu při přepíáí: ři spjeí Y je pměr magetických tků Y N 4,44... k 4,44.. N. k v vy.0,8 0,676,46 0,676 ahladegv zapjeí AM
4 rtže při spjeí je pólvá rzteč dvjásbá, je pměr magetických idukcí ve B, vzduchvé mezeře přibližě. Idukce ve jhu jsu však v pměru magetických BY tků. ři spjeí je pměr magetických tků 4,44. N 4,44... k.. N. k v v.0,8.0,676,44 A pr pměr magetických idukcí ve vzduchvé mezeře platí 4 5 6 0 5 89 4 8 6 A C 4C 4A B 4B A L L L L L L A B C 4A p = C 4C 4B A B C B C 4C B B j j 0,7.Idukce ve jhu jsu však pět v pměru magetických tků. bu způsbů přepíáí je při větší rchlsti jh více sce. Obr.5 magetickéh apětí ve strji, je tím vsvětle i vliv a prud aprázd. = kst. 4A p = 4 B A 4B ři sučasém vužíváí magetickéh bvdu aschrích mtru dsahuje idukce jha statru při meším pčtu pólů hdt,7 T. mtrů se spjeím, kde je dlehčeá mezera a zub, se měřeím zjistil, že tt přepíatelé mtr mají při meším pčtu pólů mhem meší prud aprázd, ež bl vpčteý. Tet rzdíl se zdůvdňuje tím, že magetický tk, jducí statrem, zasahuje s ejvětší pravděpdbsti mhem hluběji d zubů statru, ež je uvažvá při výpčtu. mžňuje t ízké sceí statrvých zubů. Vzhledem k elieársti magetizačí charakteristik astává při uvedeých sceích ve jhu i při malé změě sceí vlivem vtlačeí tku velká změa magetickéh apětí pr jh statru. Jelikž tt apětí představuje při spjeí pdstatu část celkvéh r přepíáí / (aalgie i pr Y/) je a svrkvici vvede šest vývdů z viutí, které je ut stkači vhdě přepíat. r správu ukci budeme ptřebvat v silvém zapjeí tři stkače. rví stkač připe strj k síti a svrkvici k, a 5 a mtr se rzbíhá s všším metem a ižší táčk ( s = 500t/mi). kud bchm eprvedli žádé další dplěí bvdu, mtr b ukčil rzběh pr p = 4. ahladegv zapjeí AM
5 r prvedeí přeputí mtru z p = 4 a p = můžeme pužít ěklik způsbů : prudvé čidl, táčkvé čidl eb ejjeddušší přeputí pmcí časvéh relé. r tt přeputí pužijeme silvě stkač, který prvede spjeí viutí z., a 5 d uzlu a zár-veň připjí mtr k síti a svrk z., 6 a 4 (pzr, důležitá změa ází) stkačem. Samzřejmě tt přeputí má za pdmíku krátký A B C bezapěťvý stav, jiak bchm vzkratvali síť. = kst. M (p=4) z M (p=) z M (p=) áprý průběh prtimmetu r vládací bvd (0V) ptřebujeme ted Obr.6 krmě čidla (časvé relé) tlačítk A, tlačítk VY, jistič eb pjistku pr jištěí tht bvdu a časvé relé T (viz br.6). Nut ještě vsvětlit, k čemu se dvurchlstí aschrí mtr pužívají. kud pmieme dříve vráběé pračk, kd pmalé táčk služil k praí a vské ke ždímáí, je v drtivé většiě jejich pužití pr btížý rzběh. říklad: je uté rzběhut sustrjí, které má velký rzběhvý prtimmet. užije se ted pr rzběh s ižšími táčkami zapjeí a p uvedeí G sustrjí d chdu se sustrjí dtčí a všší pracví táčk. Mžé mmetvé charakteristik jsu a br.7 řeputí z p=4 a p= Obr.7 ahladegv zapjeí AM