Žádoucí změny v systému vzdělávání v odvětví textilního a oděvního průmyslu, s důrazem na rovnováhu mezi konkurenceschopností a sociální soudržností Vytvořeno pro: Projekt reg.č.: Název projektu: Objednatel: CZ.1.04/1.101/02.200013 Posilování bipartitního dialogu v odvětvích Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů ČR Sídlo objednatele: Praha 1, Václavské náměstí 21 Vytvořil: Zhotovitel: Asociace textilního-oděvního-kožedělného průmyslu, Praha 1, Těšnov 5 Autor textu: PhDr. Irena Wagnerová, Ph.D.,MBA
Obsah Resumé... 5 Zadání... 7 1. Úvod... 8 2. Flexikurita... 9 2.1. Flexibilita... 9 2.1.1. Přehled flexibilních forem organizace práce.... 9 2.1.2. Flexibilita českého pracovního trhu... 11 2.2. Jistota... 12 2.3. Flexikurita... 13 2.3.1. Koncept flexikurity... 14 2.3.2. Flexikurita v EU... 16 3. Globální vize odborného vzdělávání a přípravy v roce 2020... 19 3.1. Strategické cíle... 19 3.2. Sdělení Komise týkající se budoucnosti odborného vzdělávání (EC, 2010)... 19 3.3. Vzdělávání v EU... 20 3.4. Komuniké z Brugg o posílené evropské spolupráci v oblasti odborného vzdělávání a přípravy v období 2011 2020... 20 4. Dlouhodobý záměr vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy v ČR (2011-2015)... 22 4.1. Ekonomický vývoj ve světě... 23 4.2. Postupy EU... 24 5. Střední odborné školství... 29 5.1. Vliv demografického vývoje na SŠ vzdělávání... 29 5.2. Krize učňovského školství... 30 5.2.1. Vážné problémy ekonomiky kvůli nedostatkům žáků na učilištích a odborných školách... 30 5.2.2. Argumenty proti učňovskému školství společnosti Scio... 32 1. Budoucí konkurenceschopnost spočívá v dovednosti rychle reagovat na změny... 35 2. Zlepšování kvality vzdělávání je cestou ke zvyšování prosperity... 35 3. Mezinárodním trendem je zvyšování úrovně vzdělání obyvatel... 36 4. Roste poptávka po pracovnících s vyšší kvalifikací... 38 5. V ČR máme vyučených dost... 40 6A. Klesá poptávka po méně kvalifikovaných pracovnících... 40 6B. S růstem produktivity práce klesá poptávka po méně kvalifikované pracovní síle... 41 7A. Učňovské vzdělávání je drahé... 42 2
7B. Draze vyučení učni nejdou do praxe, ale pokračují v nástavbovém maturitním studiu.... 43 8A. Učňovské obory nerozvíjejí dostatečně přenositelné kompetence... 43 8B. Studenti učňovských oborů nemají předpoklady pro celoživotní učení... 43 9A. Učni nejsou spokojeni s vystudovaným oborem... 43 9B. Učni nepracují ve vystudovaném oboru... 44 10. Zaměstnavatelé nemají zájem o absolventy učňovských oborů, chtějí zaměstnance s praxí 44 11. Absolventi učňovských oborů jsou nejvíce ohrožení nezaměstnaností... 44 12. Vyučení mají nízké a neperspektivní platy... 45 13. Zájem o studium na učňovských oborech klesá, naopak roste poptávka po maturitním vzdělávání... 46 5.2.3. Jak probudit učňovské školství... 48 5.2.4. Zahraniční zkušenosti v učňovském vzdělávání... 50 5.2.5. Počty studentů na SŠ obory TOP... 56 6. Celoživotní vzdělávání... 57 6.1. Rekvalifikace... 57 6.2. E-learning... 57 7. Perspektiva zaměstnání v TOP... 58 7.1. Vývoj odvětví... 58 7.2. Budoucnost odvětví... 62 7.3. Typické profese v odvětví TOP... 66 7.3.1. Obsluha textilních strojů... 67 Střední vzdělání bez maturity v oboru textil a oděvnictví... 72 7.4. Přehled kvalifikace v TOP... 75 7.5. Zaměstnanost v TOP... 78 7.5.1. Demografická prognóza vývoje na příštích deset let (do roku 2021)... 79 7.5.2. Odhad počtu osob v TOP ve věkové skupině 55+... 86 7.5.3. Demografická odvětvová prognóza... 88 7.5.4. Problémy TOP... 93 7.5.5. SWOT analýza zaměstnanosti v TOP... 94 7.5.6. Nové kompetence a nové profese... 95 7.5.7. Mystery working v TOP z hlediska flexikurity... 97 8. Motivace... 99 8.1. Motivace k práci v organizaci... 101 8.2. Vztah spokojenosti a pracovního chování... 102 3
8.3. Vztah motivace a výkonu... 103 8.4. Motiv dosažení úspěšného výkonu... 105 8.5. Základní principy motivačního programu... 108 9. Závěr... 111 10. Zdroje... 113 11. Přílohy:... 118 Příloha 1. - Úrovně EQF... 119 Příloha 2. - Charakteristiky jednotlivých úrovní NSK... 122 Příloha 3. Komuniké z Brugg... 126 Příloha 4. - Národní soustava povolání - Textilní a oděvní výroba... 137 Příloha 5. Kvalifikace pro práce v oboru textilní výroba a oděvnictví dle NSP... 269 Příloha 6. - Střední a vyšší odborné školy, poskytující vzdělání v TOP... 302 Příloha 7. Vysoká škola... 316 Příloha 8. - E-learning... 320 4
Resumé Podmínky v průmyslu se mění stále a stále rychleji a odborné školství/vzdělávání na to nedokáže flexibilně reagovat. V TOP probíhá pokles výroby klasických výrobků a restrukturalizace podniků schopných zavádět náročnější technologie. Proto odvětví potřebuje kvalifikovanější pracovníky, ale těch je nedostatek, protože student a jejich rodiče nemají o odborné školství zájem a tak dokonce zanikají střední odborné školy. Podmínky ve školství se celosvětově mění ve směru poptávky po vyšším a univerzálnějším vzdělání. Odklon od specializovaného vzdělávání, které je považováno za rizikové z hlediska nezaměstnanosti je třeba řešit na obecnější úrovni než v odvětví. Školy, které v tom doposud byly sami, to řešily zaváděním nabídky manažersko-podnikatelského vzdělávání. Je to problém obecný a je třeba řešit, jakým způsobem vůbec vrátit technické předměty do škol. Pracovní pozice, které jsou popsány v NSP vyjadřují současnou potřebu průmyslu a jejich náplň byla formulována tak, aby to byly pozice z hlediska vnitřní mobility pracovní síly flexibilní. Seznam pozic, které nejsou školeny ve vzdělávací soustavě, se v důsledku nezájmu studentů, zanikání studijních oborů a nyní i celých škol stále rozšiřuje (evidenci vede NÚV). Vytváření nových pracovních pozic by tedy bylo protismyslné a naše úsilí by se mělo soustředit na zajištění flexibilní pracovní síly. Ta může v rámci regionů přecházet i z jiných oborů, ale nelze očekávat, že se podaří vyvolat nějaký větší pohyb pracovních sil. Jak se ukázalo v případě rušení SPŠ v Liberci a SPŠ a VOŠ v Brně, je střední školství krajskou záležitostí a na celostátní oborovou působnost škol nelze spoléhat. Mezi nové profese, které se v rámci českého TOP budou uplatňovat stále více je například práce mentora podnikových škol. V oblasti organizace práce je flexikurita závislá na podmínkách té které výroby a je otázkou dohody zaměstnavatele a odborů. Může se stát vhodným nástrojem pro motivaci pracovníků na klíčových pozicích. Nicméně při zajišťování pružné pracovní síly musí podniky spoléhat v současné situaci především sami na sebe. Doporučujeme podporovat učiliště a odborné školy v okolí jak jen to půjde, aby udržely alespoň jednotlivé předměty, která by mohli absolventi použít při nástupu do zaměstnání v TOP. Pokud tomu tak již není, měly by se podniky zaměřit na vytváření vlastních škol práce a v nich připravovat pracovníky na možné změny pozic. Pro tyto účely se dají využít i výzvy na vzdělávání zaměřených operačních programů ESF. Problematika uplatnění flexikurity v TOP v rámci ČR je komplexni. V rámci této studie navrhujeme následující doporučení: Zavedení po německém vzoru duálního systému učňovského vzdělávání, kdy učeň pracuje a současně i studuje. Za práci dostává mzdu. Zavedení podnikových škol, které jsou schopny zajistit jednak získání kvalifikace a jednak její rozšíření. Vytvoření systému vzdělávání v učňovských profesích. Zvyšování atraktivity oboru a práce na získání a udržení image. Prosazování práce v TOP jakožto perspektivního a celoživotního uplatnění. Pro studenty odborného školství musí existovat možnosti návazného dalšího VŠ vzdělání, kde je jejich výhoda ve středoškolské specializaci již zcela zjevná. 5