1. Finanční analýza v systému finančního řízení

I. Teoretická část 1. Finanční analýza v systému finančního řízení 1. 1 Význam a cíl finanční analýzy Cílem finanční analýzy je získat představu o současném, nebo očekávaném stavu řízeného subjektu, kterým je podnik. Prakticky jde o to, abychom pomocí vhodně vybraných údajů zjistili, jak se vyvíjejí vzájemné vztahy mezi nimi, zda je to vývoj, který odpovídá našim představám. Pokud tomu tak není, potom nás výsledky analýzy upozorňují na možnosti nepříznivého vývoje. Na to reagujeme odpovídajícími opatřeními, a tak se snažíme nepříznivému vývoji zabránit. 1. 2 Etapy finanční analýzy Finanční analýza je součástí finančního řízení podniku, protože zajišťuje vazbu mezi očekávaným efektem finančních rozhodnutí a skutečně proběhlými jevy. Smyslem finanční analýzy je provést pomocí speciálních metodických prostředků diagnózu finančního hospodaření podniku. Pravidelná a kvalitně prováděná analýza umožňuje odhalovat poruchy ve finančním hospodaření v době, kdy je možno ještě tyto poruchy odstranit. Finanční analýza je činnost komplexní povahy. Při finanční analýze se provádí zkoumání jednotlivých složek určujících finanční situaci podniku, jako např. rentabilita, likvidita, stabilita, avšak při práci nesmí finanční analytik opomenout, že mezi jednotlivými složkami existují vzájemné vazby, které je nutno při analýze respektovat. Ucelený obraz o finanční situaci podniku se podobá mozaice složené z různých informací o aspektech finančního řízení podniku. Finanční analýza je nedílnou součástí rozhodovacího procesu. Ten je složen z jednotlivých kroků, které bych popsal následujícím způsobem: 1. vznik, odhalování a formulace problému 13

2. rozbor informací a podkladů 3. stanovení alternativ řešení 4. stanovení kritérií 5. hodnocení alternativ podle zamýšlených účinků 6. posouzení nepřímých důsledků 7. zvážení rizika 8. výběr nejvhodnější varianty Finanční analýza na jedné straně poskytuje informace pro komplexní finanční rozhodování, ale také na druhé straně při své vlastní práci postupuje finanční analytik podle výše uvedeného rozhodovacího schématu. Práci finančního analytika bychom mohli přirovnat k práci lékaře, protože finanční analytik se zabývá finančním zdravím podniku. V první etapě zjišťuje na základě vyhodnocení souboru ukazatelů základní informace o finančním zdraví, které pak porovnává se stavem normálním a zjišťuje odchylky. V druhé etapě provádí hlubší rozbor zjištěných poruch pomocí speciálních vyšetřovacích metod a nástrojů. Ve třetí etapě se finanční analytik snaží identifikovat hlavní příčiny nežádoucího vývoje. 1. 3 Zdroje vstupních informací pro finanční analýzu Naprosto převažující podíl informačních zdrojů, z nichž vychází finanční analýza, představují výkazy finančního účetnictví. Proto tyto výkazy a jejich struktura musí být směřovány tak, aby plnily potřebu získat co nejvěrnější přehled o finanční situaci podniku. Podrobněji se budu zabývat těmi nejzákladnějšími výkazy, kterými jsou zejména rozvaha, výkaz zisků a ztrát a příloha. 1. 3. 1 Rozvaha Informace o majetku podniku a jeho struktuře poskytuje rozvaha. Její funkcí je poskytnout 14

k určitému datu přehled o majetku podniku (aktiva), jeho struktuře a o zdrojích krytí (pasiva). Sestavuje se ke konci daného období, pro hodnocení hospodaření podniku a pro statistické a daňové účely pak nejméně jednou ročně, to znamená k 31. 12. běžného roku. V zájmu jednotnosti evidovaných dat je pro zmíněné statistické a daňové účely předepsána její formální úprava. V rozvaze jsou ve sloupci 1 (brutto) uváděna aktiva v plné hodnotě nezkrácená o opravné účty a oprávky k dlouhodobému majetku. Ve sloupci 2 (korekce) se uvádějí opravné účty a oprávky k dlouhodobému majetku. Ve sloupci 3 (netto) se uvádí rozdíl mezi sloupci 1 a 2. Ve sloupci 4 se uvádí netto stav aktiv minulého účetního období. Ve sloupci 5 se uvádějí stavy pasiv za sledované účetní období. Ve sloupci 6 se uvádějí stavy pasiv za minulé období. 1. 3. 2 Výkaz zisků a ztrát (výsledovka) Údaje ve výsledovce jsou uspořádány podle základního zaměření činnosti podniku (provozní, finanční a mimořádná činnost). Obecně představuje rekapitulaci výnosů, nákladů a výsledků hospodaření. Sestavuje se za dané období, pro hodnocení hospodaření podniku a pro statistické a daňové účely pak nejméně jednou ročně. V zájmu jednotnosti evidovaných dat je pro zmíněné statistické a daňové účely předepsána její formální úprava. Informace se sledují za běžné (sloupec 1) a minulé období (sloupec 2). Písmeny se označují náklady, římskými číslicemi se označují výnosy. 1. 3. 3 Příloha Poskytuje důležité informace zejména vnějším uživatelům. Povinný obsah přílohy je stanoven ministerstvem financí ČR. Sestavuje se buď ve formě tabulek nebo popisným způsobem. Předkládá se finančnímu úřadu společně s výkazem zisků a ztrát. 15

Umožňuje blíže poznat obsah položek rozvahy a výkazu zisků a ztrát, které jsou významné pro posouzení finanční situace účetní jednotky. Kromě údajů vyplývajících z finančního účetnictví se používají pro naplnění některých ukazatelů i údaje finančního trhu, např. tržní cena akcie. Využívají se také i údaje naturální povahy, např. počet zaměstnanců při zjišťování produktivity práce. Pro správné vyhodnocování je nutné znát i řadu kvalitativních informací, které specifikují konkrétní podmínky činnosti daného podniku. Jedná se především o předmět činnosti podniku, postavení na trhu, úroveň dodavatelsko odběratelských vztahů apod. Mimo aktuálních údajů o podniku, který je předmětem analýzy, je potřebné mít k dispozici rovněž údaje sloužící jako základ srovnání, protože analytická schopnost finančních ukazatelů se projeví až při srovnání s hodnotami stejných ukazatelů v jiných podnicích, případně s hodnotami za celé obory či odvětví nebo s hodnotami ukazatelů z předchozích období v témže podniku. Při srovnání s hodnotami z minulých období je nutno mít na zřeteli otázku, zda údaje z účetnictví byly získány na základě stejné metodiky. 1. 4 Uživatelé finanční analýzy O finanční informace podniku má zájem celá řada uživatelů. Výčet těchto uživatelů finanční analýzy je velmi rozsáhlý, ale především rozmanitý. Jsou to především: - investoři - obchodní partneři - majitelé firmy - konkurence - banky a jiní věřitelé - manažeři - stát a jeho orgány - zaměstnanci 16

Investoři Primárními uživateli informací obsažených ve finančních výkazech podniku jsou akcionáři, kteří poskytují podniku kapitál. Investoři využívají finanční informace o podniku ze dvou hledisek investičního a kontrolního. Investiční hledisko představuje využití informací pro rozhodování o budoucích investicích. Kontrolní hledisko uplatňují akcionáři vůči manažerům podniku, jehož akcie vlastní. Zajímají se o stabilitu a likviditu podniku atd 1. Můžeme do této skupiny zařadit také potenciální investory, kteří zvažují kam umístit své volné prostředky. Mají potřebu si ověřit zda je takové rozhodnutí správné. Obchodní partneři Dodavatelé si na základě znalostí finanční situace potenciálních zákazníků vybírají své budoucí obchodní partnery, u nichž sledují zejména schopnost hradit své závazky. Odběratelé mají zájem na finanční situaci dodavatele zejména při dlouhodobých kontraktech. Potřebují mít jistotu že dodavatel bude plnit své závazky a nenaruší tak výrobu odběratele. Dá se říci, že jsou na něm závislí. Majitelé firmy Ověřují si pomocí finanční analýzy, zda prostředky, které do firmy vložili, jsou náležitě využívány a zhodnocovány. Hodnotí práci vedení firmy (manažerů). Konkurence Srovnává své výsledky hospodaření s výsledky jiných firem. Zejména za pomoci ukazatelů rentability, solventnosti atd. 1 GRUNWALD, R. a HOLEČKOVÁ, J.: Finanční analýza a plánování podniku. 2. vyd. Praha: VŠE Praha, 2001. str. 11. 17

Banky a jiní věřitelé Věřitelé žádají informace o finančním stavu potenciálního dlužníka, aby se mohli lépe rozhodnout zda mu půjčí peníze, za jakých podmínek a jak vysoká bude částka úvěru. Zkoumají jestli podnik může poskytnout dostatečné záruky, zda bude schopen včas hradit splátky. Důležitá je solventnost a likvidita podniku 2. Manažeři Řídící pracovníci využívají informace poskytované finanční analýzou zejména pro dlouhodobé řízení podniku (finanční). Pro správné rozhodnutí je znalost finanční situace podniku velmi důležitá. Když mají dobré informace o finančním stavu firmy, o jeho vývoji mohou se do budoucna mnohem lépe rozhodnout. Důležitá je také znalost finanční situace konkurenčních podniků. Stát a jeho orgány Stát využívá finančních informací pro mnohé účely. Jsou pro něj velmi dobrou a důležitou pomůckou při kontrole hospodaření podniků se státní účastí, mají význam i při zadávání státních zakázek, pro přidělování dotací atd. Zaměstnanci Jejich zájem o hospodaření firmy je zcela pochopitelný. Mají zájem na prosperitě firmy, která jim zajišťuje stálé zaměstnání a z toho plynoucí mzdové a sociální jistoty. Dalšími, které zajímají výsledky finančních analýz různých firem jsou daňoví poradci, novináři, lidé zabývající se obchodem s cennými papíry. Existuje celá řada zdrojů za nejvýznamnější jsou považovány výroční zprávy akciových společností. Některé podniky nejsou povinny poskytovat tyto informace, ale zkreslování finančních údajů a nedostatek komunikace s okolím se již nejedné firmě nevyplatily. 2 GRUNWALD, R. a HOLEČKOVÁ, J.: Finanční analýza a plánování podniku. 2. vyd. Praha: VŠE Praha, 2001. str. 12. 18

2. Přístupy k hodnocení hospodářských jevů Obecně existují dva přístupy k hodnocení hospodářských jevů: 2. 1 Fundamentální analýza Fundamentální analýza je založena na rozsáhlých znalostech vzájemných souvislostí mezi ekonomickými a mimoekonomickými jevy, na zkušenostech odborníků, na jejich subjektivních odhadech i na citu pro situace a jejich trendy. Zpracovává velké množství kvalitativních údajů, a pokud využívá kvantitativní informaci, odvozuje zpravidla své závěry bez použití algoritmizovaných postupů. 2. 2 Technická analýza Technická analýza používá matematických, statistických a dalších algoritmizovaných metod ke kvantitativnímu zpracování ekonomických dat s následným ekonomickým posouzením výsledků. Postup finanční technické analýzy je rozložen do následujících etap: a) Výpočet ukazatelů zkoumané firmy. b) Srovnání hodnot ukazatelů s odvětvovými průměry. c) Výběr metody pro hodnocení ukazatelů a výpočet relativní pozice firmy. d) Analýza časových trendů. e) Analýza vztahů mezi ukazateli pomocí pyramidové soustavy. f) Návrh na opatření ve finančním plánování a řízení. Oba přístupy mají své přívržence i své kritiky. V dalším výkladu se budu zabývat technickou analýzou, neboť přes své nedostatky se již stala nezbytným nástrojem finančního řízení firem v tržních ekonomikách 3. 3 SEDLÁČEK, J.: Účetní data v rukou manažera. 1. vyd. Praha: Nakladatelství Computer Press, 1998. str. 3 4. 19

3. Metody technické analýzy Metody používané ve finanční analýze můžeme rozdělit na metody, které využívají elementární matematiku a na metody založené na složitějších matematických postupech. 3. 1 Přehled metod technické analýzy 3. 1. 1 Přehled elementárních metod technické analýzy 4 a) analýza absolutních ukazatelů - analýza vývojových trendů (horizontální analýza) - analýza komponent (vertikální analýza) b) analýza rozdílových ukazatelů c) analýza cash flow d) analýza poměrových ukazatelů - rentability - aktivity - zadluženosti a finanční struktury - likvidity - kapitálového trhu - provozní činnosti - cash flow e) analýza soustav ukazatelů - pyramidové rozklady - predikční modely 3. 1. 2 Přehled vyšších metod technické analýzy a) matematicko statistické metody - bodové odhady - statistické testy odlehlých dat - empirické distribuční funkce - korelační koeficienty 4 KONEČNÝ, M.: Finanční analýza a plánování. Brno: VUT v Brně, 2004. str. 25 26. 20

- analýza rozptylu b) nestatistické metody - matné množiny - gnostická teorie neurčitých dat K hodnocení finanční situace akciové společnosti IMOS BRNO použiji jen metody elementární, dále proto budou podrobněji popsány jen použité metody. 21

4. Metody vyhodnocování ukazatelů Při vyhodnocování ukazatelů se používají různé metody. Některé z nich respektují vzájemnou závislost jednotlivých ukazatelů, pak hovoříme o hierarchickém přístupu, jiné jednodušší tuto závislost nerespektují, pak hovoříme o paralelním přístupu. V obou přístupech je používána indexní metoda, spočívající v hodnocení indexního přírůstku či poklesu hodnoty ukazatelů v daném sledovaném období. V hierarchickém přístupu jsou sledovány navíc i vlivy působící na sledovaný ukazatel. Hierarchický přístup uznává vztahy mezi ukazateli, vidí závislost jednoho ukazatele na hodnotě druhého ukazatele. Často jsou jednotlivé ukazatele seřazovány do celých soustav, které jsou nazývány pyramidální soustavy. Pyramidální soustavy musí splňovat dva požadavky: 1. Analýza respektuje a vychází z existence syntetického ukazatele, který tvoří vrchol pyramidy ukazatelů a je významově nadřazen všem ostatním ukazatelům soustavy. 2. Uspořádání ukazatelů v rámci soustavy je založeno na formálně bezchybných matematických vazbách odvozených z věcně opodstatněných ekonomických souvislostí mezi ekonomickými jevy či procesy. V této soustavě ukazatelů existují mezi dílčími ukazateli logické a matematické vazby a jsou v ní syntetické ukazatele postupně rozkládány na součiny, podíly, součty a rozdíly dílčích ukazatelů. Analytické pyramidy vysvětlují změny ukazatelů syntetických, takže koncové ukazatele pyramidy můžeme považovat za elementární činitele změn vrcholového ukazatele. Hlavní význam takto systémově pojaté soustavy ukazatelů je snadná kvantifikace vlivu dílčích činitelů a poměrně přesné zobrazení skutečných vztahů v ekonomickém procesu. Z hlediska metod rozkladu může mít rozklad podobu dynamickou nebo statickou. Dynamický rozklad se provádí srovnáním dvou stavů v různém časovém období. Tuto metodu je možno použít i při srovnání mezi dvěma podniky nebo při srovnání s předpokládaným stavem. 22

Statický rozklad je rozkladem ukazatele v daném časovém úseku na vliv dílčích ukazatelů. Změnu syntetického ukazatele chápeme jako funkci změn jednotlivých ukazatelů vyjádřenou vzorcem rozkladu. Rozklad změny je možný nejen v případech, kdy jde o funkci jednoduchou, ale i u složené funkce s velkým počtem činitelů. 23