Příklady ke čtvrtému testu - Pravděpodobnost

Podobné dokumenty
Vícerozměrná rozdělení

AVDAT Náhodný vektor, mnohorozměrné rozdělení

n = 2 Sdružená distribuční funkce (joint d.f.) n. vektoru F (x, y) = P (X x, Y y)

Pojmy z kombinatoriky, pravděpodobnosti, znalosti z kapitoly náhodná veličina, znalost parciálních derivací, dvojného integrálu.

1. Náhodný vektor (X, Y ) má diskrétní rozdělení s pravděpodobnostní funkcí p, kde. p(x, y) = a(x + y + 1), x, y {0, 1, 2}.

Poznámky k předmětu Aplikovaná statistika, 4. téma

Poznámky k předmětu Aplikovaná statistika, 4. téma

Pravděpodobnost a statistika, Biostatistika pro kombinované studium. Jan Kracík

Pravděpodobnost a statistika (BI-PST) Cvičení č. 7

NÁHODNÝ VEKTOR. 4. cvičení

Vektor náhodných veli in - práce s více prom nnými

Zpracování náhodného vektoru. Ing. Michal Dorda, Ph.D.

Statistika II. Jiří Neubauer

1 Rozptyl a kovariance

MATEMATICKÉ PRINCIPY VÍCEROZMĚRNÉ ANALÝZY DAT

Stavový model a Kalmanův filtr

Matematika III 10. týden Číselné charakteristiky střední hodnota, rozptyl, kovariance, korelace

Zápočtová písemka z Matematiky III (BA04) skupina A

Téma 22. Ondřej Nývlt

Pravděpodobnost a aplikovaná statistika

Náhodné veličiny jsou nekorelované, neexistuje mezi nimi korelační vztah. Když jsou X; Y nekorelované, nemusí být nezávislé.

Odhady - Sdružené rozdělení pravděpodobnosti

Náhodné vektory a matice

má spojité parciální derivace druhého řádu ve všech bodech této množiny. Výpočtem postupně dostaneme: y = 9xy2 + 2,

X = x, y = h(x) Y = y. hodnotám x a jedné hodnotě y. Dostaneme tabulku hodnot pravděpodobnostní

PRAVDĚPODOBNOST A STATISTIKA

MATEMATICKÁ STATISTIKA. Katedra matematiky a didaktiky matematiky Technická univerzita v Liberci

MATEMATICKÁ STATISTIKA - XP01MST

1. Přednáška. Ing. Miroslav Šulai, MBA

10. N á h o d n ý v e k t o r

Charakterizace rozdělení

Náhodný vektor a jeho charakteristiky

Dvojné a trojné integrály příklad 3. x 2 y dx dy,

VEKTOROVÁ POLE Otázky

správně - A, jeden celý příklad správně - B, jinak - C. Pro postup k ústní části zkoušky je potřeba dosáhnout stupně A nebo B.

Zadání a řešení testu z matematiky a zpráva o výsledcích přijímacího řízení do magisterského navazujícího studia od podzimu 2016

Nalezněte hladiny následujících funkcí. Pro které hodnoty C R jsou hladiny neprázdné

MATEMATIKA II - vybrané úlohy ze zkoušek ( 2015)

Vzorová písemka č. 1 (rok 2015/2016) - řešení

Náhodný vektor. Náhodný vektor. Hustota náhodného vektoru. Hustota náhodného vektoru. Náhodný vektor je dvojice náhodných veličin (X, Y ) T = ( X

PRAVDĚPODOBNOST A STATISTIKA

INTEGRÁLY S PARAMETREM

9. T r a n s f o r m a c e n á h o d n é v e l i č i n y

VEKTOROVÁ POLE VEKTOROVÁ POLE

Obr. 1: Vizualizace dat pacientů, kontrolních subjektů a testovacího subjektu.

MATEMATIKA II - vybrané úlohy ze zkoušek v letech

Statistická analýza jednorozměrných dat

Testy. Pavel Provinský. 19. listopadu 2013

4. Na obrázku je rozdělovací funkce (hustota pravděpodobnosti) náhodné veličiny X. Jakou hodnotu musí mít parametr k?

Výběrové charakteristiky a jejich rozdělení

Transformujte diferenciální výraz x f x + y f do polárních souřadnic r a ϕ, které jsou definovány vztahy x = r cos ϕ a y = r sin ϕ.

prof. RNDr. Roman Kotecký DrSc., Dr. Rudolf Blažek, PhD Pravděpodobnost a statistika Katedra teoretické informatiky Fakulta informačních technologií

letní semestr Katedra pravděpodobnosti a matematické statistiky Matematicko-fyzikální fakulta Univerzity Karlovy Matematická statistika vektory

STATISTICKÁ VAZBA. 1.1 Statistická vazba Charakteristiky statistické vazby dvou náhodných veličin Literatura 9

KGG/STG Statistika pro geografy

Diskrétní náhodná veličina

PŘEDNÁŠKA 9 KŘIVKOVÝ A PLOŠNÝ INTEGRÁL 1. DRUHU

Regresní analýza 1. Regresní analýza

12. cvičení z PST. 20. prosince 2017

diferenciální rovnice verze 1.1

Bodové odhady parametrů a výstupů

STANOVENÍ SPOLEHLIVOSTI GEOTECHNICKÝCH KONSTRUKCÍ. J. Pruška, T. Parák

Kontingenční tabulky, korelační koeficienty

Určete zákon rozložení náhodné veličiny, která značí součet ok při hodu a) jednou kostkou, b) dvěma kostkami, c) třemi kostkami.

Kapitola 8: Dvojný integrál 1/26

Diferenciální počet funkcí více proměnných

Definice 7.1 Nechť je dán pravděpodobnostní prostor (Ω, A, P). Zobrazení. nebo ekvivalentně

Funkce zadané implicitně

TECHNICKÁ UNIVERZITA V LIBERCI

10. cvičení z PST. 5. prosince T = (n 1) S2 X. (n 1) s2 x σ 2 q χ 2 (n 1) (1 α 2 ). q χ 2 (n 1) 2. 2 x. (n 1) s. x = 1 6. x i = 457.

NÁHODNÁ VELIČINA. 3. cvičení

[obrázek γ nepotřebujeme, interval t, zřejmý, integrací polynomu a per partes vyjde: (e2 + e) + 2 ln 2. (e ln t = t) ] + y2

Příklady pro předmět Aplikovaná matematika (AMA) část 1

Pravděpodobnost a statistika

Tomáš Karel LS 2012/2013

Regresní a korelační analýza

Kontingenční tabulky, korelační koeficienty

ˇ EDNA SˇKA 9 DALS ˇ I METODY INTEGRACE

Přijímací zkoušky z matematiky pro akademický rok 2018/19 NMgr. studium Učitelství matematiky ZŠ, SŠ

9. T r a n s f o r m a c e n á h o d n é v e l i č i n y

Přijímací zkouška na navazující magisterské studium 2018

Jiří Neubauer. Katedra ekonometrie, FVL, UO Brno kancelář 69a, tel

11. cvičení z Matematické analýzy 2

6.1 Normální (Gaussovo) rozdělení

VLIV STATISTICKÉ ZÁVISLOSTI NÁHODNÝCH VELIČIN NA SPOLEHLIVOST KONSTRUKCE

1 Tyto materiály byly vytvořeny za pomoci grantu FRVŠ číslo 1145/2004.

5. cvičení z Matematiky 2

arcsin x 2 dx. x dx 4 x 2 ln 2 x + 24 x ln 2 x + 9x dx.

Příklady k prvnímu testu - Matlab

Někdy lze výsledek pokusu popsat jediným číslem, které označíme X (nebo jiným velkým písmenem). Hodíme dvěma kostkami jaký padl součet?

Matematika II, úroveň A ukázkový test č. 1 (2016) 1. a) Napište postačující podmínku pro diferencovatelnost funkce n-proměnných v otevřené

Dobývání znalostí. Doc. RNDr. Iveta Mrázová, CSc. Katedra teoretické informatiky Matematicko-fyzikální fakulta Univerzity Karlovy v Praze

15. T e s t o v á n í h y p o t é z

Náhodný vektor. Náhodný vektor. Hustota náhodného vektoru. Hustota náhodného vektoru. Náhodný vektor je dvojice náhodných veličin (X, Y ) T = ( X

Regrese. 28. listopadu Pokud chceme daty proložit vhodnou regresní křivku, musíme obvykle splnit tři úkoly:

Substituce ve vícenásobném integrálu verze 1.1

1. Je dána funkce f(x, y) a g(x, y, z). Vypište symbolicky všechny 1., 2. a 3. parciální derivace funkce f a funkce g.

Otázky k ústní zkoušce, přehled témat A. Číselné řady

MATEMATIKA III. Olga Majlingová. Učební text pro prezenční studium. Předběžná verze

NMAI059 Pravděpodobnost a statistika

Transkript:

Příklady ke čtvrtému testu - Pravděpodobnost 6. dubna 0 Instrukce: Projděte si všechny příklady. Každý příklad se snažte pochopit. Pak vymyslete a vyřešte příklad podobný. Tím se ujistíte, že příkladu rozumíte. Další příklady najdete na stránkách Ivana Nagye. Učivo: Práce s vícerozměrnými rozděleními. Sdružené, marginální, podmíněné rozdělení pravděpodobnosti. Vektorová střední hodnota. Kovariance, korelace, kovarianční matice. Práce s vícerozměrnými rozděleními, sdružené, marginální a podmíněné rozdělení pravděpodobnosti Zjistěte, zda funkce dvou proměnných f(x, y) x + y definovaná pro x 0, a y 0, může být hustotou pravděpodobnosti. Proč? ) Záporná není nikde - OK ) Integrál přes celý definiční obor? ˆ ˆ x0 y0 (x + y) dy dx ˆ x0 ˆ x0 [ x ] [xy + y y0dx [ x + ] dx + x ] + x0 Obě podmínky jsou splněny, funkce může být hustotou pravděpodobnosti.

Zjistěte, zda funkce dvou proměnných f(x, y) x y být hustotou pravděpodobnosti. Proč? ) Záporná není nikde - OK ) Integrál přes celý definiční obor? definovaná pro x, a y, může x y x dy dx y x x x x x x x y y ( [ x y x dx x dx [ x ] x [0 ( )] y dy dx y dy dx ] y ) dx Obě podmínky jsou splněny, funkce může být hustotou pravděpodobnosti. Máme dvourozměrnou hustotu pravděpodobnosti f(x, y) 4 sin x sin y definovanou pro x 0, π a y 0, π. Spočtěte marginální hustotu f(y) a podmíněnou hustotu f(x y). Zjistěte, zda jsou veličiny x a y závislé či nezávislé. Marginální hustota: f(y) ˆπ x0 sin x sin y dx 4 ˆπ 4 sin y sin x dx x0 4 sin y [ cos x]π x0 sin y [ ( ) ( )] 4 sin y Podmíněná hustota:

Závislost / nezávislost: f(x y) f(x, y) f(y) 4 sin x sin y sin y sin x Vidíme, že f(x y) nezávisí na y. Veličiny x a y jsou tedy nezávislé. Máme dvourozměrnou hustotu pravděpodobnosti f(x, y) π e x y x definovanou pro kladná x a y. Spočtěte marginální hustotu f(y) a podmíněnou hustotu f(x y). Zjistěte, zda jsou veličiny x a y závislé či nezávislé. Tento příklad si rozebereme podrobněji. V první řadě je otázkou, jestli je zadaná funkce opravdu hustotou pravděpodobnosti. To by jednak nesměla být nikde záporná, jednak by integrál z ní přes celý definiční obor musel vyjít jedna. První podmínka je splněna, neboť e na cokoli je kladné. A když věnujeme několik minut integrování, zjistíme, že konstanta na začátku funkce je zvolena dobře a že opravdu platí: y0 x0 π e x y x dx dy. To byla poznámka k hustotě pravděpodobnosti, my máme spočíst jen marginální a podmíněnou hustotu. Chceme marginální hustotu podle y, zintegrujeme tedy pravděpodobnostní funkci podle druhé proměnné, tedy podle x: f(y) x0 π e x y x dx π Provedeme substituci za celý exponent: x0 e (y +) x dx Tedy máme: z ( y + ) x ( y + ) dz dx dx y + dz x 0 z 0 x z

ˆ π π z0 e z y + ( ) y dz + ˆ0 z e z dz π y + [ez ] 0 z π y [ 0] + π y + Hurá! Marginální hustotu podle y máte hotovu! Podmíněnou pravděpodobnost f(x y) už spočteme snadno podle standardního vzorce: f(x y) f(x, y) f(y) π e x y x π y + ( y + ) e (y +) x Vidíme, že jsme dostali exponenciální rozdělení, ovšem s proměnlivým parametrem závislým na y: D y +. Jak je to se závislostí? Vidíme, že pravděpodobnostní rozdělení f(x y) opravdu závisí na tom, jaké zvolíme y. Tedy veličiny x a y jsou závislé. Nakonec ještě několik obrázků: Nejprve celá sdružená hustota ze dvou pohledů. V prvním jsou dobře vidět půlkopečky typu y +, v druhém exponenciály, které mají tím větší spád, čím jsou blíže k nám. 4

y Následuje marginální hustota podle y: A ještě podmíněné pravděpodobnosti pro několik zvolených y. Opravdu vidíme několik různě strmých exponenciál: Máme dvourozměrnou hustotu pravděpodobnosti f(x, y) (x + y ) definovanou pro x 0, a y 0,. Spočtěte marginální hustotu f(x) a podmíněnou hustotu f(y x). Zjistěte, zda jsou veličiny x a y závislé či nezávislé. 5

Marginální hustota: f(x) ˆ y0 (x + y ) dy [ x y + y ] y0 [ x + ] 0 0 x + Podmíněná hustota: Závislost / nezávislost: f(x, y) f(y x) f(x) (x + y ) (x ) + x + y x + Vidíme, že f(y x) opravdu závisí na x. Veličiny x a y jsou tedy závislé. Máme hustotu pravděpodobnosti dvou proměnných f(x, y) x + y definovanou pro x 0, a y 0,. Jaká je střední hodnota vektorové veličiny (x, y)? µ x ˆ ˆ x0 y0 x (x + y) dy dx ˆ x0 ˆ x0 [ x ] [x y + xy y0dx [ x + x ] dx + x 4 ] + 4 7 x0 Nyní naprosto stejným způsobem spočteme střední hodnotu y: ˆ ˆ µ y y (x + y) dy dx x0 y0 ˆ x0 [ xy + y ] y0dx 6

ˆ x0 [ x [ x + ] dx 4 + x ] x0 4 + 7 Střední hodnotou vektorové veličiny je bod [ 7, 7 ]. Máme hustotu pravděpodobnosti dvou proměnných f(x, y) x y y,. Jaká je střední hodnota vektorové veličiny (x, y)? definovanou pro x, a Spočteme nejprve střední hodnotu x. Integrujeme přes celý definiční obor: µ x x y x x dy dx y x x x x x x y y ( [ x y x dx [ln x] x [ 0] y dy dx y dy dx ] y ) dx Setkali jsme se se zvláštním jevem, totiž s tím, že střední hodnota může být i nekonečná. Nyní naprosto stejným způsobem spočteme střední hodnotu y: µ y x y y x y dy dx Střední hodnotou vektorové veličiny je nevlastní bod [, ]. Kovariance a korelace Naměřili jsme tyto dvojice hodnot: x 5 7 y 9 7 5 Spočtěte pro tyto vektory kovarianci, korelační koeficient, kovarianční a korelační matici. 7

Jde o několik měření, budeme tedy soubor chápat jako soubor výběrový, což nám ovlivní kovarianci a kovarianční matici. Pro korelaci to je jedno. Začněme s výpočtem: x 4 ȳ 6 x y x x y ȳ (x x) (y ȳ) (x x) (y ȳ) 9 - -9 9 9 7 - - 5 5 - - 7 - -9 9 9 Kovariance: cov(x, y) Rozptyly: s x s y (x x)(y ȳ) n (x x) n 0 (y ȳ) n 0 Směrodatné odchylky: s x s x, 58 s y s y, 58 6, 67 6, 67 Korelační koeficient: r xy cov(x,y) s x s y 6,67,58,58 Kovarianční matice: x y x 6,67-6,67 y -6,67 6,67 Korelační matice: x y x - -0 0 0 0 6, 67 y - Vidíme, že veličiny x a y jsou velmi silně negativně korelovány. V základním souboru máme tyto čtveřice hodnot: x 5 7 y 9 7 5 Spočtěte pro tyto vektory kovarianci, korelační koeficient, kovarianční a korelační matici. Máme soubor základní, což nám ovlivní kovarianci a kovarianční matici. Pro korelaci to je jedno. Začněme s výpočtem: µ x 4 µ y 6 8

x y x µ x y µ y (x µ x) (y µ y) (x µ x) (y µ y) 9 - -9 9 9 7 - - 5 5 - - 7 - -9 9 9 Kovariance: cov(x, y) Rozptyly: σ x (x µx)(y µ y) n (x µx) n 0 4 5 σy (y µy) n 0 4 5 Směrodatné odchylky: σ x s x, 4 σ y s y, 4 Korelační koeficient: r xy cov(x,y) σ x σ y 5,4,4 Kovarianční matice: x y x 5-5 y -5 5 Korelační matice: x y x - -0 0 0 0 4 5 y - Vidíme, že veličiny x a y jsou velmi silně negativně korelovány. Korelační matice vyšla stejně jako v případě výběrového souboru. Naměřili jsme tyto trojice hodnot: x 5 7 y 6 7 9 z 5 6 8 Spočtěte pro tyto vektory kovarianci, korelační koeficient, kovarianční a korelační matici. Jde o několik měření, budeme tedy soubor chápat jako soubor výběrový, což nám ovlivní kovarianci a kovarianční matici. Pro korelaci to je jedno. Začněme s výpočtem: x 4 ȳ 6 z 5 x y z x x y ȳ z z (x x) (y ȳ) (x x) (z z) (y ȳ) (z z) (x x) (y ȳ) (z z) 5 - -4 0 0 0 9 6 0 6 6-0 0-0 0 5 7-4 -4-4 6 7 9 8 9 9 9 9 9 9 4 5 0 6 6 9

Kovariance: cov(x, y) cov(x, z) cov(y, z) Rozptyly: s x s y s z (x x)(y ȳ) n (x x)(z z) n 4 (y ȳ)(z z) n 4 (x x) n 0 (y ȳ) n 6 (z z) n 6 Směrodatné odchylky: s x s x, 58 s y s y, 94 s z s z, 94 6, 67 8, 67 8, 67 Korelační koeficient: r xy cov(x,y) s x s y 7,,58,94 0, 96 r xz cov(x,z) s x s z,,58,94 0, 8 r yz cov(y,z) s y s z,,94,94 Kovarianční matice: x y z x 6,67 7,, y 7, 8,67,66 z,,66 8,67 Korelační matice: x y z x 0,96 0,8 y 0,96 0,9 0, 9 7,,, 66 z 0,8 0,9 Vidíme, že silně pozitivně jsou korelovány veličiny x a y. Ostatní dvojice mají korelaci velmi slabou. 0