Moment síly, páka Převzato z materiálů ZŠ Ondřejov - http://www.zsondrejov.cz/vyuka/ Síla může mít otáčivé účinky. Působící síla může měnit otáčivý pohyb tělesa, můžeme těleso roztočit, zbrzdit nebo zastavit. Moment síly Otáčivý účinek síly závisí na velikosti síly, ale také na vzdálenosti od osy otáčení. Pro popis otáčivého účinku síly používáme fyzikální veličinu moment síly. Moment síly je součin síly (F) a vzdálenosti od osy otáčení (a). Moment síly značíme M. Vztah pro výpočet M = a. F Základní jednotka je newtonmetr (N. m) Příklad 1: Síla 15 N má rameno 3m. Jaký má tato síla moment? a = 3 m ;F = 15 N ;M =? (N.m ) M = a. F M = 3. 15 M = 45 (N.m ) Síla má moment síly 45 N. m. Páka Páka je tyč, která má osu otáčení, ramena síly. Na ramena síly působí síla. Druhy páky a) Páka rovnoramenná ramena síly jsou stejně dlouhá (laboratorní váhy) b) Páka nerovnoramenná ramena síly jsou různě dlouhá c) Páka dvojzvratná síly působí na opačných stranách od osy otáčení (kleště, nůžky) d) Páka jednozvratná síly působí na stejné straně od osy otáčení (louskáček, kolečko) Páka rovnoramenná ramena síly jsou stejně dlouhá (laboratorní váhy) Páka nerovnoramenná ramena síly jsou různě dlouhá Páka dvojzvratná síly působí na opačných stranách od osy otáčení (kleště, nůžky) Páka jednozvratná síly působí na stejné straně od osy otáčení (louskáček, kolečko) 1) Lámeme špejli na kousky. Proč je lámání na stále menší kousky obtížnější? 2) Proč je klika dveří umístěna, co nejdále od osy otáčení? 3) Co je to moment síly a jaké má jednotky? 4) Popiš páku. Jaké jsou druhy páky? Uveď ke každému druhu páky příklad.
Rovnováha na páce Páka je v rovnováze, když platí: Součin ramene síly a1 a síly F1 se rovná součinu síly ramene síly a2 a síly F2 Vztah lze zapsat pomocí proměnných: a1. F1 = a2. F2 Pokud máme páku dvojzvratnou, platí stejný vztah pro rovnováhu, ale síly musí být opačného směru. Příklad 1: Na obrázku jsou dvě situace dvojzvratné páky. Posuď, zda jsou páky v rovnováze a pokud ne, urči jakým směrem se páka otočí. Řešení: 1. Obrázek: Páka není v rovnováze a otočí se na pravé straně směrem dolů. 2. Obrázek. Páka je v rovnováze, platí 1m. 4N = 4m. 1N. Příklad 2: Na obrázku jsou dvě situace jednozvratné páky. Posuď, zda jsou páky v rovnováze a pokud ne, urči jakým směrem se páka otočí. Řešení: 1. Obrázek: Páka není v rovnováze a otočí se na prvé straně směrem dolů, protože obě síly působí stejným směrem. 2. Obrázek. Páka není v rovnováze a otočí se na pravé straně směrem nahoru, neboť na delší rameno působí větší síla. Příklad 3: Urči, jakou silou musím působit na rameno a2, jestliže a1 =16 cm, a2 =4 cm, F1 =2 N. Řešení: a1. F1 = a2. F2 16. 2 = 4. F2 32 = 4. F2... odtud vyplývá, že F2 = 8 N 1) Kdy nastane rovnováha na páce? 2) Prohlédni si jednotlivé obrázky, které znázorňují páku a síly působící na její ramena. Posuď, zda je páka v rovnováze a pokud ne urči, na kterou stranu se otočí. 3) Na obrázcích jsou znázorněny páky a místa, kam budou zavěšena závaží. Doplň závaží tak, aby páka byla v rovnováze.
4) Na jednozvratné páce působí ve vzdálenosti 3 m od středu otáčení síla 20 N směrem dolů. Jak velkou silou a jakého směru musíme působit ve vzdálenosti 1 m od středu otáčení, aby páka byla v rovnováze? Použití páky Příklady související s využitím páky Příklad 1: Na stavebním kolečku je ve vzdálenosti 40 cm od osy otáčení náklad o hmotnosti 45 kg. Držadla jsou ve vzdálenosti 120 cm od osy otáčení. Jakou silou musíme zvednout kolečko? Hmotnost vlastního kolečka zanedbejte. a1 = 40 cm ; a2 = 120 cm m = 45 kg... F = 450 N F1 =? [ N] a1. F1 = a2. F2 40. 450 = 120. F2 F2 = 150 N Kolečko musíme zvednout silou 150 N.
Příklad 2: Petr zvedá balvan pomocí dvojzvratné páky (viz. obrázek). Rameno a2 je 8x větší než rameno a1. Na rameno a2 působí Petr silou 600 N. Jakou silou působí Petr na kámen? Rameno a2 je 8 krát větší než rameno a1, to znamená, že síla, kterou působí Petr na kámen se mi 8 krát zvětší, aby platila rovnost a1. F1 = a2. F2. F2 = 8. 600 F2 = 4 800 N Petr působí na kámen silou 4 800 N. Příklad 3: Jana a Lenka si vyrobily ze 4 metry dlouhého prkna houpačku tak, že prkno podepřely uprostřed. Jana s hmotností 36 kg si sedla je jeden konec. Kam si musí sednout Lenka o hmotností 45 kg, aby houpačka byla v rovnováze? a1 = 2 m m1 = 36 kg... F1 = 360 N m2 = 45kg... F2 = 450 N a2 =? [m] a1. F1 = a2. 450 2. 360 = a2. 450 720 = a2. 450 a2 = 1,6 m Lenka si musí sednout 1,6 m od středu otáčení, aby houpačka byla v rovnováze. 1) Na prkně 4 m dlouhém podepřeném uprostřed sedí na jednom konci Petr o hmotnosti 30 kg. Jak daleko od osy si musí sednout Pavel, jehož hmotnost je 48 kg, aby natala rovnovážná poloha? 2) Kámen o hmotnosti 60 kg je zvedán sochorem o délce 1 m. Vzdálenost opěrného bodu ke kameni je 20 cm. Urči sílu, kterou působí ruka na sochor. 3) Na stavebním kolečku je ve vzdálenosti 0,6 m od osy otáčení náklad o hmotnosti 60 kg. Držadla jsou ve vzdáleností 1,6 m od osy otáčení. Vypočítej sílu potřebnou k nadzvednutí kolečka. Hmotnost kolečka zanedbáme. 4) Jakou sílu vyvinou čelisti kleští, jestliže vzdálenost sevřeného předmětu od kloubu kleští je 16 cm? Ruka svírá kleště silou 5,6 N. 5) Jak daleko od kloubu nůžek musíme vložit ocelový plech, je-li k jeho přestřižení zapotřebí síla 400 N. Síla, kterou působí ruka na nůžky ve vzdáleností 50 cm od kloubu nůžek je rovna 30N. Další jednoduché stroje Pevná a volná kladka, kladkostroj Pevná kladka V pevné kladce je vlastně ukryta rovnoramenná páka (viz obrázek) Pevná kladka je v rovnováze, když jsou obě síly stejné. Pevnou kladku používáme, protože pomocí ní můžeme změnit směr potřebné síly. Ke zvedání tělesa směrem nahoru, je pro člověka jednodušší působit silou směrem dolů, proto použije pevnou kladku.
Volná kladka Volná kladka ušetří polovinu síly. Síla, kterou působí těleso směrem dolů, se rozkládá na oba závěsy kladky. Pomocí volné kladky tedy zvětšíme svou sílu na dvojnásobek. Nevýhodou je, že musíme působit silou směrem nahoru. Jednoduchý kladkostroj Jednoduchý kladkostroj se skládá z jedné pevné a jedné volné kladky. Vzhledem k použití volní kladky ušetříme polovinu síly, tzn. že jednoduchý kladkostroj zdvojnásobí naši sílu. Výhoda proti volné kladce je, že člověk může působit silou směrem dolů, což je pro něj jednodušší. Archimédův kladkostroj Archimedes objevil zákon rovnováhy na páce. Archimedes objevil tak zařízení, které se skládá z jedné pevné kladky a více kladek volných. Když zapojíme více kladek volných a jednu kladku pevnou, zvětšíme svou sílu podle počtu volných kladek. Podle obrázku: člověk působí na pevnou kladku silou 50 N, tzn. že 1. kladka volná působí na 2. kladku volnou silou 100 N, 2. kladka volná působí na 3. kladku volnou silou 200 N a 3. kladka volná působí na 4. kladku volnou silou 400 N. Pomocí tohoto kladkostroje jsme dokázali zvětšit svou sílu osmkrát. 1) Vysvětli, jak funguje pevná kladka. Proč používáme pevnou kladku? 2) Vysvětli, jak funguje volná kladka. Proč je nevýhodné používat volnou kladku? 3) Co je jednoduchý kladkostroj? Co je Archimédův kladkostroj? Kolo na hřídeli Je to jednoduchý stroj, který v sobě ukrývá páku. Kolo na hřídeli se skládá z tyče hřídele, okolo ní se otáčí kolo. Příkladem kola na hřídeli je rumpál, pedál s ozubeným kolem. Rumpál Poloměr válce a klika, kterou válcem otáčím jsou ramena páky. Pokud má válec poloměr 15 cm a klika je dlouhá 30 cm, tak svoji sílu zdvojnásobím, tzn. pokud na kliku působím silou 500 N, působím na zvedané těleso silou 1000 N. Čím je větší rozdíl mezi poloměrem válce a délkou kliky, tím víc zvětším svoji sílu, kterou zvedám těleso. Pedál s ozubeným kolem Síla nohy se přenáší po zalomené páce a napíná řetěz Záleží na poměru délky pedálu a poloměru ozubeného kola
Čím je větší rozdíl mezi poloměrem kola a délkou pedálu, tím více zvětšuji svoji sílu, kterou šlapu na pedál. 1) Vysvětli pojem kolo na hřídeli. 2) Uveď nějaké příklady kola na hřídeli. Mezi další jednoduché stroje patří nakloněná rovina, šroub a klín. Ale to až jindy