PROMLUVY PAMTI Ze vzpomínek absolvent mstského koedukaního ústavu uitelského v Chrudimi z let 1943-1947 Sestavil Antonín Mikolášek 10 JAK TO BYLO DÁL? Pozoruhodné je, že jsme takka všichni zstali uiteli. Když ovšem nepoítám ty, kteí od nás odešli díve byl to Jií Hamršmíd-Hora, který hned po maturit neszoupil na Vojenskou akademii a armád zstal vrný až do svého konce. Všichni ostatní uili na rzných studií si poínaji jinak. Vtšina z nich ze školství odchází a jen výjimen zstávají. AŽ(K) Po maturit nás poslali uit do pohranií (okres Podboany), ve tíd byly dti eské, nmecké a pesídlenci z Volyn- Školy byly jednotídky (Oinov, Podlešice), jeden as jsem byla i ídící sama. OK(P) - Bylo to už pár let po škole, když jsem zažila velice píjemné pekvapení. Uila jsem v Dolní ermné ve druhé tíd 3., 4. a 5. postupný roník, celkem 49 dtí. Obecná škola byla na námstí a naproti pes silnici byla mšanská škola, kde sídlil editel školy. Jednou odpoledne pibhl celý udýchaný ke mn do tídy a že musím jít do tlocviny ukázat hodinu tlocviku. Pijel krajský inspektor a nebyl moc spokojený s tlocvikem na mšance. ekla jsem, že koníme vyuování a dti skákaly radostí, že pjdou do tlocviny.. Dost nerada jsem si vzala tepláky a cviky, dti se ochotn pevlékly do trenýrek a všichni jsme pochodovali pes silnici. Šla jsem do sborovny uvítat se s krajským inspektorem. Jaké však bylo mé pekvapení ve sborovn stál Šmidra. Jeho první reakce byla: Oluše, to není možné! Já na to: Co Vy tady dláte? Vele mn objal a povídá: Pijel jsem se podívat, jak využíváš to, co jsem t nauil. Všichni kolegové stáli v úžasu. Mn moc dobe nebylo, protože Šmidra všem doporuil, a se jdou podívat, jak má vypadat hodina tlocviku. Vil mi a já ho nechtla zklamat. Dti byly zvyklé cviit samy na rzných náadích, já jen dávala záchranu u rizikového náadí. Hodina utekla jako voda, dti byly moc hodné, až mn to dojalo. Nejvtší odmnou mi bylo, že se pan profesor hrd usmíval a tak jsme mla ohromnou radost, že jsem nezklamala. L - Od Zemské školské rady, která nás rozmísovala na uitelská místa, jsme obdrželi informaní list, kde byly uvedeny okresy s volnými uitelskými místy a my jsme si mli vybrat pt okres a na žádost uvést v poadí, jak jim dáváme pednost. Myslím, že tém nikdo se nedostal ani na jeden z onch pti uvedených okres. Na školy jsme byli ustanovováni jako uitelští ekatelé s právem užívat služební titul uitel a s povinností složit po dvaceti msících služby t.zv. zkoušku zpsobilosti. Teprve potom jsme se stali skutenými uiteli. Nástupní plat uitelského ekatele byl 2 248,- Ks; to bylo v dob, kdy bžnou mzdou bylo tak 5000-6000 Ks msín.
AM To bylo ped mnovou loupeží 1951, pak se to muselo dlit 50. Já ml roce 1954, tedy po reform, nástupní plat 900 K. Škoda, že jsem nezstal uitelem, ml bych o stovku víc!. ZÁVR ŠKOLY AM - Koní vyprávní o dávném život nkolika lidí v dávné Chrudimi. Skuten - doba druhé svtové války je nejen pro nás starší, ale i pro dnešní generace natolik vzdálená, že se jí mnohdy ani nechceme zabývat. Je to ale poteba. V našem vku je úelné oživovat pam, protože se mžeme vracet ke všemu pknému, co jsme zažili a využít laskavosti pírody, že nám dává zapomenout na to špatné. Život v Chrudimi za války je pro každého z nás jist jen episodou, mám však dojem, že práv tím, že na nj vzpomínáme, ožívá nejen Chrudim, ale najednou i naše mysl. Vtšina vzpomínajících potvrdila, že i v tžké situaci celého národa dokázalo pátelství ulehovat nelehkým podmínkám života nkolika mladým lidem. Jakási skrytá radost z ducha zde popisované studentské komunity se promítla každému z nás do vzpomínek i do potšení a vdku kosmogenetickým principm, že se ješt vbec mžeme setkávat. SM Stáí již mnoho vzpomínek a dobrých i mén dobrých odválo. Jsem ale pesvden, že základní lidské hodnoty i znalosti a odborný rozhled v nás natrvalo zakotvily práv díky tyletému studie na uitelském ústavu v Chrudimi MD(U) tyi roky spolen prožité budou v mých vzpomínkách vždycky patit k tm nejpknjším. Byl to bájený kolektiv. Snad nás stmelila válená doba, v níž pro radovánky mladých nebyl vyhrazen žádný prostor. A tak jsme se radovali z malikostí. JH(T) Bylo to pekrásné a bylo toho dost! ZDALEKO VŠE NESKONILO NEDÁ SE ÍCI, ŽE BY TO BYLA VZÁCNOST, ALE FAKTUM EST, ŽE ÍM VÍCE SE VZALUJE DOBA ŠKOLNÍCH LET A NAOPAK BLÍŽÍ JINÁ DOBA, POCIUJÍ ABSOLVENTI R ZNÝCH ŠKOL POTEBU SE SCHÁZET SE SVÝMI SPOLUŽÁKY ASTJI. ASI SI PIPOMÍNKOU BEZSTAROSTNÉHO MLÁDÍ CHTJÍ LÉIT STAROSTI VYŠŠÍHO VKU. JAK JE VIDT, TÝKÁ SE TO I UITELSKÉHO ÚSTAVU V CHRUDIMI. K PEHLEDU LÁJOŠE BOUMY JSEM PIDAL DO PÍLOHY TAKÉ VZPOMÍNKY SPOLUŽÁK Z NIŽŠÍHO RONÍKU NA LÉTA V CHRUDIMI.
AB - Nechce se mi vit, že jsme se poprvé sešli až po dvaceti letech. Ale v mých záznamech mám první zmínku o srazu až po dvaceti letech v roce 1967. Tehdy to svolával Pepík Linha, navštívili jsme i budovu bývalého uiteláku, kde probhlo i vážení : možná, že si nkteré spolužaky ješt rády vzpomenou na svou hmotnost 56 kg ( byly tam ti takové ). Zde jsou dokumenty: * Další srazy byly potom už astjší svolavatelé se pedstavili jako stálý pípravný výbor Oluše Kunertová, já a Marie Pertlová, která zajišovala vše potebné v Chrudimi. Tyto akce se konaly v letech 1977, 1982, 1987, 1990 a 1992. Pestože jsme se v roce 1982 dohodli, že se sejdeme i v roce 1985, k tomu z neznámých dvod nedošlo. Chci jen pipomenout, že nkteré první srazy byly dvoudenní, hotel Družba se pejmenoval na Romania a potom na Bohemia. * Od roku 1994 jsem byl spolužáky donucen starat se o ádné pravidelné zvaní a tak již od toho roku jsme se scházeli vždy každým rokem. A tak to funguje až do letošního srazu 17. záí 2010. WEBOVÁ STRÁNKA RONÍKU 1944-1948 JT - Milý tenái této stránky, uplynula velmi dlouhá doba od událostí, které jsou zde popisovány. Je možné, že zaujmou i mladší generaci. Snad rozpozná, že tehdejší studenti mli jiné starosti než hry plné násilí a drogy. Stav eského školství na konci války Hned na zaátku okupace eskoslovenské republiky nmeckými vojsky došlo k uzavení vysokých škol a vtšiny stedních škol pod záminkou projev odporu obyvatelstva ech a Moravy, zvlášt vysokoškolák. Byly provedeny bezohledné razie na vysokoškolských kolejích a mnoho student bylo popraveno nebo zemeli v koncentraních táborech. V této tžké dob zbývalo jen nkolik stedních škol, které mohly poskytnout vzdlání mladým lidem. Jednou z nich byl Uitelský ústav v Chrudimi. Bylo jasné, že Nmci nemohli nahradit eské uitele i když to považovali za potebné z hlediska šíení jejich ideologie. Snažili se o to aby tuto ideologii propagovali na eských stedních školách všichni vyuující. Na Uitelském ústavu o to dbal editel Ital Piazza. Uchazei o studium a pijímací zkoušky Ke studiu na chrudimském ústavu se pihlásilo nkolik set uchaze. Pijímací zkoušky provovaly znalosti student z bžných pedmt tak jak probíhají i v souasné dob. Nmecká okupace pinesla však podstatné zmny do pijímacích zkoušek. Na zkoušku z nmeckého jazyka se kladl zvláštní draz. Uchazei museli prokázat znalost v písemné i ústní zkoušce, kterou ídil nmecký inspektor. Ústní zkouška
probhla v chrudimském muzeu, kde mli uchazei prokázat ovládání nminy v mimoškolním a nebžném prostedí. V duchu nmecké ideologie byli uchazei zkoušeni i v tlesné zdatnosti v nkterých atletických disciplinách a hrách. I na to dohlížel tento inspektor. Zkoušky probhly anonymn s pidlenými osobními ísly.protekce a jiné podvody dnešní doby se nevyskytovaly, protože echm hrozil za nepatrné provinní koncentraní tábor Nmcm východní fronta. Byl to ve svém dsledku rozsudek smrti. Poslední válený školní rok 1944 1945 Do prvního roníku byli vybráni studenti podle poadí výsledk pijímacích zkoušek. Sešli se tak studenti ze všech kraj ech a Moravy. Ve vyuovacích pedmtech se dával draz na znalost nminy, nkterými vyuujícími byly dodržovány nmecké smrnice snad více než bylo teba. editel Piazza zahajoval hodiny djepisu arijským pozdravem zdviženou pravicí. V té nebezpené dob si nikdo nedovolil protestovat. Nmecká terminologie byla dodržována i v matematice (prof. Lange), v zempisu i v dalších pedmtech. eští profesoi však tuto povinnost nedodržovali. Vyuování bylo ke konci války pravideln v poledne perušováno pelety anglo-amerických bombardovacích leteckých svaz. Pobyt v leteckém krytu nikoho neznepokojoval, protože bylo zejmé, že strategický význam Chrudim je pro válku zanedbatelný a trval vtšinou velmi krátce k nelibosti student. V poslední válené jarní dny roku 1945 byl ústav uzaven a vyuovalo se samostudiem. Písemné práce se odevzdávaly pi píležitosti obasných konzultací s profesory. Tak skonil školní rok a s ním i válka. Uitelský ústav v poválené dob V ústavu nastaly radikální zmny v zamení výuky, v profesorském sboru i student. ízením ústavu byl poven prof. Alois íha, odešli vyuující pedmt, které již vyuovací osnova neobsahovala, nmina byla nahrazena ruštinou. Matematiku a fyziku vyuoval prof. Zieris. Studenti ze vzdálených okres pestoupili do škol v míst bydlišt. Nkteí studenti odešli studovat na školy s jiným zamením. Odešlo mnoho student, mezi nimi i Petr Haniinec, pozdji známý herec. V dalším roce byl název Uitelský ústav zmnn na Pedagogické gymnázium. V pozdjších letech byly na jeho míst postaveny obytné budovy. Uitelské povolání Po maturit byli tém všichni pidleni do škol v pohraniních okresech, kde byl nedostatek uitel. Odsunem nmeckého obyvatelstva vznikly obtížné podmínky pro nové obyvatelstvo, ale vtšina mladých uitel zde našla svj domov natrvalo. V dalších letech pokraovali ve studiu na vysokých školách. Mnozí z
nich opustili uitelské povolání a pešli ke studiu jiných obor. Dosáhli vysokých funkních zaazení v pozemním vojsku a letectvu naší armády, na vysokých školách a na výzkumných pracovištích. Zaátky uitelského povolání popisuje Z.íhal ve svém dopisu, uveejnném v odkazu poznámek. Pátelství po dlouhých letech Potvrzuje se, že pátelství navázané v mladých letech, je velmi pevné. Svdí o tom pravidelné sjezdy, v poslední dob každoron v íjnu v Pardubicích. O organizaci se starají Milena Volfová a Josef Vondráek. Mailový odkaz Z. íhala Rzné materiály.. fotografie, vysvdení, dekrety, diapozitivy atd. již neexistují. tak jen nkteré poznámky. Náš matematik v 1.ro. byl RNDr. Lang (ne Lange). Byl vysokoškolským kantorem (docent?) a když byly vysoké školy uzaveny, ada tchto vysokoškolák odešla uit na stední školy. Vzpomínám, že naši starší spolužáci mli za to (proti tomu co u nás uil Machytka), že to s Dr. Langem bylo nároné. Po válce se vrátil na pírodovdeckou fakultu KÚ a já jsem se o nm dozvdl, že patil k nejnáronjším examinátorm. Na JSŠ ve Varnsdorfu se mnou uil kolega, který si rozšioval aprobaci na stední školy. Narazil na Langa a ten ho od prvé zkoušky vyhodil pro njakou nepesnost v popisu kostry haterie, což je obratlovec, který má chordu v zárodeném stavu, ale v dalším vývoji prochází specifickou zmnou. Na první pokus prý u nho uspt bylo vzácností. Uprosted tabla je prof. Šmahelová (aspo si to myslím). íkali jsme jí baba a my jsme mli snad jen dv kantorky.. V prvém roníku eštináku Kádnerovou, jíž vzpomenutý Haniinec osobitým zpsobem vykládal pohádku Pecko v nebi a pak tu Šmahelovou, která s námi absolvovala vlastivdu, což byla taková všehochu z djepisu, zempisu a nevím dost dobe jak nazvat to další - obanské výchovy. Vzpomínám si, že se už zaalo mluvit o tom, co pozdji vstoupilo do všech studijních obor jako marxismus-leninismus a dvata ji jednou požádala, aby nám vysvtlila, co je to dialektický materialismus. Sice už nevím, jak nám to vysvtlila, ale tenkrát jsem tento pojem poprvé zaregistroval. Uitelské povolání bych já osobn ješt trochu doplnil. Od Zemské školské rady, která nás rozmísovala na uitelská místa, jsme obdrželi informaní list, kde byly uvedeny okresy s volnými uitelskými místy a my jsme si mli vybrat pt okres a na žádost uvést v poadí, jak jim dáváme pednost. Myslím, že tém nikdo se nedostal ani na jeden z onch pti uvedených okres. Na školy jsme byli ustanovováni jako uitelští ekatelé s právem užívat služební titul uitel a s povinností složit po dvaceti msících služby t.zv. zkoušku zpsobilosti. Teprve potom jsme se stali skutenými uiteli. Nástupní plat uitelského ekatele byl 2 248,- K; to bylo v dob, kdy bžnou mzdou bylo tak 5000-6000 K msín. (Dokonení.)