KYSELINY Jsou to látky, které se ve vodě štěpí na kationty H + a anionty (radikály) kyseliny (např. Cl -, NO 3-, SO 4 2- ). 1) BEZKYSLÍKATÉ KYSELINY: (koncovka -vodíková) Kyselina fluorovod vodíková chlorovod vodíková bromovod vodíková jodovod vodíková sirovod vodíková kyanovod vodíková Vzorec HF HCl HBr HI H 2 S HCN Vznikají rozpuštěním některých binárních sloučenin s vodíkem ve vodě.
SOLI BEZKYSLÍKATÝCH KATÝCH KYSELIN koncovka ID kyselina vzorec kys. název soli fluorovodíková HF fluorid chlorovodíková HCl chlorid bromovodíková HBr bromid jodovodíková HI jodid sirovodíková H 2 S sulfid kyanovodíková HCN kyanid Sůl l z kyseliny vznikne tak, že e se odštěpí kationty vodíku a nahradí se jiným kationtem
Příklady k napsání vzorců: Fluorid zinečnatý (fluor F, zinek - Zn) ZnF 2 Chlorid fosforečný (chlor Cl, fosfor - P) PCl 5 Sulfid cíničitý (síra S, cín - Sn) SnS 2 Kyanid draselný (draslík K) KCN Příklady k pojmenování: CaCl 2 (Ca vápník, Cl chlor) Chlorid vápenatý Pbl 2 (Pb olovo, I - jód) Jodid olovnatý NaCN (Na sodík) Kyanid sodný Fe 2 S 3 (Fe železo, S síra) Sulfid železitý
2) KYSLÍKATÉ KYSELINY (OXOKYSELINY) VZNIKAJÍ reakcí: a) oxidů nekovů a polokovů s vodou Př.: SO 2 + H 2 O = H 2 SO 3 nebo b) oxidů kovů s vyšším oxidačním číslem (V a víc) s H 2 O Př.: Mn 2 O 7 + H 2 O = 2 HMnO 4 Mají obecný VZOREC : H m Z x O y kde vodík má ox.číslo +I, kyslík má II. Z je kyselinotvorný prvek a může mít ox.číslo I až VIII
VZOREC lze utvořit 3 způsoby: a) z chemické rovnice pro vznik kyseliny, tj.: příslušný oxid + H 2 O = kyselina b) analogií se známou kyselinou c) pomocí rovnice pro oxid.číslo Příklady k napsání vzorců: Kyselina dusitá (dusík - N) HNO 2 Kyselina dusičná (dusík - N) HNO 3 Kyselina siřičitá (síra S) H 2 SO 3 Kyselina chromová (chrom - Cr) H 2 CrO 4
OXOKYSELINY s 1 ATOMEM prvku Z ox. č. Z koncov ka vzorec příklad kyseliny její sůl +I -ná HZO HClO kys.chlorná chlornan +II -natá H 2 ZO 2 H 2 SnO 2 kys.cínatá cínatan +III -itá HZO 2 HNO 2 kys.dusitá dusitan +IV -ičitá H 2 ZO 3 H 2 CO 3 kys.uhličitá uhličitan +V -e(i)čná HZO 3 HNO 3 kys.dusičná dusičnan +VI -ová H 2 ZO 4 H 2 SO 4 kys.sírová síran +VII -istá HZO 4 HClO 4 kys.chloristá chloristan
NÁZEV lze získat 2 způsoby: a) pomocí rovnice pro oxid.číslo b) analogií se známou kyselinou se stejnými stech. koeficienty Příklady k napsání názvů: HClO 3 (Cl - chlor) Kyselina chlorečná H 2 CO 3 (C - uhlík) Kyselina uhličitá HPO 3 (P - fosfor) Kyselina fosforečná H 3 PO 4 (P - fosfor)?
Má li kyselina více vodíkových atomů než 2 MUSÍ BÝT V NÁZVU UVEDEN JEJICH POČET Někdy OXID reaguje s VÍCE MOLEKULAMI H 2 O, Př. P 2 O 5 + H 2 O = 2 HPO 3 kys. hydrogenfosforečná P 2 O 5 + 3 H 2 O = 2 H 3 PO 4 kys. trihydrogenfosforečná Pozn.: Vodík je HYDROGENIUM a číslovky: mono (nepoužívá se), di, tri, tetra, penta... Př.: Pojmenuj H 5 IO 6 vzorec H 5 IO 6 je kyselina pentahydrogen jodistá
OXOKYSELINY s VÍCE ATOMY prvku Z, v názvu kyseliny pak musí být uveden i počet atomů Z. Příklady k napsání vzorců: Kyselina disírová (síra - S) H 2 S 2 O 7 Kyselina disiřičitá (síra S) H 2 S 2 O 5 Příklady k napsání názvů: H 2 Cr 2 O 7 (Cr - chrom) Kyselina dichromová
SOLI KYSLÍKATÝCH KATÝCH KYSELIN koncovka -AN Vznikají náhradou vodíku v kyselině kovem či amonnou skupinou (např. neutralizací). Neutralizace reakce mezi kyselinou a zásadou za vzniku soli a vody: Př.: H 2 SO 4 + Ca(OH) 2 = CaSO 4 + 2 H 2 O, kde CaSO 4 je sůl - síran sodný a (SO 4 ) -II je zbytek kys. (radikál) Radikál vystupuje v reakcích pohromadě, proto jeho název tvoří 1 slovo. Názvosloví solí se pak tvoří jako názvosloví binárních sloučenin (podst.jm. naučit se + příd.jm. - umíme)
Soli kyslíkatých katých kyselin Příklady k napsání vzorců: Dusičnan draselný Uhličitan hlinitý Síran vápenatý Manganistan draselný Příklady k napsání názvů: K 2 SO 3 Fe 2 (SO 4 ) 3 NH 4 PO 3 (NH 4 ) 3 PO 4
HYDROGENSOLI VZNIK: všechny atomy H v kyselině nejsou nahraženy. V NÁZVU hydrogensoli je uvedený počet nenahražených H. Pozn.: názvosloví tvoříme jako u solí. Př. Utvoř název ke vzorci Ca(HSO 4 ) 2 Výsledek: Ca(HSO 4 ) 2 je hydrogensíran vápenatý.
Př.: Utvoř vzorec k názvu hydrogenuhličitan železitý. Hydrogenuhličitan železitý má vzorec Fe(HCO 3 ) 3 Př.: Utvoř vzorec k názvu hydrogenfosforečnan vápenatý. Pozn.: Jako zákl.kyselinu nelze použít HPO 3, 1 atom H je nutno nechat v soli a aspoň 1 atom H použít k náhradě za Ca. HPO 3 má ale celkem jen 1 atom H. Kyselinu s větším počtem vodíkových atomů získáme přičtením molekuly vody: HPO 3 + H 2 O = H 3 PO 4 Hydrogenfosforečnan vápenatý má vzorec CaHPO 4.
Sami: vytvořte vzorec: dihydrogenfosforečnan draselný (KH 2 PO 4 )