Správa železniní dopravní cesty, státní organizace Prvního pluku 367/5 186 00 Praha 8 - Karlín SMRNICE G. 28/2005 Vc: Koncepce používání jednotlivých tvar kolejnic a typ upevnní v kolejích železniních drah ve vlastnictví eské republiky.j.: 6 037/05-OP Správce : Ing. Jan ihák, tel.: 972235488 Zpracovatel : Ing. Jan ihák Ing. Ladislav Kopsa Ing. Miroslav Veliš Tel. : 972235488 972235434 972235368 Fax : 972235389 972235299 972235389 E-mail : cihak@szdc.cz kopsa@szdc.cz velis@szdc.cz Rozdlovník Na vdomí: : Generální editel Kancelá G I. námstek G Námstek G pro dopravní cestu Odbor koncepce a strategie Odbor investiní Odbor provozuschopnosti ŽDC Odbor provozování ŽDC Stavební správa Olomouc Stavební správa Plze Stavební správa Praha Ministerstvo dopravy R eské dráhy, a.s., Generální editelství O13 eské dráhy, a.s., všem SDC eské dráhy, a.s., všem SDC-ST eské dráhy, a.s., TÚD, STAB - OŽSS, OTAM, OJM 1/7
Související pedpisy: SŽDC (D) S3 Železniní svršek D S3/1 Pedpis pro práce na železniním svršku SŽDC (D) SR103/3 (S) Výkresy materiálu pro železniní svršek - kolej SŽDC (D) SR103/6 (S) Výkresy materiálu železniního svršku - výhybky Technické specifikace nových výhybek UIC 60 a S 49 druhé generace.j. 58 646/2002-O13. Rozsah znalostí: G, KG, I.N, NDC, OKS, O informativní OP, OI, SS - pracovníci zapojení do pípravy a realizace staveb a udržování objekt železniního svršku a související koncepní a pedpisové innosti - úplná ÚVOD Konstrukce železniního svršku je definována pedpisem SŽDC (D) S3 Železniní svršek, souvisejícími služebními rukovmi SŽDC (D) SR103/3(S) Výkresy materiálu pro železniní svršek - kolej, SŽDC (D) SR103/6(S) Výkresy materiálu železniního svršku - výhybky a píslušnými vzorovými listy železniního svršku. Zásady pro výbr vhodné sestavy železniního svršku pro jednotlivé typy tratí a kolejí jsou uvedeny v pedpisu SŽDC (D) S3, ást sedmá Sestavy železniního svršku a jejich použití. eská republika je od 1. kvtna 2004 lenem Evropské unie. Evropský parlament a Rada Evropské unie vydaly dne 19. bezna 2001 smrnici 2001/16/ES o interoperabilit transevropského konvenního železniního systému (nyní ve znní smrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/50/ES), jejímž cílem je zajistit pedpoklady pro technickou a provozní propojenost železniních drah lenských stát Evropské unie. Do národní legislativy eské republiky byly principy uvedené smrnice zavedeny zákonem. 103/2004 Sb., který upravuje znní zákona. 266/1994 Sb. o dráhách, vyhláškou Ministerstva dopravy. 352/2004 o provozní a technické propojenosti evropského železniního systému a naízením vlády. 133/2005 Sb. o technických požadavcích na provozní a technickou propojenost evropského železniního systému. Ministerstvo dopravy R svým sdlením. 111/2004 Sb. urilo trat v eské republice, které se do transevropského konvenního železniního systému zaazují ke dni vstupu eské republiky do Evropské unie. Jednou z podmínek zajištní technické propojenosti evropského železniního systému je dosažení potebné únosnosti železniního svršku. Únosnost železniního svršku je dána pedevším únosností kolejnic. Bezpenost železniního provozu, kvalitu jízdy vozidel i efektivnost údržby konstrukce koleje pímo ovlivuje také použitý systém upevnní kolejnic. Jednotliví výrobci nabízejí širokou škálu sestav upevnní rzných konstrukních typ, technických i technologických parametr i užitných vlastností. V zájmu dlouhodobého zajištní splnní technických podmínek interoperability v subsystému infrastruktura, naplování dlouhodobé strategie vlastníka a provozovatele dráhy v oblasti optimalizace konstrukce dopravní cesty a minimalizace náklad na železniní svršek po celou dobu jeho životnosti stanovuji 2/7
dále uvedená pravidla pro používání jednotlivých tvar kolejnic a typ upevnní v kolejích železniních drah ve vlastnictví eské republiky, s nimiž má právo hospodait Správa železniní dopravní cesty, státní organizace (dále jen železniních drah ve vlastnictví R). A. KONCEPCE POUŽÍVÁNÍ JEDNOTLIVÝCH TVAR KOLEJNIC 1. Obecné zásady Pi volb tvaru kolejnice v rámci prací, pi nichž se vymuje kolejový rošt, se vychází z doporuení pedpisu SŽDC (D) S3 Železniní svršek, ást sedmá, kde je tvar kolejnice odvozen od významu a provozního zatížení koleje, pi souasném zohlednní oekávaného rozvoje železniní dopravy v kontextu sjednocené Evropy. 2. Tvar kolejnice Pi vkládání kolejového roštu z nového materiálu se v kolejích železniních drah ve vlastnictví R v souasné dob používají kolejnice tvaru S 49 a UIC 60. Kolejnice tvaru UIC 60 se vkládají do hlavních kolejí tratí vyznaených v píloze 1 této koncepce. Tato zásada se uplat uje v pípad rekonstrukce a modernizace celých mezistaniních úsek a ucelených ástí zhlaví dopraven. V tchto úsecích lze rovnž využít regenerované kolejnice tvaru R 65 za pedpokladu dodržení parametr stanovených SN 73 6360-2. U rekonstrukcí provádných pro zajištní provozuschopnosti železniní dopravní cesty v úsecích, kde se výhledov pedpokládá rozsáhlá pestavba, nemusí být kolejnice tvaru UIC 60 (R 65) použity. Na tratích uvedených v píloze 1 této koncepce, kde je stávající železniní svršek soustavy R 65 nebo UIC 60 nesmí být ani pi opravných pracech a údržb vloženy do hlavních kolejí kolejnice tvaru S 49 ani jiné kolejnice nižší hmotnostní kategorie. Pro kolejnice v pedjízdných kolejích platí zásady uvedené v pedpise SŽDC (D) S3. Pro volbu soustavy železniního svršku ve výhybkách platí zásady uvedené v pedpise SŽDC (D) S3 a v Technické specifikaci nových výhybek UIC 60 a S 49 druhé generace.j. 58 646/2002-O13. Uplatnní kolejnic UIC 60 je v odvodnných pípadech možné i na jiných dležitých tratích s oekávaným nárstem významu. Podrobnou konkretizaci tvar kolejnic v jednotlivých kolejích je nutno pi píprav investiních akcí provést a odsouhlasit v rámci zpracovávání a projednávání projektové a zadávací dokumentace stavby. 3/7
3. Materiál kolejnic V souasné dob používaná kolejnicová ocel jakosti UIC 900A (uhlíkatá perlitická ocel bez legování i tepelného zpracování) o minimální pevnosti v tahu 880 MPa je nejrozšíenjším kolejnicovým materiálem v Evrop. Je cenov dostupná, relativn snadno svaitelná a pi mazání okolk hnacích vozidel dostaten otruvzdorná ve všech bžných provozních podmínkách. Pedpokládá se, že nejmén do roku 2010 zstane ocel UIC 900A základním kolejnicovým materiálem. Pro zvlášt nároné podmínky (obtížné smrové pomry, vysoké provozní zatížení, velký podíl provozu s vysokými hmotnostmi na nápravu) mže být výhodné uplatnit otruvzdornjší kolejnice legované nebo tepeln zpracované. Použití tchto kolejnic, neuvedených v pedpise SŽDC (D) S3, musí být vždy odsouhlaseno píslušným útvarem SŽDC (Odbor provozuschopnosti železniní dopravní cesty). Zcela zásadní podmínkou je jejich svaitelnost dostupnými technologiemi. B. KONCEPCE POUŽÍVÁNÍ JEDNOTLIVÝCH TYP UPEVNNÍ KOLEJNIC 1. Obecné zásady Pro použití v kolejích železniních drah ve vlastnictví R jsou schváleny dále uvedené typy upevnní, které svou konstrukcí a vlastnostmi odpovídají charakteru provozu a stavebním podmínkám železniních drah v R a jejich chování bylo ádn doloženo a oveno. Vzhledem k rozsahu železniní sít v R není úelné sortiment bžn používaných typ upevnní dále rozšiovat. Pouze pro úseky kolejí se zvláštními podmínkami je možné použít odlišné typy upevnní reagující svou konstrukcí na odlišnosti místních pomr (nap. upevnní se zvýšenou pružností v místech s nedostatenou tlouškou kolejového lože, upevnní pro pevnou jízdní dráhu, pímé uložení na mostech, upevnní se zvláštními požadavky na elektroizolaní vlastnosti, upevnní se zvýšeným útlumem hluku a vibrací atd.). 2. Pehled schválených typ upevnní kolejnic Pro bžné použití jsou schváleny tyto typy upevnní: Podkladnicové tuhé se svrkami ŽS 4 (K) pružné se svrkami Skl 12 (KS) pružné se sponami e s adaptérem (Ke) Bezpodkladnicové pružné W 14 FASTCLIP bez zajištní druhotné tuhosti (FC I) FASTCLIP se zajištním druhotné tuhosti (FC II) 4/7
3. Použití jednotlivých typ upevnní kolejnic V zájmu usnadnní správcovského dohledu, údržby a oprav železniního svršku, v zájmu minimalizace zásob materiálu (náhradních díl a záložních souástí) a v zájmu efektivního využití mechanizace a náadí je teba, aby každý z výše uvedených typ upevnní byl používán vždy v souvislém úseku v rámci uceleného stavebního a organizaního celku. Pedpokládané použití jednotlivých typ upevnní v hlavních traových a prbžných staniních kolejích tratí zaazených do transevropského konvenního železniního systému a nkterých dalších dopravn významných tratí je znázornno v píloze 2. Pi výbru typu upevnní byl zohlednn charakter trati, její pedpokládané dlouhodobé zatížení a výhledové využití. V souladu s celoevropskými vývojovými trendy je pro všechny uvedené trat pedpokládáno využití bezpodkladnicového upevnní. V pedjízdných staniních kolejích se obvykle použije materiál z výzisku z hlavních kolejí s upevnním KS nebo K. V pípad použití nového materiálu v pedjízdných staniních kolejích se použije zpravidla stejný typ upevnní jako v hlavních kolejích. Vzhledem k tomu, že upevnní Ke je nutno montovat vždy run (pro toto upevnní neexistují mechanizaní prostedky), neuvažuje se s jeho používáním v bžné koleji. V úsecích, kde je pedpokládáno podkladnicové pružné upevnní, se použije upevnní KS. U ostatních tratí, kde specifikace typu upevnní není v píloze 2 uvedena, se v pípad rozsáhlejší výmny kolejového roštu poítá pevážn s použitím výzisku z investiních akcích na hlavních tratích s podkladnicovým tuhým upevnním (K). Pi rekonstrukci materiálem novým se upednostuje bezpodkladnicové upevnní zpravidla stejného typu, jaký je uvažován na hlavních tratích v obvodu psobnosti píslušného správce dopravní cesty. V pípad oprav a obnov lokálního charakteru je na tchto tratích možno použít vyzískané upevnní stejného typu, který je použit v navazujících úsecích (rozumí se i typu výše neuvedeného). Základním vodítkem pro rozhodování o použití jednotlivých typ upevnní je (krom této Koncepce ) pedpis SŽDC (D) S3 Železniní svršek, ást sedmá. Podrobnou konkretizaci typ upevnní v jednotlivých kolejích je nutno pi píprav investiních akcí provést a odsouhlasit v rámci zpracovávání a projednávání projektové a zadávací dokumentace stavby. Pi výmnách upevovadel v kolejích (náhrada tuhých svrek ady ŽS pružnými svrkami) je nutno vždy provést výmnu podložek pod patu kolejnice a svrkových šroub a posoudit, zda nejsou deformovány výezy v žebrech podkladnic. 5/7
4. Upevnní ve výhybkách Pro výhybky se i nadále uvažuje s podkladnicovým upevnním, a to zpravidla systému, který odpovídá systému upevnní použitému v pilehlých úsecích trati (nebrání-li tomu konstrukce výhybky). To znamená, že u výhybek vložených v koleji s upevnním W 14 se použije upevnní KS a u výhybek vložených v koleji s upevnním FC se použije upevnní Ke. Upevnní souástí výhybek, které je odlišné od upevnní v bžné koleji, je ešeno pro každý typ výhybky v píslušných vzorových listech. Zpravidla se i v tchto pípadech využívá pružných prvk (pružné upevnní opornic, svrky Skl 19 apod.). 5. Upevnní na mostech Na mostech s prbžným kolejovým ložem se zizuje upevnní shodné s upevnním v pilehlých úsecích koleje. Na ostatních typech most se konstrukce upevnní ídí ustanovením pedpisu SŽDC (D) S3 Železniní svršek, ást dvanáctá a píslušnými vzorovými listy (vzorové listy železniního svršku, mostní vzorové listy). V tomto pípad se použije zpravidla systému, který odpovídá systému upevnní použitému v pilehlém úseku trati (nebrání-li tomu konstrukní uspoádání mostu). Na mostech s mostnicemi se použijí rozšíené podkladnice (S 4M, R 4M). 6/7
ZÁVR Vydáním této smrnice pozbývá pro železniní dráhy ve vlastnictví R platnost Opatení V DDC. 98 Koncepce používání jednotlivých tvar kolejnic a typ upevnní v kolejích D vydané pod.j. 56 054/2000-O13 dne 21.5.2001. Všem pracovníkm uvedeným v rozsahu znalostí ukládám: 1) zajišovat uplatnní této Koncepce v rámci pípravy a realizace všech akcí investiního i neinvestiního charakteru. U akcí, kde již byla schválena pípravná dokumentace, se uplatnní této koncepce doporuuje; 2) v rámci pípravy akcí (pi zpracovávání a odsouhlasování projektové nebo zadávací dokumentace stavby) vždy projednat a odsouhlasit zpsob realizace této Koncepce s píslušným útvarem SŽDC (Odbor provozuschopnosti železniní dopravní cesty); 3) jakékoli zmny oproti této Koncepci v kolejích železniních drah ve vlastnictví R jsou možné pouze se souhlasem námstka G SŽDC pro dopravní cestu. Pílohy: Píloha 1: Koncepce používání jednotlivých tvar kolejnic - schéma Píloha 2: Koncepce používání jednotlivých typ upevnní schéma Píloha 3: Komentá ke schématm V Praze, dne 30.3 2006 Ing. Jan Komárek generální editel 7/7
Smrnice G SŽDC. 28/2005.j. 6 037/05-OP Píloha 3 Koncepce používání jednotlivých tvar kolejnic a typ upevnní komentá ke schématm 1) Vyobrazená koncepce uzlu Brno odpovídá stávajícímu stavu kolejišt. V pípad ešení pestavby uzlu Brno se pedpokládá, že kolejnice UIC 60 s bezpodkladnicovým upevnním W 14 budou použity i pro hlavní koleje nové stanice Brno hl.n. v závislosti na jejich provozním zatížení. 2) U trati Chomutov Cheb se pedpokládá pi dílích rekonstrukcích použití železniního svršku soustavy S 49. Železniní svršek UIC 60 by ml být v na této trati použit v pípad rozsáhlejší pestavby zahrnující komplexní zvýšení pechodnosti (vetn úpravy smrových pomr a most). 3) U trati eské Velenice eské Budjovice se s ohledem na nízké provozní zatížení v souasné dob s použitím železniního svršku UIC 60 nepoítá. V pípad pípravy rozsáhlejší pestavby této trati je teba použití soustavy železniního svršku samostatn posoudit. 4) V uzlu Praha je navržen železniní svršek soustavy UIC 60 pouze pro úseky s pedpokládanou výraznjší nákladní dopravou. 5) U trati Ústí nad Labem Úpoiny Bílina je navržen železniní svršek soustavy S 49 s ohledem na smrové pomry trati a na skutenost, že provozní zatížení tohoto pepravního smru má klesající tendenci, piemž je k dispozici paralelní trasa s železniním svrškem soustavy UIC 60 pes Teplice v echách. 6) Koncepce poítá s využitím železniního svršku soustavy UIC 60 rovnž na trati Praha Lysá nad Labem Hradec Králové Týništ nad Orlicí Choce a Hradec Králové - Pardubice s ohledem na zajištní kapacitní objízdné trasy pro pilehlé úseky prvního tranzitního koridoru. Objízdné trasy v dalších úsecích jsou zajištny obdobn po tratích zaazených do transevropského konvenního železniního systému. 7) V pípad pestavby trati Praha Liberec na rychlost vyšší než 120 km/h se pedpokládá využití železniního svršku UIC 60 s bezpodkladnicovým upevnním W14. 8) U trati Horní Dvoišt eské Budjovice se pedpokládá pi dílích rekonstrukcích použití železniního svršku soustavy S 49. Železniní svršek UIC 60 by ml být na této trati použit v pípad rozsáhlejší pestavby zahrnující komplexní zvýšení pechodnosti nebo rychlosti. 9) U trati eské Velenice Veselí nad Lužnicí je teba použití soustavy železniního svršku samostatn posoudit v návaznosti na budoucí využití trat. 10) Další využití upevnní kolejnic FCI, FCII a Ke je možné v obvodu správc dopravní cesty, kde toto upevnní je v dob vydání této Koncepce již použito (SDC Zlín, pop. SDC Olomouc), i na tratích v píloze 2 neuvedených. Volbu typu upevnní je v tomto pípad teba vždy v rámci pípravy akcí (pi zpracovávání a odsouhlasování projektové nebo zadávací dokumentace stavby) projednat a odsouhlasit s píslušným útvarem SŽDC (Odbor provozuschopnosti železniní dopravní cesty).
Schémata zobrazující koncepci používání jednotlivých tvar kolejnic a typ upevnní byla vytvoena v prostedí MapInfo na podkladu mapy TUDU podle pedpisu D M12. V poítaové verzi schémat lze tedy vytváet krom schématu celé sít i detaily ešení jednotlivých železniních uzl. V zobrazení však nejsou vykresleny všechny koleje, ale pouze áry schematicky reprezentující oblast vždy jednoho defininího úseku (skupiny kolejí).