Čj. ZŠ/ 178/09 Pravidla pr hdncení žáků Základní pkyny pr hdncení výsledků vzdělávání žáků hdncení průběhu a výsledků vzdělávání a chvání žáka musí být jednznačné, srvnatelné s předem stanvenými kritérii, věcné, srzumitelné a všestranné pr klasifikaci platí becná zásada, že vždy hdntíme t, c žák zná a ne t, c nezná při hdncení, průběžné i celkvé klasifikaci uplatňuje pedaggický pracvník přiměřenu nárčnst a pedaggický takt vůči žákvi při celkvé klasifikaci přihlíží učitel k věkvým zvláštnstem žáka i k tmu, že žák mhl v průběhu klasifikačníh bdbí zaklísat v učebních výknech vzhledem k určité indispzici (dluhdbá nemc, změny v rdinných pměrech apd.); dále je ptřeba při klasifikaci zhlednit případné specifické pruchy učení a výsledky vyšetření PPP v návaznsti na integraci učitel je pvinen prkazatelným způsbem ( písemné známení, sbní phvr apd.) známit záknnému zástupci žáka veškeré prblémy v prspěchu a chvání c nejdříve třídní učitel dpvídá za t, že veškeré údaje klasifikaci, hdncení chvání a výchvných patřeních se zapisují mim pvinnu dkumentaci také d pčítačvéh prgramu Další zásady hdncení a klasifikace 1. Hdncení žáka je sučástí výchvně vzdělávacíh prcesu a jeh řízení. 2. Za první plletí vydává škla žákvi výpis z vysvědčení, za druhé plletí vysvědčení. 3. Hdncení výsledků vzdělávání žáka na vysvědčení je vyjádřen klasifikačním stupněm, slvně neb kmbinací bu způsbů. O způsbu hdncení rzhduje ředitelka škly p prjednání v pedaggické radě a se suhlasem šklské rady. 4. Klasifikace je jednu z frem hdncení, její výsledky se vyjadřují stanvenu stupnicí. 5. Ve výchvně vzdělávacím prcesu se uskutečňuje klasifikace průběžná a celkvá. 6. Průběžná klasifikace se uplatňuje při hdncení dílčích výsledků a prjevů žáka. 7. Na knci každéh plletí určují učitelé výslednu známku z danéh předmětu, známka není aritmetickým průměrem běžné klasifikace. 8. Při hdncení žáka klasifikací jsu výsledky vzdělávání žáka a chvání žáka ve škle a na akcích přádaných šklu hdnceny tak, aby byla zřejmá úrveň vzdělání žáka, které dsáhl zejména vzhledem k čekávaným výstupům frmulvaným v učebních snvách jedntlivých předmětů šklníh vzdělávacíh prgramu, k jeh vzdělávacím a sbnstním předpkladům a věku. Klasifikace zahrnuje také hdncení píle žáka a jeh přístupu ke vzdělávání i v suvislstech, které vlivňují jeh výkn. 9. Chvání nevlivňuje klasifikaci výsledků ve vyučvacích předmětech. 10. Klasifikační stupeň určí učitel, který vyučuje příslušnému předmětu.
11. V předmětu, ve kterém vyučuje více učitelů, určí výsledný klasifikační stupeň za klasifikační bdbí příslušní učitelé p vzájemné dhdě. 12. Ohdncením výknu žáka klasifikačním stupněm psuzuje učitel výsledky práce bjektivně a přiměřeně nárčně. 13. Záknní zástupci žáka jsu prspěchu žáka infrmváni třídním učitelem a učiteli jedntlivých předmětů: průběžně písemně pdle ptřeby či ústně při individuálních phvrech před kncem každéh čtvrtletí ( na 1. stupni pdle ptřeby) kdykliv na pžádání záknných zástupců žáka ( telefnicky, sbně) elektrnicku pštu, pkud t rdiče pžádají 14. V případě mimřádnéh zhršení prspěchu infrmuje učitel záknné zástupce žáka bezprstředně a prkazatelným způsbem. Případy zastávání žáků v učení se prjednají v pedaggické radě. 15. D vyššíh rčníku pstupí žák, který na knci druhéh plletí prspěl ze všech pvinných předmětů stanvených šklním vzdělávacím prgramem s výjimku předmětů výchvnéh zaměření stanvených rámcvým vzdělávacím prgramem a předmětů, z nichž byl uvlněn. D vyššíh rčníku pstupí i žák prvníh stupně základní škly, který již v rámci prvníh stupně pakval rčník, a žák druhéh stupně základní škly, který již v rámci druhéh stupně pakval rčník, a t bez hledu na prspěch tht žáka. 16. Nelze-li žáka hdntit na knci prvníh plletí, určí ředitelka škly pr jeh hdncení náhradní termín, a t tak, aby hdncení za první plletí byl prveden nejpzději d dvu měsíců p sknčení prvníh plletí. Není-li mžné hdntit ani v náhradním termínu, žák se za první plletí nehdntí. 17. Nelze-li žáka hdntit na knci druhéh plletí, určí ředitelka škly pr jeh hdncení náhradní termín, a t tak, aby hdncení za druhé plletí byl prveden nejpzději d knce září následujícíh šklníh rku. V bdbí měsíce září d dby hdncení navštěvuje žák nejbližší vyšší rčník, ppřípadě znvu devátý rčník. 18. Má-li záknný zástupce žáka pchybnsti správnsti hdncení na knci prvníh neb druhéh plletí, může d 3 pracvních dnů de dne, kdy se hdncení prkazatelně dzvěděl, nejpzději však d 3 pracvních dnů d vydání vysvědčení, pžádat ředitelku škly kmisinální přezkušení žáka; je-li vyučujícím žáka v daném předmětu ředitelka škly, krajský úřad. Kmisinální přezkušení se kná nejpzději d 14 dnů d dručení žádsti neb v termínu dhdnutém se záknným zástupcem žáka. 19. Žák, který plní pvinnu šklní dcházku, pakuje rčník, pkud na knci druhéh plletí neprspěl neb nemhl být hdncen. T neplatí žákvi, který na daném stupni základní škly již jednu rčník pakval; tmut žákvi může ředitelka škly na žádst jeh záknnéh zástupce pvlit pakvání rčníku puze z vážných zdravtních důvdů. 20. Ředitelka škly může žákvi, který splnil pvinnu šklní dcházku a na knci druhéh plletí neprspěl neb nemhl být hdncen, pvlit na žádst jeh záknnéh zástupce pakvání rčníku p psuzení jeh dsavadních studijních výsledků a důvdů uvedených v žádsti. Zásady pr hdncení chvání ve škle 1. Klasifikaci chvání žáků navrhuje třídní učitel p prjednání s učiteli, kteří ve třídě vyučují, a s statními učiteli a rzhduje ní ředitelka p prjednání v pedaggické radě. 2. Kritériem pr klasifikaci chvání je ddržvání pravidel slušnéh chvání a ddržvání vnitřníh řádu škly během klasifikačníh bdbí.
3. Při klasifikaci chvání se přihlíží k věku, mrální a rzumvé vyspělsti žáka; k uděleným patřením k psílení kázně se přihlíží puze tehdy, jestliže tat patření byla neúčinná. 4. Škla hdntí a klasifikuje žáky za jejich chvání ve škle a při akcích rganizvaných šklu. 5. Nedstatky v chvání žáků se prjednávají v pedaggické radě. 6. Záknní zástupci žáka jsu chvání žáka infrmváni třídním učitelem a učiteli jedntlivých předmětů: průběžně písemně pdle ptřeby či ústně při individuálních phvrech kamžitě v případně mimřádnéh prušení šklníh řádu Zásady a pravidla pr sebehdncení žáků 1. Sebehdncení je důležitu sučástí hdncení žáků. 2. Chybu je ptřeba chápat jak přirzenu věc v prcesu učení. učitelé se chybě se žáky baví, žáci mhu některé práce sami pravvat. Chyba je důležitý prstředek učení. 3. Při sebehdncení se žák snaží ppsat: c se mu daří, c mu ještě nejde, jak bude pkračvat dál. 4. Při šklní práci vést žáka, aby kmentval svje výkny a výsledky. Stupně a zásady hdncení prspěchu a chvání Prspěch Prspěch žáka v jedntlivých vyučvacích předmětech (předměty pvinné, pvinně vlitelné a vlitelné) je klasifikván těmit stupni : 1 výbrný 2 chvalitebný 3 dbrý 4 dstatečný 5 nedstatečný Pr ptřeby klasifikace se předměty dělí d dvu skupin: předměty s převahu teretickéh zaměření předměty s převahu výchvnéh a uměleckéh dbrnéh zaměření. Kritéria pr jedntlivé klasifikační stupně jsu frmulvána především pr celkvu klasifikaci. Učitel však nepřeceňuje žádné z uvedených kritérií, psuzuje žákvy výkny kmplexně, v suladu se specifiku předmětu. Klasifikace ve vyučvacích předmětech s převahu teretickéh zaměření
Převahu teretickéh zaměření mají tyt blasti: jazyk a jazykvá kmunikace, matematika a její aplikace, infrmační a kmunikační technlgie, člvěk a jeh svět, člvěk a splečnst, člvěk a přírda. Při klasifikaci výsledků ve vyučvacích předmětech s převahu teretickéh zaměření se v suladu s pžadavky šklníh vzdělávacíh prgramu hdntí: ucelenst, přesnst a trvalst svjení pžadvaných klíčvých kmpetencí ( pznatků, fakt, pjmů, definic, záknitstí a vztahů, kvalita a rzsah získaných dvednstí vyknávat pžadvané intelektuální a mtrické činnsti) schpnst uplatňvat svjené kmpetence při řešení teretických a praktických úklů kladný přístup k svjvání klíčvých kmpetencí Výchvně vzdělávací výsledky se klasifikují pdle těcht kritérií: Stupeň 1 (výbrný) Žák samstatně uplatňuje svjené klíčvé kmpetence při řešení teretických a praktických úklů, při výkladu a hdncení jevů a záknitstí. Ovládá pžadvané pznatky, fakta, pjmy, definice a záknitsti uceleně, přesně a úplně a chápe vztahy mezi nimi. Phtvě vyknává pžadvané intelektuální a mtrické činnsti.myslí lgicky správně, zřetelně se u něh prjevuje samstatnst a tvřivst. Jeh ústní a písemný prjev je správný, přesný a výstižný. Výsledky jeh činnsti jsu kvalitní, puze s menšími nedstatky. Je schpen samstatně studvat vhdné texty. Stupeň 2 (chvalitebný) Žák s mírnu pmcí uplatňuje svjené klíčvé kmpetence při řešení teretických a praktických úklů, při výkladu a hdncení jevů a záknitstí. Ovládá pžadvané pznatky, fakta, pjmy, definice a záknitsti v pdstatě uceleně, přesně a úplně. Phtvě vyknává pžadvané intelektuální a mtrické činnsti. Samstatně neb pdle menších pdnětů učitele uplatňuje svjené pznatky a dvednsti při řešení teretických a praktických úklů. Myslí správně, v jeh myšlení se prjevuje lgika a tvřivst. Ústní a písemný prjev mívá menší nedstatky ve správnsti, přesnsti a výstižnsti. Je schpen samstatně neb s menší pmcí studvat vhdné texty. Stupeň 3 (dbrý) Žák s pmcí uplatňuje svjené klíčvé kmpetence při řešení teretických a praktických úklů, při výkladu a hdncení jevů a záknitstí. Ovládá pžadvané pznatky, fakta, pjmy, definice a záknitsti v pdstatě uceleně, přesně a úplně. S pmcí vyknává pžadvané intelektuální a mtrické činnsti. Samstatně neb pdle menších pdnětů učitele uplatňuje svjené pznatky a dvednsti při řešení teretických a praktických úklů. Myslí správně, v jeh myšlení se prjevuje lgika a tvřivst. Ústní a písemný prjev mívá menší nedstatky ve správnsti, přesnsti a výstižnsti. Je schpen samstatně neb s menší pmcí studvat vhdné texty. Stupeň 4 (dstatečný) Žák uplatňuje svjené klíčvé kmpetence při řešení teretických a praktických úklů s velku pmcí učitele. Pžadvané pznatky, fakta, pjmy, definice a záknitsti uplatňuje se závažnějšími chybami. Intelektuální a mtrické činnsti prvádí s většími chybami. Při využívání pznatků pr výklad a hdncení jevů je nesamstatný. V lgice myšlení se vyskytují závažné chyby, myšlení není tvřivé. Jeh ústní a písemný prjev má vážné nedstatky ve správnsti, přesnsti a výstižnsti. Závažné nedstatky a chyby dvede žák s pmcí učitele pravit. Při samstatném studiu má velké těžksti.
Stupeň 5 (nedstatečný) Žák neuplatňuje svjené klíčvé kmpetence při řešení teretických a praktických úklů ani s pmcí učitele. Jeh dvednst vyknávat pžadvané intelektuální a mtrické činnsti má velmi pdstatné nedstatky. V uplatňvání svjených vědmstí a dvednstí se vyskytují velmi závažné chyby. Žák si pžadvané pznatky nesvjil uceleně, přesně a úplně, má v nich značné mezery. Při výkladu a hdncení jevů a záknitstí nedvede své vědmsti uplatnit ani s pdněty učitele. Neprjevuje samstatnst v myšlení, vyskytují se u něh časté lgické nedstatky. V ústním a písemném prjevu má závažné nedstatky ve správnsti, přesnsti i výstižnsti. Závažné nedstatky a chyby nedvede pravit ani s pmcí učitele. Nedvede samstatně studvat. Klasifikace ve vyučvacích předmětech s převahu výchvnéh a praktickéh zaměření Převahu výchvnéh zaměření mají blasti: umění a kultura, člvěk a zdraví, člvěk a svět práce. Při klasifikaci v předmětech s převahu výchvnéh zaměření se v suladu s pžadavky učebních snv hdntí: ucelenst, přesnst a trvalst svjení pžadvaných klíčvých kmpetencí ( pznatků, fakt, pjmů, definic, záknitstí a vztahů, kvalita a rzsah získaných dvednstí vyknávat pžadvané intelektuální a mtrické činnsti) schpnst uplatňvat svjené kmpetence při řešení teretických a praktických úklů kladný přístup k svjvání klíčvých kmpetencí Výchvně vzdělávací výsledky se klasifikují pdle těcht kritérií: Stupeň 1 (výbrný) Žák samstatně uplatňuje svjené klíčvé kmpetence při řešení teretických a praktických úklů. Žák je v činnstech velmi aktivní. Pracuje tvřivě, samstatně, plně využívá své sbní předpklady a velmi úspěšně je pdle pžadavků ŠVP rzvíjí v individuálních a klektivních prjevech. Jeh prjev je esteticky půsbivý, riginální, prcítěný, v hudební a tělesné výchvě přesný. Osvjené vědmsti, dvednsti a návyky aplikuje tvřivě. Má výrazně aktivní zájem umění, estetiku, brannst a tělesnu kulturu a prjevuje k nim aktivní vztah. Úspěšně rzvíjí svůj estetický vkus a tělesnu zdatnst. Stupeň 2 (chvalitebný) Žák s mírnu pmcí uplatňuje svjené klíčvé kmpetence při řešení teretických a praktických úklů. Žák je v činnstech aktivní, tvřivý, převážně samstatný na základě využívání svých sbních předpkladů, které úspěšně rzvíjí v individuálním a klektivním prjevu. Jeh prjev je esteticky půsbivý a má jen menší nedstatky z hlediska pžadavků. Žák tvřivě aplikuje svjené vědmsti, dvednsti a návyky v nvých úklech. Má aktivní zájem umění, estetiku a tělesnu zdatnst. Rzvíjí v pžadvané míře svůj estetický vkus a tělesnu zdatnst. Stupeň 3 (dbrý) Žák s pmcí uplatňuje svjené klíčvé kmpetence při řešení teretických a praktických úklů. Žák je v činnstech méně aktivní, tvřivý, samstatný a phtvý. Nevyužívá dstatečně své schpnsti v individuálním a klektivním prjevu. Jeh prjev je mál půsbivý, dpuští se v něm chyb. Jeh vědmsti a dvednsti mají četnější mezery a při jejich aplikaci ptřebuje pmc učitele. Nemá dstatečný aktivní zájem umění,
estetiku a tělesnu kulturu. Nerzvíjí v pžadvané míře svůj estetický vkus a tělesnu zdatnst. Stupeň 4 (dstatečný) Žák uplatňuje svjené klíčvé kmpetence při řešení teretických a praktických úklů s velku pmcí učitele. Žák je v činnstech mál aktivní a tvřivý. Rzvj jeh schpnstí a jeh prjev jsu mál uspkjivé. Úkly řeší s častými chybami. Vědmsti a dvednsti aplikuje jen se značnu pmcí učitele. Prjevuje velmi malu snahu a zájem činnsti, nerzvíjí dstatečně svůj estetický vkus a tělesnu zdatnst. Stupeň 5 (nedstatečný) Žák neuplatňuje svjené klíčvé kmpetence při řešení teretických a praktických úklů ani s pmcí učitele. Žák je v činnstech převážně pasivní. Rzvj jeh schpnstí je neuspkjivý. Jeh prjev je pvětšině chybný a nemá esteticku hdntu. Minimální svjené vědmsti a dvednsti nedvede aplikvat. Neprjevuje zájem práci a nevyvíjí úsilí rzvíjet svůj estetický vkus a tělesnu zdatnst. Chvání žáka je klasifikván těmit stupni : 1 velmi dbré 2 uspkjivé 3 neuspkjivé Chvání Známka z chvání je vždy uzavřena k příslušnému plletí. Kritéria pr jedntlivé stupně klasifikace chvání jsu následující: Stupeň 1 (velmi dbré ) Žák uvědměle ddržuje pravidla chvání a ustanvení vnitřníh řádu škly. Méně závažných přestupků se dpuští jediněle. Žák je však přístupný výchvnému půsbení a snaží se své chyby napravit. Stupeň 2 (uspkjivé ) Chvání žáka je v rzpru s pravidly chvání a s ustanveními vnitřníh řádu škly. Žák se dpustí závažnéh přestupku prti pravidlům slušnéh chvání neb vnitřnímu řádu škly; neb se pakvaně dpuští méně závažných přestupků. Zpravidla se přes důtku třídníh učitele neb ředitelky škly dpuští dalších přestupků, narušuje výchvně vzdělávací činnst škly. Ohržuje bezpečnst a zdraví své neb jiných sb. Stupeň 3 (neuspkjivé )Chvání žáka ve škle je v příkrém rzpru s pravidly slušnéh chvání. Dpustí se takvých závažných přestupků prti šklnímu řádu neb prvinění, že je jimi vážně hržena výchva neb bezpečnst a zdraví jiných sb. Záměrně narušuje hrubým způsbem výchvně vzdělávací činnst škly. Zpravidla se přes důtku ředitelky škly dpuští dalších přestupků. Výchvná patření Výchvnými patřeními jsu pchvaly neb jiná cenění a kázeňská patření. Pchvaly
Ředitelka škly může na základě vlastníh rzhdnutí neb na základě pdnětu jiné právnické či fyzické sby žákvi p prjednání v pedaggické radě udělit pchvalu neb jiné cenění za mimřádný prjev lidsksti, bčanské neb šklní iniciativy, záslužný neb statečný čin neb za dluhdbu úspěšnu práci. Třídní učitel může na základě vlastníh rzhdnutí neb na základě pdnětu statních vyučujících žákvi p prjednání s ředitelem škly udělit pchvalu neb jiné cenění za výrazný prjev šklní iniciativy neb za déletrvající úspěšnu práci. Udělení pchval se zaznamenává d dkumentace škly, případně na vysvědčení. Drbné pchvaly mhu vyučující udělvat bezprstředně při vzniku důvdu, rdičům je znamují. Veškerá výchvná patření a pchvaly bezprstředně zaznamená třídní učitel d evidenčníh listu žáka v pčítačvé evidenci s datem udělení a zdůvdněním. Pravidla udělvání výchvných patření v průběhu plletí lze žákvi pdle stupně závažnsti jeh prhřešku udělit puze tat výchvná patření: napmenutí třídníh učitele (dále jen NTU) důtku třídníh učitele (DTU) důtku ředitelky škly (DŘŠ) pkud se jedná závažný přestupek prti ustanvení Šklníh řádu, nemusí učitel ddržet pstupnu škálu kázeňských patření udělvání NTU a DTU je zcela v kmpetenci třídníh učitele, udělení DTU třídní učitel neprdleně známí vedení škly DŘŠ uděluje ředitelka škly na základě návrhu třídníh učitele, případně jinéh vyučujícíh, p prjednání v pedaggické radě druh udělenéh výchvnéh patření je závislý jednak na stupni závažnsti prhřešku žáka a jednak na jeh případném pakvání v průběhu plletí z hlediska výchvnéh dpadu na chvání žáka se výchvné patření žákvi uděluje bez zbytečnéh dkladu c nejdříve p spáchání prhřešku a jeh důkladném pršetření prhřešky žáků typu nemluvené hdiny, nepvlené puštění škly, pakvané nevhdné chvání ke splužákům, šikana neb její prjevy, krádež, závažné úmyslné pškzení zařízení škly, vulgární vyjadřvání k pracvníkům škly, násilné chvání ke splužákům neb pracvníkům škly jsu pvažvány za závažné prušení šklníh řádu, třídní učitel je pvinen je kamžitě hlásit ředitelce škly a seznamvat ji s průběhem jejich vyšetřvání a návrhem udělení výchvnéh patření snížené známky z chvání služí ke zhdncení chvání žáka v průběhu celéh plletí, jejich udělení se vždy prjednává při plletní pedaggické radě výchdiskem pr udělení snížené známky z chvání jsu výchvná patření udělená žákvi v průběhu plletí, vždy se zhledňuje jejich dpad na chvání žáka, závažnst jeh prhřešků, jejich případné pakvání, žákvu dsavadní bezúhnnst atd. Zásady pr užívání slvníh hdncení 1. O slvním hdncení výsledků vzdělávání žáka na vysvědčení rzhduje ředitelka škly se suhlasem šklské rady a p prjednání v pedaggické radě. 2. Třídní učitel p prjednání s vyučujícími statních předmětů převede slvní hdncení d klasifikace neb klasifikaci d slvníh hdncení v případě přestupu žáka na šklu, která hdntí dlišným způsbem, a t na žádst tét škly neb záknnéh zástupce žáka.
3. Je-li žák hdncen slvně, převede třídní učitel p prjednání s vyučujícími statních předmětů slvní hdncení d klasifikace pr účely přijímacíh řízení ke střednímu vzdělávání. 4. U žáka s vývjvu pruchu učení rzhdne ředitelka škly pužití slvníh hdncení na základě žádsti záknnéh zástupce žáka. 5. Výsledky vzdělávání žáka v jedntlivých pvinných a nepvinných předmětech stanvených šklním vzdělávacím prgramem jsu v případě pužití slvníh hdncení ppsány tak, aby byla zřejmá úrveň vzdělání žáka, které dsáhl zejména ve vztahu k čekávaným výstupům frmulvaným v učebních snvách jedntlivých předmětů šklníh vzdělávacíh prgramu, k jeh vzdělávacím a sbnstním předpkladům a k věku žáka. Slvní hdncení zahrnuje psuzení výsledků vzdělávání žáka v jeh vývji, hdncení píle žáka a jeh přístupu ke vzdělávání i v suvislstech, které vlivňují jeh výkn. Zásady pr stanvení celkvéh hdncení žáka Celkvé hdncení žáka se vyjadřuje stupni: prspěl/a s vyznamenáním prspěl/a neprspěl/a nehdncen (a) Žák je hdncen stupněm : prspěl/a s vyznamenáním - není-li v žádném pvinném předmětu hdncen při celkvé klasifikaci stupněm hrším než chvalitebným, průměr z pvinných předmětů nemá hrší než 1,50 a jeh chvání je velmi dbré prspěl/a - není-li v žádném pvinném předmětu hdncen při celkvé klasifikaci stupněm nedstatečný neprspěl/a - je-li v některém pvinném předmětu hdncen při celkvé klasifikaci stupněm nedstatečný nehdncen (a) není-li mžné žáka hdntit z některéh z pvinných předmětů stanvených šklním vzdělávacím prgramem na knci prvníh plletí Výsledky práce v zájmvých útvarech rganizvaných šklu se hdntí těmit stupni: pracval/a úspěšně pracval/a Získávání pdkladů pr hdncení Pdklady pr hdncení a klasifikaci výchvně vzdělávacích výsledků a chvání žáka získává učitel zejména těmit metdami, frmami a prstředky : sustavným sledváním výknů žáka a jeh připravensti na vyučvání různými druhy zkušek (písemné, ústní, grafické, praktické, phybvé) kntrlními písemnými pracemi a praktickými zkuškami analýzu výsledků činnsti žáka
knzultacemi s statními učiteli a pdle ptřeby i s pracvníky pedaggickpsychlgických praden a zdravtnických služeb rzhvry se žákem a záknnými zástupci žáka Žák musí být z příslušnéh vyučvacíh předmětu vyzkušen ústně neb písemně něklikrát za každé čtvrtletí. Učitel znamuje žákvi výsledek každé klasifikace a pukazuje na klady a nedstatky hdncených prjevů či výtvrů. Při ústním zkušení známí učitel žákvi výsledek hdncení kamžitě. Výsledky písemných zkušek a prací a praktických činnstí znamuje v nejbližším mžném termínu. Učitel je pvinen vést sustavnu evidenci klasifikaci žáka. Pkud je žák dluhdbě nemcen (více než týden), učitel individuálně žákvi rzvrhne dplnění učiva a zpětně tt dplnění zkntrluje. Pstup pedaggů při klasifikaci Žáci jsu klasifikváni ve všech vyučvacích předmětech uvedených v učebním plánu příslušnéh rčníku. Za klasifikaci dpvídá příslušný vyučující. Pr čtvrtletní klasifikaci vyučující vytvářejí frmuláře pr klasifikaci, které vyplňují třídní i netřídní učitelé. Pr přehledy klasifikaci služí též výstupy z pčítačvéh prgramu. Případné prblémy a zastávání žáků v učení a nedstatky v jejich chvání se prjednávají v pedaggických radách. Na knci plletníh klasifikačníh bdbí, nejpzději 48 hdin před knáním pedaggické rady, zapíší učitelé výsledky celkvé klasifikace d katalgvých listů a pčítačvéh prgramu. Připraví případné návrhy na pravné zkušky či termíny dlžené klasifikace. Klasifikace a tisk výpisu z vysvědčení a vysvědčení se zpracvává prstřednictvím pčítačvéh prgramu. Krmě základních klasifikačních stupňů mhu učitelé v průběžné klasifikaci pužívat i minusy a plusy, případně jiné mtivační symbly. Výstupní hdncení Hlavním bsahem výstupníh hdncení je vyjádření dsažené výstupní úrvni vzdělání. Dále výstupní hdncení bsahuje vyjádření: mžnstech žáka a jeh nadání, předpkladech pr další vzdělávání neb uplatnění žáka, chvání žáka v průběhu pvinné šklní dcházky a dalších významných skutečnstech ve vzdělávání žáka. Výstupní hdncení vydá škla žákvi na knci prvníh plletí šklníh rku, v němž splní pvinnu šklní dcházku. Výstupní hdncení vydá škla žákvi na knci prvníh plletí také v pátém a sedmém rčníku, jestliže se žák hlásí ke vzdělávání ve střední škle. Výstupní hdncení škla vydá d 10 pracvních dnů p devzdání přihlášky ke vzdělávání ve střední škle, nejdříve však na knci prvníh plletí a nejpzději 5 pracvních dnů p psledním dni stanveném pr devzdání přihlášky.
V případě pdání přihlášky k přijetí d bru vzdělávání, v němž je jak sučást přijímacíh řízení talentvá zkuška, vydá škla žákvi výstupní hdncení d 10 pracvních dnů p devzdání přihlášky, nejdříve však 30. října a nejpzději 5 pracvních dnů p psledním dni stanveném pr devzdání přihlášky. Kpie výstupníh hdncení se stává sučástí sbní dkumentace žáka. Za úplnst dkumentace zdpvídá třídní učitel. Kmisinální a pravné zkušky Žáci devátých rčníků a žáci, kteří na daném stupni dsud nepakvali rčník, kteří na knci druhéh plletí neprspěli nejvýše ze dvu pvinných předmětů s výjimku předmětů výchvnéh zaměření, knají pravné zkušky. Opravné zkušky jsu kmisinální. Kmisi pr přezkušení žáka jmenuje ředitelka škly, eventuálně krajský úřad. Kmise je tříčlenná, tvří ji předseda, zkušející učitel, jímž je zpravidla vyučující danéh předmětu a přísedící. Klasifikační stupeň určí kmise většinu hlasů. O kmisinální zkušce se přizuje prtkl. Kmise žáka přezkuší neprdleně, nejpzději d 14 dnů. Výsledek přezkušení známí předseda kmise prkazatelným způsbem záknnému zástupci žáka. Žák může v jednm dni knat pravnu zkušku puze z jednh předmětu. Žák kná pravné zkušky nejpzději d knce příslušnéh šklníh rku. Termín stanví ředitelka škly. Nemůže-li se žák dstavit ze závažných důvdů, umžní ředitelka škly vyknání pravných zkušek v náhradním termínu, nejpzději d 15.září příslušnéh rku. D té dby je žák zařazen d nejbližšíh vyššíh rčníku, ppřípadě znvu d devátéh. Žák, který nevykná pravnu zkušku úspěšně neb se nedstavil k pravné zkušce ve stanveném termínu, neprspěl. Způsb hdncení žáků se speciálními vzdělávacími ptřebami a žáků mimřádně nadaných Žáci se speciálními vzdělávacími ptřebami jsu integrváni d běžných tříd. Pravidelné knzultace s učiteli a rdiči žáků napmáhají nalézt nejvhdnější pstupy práce tak, aby dpvídaly ptřebám jedntlivce. Žáci mhu být v případě ptřeby vzděláváni pdle individuálních vzdělávacích plánů, které vycházejí ze ŠVP a závěrů pedaggick- psychlgickéh vyšetření. Individuální plány jsu sučástí dkumentace žáka. Učitelé pravidelně knzultují výchvné a vzdělávací pstupy se speciálním pedaggem, jeh dpručení a dpručení ze šklských pradenských center plně respektují. Dle ptřeby se dále vzdělávají v prblematice práce se žáky se SPUCH. U žáků s vývjvu pruchu klade učitel důraz na ten druh prjevu žáka (písemný neb ústní), ve kterém má předpklady pdat lepší výkn. Při klasifikaci nevychází učitel z prstéh pčtu chyb, ale z pčtu jevů, které žák zvládl. T ale neznamená, že žák
s vývjvu pruchu nesmí psát písemné práce neb být ústně zkušen. Záknní zástupci žáků s vývjvu pruchu diagnstikvanu dbrným pracvištěm mhu pžádat slvní hdncení. Žádsti slvní hdncení shrmažďuje výchvný pradkce d stanvenéh data. Slvní hdncení předkládají učitelé před zapsáním d dkumentace žáka ke kntrle ředitelce škly. Žáci mimřádně nadaní se mhu v případě ptřeby vzdělávat pdle individuálníh plánu. Ten je také sučástí dkumentace žáka. Při vzdělávání mimřádně nadaných žáků se využívají speciální metdy, pstupy a pmůcky, tak, aby nadání žáka byl dále rzvíjen. Pravidla nabývají účinnsti dnem 15.4.2009 Prjednán v pedaggické radě dne 15.4.2009 Marie Pitrvá