6 Afs 180/2015-17 Dan. D kazní b emeno v da ovém ízení ROZSUDEK Nejvyššího správního soudu ze dne 23. 11. 2015 Související legislativa R: 92 odst. 5 písm. c) zákona. 280/2009 Sb. Související judikatura R: I. ÚS 1841/07-1 - Da z p idané hodnoty. Dodate ný platební vým r. Odpo et dan z p idané hodnoty. Dokazování p ed finan ním ú adem 9 Afs 42/2011-56 - Dan - da z p idané hodnoty 9 Afs 91/2013-38 - D kazní b emeno v da ovém ízení. D kaz da ovým dokladem 1 Afs 242/2014-33 - Dan - ostatní 30 Af 26/2013-101 - Dan - da z p idané hodnoty 2 Afs 24/2007-119 - Da ové ízení: dokazování; d kazní b emeno poplatníka dan z p idané hodnoty a správce dan Právní v ta: Pro uplatn ní nároku na odpo et dan nesta í, aby da ový subjekt prokázal, že se zdanitelná pln ní uskute nila, ale rovn ž musí prokázat, že byla poskytnuta osobou uvedenou na da ovém dokladu. Nejvyšší správní soud rozhodl v senát složeném z p edsedkyn Mgr. Jany Brothánkové, soudce zpravodaje JUDr. Tomáše Langáška a soudce JUDr. Petra Pr chy v právní v ci žalobkyn : TOP TANK s.r.o., se sídlem Praha 5, Janá kovo náb eží 1153/13, I 26403226, zastoupené JUDr. Ji ím Dvo ákem, advokátem, se sídlem Plze, Hálkova 24, proti žalovanému: Odvolací finan ní editelství, se sídlem Brno, Masarykova 427/31, týkající se spojených žalob proti rozhodnutím žalovaného ze dne 17. dubna 2013,. j. 11219/13/5000-14305-701328, ze dne 19. dubna 2013,. j. 11217/13/5000-14305-701328, a ze dne 19. dubna 2013,. j. 11218/13/5000-14305-701328, v ízení o kasa ní stížnosti žalobkyn proti rozsudku Krajského soudu v Plzni ze dne 2. dubna 2015,. j. 30 Af 26/2013-101, takto: I. Kasa ní stížnost žalobkyn se zamítá. II. Žalobkyn nemá právo na náhradu náklad ízení o kasa ní stížnosti. III. Žalovanému se nep iznává náhrada náklad ízení o kasa ní stížnosti.
Od vodn ní: I. Vymezení p ípadu [1] Finan ní ú ad v Karlových varech (dále jen "správce dan ") zahájil dne 18. kv tna 2011 u žalobkyn da ovou kontrolu zam enou na da z p idané hodnoty mimo jiné za zda ovací období zá í, íjen a prosinec 2010. Správci dan vznikly v pr b hu da ové kontroly pochybnosti ohledn n kterých zdanitelných pln ní, a proto žalobkyni vyzval, aby jinak než da ovým dokladem doložil, že se p edm tná pln ní skute n odehrála tak, jak je deklarováno na vystavených da ových dokladech. Následn správce dan naznal, že žalobkyn dostate n nevyhov la uvedené výzv a neprokázala nárok na odpo et dan z p ijatých pln ní na základ doklad vystavených dodavatelem CITRA s. r. o. a FORDULAT a. s. Správce dan zejména uvedl, že se žalobkyni nepoda ilo prokázat, že se daná pln ní odehrála skute n tak, jak tvrdí. Konkrétn neprokázala, zda daná pln ní žalobkyn p ijala práv od spole ností CITRA s. r. o. a FORDULAT a. s., tedy od subjekt uvedených na da ových dokladech. [2] Na základ kontrolních zjišt ní správce dan vydal platební vým ry, jimiž žalobkyni vym il, resp. dom il da z p idané hodnoty za p edm tná období. Za období zá í 2010 správce dan žalobkyni dom il da ve výši 1 035 251 K a sou asn uložil povinnost uhradit penále ve výši 207 050 K. Za íjen 2010 vym il da ve výši 3 039 614 K, p i emž oproti da ovému p iznání žalobkyn zvýšil její da ovou povinnost o 896 616 K. Za období prosinec 2010 správce dan vym il da ve výši 3 306 769 K, p i emž oproti da ovému p iznání žalobkyn zvýšil její da ovou povinnost o 3 023 923 K. Žalobkyn se uvedeným platebním vým r m bránila odvoláními, které však žalovaný zamítl v náv tí uvedenými rozhodnutími (žalovaný rozhodnutí správce dan zm nil pouze v ásti týkající se bankovního spojení). [3] Proti rozhodnutím žalovaného žalobkyn brojila žalobami podanými ke Krajskému soudu v Plzni (dále jen "krajský soud"). Krajský soud žaloby spojil ke spole nému projednání a následn je zamítl jako ned vodné. S p ihlédnutím k judikatu e správních soud krajský soud dosp l k záv ru, že žalobkyn neunesla d kazní b emeno týkající se prokázání, že p ijala zdanitelné pln ní práv od plátce DPH uvedeného na p íslušných dokladech, tj. od spole ností CITRA s. r. o. a FORDULAT a. s. Soud reprodukoval obsah provedeného dokazování, p i emž dosp l k záv ru, že spolumajitelé i prokurista žalobkyn m li ohledn obchodních vztah se jmenovanými spole nostmi minimální znalosti, což mohlo ješt posílit pochybnosti správce dan o tom, s kým žalobkyn vlastn obchodovala. Dané pochybnosti p itom nevyvrátily ani další provedené d kazy i p edložené listiny (výslech sv dka J. G., potvrzení údajn podepsané jednatelem CITRA s. r. o. ani výpov di dalších sv dk ). Soud se tak ztotožnil se záv rem žalovaného, že žalobkyn nedokázala identifikovat žádnou osobu ani p eložit písemnost, z níž by bylo možné jednozna n ur it, že žalobkyn od po átku obchodního vztahu jednala s osobami oprávn nými jednat jménem spole ností CITRA s. r. o. a FORDULAT a. s., a žaloby zamítl.
II. Kasa ní stížnost a pr b h ízení o ní [4] Proti uvedenému rozsudku krajského soudu žalobkyn (nyní st žovatelka) brojila v as podanou kasa ní stížností. [5] St žovatelka v kasa ní stížnosti tvrdila, že krajský soud nesprávn právn posoudil otázku unesení d kazního b emene ohledn oprávn nosti nároku na odpo et DPH. Krajský soud se podle st žovatel ina mín ní zcela vyhnul komplexnímu posouzení d kaz a nijak se nevyjád il k seznamu d kaz, které podle st žovatelky sv d í v její prosp ch a rozm l ují pochybnosti žalovaného. Soud své právní posouzení zúžil na právní hodnocení jediné pasáže z argumentace žalovaného a p evzal ú elovou manipulaci žalovaného s obsahem a významem provedených d kaz. Pominul, že dodávky zboží byly na základ písemných smluv nepochybn uskute n ny, že k dodávkám byly p iloženy originální doklady vystavené dodavateli, podle nichž zboží bylo prokazateln p evzato, zkontrolováno, naskladn no a následn prodáno, že bylo dopravováno v režii dodavatel tuzemskými dopravci, kte í provád ní dopravy pro uvedené spole nosti potvrdili, že zboží bylo na základ ádných da ových doklad uhrazeno bezhotovostními úhradami na ú ty dodavatel, že dodavatelé byli registrovanými plátci DPH, jejich statutární zástupci, kte í uzav eli písemné smlouvy, byli zapsáni v obchodním rejst íku a písemn s notá sky ov eným podpisem výslovn dodávky, vystavení da ových doklad a jejich uhrazení potvrdili. [6] Dále st žovatelka konstatovala, že namísto komplexního zhodnocení výše uvedených d kaz krajský soud založil svou argumentaci na skute nosti, že na samém po átku da ového ízení spolumajitelé a prokurista žalobkyn uvedli málo konkrétních údaj o obchodním vztahu s CITRA s. r. o. a FORDULAT a. s. To je však podle st žovatelky pochopitelné vzhledem k tomu, že p edm tný obchod byl v celkovém objemu obchod žalobkyn tak málo významný, že se jím spolumajitelé ani prokurista osobn nezabývali. [7] Podle st žovatelky nelze záv ry o neunesení d kazního b emene založit ani na výpov di sv dka G., kterou na ídil sám správce dan. A koliv je J. G. rozporuplnou osobností, žádná z jeho výpov dí není d kazem, který by vyvracel pravdivost kteréhokoliv tvrzení st žovatelky. Správce dan tak údajn zcela z ejm nesledoval cíl dostát ustanovením da ového ádu, nýbrž cíl dom it st žovatelce DPH. [8] V rámci další námitky st žovatelka p edeslala, že pokud jí správce dan dom il da na základ podez ení pana J. G. z trestné innosti, pln se na ni vztahují záv ry plynoucí z judikatury Soudního dvora Evropské unie (rozsudek Soudního dvora EU ze dne 21. ervna 2012 ve spojených v cech C-80/11 a C-142/11, Mahagében kft a Péter Dávid), podle nichž nelze da ovému subjektu odep ít nárok na odpo et, pokud daný subjekt nemohl v d t, že je sou ástí podvodného dodavatelského et zce. St žovatelka uvedla, že postupovala obez etn ov ila, že nakupuje od plátce DPH registrovaného v obchodním rejst íku, prov ila, zda je uvedený ú et banky veden na dodavatele, a také uzav ela smlouvy s podmínkami
umož ujícími požadovat uhrazení kupní ceny až po dodání zboží a jeho kontrole. Ani v rámci pr b hu samotných obchod neexistovaly žádné d vody zakládající pochybnost. [9] Záv rem st žovatelka namítla, že krajský soud ani žalovaný nedostály požadavk m Nejvyššího správního soudu, podle kterých správce dan nesmí p ihlížet pouze k n kterým d kaz m a je povinen prokázat vážné a d vodné pochyby o souladu ú etnictví s reálným stavem. [10] Ze všech uvedených d vod st žovatelka Nejvyššímu správnímu soudu navrhla, aby napadený rozsudek krajského soudu zrušil a v c mu vrátil k dalšímu projednávání. [11] Žalovaný ve vyjád ení ke kasa ní stížnosti vyjád il souhlas s rozsudkem krajského soudu a navrhl Nejvyššímu správnímu soud kasa ní stížnost zamítnout jako ned vodnou. Žalovaný uvedl, že k potvrzení dopravy v režii dodavatel nedošlo, nebo p epravce Miroslav Stan k opakovan odmítl vypovídat s odkazem na 96 odst. 2 zákona. 280/2009 Sb., da ový ád, v rozhodném zn ní, podle n hož výpov m že odep ít ten, kdo by tím zp sobil nebezpe í trestního stíhání sob nebo osobám mu blízkým. K argumentu st žovatelky, že p edm tné obchody nebyly d ležité a p edstavovaly jen malý podíl z celkového obratu, žalovaný uvedl, že mu není jasné, z jakého právního p edpisu plyne, že má správce dan v p ípad neunesení d kazního b emene da ovým subjektem p ihlížet k d ležitosti obchodu pro da ový subjekt. III. Posouzení kasa ní stížnosti Nejvyšším správním soudem [12] Nejvyšší správní soud hodnotí kasa ní stížnost jako p ípustnou, nebo byla podána osobou oprávn nou ve smyslu ustanovení 102 zákona. 150/2002 Sb., soudní ád správní, ve zn ní pozd jších p edpis (dále jen "s.. s."). Kasa ní stížnost není nep ípustná ani z jiných d vod plynoucích z ustanovení 104 s.. s. [13] Hlavní spornou otázkou mezi stranami bylo, zda st žovatelka prokázala, že zdanitelná pln ní od spole ností CITRA s. r. o. a FORDULAT a. s. prob hla tak, jak bylo deklarováno v da ových dokladech. Správce dan m l pochybnosti o tom, od koho vlastn st žovatelka pln ní p ijala, zda se skute n jednalo o osoby jednající jménem CITRA s. r. o. a FORDULAT a. s. Podle názoru správce dan, žalovaného i krajského soudu st žovatelka své d kazní b emeno neunesla. St žovatelka takový záv r kasa ní stížností rozporovala. [14] Nejvyšší správní soud poté p ezkoumal napadený rozsudek krajského soudu v rozsahu stížnostních námitek a d vod, k nimž je podle 109 odst. 4 s.. s. povinen p ihlížet z ú ední povinnosti, a dosp l k záv ru, že kasa ní stížnost není d vodná. [15] Z rozsáhlé judikatury týkající se rozložení d kazního b emene v da ovém ízení (nap. rozsudky Nejvyššího správního soudu ze dne 30. ledna 2008. j. 2 Afs 24/2007-119,. 1572/2008 Sb. NSS, ze dne 16. dubna 2007. j. 8 Afs 165/2005-67 nebo ze dne 30. íjna 2013. j. 8 Afs 75/2012-46; srov. také usnesení Ústavního soudu ze dne
29. zá í 2004 sp. zn. III. ÚS 365/04 nebo nález Ústavního soudu ze dne 24. dubna 1996 sp. zn. Pl. ÚS 38/95,. 130/1996 Sb., N 33/5 SbNU 271, dostupné na http://nalus.usoud.cz) vyplývá, že je to da ový subjekt, kdo nese b emeno tvrzení ve vztahu ke své da ové povinnosti a b emeno d kazní ve vztahu k t mto tvrzením ( 92 odst. 3 zákona. 280/2009 Sb., da ový ád, v rozhodném zn ní). P estože da ový subjekt p edloží formáln bezvadné doklady, správci dan mohou vzniknout pochybnosti o v rohodnosti, pr kaznosti, správnosti i úplnosti da ových doklad, ú etnictví nebo jiné evidence. Správce dan je v takovém p ípad povinen prokázat existenci vážných a d vodných pochyb o souladu p edložených záznam se skute ností [viz 92 odst. 5 písm. c) da ového ádu]. Není však povinen postavit najisto, že p edložené údaje jsou v ú etnictví i jiné evidenci da ového subjektu zaznamenány v rozporu se skute ností. Pokud správce dan d vodn zpochybní p edložené ú etní nebo da ové doklady, tedy unese své d kazní b emeno podle 92 odst. 5 písm. c) da ového ádu, leží na da ovém subjektu d kazní b emeno, aby pochybnosti správce dan vyvrátil a prokázal pravdivost svých tvrzení dalšími d kazy. [16] V nyní projednávané v ci správce dan d vodn zpochybnil n které st žovatelkou p edložené da ové doklady týkající se nárok na odpo et DPH za zda ovací období zá í, íjen a prosinec 2010. V e v ztahu k pln ním p ijatým od spole ností CITRA s. r. o. a FORDULAT a. s. správce dan z dožádání zjistil, že CITRA s. r. o. je nekontaktní a že od b ezna 2009 nepodává da ová p iznání. FORDULAT a. s. byla taktéž nekontaktní a v roce 2010 nepodala da ová p iznání. Jednatel st žovatelky Tomáš Oslovi pak p i ústním jednání sd lil, že v bec neví, jak se st žovatelka ke spolupráci s danými spole nostmi dostala. Spolumajitel L. H. pak uvedl, že o spolupráci s CITRA s. r. o. ani s FORDULAT a. s. nic neví. Druhý spolumajitel M. H. sd lil, že si vzpomíná, že zástupci CITRA s. r. o. p ijeli a on sám byl asi deset minut p ítomen jednání, ovšem nejsou mu známé žádné podrobnosti o spolupráci s danou spole ností ani si nevzpomíná, zda lidé, kte í p ijeli na jednání, m li plnou moc i jiné pov ení. O spole nosti FORDULAT a. s. nic neví. Zam stnanec st žovatelky a prokurista Bc. Jan Beck, který m l na starosti zásobování erpacích stanic pohonnými hmotami, sd lil, že p ijeli dva obchodní zástupci CITRA s. r. o., na jejichž jména si nevzpomíná (údajn snad za ínala od písmena B), a p edložili mu plnou moc k jednání. Tuto plnou moc však sv dek nem l a nemohl ji správci dan p edložit, stejn jako p íslušnou e-mailovou komunikaci i telefonní ísla. Co se tý e FORDULAT a. s., pan Beck konstatoval, že se jednalo o stejné lidi jako v p ípad CITRA s. r.o. [17] Jak bylo ešeno výše v rámci citované judikatury, správce dan není povinen postavit najisto nesoulad da ových doklad se skute ností, sta í, když prokáže d vodné pochybnosti. Nejvyšší správní soud proto shrnuje, že správce dan na základ okolností popsaných v p edchozím odstavci oprávn n nabyl d vodných pochybností, zda se p edm tná zdanitelná pln ní skute n odehrála tak, jak je uvedeno na p edložených dokladech, a zda st žovatelka tato pln ní p evzala skute n od CITRA s. r. o. a FORDULAT a. s. a zda práv tyto spole nosti vystavily p edm tné faktury. Na okraj lze navíc podotknout, že první senát Nejvyššího správního soudu ve v ci týkající se žaloby téže st žovatelky proti nezákonnému zásahu v kontextu da ové kontroly, jež se týkala pochybností o osobách jednajících za obchodní spole nost FORDULAT, a. s., uvedl: "Již tato naprostá nemožnost dohledání
dodavatelské spole nosti (coby plátce dan a vystavovatele doklad prokazujících zdan ní) vykazovala shodné znaky podobných p ípad, kdy v et zci firem vzájemn si p eprodávajících zboží (minerální oleje) figuruje jedna nekontaktní firma, v jejímž ele stojí tzv. "bílý k ", od které, jakožto od prodejce, byly vystaveny da ové doklady se všemi náležitostmi uvád jícími i zdan ní podle zákona o spot ebních daních. Tyto firmy pak zanikají; stejný scéná vykazovala i spole nost FORDULAT, a. s., která byla zlikvidována. Nadto len p edstavenstva spole nosti FORDULAT, a. s., M. S. (který byl dohledán a poté vyslechnut Celním ú adem Praha D8) uvedl, že si není v dom jakékoliv své ú asti ve spole nosti FORDULAT, a. s., a neví, že by byl lenem jejího p edstavenstva." (rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 4. února 2015. j. 1 Afs 242/2014-33). [18] Požadavek správce dan prokázat, že st žovatelka skute n pln ní p ijala od daných subjekt, nelze považovat za exces, ostatn i Ústavní soud uvedl, že "ani doklady se všemi požadovanými náležitostmi nemohou být podkladem pro uznání nároku na odpo et dan z p idané hodnoty, není-li prokázáno, že k uskute n ní zdanitelného pln ní fakticky došlo tak, jak je v dokladech prezentováno." (usnesení Ústavního soudu ze dne 11. února 2008 sp. zn. I. ÚS 1841/07). [19] D kazní b emeno ohledn vyvrácení pochybností správce dan tak leželo na st žovatelce. Úkolem správce dan totiž nebylo odhalit skute ný stav, k p enesení d kazního b emene na st žovatelku sta ilo prokázání d vodných pochybností ohledn jejích tvrzení. Z judikatury Nejvyššího správního soudu totiž plyne, že pro uplatn ní nároku na odpo et dan nesta í, aby da ový subjekt prokázal, že se zdanitelná pln ní uskute nila, ale rovn ž musí prokázat, že byla poskytnuta osobou uvedenou na da ovém dokladu (nap. rozsudek ze dne 12. ledna 2012. j. 9 Afs 42/2011-65 nebo ze dne 23. dubna 2014. j. 9 Afs 91/2013-38). Oprávn nost st žovatelkou uplatn ného odpo tu dan z p idané hodnoty tak závisela na tom, zda st žovatelka v rámci da ového ízení splnila všechny podmínky zákonem stanovené k uplatn ní takového nároku, p edevším, zda unesla své d kazní b emeno ohledn všech skute ností, které sama v rámci da ového ízení, resp. v da ových p iznáních, tvrdila, a na jejichž základ si odpo et také uplatnila. Sou ástí d kazního b emene byla povinnost st žovatelky dokázat mimo jiné to, že k tvrzenému zdanitelnému pln ní došlo práv tak, jak uvád la, tj. že pln ní p ijala skute n od osob oprávn ných jednat za CITRA s. r. o. a FORDULAT a. s. [20] St žovatelce nelze p isv d it v tom, že žalovaný založil dom ení dan na tom, že si spolumajitelé ani prokurista nevybavovali detaily ohledn obchodování se spole nostmi CITRA s. r. o. a FORDULAT a. s. Dom ení dan nebylo d sledkem pouhé skute nosti, že jednatel, spolumajitelé ani prokurista, tedy osoby, u nichž lze p edpokládat pov domí o obchodech spole nosti, nebyli schopni sd lit žádné i pouze velmi kusé informace o obchodech se spole nostmi CITRA s. r. o. a FORDULAT a. s., resp. o osobách, které za n údajn jednali. Tyto skute nosti byly pouze jedním z d vod, které vyvolaly ve správci dan d vodné pochybnosti o v rohodnosti, pr kaznosti, správnosti i úplnosti p edložených da ových doklad a které vedly k p enesení d kazního b emene na st žovatelku. Následn tedy bylo na st žovatelce, aby jakýmikoliv jinými d kazními prost edky vyvrátila
pochybnosti správce dan. Pokud p itom tvrdí, že p edm tné obchody nebyly natolik významné, aby si je dopodrobna pamatovali majitelé spole nosti, st žovatelce nic nebránilo, aby soulad da ových doklad se skute ným stavem prokázala pomocí jiných d kaz, nap. výslechem jiných, v hierarchii spole nosti níže postavených osob, které by o obchodech a osobách jednajících za CITRA s. r. o. a FORDULAT a. s. m li p esn jší pov domí. [21] S odkazem na rozložení d kazního b emene mezi da ový subjekt a správce dan je t eba odmítnout i námitku st žovatelky, že záv r o neunesení d kazního b emene nelze založit na výpov di J. G.a, protože tato výpov podle st žovatelky nijak nevyvrací její tvrzení. Nejvyšší správní soud znovu odkazuje na výše popsaná pravidla rozložení d kazního b emene v da ovém ízení. I pokud by soud p isv d il st žovatelce, že nic z výpov di J. G. nevyvrací její tvrzení, nelze z toho dovozovat i potvrzení a prokázání jejích tvrzení. Zejména je však na míst poukázat na adu rozpor mezi výslechem sv dka G. v da ovém ízení a vysv tlením, které podal dne 10. ledna 2012 Policii R. Dané rozpory se správci dan nepoda ilo odstranit i vysv tlil ani p i dalším výslechu dne 18. dubna 2012, a proto správce dan (i žalovaný) dosp l k záv ru, že výslech sv dka G. nelze použít jako d kaz prokazující, že p edm tná pln ní byla opravdu uskute n na práv spole nostmi CITRA s. r. o. a FORDULAT a. s. [22] St žovatelka v kasa ní stížnosti dále uvedla, že pokud podez ení správce dan, že se J. G. podílel na da ové trestné innosti, m lo mít vliv na posuzování oprávn nosti jejího nároku na odpo et DPH, je t eba vzít v potaz judikaturu Soudního dvora EU, podle níž nelze da ovému subjektu odep ít nárok na odpo et, pokud nemohl v d t, že je sou ástí podvodného dodavatelského et zce. Vstupní premisa st žovatel iny námitky však nebyla spln na. Správce dan nevyhodnotil nárok na odpo et jako neoprávn ný v d sledku podez ení J. G. Z trestné innosti, nýbrž v d sledku toho, že st žovatelka neunesla d kazní b emeno, protože nevyvrátila d vodné pochybnosti správce dan týkající se osob, s nimž st žovatelka ve skute nosti jednala. Z rozsudk Soudního dvora vyplývá, že unijní právo brání neuznání nároku na odpo et dan z p idané hodnoty z d vodu, že se vystavitel faktury nebo n který z poskytovatel dopustil protiprávního jednání, aniž by da ový orgán z hlediska objektivních okolností prokázal, že doty ná osoba povinná k dani v d la nebo musela v d t, že pln ní uplat ované k od vodn ní nároku na odpo et bylo sou ástí podvodu (rozsudek Soudního dvora EU ze dne 21. ervna 2012 ve spojených v cech C-80/11 a C-142/11, Mahagében kft a Péter Dávid). Citovaný rozsudek Mahagében navazuje na d ív jší judikaturu Soudního dvora, zejména na rozsudek ze dne 6. ervence 2006 ve spojených v cech C-439/04 a C-440/04, Kittel a Recolta. Jmenované rozsudky eší otázku, jakou míru odpov dnosti lze klást na da ové subjekty v souvislosti s podvodnými et zci týkajícími se dan z p idané hodnoty. Je však z ejmé, že této otázky se nyní ešená v c netýká. Jak již bylo v tomto rozsudku n kolikrát zopakováno, dom ení dan je zde d sledkem neunesení d kazního b emene st žovatelkou co do rozptýlení pochybností správce dan o tom, kdo st žovatelce reáln pohonné hmoty p i p edm tných obchodech dodával a zda se skute n jednalo o CITRA s. r. o. a FORDULAT a. s. Správci dan p enesl d kazní b emeno na žalobkyni již na základ t chto skute ností, nikoliv na základ na ení z ú asti na da ovém podvodu.
[23] Co se tý e námitky, podle níž se krajský soud dostate n komplexn nev noval posouzení všech d kaz a nevyjád il se k explicitn formulovanému shrnutí d kazní situace p edest ené st žovatelkou v žalob, Nejvyšší správní soud dosp l k záv ru, že rozsudek krajského soudu v tomto sm ru obstojí. Je pravda, že st žovatelka v žalob shrnula do n kolika bod d kazní situaci. Z rozsudku krajského soudu však vyplývají d vody, pro krajský soud dosp l k záv ru, že dané d kazy ani ve svém souhrnu neprokazují skute nosti tvrzené st žovatelkou. Krajský soud se držel opakovan zmín ných zásad rozložení d kazního b emene mezi správce dan a da ový subjekt a již na úvod vlastního od vodn ní rozsudku odkázal na pravidlo, podle n hož formální doklady nutn nedokazují, že pln ní skute n prob hla, a to zp sobem deklarovaným da ovým subjektem. Následn na s. 20-29 krajský soud pom rn podrobn pojednal o jednotlivých d kazech a zd vodnil, pro nedokazují tvrzení st žovatelky. S ohledem na to, že st žovatelka v kasa ní stížnosti brojila proti posouzení d kaz pouze obecn, aniž by poukazovala na to, který konkrétní d kaz krajský soud špatn posoudil, a a niž b y p edložila konkurující úvahy (vyjma výše vypo ádaného vysv tlení nev domosti spolumajitel spole nosti o daných obchodech), Nejvyšší správní soud p ezkoumal úvahy krajského soudu také v obecné rovin a nenašel na nich nic závadného. Zcela zásadní pro v c bylo, že ani po pom rn rozsáhlém dokazování v da ovém ízení nebyly odstran ny pochyby o tom (a v tom je nyn jší p ípad odlišný od situace posuzované Nejvyšším správním soudem v rozsudku ze dne 26. ervna 2014. j. 5 Afs 65/2013-79), s kým st žovatelka ohledn dodávek pohonných hmot skute n jednala a kdo je skute n realizoval. [24] Záv rem Nejvyšší správní soud poznamenává, že opakovaná tvrzení o manipulativním p ístupu správce dan a o tom, že skute ným cílem da ového ízení nebylo napln ní pravidel da ového ádu, nýbrž dom ení dan st žovatelce, jsou hypotetická a st žovatelka je ni ím nepodložila. Proto jí Nejvyšší správní soud ani v tomto ohledu nemohl dát za pravdu. [25] Nejvyšší správní soud tedy uzavírá, že krajský soud v c správn a komplexn posoudil, p i emž postupoval p ezkoumatelným zp sobem. Z výše popsaných d vod Nejvyšší správní soud vyhodnotil podanou kasa ní stížnost jako ned vodnou a v souladu s 110 odst. 1 v tou druhou s.. s. ji zamítl. IV. Náklady ízení [26] O nákladech ízení o kasa ní stížnosti rozhodl Nejvyšší správní soud podle ustanovení 60 s.. s., ve spojení s ustanovením 120 s.. s. St žovatelka nem la ve v ci úsp ch, nemá proto právo na náhradu náklad ízení o kasa ní stížnosti ze zákona ( 60 odst. 1 s.. s.). Žalovaný sice ve v ci úsp ch m l, podle obsahu spisu mu však nevznikly žádné náklady nad rámec b žné ú ední innosti. Pou ení: Proti tomuto rozsudku nejsou opravné prost edky p ípustné.