Hospodářsk ská krize a česká ekonomika Miroslav Singer viceguvernér, r, Česká národní banka Vysoká škola ekonomická Praha, 15. června 2010
Příčiny hospodářsk ské krize Makroekonomické (dlouhodobá kumulace globálních nerovnováh; uvolněná měn. pol. příliš nízké úrokové sazby po příliš dlouhou dobu) Etické (porušování obezřetnostních principů; podcenění možných rizik příjemci finančních služeb, ratingové agentury) Související s dohledem nad finančním trhem (často rozptýlený dohled nad finančními trhy; nedostatečně kvalifikovaný či obezřetný dohled; podcenění rizik souvisejících s finančními inovacemi neznámé produkty) Politické (zájem na stimulování růstu a blahobytu (posun ve vnímání úvěru na byt atp. jako občanského práva ; ovlivňování dohledových institucí) Psychologické (zbožná přání, naivita, neznalost, lhostejnost, nedbalost, nepoučitelnost, krátkozrakost, chamtivost, arogance) Nejúčinnějším bojem proti krizím je jejich prevence M. Singer Hospodářská krize a česká ekonomika 2
Fáze krize ve vyspělých ekonomikách Hypotéční krize v USA: (červenec 2007) spouštěč krize Náběh na krizi: dlouhodobá kumulace faktorů: bubliny, nerovnováhy Latentní fáze finanční krize Pád Lehman Brothers: září 2008 Akutní fáze finanční krize: riziko zhroucení systému Krize reálné ekonomiky Problémy veřejných financí: deficity, růst dluhů před 2007 2007 2008 2009 2010 Jednotlivé fáze jsou důsledkem vývoje, rozhodnutí a politik z fází předchozích M. Singer Hospodářská krize a česká ekonomika 3
Stabilizační politiky 1. Záchranné balíčky vlád: Dodatečný přísun likvidity na trhy a posílení kapitálu bank Fiskální stimuly s cílem podpořit poptávku 2. Opatření centrálních bank v oblasti měn. politiky: Agresivní snižování měnově-politických sazeb - jednotlivě i koordinovaně (6 centrálních bank dne 8. října 2008) Použití nástrojů tzv. nekonvenční měnové politiky s cílem: Ovlivnit podmínky na mezibankovním trhu Ovlivnit trh úvěrů a přispět k rozsáhlejšímu uvolnění podmínek financování 3. Opatření se strany regulátorů Lišila se podle podmínek jednotlivých zemí Nadnárodní iniciativy: European Systemic Risk Board, European Supervision Agencies; dynamické oprávkování; aj Zabránily zřejmě nejhoršímu = zhroucení finančního systému Tyto politiky neřešily příčiny pouze tlumily následky M. Singer Hospodářská krize a česká ekonomika 4
Rizika budoucího vývoje Krize ještě neskončila! Vyspělé ekonomiky jsou někde uprostřed : za akutní fází finanční krize, uprostřed (zdlouhavé) krize reálné ekonomiky a před problémy veřejných financí! Skokový nárůst veřejných dluhů v nejbližších letech se bude odstraňovat jedno či dvě desetiletí ( tlumení strany nabídky a crowding-out soukromých investic) Vysoké dluhy nebude snadné umořovat nízkým hospodářským růstem (navíc zhoršující se demografická struktura) Krátkodobé riziko: oživení ve tvaru W Dlouhodobé riziko: nízký hospodářský růst Růst světové ekonomiky bude nerovnoměrný; i v Eurozóně budou narůstat divergenční tendence hlavní test je teprve před námi! Krize obnažila některé problémy, které nebyly před krizí tak zjevné; cena za ně bude vysoká! M. Singer Hospodářská krize a česká ekonomika 5
Čím m se vyznačoval finanční (bankovní) sektor v ČR R na začátku krize? Měl přebytek likvidity (ČNB stahuje peníze) Byl relativně izolovaný (má dostatek zdrojů pro poskytování úvěrů z primárních vkladů) Měl (a má) tradiční konzervativní model (v průběhu transformace existoval dostatek příležitostí k růstu) Měl nízký podíl nesplácených úvěrů Banky neposkytovaly ve větší míře úvěry v cizích měnách (nebyly závislé na funkčnosti trhů sloužících k zajišťování kurzového rizika) Podíl toxických aktiv byl zanedbatelný (méně než 1% aktiv) Byl (a je) dobře kapitalizovaný a vysoce ziskový Finanční sytém v ČR byl méně zranitelný než jinde; přímé dopady finanční krize proto nebyly závažné M. Singer Hospodářská krize a česká ekonomika 6
Poměr r primárn rních vkladů k úvěrům ve vybraných zemích EU v roce 2008 (v %, rezidentské úvěry a vklady, nebankovní subjekty) 140 120 100 80 60 40 20 0 CZ SK PL BGROHU SI LT EELV BEDEAT FR UK SEDK EA EU Pramen: ECB V ČR byl v 2008 poměr depozit k úvěrům nejvyšší domácí bankovní sektor má silnou bilanční likviditu M. Singer Hospodářská krize a česká ekonomika 7
Čistý zisk a rentabilita kapitálu (v mld. KčK a v %) 70 35 60 30 50 25 40 20 30 15 20 10 10 5 0 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 0 Čistý zisk (mld. Kč, levá osa)) Rentabilita Tier 1 kapitálu (ROE, v %, pravá osa) Pramen: ČNB Čistý zisk v roce 2009 dosáhl rekordní hodnoty; rentabilita kapitálu se i v krizi udržuje na stabilní úrovni M. Singer Hospodářská krize a česká ekonomika 8
Vývoj kapitálov lové přiměřenosti (v mld. Kč) K 17 16 15 14 13 12 11 10 9 100 90 80 70 60 50 40 30 20 10 8 12/02 12/03 12/04 12/05 12/06 12/07 12/08 12/09 Kapitálová přiměřenost (levá osa) Podíl bank s kapitálovou přiměřeností pod 10 % na aktivech sektoru (pravá osa) Pramen: ČNB Pozn.: Aktiva sektoru = aktiva bank bez poboček zahraničních bank. Bankovní sektor disponuje dostatečnou kapitálovou přiměřeností a kvalitním kapitálem M. Singer Hospodářská krize a česká ekonomika 9 0
Opravné položky a krytí nesplácených úvěrů opravnými položkami (v %) 4 3,5 3 2,5 75 70 65 2 1,5 1 0,5 60 55 0 50 12/06 06/07 12/07 06/08 12/08 06/09 12/09 Podíl opravných položek k hrubým úvěrům (levá osa) Krytí nesplácených úvěrů opravnými položkami (pravá osa) Pramen: ČNB Ukazatele se v krizi začaly vyvíjet protisměrně M. Singer Hospodářská krize a česká ekonomika 10
Likviditní situace v bankovním sektoru a stavebních spořiteln itelnách (v %; RLA = rychle likvidní aktiva) 50 0 45 40-50 35 30-100 25 20-150 15 10 5 0 12/06 06/07 12/07 06/08 12/08 06/09 12/09-200 -250 Bankovní sektor: RLA/aktiva (levá osa) Stavební spořitelny: RLA/aktiva (levá osa) Bankovní sektor: krytí 3M netto pozice pomocí RLA (pravá osa) Stavební spořitelny: krytí 3M netto pozice pomocí RLA (pravá osa) Pramen: ČNB Likviditní situace bankovního sektoru je výborná M. Singer Hospodářská krize a česká ekonomika 11
Nesplácen cené úvěry v českém bankovním m sektoru (v % a mld mld Kč) 14 12 10 8 6 4 2 0-2 -4 1Q 2Q 3Q 4Q 1Q 2Q 3Q 4Q 1Q 2Q 3Q 4Q 1Q 2010 7 6 5 4 3 2 1 0 Změna stavu úvěrů v selhání ve čtvrtletí (v mld. Kč, levá osa) Podíl úvěrů v selhání na úvěrech celkem (v %, pravá osa) Zpomalení hospodářského růstu vedlo od poloviny roku 2008 k růstu podílu nesplácených úvěrů (5,8% v 1Q 2010) M. Singer Hospodářská krize a česká ekonomika 12
Poměr r dluhu nefinančních podniků k HDP: mezinárodn rodní srovnání 140 120 100 80 60 40 20 0 BR RU IN CZ CA DE CH US IT JP CHI FR UK KO ES Pramen: McKinsey (2009) Celková zadluženost nefinančních podniků v ČR je v mezinárodním srovnání poměrně nízká M. Singer Hospodářská krize a česká ekonomika 13
Opatřen ení ČNB pro lepší fungování finančního trhu a dohledu nad nímn Intenzivní monitoring finančního trhu ze strany ČNB Mimořádné nástroje na podporu likvidity mezibankovního trhu Intenzivní komunikace navenek (s cílem uvést na pravou míru různé dezinformace) Intenzivní komunikace s domovskými regulátory a těsnější mezinárodní spolupráce národních dohledů Přijatá opatření zlepšila fungování finančního trhu; svým charakterem patřila k umírněným a dobře zacíleným M. Singer Hospodářská krize a česká ekonomika 14
Bankovní sektor v ČR: shrnutí a rizika Domácí bankovní sektor má dostatek zdrojů, likvidity a kapitálu; je odolný vůči šokům a má silnou externí pozici Rizika budoucího vývoje: Vývoj v zahraničí (oživení ve tvaru W ) Růst podílu úvěrů v selhání Růst rizikové prémie ČR v souvislosti s nepříznivým vývojem veřejných financí Nejasný dopad mezinárodních iniciativ v oblasti reformy regulačního rámce (viz dále) Domácí bankovní sektor sám o sobě není zdrojem rizik M. Singer Hospodářská krize a česká ekonomika 15
Dopad krize na vývoj mezinárodn rodní spolupráce v oblasti dohledu Finanční krize vedla k hledání jejích příčin a způsobů, jak krizím v budoucnu lépe čelit Byla vypracována tzv. de Larosièrova Zpráva (zveř. 25.2.2009) Zpráva byla přijata Evropskou komisí v březnu 2009 Bylo navrženo vytvoření: Rady pro systémová rizika při ECB Evropského systému finančního dohledu Evropská komise použila zprávu jako koncepční východisko pro nové uspořádání evr. dohledu a pro své legislativní návrhy Nyní jsou návrhy o uspořádání evropského dohledu diskutovány v Evropském parlamentu ČNB: místo přesného definování a pojmenování příčin krize se vytváří zdání, že nadnárodní forma dohledu a regulace je zárukou proti opakování krize v budoucnu M. Singer Hospodářská krize a česká ekonomika 16
Otevřen ená témata regulace v EU Rámec pro předcházení, včasnou reakci a řešení krizí finančního sektoru (ČNB se vyjadřuje zejména proti umožnění převodu aktiv v rámci finančních skupin na jiných než tržních principech) Připravován je Evropský záchranný fond a návrhy k harmonizaci systémů garancí vkladů a podobná schémata pro investiční a pojišťovací sektor Zavedení bankovní daně/poplatku na udržení finanční stability (z něho by se pak měla zejména financovat pomoc, kterou v době finanční krize poskytla řada zemí pro svůj domácí finanční sektor) Zákaz některých krátkých prodejů a zajišťovacích nástrojů úvěrového selhání (obchodování s těmito produkty však není prvotní příčinou zvýšené volatility na finančních trzích) Směrnice o správcích alternativních investičních fondů ČNB: Pravomoc k rozhodování je potřeba zachovat tam, kde spočívá zodpovědnost za přijímaná rozhodnutí M. Singer Hospodářská krize a česká ekonomika 17
Shrnutí dopadů krize na čs. ekonomiku Finanční a hospodářská krize byla do české ekonomiky dovezena Hlavním kanálem šíření krize byl nepřímý poptávkový kanál (prudký pokles zahraniční poptávky se v exportně orientované ekonomice ani nemohl projevit jinak) Přímý kanál šíření finančních poruch měl jenom omezený a krátkodobý nepříznivý dopad na domácí finanční sektor Domácí hospodářské politiky se nemusely orientovat na řešení příčin krize pouze na utlumení některých dopadů (podpora důvěry ve finanční instituce a funkčnost finančního systému; podpůrné fiskální balíčky) Cesta z krize bude ve velké míře závislá na vývoji v zahraničí Trh práce se bude vyvíjet se zpožděním za reálnou ekonomikou M. Singer Hospodářská krize a česká ekonomika 18
Přednosti čs. ekonomiky a rizika Přednosti české ekonomiky: makroekonomické rovnováhy (spíše menší přehřátí před krizí), pružný měnově-politický rámec (cílování inflace a managed float), vlastní měna, odolný a ziskový bankovní sektor Faktory zranitelnosti české ekonomiky: nekonsolidované veřejné finance, vysoká exportní závislost, možný ukvapený přesun dohledových pravomocí na panevropskou úroveň Česká ekonomika se s finanční a hospodářskou krizí vyrovnává lépe než mnohé jiné vyspělé ekonomiky M. Singer Hospodářská krize a česká ekonomika 19
Děkuji za pozornost Miroslav Singer Česká národní banka Na příkopě 28 115 03 Praha 1 Miroslav.Singer@cnb.cz Tel: 224 412 008 M. Singer Hospodářská krize a česká ekonomika 20