HODNOCENÍ IMPLEMENTACE PRINCIPU PARTNERSTVÍ V OPERANÍM PROGRAMU LIDSKÉ ZDROJE A ZAMSTNANOST Vstupní zpráva IREAS centrum, s. r. o. (vedoucí konsorcia) & Tima Liberec, s. r. o. Centrum pro komunitní práci (partnei projektu) Verze 1.1 1/69
OBSAH: 1 Úvod...3 2 Metodika shrnutí základních koncept a specifika...4 2.1 Defininí vymezení pojmu partnerství...4 2.2 Metody sbru dat a informací...7 2.3 Metody zpracování analýz...11 2.4 Pehled a specifikace metod...12 3 Evaluaní otázky a úkoly...15 3.1 Úkol 1: zhodnote praxi projekt OP LZZ pi uplatování principu partnerství...15 3.1.1 Oblast A utváení partnerství...15 3.1.2 Oblast B úspornost a financování partnerství...22 3.1.3 Oblast C složení a fungování partnerství...29 3.2 Úkol 2: Zhodnocení píspvku principu partnerství k úspšné implementaci OP LZZ a k naplnní horizontálních témat...41 3.3 Úkol 3: Analýza, komparace a zhodnocení institucionálního, právního a finanního rámce fungování principu partnerství v praxi v R a ve vybraných lenských státech EU 51 4 Zapojení expert do jednotlivých ástí evaluace...60 5 Popis prbžných a finálních výstup z aktivit...61 6 Harmonogram realizace (vetn dílích termín šetení)...64 7 Strom problém...66 2/69
1 Úvod Prvním výstupem evaluaního projektu Hodnocení implementace principu partnerství v Operaním programu Lidské zdroje a zamstnanost je vstupní zpráva, jejímž cílem je doplnní nabídky a detailnjší specifikace zpsob evaluaních úkol. Tato zpráva vychází ze zadávací dokumentace a nabídky, kde již byly uvedeny metody. Tato evaluace je zamena na zhodnocení uplatování principu partnerství v rámci OP LZZ a na formulaci doporuení v této oblasti využitelných pi realizaci projekt OP LZZ, pi nastavení výzev a pro stanovení legislativy, pravidel a pokyn v souvislosti s ízením a implementací OP LZZ. Pedmtem zakázky je: a) zhodnocení píspvku principu partnerství k dosažení cíl OP LZZ a k naplnní horizontálních témat, b) zhodnocení praxe projekt OP LZZ pi uplatování principu partnerství, c) provedení analýzy, komparace a zhodnocení institucionálního, právního a finanního rámce fungování principu partnerství v praxi v R a ve vybraných lenských státech EU a d) zpracování praktické píruky pro realizátory projekt, návrhu semináe k problematice partnerství a píruky dobré praxe partnerských projekt. Do zpracování evaluace budou, kde je to smysluplné, zahrnuty také námty pocházející ze Strategického hodnocení strukturálních fond od MMR R s vazbou na stávající ekonomickou situaci. Tyto výstupy budou zadavateli pedány do poloviny listopadu 2010, aby bylo možné jejich další využití i na úrovni NSRR. V rámci zpracování evaluace bude evaluaní tým respektovat následující základní prvky: Nejedná se o deskripci problematiky výstupy mají pinášet nové informace a píklady dobré praxe, tzn. draz na využitelnost závr a výstup pro konkrétní metodické postupy MPSV; Návaznost na pedchozí evaluace a studie; Podpora dialogu se stakeholdery již v prbhu prací využití participaních metod evaluace, tj. iniciace podpory dialogu mezi zainteresovanými stranami a start diskuse na toto téma; Nezamovat se na neešitelné problémy zamit se na oblasti, které je možné u programu napravit. Tak aby se výsledky mly užitnou hodnotu, tj. jednoznaná doporuení postup a identifikace píin; Evaluaní kritéria a jejich využití (obsaženo v zadávací dokumentaci); Triangulace metod ovování informací z více zdroj a rznými metodami; Logický rámec evaluace (evaluaní design); Evaluaní kauzalita jasn odlišit zadání, zjištní, vlastní komentá, doporuení, názory evaluátor a názory respondent. Draz je kladen na pidanou hodnotu, tj. nerozepisovat se o obecn známých faktech. 3/69
2 Metodika shrnutí základních koncept a specifika Pi této zakázky bude realizaní tým využívat nkolika rzných typ metod. Z nutnosti ovování vstupujících informací z více zdroj je použito více metod zpracování analýz a to jak kvalitativních, tak kvantitativních. Tím bude dosaženo objektivního zhodnocení principu partnerství, jeho vývoje v prbhu realizace projektu a také píin a následk daného stavu. 2.1 Defininí vymezení pojmu partnerství OP LZZ na základ provádcího dokumentu jako znaky partnerství vymezuje: 1. cílené seskupování rzných subjekt = zacílenost partnerství 2. spolená tvorba, koordinace, realizace a vyhodnocování projektu = spolená práce se spoleným rozhodováním 3. podstatná a nezastupitelná spoluúast všech partner na projektu = synergický potenciál Další ti pravidla vytváejí dodatené podmínky, resp. negativn vymezují partnerství takto: 4. partnerství nesmí nahrazovat zabezpeení bžné administrace projektu 5. povaha právních vztah mezi žadatelem a jeho partnery nesmí být založena na poskytování služeb 6. partner v grantových projektech smí získat finanní píspvek na svj podíl v realizaci projektu Podstatná a nezastupitelná úast je znak, který je sám o sob neuritý: Jestliže by partnerem ve spoleném projektu mohla být jak škola v míst A, tak v míst B, pak ani jedna není nezastupitelná. Nezastupitelnost se tu zejm míní jako funkní nezastupitelnost, nap. že k úspšnému dosažení cíl projektu musí být pítomna alespo jedna škola. Za podstatný znak v této souvislosti pokládáme synergický efekt partnerství, tj. schopnost dosáhnout výsledk, které by nevznikly, kdyby se potenciální partnei nesdružili a nespolupracovali. Nejasná je také formulace. 5, kde je pojem služba chápán v užším smyslu jak tomu je nap. v obchodním zákoníku. V širším smyslu služby je naopak jasné, že si partnei vymují výsledky své práce, informace, kontakty atd. a sdílejí je, což lze dobe chápat jako poskytování služeb. Za podstatný znak partnerství dále považujeme spolené rozhodování (nikoliv jen spolupráci). Práv spolené rozhodování vyluuje situaci prostého odbratelskododavatelského vztahu, jak by tomu bylo v podmínce. 5. V plánovaných analýzách se proto zamíme na to, zda i nakolik partnei naplují tyto znaky partnerství: zacílenost, spolené rozhodování, funkní nezastupitelnost a synergický efekt. Pracovní pojetí partnerství pro úely této evaluace vychází z pedpokladu, že partnerství mže být rozdíln vnímáno implementaními orgány a píjemci, resp. žadateli. ást analýzy proto zamíme na zjištní, co jsou podle žadatel defininí znaky, i klíové charakteristiky partnerství. Výsledky porovnáme s pojetím, které je obsaženo v OP LZZ. 4/69
V rámci OP LZZ i obecn rozlišujeme dva druhy partnerství: a) projektová partnerství. Existují již v dob pípravy projektových žádostí, trvají bhem realizace projektu a nkdy petrvávají i po jeho ukonení. Vtšinou v dob pípravy projektu vznikají, avšak v nkterých pípadech petrvávají z dívjška (nap. z minulého období, jak tomu je nkdy v pípad CIP EQUAL) a v období pípravy žádosti se opt obnoví, aktivizují. Draz poskytovatele grantu je v tomto pípad na to, aby se potenciální partnei na budoucí spolupráci pedem dohodli, aby projekt spolen pipravili a realizovali a jeho vybrané výsledky podle okolností i spolen udržovali. b) výslednicová partnerství. Píjemcem podpory je subjekt, který dosud neexistující partnerství iniciuje, s potenciálními partnery jej v prbhu realizace projektu vytvoí a asto toto partnerství vede i po ukonení projektu. Draz poskytovatele grantu je v tomto pípad na to, aby ml žadatel v dob realizace projektu potebný potenciál pro utvoení fungujícího partnerství, aby jeho existenci v dob ukonení projektu doložil a v nkterých pípadech toto partnerství i dále vedl, udržoval (tento požadavek vyplývá již z OP, konkrétní výzvy a schválené žádosti) 1. V tchto pípadech více než v projektových partnerstvích pjde o to, zda tu iniciátor (nap. kraj) není ve vztahu do takové míry hegemonem (rozhodování, financování, komunikace), že se princip partnerství redukuje na dodavatelsko-odbratelský. ídící orgány OP a další subjekty implementace pomoci EU operacionalizují pojem partnerství tak, aby vyhovoval jejich zámrm ve financování projekt a na zvolené pojetí navazují adu formáln technických podmínek, které musí žadatelé, resp. píjemci plnit. Z hlediska plnní pedepsaných kritérií žadatelem, resp. píjemcem, prakticky však také z hlediska plynutí asu úspšných partnerství lze rozlišit dva typy: a) technické partnerství, které spluje podmínky uvedené v PD OP, je formalizované smlouvou o partnerství (asto s pedepsaným vzorem 2 ) a bývá zvýhodnné bodov pi podávání projektových žádostí; b) partnerství hodnotové, které je vyšším vývojovým stádiem partnerství a do spolupráce pináší ješt další hodnoty. Partnei v rzném stupni rozvinutosti vzájemného vztahu mohou sdílet: informace kontakty ideje, nápady projekty (spolená práce) peníze (spolené financování) Zdá se, že kvalitu partnerství lze hodnotit také podle toho, co vše (od informací po peníze) mají partnei spolené, co vše jsou ochotni sdílet. / Partnerství v užším, hodnotovém smyslu pináší výsledky a dopady, kterými se odlišuje od ostatních forem spolupráce. V ideálním pípad je to: 1 Viz nap. oblast podpory 3.1 OP LZZ - Výzva. 5 k pedložení individuálních projekt kraj k zajištní sociálních služeb nebo individuální projekt v rámci výzvy 50 Komplexní podpora rozvoje dalšího profesního vzdlávání v malých a stedních podnicích (ROZAM). 2 Bylo by lépe stanovit minimální standard obsahu a náležitostí partnerské smlouvy a tak se vzorem výslovn zacházet jako s šablonou, od níž se mže skutená smlouva lišit dalšími požadavky a ujednáními, která nebudou v rozporu s OP LZZ a zákony R. V praxi se totiž píjemci setkávají s požadavkem na nezmnitelnost pedepsaného vzoru a nkdy proto vytváejí laterální dodatky ke smlouvám. 5/69
dlouhodobost vztahu, vzájemná výhodnost spolupráce, nejen deklarované, ale reáln sdílené spolené cíle partner, plné akceptování obsahu a forem spolupráce všemi partnery, potebnost a vyváženost (každý partner pispívá ním, co by jinak chyblo, bez eho by se výsledek nedosáhl), synergický efekt ili hodnota pidaná spoluprací: celkové pozitivní dopady jsou vtší než souet efekt, které svou aktivitou dokážou vyvolat jednotliví úastníci. ím vtší podíl pozorovaných projektových partnerství bude vykazovat tyto znaky, tím hlubší, trvalejší a hodnotnjší bude vytvoené partnerství. Ontogeneticky vzato, technické partnerství v projektech bývá poátením stádiem a nkteré vztahy z projekt petrvají a dále se vyvíjejí do partnerství v druhém, hodnotovém smyslu. Zájemci o realizaci zámru podporovaného z OP LZZ zpravidla zvažují výhody i nevýhody toho, že by utvoili partnerství v technickém smyslu. Dále formulované praktické zkušenosti tak mžeme rovnž sledovat z pohledu nkolika faktor: partnerství na úrovni projekt je prakticky užitené, protože se poskytovatelem grantu oekává, píp. vyžaduje, zapojení nkolika partner znamená rozšíení projektových zdroj dovedností, znalostí, organizaní kapacity, finanních zdroj (pro spolufinancování), zapojení veejnoprávních subjekt (obec, úad práce, ale i škola) do projektu mže žadateli pomoci v pochopení veejného zájmu a jeho sledování v projektu, Partnerství však pináší i nkteré nevýhody i rizika a proto by bylo teba (také u neúspšných žadatel a u zájemc, kteí se nakonec žadateli nestali) sledovat nevýhody partnerství, jak je vnímá žadatel nebo zájemce o podporu: více partner znamená více lidí s rozdílnými názory, více pohled na vc a tedy více asu a úsilí potebného k dosažení konsensu a k pijetí rozhodnutí, partnerství jako takové vyžaduje ízení a s tím spojené komunikaní dovednosti, a to jak pro bžný prbh, tak v pípad neshod mezi partnery, krom pedchozích obtíží pi vnitní komunikaci mohou žadatelé vnímat jako nevýhodu, že za projekt jako celek je odpovdný píjemce a partnei mohou psobit problémy, které by ohrozily celý projekt, uvažovaní partnei se ukazují jako nevhodní, zejména tím, že jsou pro projekt neužitení nebo rizikoví (nejistá pijatelnost, snaha vloudit se do partnerství jako skrytý dodavatel apod.) a žadatel nemže najít vhodnjší partnery. 6/69
2.2 Metody sbru dat a informací Zn. Informaní zdroje a metody MA MAa MAb Individuální rozhovory - Úelem této metody je zjištní specifických informací, které není možné získat prostednictvím webového dotazníku, pípadn je úelnjší odpovdi více specifikovat prostednictvím doplujících otázek. Plánovány jsou rozhovory se zástupci píjemc podpory a se zástupci implementaních agentur a ídicích orgán. Struktura otázek ízených rozhovor je pedem stanovena a pro všechny dotazované osoby v píslušné skupin bude stejná. Tím je zajištna možnost komparace odpovdí a následného vyhodnocení rozhovor. Poznámky z ízených rozhovor budou vždy souástí zprávy o jejich prbhu. Výhodou této metody je interaktivní pístup s možností doplnní otázek pímo bhem rozhovoru. a) s pracovníky ídicího orgánu OP LZZ, OP VK, OP PA a zprostedkujících subjekt (ZS) - Tato skupina respondent pichází do styku s žadateli a píjemci podpory. V ad pípad si vytváejí urité analýzy schopností žadatel (nap. na ad seminá pro žadatele k uritým výzvám zaznívají informace o nejastjších chybách žadatel). Z tohoto pohledu jde tedy o skupinu, která má své jednoznané místo v této analýze. V rámci této zakázky budou zajištny ízené rozhovory se zástupci odpovdných orgán OP LZZ i se zástupci ídících orgán jiných program, piemž tyto ízené rozhovory budou zameny na zjištní oekávání tchto orgán, pokud jde o pínosy principu partnerství a jeho dopady na konkrétní podporované problematiky s ohledem na cílovou skupinu tchto projekt. Do této skupiny respondent zahrnujeme také MF R a ÚOHS b) s žadateli a píjemci podpory ízené rozhovory se uskutení u 50 projekt (v nkterých pípadech jako souást pípadových studií viz MD). Cílem bude získat informace kvalitativního charakteru, které umožní podrobn zmapovat všechny aspekty principu partnerství u daného píjemce. Tato skupina respondent má zkušenosti s ízením projekt financovaných SF/CF a lze u ní oekávat další projekty. Otázky jsou vytvoeny tak, aby byly zjištny informace spojené s finanní, ale také vcnou stránkou uzavených partnerství. Obsahem dotazování by tak mly být i dotazy, jaké otázky si žadatelé v dob zvažování partner a pípravy žádostí kladli. Napíklad: Co partnei do projektu pinášejí? Jsou uznatelní? Jakou úlohu by mli hrát? Jaký závazek povinnost by mli pijmout a jakým zpsobem ho splní? Jak logicky zapadají do sebe partnerské úlohy? Existují njaké mezery, pekrývají se nkde, existují njaké tecí plochy, možné konflikty? Pokud ano, jak se to bude ešit? Pijetí závazku partnerství by mlo být stvrzeno písemn. Urité nutné úskalí pináší fakt, že v uritých pípadech (nap. CIP EQUAL) od doby zvažování partnerství mohlo uplynout tolik asu, že skutené okolnosti tehdejšího rozhodování jsou již pekryté zkušenostmi z pípravy a realizace projektu a mohou být dotazovanými vyjádeny nepesn, nap. kladné stránky rozhodování ( nevdomky ) pedstírány a záporné zastírány. V takovém pípad budou výsledky šetení 7/69
ovovány ješt další metodou, která nebude závislá na odpovdích píjemc podpory. MB MBa MBb MBc Skupinové rozhovory technikou focus group Skupinové rozhovory budou zameny na využitelnost zkušeností s aplikací principu partnerství pi vlastní realizaci OP LZZ. Tato metoda umožuje dotazování na odborné téma vtšího potu respondent najednou. Ve skupin s dalšími úastníky jsou respondenti pístupnjší k odpovdím a tudíž je snazší získat více informací, nebo na rzné odpovdi reagují nejen moderátoi, ale i ostatní úastníci fokusní skupiny. z fokusní skupiny tudíž mají výhodu toho, že odpovdi nejsou zkresleny subjektivním náhledem konkrétního úastníka rozhovoru. Plánovány jsou fokusní skupiny pro maximáln 12 úastník (kvli plynulosti diskuse), se dvma moderátory. Každá z nich je plánována na pibližn 90 minut. Do fokusních skupin budou pizváni i hodnotitelé. ada hodnotitel psobí napí prioritními osami, ale i operaními programy. Z tohoto pohledu lze pedpokládat dobrou znalost problematiky a oištní odpovdí o subjektivní náhledy již pímo u respondent len fokusních skupin. a) s pracovníky ídicího orgánu a ZS - Do této skupiny budou pizváni experti zabývající se problematikou ESF v eské republice a dále zástupci odpovdných orgán OP LZZ, piemž hlavním cílem této skupiny bude zhodnocení zahraniních zkušeností z pohledu odpovdných orgán OP LZZ a dalších O. b) se skupinou píjemc -. Druhá fokusní skupina bude zamena taktéž na možné výhody plynoucí z uplatnní pístup v oblasti partnerství v podmínkách OP LZZ, nicmén v tomto pípad budou do této skupiny vybráni pímo zástupci píjemc OP LZZ, kteí již mají zkušenosti s uplatnním principu partnerství v podmínkách R. c) s dalšími odborníky (viz. MBa) a se leny Hospodáského a sociálního výboru MC Dotazníkový przkum - (hromadné dotazování) dležité primární údaje pro hodnocení implementace principu partnerství OP LZZ budou získány prostednictvím webového dotazníku mezi žadateli a píjemci podpory (a jejich partnery). Dotazníkové šetení by mlo zmapovat hlavní problematické oblasti pi realizaci partnerských projekt v OP LZZ. Svým obsahem se proto zamuje na zjištní píin úspchu i nezdaru, identifikaci hlavních bariér (administrativních, finanních aj.). MD Pípadové studie - Pomocí pípadových studií budou u vytipovaných subjekt podrobn zmapovány rzné aspekty pípravy a realizace partnerství na projektové úrovni. Pípadové studie budou vytvoeny na základ ízených rozhovor (MAb) a dokumentace (MF). Celkem bude analyzováno 50 projekt, piemž jejich výbr bude pedstavovat reprezentativní vzorek všech oblastí podpory OP LZZ, jejichž realizace mže být na principu partnerství založena. Do vzorku analyzovaných projekt budou vybrány i projekty, které byly na základ principu partnerství realizovány v rámci CIP EQUAL, JPD 3 a OP RLZ. Struktura studií bude obsahovat (dle dané studie) následující ásti: - Vymezení dané otázky - Kontext dané situace - Rzné pohledy na danou situaci 8/69
- Mechanismy a postupy (píiny a následky) daného - Závry možnosti generalizace Pípadové studie nejsou svým rozsahem píliš velké, tudíž je plánováno každou ze studií realizovat s rozsahem do 5 stran. Z 50 pípadových studií bude 40 tzv. tématických, které se soustedí na vybrané aspekty pípravy a realizace projektu, a 10 komplexních, které v potebné hloubce a rozsahu popíší a interpretují procesy vzniku, rozvoje, provádní a udržitelnosti partnerství. Ve sborníku budou uvedeny ty studie, které mohou napomoci budoucím partnerstvím a budou proto tídny podle témat (zde lze využít i asto kladené otázky píjemc ohledn partnerství). ME MEa MEb Sekundární analýza databází a informaních soustav: a) Monit7, resp. úplná databáze píjemc a neúspšných žadatel, b) monitorovací zprávy a tabulky aj. Jde zejména o informace z monitorovacího systému, v nmž jsou evidovány informace o jednotlivých žadatelích a píjemcích podpory z OP LZZ a dalších program. Cílem tchto analýz bude kvantitativní i kvalitativní zhodnocení projekt realizovaných na základ principu partnerství a dále výbr vhodného vzorku projekt pro další analýzy realizované v rámci této zakázky. MF Obsahová analýza a využití dokumentace: a) programová dokumentace OP LZZ, ale i OP VK, OP PA, atd. b) relevantní legislativa a metodické materiály, c) evaluaní zprávy SROP, CIP EQUAL, OP RLZ, atd. d) další dokumentace a zdroje (EU, R) analyzovány budou metodické píruky a pokyny odpovdných orgán upravující aplikaci principu partnerství na národní i mezinárodní úrovni, vetn úpravy tohoto principu v dalších lenských státech EU a dále také výzkumné a evaluaní studie zpracované v oblasti partnerských projekt v R i dalších vybraných lenských stát EU. Zejména jde o studie vztahující se k CIP EQUAL (uvedené v zadávací dokumentaci, ale i další, zde neuvedené). e) Poznatky mezinárodní komunity CoP on Partnership in the ESF (http://partnership.esflive.eu). Dále informace o metodické podpoe dostupné na http://www.esfcr.cz/tag/partnerství a http://www.esfcr.cz/tag/mezinárodní%20spolupráce). Doplnní informací k metodice úkolu 1, oblasti A: Dotazníky, techniky sbru dat a píklady otázek Dotazník. 1 je uren žadatelm (úspšným i neúspšným) a jejich partnerm ze všech prioritních os OP LZZ. Z dosud registrovaných projektových žádostí v Monit7+ vybereme náhodn takový poet, abychom získali minimáln 100 vyhodnotitelných odpovdí. Dotazníkem zjišujeme podklady pro zodpovzení evaluaních otázek 1.1, 1.2, 1.4 1.7 a nepímo i pro evaluaní otázky v evaluaní oblasti 1.C. Dotazník. 2 je uren píjemcm a jejich partnerm. Z dosud schválených projektových žádostí vybereme náhodn takový poet jiných subjekt, abychom získali minimáln 100 9/69
vyhodnotitelných odpovdí. Dotazníkem zjišujeme podklady pro zodpovzení evaluaních otázek 1.3 a 1.18-1.26. Dotazník. 3 je rovnž uren píjemcm, zamí se na otázky financování, relevance, efektivnosti, úinnosti a naplování horizontálních témat a pispje tak k zodpovzení evaluaní otázek. 1.8 1.13 a 2.1 2.7. Pjde o výbr dalších subjekt s cílem zpracovat minimáln 100 odpovdí. Dotazníky budou distribuovány (nabídnuty) rzným skupinám žadatel/píjemc. Tentýž subjekt nebude žádán o vyplnní obou dotazník, ledaže by byl píjemcem a souasn v jiném projektu partnerem (takových pípad bude zejm velmi málo, avšak pedem to provovat by bylo zbyten pracné). Použijí se ti techniky sbru dat. Základní technikou sbru je CAWI dotazovaní podporované internetem pomocí on-line vyplovaného standardizovaného anonymního dotazníku na základ hromadné e-mailové žádosti. S touto technikou máme opakovan dobré zkušenosti (v. dotazování v rámci evaluace systému monitorovacích indikátor OP LZZ). Podprnou technikou je oboustranná komunikace e-mailem, piemž dotazník je produkován ve wordu se zaškrtávacími políky a jinými snadno vyplnitelnými formami. Dotazník nám subjekt vrací e-mailem anebo vytištní a run vyplnný poštou. Data se pak poizují pes klávesnici do formátu excel, kde se rovnž kontrolují a zásti istí. Tetí technikou sbru dat je dotazování na pracovišti pedem kontaktovaného subjektu. Proškolený tazatel si pedem telefonicky dohodne schzku s odpovdnou osobou, navštíví ji a na míst s ní dotazník vyplní. Tento zpsob je asov a finann velmi nároný a proto jej použijeme jen výjimen proto, abychom zabránili možnému vychýlení vzorku dotazovaných (nap. bude-li teba dodaten dotázat uritý právní typ píjemc, kteí v dostatené míe neodpovdli prvními dvma zpsoby). Evaluaní otázky lze dále rozložit na výzkumné otázky. Uvádíme však pouze píklady, protože konkrétní obsah dotazování se teprve utváí a pedpokládáme tzv. pedvýzkum k ovení nkterých otázek (srozumitelnost, validita). Otázky pro evaluaní otázku 1.1,: (pro žadatele:) Do jaké míry jste pi výbru partnera zvažovali tyto okolnosti: (v každé dílí otázce odpovídá: ve velké míe v malé míe vbec ne nevím, nemohu posoudit): zda má ve své dosavadní innosti stejné cíle jako my zda nám jeho úast pinese jasné výhody (zvýšení pijatelnosti projektové žádosti, jeho zkušenosti, místo jeho psobení apod.) jak dlouho jej již známe z jiných aktivit zda bude ochoten akceptovat obsah pipravovaného projektu a formy budoucí spolupráce nakolik je nutný, nepostradatelný pro úspch naší žádosti Jak jste se o možném partnerovi dozvdli? (volí jednu z možností) znali jsme ho z pedchozí spolupráce doporuil nám ho jiný partner nebo nkdo známý pihlásil se sám, protože ho zajímaly naše aktivity jinak (napište jak:). Co vše jste zvažovali ped tím, než jste se rozhodli pijmout tohoto partnera, píp. jak velkou váhu to pi vašem rozhodování mlo? (opt bude k dispozici 3-4 stupová škála + odpov typu nevím pro ty dotazované, které v dob pípravy žádosti nebyli pítomni a potebujeme je odfiltrovat) Co do projektu pináší 10/69
Spluje-li podmínky pijatelnosti v OP LZZ Jakou úlohu by ml v projektu hrát Jaký závazek povinnost by mohl pijmout a zda ho splní (nap. odpovdnost za ást monitorovaných výstup) Jak logicky do sebe zapadají partnerské úlohy všech úastník z hlediska realizace projektu. Zda existují njaké mezery i naopak pekryvy, tecí plochy, možné konflikty Podobn evaluaní úkoly 1.4 a 1.6 vyžadují adu otázek na žadatele. Rádi bychom vdli, co vše jste mli s partnery spolené v rzných fázích projektového cyklu. Co jste si vymovali, vzájemn poskytovali, spolen posuzovali? Odpovzte ANO, NE nebo NEVÍM v každém ádku a sloupci: bžné informace (kdy se co dje ve vztahu k aktivitám vás i partnera) kontakty na možné dodavatele, na pracovníky veejné správy, ideje, nápady co vše by se mohlo spolen nebo jednotliv dlat spolená práce na jiné zakázce nebo projektu peníze, spolený rozpoet, o kterém byl partner detailn informován v dob pípravy projektu v dob realizace projektu po ukonení projektu (zda asi budeme muset odlišit spolupráci na daném projektu od spolupráce mimo tento projekt, ale v dob jeho realizace) Odpovzte prosím v každém ádku (ANO, NE nebo NEVÍM): Spolupracovali jste již ped zahájením pípravy Vašeho projektu? Pipravovali jste tento projekt spolen (nebo ml naprosto hlavní slovo jeden z Vás, nap. pozdjší žadatel)? Oslovil Vás s nabídkou na úast v projektu pozdjší žadatel? Zaali jste spolupracovat až po zahájení realizace projektu? Rozhodovali jste se v prbhu projektu spolen, tzn. ml hlas každého partnera svou váhu? Spolupracovali jste nebo spolupracujete na stejných aktivitách i po ukonení projektu? Spolupracujete nyní na jiných aktivitách, než kterých se týká projekt? 2.3 Metody zpracování analýz Zn. Metody zpracování analýz 11/69
MG Systémové, srovnávací a procesní analýzy Aby bylo možné objektivn ovit skutené dopady procesu partnerství a dopady jeho existence samotné, je nutné provést srovnání (nap. mezi projekty s a bez partnerství, s rznými cílovými skupinami, apod.) Významnou roli v tomto smru má evaluaní úkol. 3, který je zamen na mezinárodní srovnání aplikace principu partnerství. Tyto analýzy umožní zmapovat pístup k aplikaci principu partnerství ve zkoumaných lenských státech EU (v. R) a vyhodnotit, do jaké míry je každý z konkrétních pístup tchto zemí vhodný pro realizaci projekt financovaných z ESF s principem partnerství. Další systémové, srovnávací a procesní analýzy budou zpracovány pi srovnávání podmínek, které jsou uplatovány v souvislosti s partnerskými projekty v jednotlivých programech ESF realizovaných v novém programovém období na území R. 2.4 Pehled a specifikace metod V píprav vstupní zprávy došlo k dalšímu upesnní využití metod, které jsou ve srovnání s nabídkou podrobnjší a pesnjší. Jejich pehled je v tabulce a pipojeném diagramu. metoda pibližný poet specifikace MAa Individuální rozhovory a) s pracovníky ídicího orgánu OP LZZ a ZS, 10-20 MAb Individuální rozhovory b) s žadateli a píjemci podpory cca 30 (další v rámci MD) MBa MBb MBc Skupinové rozhovory a) s pracovníky ídicího orgánu a ZS Skupinové rozhovory b) se skupinou píjemc Skupinové rozhovory c) s dalšími odborníky a leny EHSV podle poteb 3 s 8-12 úastníky Praha, Liberec, Olomouc v rz. tématice 2 s 5-8 úastníky Praha a místo jednání EHSV MC Dotazníkový przkum (hromadné dotazování) 3 akce s 3x100 dotazovanými úspšní a neúspšní žadatelé MDa Pípadové studie a) tématické 40 k jednotlivým otázkám MDb Pípadové studie b) komplexní 10 k celému projektu a dlouhodobjší retrospektiv MEa Sekundární analýza a) Monit7 - MEb MFab Sekundární analýza b) monitorovací zprávy Využití dokumentace ab) programová dokumentace a metodiky (PPP aj.) - - 12/69
MFcd MG Využití dokumentace cd) evaluaní zprávy a cizí zdroje Systémové, srovnávací a procesní analýzy - - Hlavní zmny (upesnní) proti nabídce jsou: více skupinových rozhovor technikou fokusních skupin, více dílích dotazníkových šetení (vždy s jinými dotazovanými) a rozdlení pípadových studií. Doplkov budou zapotebí MA se zástupci kraj (pokraování krajských partnerství ze SROP 3.3, viz evaluaní otázku 1.25), MC a MD s místními akními skupinami (1.26), MF evaluaních zpráv a studií z oblasti SROP a Programu rozvoje venkova.. 13/69
Pehled zdroj dat a informací, metod sbru a analýzy, zpracování a vyhodnocení MA až MF = zdroje dat a informací a metody jejich získávání a analýzy analýza: MG = metody zpracování a vyhodnocení dílích zjištní (která jsme získali z MA až MF) systémová srovnávací procesní MA až MD = zdroje primárních dat (dosud nesebraných a nezpracovaných) ME a MF = zdroje sekundárních dat a informací ME = informace na úrovni jednotlivých projekt, píjemc, žadatel MF = sebrané a vyhodnocené informace na úrovni program a oblastí podpory individuální skupinové hromadné ind. rozhovory pípadové studie skup. rozhovory dotazníkový przkum sekundární analýzy využití dokumentace MA MD MB MC ME MF 14/69
3 Evaluaní otázky a úkoly 3.1 Úkol 1: zhodnote praxi projekt OP LZZ pi uplatování principu partnerství Partnerství existuje jak na projektové, tak programové úrovni. Nelze však využít ve všech oblastech a u všech typ projekt. Úkolem evaluace je mimo jiné urit témata, kde je vhodné princip partnerství uplatnit a kde ne. 3.1.1 Oblast A utváení partnerství 1.1. Podle jakých vzor a postup píjemci postupovali pi vytipování vhodných partner? Podle jakých vzor a postup píjemci postupovali pi vytipování vhodných partner? Do jaké míry pi výbru partnera zvažovali tyto okolnosti: zda má ve své dosavadní innosti stejné cíle zda jeho úast pinese jasné výhody (zvýšení pijatelnosti projektové žádosti, jeho zkušenosti, místo jeho psobení apod.) jak dlouho jej již znají z MAb ízené rozhovory s žadateli a píjemci podpory, MBb fokusní skupiny s píjemci podpory, MC Dotazníkový przkum Zápisy rozhovor s vybranými píjemci podpory, závry ze skupinových rozhovor s píjemci podpory a výsledky z dotazníkového przkumu Statistická analýza odpovdí získaných dotazníkovým šetením bude doplnna (porovnávána) s výsledky fokusní skupiny. ím vtší podíl pozorovaných projektových partnerství bude vykazovat znaky tzv hodnototévo partnerství (zmínného v odd. 2.1), tím hlubší, trvalejší a hodnotnjší bude. Pozorování musíme z praktických dvod omezit na sebehodnocení úastník partnerství pomocí standardizovaného dotazníku. Modely postup pro vytipování partner 15/69
jiných aktivit zda bude ochoten akceptovat obsah pipravovaného projektu a formy budoucí spolupráce nakolik je nutný, nepostradatelný pro úspch žádosti Jak se o možném partnerovi dozvdli? Co vše zvažovali ped tím, než se rozhodli pijmout partnera, píp. jak velkou váhu to pi rozhodování mlo? 1.2. Jakou roli pi rozhodování o výbru vhodných partner hrála výše náklad spojených s úastí daných organizací na projektu ve srovnání s výší náklad dosahovaných jinými obdobn zamenými organizacemi? Jakou roli pi rozhodování o výbru vhodných partner hrála výše náklad spojených s úastí daných organizací na projektu ve srovnání s výší náklad dosahovaných jinými obdobn zamenými organizacemi? Znamená zapojení partner MAb ízené rozhovory s žadateli a píjemci podpory, MBb fokusní skupiny s píjemci podpory, Zápisy rozhovor s vybranými píjemci podpory, Závr z individuálních a skupinových rozhovor. Srovnání rozhodovacích proces a náklad. Procesní návod pro vytipování partner 16/69
rozšíení projektových zdroj o další dovednosti, znalosti, organizaní kapacity, píp. finanní zdroje (pro spolufinancování nebo pro období udržitelnosti)? 1.3. Podle jakých vzorc a postup píjemce navazoval partnerskou spolupráci na národní úrovni a na mezinárodní úrovni? Podle jakých vzorc a postup píjemce navazoval partnerskou spolupráci na národní úrovni a na mezinárodní úrovni? MAb ízené rozhovory s žadateli a píjemci podpory, MBb fokusní skupiny s píjemci podpory, Využity budou zápisy rozhovor s vybranými píjemci podpory a závry ze skupinových rozhovor s píjemci podpory. Použity budou také zdroje MF - analýza výbru realizovaných projekt OP LZZ, ale také JPD 3, OP RLZ, CIP EQUAL Budeme ovovat následující postupy: a) oslovení partner, se kterými ml píjemce v minulosti dobré zkušenosti pi obdobné innosti b) internetové vyhledávání - využití národních i mezinárodních databází (NNO, vzdlávací instituce, podnikatelské subjekty apod.) c) využití sítí sdružujících organizace stejného typu d) získání kontakt na semináích urených pro píjemce dané oblasti podpory Zpracovány budou píslušné studie. Návod postup pro uzavírání partnerství na národní a mezinárodní úrovni 17/69
1.4. Do jaké míry a pro partnei navazovali spolupráci zejména s organizacemi, s nimiž již v minulosti spolupracovali? 1.A Pro partnei nenavazovali spolupráci s již dívjšími partnery? Do jaké míry a pro partnei navazovali spolupráci zejména s organizacemi, s nimiž již v minulosti spolupracovali? Pro žadatelé v nkterých pípadech nenavazovali spolupráci s dívjšími partnery? MAb ízené rozhovory s žadateli a píjemci podpory, MBb fokusní skupiny s píjemci podpory, MC Dotazníkový przkum Zápisy rozhovor s vybranými píjemci podpory, závry ze skupinových rozhovor s píjemci podpory a výsledky z dotazníkového przkumu Statistická analýza odpovdí získaných dotazníkovým šetením bude doplnna (porovnávána) s výsledky fokusní skupiny a individuálních rozhovor. Analyzováno bude, zda tomu bylo proto, že tito partnei s žadatelem dostaten sdíleli (i naopak nesdíleli) informace kontakty ideje, nápady podíl na spolupráci (vas, kvalitn atd.) finanní zdroje Pehled doporuení pro ustavení partnerství na národní úrovni (nap. výhody a nevýhody regionálního a/nebo tématického hlediska 1.5. Do jaké míry a pro partnei navazují spolupráci se subjekty, se kterými díve nespolupracovali? Do jaké míry a pro partnei navazují spolupráci se subjekty, se kterými díve nespolupracovali? MAb ízené rozhovory s žadateli a píjemci podpory, MBb fokusní skupiny s píjemci podpory, Použijeme otevenou otázku s možností volných odpovdí. Ty budou mít zejm vazbu na pedchozí EQ 1.4. Rozlišíme dvody, které plynou z obsahu Kvantitativní pehled realizovaných partnerství a prognóza budoucích trend V pípravné fázi zatím není jasné, bude-li možné vytvoit 18/69
MC Dotazníkový przkum Zápisy rozhovor s vybranými píjemci podpory, závry ze skupinových rozhovor s píjemci podpory a výsledky z dotazníkového przkumu samotného zámru a které se vážou na žadatelem hodnocené vlastnosti potenc. partner (nap. nespokojenost se sdílením ve smyslu EQ 1.4). kvantitativní pehled. 1.6. Do jaké míry a jakým zpsobem byli partnei zapojení do vytváení projektového zámru? Do jaké míry a jakým zpsobem byli partnei zapojení do vytváení projektového zámru? Co vše mli partnei spolené v rzných fázích projektového cyklu? Co si vymovali, vzájemn poskytovali, spolen posuzovali? Co z toho se uplatnilo ve fázi pípravy projektového zámru? Spolupracovali již ped zahájením pípravy projektu? Pipravovali projekt spolen (nebo ml naprosto hlavní slovo jeden z nich, nap. pozdjší žadatel)? Oslovil partnery s nabídkou na MC Dotazníkový przkum na reprezentativním vzorku píjemc Statistická analýza odpovdí získaných dotazníkovým šetením mezi píjemci podpory. (Blok otázek bude využit i pro další EQ nap. 1.22.) Analýza zapojení subjekt pi píprav projektu 19/69
úast v projektu pozdjší žadatel? Zaali spolupracovat až po zahájení realizace projektu? Rozhodovali se v prbhu projektu spolen, tzn. ml hlas každého partnera svou váhu? Spolupracovali nebo spolupracují na stejných aktivitách i po ukonení projektu? Spolupracují nyní na jiných aktivitách, než kterých se týká projekt? 1.7. Jak a do jaké míry modely partnerství ovlivnily kvalitu projektových zámr? Jak a do jaké míry modely partnerství ovlivnily kvalitu projektových zámr? MAb ízené rozhovory s žadateli a píjemci podpory, MBb fokusní skupiny s píjemci podpory, Zápisy rozhovor s vybranými píjemci podpory, závry ze skupinových rozhovor s píjemci podpory Odvozujeme nkolik základních typ partnerství (nejde však o úplnou klasifikaci, nebo nkteré typy se neuplatní v pípravné fázi nebo jsou v rámci OP LZZ nerelevantní). Rozlišíme partnerství místních subjekt, geograficky vzdálených subjekt, vertikální partnerství a mezisektorové. Pehled postup a doporuení pro pípravu projektu v režimu partnerství 20/69
1.B Do jaké míry picházeli s nápadem na pípravu partnerského projektu píjemci a do jaké míry sami partnei? Do jaké míry picházeli s nápadem na pípravu partnerského projektu píjemci a do jaké míry sami partnei? MC Dotazníkový przkum na reprezentativním vzorku píjemc Statistická analýza odpovdí získaných dotazníkovým šetením mezi píjemci podpory. Analýza pípravy projekt z hlediska jejich iniciátora 1.C Do jaké míry je v rámci OP LZZ a dalších programech možné prostednictvím uplatnní principu partnerství zapojit do realizace projektu i takové subjekty, které v dané výzv nepatí mezi oprávnné žadatele? 1.D. Do jaké míry je tato možnost využívána ze strany partnerských projekt OP LZZ? Do jaké míry je v rámci OP LZZ a dalších programech možné prostednictvím uplatnní principu partnerství zapojit do realizace projektu i takové subjekty, které v dané výzv nepatí mezi oprávnné žadatele? MF - analýza dokumentace píslušných OP a dalších relevantních dokument MAa - zápisy rozhovor s vybranými pracovníky ídícího orgánu MBb skupinový rozhovor se zástupci píjemc MF využití ESF Fóra Základem zodpovzení této otázky bude rozbor dokumentace OP LZZ. Dále pomocí MF, MB a MA vytipujeme možné okruhy partner, kteí nepatí mezi souasné oprávnné žadatele. Analyzovány budou možnosti zapojení i takových partner. Procesní analýza možností zapojit prostednictvím principu partnerství další typy organizací Do jaké míry je tato možnost využívána ze strany partnerských ME Analýza partner v Monit7+ Statistická analýza a pehled partner tohoto druhu. Analýza složení partner u partnerských projekt 21/69
projekt OP LZZ? 3.1.2 Oblast B úspornost a financování partnerství 1.8. Jakým zpsobem bylo bráno v potaz kritérium hospodárnosti pi návrhu projektových aktivit a do jaké míry byla píprava projektu z hlediska jeho obsahové stránky ovlivnna výší náklad, k jejichž úhrad formou požadované dotace mlo dojít (nap. jaký typ aktivit i výdaj nebyl do projektu zahrnován z hlediska píliš vysoké finanní náronosti nkterého z partner)? Do jaké míry se shodují navrhované a realizované rozpoty projekt píjemce i partnei? Jako vstupní informace k této otázce budou sloužit údaje z návrh projekt, které jsou realizovány v partnerství. Budou porovnány návrhy rozpot a jejich finální schválené verze ze strany poskytovatele dotace. Dále budou hodnoceny také projekty (v partnerství), které nebyly pijaty pro realizaci z dvod nepimených rozpot. Budou sledovány hlavní položky tchto rozpot a jejich výše ve vazb na stanovené výstupy ze strany navrhovatele projektu. Vstupní informace pro hodnocení budou dále využity z následujících podklad (ME): protokoly hodnotících komisí se 22/69 Komparativní analýza rozpot (navrhované a schválené rozpoty) a identifikace významných typ zpsobilých výdaj, ve kterých byly provádny nejvýznamnjší úpravy Vyhodnocení nepijatých návrh projekt z dvod nepimených rozpot identifikace významných zpsobilých výdaj, které byly považovány za nepimené Hlavní zpsob analýzy bude spoívat ve zpracování dat MONIT7+ v pehledných tabulkách a bodových grafech a jejich komparace s výsledky dotazníkového šetení a ízenými Typologie zpsobilých výdaj, ve kterých byly provádny nejvýznamnjší zmny po pijetí rozpotu projektu v rozdlení dle typu partnera. Pozn.: Ve vazb na stanovené limity pro jednotlivé kapitoly rozpotu. Typologie zpsobilých výdaj, které byly klasifikovány jako nepimen stanovené ze strany hodnotitelských komisí a projekt tak nebyl pijat pro realizaci.
zamením na oblasti zpsobilých výdaj s nejvtším podílem škrt v rozpotech projekt rozhovory s konenými píjemci. Pozn.: Ve vazb na stanovené limity pro jednotlivé kapitoly rozpotu. Monitorovací zprávy projekt. Pro zajištní validity dat budou výsledky dále ovovány prostednictvím dotazníkového šetení (MC) a pilotních ízených rozhovor (MAb). Pehled závislosti mezi obsahem projektu, výší rozpotu a složení partnerství Jaké typy výdaj/aktivit partner nebyly v návrhu projektu zahrnuty z dvodu jejich vysoké finanní náronosti? Informace budou získány pouze prostednictvím dotazníkového przkumu (MC). Píslušné údaje budou zpracovány a dále ovovány v ízených rozhovorech se zástupci konených píjemc pomoci (MAb) Tento dílí úkol bude zpracován prostednictvím vyhodnocení otázek dotazníkového šetení (etnosti odpovdí a typu koneného píjemce, resp. také partnera). Dvody budou zjišovány kvalitativním šetením v ízených rozhovorech. Identifikace typ výdaj/aktivit, které nebyly zahrnuty do návrh projekt z dvodu jejich vysoké finanní náronosti. Pehled závislosti mezi obsahem projektu, výší rozpotu a složení partnerství 1.9. Do jaké míry by nahrazení nkterého z partner jiným partnerem a zmna složení partnerství vedly i nevedly k výraznjší úspoe náklad projektu? Do jaké míry plánují stávající partnerství v OP LZZ mnit jejich strukturu a pro? Informace o struktue souasných partnerství budou zjištny z MONIT7+ a monitorovacích zpráv konených píjemc OPLZZ (ME). Vyhodnocení struktury stávajících partnerství v OP LZZ + kvalitativní analýza šetení z dotazníkového przkumu a ízených rozhovor Identifikace možných zmn ve stávajících partnerstvích z hlediska struktury a velikosti a analýza možných 23/69
V návaznosti na to však budou podstatné informace získány z ízených rozhovor a dotazníkového šetení. Otázky budou zameny na strukturu stávajících partnerství, její výhody a slabé stránky a na možnosti zmn partner (bhem realizace projektu/po ukonení realizace) ohledn možností a dvod zmn v partnerství. píin takových úprav. Který typ partner (subjekt) je obecn v partnerstvích OP LZZ nejžádanjší? Tato otázka logicky navazuje na pedcházející a proto i použité metody budou shodné. Bude se tedy jednat o informace z ízených rozhovor a dotazníkového šetení. Kvalitativní šetení - dotazníkový przkum s píjemci finanní dotace a ízené rozhovory. Identifikace pínos, ale i bariér jednotlivých typ partner v rámci implementace principu partnerství OP LZZ Existuje njaká souvislost mezi typem partnera a alokovanými finanními prostedky? V rámci tohoto dílího úkolu budou sledovány obecné souvislosti jednotlivých typ subjekt v partnerstvích a celkovými náklady projektu resp. finanními alokacemi na jednotlivé partnery (s ohledem na rozdílnou povahu projektových aktivit). Krom celkových finanních prostedk bude pozornost zamena i na dílí položky rozpotu (personální náklady, technické a materiální náklady, služby apod.) Hlavní zpsob analýzy bude spoívat ve zpracování dat MONIT7+ a schválených projektových žádostí pomocí kartografických metod a ásten jednoduchých statistických metod (míry variability apod.) Analýza bude provedena s ohledem na právní formu partner a zamení inností partner. Analýza finanních prostedk projektu a náklad v kontextu složení partnerství. 1.10. Do jaké míry je partnerství úinnjší z hlediska projektových náklad než ostatní formy implementace? 24/69
Kvalitativní šetení v dotazníkovém przkumu a ízených rozhovorech ohledn možných finanních úspor ovlivnných existencí partnerství. Mže pinést implementace principu partnerství reálné finanní úspory? Informace k tomuto dílímu úkolu je možné získat pouze prostednictvím ízených rozhovor a dotazníkového przkumu. Komparativní analýza vybraných projekt v rámci pípadových studií, kdy budou porovnány náklady vybraných schválených projekt, které uplatují princip partnerství a bez nj a teoretických náklad, které by bylo poteba pro individuální projekt (který by využíval pouze subdodávky). Cost-benefit analýza realizovaných projekt v režimu partnerství V rámci pípadových studií budou následn provedeny detailní finanní analýzy, které by mly pispt k objasnní možných finanních úspor, které jsou dosahovány díky realizaci principu partnerství. Jaké další úspory pináší partnerství pro jednotlivé typy subjekt? Pro zjištní dalších souvislostí týkajících se možných úspor (asové, finanní aj.) budou využity otázky v dotazníkovém šetení a tyto výsledky budou dále ovovány v ízených rozhovorech. Tento dílí úkol bude zpracován prostednictvím vyhodnocení otázek dotazníkového šetení (etnosti odpovdí a typu koneného píjemce, resp. také partnera). Další objasnní možných úspor bude zjišováno kvalitativním Hodnocení dalších možných úspor a výhod, které pináší princip partnerství 25/69
šetením v ízených rozhovorech. Lze vymezit velikostní hranici partnerství z hlediska finanní efektivnosti (v závislosti na charakteru projektu)? Informace a data pro tento úkol budou získány z MONIT7+ a monitorovacích zpráv konených píjemc OPLZZ (ME). Smyslem tohoto úkolu je zkusit nalézt souvislosti mezi velikostí náklad projektu a složením partnerství resp. jeho velikostí. Cílem je zjistit, zda je možné stanovit hranici finanní efektivnosti. Je možné se domnívat, že v pípad velkých partnerství tvoí režijní a fixní náklady zapojených subjekt významnou ást celkových náklad projektu. Kvantitativní analýza náklad projektu v souvislosti s jeho strukturou a velikostí. 1.11. Jakým zpsobem nejlépe nastavit systém finanních tok pro jednotlivé modely partnerství? Jaké jsou silné a slabé stránky stávajících metod finanních tok v partnerstvích? Pro zjištní detailnjších souvislostí týkajících se systému finanních tok pro jednotlivé modely partnerství budou využity otázky v dotazníkovém šetení a tyto výsledky budou dále ovovány v ízených rozhovorech (MAb, MC). K této otázce bude také vnována pozornost v rámci pipravovaných focus groups (MBb) a v rámci pípadových studií. Tato analýza bude provedena jednak prostednictvím ízených rozhovor, kdy budou zástupci stávajících partnerství dotazováni na možnosti, výhody a nevýhody systému souasných finanních tok pro jednotlivé modely partnerství. Dále budou provedeny detailní rozbory finanních tok v rámci pípadových studií vybraných partnerství. Analýza finanních tok v jednotlivých modelech partnerství vetn návrh možných úprav a doporuení. 26/69
1.12. Do jaké míry se u jednotlivých partnerství (ne)uplatnila rovnost pístupu ze strany píjemce vi zapojeným partnerm z hlediska vnitních finanních tok? Jaké faktory ovlivují nastavení rozhodovacích proces o finanních tocích v projektu? Do jaké míry mohou partnei v projektu rozhodovat o finanních tocích? Pro zjištní detailnjších souvislostí týkajících se faktor ovlivujících nastavení rozhodovacích proces o finanních tocích budou využity otázky v dotazníkovém šetení a tyto výsledky budou dále ovovány v ízených rozhovorech (MAb, MC). K této otázce bude také vnována pozornost v rámci pipravovaných focus groups (MBb). Kvalitativní analýza odpovdí z šetení v dotazníkovém przkumu a ízených rozhovorech ohledn faktor ovlivujících skutenosti uvedené v této otázce. Pehled faktor ovlivujících nastavení rozhodovacích proces o finanních tocích v projektech Jak se promítly zkušenosti z programového období 2004 2006 do zkušeností žadatel/konených píjemc z hlediska jejich schopnosti uplatovat rovnost v pístupu v daném ešitelském / projektovém týmu? Pro zjištní detailnjších souvislostí týkajících se aplikace zkušeností z období 2004-2006 budou využity otázky v dotazníkovém šetení a tyto výsledky budou dále ovovány v ízených rozhovorech (MAb, MC). K této otázce bude také vnována pozornost v rámci pipravovaných focus groups (MBb) Kvalitativní analýza odpovdí z šetení v dotazníkovém przkumu a ízených rozhovorech ohledn promítnutí zkušeností KP z pedchozího programovacího období do aktivit realizovaných projekt. Identifikace zpsobu využití zkušeností z pedchozího programovacího období 2004-2006 v uplatování rovnosti pístupu ze strany píjemce vi zapojeným partnerm z hlediska vnitních finanních tok 1.13. Do jaké míry odpovídá podíl erpaných finanních prostedk ze strany jednotlivých partner míe jejich zapojení do 27/69
realizovaných aktivit projektu? Jaké procentuální podíly mají nejastji partnei v projektech OPLZZ a jaký je prbh jejich erpání v rozdlení dle prioritních os a typu partnera? Vstupní informace budou použity zejména z údaj MONIT7+ a monitorovacích zpráv konených píjemc OPLZZ (ME). Pro zjištní detailnjších souvislostí týkajících se míry uplatování rovnosti pístupu píjemce k partnerm budou využity otázky v dotazníkovém šetení a tyto výsledky budou dále ovovány v ízených rozhovorech. Dva klíové okruhy otázek: Do jaké míry odpovídají výstupy realizované partnery píslušným rozpotm? (partnei s finanním píspvkem) Jaká je role partner bez finanního píspvku? Analýza rozpot projekt v partnerství, podíly partner v rozpotech projekt v rozdlení dle jednotlivých prioritních os a typu partnera. Míru zapojení partner v projektu lze sledovat a zpracovat dle finanního (podíly na rozpotu) a vcného (míra zapojení ve výstupech) hlediska. Statistické zpracování (nap. etnost zapojení partner bez finanního hlediska dle prioritních os a oblastí podpory). Typologizace partner v projektech OPLZZ v rozdlení dle prioritních os míra zapojení z hlediska finanního podílu v rozpotu. Komparativní analýza výše rozpot jednotlivých partner a jejich podílu na výsledcích realizovaných projekt 1.E. Do jaké míry odpovídá míra finanního ohodnocení expert i ostatních len realizaního týmu partner míe finanního ohodnocení expert i ostatních len realizaního týmu píjemce? Cílem je zjistit, do jaké míry jsou si jednotliví lenové ešitelských Výchozí podkladová analýza bude provedena z vyhodnocení 28/69 Statistické zpracování (etnosti uplatnní selektivního pístupu, míry Vyhodnocení míry rovnosti finanního ohodnocení
tým rovni v realizaci projektu z hlediska jejich finanního ohodnocení monitorovacích zpráv projekt. Získávané údaje se budou týkat zejména v uplatování rozdíl ve finanním ohodnocení len projekt, jejich etnosti a rámcové typologie dle typ partnera i prioritních os. rozdíl ve finanním ohodnocení v závislosti na velikosti rozpotu projektu, délce asového období, potu zapojených partner a jejich expert) expert a ostatních len týmu partner a píjemce pomoci Dále budou vstupní informace zjišovány prostednictvím dotazníkového šetení (MC), které se zamí na skutenosti týkající se uplatování selektivního pístupu ve finanním hodnocení expert u píjemce a partner. Jaké jsou hlavní dvody v selektivním pístupu hodnocení expert i ostatních len realizaního týmu? Tato otázka vcn navazuje na pedchozí otázku. V dotazníkovém šetení budou zárove položeny otázky zamené na dvody takového pístupu uplatnného v rámci daného partnerství (MC). Tyto souvislosti budou dále konfrontovány a prohloubeny v ízených rozhovorech s vybranými konenými píjemci (MAb). Kvalitativní šetení v dotazníkovém przkumu a ízených rozhovorech ohledn dvod pi uplatování selektivního pístupu hodnocení expert i ostatních len realizaního týmu. Dvodová analýza vzniklých nerovností dle prioritních os a typu partnera Srovnávací analýza odmn u píjemc a partner 3.1.3 Oblast C složení a fungování partnerství 1.14. Jaké typy aktivit, které byly v analyzovaných pípadech zajišovány dvma a více partnery spolen, by bylo možné realizovat se stejnými výstupy a výsledky i ze strany jediné organizace (nap. v pípad, že by projekty založené na principu partnerství již 29/69