Mezi krystalické látky nepatří: a) asfalt b) křemík c) pryskyřice d) polvinylchlorid Mezi krystalické látky patří: a) grafit b) diamant c) jantar d) modrá skalice Mezi krystalické látky patří: a) rubín b) diamant c) křemen d) sklo Mezi amorfní látky patří: a) vosk b) kaučuk c) soda d) glukóza V krystalech germánia je vazba a) kovalentní b) iontová c) kovová d) van der Waalsova Typů jednoduchých deformací pevného tělesa je celkem a) 3 b) 4 c) 5 d) 6 Jednotkou normálového napětí (které podává kvantitativní informaci o stavu napjatosti při deformaci tahem) je: a) N b) Pa c) N.m -1 d) V Normálové napětí je definováno jako: a) F p /S b) S/F p c) S.F p d) F p /r Normálové napětí v tyči o průřezu 1 cm 2, na kterou působí tahem síla o velikosti 2 kn je: a) 0,2 MPa b) 2 MPa c)20 MPa d) 200 MPa S použitím modulu pružnosti v tahu E a normálového napětí σ n je možno vypočítat relativní prodloužení tahem jako: a) E/σ n b) EF/σ n c) El/σ n d) σ n /E Jednotkou modulu pružnosti je: a) Pa b) N c) N.m -1 d) N.m Hookův zákon pro vyjádření relativního prodloužení platí: a) od počátku použití tahové síly až po přetržení objektu (tyče) b) ve třetí oblasti deformační křivky c) ve druhé oblasti deformační křivky d) v první oblasti, pro kterou platí přímá úměrnost mezi relativním prodloužením a normálovým napětím Známe-li velikost síly F působící deformaci tahem, původní délku tyče l 1, průřez tyče S a modul pružnosti v tahu E, je prodloužení tyče l rovno: a) FE/(Sl 1 ) b) Fl 1 /(ES) c) FS/(El 1 ) d) FS/(Fl 1 ) Jak velká síla způsobí prodloužení ocelové tyče průřezu 2 cm 2 o 0,1 % původní délky? (E = 0,2 TPa) a) 20 kn b) 30 kn c) 40 kn d) 50 kn
Závislost délky tyče na přírůstku teploty lze v pravoúhlých souřadnicích vyjádřit jako a) přímku se směrnicí α procházející počátkem b) přímku se směrnicí α.1 1, kde 1 1 je počáteční délka, procházející počátkem c) přímku se směrnicí α. 1 1 a s úsekem 1 1 na svislé ose d) přímku se směrnicí 1 1 s úsekem α na svislé ose Vyberte nepravdivé tvrzení a) součinitel teplotní délkové roztažnosti závisí jen na druhu látky b) součinitel teplotní roztažnosti závisí především na teplotě c) součinitel teplotní roztažnosti se značně mění s teplotou d) součinitel teplotní roztažnosti se poněkud mění s teplotou, avšak při malých teplotních rozdílech jej můžeme pro danou látku považovat za konstantní Vztah mezi součinitelem teplotní délkové roztažnosti α a teplotní objemové roztažnosti β lze přibližně vyjádřit a) α = 3β b) β = 3α c) α = β 3 d) β = α 3 Jaký bude rozdíl mezi nejdelší a nejkratší délkou elektrického vedení z měděného drátu (αcu = 1,7.10-5 K -1 ), jehož délka při 0 C je 50 mm, počítáme-li se změnami teplot v průběhu roku mezi -20 C a + 30 C? a) 22,5 mm b) 42,5 mm c) 62,5 mm d) 82,5 mm Jaký teplotní rozdíl (zaokrouhleno na celé číslo) odpovídá relativnímu prodloužení hliníkového drátu (αal = 2,4.10-5 K -1 ) o 0,1%? a) 20 K b) 206 K c) 87 K d) 42 K Jaký bude relativní délkový rozdíl vyjádřený v procentech pro železnou tyč (αfe = 1,2.10-5 K -1 ) při změnách teploty mezi -20 C a 30 C? a) 0,06 % b) 0,12 % c) 0,18 % d) 0,24 % Dva dráty, z hliníku a mědi, mají při 20 C délku 100 m. Jaký bude rozdíl jejich délek při 20 C (αal = 2,4.10-5 K -1, αcu = 1,7.10-5 K -1 )? a) 96 mm b) 68 mm c) 28 mm d) 164mm Uvažujme železnou odměrnou nádobu kalibrovanou na objem 10 dm 3 za předpokladu teploty měřené kapaliny 20 C. Jaké absolutní chyby se zhruba dopustíme, budeme-li měřit objem při teplotě 80 C (αfe = 1,2.10-5 K -1 )?
a) 3 ml b) 21,6 ml c) 300 ml d) 3 l V bimetalickém teploměru se využívá a) rozdílu mezi hodnotami měrného elektrického odporu dvou kovů b) rozdílu mezi hodnotami součinitele délkové teplotní roztažnosti dvou kovů c) elektromotorického napětí, které vzniká při zahřátí spoje obou kovů d) jevu supravodivosti Možnost pohybu některých druhů hmyzu běháním po vodě lze vysvětlit na základu a) viskozity b) hustoty c) povrchového napětí d) tlaku Jednotkou povrchového napětí je a) N.m -1 b) N.m -2 c) N.m 2 d) N.m Vyjádřete jednotku povrchového napětí pomocí základních jednotek Mezinárodní soustavy jednotek (SI) a) kg.m -1.s -2 b) kg.s -2 c) kg.m.s -2 d) kg.s -1 Jakou práci je nutno vynaložit k rozprášení 1 dm³ vody na kapičky o poloměru 0,1 mm (povrchové napětí vody je 0,073 N/m; povrch vody před rozprášením považujte za zanedbatelný ve srovnání se součty povrchů vzniklých kapiček)? a) 2,19 J b) 1,46 J c) 73 J d) 32 J Je-li povrchové napětí σ,vyjádříme povrchovou sílu jako a) F = σ/1 b) F = σ.1 c) F = σ/s d) F = σ.s Povrchové napětí σ můžeme vyjádřit jako a) σ = F.1 b) σ = FS c) σ = F/1 d) σ = F/S Povrchové napětí vody je 0,073 N.m -1, povrchové napětí etanolu 0,022 N.m -1. Co lze tvrdit o hmotnostech kapek vody a etanolu, které odpadávají z ústí skleněné kapiláry daného průměru?
a) nelze srovnat bez údaje o hustotě b) nelze srovnat bez údaje o průměru kapiláry c) kapka etanolu má větší hmotnost než kapka vody d) kapka vody má větší hmotnost než kapka etanolu Síla, kterou je držena kapka u ústí kapiláry o poloměru r těsně před svým odpadnutím, je rovna a) 2πrσ b) πr 2 σ c) σ/2πr d) σ/ πr 2 Z hmotnosti kapky, která odpadla působením vlastní tíhy od ústí kapiláry a z poloměru kapiláry lze vypočítat povrchové napětí jako a) 2πr/mg b) mg/2πr c) πr 2 /mg d) mg/ πr 2 Úhel, který svírá povrch vody s povrchem stěny nádoby (stykový úhel) je a) větší než π/2 b) větší než π c) menší než π/2 d) π Pro úhel θ, který svírá povrch rtuti s povrchem stěny nádoby (stykový úhel) platí a) 0 < θ < π/2 b) θ > π c) θ < π/2 d) π/2 < θ < π Vyberte pravdivé tvrzení o úhlu θ, který svírá povrch kapaliny s povrchem stěny nádoby (stykový úhel) a) pro smáčející kapalinu 0 < θ < π/2 b) pro smáčející kapalinu π/2 < θ < π c) pro nesmáčející kapalinu 0 < θ < π/2 d) pro nesmáčející kapalinu θ = 0 Vyberte pravdivé tvrzení o stykovém úhlu θ, který svírá povrch kapaliny s povrchem stěny a) pro smáčející kapalinu 0 < θ < π/2 b) pro reálnou nesmáčející kapalinu π/2 < θ < π c) pro smáčející kapalinu π/2 < θ < π d) pro dokonale nesmáčející kapalinu θ = π Vyberte z následujících kapalin kapalinu nesmáčející sklo a) rtuť b) voda c) alkohol d) aceton Vyberte správné tvrzení a) s kapilární depresí se setkáváme u nesmáčivých kapalin
b) kapilární tlak je přímo úměrný povrchovému napětí c) stykový úhel v případě dokonale nesmáčejících kapalin je roven π d) u rtuti nastává kapilární deprese Vyberte nesprávné tvrzení a) u vody nastává jev kapilární elevace b) kapilární tlak je přímo úměrný poloměru zakřivení kulového povrchu kapaliny c) u nesmáčejících kapalin nastává kapilární elevace d) stykový úhel v případě smáčejících kapalin je větší než π/2 569.Výška h, do které vystoupí smáčející kapalina v kapiláře je dána vztahem a) h = σ/ρgr b) h = 2σ/ ρgr c) h = ρ/σgr d) h = 2ρ/ σgr Vztah pro výpočet výšky, do které vystoupí kapalina v kapiláře během kapilární elevace vyplývá z podmínky rovnosti mezi a) kapilárním tlakem a povrchovým napětím b) kapilárním tlakem a tíhou sloupce kapaliny c) kapilárním tlakem a hydrostatickým tlakem d) povrchovým napětím a tíhou kapaliny Při změně teploty o hodnotu Δt se původní objem V 1 u většiny kapalin změní na objem V 1, který můžeme vyjádřit přibližně jako a) V = V 1 ß Δt b) V = V 1 (1 + ß Δt) c) V = V 1 (1 - ß Δt) d) V = V 1 + ß Δt Jednotkou součinitele teplotní objemové roztažnosti je a) K.m 3 b) m 3 /K c) K 1.m 1 d) K 1 Označte pravdivé tvrzení a) voda má největší hustotu při 284 K b) u většiny kapalin objem s rostoucí teplotou roste c) jednotkou součinitele teplotní objemové roztažnosti kapalin je K 1 d) u většiny kapalin hustota s rostoucí teplotou klesá Označte nepravdivé tvrzení týkající se součinitele teplotní objemové roztažnosti kapalin a) je obecně menší než u pevných látek b) jeho jednotkou je K 1 c) jeho jednotkou je m 3.K 1 d) je pro většinu kapalin záporný v celém teplotním rozmezí Při měření teploty rtuťovým teploměrem se využívá jevu a) kapilární elevace b) kapilární deprese c) teplotní objemové roztažnosti d) hydrostatického tlaku