ANALÝZA ÚČETNÍCH VÝKAZŮ FIRMY POMOCÍ ČASOVÝCH ŘAD

VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY FAKULTA PODNIKATELSKÁ ÚSTAV MANAGEMENTU FACULTY OF BUSINESS AND MANAGEMENT INSTITUTE OF MANAGEMENT ANALÝZA ÚČETNÍCH VÝKAZŮ FIRMY POMOCÍ ČASOVÝCH ŘAD ANALYSIS OF COMPANY FINANCIAL STATEMENTS USING THE TIME SERIES DIPLOMOVÁ PRÁCE MASTER'S THESIS AUTOR PRÁCE AUTHOR VEDOUCÍ PRÁCE SUPERVISOR Bc. PAVLA ZACHOVALOVÁ Ing. KAREL DOUBRAVSKÝ, Ph.D. BRNO 20

Vysoké učení techncké v Brně Akademcký rok: 200/20 Fakulta podnkatelská Ústav managementu ZADÁNÍ DIPLOMOVÉ PRÁCE Zachovalová Pavla, Bc. Řízení a ekonomka podnku (6208T097) Ředtel ústavu Vám v souladu se zákonem č./998 o vysokých školách, Studjním a zkušebním řádem VUT v Brně a Směrncí děkana pro realzac bakalářských a magsterských studjních programů zadává dplomovou prác s názvem: Analýza účetních výkazů frmy pomocí časových řad v anglckém jazyce: Analyss of Company Fnancal Statements Usng the Tme Seres Úvod Vymezení problému a cíle práce Teoretcká východska práce Analýza problému Vlastní návrhy řešení Závěr Seznam použté lteratury Přílohy Pokyny pro vypracování: Podle 60 zákona č. 2/2000 Sb. (autorský zákon) v platném znění, je tato práce "Školním dílem". Využtí této práce se řídí právním režmem autorského zákona. Ctace povoluje Fakulta podnkatelská Vysokého učení technckého v Brně. Podmínkou externího využtí této práce je uzavření "Lcenční smlouvy" dle autorského zákona.

Seznam odborné lteratury: HIGGINS, Robert C. Analýza pro fnanční management. Praha : Grada, 997. 398 s. ISBN 80-769-404-5. HINDLS, R., aj. Statstka pro ekonomy. 8. vyd. Praha : Professonal Publshng, 2007. 45 s. ISBN 978-80-86946-43-6. KISLINGEROVÁ E., HNILICA J. Fnanční analýza : krok za krokem. Praha : C. H. Beck, 2005. 37 s. ISBN 80-779-32-3. KNÁPKOVÁ, A., PAVELKOVÁ, D. Fnanční analýza : komplexní průvodce s příklady. Praha : GRADA, 200. 208 s. ISBN 978-80-247-3349-4. KROPÁČ, J. Statstka B : jednorozměrné a dvourozměrné datové soubory, regresní analýza, časové řady.. vyd. Brno : Fakulta podnkatelská, 2007. 49 s. ISBN 80-24-3295-0. SYNEK, M., aj. Manažerská ekonomka. Praha : Grada, 2007. 452 s. ISBN 978-80-247-992-4. WAGNER J. Měření výkonnost : jak měřt, vyhodnocovat a využívat nformace o podnkové výkonnost. Praha : Grada, 2009. 248 s. ISBN 978-80-247-2924-4. Vedoucí dplomové práce: Ing. Karel Doubravský, Ph.D. Termín odevzdání dplomové práce je stanoven časovým plánem akademckého roku 200/20. L.S. PhDr. Martna Raštcová, Ph.D. Ředtel ústavu doc. RNDr. Anna Putnová, Ph.D., MBA Děkan fakulty V Brně, dne 7.05.20

Abstrakt Toto dplomová práce se zabývá fnanční stuací společnost SUDOP BRNO, spol. s r.o. V teoretcké část jsou vysvětleny časové řady, regresní analýza a fnanční analýza. Praktcká část je zaměřena vývoj ekonomckých ukazatelů společnost, na jehož základě je předpovězen budoucí vývoj. Také je zhodnoceno postavení vůč konkurenc. V závěrečné část jsou podány návrhy pro zlepšení stuace v podnku. Abstract Ths master s thess deals wth the fnancal stuaton of SUDOP BRNO, spol. s r.o. The theoretcal part explans the tme seres, regresson analyss and fnancal analyss. The practcal part s focused on development of economc ndcators and predcts ts trend for future. Also, the compettve status s evaluated. In the fnal part there are suggestons for mprovement of company stuaton. Klíčová slova regresní analýza, časové řady, fnanční analýza, rozvaha, výkaz zsku a ztráty, cash flow, lkvdta, rentablta, aktvta, zadluženost, soustavy poměrových ukazatelů, rozdílové ukazatele Key words Regresson analyss, tme seres, fnancal analyss, balance sheet, ncome statement, cash flow, lqudty, proftablty, ndebtedness, actvty, ndebtedness, system of rato ndcators, dfferental ndcators

Bblografcká ctace práce ZACHOVALOVÁ, P. Analýza účetních výkazů frmy pomocí časových řad. Brno: Vysoké učení techncké v Brně, Fakulta podnkatelská, 20. 8 s. Vedoucí dplomové práce Ing. Karel Doubravský, Ph.D.

Čestné prohlášení Prohlašuj, že předložená bakalářská práce je původní a zpracovala jsem j samostatně. Prohlašuj, že ctace použtých pramenů je úplná a že jsem ve své prác neporušla autorská práva (ve smyslu Zákona č. 2/2000 Sb., o právu autorském a o právech souvsejících s právem autorským). V Brně dne 25. května 20

Poděkování Tímto bych chtěla poděkovat svému vedoucímu práce Ing. Karlu Doubravskému, Ph.D. za ochotu, cenné rady a přpomínky př zpracovávání této dplomové práce.

Obsah Úvod... 0 Vymezení problému a cíle práce... Teoretcká část... 2. Časové řady... 2.. Dělení časových řad... 2..2 Srovnatelnost časových řad... 3..3 Charakterstky časových řad... 4..4 Grafcké znázornění... 6..5 Dekompozce časové řady... 6.2 Regresní analýza... 8.2. Lneární regrese... 8.2.2 Nelneární regrese... 2.2.3 Volba vhodné regresní funkce... 23.3 Fnanční účetní výkazy... 25.3. Rozvaha... 25.3.2 Výkaz zsku a ztrát... 26.3.3 Cash flow... 27.4 Ukazatele fnanční analýzy... 28.4. Horzontální a vertkální analýza... 28.4.2 Rozdílové ukazatele... 28.4.3 Poměrové ukazatele... 29.4.4 Soustavy poměrových ukazatelů... 34 2 Praktcká část... 36 2. Společnost SUDOP BRNO, spol. s r.o.... 36 2.2 Vertkální analýza... 39 2.3 Ekonomcké ukazatele společnost... 40 2.3. Poměrové ukazatele... 40

2.3.2 Lkvdta... 43 2.3.3 Ukazatele zadluženost... 50 2.3.4 Doba obratu pohledávek a závazků... 53 2.3.5 Obraty aktv... 58 2.3.6 Rentablty... 59 2.3.7 Altmanův ndex... 63 2.4 Porovnání společnost s odvětvím... 66 2.4. Lkvdty... 66 2.4.2 Zadluženost... 68 2.4.3 Obrat celkových aktv... 68 2.4.4 Rentablty... 69 2.5 Návrhy na zlepšení... 7 Závěr... 74 Seznam použtých zdrojů... 75 Seznam grafů... 77 Seznam obrázků... 78 Seznam tabulek... 79 Seznam použtých zkratek... 80 Seznam příloh... 8

Úvod Pro každou společnost je důležté sledovat svůj ekonomcký vývoj a snažt se objektvně posoudt svou pozc vůč konkurenc na trhu. K tomu se využívá celá řada analýz, na základě jejchž výsledků je možné odhalt nějaké problémy. Díky včasné a zároveň vhodné reakc na ně se zabrání následným neúspěchům. Výsledky analýz mohou také pomáhat společnost dosahovat vyšší prosperty v budoucnu, neboť na jejch základě přjmou opatření vedoucí k elmnac nejrůznějších rzk a hrozeb. Jedna z velce známých a často používaných analýz je fnanční analýza. Její předností je, že většna zásadních údajů potřebných k posouzení fnanční stuace je dostupná v účetní uzávěrce společnost. Analýzy provádí jak vedení společnost a její vlastníc, tak ldé z okolí společnost jako např. potenconální nvestoř č věřtelé. Jsou-l uskutečňovány uvntř podnku, pak lze využít většího množství nformačních zdrojů a výsledky analýz jsou poté objektvnější. Důležté je nejen posoudt součastný stav společnost, tj. jakou hodnotu jednotlvé ukazatele mají, ale také předpovědět, jak bude její vývoj pokračovat. Z toho lze usoudt, zda očekávat dobrou nebo naopak špatnou budoucnost. V druhém případě je třeba provést náležtá opatření pro zlepšení stuace ve společnost. K předpověd budoucího vývoje ukazatelů je možné využít statstcké metody. 0

Vymezení problému a cíle práce Cílem této dplomové práce je analyzovat vývoj vybraných ekonomckých ukazatelů společnost SUDOP Brno, spol. s r.o. a předpovědět jejch budoucí vývoj. Následně zhodnott stávající stuac podnku v porovnání s ostatním společnostm v odvětví. V teoretcké část práce se nejprve zaměřím na statstckou problematku, přesněj časové řady a regresní analýzu. Tato část je s drobným změnam převzata z mojí bakalářské práce. Následně se budu zabývat ekonomckou tématkou, ve které se budu soustředt na vybrané ukazatele fnanční analýzy. V praktcké část budu zkoumat fnanční stuac společnost SUDOP BRNO, spol. s r.o. pomoc analýzy jejích účetních výkazů. Zaměřím se na vývoj jednotlvých ukazatelů hodnotící fnanční stav společnost. Na základě dosavadního vývoje pomocí časových řad předpovím, jak by se zkoumané ukazatele mohly vyvíjet a zda lze očekávat zlepšení těchto ukazatelů v budoucnu nebo právě naopak. Následně se zaměřím na postavení společnost vzhledem ke konkurenc, tedy zda s stojí dobře, případně v čem spočívají její nedostatky. V případě zjštění jakýkolv problémů uvedu vhodné návrhy, které povedou k jejch odstranění č elmnac. K vypracování teoretcké část využj nformace získané z odborné lteratury v tštěné elektroncké formě, které následně aplkuj v praktcké část. Použté metody v této prác jsou časové řady, regresní analýza a fnanční analýza.

Teoretcká část. Časové řady Časovou řadu tvoří posloupnost dat věcně a prostorově srovnatelných, jejíž hodnoty jsou uspořádány chronologcky podle času. Data pro časové řady se obvykle shromažďují za účelem další analýzy, pomocí které se snažíme porozumět prncpu této časové řady a odhadovat její následující vývoj. [6] S využtím časových řad se setkáváme v různých oblastech žvota jako třeba ekonome, bologe, fyzka, meteorologe a jné. Jejch důležtost se hlavně v ekonom neustále zvyšuje a to jak na úrovn podnku, tak na makroekonomcké úrovn. Snaha pomocí zjednodušujících charakterstk porozumět mnulost toho, co nás obklopuje, a vyvodt z ní případně to, co nás čeká, vedla v posledních letech k rozvoj metod analýzy a prognózy ekonomckých časových řad. Tyto metody tak v současné době představují poměrně šrokou nabídku rozmantých nástrojů. [3, s. 246].. Dělení časových řad Časové řady se mohou dělt mnoha způsoby. Nejčastěj používané dělení je podle časového hledska na ntervalové a okamžkové časové řady. Intervalové časové řady jedná se o časové řady, jejchž ukazatelé udávají nformace o počtu věcí nebo jevů, které vznkly v jednom časovém ntervalu. Tyto ukazatele se sledují ve stejně dlouhých časových ntervalech. Hodnota ukazatele závsí na zvolené délce ntervalu. Okamžkové časové řady hodnota ukazatele se vztahuje k nějakému časovému okamžku, nejčastěj se jedná o konec měsíce, roku apod. Těmto časovým řadam se sleduje počet výskytů zvoleného jevu č událost k danému okamžku měření. Velkost ukazatele není ovlvněna délkou ntervalu sledování. [6] 2

Mez další používané způsoby dělení časových řad patří dělení podle: Perodcty sledování Jestlže nterval mez jednotlvým měřením je kratší než jeden rok, pak se jedná o krátkodobé časové řady. Měření se obvykle provádí po měsících č čtvrtletích. Naopak jestlže je nterval měření roven jednomu roku, případně ještě delší, mluvíme o časových řadách dlouhodobých. Způsobu vyjádření ukazatelů Ukazatelé mohou být v naturálních nebo v peněžních jednotkách. Naturální ukazatelé mají většnou horší vypovídací schopnost, proto se častěj používají ukazatele vyjádřené pomocí peněz. Druhu sledovaných ukazatelů U tohoto způsobu dělení časových řad se rozlšují ukazatele prmární a sekundární. Prmární ukazatele se zjšťují přímo měřením č sledováním, kdežto ukazatele sekundární (odvozené) vznkají výpočtem nebo odvozením z prmárních ukazatelů. [3]..2 Srovnatelnost časových řad Věcná srovnatelnost údaje by měly mít stejné obsahové vymezení. Problém může nastat v těch případech, kdy se u dlouhodobě sledovaných ukazatelů změní jejch obsahové vymezení. Poté jž tyto časové řady nelze srovnávat, jelkož by nám nepodávaly požadované nformace. Prostorová srovnatelnost nejčastěj nastává tehdy, když se údaje vztahují k určtému geografckému území. V jných případech se mohou údaje vztahovat k ekonomckému prostoru. Časová srovnatelnost velce důležté hlavně u ntervalových časových řad, kde délka ntervalu ovlvňuje velkost ukazatele. [2] 3

..3 Charakterstky časových řad Př analýze časových řad patří mez základní metody určování statstckých charakterstk a grafcké znázornění časových řad. Mez statstcké charakterstky patří dference, tempa růstu, průměrná tempa růstu a průměrné hodnoty časových řad. Všechny tyto charakterstky jsou popsány níže. Průměr U okamžkových časových řad se jedná o chronologcký průměr. Jestlže je délka ntervalu mez jednotlvým okamžky stejná, počítá se podle následující ho vzorce: = + n y yn y y + n 2 2 = 2. () Je-l délka mez jednotlvým okamžky různá, je třeba počítat vážený chronologcký průměr, který je dán následujícím vztahem: y y + y d + + y 2 2 3 2 = 2 2 n d = y d +... + y n + 2 y n d n. (2) Artmetcký průměr se počítá u ntervalových časových řad. Nejsou-l ntervaly stejně dlouhé, provede se před výpočtem očštění. Jsou-l ntervaly stejně dlouhé, pak se artmetcký průměr počítá podle tohoto vzorce [6]: y = n n y =. (3) První dference Vyjadřuje přírůstky za jednotlvé časové ntervaly. Počítá se jako rozdíl dvou sousedních hodnot časové řady, tj. d ( y) = y y. (4) 4

pro = 2, 3, n. Jestlže je hodnota ve všech případech přblžně stejná, pak lze usuzovat, že pro pops této časové řady se nejvíce hodí přímka. [3] Průměr prvních dferencí Určuje, o kolk se průměrně změnla hodnota časové řady za jeden časový nterval. Podle znaménka je možné určt, zda časová řada roste nebo klesá. Když je hodnota průměru první dference kladná, pak časová řada roste, v opačném případě klesá. [6] Počítá se podle vzorce: ( ) = n d y n y d ( y) = n = 2 n y. (5) Druhá dference Je-l patrná vývojová tendence prvních dferencí, pak se určuje druhá dference. Jestlže jsou hodnoty druhé dference přblžně stejné, pak má řada pravděpodobně kvadratcký trend. [4] Počítá se podle následujícího vzorce: 2 d ( y y) = d ( y) d ( ) pro = 3, 4,, n. (6) Koefcent růstu Koefcent růstu vyjadřuje rychlost růstu č poklesu časové řady. Počítá se jako podíl dvou po sobě jdoucích hodnot časové řady. Udává, kolkrát se změnla hodnota časové řady mez dvěma sousedním ntervaly. [2] y k ( y) = pro = 2, 3,, n. (7) y Průměr koefcentů růstu Udává průměrnou změnu koefcentu růstu za jeden časový nterval. Závsí pouze na velkost první a poslední hodnoty. 5

n k( y) = n k ( y) = n = 2 y y n. (8)..4 Grafcké znázornění Výběr druhu grafckého znázornění je ovlvněn tím, o jaký typ časové řady se jedná. Intervalové časové řady se znázorňují: sloupkovým grafy graf tvoří obdélníky se základnam, jejchž délka odpovídá délce ntervalu a výška hodnotě časové řady v daném ntervalu, hůlkovým grafy ve středech ntervalů je úsečka, jejíž délka odpovídá hodnotě časové řady, která nabývá v daném ntervalu, spojncovým grafy hodnoty jsou znázorněny bodově ve středech ntervalů a spojeny úsečkam. [6] Okamžkové časové řady se znázorňují pouze pomocí spojncových grafů...5 Dekompozce časové řady Časová řada se skládá ze čtyř složek a to trendové, sezónní, cyklcké a náhodné. Ve všech případech se nemusí vyskytovat všechny čtyř složky současně. Tyto složky je možné vyjádřt pomocí adtvní nebo multplkatvní dekompozce. U adtvní dekompozce se jednotlvé složky sčítají, tj.: y = T + C + S + e. (9) Multplkatvní dekompozce se používá méně často než adtvní a počítá se jako součn jednotlvých složek, nebol: y = TC S e. (0) Jednotlvé složky lze popsat následovně: 6

Trendová složka (T ) udává dlouhodobou tendenc sledovaného ukazatele v čase. Trend může být rostoucí, klesající a konstantní. Ve většně případů je možné tento trend popsat matematckou funkcí. Cyklcká složka (C ) vyjadřuje kolísání okolo trendu v důsledku dlouhodobého vývoje s délkou vlny delší než jeden rok. Tuto složku je obtížné vysledovat a popsat. Jestlže je časová řada sledována za kratší období, pak pravděpodobně cyklckou složku neobsahuje. Sezónní složka (S ) představuje změnu časové řady, která se opakuje pravdelně každý rok. Sezónní kolísaní může být ovlvněno ročním obdobím, státním svátky apod. Náhodná složka (e ) tvoří j všechny vlvy působící na časovou řadu, které nedokážeme popsat an předvídat. Jedná se o složku, která zůstane po vyloučení všech ostatních jž zmíněných složek. [3], [6] Pops trendu časových řad K popsu trendu se nejčastěj používá regresní analýza. Jejím cílem je nalézt vhodnou funkc, která vývoj trendu popsuje nejpřesněj. Regresní analýzou se budu zabývat v následující část této práce. Další možností popsu trendu je metoda klouzavých průměrů. Používá se u časových řad, které mění ve vývoj svůj charakter a nelze je popsat pomocí matematcké funkce. Více o této metodě v lteratuře [6]. 7

.2 Regresní analýza Regresní analýza zkoumá závslost mez dvěma č více náhodným velčnam. Nejčastěj se jedná o závslost mez dvěma velčnam. V tomto případě bývá x označováno jako nezávsle proměnná a y jako závsle proměnná. Tuto závslost je možné zapsat vztahem =, () kde značí funkc, která popsuje danou závslost. Ve většně případů tuto funkc nelze vyjádřt žádným předpsem, proto se hledá taková funkce, která danou závslost popsuje co nejlépe. Jestlže najdeme tuto závslost, pak můžeme k lbovolné hodnotě nezávslé velčny x odhadnout hodnotu závslé velčny y. [6] Závslost mez velčnam je ovlvněná různým náhodným vlvy, které se nazývají šum. V některých případech může být velkost šumu velká a v jných případech může nabývat velm malých hodnot. Předpokládá se, že je střední hodnota tohoto šumu rovna nule..2. Lneární regrese Mez lneární modely regrese patří ty, jejchž parametry tj. jsou ve tvaru:, β 2 β n jsou lneární, β,..., ( x) = x β + x2β 2 +... x n β n. η +.2.. Regresní přímka Tento typ lneární funkce se používá nejčastěj a jde o nejjednodušší případ regresní úlohy. Tvar této funkce je dán vztahem: η ( x) = β + β 2 x. (2) Pro parametry β, β 2 je třeba stanovt jejch odhady b, b 2, které se počítají pomocí metody nejmenších čtverců. Tato metoda spočívá v hledání koefcentů b, b 2 takových, 8

9 u kterých jsou součty kvadrátů odchylek naměřených hodnot od očekávaných co nejmenší, tj. tehdy, když funkce (3) nabude nejnžší hodnoty.. ) ( ), ( 2 2 2 = = n x b b y b b S (3) Odhady b a b 2 se určí pomocí parcálních dervací funkce S (b, b 2 ). 0. ) )( 2( 0, ) )( 2( 2 2 2 = = = = = = n n x x b b y b S x b b y b S (4) Z těchto parcálních dervací dostaneme dvě normální rovnce, které mají tvar:,, 2 2 2 n n n n n y x b x x b y x b nb = = = = = = + = + (5) po jejch úpravě je možné odhady b, b 2 vyjádřt jako:, 2 2 2 nx x nx y y x b n n = = = (6) x b y b 2 =, kde x a y jsou výběrové průměry, tj. = = n x n x, = = n y n y. Získané odhady dosadíme do původní rovnce a získáme rovnc pro odhad regresní přímky: x b b x 2 ) ( ˆ + = η. (7)

20 Pomocí této rovnce můžeme počítat hodnoty závslé proměnné př dosazení různých hodnot nezávsle proměnné u takových časových řad, pro které je regresní přímka nejvhodnější regresí. [6].2..2 Parabolcký trend Jde o další příklad lneární regrese. Závslost mez proměnným je vyjádřena funkcí: 2 3 2 ) ( x x x β β β η + + =. (8) Pomocí metody nejmenších čtverců hledáme odhady koefcentů 3 2,, β β β a podle rovnce (9), kdy stejně jako v předchozím případě hledáme takové odhady, kdy rovnce nabývá nejmenší hodnoty.. ) ( ), ( 2 2 3 2 2 = = n x b x b b y b b S (9) Po provedení parcálních dervací a jejch následnou úpravou dostaneme tř normální rovnce, pomocí nchž se dají spočítat odhady b, b 2 a b 3..,, 2 3 4 2 3 2 3 3 2 2 3 2 2 n n n n n n n n n n n y x b x b x b x y x b x b x x b y b x x b nb = = = = = = = = = = = = + + = + + = + + (20) Po vyřešení této soustavy rovnc se získané odhady koefcentů dosadí do původní rovnce, která poté vyjadřuje danou závslost. [2] U polynomů vyššího než druhého stupně se pro určení koefcentů také používá metoda nejmenších čtverců a jejch výpočet je obdobný jako u parabolckého trendu.

Dalším typy lneární regrese může být logartmcký a hyperbolcký trend. Jejch parametry se získají podobným postupy jako u předchozích lneárních funkcí, které byly popsány podrobně..2.2 Nelneární regrese Nelneární funkce se dělí do dvou skupn. První tvoří ty, které se pomocí matematckých úprav mohou transformovat na lneární funkce. Druhou skupnu tvoří ty funkce, které není možné převést na lneární..2.2. Lnearzovatelné Příkladem lnearzovatelné funkce je: Exponencální trend Tento typ funkce je možné zapsat ve tvaru x η ( x) = ββ 2, (2) kde x =, 2,, n a β, β 2 jsou parametry funkce. Pomocí zlogartmování vznkne lneární funkce, tj.: ln η ( x ) + = ln β x ln β 2, a po provedení substtuce ( z = lnη( x), c = ln β, c 2 = ln β2 ), získáme tvar funkce stejný jako u regresní přímky: z = c + xc 2. Dále můžeme tedy postupovat stejně jako u regresní přímky. Na závěr ještě provedeme zpětnou substtuc a získané odhady koefcentů dosadíme do původní rovnce. [3].2.2.2 Nelnearzovatelné Mez nelnearzovatelné funkce patří následující tř funkce. 2

Modfkovaný exponencální trend Tento trend je vyjádřen následujícím předpsem: η ( + β x x ) = β β 2 3. (22) Jde o trend, který má ve vývoj asymptotu. Vyrovnání tímto trendem se používá pro časové řady, které jsou shora nebo zdola omezené a hodnoty prvních dferencí jsou přblžně konstantní. [2] Logstcký trend Jedná se o S-křvku, která se v ekonom používá k modelování např. poptávky zboží dlouhodobé spotřeby. Její tvar je dán vztahem: η( x) = β + β β 2 x 3. (23) Skládá se z pět základních vývojových fází cyklu. Jednotlvé fáze lze charakterzovat tímto způsobem:. fáze formování nových progresvních sl, které jsou zatím brzděny původním, 2. fáze nové síly se začínají plně prosazovat a ovlvňovat další vývoj, 3. fáze síly se jž zcela prosadly, ale začínají se objevovat jné opozční síly, 4. fáze opozční síly získávají převahu, tudíž se vývoj zpomaluje, 5. fáze převahu mají opozční síly, vývoj se téměř utlumuje. [3] Gompertzova křvka Jde o S-křvku, která oprot logstckému trendu není symetrcká a většna hodnot leží až za nflexním bodem. Tato křvka je ohrančená shora zdola a je dána tvarem [6]: η( x β+ β2β3 x) = e. (24) 22

Odhady koefcentů nelnearzovatelných funkcí Aby bylo možné tyto odhady spočítat, je třeba, aby byl počet hodnot děltelný třem. Jestlže není, pak se s krajním hodnotam nepočítá. Jednotlvé odhady se počítají podle vzorců:, = b b 2 b h 3 = ( S2 S) x mh b3 ( b3 x b 3 = S b2b3 h m b3 ) mh 2, (25) kde h je délka ntervalu. S, S2 a S3 představují součty hodnot časové řady, kdy se tyto data rozdělí do tří skupn o m prvcích (m = n / 3), přesněj: m y = 2m 2 y = m+ S =, S =, S 3 = 3m y = 2m+ pro =, 2,, n. (26) Všechny tyto vzorce platí pro modfkovaný exponencální trend. Pro logstcký trend se určí k hodnotám y nezávsle proměnné jejch převrácené hodnoty /y. Př použtí Gompertzovy křvky se určí pro zadané hodnoty y jejch přrozené logartmy ln y. [6, s. 0].2.3 Volba vhodné regresní funkce Nejčastěj se k výběru funkce používají dvě krtéra, a to rezduální součet čtverců a ndex determnace. Mmo tyto krtéra je také vhodné uvažovat, zda je funkce rostoucí č klesající, roste-l funkce do nekonečna nebo je omezená a je-l vhodné uvažovat o funkc s nflexním bodem. 23

Rezduální součet čtverců Vyjadřuje hodnotu, která se rovná součtu kvadrátů rozdílů naměřených a vyrovnaných hodnot, tj. S η pro =, 2,, n, (27) n 2 y ˆ = ( y ˆ η ) n = kde ηˆ představuje vyrovnané hodnoty regresní funkce a y skutečné naměřené hodnoty závsle proměnné pro jednotlvé hodnoty x. K popsu se vybírá ta funkce, která má hodnotu vzorce (27) nejmenší. [3], [6] 24

.3 Fnanční účetní výkazy Účetní výkazy patří k hlavním zdrojům dat př zjšťování fnanční stuace podnku. Rozvaha spolu s výkazem zsku a ztrát a přílohou účetní závěrky tvoří účetní závěrku a jejch struktura je závazně stanovena. Dalším účetním výkazem je cash flow a doplňuje rozvahu a výkaz zsku a ztrát. Povnnost sestavt cash flow mají jen ty společnost, které musí sestavovat účetní závěrku v plném rozsahu, tj. akcové společnost a společnost, které mají povnnost audtu..3. Rozvaha Rozvaha patří mez povnné účetní výkazy. Zachycuje v peněžních jednotkách stav majetku společnost a zdrojů jeho krytí k určtému dn, který se nazývá rozvahový den. V rozvaze není zaznamenáno, co rozvahovému dn předcházelo, an co bude následovat. Z tohoto důvodu je k zjštění fnanční stuace frmy zapotřebí více po sobě jdoucích rozvah, aby byla vypovídací schopnost vyšší. Majetek se dělí na dlouhodobý, oběžný a ostatní aktva. Dlouhodobý majetek zahrnuje tu část majetku, kterou vlastní společnost obvykle déle než jeden rok a není určen k dalšímu prodej. Oběžný majetek je ten, který je neustále v pohybu. Čím je jeho obrat rychlejší tím přnáší vyšší zsk. Kaptál představuje zdroje fnancování majetku a dělí se na vlastní, czí a ostatní pasva. Vlastní kaptál patří majtel č majtelům a jeho podíl na celkovém kaptálu vyjadřuje fnanční nezávslost podnku. Czí kaptál jsou dluhy. Podle doby, v které musí být zaplaceny, se dělí na krátkodobý a dlouhodobý czí kaptál. [8] V rozvaze platí pravdlo blanční rovnováhy, tedy aktva se rovnají pasvům. Základní struktura rozvahy vypadá takto: 25

Tabulka č. Rozvaha (Zdroj: vlastní zpracování) Aktva Stálá aktva Dlouhodobý nehmotný majetek Dlouhodobý hmotný majetek Odpsovaný Neodpsovaný Dlouhodobý fnanční majetek Oběžná aktva Zásoby Dlouhodobé pohledávky Krátkodobé pohledávky Krátkodobý fnanční majetek Časové rozlšení Pasva Vlastní kaptál Základní kaptál Kaptálové fondy Rezervní fondy a ostatní fondy ze zsku Výsledek hospodaření mnulých let Výsledek hospodař. běžného účet. období Czí zdroje Rezervy Dlouhodobé závazky Krátkodobé závazky Bankovní úvěry a výpomoc Časové rozlšení Rozvahy se dělí podle toho, kdy dochází k jejímu sestavení: - zahajovací rozvahu př založení podnku; - počáteční rozvahu na počátku účetního období; - konečnou rozvahu na konc účetního období nebo př ukončení čnnost; - mmořádnou rozvahu sestavována př mmořádných příležtostech jako například př rozdělení podnku č fúz..3.2 Výkaz zsku a ztrát Tento účetní výkaz dává nformac o pohybu nákladů a výnosů ve sledovaném období. Pomocí znalostí nákladů a výnosů lze získat hospodářský výsledek společnost. Jsou-l výnosy větší než náklady, pak se jedná o zsk, v opačném případě jde o ztrátu. Peněžní částky získané ze všech čnností společnost v určtém časovém období jsou výnosy a nezáleží, kdy došlo k jejch nkasu. Největší část výnosů u výrobního podnku 26

tvoří tržby z prodeje výrobků a služeb, u obchodního podnku to jsou tržby za prodej zboží. Náklady tvoří položky, které byly vynaložené k získání výnosů. [8] V následující tabulce jsou zachyceny vztahy tohoto účetního výkazu Tabulka č. 2 Výkaz zsku a ztrát (Zdroj: [8, s. 68]) Provozní výnosy - Provozní náklady = Provozní výsledek hospodaření + + + Fnanční výnosy - Fnanční náklady = Fnanční výsledek hospodaření + + + Mmořádné výnosy - Mmořádné náklady = Mmořádný výsledek hospodaření = = = Výnosy Náklady Hospodářský výsledek před zdaněním.3.3 Cash flow Cash flow zachycuje pohyb peněžních prostředků ve sledovaném období, tj. příjmy a výdaje podnku. Je součástí účetní závěrky v plném rozsahu. Příjmy jsou prodej za hotové, nkaso pohledávek, vklad majtelů v hotovost, aj. Výdaje tvoří platby za faktury, výplata mezd, splátka půjček, apod. CF se sleduje ve třech oblastech čnnost podnku, kterým jsou provozní, nvestční a fnanční. Provozní čnnost je základní čnností podnku, tj. jde o čnnost, kterým se frma zabývá. Do této čnnost patří především peněžní toky souvsející s pohybem zásob, pohledávek č závazků. Investční čnnost se týká pohybů tj. přírůstků (pořízení) a úbytků (vyřazení) dlouhodobého majetku Fnanční čnnost je taková čnnost podnku, která souvsí se změnam ve velkost a složení v položkách vlastního kaptálu, popř. některých zejména dlouhodobých závazků. [] 27

.4 Ukazatele fnanční analýzy Fnanční analýza slouží k získání nformací o fnanční stuac podnku. Hlavním zdrojem jsou účetní výkazy. První skupna, která provádí fnanční analýzu, je management, aby získal potřebné nformace pro úspěšné řízení podnku, tj. na základě analýzy mnulost přjal opatření do budoucna. Druhou skupnou jsou banky, obchodní partneř, nvestoř, aj. Tato skupna provádí fnanční analýzu k zjštění různých nformací, například banky chtějí zjstt, jaká je fnanční stablta podnku a odběratelé se nformují o schopnost podnku dostát svým závazkům. [0].4. Horzontální a vertkální analýza U horzontální analýzy se zkoumá vývoj nějaké velčny v čase, tedy jak se změnla hodnota vybrané položky oprot předchozímu roku. Tuto změnu je možné zachytt pomocí ndexů, kdy vypočtený ndex vypovídá o procentní změně sledované položky. Druhou možností je rozdíl sledovaného roku oprot předchozímu, v tomto případě je změna v absolutních číslech. Vertkální analýza se zaměřuje na strukturu fnančních výkazů. Vyjadřuje, jakým podílem se jednotlvé položky podílejí na celkové sumě, například jaký je podíl dlouhodobého majetku v aktvech. [4].4.2 Rozdílové ukazatele Rozdílové ukazatele vznkají rozdílem různých skupn aktv a pasv týkajících se stejného časového období. Také může jít o rozdíl určté skupny majetku č zdrojů v různých časových okamžcích (např. CF), v tomto případě jde o tokové ukazatele. Mez nejdůležtější rozdílové ukazatele patří čstý pracovní kaptál a čsté pohotové prostředky. [5] 28

.4.2. Čstý pracovní kaptál (ČPK) ČPK se rovná hodnotě oběžného majetku, který je fnancovaný dlouhodobým kaptálem. Je-l ČPK kladný, vytváří ochranu podnku prot nečekaným fnančním výkyvům, aby v případech, kdy musí být vydány velké fnanční prostředky, mohl dále pokračovat ve své čnnost. Čím je hodnota větší, tím je větší předpoklad, že podnk bude schopen dostát svým závazkům. ČPK se počítá dvěma způsoby. První způsob je uváděn jako manažerský přístup a počítá se jako rozdíl mez oběžným majetkem a krátkodobým závazky. Č = ěž á [ č] á é á [ č]. (28) Druhý ze způsobů je nvestorský přístup. V tomto případě se ČPK rovná rozdílu dlouhodobého kaptálu a stálých aktv. Počítá se pomocí vzorce:[5] ČPK = vlastní kaptál[kč] + dlouhodobé závazky [Kč] stálá aktva[kč]. (29) V obou případech bychom měl dospět ke stejnému výsledku..4.2.2 Čsté pohotové prostředky (ČPP) Ukazatel ČPP se počítá jako rozdíl pohotových peněžních prostředků a okamžtě splatných závazků, vyjadřuje okamžtou lkvdtu právě splatných závazků.[5] ČPP = pohotové peněžné prostředky [Kč] okamžtě splatné závazky [ č] (30).4.3 Poměrové ukazatele Analýza poměrových ukazatelů je založena na tom, že dává do poměru různé položky účetních výkazů. Z toho důvodu je možné nalézt velké množství ukazatelů. Mez nejvíce používané patří ukazatele lkvdty, rentablty, aktvty a zadluženost. 29

.4.3. Ukazatele lkvdty Lkvdta podnku znamená schopnost podnku uhradt své platební závazky včas. V opačném případě, kdy podnk není lkvdní, není schopen platt své závazky ve splatnost. Čím je lkvdta vyšší, tím je větší záruka platební schopnost podnku, ale zároveň se př přílš vysoké lkvdtě snžuje výnosnost podnku. [8] Podle rychlost přeměny aktv na peněžní prostředky je možné spočítat tř stupně lkvdty. První stupeň lkvdty zahrnuje pouze nejlkvdnější část majetku. Počítá je jako podíl krátkodobého fnančního majetku a krátkodobých závazků. Okamžtá lkvdta lkvdta. stupně á ý č í [ č] =. (3) á é á [ č] U druhého stupně lkvdty se v čtatel počítá s veškerým oběžným majetkem kromě zásob, jelkož zásoby bývají většnou méně lkvdní a jejch prodej bývá pro frmu ztrátový. Ve jmenovatel jsou stejně jako u. stupně lkvdty krátkodobé závazky. [8] Pohotová lkvdta (lkvdta 2.stupně) ěž á [ č] á [ č] =. (32) á é á [ č] Třetí stupeň lkvdty zahrnuje nejméně lkvdní část oběžného majetku, tj. zásoby. Počítá se jako podíl oběžných aktv a krátkodobých závazků. Běžná lkvdta ěž á [ č] = Lkvdta 3.stupně. (33) á é á [ č] Hodnoty jednotlvých stupňů lkvdt se porovnávají s odvětvovým průměry a také s doporučené hodnoty, které jsou tyto: 30

první stupeň lkvdy:,5 2,5, je-l hodnota menší než, značí to problémy, kdy společnost není schopna uhradt své krátkodobé závazky krátkodobým aktvy; druhý stupeň lkvdty -,5; třetí stupeň lkvdty 0,2 0,5. [7].4.3.2 Ukazatele aktvty Ukazatelé aktvty dávají nformac o tom, jak podnk využívá svůj majetek a zda je jejch objem optmální. Má-l podnk majetku přílš mnoho, způsobuje to vyšší náklady. V opačném případě podnk přchází o tržby. Obrat celkových aktv Velkost obratu celkových aktv udává, kolk korun tržeb podnk získal z každé nvestované koruny. Nízká hodnota svědčí o malé aktvtě podnku, proto by se aktvta měla zvýšt nebo by se měl podnk částí majetku zbavt, případně oba způsoby zkombnovat. Počítá se jako podíl tržeb a celkových aktv. [8] Obrat aktv= ž [ č] á [ č] (34) Obrat dlouhodobého majetku Obrat dlouhodobého majetku ukazuje míru využtí dlouhodobého majetku. Udává, kolkrát se ve sledovaném období stálá aktva obrátí. Získaná hodnota se porovnává s odvětvím, je-l její hodnota přílš nízká, značí to o nízkém využtí výrobních kapact. Počítá se jako podíl tržeb a dlouhodobého majetku. [8] h éh = ž [ č] ý [ č]. (35) Ukazatelé obrat aktv a obrat dlouhodobé majetku jsou ovlvněny mírou odepsanost majetku. Čím je majetek více odepsán, tím jsou hodnoty těchto ukazatelů vyšší. 3

Obrat zásob Obrat zásob vyjadřuje, kolkrát se zásoby během sledovaného období obrátí v tržbách, tj. kolkrát se zásoby za sledované období vymění. Všechny společnost se snaží, aby hodnota byla co nejvyšší, jelkož to vede k většímu zsku. Vysoká hodnota tohoto ukazatele také znamená, že k zajštění potřebných zásob je potřeba méně kaptálu a společnost zřejmě nemá zbytečné zásoby. Počítá se jako podíl tržeb a průměrných zásob. [8] á = ž [ č] á [ č]. (36) Doba obratu zásob Doba obratu zásob (dále DO zásob) ukazuje, jak dlouho trvá, než se jednou zásoby obrátí. Snaha je, aby tento ukazatel měl co nejmenší hodnotu, tj. aby doba obratu byla co nejkratší. Počítá se jako podíl průměrných zásob a denních tržeb. á = ů ě ý á [ č] ž [ č] 360. (37) Doba obratu pohledávek Tento ukazatel vyjadřuje průměrnou dobu, kterou podnk čeká, než obdrží platbu za své pohledávky. Každý podnk se snaží, aby tato doba byla co nejkratší, tedy aby odběratelé platl včas. Doba obratu pohledávek (dále DO pohledávek) také lehce vypovídá o vyjednávací pozc vůč odběratelům. Čím více odběratelé frmu potřebují, tím má ukazatel menší hodnotu, jelkož se odběratelé snaží platt včas. Počítá se jako podíl průměrného stavu pohledávek a denních tržeb.[6] h á = ů ě ý á [ č] ž [ č] 360. (38) Doba obratu krátkodobých závazků Tento ukazatel nformuje, za jak dlouho společnost průměrně platí své závazky od jejch vznku, tj. kolk dní trvá, než uhradí závazky svým dodavatelům. Hodnota tohoto ukazatele by měla být větší než hodnota ukazatele doby obratu pohledávek, jelkož tím 32

společnost využívá bezúročný dodavatelský úvěr. Počítá se jako podíl krátkodobých závazků a denních tržeb. [6] Doba obratu krátkodobých závazků= á é á [ č] ž [ č] 360. (39).4.3.3 Ukazatele rentablty Ukazatele rentablty dávají nformac o výnosnost vloženého kaptálu, jde tedy o poměr výnosu a objemu vloženého kaptálu. Rentablta nvestc (Return On Investment) Tento ukazatel nformuje o návratnost nvestc, tedy vyjadřuje zhodnocení veškerého kaptálu vloženého do podnkání (vlastního czího). Rovná se podílu, kdy v čtatel je hospodářský výsledek před zdaněním a úhradou nákladových úroků (EBIT) a ve jmenovatel celkový kaptál vložený do podnku. Za EBIT se většnou dosazuje provozní výsledek hospodaření. [4] ROI = Rentablta vlastního kaptálu (Return On Equty) [ č] ý á [ č]. (40) Velkost ROE je dána podílem výsledku hospodaření po zdanění a vlastních aktv. Informuje o efektvnost čnnost z pohledu vlastníka, tj. o zhodnocení kaptálu vlastníků. Udává velkost zsku na jednu peněžní jednotku vlastního kaptálu. [] ROE=. ý ě í [ č] í á [ č] Rentablta celkových aktv (Return On Assets). (4) Ukazatel ROA nformuje o efektvnost podnkání. Udává zhodnocení aktv fnancované vlastním czím zdroj, čímž vyjadřuje, jak efektvně společnost využívá majetek. Počítá se jako podíl výsledku hospodaření po zdanění a celkových aktv. [9] ROA=. ý ě í [ č] á [ č]. (42) 33

.4.3.4 Ukazatele zadluženost Ukazatele zadluženost se využívají k zjštění struktury fnančních zdrojů, tj. struktury vlastních a czích zdrojů. Stupeň zadluženost Stupeň zadluženost vyjadřuje velkost zadlužení podnku. Tento ukazatel je důležtý pro věřtele frmy, kteří preferují nžší stupeň zadluženost, jelkož to pro ně znamená menší rzko. Czí kaptál společnost využívá, jelkož většnou bývá levnější než vlastní. Stupeň zadluženost je dán podílem czího kaptálu a celkových aktv. Koefcent samofnancování Stupeň zadluženost= í á [ č] á [ č]. (43) Koefcent samofnancování nformuje o míře fnancování aktv vlastním kaptálem. Jeho velkost je dána podílem vlastního kaptálu a celkových aktv. Je-l hodnota vysoká, značí to slný a nezávslý podnk. Součet stupně zadluženost a koefcentu samofnancování se rovná jedné.[0] Koe cent samo nancování = í á [ č] á [ č]. (44).4.4 Soustavy poměrových ukazatelů Soustavy ukazatelů mají větší vypovídací schopnost než jednotlvé samostatné ukazatele. Z tohoto důvodu vznklo několk soustav poměrových ukazatelů sloužících k posouzení celkové stuace podnku..4.4. Altmanův ndex důvěryhodnost Aby bylo možné jednoduše posoudt fnanční stuac podnku, vznkl Altmanův ndex důvěryhodnost. Jedná se o rovnc, ve které jsou obsaženy fnanční ukazatele, a těmto ukazatelům je přsouzena různá váha. Pomocí tohoto ndexu lze předpovědět, jestl 34

se jedná o frmu, která má fnanční problémy a mohl by j čekat bankrot, nebo zda jde o prosperující frmu. Altmanův ndex má tvar: Z = 3,3 X +,0 X + 0,6 X +,4 X +,2 X, (45) kde se X, X 2, X 3, X 4 a X 5 rovnají: = [ č] á [ č] ; = ž é [ č] á [ č] ; = ž [ č] á [ č] ; = č ý í á [ č] á [ č]. = ž í í á [ č] í [ č] ; Jestlže je tento ndex větší než 2,99, pak to vypovídá o dobré fnanční stuac podnku. Hodnoty v rozmezí,8 až 2.99 značí šedou zónu, ve které nelze předpovědět, zda se bude stuace frmy zlepšovat č směřovat k bankrotu. Má-l frma hodnotu menší než,8, pak frma s velkou pravděpodobností směřuje k bankrotu. [4] 35

2 Praktcká část 2. Společnost SUDOP BRNO, spol. s r.o. Společnost SUDOP BRNO, spol. s r.o. byla založena v roce 99 devít projektanty, kteří původně pracoval ve státním podnku SÚDOP Brno, na jehož čnnost tato společnost navázala. Frma má tedy dlouholetou tradc, což lze řadt mez její slné stránky. Mez další patří skutečnost, že společnost neustále modernzuje technologe projektování, aby její nabízené služby byly na vysoké úrovn. Nyní společnost vlastní 8 společníků. Sídlo je v Brně na Kouncově ulc, kde má pronajaté kancelářské prostory. Př vznku měla společnost základní kaptál ve výš 80.000,- Kč a postupně docházelo k jeho zvyšování. K poslednímu navýšení došlo v roce 2006, kdy se výše základního kaptálu zvýšla na 0 037 000 Kč a v současné době je splacen v plné výš. Statutární orgán tvoří tř jednatelé, kteří smí jednat jménem spolčenost, jsou to Ing. Frantšek Mráz, Ing. Jří Molák a Ing. Karel Pukl. Celkem společnost zaměstnává 98 zaměstnanců. Organzační struktura se člení na 4 organzačních jednotek a je zachycena na obrázku č., který je na následující straně. Hlavní čnností SUDOP BRNO, spol. s r.o. je projektování dopravních, nženýrských, bytových a občanských staveb. Mmo tuto hlavní čnnost se zabývá ještě několka dalším. Všechny čnnost, ve kterých společnost podnká, jsou tyto: Projektová čnnost ve výstavě, Výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách až 3 žvnostenského zákona, Výkon zeměměřčských čnností, Výroba, nstalace, opravy elektrckých strojů a přístrojů, elektronckých a telekomunkačních zařízení, Montáž, opravy, revze a zkoušky elektrckých zařízení. 36

Obrázek č. Organzační struktura (Zdroj: [2]) Společnost působí převážně na území celé republky a přblžně 5 % aktvt jsou realzovány v zahrančí (hlavně na Slovensku). Dlouhodobě dodává projekty pro společnost Ředtelství slnc a dálnc ČR, České dráhy a.s. (více než polovna všech projektů pro tuto společnost), aj. Mmo těchto významných společností dodává také projekty lokálním dopravním podnkům a správcům veřejných komunkací. 37

Certfkace V roce 2002 byl zaveden systém managementu jakost podle norem, které nabyly platnost v roce 200 v souladu s normam EU (ČSN EN ISO 900:200). Tento certfkát musí společnost obhajovat každé tř roky. Další certfkát společnost získala v roce 2008, jedná se o certfkát pro systém envronmentálního managementu podle meznárodní normy ČSN EN ISO 400: 2005. Certfkační autortou je společnost STAVCERT Praha s.r.o. Úspěchy společnost Př předávání CENY ČKAIT 2009 za 6. ročník soutěže Cena Inženýrské Komory získal Ing. Davd Kmošek, Ing. Karel Pukl, Ing. Pavel Lhotský za společnost SUDOP Brno, spol. s r.o. Čestné uznání za nženýrský návrh rekonstrukce Znojemského vaduktu (vz. následující obrázek). Předání se uskutečnlo na shromáždění delegátů ČKAIT dne 20. 3. 200 v Praze.[8] Obrázek č. 2 Znojemský vadukt (Zdroj: [8]) Podíly v jných společnostech Společnost má 5% podíl ve společnost Dopravní projektování spol. s r.o., která je její dceřnou společností. Jedná se o společnost založenou v roce 996, která má sídlo v Ostravě. Její základní kaptál má výš necelých 8 ml. Kč. Stejně jako u společnost SUDOP Brno spol. s r.o. je její hlavní čnností projektování dopravních staveb. 38

2.2 Vertkální analýza Vertkální analýza rozvahy a VZZ za roky 2002 2009 je součástí přílohy (příloha č. 3). Nyní popíš významné skutečnost, které je možné z této analýzy vyčíst. Dlouhodobý majetek tvoří téměř ve všech letech menšnu, v posledních třech letech se výše dlouhodobého majetku pohybuje kolem 0 % procent. V předchozích letech byla hodnota vyšší hlavně z důvodu, že společnost měla vysoký dlouhodobý fnanční majetek, jelkož nvestovala své nevyužté prostředky do akcí. V součastné době jž tyto akce nevlastní. Další položka dlouhodobého majetku je dlouhodobý hmotný majetek, který tvoří převážně vybavení kanceláří (nábytek, počítače, aj.), naopak společnost nevlastní žádné pozemky an stavby, protože sídlí v pronajatých prostorách. Dlouhodobý nehmotný majetek je tvořen pouze softwarem, do kterého společnost neustále nvestuje, aby měla moderní technologe a byla konkurenceschopná. Nízké hodnoty dlouhodobého majetku odpovídají tomu, že se nejedná o frmu s kaptálově náročnou výrobou. Další faktor, který může za nízkou výš dlouhodobého majetku, je skutečnost, že se jedná o majetek, který je z velké část jž odepsaný (více než polovna hodnoty). Největší část oběžných aktv tvoří v posledních dvou letech krátkodobý fnanční majetek (převážně peníze na účtu). V předchozích letech největší část oběžných aktv tvořly pohledávky, jejch výše se jž značně snížla a to jak relatvně tak absolutně. K tomuto poklesu došlo přesto, že se neustále zvětšují tržby, což značí zlepšující platební morálku odběratelů, kteří platí rychlej. Nyní se zaměřím na druhou část rozvahy, kterou tvoří pasva. Opět je zachycen podíl na celkové sumě, stejně jak tomu bylo u aktv. Značný podíl v pasvech tvoří czí zdroje, jejchž hodnota je ve všech letech až přílš vysoká. Téměř většnu těchto czích zdrojů tvoří krátkodobé závazky (převážně závazky z obchodních vztahů). Bankovní úvěry společnost nemá žádné. Vertkální analýza výkazu zsku a ztráty je provedena vzhledem k tržbám. Lze s v ní všmnout, že osobní náklady mají tendence vhledem k tržbám růst, největší 39

nárůst je v roce 2005, kdy došlo k výraznému zvýšení počtu zaměstnanců a naopak výkonová spotřeba lehce klesá. Ostatní položky se přílš nemění 2.3 Ekonomcké ukazatele společnost 2.3. Poměrové ukazatele V tabulce č. 3 jsou vypočteny hodnoty dvou nejpoužívanějších rozdílových ukazatelů, kterým jsou čstý pracovní kaptál a čsté pohotové prostředky. Tabulka č. 3 Poměrové ukazatele (Zdroj: vlastní zpracování) 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 Čstý pracovní kaptál (v ml. Kč) Čsté pohotové prostředky (v ml. Kč) 4,09-7,47-29,72-24,04-47,,06 8,87 20,93-73,2-68,06-96,95-58,63-2,48-63,9-5,56-2,3 ČPK byl v mnulost záporný, ale v posledních letech se jž dostal do kladných čísel a postupně dochází k jeho zlepšování. To značí, že společnost je schopna splatt své krátkodobé závazky svým oběžným aktvy. Druhý z ukazatelů ČPP je ve všech letech záporný. To vypovídá o tom, že společnost není schopna uhradt své okamžtě splatné závazky pohotovým peněžním prostředky. Vzhledem k tomu, že tento ukazatel hodnotí schopnost dostát svým závazkům opravdu přísně a jeho hodnoty postupně narůstají, není třeba se těmto hodnotam znepokojovat. 2.3.. Čstý pracovní kaptál První ukazatel, kterému se budu podrobně věnovat, je čstý pracovní kaptál. Jak jž bylo zmíněno dříve, měl by ČPK dosahovat kladných hodnot, aby vytvářel ochranu prot nečekaným výdajům. Jeho výše vyjadřuje přebytek oběžných aktv nad krátkodobým czím kaptálem. Konkrétní hodnoty ČPK jsou uvedeny v následující tabulce ve třetím sloupc a je zřejmé, že v posledních letech dochází ke zlepšení tohoto 40

ukazatele. Ve čtvrtém sloupc tabulky jsou hodnoty první dference, vypočtené pomocí vzorce (4) a v pátém sloupc jsou koefcenty růstu, získané pomocí vzorce (7). x Rok (t) Tabulka č. 4 Hodnoty ČPK (Zdroj: vlastní zpracování) Hodnota (y) [ts. Kč] První dference [ts. Kč] Koefcent růstu Vyrovnané hodnoty yv (t) [ts. Kč] 2002 4094 - - - 2 2003-7472 -566 -,825-3 2004-2976 -22244 3,977-4 2005-24040 5676 0,809-5 2006-472 -23072,959-6 2007 058 5870-0,235 207,2 7 2008 8873 785,707 6954,7 8 2009 20933 2060,09 2892,2 Základní charakterstky: y = - 6672,75 Pro ČPK jsem počítala pouze chronologcký průměr, který říká, že průměrná hodnota ČPK za sledované roky byla -6 672 750 Kč. Ostatní charakterstky jako průměr prvních dferencí a průměr koefcentů růstu jsem vynechala, jelkož by jejch vypovídací schopnost byla vzhledem k vývoj tohoto ukazatele mnmální. 4

y [v ml. Kč] 30 20 0 0-0 -20-30 -40-50 -60 Čstý pracovní kaptál 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 t Graf č. Čstý pracovní kaptál (Zdroj: vlastní zpracování) Zhodnocení vývoje V grafu č. je vdět, že do roku 2006 hodnota tohoto ukazatele téměř ve všech letech klesala a byla záporná. V roce 2006 hodnota ČPK poklesla nejvíce o 23072 tsíc Kč a měla nejnžší hodnotu ze všech sledovaných let. Nejnžší hodnota v tomto roce je převážně způsobena vysokou výší závazků z obchodních vztahů. Tyto závazky jsou vysoké z toho důvodu, že společnost byly vystaveny faktury se zpožděním a nashromáždly se k rozvahovému dn, ke kterému je společnost ještě nesthla zaplatt. Nutno zdůraznt, že závazky, stejně jako celá rozvaha, znázorňují stav k určtému datu a jejch hodnota má vypovídací schopnost pouze př porovnání hodnot za více let, výkyv v jednom roce nemusí nc znamenat. Od roku 2007 ČPK pracovní kaptál narůstá a má hodnoty větší než nula, což je pro společnost dobré, jelkož je chráněna prot nečekaným výdajům. V tomto roce nastal největší nárůst, hlavním důvodem je, že společnost přestala nvestovat své zdroje do dlouhodobých cenných papírů prostřednctvím banky. Získané peníze použla částečně na zaplacení svých vysokých závazků, které výrazně poklesly, a zbytek se octl na bankovním účtu. Další roky jž ČPK narůstá pomalej. Vyrovnání a prognóza vývoje Jelkož v roce 2006 byl vývoj ovlvněn nestandardní stuací, nebudu tomuto roku věnovat pozornost. Proto vyrovnání čstého pracovního kaptálu provedu až od roku 2007, aby předpověď na další roky nebyla touto nízkou hodnotou ovlvněna. 42

Vyrovnání ČPK jsem provedla pomocí regresní přímky. Hodnoty jejích koefcentů b a b 2 jsem vypočítala pomocí vzorců (6) a dosadla do rovnce regresní přímky (7). Získaná rovnce má tvar: = 7079,67 + 4937,5 2006 [. č]. Vyrovnané hodnoty pro jednotlvé roky spočtené pomocí této rovnce jsou doplněny do posledního sloupce tabulky č. 4 a znázorňuje je také graf č. 2. Odhad pro následující rok 200 je: 200 = 7079,67 + 4937,5 200 2006 = 26 829. č. Bude-l pokračovat vývoj ČPK nadále stejně a nedojde k nějaké nečekané změně, měla by jeho hodnota v roce 200 dosáhnout hodnoty 26 829 ts. Kč. Jelkož je očekávaná hodnota kladná, značí to, že společnost bude schopna uhradt závazky z oběžných aktv. Předpokládaný vývoj ČPK je znázorněn v grafu č. 2. y ; yv [v ml. Kč] 30 25 20 5 0 5 0 ČPK - vyrovnání přímkou 2006 2007 2008 2009 200 20 Původní hodnoty Vyrovnané hodnoty Prognóza t Graf č. 2 ČPK vyrovnání přímkou a prognóza (Zdroj: vlastní zpracování) 2.3.2 Lkvdta Tabulka č. 5 obsahuje hodnoty lkvdt za posledních osm let. Dosažení určté výše lkvdty je pro každou společnost důležté, protože to svědčí o její platební schopnost. V tabulce s lze všmnout, že běžná lkvdta dosahuje ve všech letech nízkých hodnot v porovnání s doporučeným (doporučeno,5-2,5). Tuto skutečnost je možné vysvětlt 43

tím, že se nejedná o výrobní společnost, která nemá klascké zásoby. Většnu zásob tvoří pouze nedokončená výroba. Pohotová lkvdta také ve většně let nedosahuje deálních hodnot. Nejprve docházelo k poklesu, v posledních letech došlo ke zlepšení a hodnoty se jž pohybují v přjatelných mezích. Poslední z lkvdt je okamžtá lkvdta, ta nejprve nabývala přílš nízkých hodnot, avšak v posledních letech se stuace změnla a má hodnoty až přílš vysoké, za což mohou peněžní částky, které společnost drží na bankovních účtech. Tabulka č. 5 Lkvdty (Zdroj: vlastní zpracování) 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 Okamžtá lkvdta 0,27 0,64 0,22 0,205 0,29 0,35 0,88 0,906 Pohotová lkvdta,020 0,77 0,700 0,638 0,628 0,935,28,47 Běžná lkvdta,049 0,908 0,759 0,674 0,649,20,22,59 Z grafu č. 3 je zřejmé, že všechny stupně lkvdty mají podobný trend, tedy že do roku 2006 klesaly a poté začalo docházet k nárůstu.,4,2,0 0,8 0,6 0,4 0,2 0,0 Lkvdta 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 Lkvdta I. stupně Lkvdta II. stupně Lkvdta III. stupně Graf č. 3 Vývoj lkvdty (Zdroj: vlastní zpracování) 44

2.3.2. Lkvdta I. stupně V následující tabulce č. 6 jsou ve třetím sloupc hodnoty okamžté lkvdty. V čtvrtém a pátém sloupc jsou dopočítány její první dference a koefcenty růstu. Tabulka č. 6 Hodnoty k lkvdtě I. stupně (Zdroj: vlastní zpracování) x Rok (t) Hodnota (y) První dference Koefcent růstu Vyrovnané hodnoty (y v ) 2002 0,27 - - 0,0 2 2003 0,64 0,038,297 0,242 3 2004 0,22 0,048,293 0,76 4 2005 0,205-0,007 0,966 0,8 5 2006 0,26-0,079 0,65 0,90 6 2007 0,35 0,89 2,495 0,48 7 2008 0,88 0,503 2,600 0,737 8 2009 0,906 0,088,08 0,98 Základní charakterstky: d ( y) 0, ( y) =, 325 = k y = 0,337 Chronologcký průměr vyjadřuje, že průměrná výše okamžté lkvdty byla během zkoumaných let 0,337. Průměr prvních dferencí říká, že průměrný nárůst byl každý rok o 0,. A poslední charakterstka průměr koefcentů růstu vyjadřuje, že okamžtá lkvdta vzrostla každý rok průměrně o 32,5%. Zhodnocení vývoje Hodnoty okamžté lkvdty jsou v prvních dvou sledovaných letech poměrně nízké. Společnost v mnulost dlouho čekala na zaplacení svých pohledávek, což způsobovalo nžší částky fnančních prostředků jak na bankovním účtu, tak v pokladně a právě tako skutečnost může za nízkou lkvdtu v letech 2002 a 2003. V následujících letech došlo 45

k mírnému zlepšení a hodnoty jž dosáhly doporučených hodnot. Zlepšení bylo narušeno v roce 2006, jelkož výše závazků velce vzrostla. Způsoblo to vystavení velkého množství faktur ke konc účetního období, které nebyly prozatím zaplaceny. V dalším roce se vše opět vrátlo k normálu. Poslední dva roky hodnoty této lkvdty vzrostly až přílš. Za tyto hodnoty mohou dva faktory, kterým jsou zlepšující se platební morálka odběratelů včasným platbam a vysoké peněžní částky držené společností na bankovním účtu, které byly v mnulost dočasně nvestovány do dlouhodobých cenných papírů. Vyrovnání a prognóza vývoje Vývoj okamžté lkvdty nejlépe popsuje polynom čtvrtého stupně, jehož výsledná rovnce má tvar: = 0,0039 + 0.0748 0,4548 +,04 0,5552. Aby bylo možné dosazovat jednotlvé roky, upravla jsem získanou rovnc na tvar: = 0,0039 200 + 0.0748 200 0,4548 200 +,04 200 0,5552. Pomocí této rovnce je možné předpovědět, jak se bude okamžtá lkvdta vyvíjet v dalších letech. Odhad pro rok 200 je: = 0,0039 200 200 + 0.0748 200 200 0,4548 200 200 +,04 200 200 0,5552 = 0,95. Bude-l nadále pokračovat vývoj okamžté lkvdty jako v předchozích letech, měla by její hodnota v roce 200 dosáhnout hodnoty 0,95, tedy až přílš vysoké hodnoty. Samozřejmě je lepší mít hodnotu vyšší než přílš nízkou, jelkož partneř mohou očekávat, že společnost dostojí svým závazkům. Vyrovnané hodnoty vypočtené pomocí získaného polynomu jsou doplněny do tabulky č. 6 a spolu s odhadem na následující rok vyneseny v grafu č. 4. 46