VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA. Katedra ekonomických studií. Obor Finance a řízení

VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra ekonomických studií Obor Finance a řízení F i n a n č ní analý za s polečnosti EKOKLIMA, a. s. Bakalářská práce Autor: Petra Veselá Vedoucí práce: Ing. Magda Morávková Jihlava 2013

Anotace Tato bakalářská práce se v rámci své teoretické části zabývá charakteristikou finanční analýzy a v části praktické její následnou aplikací na akciovou společnost EKOKLIMA. Finanční analýza je prováděna za pomoci účetních výkazů a na základě výsledků z této analýzy vycházejících bakalářská práce posuzuje ekonomickou situaci a finanční zdraví společnosti. Klíčová slova Finanční analýza, elementární metody, analýza poměrových ukazatelů, analýza absolutních ukazatelů, rozvaha, výkaz zisku a ztrát Annotation This thesis in its theoretical part deals with the characteristics of the financial analysis and its practical application on the stock Ekoklima in its practical part. Financial analysis is conducted with the assistance of the financial statements and on the results of this analysis bachelor thesis assesses the economic situation and the financial health of the company. Key words Financial analysis, elementary analysis, analysis of performance ratio, analysis of absolut ratio, statement, profit and loss statement

Poděkování Na tomto místě chci poděkovat vedoucí mé bakalářské práce Ing. Magdě Morávkové za podporu, trpělivost a ochotu při zodpovídání dotazů, vznikajících během sestrojování analýzy a za odborné směřování celé práce správným směrem. Mé poděkování patří i rodině za toleranci, která mi celou tvorbu bakalářské práce výrazně usnadnila. V neposlední řadě chci poděkovat také řediteli společnosti EKOKLIMA Ing. Miloši Volfovi, který mi umožnil analyzovat svou společnost a poskytl mi pro tuto analýzu všechny nezbytné podklady.

Prohlášení Prohlašuji, že předložená bakalářská práce je původní a zpracoval/a jsem ji samostatně. Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná, že jsem v práci neporušil/a autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále též AZ ). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím užitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ. Byl/a jsem seznámen/a s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména 60 (školní dílo). Beru na vědomí, že VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o užití mé bakalářské práce a prohlašuji, že s o u h l a s í m s případným užitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědom/a toho, že užít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu využití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne požadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaložených vysokou školou na vytvoření díla (až do jejich skutečné výše), z výdělku dosaženého v souvislosti s užitím díla či poskytnutím licence. V Jihlavě dne... Podpis

Obsah: 1 Úvod... 9 2 Seznámení s finanční analýzou... 11 2.1 Historie... 12 2.2 Účel finanční analýzy... 13 2.3 Uživatelé finanční analýzy... 13 2.4 Zdroje informací finanční analýzy... 15 2.4.1 Výkaz zisku a ztrát... 15 2.4.2 Rozvaha... 17 2.4.3 Cash Flow... 18 2.5 Vypovídací schopnost finanční analýzy... 19 3 Metody vytváření finanční analýzy... 21 3.1 Elementární metody... 21 3.1.1 Poměrové ukazatele... 21 3.1.1.1 Ukazatelé likvidity... 22 3.1.1.2 Ukazatelé rentability... 23 3.1.1.3 Ukazatelé aktivity... 25 3.1.1.4 Ukazatelé zadluženosti... 26 3.1.1.5 Ukazatele kapitálového trhu... 28 3.1.2 Rozdílové ukazatele... 30 3.1.2.1 Čistý pracovní kapitál... 30 3.1.2.2 Čisté pohotové prostředky... 30 3.1.3 Absolutní ukazatele... 31

3.1.3.1 Horizontální analýza... 31 3.1.3.2 Vertikální analýza... 31 3.1.4 Analýza soustav ukazatelů... 32 3.2 Vyšší metody... 34 3.2.1 Bankrotní modely... 34 3.2.1.1 Altmanovo Z-skóre... 34 3.2.1.2 Tafflerův model... 35 3.2.1.3 Index důvěryhodnosti IN... 36 3.2.2 Bonitní modely... 37 3.2.2.1 Tamariho model... 37 3.2.2.2 Kralickův rychlý test... 38 3.2.3 EVA (Economic Value Added)... 39 4 Vyhodnocení výsledků finanční analýzy... 40 5 Údaje o firmě EKOKLIMA, a.s.... 41 6 Finanční analýza firmy... 43 6.1 Analýza poměrových ukazatelů... 43 6.1.1 Ukazatelé likvidity... 43 6.1.2 Ukazatelé rentability... 45 6.1.3 Ukazatelé aktivity... 48 6.1.4 Ukazatelé zadluženosti... 50 6.2 Analýza rozdílových ukazatelů... 52 6.2.1 Čistý pracovní kapitál... 52 6.2.2 Čisté pohotové prostředky... 52 6.3 Analýza absolutních ukazatelů... 53

6.3.1 Horizontální analýza... 53 6.3.2 Vertikální analýza... 57 6.4 Bankrotní modely... 60 6.4.1 Altmanovo Z-skóre... 60 6.4.2 Tafflerův model... 60 7 Závěr... 61 Seznam použité literatury... 64 Seznam obrázků... 65 Seznam tabulek... 66 Přílohy... 68 Příloha č. 1: Rozvaha aktiv... 68 Příloha č. 2: Rozvaha pasiv... 70 Příloha č. 3: Výkaz zisku a ztrát... 72

1 Úvod V dnešní době je pro podniky složitější získat své stálé zákazníky a vytvořit si stabilní pozici na trhu, neboť se výrazně zvýšil jejich počet, nároky na kvalitu se neustále zvyšují a tlak ze strany konkurence roste. K úspěšnému odolávání konkurenci a pozitivnímu vývoji podniku potřebují manažeři znát ucelené informace o jeho hospodaření. Jakých výsledků podnik dosahoval v minulých letech, jaký je jeho stav v současné době a jaké má vyhlídky do budoucnosti. Základnou pro získání těchto informací je rozvaha, výkaz zisku a ztrát a výkaz cash-flow. Jedná se o účetní výkazy, které zachycují stav a pohyb majetku a zdrojů jeho krytí a výši výnosů a nákladů podniku. Avšak tyto informace je potřeba správně zpracovat a využít, aby přinášely ucelenější pohled na hospodaření podniku, neboť právě to je odrazovým můstkem pro manažery a jejich další finanční řízení a rozhodování o budoucích krocích podniku, o optimální výši majetku a závazků a o dalších investicích. Pro tyto účely je vytvářena finanční analýza, neboť na jejímž základě lze určit, zda je podnik zdravý, solventní a zda jeho potenciální věřitelé nebudou při své spolupráci vystaveni riziku, že podnik zkrachuje, nebo nebude schopen efektivně dosahovat zisku a dostát svým závazkům. Cílem mé práce je zpracování finanční analýzy akciové společnosti EKOKLIMA. Tato společnost má na trhu stabilní pozici, je řazena mezi nejstarší společnosti vykonávající činnost v oblasti finálních dodávek technických zařízení budov a patří mezi největší dodavatele těchto zařízení. Očekávám proto, že výsledky finanční analýzy budou vesměs uspokojivé a pouze potvrdí stabilitu společnosti. Do finanční analýzy zahrnu elementární metody, prostřednictvím kterých zjistím stav společnosti z hlediska zadluženosti, rentability, či likvidity, neboť právě tyto ukazatele jsou pro okolí společnosti i pro ni samotnou velice důležité a pomáhají k vytvoření ucelenější představy o jejím zdraví a stabilitě. Za další zajímavý a důležitý ukazatel považuji bankrotní modely, neboť jak již z názvu vyplívá, posuzují riziko bankrotu společnosti. Na společnost EKOKLIMA aplikuji Altmanovo Z-skóre a pro větší objektivitu také Tafflerův model. Avšak tyto výpočty spadají až do druhé, tedy praktické části bakalářské práce. 9

První částí mé práce je část teoretická, kde se pokusím nejen vysvětlit podstatu finanční analýzy, která je při současném počtu konkurenčních firem nepostradatelnou součástí úspěšného řízení podniku, ale také shrnout veškeré její přínosy, metody jejího vytváření a způsob vyhodnocování získaných výsledků. 10

2 Seznámení s finanční analýzou Finanční analýza je v dnešní době při stále rostoucí konkurenci základem pro úspěšný rozvoj podniku, neboť právě na základě výsledků finanční analýzy lze usoudit, zda je podnik zdravý a schopný čelit konkurenci a pomáhá odhalit jeho slabiny a nedostatky, které brzdí jeho vývoj a znemožňují jeho efektivní hospodaření, čímž se snižuje celkový zisk podniku a jeho stabilita. Finanční analýza se zabývá výpočtem a posouzením soustav ukazatelů. Výsledky této analýzy jsou dále hodnoceny a na jejich základě jsou formulována určitá doporučení, která pomáhají ke zlepšení celkové finanční situace podniku a jsou podkladem pro rozhodování vlastníků, investorů, manažerů a dalších účastníků rozhodování, kteří mají co dočinění s činností podniku bez ohledu na to, zda se jedná o účastníky uvnitř, či vně firmy tak, aby následky jejich rozhodnutí byly správné a vedly k upevňování finančního zdraví podniku. Na jejím základě se vytváří představy o finanční, majetkové a důchodové situaci podniku. Do finanční analýzy vstupují a zasahují také nefinanční operace a na základě toho, zda s nimi finanční analýza počítá, či nikoli, ji dělíme na finanční analýzu v užším pojetí a finanční analýzu v širším pojetí. Užší pojetí finanční analýzy Analýza v užším pojetí čerpá pouze z finančních údajů a postrádá tedy komplexní přístup. Je zřejmé, že ocenění podniku nebude úplné a zcela objektivní, ovšem svůj přínos pro řízení efektivnosti podniku jistě má. Hlavní výhodou užšího pojetí finanční analýzy je nejen její jednoduchost a nenáročné vyškolení profesionálního analytika, ale také standardní výsledky, které z ní vyplývají a mají větší vypovídací schopnost, než výsledky jiných podnikových analýz. Nevýhody užšího pojetí finanční analýzy však převažují, neboť je zde riziko špatného výběru soustavy ukazatelů vzhledem ke kritickým oblastem firmy a riziko velice zjednodušené a mnohdy v souvislosti s tím i chybné interpretace výsledků. 11

Širší pojetí finanční analýzy Analýza v širším pojetí zahrnuje mezi zdroje informací vedle finančních údajů také údaje nefinanční, které jsou neméně důležité a pomáhají dosahovat objektivních výsledků. Zahrnují např. počty zaměstnanců, informace o produktivitě práce, objemu zásob atd. Finanční analýza bývá rozdělována do 3 hlavních kroků, které na sebe navazují. Nejprve je nutné stanovit základní charakteristiky finanční situace, poté zjistit příčiny zjištěného stavu a identifikovat faktory případného nežádoucího stavu a v neposlední řadě navrhnout řešení a opatření, která pomohou tento stav zlepšit a do budoucna jeho vzniku předcházet. 1 2.1 Historie Finanční analýza má své kořeny ve Spojených státech. V počátcích se zakládala na znázorňování absolutních změn účetních výsledků. Postupem času se však začaly využívat účetní výkazy podniku, neboť nabízely setříděná, kompletní a přehledná data, na jejichž základě mohly být sestavovány první výpočty, sloužící pro přesnější zhodnocení finanční situace podniku. Především se za důležitý ukazatel této situace začala chápat likvidita podniku a později i jeho rentabilita. V České republice se pojem Finanční analýza začal objevovat až po roce 1989. V dnešní době je již podniky hojně využívána a slouží jako spolehlivý zdroj informací pro všechny, kteří přicházejí s podnikem do kontaktu. 2 1 ČERNÁ, Alena, Jiří DOSTÁL, Helena SŮVOVÁ, Edvard ŠPAČEK a Karel HUBÁLEK. Finanční analýza. Praha: Bankovní institut, a.s., 1997. 2 GRÜNWALD, CSC., Doc. Ing. Rolf. Finanční analýza: Metody a využití. Praha: VOX Consult s. r. o., 1995, s. 7. ISBN 1-95. 12

2.2 Účel finanční analýzy Smyslem finanční analýzy je posoudit a zhodnotit aktuální finanční situaci podniku a provést opatření k jejímu zlepšení, zhodnotit vyhlídky podniku do budoucnosti a připravit podklady pro rozhodování, aby byly rozhodovací procesy co nejkvalitnější. Finanční situace podniku vyjadřuje úroveň mnoha dílčích podnikových aktivit, proto finanční analýza zohledňuje objem a kvalitu výroby, úroveň marketingu, inovací a obchodu. 3 2.3 Uživatelé finanční analýzy Finanční analýza je důležitým pokladem pro rozhodování manažerů, investorů, vlastníků, bank, věřitelů, odběratelů, zaměstnanců, konkurence i veřejnosti, neboť každému z výše zmíněných nabízí zajímavé a užitečné informace, týkající se podniku a jeho hospodaření. Management Manažeři čerpají z finanční analýzy informace důležité pro finanční řízení podniku, rozhodování o výši a struktuře majetku a závazků, plánech do budoucna, rozdělování zisku a rozdělování a investování peněžních prostředků. Investoři Investoři a akcionáři využívají informací finanční analýzy z investičního a kontrolního hlediska. Investiční hledisko představuje informace potřebné k rozhodování o budoucích investicích do podniku, kde je posuzována především míra rizika a míra výnosnosti vloženého kapitálu. Akcionáři, kteří již akcie podniku vlastní, využívají informace plynoucí z finanční analýzy ke kontrole stability a likvidity podniku a jeho zisku, na němž závisí následná výše dividend. 4 3 KNÁPKOVÁ, Adriana a Drahomíra PAVELKOVÁ. Finanční analýza: komplexní průvodce s příklady. 1. vyd. Praha: Grada, 2010, 15 s. Prosperita firmy. ISBN 978-80-247-3349-4. 4 GRÜNWALD, Rolf. Finanční analýza a plánování podniku. Vyd. 2. Praha: Vysoká škola ekonomická, 1999, 11 s. ISBN 80-707-9587-5. 13

Vlastníci Finanční analýza slouží vlastníkům k získávání informací o vhodnosti způsobu řízení podniku, o jeho stabilitě, rentabilitě, likviditě a celkové prosperitě. Získané informace jsou také využívány pro oceňování v případě prodeje, likvidace, či fúze podniku. Banky Pro banky je finanční analýza důležitým ukazatelem schopnosti podniku splácet bankovní úvěry a na jejím základě se banka rozhoduje, zda úvěr podniku poskytnout a následně prodloužit, či nikoli. Na základě výsledků finanční analýzy lze odvodit, zda bude podnik schopen včas a v plné výši uhrazovat své dluhy. Věřitelé Věřitelé získávají prostřednictvím finanční analýzy informace pro výběr odběratelů. Analýza jim poskytne informace o likviditě a solventnosti podniku. Odběratelé Odběratelé čerpají z finanční analýzy informace potřebné pro výběr vhodného dodavatele, konkrétně kladou důraz na stabilitu podniku a jeho schopnost dostát svým závazkům. Zaměstnanci Finanční analýza poskytuje zaměstnancům informace o stabilitě podniku, jeho prosperitě, o mzdové a sociální perspektivě. Tyto informace využijí i potencionální zájemci o pracovní pozici. Státní orgány Státu finanční analýza přináší informace o finančních výsledcích podniku, na základě kterých je poté složena státní statistika a rozdělována finanční výpomoc. Poskytuje také podklady pro daňovou kontrolu, sledování vládních politik, či pro případné privatizační záměry. 14

Konkurence Zájmem konkurence je porovnávat vlastní výsledky s výsledky ostatních podniků a finanční analýza pro tuto činnost nejvhodnější podmínky. Konkurenty zajímá především ziskovost, tržby a solventnost podniků ve stejném odvětví. Ostatní uživatelé a veřejnost I pro veřejnost mohou být výsledky finanční analýzy zajímavé a přínosné. Na jejím základě mohou sledovat vývoj zaměstnanosti, vliv podniku na životní prostředí, rozvoj podniku v rámci regionu apod. 5 2.4 Zdroje informací finanční analýzy Hlavním zdrojem, ze kterého čerpá finanční analýza informace, je finanční účetnictví, které poskytuje účetní data a výkazy, na základě kterých zjišťuje, zaznamenává a uchovává nejen výsledky hospodaření podniku, ale také všechny jeho hospodářské operace. Data, vyplývající z účetnictví, se vztahují pouze ke konkrétnímu časovému období a je nutné je podrobit finanční analýze, která se zabývá jejich rozborem, na jejímž základě mohou být tyto informace využity pro vyhodnocení celkové finanční situace podniku, konkrétně jak je schopen hradit své finanční závazky v době jejich splatnosti a dlouhodobě je zabezpečovat a zda je schopný z vloženého kapitálu získat přiměřený zisk a dosahovat dlouhodobě přiměřené výnosnosti. 6 2.4.1 Výkaz zisku a ztrát Výkaz zisku a ztrát je tvořen výnosy, náklady a z nich vycházejícího výsledku hospodaření. 5 SŮVOVÁ, Helena. Finanční analýza v řízení podniku, v bance a na počítači. 1. vyd. Praha: Bankovní institut, 1999, 18-19 s. ISBN 80-726-5027-0. 6 ČERNÁ, Alena, Jiří DOSTÁL, Helena SŮVOVÁ, Edvard ŠPAČEK a Karel HUBÁLEK. Finanční analýza. Praha: Bankovní institut, a.s., 1997. 15

Výnosy jsou peněžní částky, které podnik za účetní období získal provozováním své činnosti. Ve výkazu zisku a ztrát nalezneme výnosy na řádcích označených římskou číslicí. Náklady jsou peněžní částky, které podnik za určité období při své činnosti vynaložil, ale není nutné, aby byly tyto náklady ve stejném účetním období uhrazeny. Řádky, zachycující náklady podniku, jsou označeny písmenem. Rozdílem výnosů a nákladů vzniká výsledek hospodaření, který může nabývat kladných i záporných hodnot a v tomto případě mluvíme o ztrátě. Výsledek hospodaření za běžnou činnost vychází z provozních a finančních nákladů a výnosů. Tabulka1: Struktura výkazu zisku a ztrát tržby z prodeje zboží - náklady na prodané zboží = obchodní marže + tržby z prodeje výrobků a služeb + změna zásob vlastní výroby - přebytek + aktivace nechání pro vlastní firmu - výkonová spotřeba(materiál, energie, služby) = přidaná hodnota - osobní náklady, daně a poplatky, odpisy, jiné prodejní náklady + jiné provozní výnosy = provozní HV finanční výnosy - finanční náklady = finanční HV - daň z příjmu za běžnou činnost = hospodářský výsledek za běžnou činnost mimořádné výnosy - mimořádné náklady - daň z příjmu z min. činnosti = hospodářský výsledek za mimořádnou činnosti + hospodářský výsledek za běžnou činnost = hospodářský výsledek za účetní období (Zdroj: www.ipodnikatel.cz, úprava vlastní) 16

2.4.2 Rozvaha Rozvaha je základní účetní výkaz, zachycující stav aktiv (majetku) a pasiv (zdrojů krytí majetku) k danému časovému okamžiku. Informuje o tom, jaký majetek podnik vlastní a z jakých zdrojů je financován. 7 U rozvahy platí, že součet aktiv musí být shodný se součtem pasiv. Na straně aktiv jsou položky seřazeny dle likvidity, od položek nejméně likvidních k nejlikvidnějším. Už při pouhém pohledu na rozvahu je tedy zřejmé, zda podnik investoval spíše do rychle zpeněžitelného majetku, či do majetku, který lze likvidovat obtížněji. 8 Položky na straně pasiv jsou členěny podle zdroje financování na vlastní a cizí. Tabulka 2: Struktura rozvahy Aktiva Pasiva A. Stálá aktiva A. Vlastní kapitál I. Dlouhodobý nehmotný majetek I. Základní kapitál II. Dlouhodobý hmotný majetek II. Kapitálové fondy III. Dlouhodobý finanční majetek III. Fondy ze zisku B. Oběžný majetek IV. Rezervní fondy I. Zásoby V. Výsledek hospodaření minulých let Materiál VI. Výsledek hospodaření běžného úč. období Zásoby vlastní výroby B. Cizí zdroje Zboží I. Rezervy II. Pohledávky II. Dlouhodobé závazky III. Peněžní prostředky, ceniny III. Krátkodobé závazky IV. Finanční majetek IV. Bankovní úvěry a výpomoci C. Časové rozlišení C. Časové rozlišení Aktiva celkem Pasiva celkem (Zdroj: www.ucetnikavarna.cz, úprava vlastní) 7 KNÁPKOVÁ, Adriana a Drahomíra PAVELKOVÁ. Finanční analýza: komplexní průvodce s příklady. 1. vyd. Praha: Grada, 2010, 21 s. Prosperita firmy. ISBN 978-80-247-3349-4. 8 MAŘÍK, Miloš. Finanční analýza a plánování v obchodních podnicích. 2. vyd. Praha: Vysoká škola ekonomická v Praze, 1997, 44 s. ISBN 80-707-9487-9 17

2.4.3 Cash Flow Výkaz Cash Flow vyjadřuje rozdíl přítoku a odtoku peněžních prostředků za určité časové období. Neslouží ke zjištění výsledku hospodaření, ale pomáhá objasňovat, z jakých důvodů došlo k úbytkům, či přírůstkům peněžních prostředků. Peněžními prostředky se rozumí peníze v pokladně, na bankovních účtech a ceniny. Zvláště pro menší firmy je přehled o stavu peněžních prostředků na bankovních účtech důležitý, neboť na něm závisí celý běžný chod podniku. 9 Obecně je přijímána následující struktura výkazu Cash Flow: Cash Flow z běžné (provozní) činnosti Tato část je nejdůležitější, neboť provozní činnost tvoří základ celého podniku a je klíčová pro jeho existenci Cash Flow z investiční činnosti Do této části spadají aktivity, týkající se pořízení a prodeje dlouhodobého majetku, poskytování půjček, poskytování úvěrů a dalších finančních výpomocí. Cash Flow z investiční činnosti může dosahovat kladných i záporných hodnot, v případě záporné hodnoty lze usuzovat, že podnik investoval, naopak z kladné hodnoty usuzujeme, že byl odprodán dlouhodobý majetek. Cash Flow z finanční činnosti Finanční činnost podniku zahrnuje všechny peněžní toky, které vedou ke změně velikosti vlastního kapitálů a dlouhodobých závazků. Záporná hodnota Cash Flow z finanční činnosti značí odtok peněžních prostředků k vlastníkům, nebo věřitelům podniku a kladná hodnota signalizuje naopak jejich přítok. 10 9 DLUHOŠOVÁ, Dana a Drahomíra PAVELKOVÁ. Finanční řízení a rozhodování podniku: analýza, investování, oceňování, riziko, flexibilita. 3., rozš. vyd. Praha: Ekopress, 2010, 59-62 s. Prosperita firmy. ISBN 978-80-86929-68-2. 10 KNÁPKOVÁ, Adriana a Drahomíra PAVELKOVÁ. Finanční analýza: komplexní průvodce s příklady. 1. vyd. Praha: Grada, 2010, 46 s. Prosperita firmy. ISBN 978-80-247-3349-4. 18

2.5 Vypovídací schopnost finanční analýzy Pro finanční analýzu je velice důležité časové srovnávání hodnot finančních ukazatelů, neboť směr vývoje (trendu) hodnoty ukazatele je mnohdy důležitější a má větší vypovídací schopnost, než hodnota samotná. 11 Při zpracovávání finanční analýzy je potřeba brát v úvahu význam, dostupnost, věrohodnost a spolehlivost využívaných dat a při konečném hodnocení výsledků analýzy k těmto skutečnostem přihlížet. Pro získání kvalitních informací, které budou podkladem pro další rozhodování a hospodaření podniku je důležité, zda byla zvolena vhodná metoda zpracování údajů a zda jsou výsledky správně interpretovány. 12 Vypovídací schopnost účetních výkazů snižují skutečnosti: majetek je oceňován v historických (pořizovacích) cenách a není brána v úvahu změna tržních cen, což zkresluje výsledek hospodaření inflace, neboť se dotýká všech výnosů i nákladů a tudíž má vliv na výši hospodářského výsledku údaje, zaznamenané v účetních výkazech, nezohledňují vývoj technologií a zkreslují tak efektivnost hospodaření podniku na výsledek hospodaření má vliv zvolená účetní politika podniku (způsob odepisování majetku, oceňování majetku, tvorba rezerv atd.) a její následné změny v průběhu roku nehmotná aktiva nejsou majetkem podniku, ale mají svou hodnotu (vybudované vztahy s dodavateli a odběrateli) 11 GRÜNWALD, Rolf. Finanční analýza a plánování podniku. Vyd. 2. Praha: Vysoká škola ekonomická, 1999, 78 s. ISBN 80-707-9587-5. 12 ČERNÁ, Alena, Jiří DOSTÁL, Helena SŮVOVÁ, Edvard ŠPAČEK a Karel HUBÁLEK. Finanční analýza. Praha: Bankovní institut, a.s., 1997. 19

dostupnost dat v mnoha případech je vhodné použít data, která nejsou volně dostupná a jsou proto nahrazena jinými, méně vhodnými daty, což způsobuje nepřesnost a neobjektivitu získaných údajů výskyt chyb u podniků, které používají moderních technologie a vypracované programy je výskyt chyb omezen, ale přesto k nim dochází, neboť člověk není neomylný a může udělat chybu například při zadávání dat do počítače 13 13 KNÁPKOVÁ, Adriana a Drahomíra PAVELKOVÁ. Finanční analýza: komplexní průvodce s příklady. 1. vyd. Praha: Grada, 2010, 117 s. Prosperita firmy. ISBN 978-80-247-3349-4. 20

3 Metody vytváření finanční analýzy Rozlišujeme 2 druhy metod: elementární vyšší Volba správné metody bývá prováděna na základě dostupnosti, struktury a spolehlivosti dat, možností výpočetní techniky, která je při vytváření finanční analýzy k dispozici, cílů uživatelských skupin a v neposlední řadě na základě finančních zdrojů, které je podnik do analýzy schopen a ochoten investovat a času, který této analýze může věnovat. 3.1 Elementární metody Elementární metody pracují s položkami účetních výkazů a s údaji, z těchto položek odvozených na základě matematických operací. V souvislosti s tříděním těchto ukazatelů jsou elementární metody rozděleny na analýzu poměrových, absolutních a rozdílových ukazatelů. 3.1.1 Poměrové ukazatele Poměrové ukazatele jsou základním nástrojem finanční analýzy a počítání s nimi umožňuje získat rychlou představu o finanční situaci v podniku. Metoda provádění finanční analýzy pomocí poměrových ukazatelů je založena na poměřování různých položek z rozvahy a výsledovky. Jedná se především o ukazatele likvidity, rentability, aktivity, zadluženosti a tržní hodnoty. 14 Poměrové ukazatele by měly nabývat doporučených hodnot, ovšem každý podnik je jedinečný a pokud není hodnota v doporučeném intervalu, nemusí to vždy značit 14 SŮVOVÁ, Helena. Finanční analýza v řízení podniku, v bance a na počítači. 1. vyd. Praha: Bankovní institut, 1999, 622 s. ISBN 80-726-5027-0. 21

špatnou situaci v podniku a před vyvozením závěrů je potřeba výsledné hodnoty pečlivě zvážit. 3.1.1.1 Ukazatelé likvidity Likviditou rozumíme, jak je podnik schopen hradit své závazky a získat dostatek peněžních prostředků na provedení všech potřebných plateb. Likvidita je závislá na tom, zda je podnik schopen prodat své výrobky a zásoby a inkasovat za pohledávky, v nichž jsou peníze vázány. Zda je podnik schopen svým finančním povinnostem včas dostát lze vyčíst ze vztahu mezi oběžnými aktivy a krátkodobými závazky, těmi se zpravidla rozumí krátkodobé bankovní úvěry a krátkodobé závazky z obchodních styků. 15 Okamžitá likvidita Okamžitá likvidita = finanční majetek / krátkodobé závazky Ukazatel okamžité likvidity zahrnuje pouze nejlikvidnější aktiva, čímž je finanční majetek, který zahrnuje peníze v hotovosti, na běžných účtech, šeky a krátkodobé cenné papíry. Jedná se o nejpřísnější ukazatel likvidity a vyjadřuje schopnost podniku hradit své závazky okamžitě. Doporučená hodnota tohoto ukazatele je alespoň 0,2. Pohotová likvidita Pohotová likvidita = (finanční majetek + krátkodobé pohledávky) / krátkodobé závazky Ukazatel pohotové likvidity do likvidních prostředků kromě finančního majetku zahrnuje také krátkodobé pohledávky. V tomto případě je vhodné pohlížet na reálnost splatnosti pohledávek a nedobytné pohledávky z ukazatele vyloučit. 15 ČERNÁ, Alena, Jiří DOSTÁL, Helena SŮVOVÁ, Edvard ŠPAČEK a Karel HUBÁLEK. Finanční analýza. Praha: Bankovní institut, a.s., 1997. 22

Optimální výše pohotové likvidity se nachází v rozmezí 1,0 1,5. Růst tohoto ukazatele je pro podnik dobrým znamením, neboť by měl signalizovat zlepšení jeho finanční a platební situace. 16 Celková likvidita Ukazatel celkové likvidity = oběžná aktiva / krátkodobé závazky Celková likvidita zahrnuje veškerá oběžná aktiva, bez ohledu, na jejich likviditu, čímž vzniká riziko, že všechna tato aktiva nebude podnik schopen přeměnit včas v peněžní prostředky. Neprodejné zásoby, nepřispívající k likviditě podniku, by měli být z tohoto ukazatele vyloučeny. Ukazatel celkové likvidity by se měl pohybovat v rozmezí 1,5 2,5. Rozhodující však je, aby podnik své krátkodobé dluhy kryl pomocí majetku, který je pro tyto účely vhodný, např. krytí závazků hmotným majetkem je nevhodné a tento postup by mohl podnik omezit v dalších činnostech a ohrozit jeho vývoj. 17 3.1.1.2 Ukazatelé rentability Rentabilita značí výnosnost vloženého kapitálu, tzn. jak je podnik schopen z investovaných prostředků vytvářet zisk. Rentabilita aktiv (ROA) ROA = EBIT / aktiva Ukazatel ROA měří rentabilitu vlastních i cizích zdrojů a je vyjádřen poměrem zisku včetně daní i úroků a celkových aktiv. 16 SŮVOVÁ, Helena. Finanční analýza v řízení podniku, v bance a na počítači. 1. vyd. Praha: Bankovní institut, 1999, 97 s. ISBN 80-726-5027-0. 17 DLUHOŠOVÁ, Dana a Drahomíra PAVELKOVÁ. Finanční řízení a rozhodování podniku: analýza, investování, oceňování, riziko, flexibilita. 3., rozš. vyd. Praha: Ekopress, 2010, 82-83 s. Prosperita firmy. ISBN 978-80-86929-68- 2. 23

Rentabilita vlastního kapitálu (ROE) ROE = EAT / vlastní kapitál Ukazatel ROE poměřuje zisk po zdanění a vlastní kapitál, hodnotí pouze rentabilitu kapitálu, který byl do podniku vložen jeho vlastníky. Rentabilita tržeb (ROS) ROS = EBIT / tržby Rentabilita tržeb vyjadřuje podíl zisku na celkových tržbách. Rentabilita investovaného kapitálu (ROI) ROI = EBIT / (celková aktiva krátkodobé cizí zdroje) Tento ukazatel bývá využíván pro měření výnosnosti dlouhodobého kapitálu, který byl vložen do majetku podniku, bez ohledu na to, zda pochází z cizích či vlastních zdrojů. 18 Rentabilita dlouhodobých zdrojů (ROCE) ROCE = EBIT / (vlastní kapitál + rezervy + dlouhodobé závazky + bankovní úvěry dlouhodobé) Rentabilita dlouhodobých zdrojů vyjadřuje význam dlouhodobých investic podniku na základě určení výnosnosti vlastního kapitálu a dlouhodobých dluhů, neboť nebere ohled na zdroje financování. Tento ukazatel je využíván k mezipodnikovému srovnávání. Rentabilita nákladů Rentabilita nákladů = EAT / celkové náklady Ukazatel rentability nákladů udává poměr čistého zisku na vloženou 1 Kč celkových nákladů. Vyšší hodnota tohoto ukazatele poukazuje na lepší zhodnocení vložených 18 KNÁPKOVÁ, Adriana a Drahomíra PAVELKOVÁ. Finanční analýza: komplexní průvodce s příklady. 1. vyd. Praha: Grada, 2010, 96-100 s. Prosperita firmy. ISBN 978-80-247-3349-4. 24

nákladů a vyšší zisk. Pro podniky je dobré vývoj tohoto ukazatele v jednotlivých letech sledovat. 19 3.1.1.3 Ukazatelé aktivity Ukazatelé aktivity mají podobu obratu a pomáhají zjišťovat, zda množství jednotlivých druhů aktiv odpovídá současným i budoucím potřebám podniku vzhledem k jeho hospodářským aktivitám a zda je tento podnik schopen své prostředky efektivně využívat. Doba obratu celkových aktiv Obrat aktiv = tržby / aktiva Doba obratu celkových aktiv slouží ke zjištění využití veškerých aktiv podniku. Doporučovaná hodnota tohoto ukazatele je minimálně 1, ale čím vyšší, tím efektivněji podnik svých prostředků využívá. Ideální je, aby ukazatel dosahoval alespoň hodnoty 1,5. Nízká hodnota značí neúměrnou majetkovou vybavenost podniku a je nutno zvážit možnosti efektivního snížení celkových aktiv. 20 Doba obratu stálých aktiv Obrat aktiv = tržby / dlouhodobý majetek Ukazatel obratu stálých aktiv posuzuje pouze využití dlouhodobého majetku, v největší míře se jedná o majetek hmotný. Tento ukazatel je ovlivněn mírou odepsanosti majetku, kdy větší odepsanost doprovází lepší výsledek ukazatele. 19 DLUHOŠOVÁ, Dana a Drahomíra PAVELKOVÁ. Finanční řízení a rozhodování podniku: analýza, investování, oceňování, riziko, flexibilita. 3., rozš. vyd. Praha: Ekopress, 2010, 82 s. Prosperita firmy. ISBN 978-80-86929-68-2. 20 KNÁPKOVÁ, Adriana a Drahomíra PAVELKOVÁ. Finanční analýza: komplexní průvodce s příklady. 1. vyd. Praha: Grada, 2010, 117 s. Prosperita firmy. ISBN 978-80-247-3349-4 25

Doba obratu zásob Doba obratu zásob = (průměrný stav zásob / tržby)* 360 Ukazatel doby obratu zásob udává počet dní, které jsou potřeba k tomu, aby se peněžní prostředky přes formu výroby a zboží dostaly opět do formy peněz. Doba obratu pohledávek Doba obratu pohledávek = (průměrný stav pohledávek / tržby)* 360 Doba obratu pohledávek je ukazatel, vyjadřující počet dní, které musí průměrně podnik čekat, než mu dodavatelé uhradí vystavěné faktury. Delší doba obratu pohledávek s sebou nese vyšší náklady a mnohdy i potřebu úvěrů. Tento ukazatel je velice důležitý pro plánování peněžních toků, neboť podnik potřebuje vědět, zda bude mít volné finanční prostředky. Doba obratu závazků Doba obratu závazků = (krátkodobé závazky / tržby)* 360 Ukazatel doby obratu závazků zachycuje dobu, která uplyne od vzniku závazku až do jeho uhrazení dodavatelům podniku. 21 3.1.1.4 Ukazatelé zadluženosti Ukazatelé zadluženosti slouží ke zjišťování míry rizika věřitelů, že jejich pohledávky nebudou uhrazeny. Čím je zadluženost vyšší, tím roste riziko, že závazky nebudou splaceny. Ukazatelé zadluženosti poměřují cizí zdroje k určitému druhu jmění. Celková zadluženost Míra celkové zadluženosti = (cizí zdroje / celková aktiva) * 100 21 KNÁPKOVÁ, Adriana a Drahomíra PAVELKOVÁ. Finanční analýza: komplexní průvodce s příklady. 1. vyd. Praha: Grada, 2010, 104 s. Prosperita firmy. ISBN 978-80-247-3349-4. 26

Tento ukazatel vyjadřuje výši rizika, kterému jsou vystaveni věřitelé podniku, neboť zahrnuje do výpočtu vešker dluhy podniku. S rostoucí hodnotou tohoto ukazatele roste i riziko pro věřitele. Zadluženosti může čelit i podnik, který má nízký podíl cizích zdrojů, neboť záleží i na tom, zda jeho odběratelé splácí včas pohledávky, nebo zda nemá vázáno příliš velké množství finančních prostředků v zásobách. Je potřeba rozeznat, zda se jedná pouze o krátkodobou nestabilitu podniku, či zda má podnik výraznější a dlouhodobější problémy. 22 Analytickými ukazateli celkové zadluženosti je dlouhodobá a běžná zadluženost. Dlouhodobá zadluženost = (dlouhodobý cizí kapitál / celková aktiva)* 100 Běžná zadluženost = (krátkodobý cizí kapitál / celková aktiva)* 100 23 Ukazatel úrokového krytí Úrokové krytí = (zisk před zdaněním + nákladové úroky) / nákladové úroky Úrokové krytí je ukazatel, který vyjadřuje schopnost podniku pokrýt úroky svým hospodářským výsledkem, znamená to tedy, kolikrát je zisk vyšší než úroky. Optimální velikost tohoto ukazatele je 3, ale v České republice této hodnoty mnoho výrobních podniků nedosahuje. Koeficient samofinancování Koeficient samofinancování = vlastní jmění / celková aktiva * 100 Na struktuře financování závisí celá finanční stabilita podniku. Ukazatel financování vyjadřuje, do jaké míry je podnik schopen krýt svůj majetek vlastními zdroji. Vyšší ukazatel poukazuje na stabilnější podnik. 22 ČERNÁ, Alena, Jiří DOSTÁL, Helena SŮVOVÁ, Edvard ŠPAČEK a Karel HUBÁLEK. Finanční analýza. Praha: Bankovní institut, a.s., 1997. 23 DLUHOŠOVÁ, Dana a Drahomíra PAVELKOVÁ. Finanční řízení a rozhodování podniku: analýza, investování, oceňování, riziko, flexibilita. 3., rozš. vyd. Praha: Ekopress, 2010, 79 s. Prosperita firmy. ISBN 978-80-86929-68-2. 27

Stupeň krytí stálých aktiv Stupeň krytí stálých aktiv = dlouhodobý kapitál / stálá aktiva Stálá aktiva by měla být kryta dlouhodobými zdroji, z toho vyplívá, že ideální hodnota ukazatele je 100%, pokud je ukazatel nižší, je nižší také stabilita celého podniku. Finanční páka Finanční páka = celková aktiva / vlastní kapitál Finanční páka, neboli majetkový koeficient je ukazatel, který říká, zda je dosaženo optimálního poměru vlastních a cizích zdrojů financování, neboli zda podnik dosahuje optimální zadluženosti. 24 3.1.1.5 Ukazatele kapitálového trhu U těchto ukazatelů se kromě údajů z účetnictví vychází také z údajů kapitálového trhu, které se ovšem týkají pouze akciových společností, majících akcie na kapitálových trzích volně obchodovatelné. Čistý zisk na akcii Čistý zisk na akcii = EAT / počet kusů kmenových akcií Tento ukazatel vyjadřuje, kolik čistého zisku připadá na jednu akcii, je tedy žádoucí, aby hodnota tohoto ukazatele byla co nejvyšší, neboť roste i zisk a výše dividend, které je podnik schopen vyplatit. Price-Earnings Ratio P/E = tržní cena akcie / čistý zisk na jednu akcii 24 DLUHOŠOVÁ, Dana a Drahomíra PAVELKOVÁ. Finanční řízení a rozhodování podniku: analýza, investování, oceňování, riziko, flexibilita. 3., rozš. vyd. Praha: Ekopress, 2010, 78-79 s. Prosperita firmy. ISBN 978-80-86929-68- 2. 28

Hodnota P/E analyzuje příležitost k investici. Vysoká hodnota signalizuje menší riziko, spojené s menším ziskem pro investory, nízká hodnota může naopak signalizovat větší rizikovost. Dividendový výnos Dividendový výnos = dividenda na kmenovou akcii / tržní cena akcie Udává, jak je akcie výnosná a jak velké dividendy z ní plynou. Výplatní poměr Výplatní poměr = dividenda na kmenovou akcii / čistý zisk na jednu akcii Pomocí ukazatele výplatní poměr analytik zjišťuje, jak velká část z čistého zisku je vyplácena v dividendách. Účetní hodnota akcie Účetní hodnota akcie = vlastní kapitál / počet kmenových akcií Tento ukazatel vyjadřuje výkonnost podniku a zachycuje jeho růst. Je žádoucí, aby ukazatel nabýval co největších hodnot a dosahoval rostoucího trendu. 25 25 DLUHOŠOVÁ, Dana a Drahomíra PAVELKOVÁ. Finanční řízení a rozhodování podniku: analýza, investování, oceňování, riziko, flexibilita. 3., rozš. vyd. Praha: Ekopress, 2010, 87-90 s. Prosperita firmy. ISBN 978-80-86929-68- 2. 29

3.1.2 Rozdílové ukazatele Rozdílové ukazatele slouží k analýze, vyhodnocení a řízení finanční situace podniku, zejména jeho likvidity. 3.1.2.1 Čistý pracovní kapitál Čistý pracovní kapitál patří k nejvýznamnějším rozdílovým ukazatelům a je definován jako rozdíl oběžných aktiv a krátkodobých cizích zdrojů. Je součástí oběžného majetku, který je financován dlouhodobými zdroji, nezáleží však na tom, zda jsou zdroje financování vlastní, či cizí. Čistý pracovní kapitál je v podniku velice důležitý, neboť zajišťuje jeho likviditu. Krátkodobá likvidní aktiva převyšují krátkodobé zdroje, čímž vzniká potřebná výše volných prostředků, které zůstanou v podniku po úhradě všech běžných krátkodobých závazků. Podnik může dlouhodobé zdroje, které mu zůstanou po pokrytí stálých aktiv využít pro běžné financování. 26 Výše ČPK je důležitým ukazatelem pro věřitele. Dostatečná výše zajišťuje optimální platební schopnost, ovšem příliš vysoký ČPK svědčí o neefektivním využíváním prostředků. 27 3.1.2.2 Čisté pohotové prostředky Čisté pohotové prostředky vyjadřují rozdíl mezi pohotovými peněžními prostředky a okamžitě splatnými závazky a z hlediska posuzování likvidity jsou považovány za přísnější než ČPK, neboť zahrnují pouze vysoce likvidní položky, a to hotovost v pokladně, peníze na běžném účtu, krátkodobé cenné papíry a krátkodobé termínované 26 KNÁPKOVÁ, Adriana a Drahomíra PAVELKOVÁ. Finanční analýza: komplexní průvodce s příklady. 1. vyd. Praha: Grada, 2010, 81 s. Prosperita firmy. ISBN 978-80-247-3349-4. 27 SŮVOVÁ, Helena. Finanční analýza v řízení podniku, v bance a na počítači. 1. vyd. Praha: Bankovní institut, 1999, 80 s. ISBN 80-726-5027-0. 30

vklady, zatímco ČPK zahrnuje i málo likvidní a nelikvidní položky, např. nedobytné pohledávky. 28 3.1.3 Absolutní ukazatele Absolutní ukazatele jsou obsaženy přímo ve finančních výkazech podniku a bývají využívány pro srovnávání jednotlivých položek účetních výkazů v časových řadách (horizontální analýza) a pro procentní rozbor položek k základní smysluplné veličině (vertikální analýza). 3.1.3.1 Horizontální analýza Z pohledu horizontální analýzy nás zajímají změny položek rozvahy za určité časové období. Tyto změny mohou být vyjádřeny absolutně v Kč, či procentuálně. Absolutního vyjádření dosáhneme tím, že od ukazatele ve sledovaném roce odečteme ukazatel v předcházejícím roce. Procentní změnu spočítáme ze změny absolutní, již vynásobíme 100 a vydělíme ukazatelem v předcházejícím roce. V rámci horizontální analýzy počítáme také řetězový index, který porovnává údaje sledovaného roku s rokem předchozím a bazický index, který porovnává údaje sledovaného roku s rokem základním. Název horizontální analýza vyplívá ze skutečnosti, že porovnáváme hodnoty v rámci jednoho řádku rozvahy a výsledovky. 3.1.3.2 Vertikální analýza Při provádění vertikální analýzy převádíme položky výkazů v absolutních hodnotách na jejich relativní procentní vyjádření. Jednotlivé položky představují procentuální podíly zvolené základny, tato základna se vždy rovná 100%. 29 28 KNÁPKOVÁ, Adriana a Drahomíra PAVELKOVÁ. Finanční analýza: komplexní průvodce s příklady. 1. vyd. Praha: Grada, 2010, 82 s. Prosperita firmy. ISBN 978-80-247-3349-4 29 SŮVOVÁ, Helena. Finanční analýza v řízení podniku, v bance a na počítači. 1. vyd. Praha: Bankovní institut, 1999, 78-79 s. ISBN 80-726-5027-0. 31

3.1.4 Analýza soustav ukazatelů Mezi jednotlivými ukazateli existují souvislosti a vzájemné vztahy, proto jejich individuální posuzování poskytuje pouze omezený pohled na hospodaření podniku. Proto jsou jednotlivé ukazatele propojovány do soustav a modelů, které následně poskytují přesnější a ucelenější představu o ekonomických procesech podniku. Paralelní soustavy ukazatelů Paralelní soustava ukazatelů je typická zobrazením jednotlivých ukazatelů vedle sebe. Všechny ukazatele tak mohou být stejně důležité. Nejvyužívanější paralelní soustavou je tzv. rychlý test. Jeho podstatou je ze 7 vstupních údajů rozvahy a 5 vstupních údajů výsledovky odvodit 35 poměrových ukazatelů, které přináší informace o produktivitě a rentabilitě podniku. 30 Pyramidové soustavy ukazatelů Jak již z názvu vyplívá, v těchto soustavách jsou ukazatele uspořádány do tvaru pyramidy, přičemž se jeden hlavní ukazatel, který odráží základní cíl podniku, většinou rentability, dále rozkládá do součtů, rozdílů, podílů a násobků podrobnějších ukazatelů. Nejznámější soustavou je Du Pont diagram, který představuje rozklad rentability vlastního kapitálu na rentabilitu tržeb, obrat celkových aktiv a ukazatel finanční páky (poměr aktiv k vlastnímu kapitálu). 31 30 SŮVOVÁ, Helena. Finanční analýza v řízení podniku, v bance a na počítači. 1. vyd. Praha: Bankovní institut, 1999, 622 s. ISBN 80-726-5027-0. 31 SŮVOVÁ, Helena. Finanční analýza v řízení podniku, v bance a na počítači. 1. vyd. Praha: Bankovní institut, 1999, 111-112 s. ISBN 80-726-5027-0. 32

Obrázek 1: Du Pont rozklad (Zdroj: Černá a kol., 1997, s. 80) 33

3.2 Vyšší metody Vyšší metody jsou náročnější, neboť vyžadují složitější matematické postupy, což ovšem nezaručuje, že jejich použitím dochází vždy k přesnějším závěrům. Základem úspěšné analýzy jsou kvalitní a přesná data, logické ekonomické úvahy a znalost podstaty použitých metod. 32 3.2.1 Bankrotní modely Bankrotní modely slouží k vyhodnocení finanční a ekonomické situace podniku a jeho výkonnosti jediným číslem, které slouží jako předpověď možného bankrotu. Mezi významné bankrotní modely patří nař. Atlmanovo Z-skore, Tafflerův model, nebo Beaverův model. 3.2.1.1 Altmanovo Z-skóre Tento model se využívá k posouzení možného bankrotu podniku a včasnému odvrácení této hrozby. Altmanovo Z-skóre využívá finanční údaje o množině podniků za určité časové období a informace, zda tyto podniky zbankrotovaly, či nikoli. Pomocí této metody je stanovena určitá hranice, rozdělující podniky na dvě skupiny. V první skupině jsou podniky, kterým bankrot pravděpodobně nehrozí a ve druhé skupině jsou podniky, u kterých je v budoucnosti bankrot pravděpodobný. 24 Při výpočtu je využíván následující vzorec: Z-skóre = 1,2 * X1 +1,4 * X2 + 3,3 * X3 + 0,6 * X4 + 1,0 * X5 X1 = čistý pracovní kapitál / aktiva X2 = nerozdělené zisky / aktiva X3 = EBIT / aktiva 32 ČERNÁ, Alena, Jiří DOSTÁL, Helena SŮVOVÁ, Edvard ŠPAČEK a Karel HUBÁLEK. Finanční analýza. Praha: Bankovní institut, a.s., 1997. 34

X4 = tržní hodnota vlastního kapitálu / cizí zdroje X5 = tržby / aktiva Ze vzorce vzejde číselná hodnota, která je následně vyhodnocena dle stanovené hranice, rozdělující podniky na ty, které pravděpodobně zbankrotují a ty, které bankrot nehrozí. Výsledná hodnota > 2,99 u podniku bankrot pravděpodobně nehrozí, podnik se jeví jako finančně stabilní 1,8 < Výsledná hodnota < 2,99 - šedá zóna, v tomto rozmezí se k bankrotu firmy nelze vyjádřit Výsledná hodnota < 1,81 podnik je nestabilní a do budoucna mu hrozí bankrot 33 3.2.1.2 Tafflerův model Tafflerův model je založen na ukazatelích, které odráží platební neschopnost podniku a sleduje riziko jeho bankrotu. Z T = 0,53X 1 + 0,13X 2 + 0,18X 3 + 0,16X 4 X1 = EBIT / krátkodobé závazky X2 = oběžná aktiva / závazky celkem X3 = krátkodobé závazky / celková aktiva X4 = tržby / celková aktiva 34 Výsledná hodnota Z T < 0,2 značí vyšší pravděpodobnost bankrotu podniku Výsledná hodnota Z T > 0,3 podniku bankrot pravděpodobně nehrozí 33 KNÁPKOVÁ, PH.D., Ing. Adriana a Prof. dr. Ing. Drahomíra PAVELKOVÁ. Finanční analýza: Komplexní průvodce s příklady. Praha: Grada Publishing, a.s., 2010, s. 131-137. ISBN 978-80-247-3349-4. 34 DLUHOŠOVÁ, Dana a Drahomíra PAVELKOVÁ. Finanční řízení a rozhodování podniku: analýza, investování, oceňování, riziko, flexibilita. 3., rozš. vyd. Praha: Ekopress, 2010, 97 s. Prosperita firmy. ISBN 978-80-86929-68-2. 35

3.2.1.3 Index důvěryhodnosti IN Index důvěryhodnosti IN95 byl sestrojen a přizpůsoben pro podniky České republiky Inkou Neumaierovou a Ivanem Neumaierem. IN95 = V 1 * aktiva / cizí zdroje + V 2 * EBIT / nákladové úroky + V 3 * EBIT / aktiva + V 4 * tržby / aktiva + V 5 * oběžná aktiva / (krátkodobé závazky + krátkodobé bankovní úvěry) V 6 * závazky po době splatnosti / tržby V 1 V 6 označují váhy jednotlivých ukazatelů IN > 2: podnik je finančně zdravý a do budoucna mu pravděpodobně nehrozí žádná existenční rizika IN = 1 2: nelze určit, zda je podnik zdravý a zda mu nehrozí v budoucnu problémy IN < 1: podnik není finančně zdravý 35 35 KNÁPKOVÁ, PH.D., Ing. Adriana a Prof. dr. Ing. Drahomíra PAVELKOVÁ. Finanční analýza: Komplexní průvodce s příklady. Praha: Grada Publishing, a.s., 2010, s. 131-137. ISBN 978-80-247-3349-4. 36

3.2.2 Bonitní modely Bonitní modely hodnotí jednotlivé oblasti hospodaření podniku, za které pak přidělují body a na základě počtu přidělených bodů určují finanční zdraví podniku. 3.2.2.1 Tamariho model Tamariho model se zabývá hodnocením jednotlivých poměrových ukazatelů a následným přidělováním bodů dle výkonnosti podniku v daném oboru. Výsledný počet bodů vypovídá o finančním zdraví podniku. Tamariho model využívá pro výpočet následující ukazatele: T 1 = vlastní kapitál / cizí zdroje T 2 = vývoj zisku v absolutním vyjádření, či ukazatel ROA T 3 = běžná likvidita T 4 = výrobní spotřeba / průměrný stav nedokončené výroby T 5 = tržby / průměrný stav pohledávek T 6 = výrobní spotřeba / pracovní kapitál Největší vypovídací schopnost mají ukazatele T 1 a T 2. Následuje druhá úroveň, která obsahuje ukazatel T 3. Nejmenší vypovídací schopnost mají koeficienty T 4, T 5 a T 6. Nejvyšší možná výsledná hodnota je 100 bodů, pro podnik je žádoucí co možná nejvyšší výsledná hodnota, neboť poukazuje na solventnost a finanční zdraví podniku. 36 36 SEDLÁČEK, Jaroslav. Účetní data v rukou manažera: finanční analýza v řízení firmy. 2. dopl. vyd. Praha: Computer Press, 2001, ix. ISBN 80-722-6562-8. 37

3.2.2.2 Kralickův rychlý test U tohoto modelu se spočítají jednotlivé ukazatele a dle jejich hodnoty jsou jim přiřazeny body. Vážený průměr bodů, přiřazených všem ukazatelům, je výslednou hodnotou Kralickova rychlého testu. Ukazatele: R1: vlastní kapitál / aktiva celkem R2: (dluhy celkem peněžní prostředky) / provozní CF R3: zisk před zdaněním a úroky / aktiva R4: provozní cash flow / provozní výnosy Z Kralickova rychlého testu lze zjistit: finanční stabilitu podniku FS = (R1 + R2) / 2 výnosnost podniku VS = (R3 + R4) / 2 celkové hodnocení finanční situace SH = (FS + VS) / 2 Je žádoucí, aby výsledná hodnota dosahovala minimálně 3 bodů, v opačném případě je finanční situace podniku považována za špatnou. 37 37 DLUHOŠOVÁ, Dana a Drahomíra PAVELKOVÁ. Finanční řízení a rozhodování podniku: analýza, investování, oceňování, riziko, flexibilita. 3., rozš. vyd. Praha: Ekopress, 2010, 99-100 s. Prosperita firmy. ISBN 978-80-86929-68-2. 38

3.2.3 EVA (Economic Value Added) Metoda EVA je metodou ekonomické přidané hodnoty a vyjadřuje skutečný ekonomický výkon podniku. Vychází ze skutečnosti, že podnik musí pokrýt ze svých výnosů provozní i kapitálové náklady. Jedná se o tokovou veličinu, kterou lze použít ke srovnání v čase. Výhodou této metody je, že zohledňuje rizikovost investice. EVA pomáhá při stanovování cílů podniku a jeho ohodnocení, při komunikaci s investory a motivaci manažerů, ale slouží také k analýze kapitálu a tvorbě kapitálových rozpočtů. EVA = NOPAT C* WACC NOPAT = EBIT * (1-t) = provozní zisk po zdanění C = celkový objem kapitálu WACC = vážený průměr nákladů na kapitál EVA 0: podnik je úspěšný EVA 0: majitelé podniku, či akcionáři přichází o bohatství 38 38 Středoevropské centrum pro finance a management [online]. 2005 [cit. 2013-04-07]. Dostupné z: http://www.finance-management.cz/080vypispojmu.php?idpojpass=6 39

4 Vyhodnocení výsledků finanční analýzy Ze získaných výsledků finanční analýzy není jednoduché vyvodit jednoznačné závěry o hospodaření a finančním zdraví podniku. Je důležité interpretaci výsledků věnovat velkou pozornost, neboť vyvození chybných závěrů celou finanční analýzu znehodnocuje. Při vyhodnocování výsledků finanční analýzy je nezbytné brát v úvahu vztahy mezi jednotlivými ukazateli a pohlížet na celou situaci komplexně. Například vysoká likvidita podniku snižuje jeho rentabilitu, neboť podnik drží velké množství oběžných aktiv, z nichž neplynou žádné výnosy a dochází k umrtvení vloženého kapitálu. Pro správné vyhodnocení výsledků finanční analýzy je také důležité posoudit, zda jsou výsledné hodnoty jednotlivých ukazatelů v optimální výši, nebo jsou naopak příliš nízké, či vysoké. Existuje doporučená výše těchto hodnot, ovšem škatulkování do takto stanovených intervalů bez ohledu na konkrétní situaci podniku není správnou cestou. Každý podnik je individuální a velice záleží na konkrétní odvětví, ke kterému přísluší. Doporučená výše hodnot by měla sloužit pouze pro představu a orientaci. 39 39 KNÁPKOVÁ, PH.D., Ing. Adriana a Prof. dr. Ing. Drahomíra PAVELKOVÁ. Finanční analýza: Komplexní průvodce s příklady. Praha: Grada Publishing, a.s., 2010, s. 117. ISBN 978-80-247-3349-4. 40

5 Údaje o firmě EKOKLIMA, a.s. Akciová společnost EKOKLIMA byla založena dne 1. března 1989 a je zapsána v obchodním rejstříku vedeném Krajským soudem v Českých Budějovicích. Centrální sídlo společnosti je v Milevsku, kde společnost disponuje administrativním, logistickým a výrobním zázemím. Hlavní činnost podniku spočívá v dodávce a instalaci chladícího, větracího a klimatizačního zařízení a vykonáváním těchto činností dosahuje nejvyšších výnosů. Má však živnostenské oprávnění i k dalším činnostem: zámečnictví montáž, oprava, revize a testování elektrických zařízení výroba, instalace, oprava elektrických strojů a zařízení projektová činnost ve výstavbě provádění staveb, jejich změn a odstraňování izolatérství vedení účetnictví a daňové evidence montáž, opravy a rekonstrukce tepelných čerpadel a chladících zařízení Za dobu své existence zrealizovala společnost EKOKLIMA mnoho významných projektů v České republice i v zahraničí. Mezi významné stavby patří např. fotbalový stadion Slavia Praha, fakultní nemocnice Bulovka, obchodní centrum Háje v Praze, nebo nemocnice, City Park a Aquapark v Jihlavě. 40 40 Ekoklima akciová společnost [online]. 2013 [cit. 2013-04-19]. Dostupné z: http://www.ekoklima.cz/index.php?id=20 41

Stav společnosti k 31.12.2011 Základní kapitál, zapsán v obchodním rejstříku, činí 20 959 000 Kč a je již plně splacen. Společnost je vlastněna jediným akcionářem, který má téměř 69% podíl na základním kapitálu. Tímto akcionářem je PSJ holding, a.s. Jihlava. Jménem společnosti jedná představenstvo, složené z předsedy, který je oprávněn jednat samostatně a dvou členů, kteří musí jednat společně. Tito členové představenstva jsou zároveň řídícími zaměstnanci společnosti. Počet zaměstnanců je 53 osob. Společnost vlastní 3 769 ks kmenových akcií na jméno v listinné podobě ve jmenovité hodnotě 5 000,- Kč a 2 114 ks kmenových akcií na jméno v listinné podobě ve jmenovité hodnotě 1 000,- Kč. 41 41 Úplný výpis z obchodního rejstříku EKOKLIMA akciová společnost, B 1 vedená u Krajského soudu v Českých Budějovicích: Justice.cz [online]. 2012 [cit. 2013-04-19]. Dostupné z: https://or.justice.cz/ias/ui/vypissl.pdf?subjektid=isor%3a117684&dokumentid=b+1%2fsl46%40kscb&partnum=0&variant=1&klic=er7f01 42

6 Finanční analýza firmy Pro výpočet finanční analýzy jsem využívala data účetních výkazů společnosti, které jsou k této práci přiřazeny ve formě příloh. 6.1 Analýza poměrových ukazatelů Prostřednictvím poměrových ukazatelů jsem došla k závěrům, jak si společnost vede z hlediska zadluženosti, aktivity, likvidity a rentability. 6.1.1 Ukazatelé likvidity Ukazatelé likvidity zahrnují likviditu okamžitou, pohotovou a celkovou. Výsledky jsou zachyceny v následujících tabulkách. Okamžitá likvidita Tabulka 3 - Okamžitá likvidita Okamžitá likvidita 2007 2008 2009 2010 2011 0,04 0,03 0,08 0,08 0,45 (Zdroj: vlastní tvorba s použitím dat viz. příloha č. 1 a 2) Schopnost společnosti hradit své závazky okamžitě pomocí nejlikvidnějších aktiv byla v letech 2007 2010 velice špatná, což znamená, že společnost měla k dispozici omezené množství finančního majetku a měla větší množství peněz vázané v zásobách a tudíž nebyla schopná své závazky okamžitě uhradit. V roce 2011 však hodnota okamžité likvidity výrazně stoupla a již se pohybovala nad hranicí minimální doporučené hodnoty. V tomto roce došlo k zásadnímu navýšení krátkodobého finančního majetku z důvodu uhrazení pohledávek z obchodního styku. 43

Pohotová likvidita Tabulka 4 - Pohotová likvidita Pohotová likvidita 2007 2008 2009 2010 2011 1,27 1,2 1,41 1,4 1,68 (Zdroj: vlastní tvorba s použitím dat viz. příloha č. 1 a 2) Společnost ve všech letech vykazovala dobrou schopnost hradit své závazky okamžitě pomocí krátkodobého finančního majetku a krátkodobých pohledávek. Pohotová likvidita společnosti má rostoucí trend. Ukazatel pohotové likvidity se pohybuje v doporučeném intervalu 1,0 1,5. Celková likvidita Tabulka 5 - Celková likvidita Celková likvidita 2007 2008 2009 2010 2011 1,82 1,72 1,67 1,7 1,94 (Zdroj: vlastní tvorba s použitím dat viz. příloha č. 1 a 2) Na základě výsledků můžeme konstatovat, že hodnoty celkové likvidity jsou ve všech letech přijatelné. V roce 2011 zaznamenala společnost pozitivní vývoj celkové likvidity. Důvodem bylo snížení krátkodobých závazků, tudíž nebylo k úhradě zbývajících závazků zapotřebí tak velké množství oběžných aktiv jako v předcházejících letech. Obrázek 2: Vývoj likvidity (Zdroj: vlastní) 44

6.1.2 Ukazatelé rentability Rentabilita aktiv ROA Tabulka 6 - Rentabilita aktiv ROA 2007 2008 2009 2010 2011 0,05 0,04 0,03 0,05 0,03 (Zdroj: vlastní tvorba s použitím dat viz. příloha č. 1 a 3) Obrázek 3: Vývoj rentability aktiv (Zdroj: vlastní) Rentabilita aktiv byla ve všech letech poměrně stabilní, nejhorších výsledků dosáhla společnost v letech 2009 a 2011, z důvodu výrazně nižšího výsledku hospodaření. Rentabilita vlastního kapitálu ROE Tabulka 7 - Rentabilita vlastního kapitálu ROE 2007 2008 2009 2010 2011 0,13 0,1 0,05 0,1 0,05 (Zdroj: vlastní tvorba s použitím dat viz. příloha č. 1 a 3) 45

Obrázek 4: Vývoj rentability vlastního kapitálu (Zdroj: vlastní) Rentabilita vlastního kapitálu stejně jako rentabilita aktiv dosáhla nejmenších hodnot v letech 2009 a 2011, což bylo způsobeno nižším výsledkem hospodaření, než v ostatních letech. V roce 2011 ovlivnil rentabilitu také vlastní kapitál společnosti, neboť v tomto roce dosahoval nejvyšší hodnoty z důvodu navýšení o nerozdělený zisk z roku 2010. Rentabilita tržeb ROS Tabulka 8 - Rentabilita tržeb ROS 2007 2008 2009 2010 2011 0,03 0,02 0,02 0,03 0,02 (Zdroj: vlastní tvorba s použitím dat viz. příloha č. 1 a 3) Rentabilita tržeb měla pouze nepatrné výkyvy, největší ziskovosti společnost dosahovala v letech 2007 a 2010, kdy z 1 Kč tržeb získala 0,03 Kč, v ostatních letech byl zisk 0,02 Kč. 46

Rentabilita investovaného kapitálu ROI Tabulka 9 - Rentabilita investovaného kapitálu ROI 2007 2008 2009 2010 2011 0,13 0,1 0,06 0,09 0,05 (Zdroj: vlastní tvorba s použitím dat viz. příloha č. 1, 2 a 3) Rentabilita investovaného kapitálu má s výjimkou roku 2010 klesající tendenci, neboť docházelo k postupnému snižování výše krátkodobých bankovních úvěrů a v roce 2011 byla jejich hodnota dokonce nulová. Tento pokles je zapříčiněn také klesajícím výsledkem hospodaření, ale v roce 2010 jeho výše výrazně stoupla a ovlivnila tak i nárůst rentability investovaného kapitálu. Rentabilita dlouhodobých zdrojů ROCE Tabulka 10 - Rentabilita dlouhodobých zdrojů ROCE 2007 2008 2009 2010 2011 0,15 0,11 0,07 0,11 0,06 (Zdroj: vlastní tvorba s použitím dat viz. příloha č. 2 a 3) Klesající výsledek hospodaření společnosti má za následek také pokles rentability dlouhodobých zdrojů. Nejnižší výnosnosti dlouhodobé zdroje dosahovaly v roce 2011, kdy společnost vykazovala nejnižší výsledek hospodaření a nejvyšší hodnotu vlastního kapitálu a rezerv v porovnání k letem ostatním. Rentabilita nákladů Tabulka 11 - Rentabilita nákladů Rentabilita nákladů 2007 2008 2009 2010 2011 0,25 0,2 0,1 0,18 0,11 (Zdroj: vlastní tvorba s použitím dat viz. příloha č. 3) Společnost z 1 Kč vynaložených nákladů získala největší zisk v roce 2007 v podobě 0,25 Kč, v roce 2009 a 2011 je ziskovost nejnižší,v těchto letech společnost zaznamenala nárůst osobních a ostatních finančních nákladů. Naopak ostatní provozní náklady se v těchto letech znatelně snížily. 47

6.1.3 Ukazatelé aktivity Doba obratu aktiv Tabulka 12 - Ukazatel doby obratu aktiv Obrat aktiv 2007 2008 2009 2010 2011 1,92 2,01 1,77 1,56 1,5 (Zdroj: vlastní tvorba s použitím dat viz. příloha č. 1 a 3) Nejvyšších obrátek celkových aktiv dosáhla společnost za rok 2008, kdy se celková aktiva obrátila v tržbách 2x. Hodnoty jsou v normě ve všech letech, mají však klesající tendenci a v roce 2011 byla výsledná hodnota pouze 1,5 z důvodu poklesu tržeb. Doba obratu zásob Tabulka 13 - Ukazatel doby obratu zásob Obrat zásob 2007 2008 2009 2010 2011 25,71 20,27 13,54 8,24 6,32 (Zdroj: vlastní tvorba s použitím dat viz. příloha č. 1 a 3) Doba obratu zásob se od roku 2007 razantně snížila, neboť společnost výrazně snižovala množství svých zásob. V roce 2007 byl obrat nízký a zásoby byly málo likvidní. V roce 2011 se doba obratu oproti roku 2007 snížila o 75%. Obrázek 5: Doba obratu zásob a aktiv (Zdroj: vlastní) 48

Doba obratu závazků Tabulka 14 - Ukazatel doby obratu závazků Obrat závazků 2007 2008 2009 2010 2011 79,37 83,29 94,75 95,78 88,51 (Zdroj: vlastní tvorba s použitím dat viz. příloha č. 2 a 3) Nejpříznivější hodnoty doby obratu závazků podnik dosahoval v roce 2007, kdy od vzniku závazku do jeho uhrazení dodavatelům uplynulo téměř 80 dní. Doba obratu pohledávek Tabulka 15 - Ukazatel doby obratu pohledávek Obrat pohledávek 2007 2008 2009 2010 2011 115,58 120,55 137,18 147,19 124,9 (Zdroj: vlastní tvorba s použitím dat viz. příloha č. 1 a 3) Doba obratu pohledávek má rostoucí tendenci, což je pro společnost negativní, neboť musí déle čekat na úhradu vystavených faktur. V roce 2011 došlo k výraznějšímu úbytku pohledávek z obchodních vztahů než v letech předcházejících a doba obratu se tedy snížila. Avšak doba, po kterou podnik inkasuje své pohledávky, je vysoká ve všech letech a majetek společnosti je vázán v pohledávkách příliš dlouhou dobu. Obrázek 6: Doba obratu závazků a pohledávek (Zdroj: vlastní) 49

6.1.4 Ukazatelé zadluženosti Míra celkové zadluženosti Tabulka 16 - Celková zadluženost Celková zadluženost 2007 2008 2009 2010 2011 63 66 60 50 44 (Zdroj: vlastní tvorba s použitím dat viz. příloha č. 1 a 2) Celková zadluženost společnosti se snižuje, což je pozitivní jev. V letech 2007 a 2008 přesahovala celková zadluženost 60%, což značilo pro společnost již negativní vývoj a pro věřitele to byla známka finanční nestability podniku. Vysoká zadluženost mohla být způsobena příliš velkým množstvím finančních prostředků v zásobách. V letech 2010 a 2011 celková zadluženost klesla z důvodu snížení podílu cizích zdrojů, kdy došlo ke splácení krátkodobých bankovních úvěrů a snížení dohadných účtů pasivních. Míra dlouhodobé zadluženosti Tabulka 17 - Dlouhodobá zadluženost Dlouhodobá zadluženost 2007 2008 2009 2010 2011 4 5 6 7 6 (Zdroj: vlastní tvorba s použitím dat viz. příloha č. 1 a 2) Dlouhodobá zadluženost společnosti má rostoucí trend. Nejnižší hodnoty dosahovala v roce 2007, kdy činila pouhé 4% a naopak nejvyšší v roce 2010 se 7%. Obrázek 7: Vývoj zadluženosti (Zdroj: vlastní) 50

Ukazatel úrokového krytí Tabulka 18 - Úrokové krytí Úrokové krytí 2007 2008 2009 2010 2011 4,38 6,23 5,72 47,04 16,38 (Zdroj: vlastní tvorba s použitím dat viz. příloha č. 2 a 3) Z tohoto ukazatele lze vyčíst, že je zisk společnosti vyšší než úroky a to v roce 2010 dokonce 47x, neboť nákladové úroky dosahovaly velice nízké výše a společnost dosáhla oproti předcházejícím letem vyššího zisku. Tyto hodnoty jsou velice dobrým znamením pro akcionáře i věřitele společnosti. Koeficient samofinancování Tabulka 19 - Koeficient samofinancování Samofinancování 2007 2008 2009 2010 2011 0,31 0,29 0,35 0,42 0,45 (Zdroj: vlastní tvorba s použitím dat viz. příloha č. 1 a 2) Tento koeficient vyjadřuje, jak je podnik schopen krýt svůj majetek z vlastních zdrojů. Aktiva podniku klesají a zároveň roste podíl vlastních zdrojů a společnost se stává stabilnější. Stupeň krytí stálých aktiv Tabulka 20 - Stupeň krytí stálých aktiv Stupeň krytí 2007 2008 2009 2010 2011 161,92 179,43 190,18 175,31 186,31 (Zdroj: vlastní tvorba s použitím dat viz. příloha č. 1 a 2) Neboť je hodnota vyšší než 100%, je zřejmé, že jsou všechna stálá aktiva kryta dlouhodobými zdroji a podnik je stabilní. Z pohledu kapitalizace můžeme usoudit, že má společnost přílišný objem kapitálu. 51

6.2 Analýza rozdílových ukazatelů 6.2.1 Čistý pracovní kapitál Tabulka 21 - Čistý pracovní kapitál ČPK 2007 2008 2009 2010 2011 19331 15116 38767 36133 50358 (Zdroj: vlastní tvorba s použitím dat viz. příloha č. 1 a 2) Čistý pracovní kapitál dosahuje ve všech letech kladných hodnot, což znamená, že byla společnost likvidní a byla schopna bez problémů uhradit své závazky. V roce 2011 se hodnota ČPK razantně zvýšila, což může poukazovat na neefektivní využívání prostředků. 6.2.2 Čisté pohotové prostředky Tabulka 22 - Čisté pohotové prostředky ČPM 2007 2008 2009 2010 2011-72303 -79666-79558 -55628-25173 (Zdroj: vlastní tvorba s použitím dat viz. příloha č. 1 a 2) Ukazatel má ve všech letech zápornou hodnotu, což značí špatnou platební schopnost při využití pohotových peněžních prostředků. Značí to, že má společnost vázáno mnoho finančních prostředků v pohledávkách a zásobách. Platební schopnost společnosti se v roce 2011 výrazně zlepšila, neboť došlo ke snížení zásob, pohledávek i krátkodobých závazků. 52

6.3 Analýza absolutních ukazatelů 6.3.1 Horizontální analýza Tabulka 23: Horizontální analýza AKTIVA CELKEM Absolutní změna 2008 2009 2010 2011 Změna (%) Absolutní změna Změna (%) Absolutní změna Změna (%) Absolutní změna Změna (%) 20579 8,91-38707 -15,39-21921 -10,3-4000 -2,1 Stálá aktiva -2064-4,02-3639 -7,38 9019 19,74-1939 -3,54 DNM 0 0 0 0 0 0 270 100 DHM -1674-3,28-6760 -13,71 10264 24,12-1465 -2,77 DFM -390-100 3121 6,33-1245 -39,89-744 -39,66 Oběžná aktiva 23149 12,99-35143 -17,46-30948 -18,63-1263 -0,93 Zásoby -3297-10,4-14213 -50,04-7360 -51,86-1896 -27,75 Dl. pohledávky 11428 52,72-21503 -64,96 5865 50,56-4954 -28,36 Kr. pohledávky 14971 12,39-3638 -2,68-27614 -20,89-19541 -18,69 Finanční majetek 47 1,2 4211 106,61-1839 -22,53 25128 397,47 Ostatní aktiva -506-37,12 75 8,75 8 0,86-798 -84,89 PASIVA CELKEM 20579 8,91-38707 -15,39-21921 -10,3-4000 -2,1 Vlastní kapitál 2447 3,43-30 -0,04 7272 9,86 3617 4,47 Základní kapitál 0 0 0 0 0 0 0 0 Kapitálové fondy 0 0 0 0-1 -0,24 1 0,25 Fondy ze zisku -8-0,04 212 1,16-6 -0,03-69 -0,37 VH minulých let 4316 19,17 3083 11,49 3373 11,28 7277 21,86 VH běžného úč. Období -1861-20,43-3325 -45,88 3906 99,59-3592 -45,89 Cizí zdroje 19394 13,29-37135 -22,46-33082 -25,81-12296 -12,93 Rezervy -460-24,15-845 -58,48 445 74,17 1232 117,89 Dl. závazky 3309 33,17-745 -5,61 1304 10,4-2449 -17,69 Kr. závazky 18838 19,25-17400 -14,91-19904 -20,04-10281 -12,95 Bankovní úvěry -2293-6,34-18145 -53,57-14927 -94,93-798 -100 Ostatní pasíva -1262-9,25-1542 -12,45 3889 35,86 4679 31,76 (Zdroj: Viz. příloha č. 1 a 2) Z horizontální analýzy společnosti vyplívá, že celková aktiva v roce 2008 oproti roku předchozímu vzrostla o 8,9%. V roce 2009 naopak výrazně klesla o 15,4%. Vliv na pokles celkových aktiv v tomto roce mělo snížení oběžných aktiv, kde došlo k prodeji velkého množství zásob a uhrazení dlouhodobých pohledávek. 53

V roce 2010 došlo k opětovnému snížení celkových aktiv oproti roku předcházejícímu o 10,3%. Podíl oběžných aktiv se vlivem snížení zásob o 51,86%, krátkodobých pohledávek a finančního majetku opět snížil. Pokles celkových aktiv v roce 2011 byl již nepatrný, snížila se o 2%. Stálá aktiva poklesla o 3,5%, neboť došlo ke snížení podílu dlouhodobého finančního majetku, naopak dlouhodobý nehmotný majetek vzrostl, neboť společnost investovala do pořízení nového software. Část dlouhodobého hmotného majetku byla převedena do zásob z důvodu předčasného ukončení aktivního leasingu. Oběžná aktiva se snížila pouze nepatrně, toto snížení bylo zapříčiněno redukcí zásob, která ale byla za poslední tři roky nejméně patrná a činila 28%. Krátkodobé i dlouhodobé pohledávky společnosti také zaznamenaly snížení ve prospěch finančního majetku, který se zvýšil o 397%. Obrázek 8: Trend aktiv (Zdroj: vlastní) Ve všech letech docházelo ke snižování nákladů příštích období. V roce 2008 došlo k nárůstu pasiv o 8,9%. Největší změny v tomto roce zaznamenal výsledek hospodaření běžného účetního období, který se oproti roku 2007 snížil o 20,4%. Společnosti vzrostly dlouhodobé i krátkodobé závazky a snížila rezervy o 24,15%. Od roku 2009 mají pasiva klesající tendenci. V roce 2009 došlo k nejvýraznějšímu poklesu o 15,4% na čemž má vliv opětovný pokles výsledku hospodaření o téměř 46%. Společnost snížila cizí zdroje, když redukovala podíl bankovních úvěrů a výpomocí o 54% a uhradila část krátkodobých a dlouhodobých závazků. Také rezervy v tomto 54

roce poklesly o 58%, což byl jejich největší pokles, který společnost zaznamenala. Rok 2010 přinesl zvýšení výsledku hospodaření téměř o 100%, čímž došlo k navýšení vlastního kapitálu společnosti. Cizí zdroje naopak poklesly o 29% z důvodu výrazného snížení bankovních úvěrů a výpomocí a poklesu krátkodobých závazků. Naopak dlouhodobé závazky vzrostly o 10,4% a rezervy o 74%. V roce 2011 dochází pouze k nevýraznému snížení celkových pasiv. Výraznější změny zaznamenal výsledek hospodaření, který se snížil o 46%. I přesto se podíl vlastního kapitálu téměř o 5% zvýšil. Podíl cizích zdrojů se naopak snížil o 13%, neboť došlo k významnému poklesu pohledávek ve prospěch finančního majetku. Společnost v roce 2011 již nečerpala žádné bankovní úvěry a výpomoci a povedlo se ji snížit krátkodobé i dlouhodobé závazky. Oproti tomu ale vytvořila rezervy na obchodní rizika a pojistné z odměn managementu, čímž dosáhla celkového zvýšení rezerv o 118%. Obrázek 9: Trend pasiv (Zdroj: vlastní) 55

Obrázek 10: Trend VZZ (Zdroj: vlastní) Z grafu trendu výkazu zisku a ztrát je vidět, jak se měnil výsledek hospodaření za běžnou činnost v průběhu 5 let. Od roku 2007 až do roku 2009 klesal, v roce 2010 výrazně stoupl, ale v roce 2011 opět došlo k jeho snížení. Výsledek hospodaření za běžnou činnost ovlivňoval provozní výsledek hospodaření, který má stejný vývoj. Finanční výsledek hospodaření má rostoucí trend, ale neustále se pohybuje v záporných hodnotách, tudíž mluvíme o ztrátě. Až v roce 2011 došlo k jeho výraznému zvýšení a společnost dosáhla zisku z finanční činnosti. Ztráta společnosti je zapříčiněna klesajícími tržbami z prodeje vlastních výrobků a služeb. Obrázek 11: Vývoj tržeb (Zdroj: vlastní) 56

6.3.2 Vertikální analýza Tabulka 24: Vertikální analýza 2007 2008 2009 2010 2011 AKTIVA CELKEM 100% 100% 100% 100% 100% Stálá aktiva 22,30% 19,60% 21,50% 28,70% 28,20% Dlouhodobý nehmotný majetek 0,00% 0,00% 0,00% 0,00% 0,10% Dlouhodobý hmotný majetek 22,10% 19,60% 20,00% 27,70% 27,50% Dlouhodobý finanční majetek 0,20% 0,00% 1,50% 1,00% 0,60% Oběžná aktiva 77,20% 80,00% 78,10% 70,80% 71,70% Zásoby 13,70% 11,30% 6,70% 3,60% 2,60% Dlouhodobé pohledávky 9,40% 13,20% 5,50% 9,20% 6,70% Krátkodobé pohledávky 52,30% 54,00% 62,10% 54,80% 45,50% Finanční majetek 1,70% 1,60% 3,80% 3,30% 16,80% Ost. aktiva - přechodné účty aktiv 0,60% 0,30% 0,40% 0,50% 0,10% PASIVA CELKEM 100% 100% 100% 100% 100% Vlastní kapitál 30,90% 29,30% 34,70% 42,40% 45,30% Základní kapitál 9,10% 8,30% 9,90% 11,00% 11,20% Kapitálové fondy 0,20% 0,20% 0,20% 0,20% 0,20% Fondy ze zisku 7,90% 7,30% 8,70% 9,70% 9,90% VH minulých let 9,80% 10,70% 14,10% 17,40% 21,70% VH běžného úč. období 3,90% 2,90% 1,80% 4,10% 2,30% Cizí zdroje 63,20% 65,70% 60,20% 49,80% 44,30% Rezervy 0,80% 0,60% 0,30% 0,50% 1,20% Dlouhodobé závazky 4,30% 5,30% 5,90% 7,30% 6,10% Krátkodobé závazky 42,40% 46,40% 46,70% 41,60% 37,00% Bankovní úvěry a výpomoci 15,70% 13,50% 7,40% 0,40% 0,00% Ost. pasiva - přechodné účty pasiv 5,90% 4,90% 5,10% 7,70% 10,40% (Zdroj: Viz příloha č. 1 a 2) 57

Obrázek 12: Procentní rozbor aktiv (Zdroj: vlastní) Z tabulky a grafu lze vyčíst, jakou měla celková aktiva strukturu. Ve všech letech zaujímala největší část aktiv aktiva oběžná. Největší část oběžných aktiv tvořily krátkodobé pohledávky. Zásoby měly klesající tendenci, v roce 2007 tvořily téměř 14% oběžných aktiv a v roce 2011 se tato část zmenšila na pouhých 2,6%. Dlouhodobé pohledávky měly kolísavý trend a největší podíl oběžných aktiv zaujímaly v roce 2008. Finanční majetek představoval pouze nepatrnou část oběžných aktiv kromě roku 2011, kdy činil 16,8%. Celková aktiva byla tvořena také stálými aktivy, jejichž poměrná část dosáhla maximálně 28,7% v roce 2010. Stálá aktiva tvořil především dlouhodobý hmotný majetek, největší poměr zaujímal v letech 2010 a 2011 a to téměř 28%. Ostatní aktiva tvořila pouze zanedbatelnou část celkových aktiv. 58

Obrázek 13: Procentní rozbor pasiv (Zdroj: vlastní) V letech 2007 2009 tvořily převážnou část celkových pasiv cizí zdroje. Největší podíl cizích zdrojů zaujímaly krátkodobé závazky, které dosáhly nejvyšší hodnoty 46,7%. V letech 2007 a 2008 tvořily významnou část také bankovní úvěry a výpomoci, které se v roce 2009 snížily o 7,4% a v letech 2010 a 2011 již nehrály ve struktuře cizích zdrojů podstatnou roli. Postupně se začal zvyšovat poměr dlouhodobých závazků a v roce 2010 dosáhl nejvyšší hodnoty 7,3%. V roce 2010 a 2011 se již poměr cizích zdrojů k celkovým pasivům dorovnal s poměrem vlastního kapitálu. Ten vzrostl na základě zvýšení základního kapitálu, fondů ze zisku a výsledku hospodaření. Poměr cizích zdrojů se zmenšil na základě výrazného snížení již zmíněných bankovních úvěrů a výpomocí a svou roli hrálo i zmenšení poměru krátkodobých závazků. Ostatní pasiva dosáhla nejvyššího poměru v roce 2011, kdy zahrnovala 10,4% celkových pasiv. Rostoucí podíl vlastního kapitálu na celkových pasivech je pro společnost pozitivním jevem. 59