Absolutní nebo relativní?

Podobné dokumenty

KINETICKÁ TEORIE PLYNŮ



V xv x V V E x. V nv n V nv x. S x S x S R x x x x S E x. ln ln

Kinetika spalovacích reakcí

Měrná vnitřní práce tepelné turbíny při adiabatické expanzi v T-s diagramu

Difúze. 0 m n pu p m n pu kbt n. n u D n n m. Fickův zákon Po dosazení do rovnice kontinuity

Lambertův-Beerův zákon

Aplikace VAR ocenění tržních rizik





Definice spojité náhodné veličiny zjednodušená verze

Vlny v plazmatu. Lineární vlny - malá porucha určitého v čase i prostoru pomalu proměnného stavu



Úloha 1 Přenos tepla


4.3.2 Vlastní a příměsové polovodiče




A až E, s těmito váhami 6, 30, 15, 60, 15, což znamená, že distribuce D dominuje.

Vlny v plazmatu. Lineární vlny - malá porucha určitého stacionárního konstantního nebo v čase a/nebo v prostoru pomalu proměnného stavu

Měrná vnitřní práce tepelné turbíny při adiabatické expanzi v T-s diagramu

TENSOR NAPĚTÍ A DEFORMACE. Obrázek 1: Volba souřadnicového systému

ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE Fakulta stavební. Laboratoře TZB. Ing. Daniel Adamovský, Ph.D. Katedra TZB, fakulta stavební, ČVUT v Praze

1. Okrajové podmínky pro tepeln technické výpo ty


Popis fyzikálního chování látek

Termomechanika 9. přednáška Doc. Dr. RNDr. Miroslav Holeček

2 e W/(m2 K) (2 e) = (1 0.85)(1 0.2) = Pro jednu emisivitu 0.85 a druhou 0.1 je koeficient daný emisivitami


Teorie her pro FJFI ČVUT řešené úlohy

Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně

š š ž ý é é š ů š ž é é é š é ž ý ž é Ť ž š é ý é é é é é ů ž š ů š ů ů ý ú é ž š ý ž ý ů ůž ý é ž ů é ď ů é šš ý ý ý é é šš žý ý é é ý é šš š é ýš š

Fluktuace termodynamických veličin

Kmity a rotace molekul

KINETICKÁ TEORIE PLYNŮ


ε, budeme nazývat okolím bodu (čísla) x



I N V E S T I C E D O R O Z V O J E V Z D Ě L Á V Á N Í

50 th IChO 2018 TEORETICKÉ ÚLOHY BACK TO WHERE IT ALL BEGAN. 19 th 29 th July 2018 Bratislava, SLOVAKIA Prague, CZECH REPUBLIC

G( x) %, ν%, λ. x, x, N, N nezáporné přídatné proměnné, ( ) 2 Matematické programování

Tepelná vodivost pevných látek


Diferenˇcní rovnice Diferenciální rovnice Matematika IV Matematika IV Program


OPVK CZ.1.07/2.2.00/

é ď Ž Ř ť ě ě ě É ě š ó ó

3.10. Magnetické vlastnosti látek

M ě ř e n í o d p o r u r e z i s t o r ů



Tento dokument je doplňkem opory pro studenty Přírodovědecké fakulty Univerzity Jana Evangelisty Purkyně.

Č ž ř ó ě ž ú ž ž ž ě ž é ž Ž ž ž ě ř ž ž ů ž Č ž ě ž ů ě ř ž ž ž ě ů ž ř é ě ž ů é ě ř ě ž ž ů é ž ř ě ě ě é ž ž ž ě ř ř ě ž ž ž ř ř ě ž ž ž úř ě ěř

Jednosložkové soustavy

SIC1602A20. Komunikační protokol

Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně

Tepelná kapacita = T. Ē = 1 2 hν + hν. 1 = 1 e x. ln dx. Einsteinův výpočet (1907): Soustava N nezávislých oscilátorů se stejnou vlastní frekvencí má

Úvod do parciálních diferenciálních rovnic. 2 Kanonický tvar lineárních PDR 2. řádu pro funkce

1. Určíme definiční obor funkce, její nulové body a intervaly, v nichž je funkce kladná nebo záporná.

Automaty a gramatiky(bi-aag) Formální překlady. 5. Překladové konečné automaty. h(ε) = ε, h(xa) = h(x)h(a), x, x T, a T.

Prověřování Standardního modelu


Rovnice rovnováhy: ++ =0 x : =0 y : =0 =0,83

Konvergence kuncova/

NEPARAMETRICKÉ BAYESOVSKÉ ODHADY V KOZIOLOVĚ-GREENOVĚ MODELU NÁHODNÉHO CENZOROVÁNÍ. Michal Friesl

Vnitřní magnetosféra

L HOSPITALOVO PRAVIDLO

VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY POSOUZENÍ KOTLE NA ODPADNÍ TEPLO ASSESSMENT OF TRANSFER LINE EXCHANGER

Historie zapsaná v atomech

5. Aplikace výsledků pro průřezy 4. třídy.

Schéma podloží pod základem. Parametry podloží: c ef c d. třída tloušťka ɣ E def ν β ϕef







Elektrárny A1M15ENY. přednáška č. 4. Jan Špetlík. Katedra elektroenergetiky, Fakulta elektrotechniky ČVUT, Technická 2, Praha 6

Regularita PDR zápisky z přednášky doc. J. Staré, ZS 2003/2004

Československá společnost pro růst krystalů ČVUT FEL Praha, 30. března 2006, 13:30

ATOMOVÁ SPEKTROMETRIE

Řešený příklad: Požární návrh nechráněného nosníku průřezu IPE vystaveného normové teplotní křivce

Katedra matematiky Fakulty jaderné a fyzikálně inženýrské ČVUT v Praze Příjmení a jméno ➊ ➋ ➌ ➍ ➎ ➏ Bonus



2. ANALYTICKÁ GEOMETRIE V PROSTORU Vektory Úlohy k samostatnému řešení... 21

Příběh atomového jádra


PRAVDĚPODOBNOST A STATISTIKA. Bayesovské odhady

Faculty of Nuclear Sciences and Physical Engineering Czech Technical University in Prague



Transkript:

Statstcká odynaka II dální plyn chcká rovnováha a kntka bsolutní nbo rlatvní? absolutní ají přrozné a unvrzální rrnční stavy ( K), ( a), ( ), n ( ol),, rlatvní číslnou hodnotu ůž přsoudt jn zěně U, H,, G nop S II. věta rlatvní, III. věta absolutní! Q β ntřní nrg. postulát Q ln Q Q β β lnq ln Q β

Kanoncká Q [,, ] Q U U ( ) ( ) S ln Q ln Q S k ln Q + lnq / ln Q + zbytk s dá odvodt z odynackých vztahů ln Q U U ( ) + U S G G ( ) H U + ( ) a další ( ) U ( ) ln Q ln Q H H ( ) + G + ln Q ln Q + ln Q + partční unkc Q zná-l Q, uí určt všchny odynacké vlčny systéu

jště ochu nop. krokanoncký p W S k S k p ln p p ln p k lnw p. postulát S k lnw k lnw Boltzannův vztah ntřní nrg U U ( ) ln Q U l ln Q K l U K ln Q + U / ( ) zálží k ču j vztažna Q Idální plyn

Idální plyn bodové částc, ké nnagují! Q Q Q! j j β j j β j β j j j j stjné částc j Idální plyn klascká yzka na každý stupň volnost olkuly přpadá / nrg kvpartční prncp n přílš korktní + + + + ( β ) l Q! ln Q ln! + U ln ln! + U ( ) + + + + l l ( ) ( + ln + ln + ln ) l ranslační příspěvk Λ, Λ h / ln ln ( Λ ) S k ln + k U + S 5 H U +, U π k ( Λ ), H za nízkých tplot nplatí stavová rovnc 5 k 4

H,, r, Kr, X, Rn U ( ) Q! / Λ, Λ h / Jdnoatoový plyn π lnq U ( ) + ln + ln ln( Λ ) S 5/ R ln pλ G U S + R S + R G 5/ 5 Λ R ln R ln Λ Rotační příspěvk lnární dva ační stupně volnost nlnární tř ační stupně odl tuhý or J J g J + J h ( J + ) J ( J + ) I hcb Rotační partční unkc ( J + ) J ( J + ) σhcb σ hc I I I I I B I y z / βhcbj βhcbj ( πi I BI ) I I yy I y zy ( J ( J + ) + ) dj I I / zz z I, yz hcb I θ I y r ( y + z ) y ační tplota hcb > θr k σ stupň sy součn hlavních ontů svačnost / / π σ θ θ Bθ 5

Rotační partční unkc rncpal as and onts o nrta n atoc unts: IGLUS --.94 7.9644 7.9644 X..9965.99 Y. -.99.9965 Z... hs olcul s a prolat syc top. Rotatonal syy nubr. Rotatonal tpraturs (Klvn) 7.777.57.57 Rotatonal constants (GHZ): 6.79 5.78 5.78 Rotační příspěvk S U G / / ( I I BI ) σ hcb ln k ln, k,, H + k p, U, S U G, π σ hc ln k ln /, H / k, + / k p, U /, brační příspěvk lnární 5 rací nlnární 6 rací odl haroncký osclátor n n + hν 6

Dvouatoová olkula S U G vo, n nhν / k ln, H k ( ), hν / k ln hν / ( ) ( ) p, ln U vn vztažno k ν, hν hν θ k rační tplota,, ícatoové olkuly hν 5, 6 / ln S U G k, k k, H ( ), U p, hν / ( ) ln ( ) ln vn, brační partční unkc thylluord, 6 9 bratonal tpraturs: 64.47 88.5 88.5 9.4 45.7 (Klvn) 45.7 4646.4 479.9 479.9 U U b(o) ( ) + U θ / U U b(bot) ( Bot) θ / θ / 7

lkoncký příspěvk ctované stavy lkonů njsou za běžných tplot populovány význanější u atoů s otvřnou slupkou l Gaussan a příspěvky rncpal as and onts o nrta n atoc unts: IGLUS --.94 7.9644 7.9644 X..9965.99 Y. -.99.9965 Z... hs olcul s a prolat syc top. Rotatonal syy nubr. Rotatonal tpraturs (Klvn) 7.777.57.57 Rotatonal constants (GHZ): 6.79 5.78 5.78 Zro-pont ratonal nrgy 955.7 (Jouls/Mol) 6.594 (Kcal/Mol) bratonal tpraturs: 64.47 88.5 88.5 9.4 45.7 (Klvn) 45.7 4646.4 479.9 479.9 Gaussan a příspěvky (hral) S Kal/Mol al/mol-klvn al/mol-klvn otal 8. 6.645 5.5 lconc... ranslatonal.889.98 6.54 Rotatonal.889.98 6.57 bratonal 6.55.684.9 Q Log(Q) Ln(Q) otal Bot.65D-9-9.58459 -.684 otal.7574d+ 9.8544.696 b (Bot).6769D-9-9.4459-44.749798 b ().9D+.98.965 lconc.d+.. ranslatonal.779996d+7 6.899 5.8696 Rotatonal.9859D+.9589 6.887 8

9 Střdní nrg θ β θ αβ αβ β > > ln / dvouatoová olkula plná kapacta...,, R R R θ > + plná kapacta θ R θ plo ta / 5/ 7/ /R, dsocac + ++ /

c nní dální. anharoncta rací dstorz oru orac hν n + hν n + J kor ( J + ) hcb J ( J + ) α n + J ( J + ) konst. anharoncty 4 h D D 6 8π ν I cnugální dstorzní konstanta hcká rovnováha Rovnovážná konstanta standardní olární partční unkc G G( ) ln Q + nr G G( ) ln + ln + nr G j, ΔG K G j, ( ) R ln K j j, j, R ln ν j Δ / R ν j J j nr ln rozdíl nrgí základního stavu produktů a raktantů

Dsocační rovnováha K X, X, ( ) X, X, X,, X (g) X (g) g X,, Δ / R l, X,, Δ X,, D ( X ) dgnrac základního l. stavu atoů hcká kntka or anztního stavu + B produkty v průběhu rakc s B stuj taková go jadr, ž z ní probíhá rakc spontánně buď v sěru raktantů nbo v sěru produktů této go říká anztní stav a j v rovnováz s raktanty

Rakční koordnáta anztní stav rychlost chcké rakc tplné zabarvní rakc výchozí látky produkty or anztního stavu d[ produkty] v k dt ΔG R ln K ΔG / R k k K k ΔD / R K B ξ ξ hν ξ / hν ξ k κν ξ k κ h ΔG / R [ ] k K [ ][ B] rac podél rakční koordnáty anssní kocnt κ( ) Γ( ) γ ( ) g( ) rcrossng tunlování odchylky od rovn. or anztního stavu k κ h ΔG / R yrngova rovnc

S S bývá ztotožňován s staconární bod na S tzv. sdlový bod. druhu n n n n n n L M O M M L L H { } λ