Hrozby a možnosti pechod Roman Hytych Publikováno 2008 In: Psychoterapie: Praxe Inspirace Konfrontace, 2 (2), 79-85. Abstract: Every day we are confronted with transitions between different domains of experiencing. These transitions can be done either mindfully with clear comprehension, which opens the opportunity for drawing of energy and wisdom, or we can ignore their existence and we can get lost there. According to psychology of abhidhamma, the key for skilful transitions between domains of experiencing is development of mindfulness directed on body and wise consideration of experienced situation. Fragments of two case studies show, how the existence of transitions can be used in psychotherapy. Klíová slova: pechody, psychologie abhidhammy, všímavost, tlesn zakotvené prožívání, satiterapie Key words: transitions, psychology of abhidhamma, mindfulness, bodily anchored experiencing, satitherapy Na pechodu pro chodce, Tatra drtí dchodce, jsme se spolužáky ze základní školy spolen zpívali ped ptadvaceti lety. Dnes, když se ocitnu na pechodu (nejenom) pro chodce, radji si všímav ovím, zda mám všech pt pohromad, abych nedopadl jako dchodce v písnice. Jsou rzné druhy pechod. tenáe vedle pechodu pro chodce (na kterém se lze nechat pejet i úspšn pejít na druhou stranu) napadne možná pechod hor (na nmž se lze ztratit i naerpat energii a povznést náladu spolen s pozvedáním tla na horské vrcholy) nebo klimaktérium (nebo i muži mají své dny). Pokud je tená vzdlaný v sociálních vdách, pak mu zajisté pijdou na mysl kulturn diverzifikované rituály pechodu. Pro drtivou vtšinu dospívajících v naší kultue se asto využívaným rituálem pechodu pi hledání identity dosplého stávají experimenty s nejrznjšími psychotropními látkami (a vbec rizikové chování, jako jsou nap. adrenalinové sporty), pestože i snad práv proto svt dosplých je dospívajícím zakazuje. Na pechodech se lze ztratit, zbláznit se i zemít, ale také nalézt smující vizi, objevit nové možnosti i získat kvanta energie a radosti, což se mnou mnoho dospívajících s tzv. problémy chování sdílelo. Pro psychologa a psychoterapeuta pak pechody mohou znamenat jasn rozlišené pesuny pozornosti do odlišných oblastí prožívání a vnímání, se kterými se pojí specifické dovednosti (state specific skills). V tomto lánku se pokusím výše zmínné druhy pechod propojit pomocí klíového pojmu všímavosti a ukázat, jaké možnosti nabízejí všímav provádné pechody pi terapeutické práci s klientem. Hlavní draz v textu položím na možnosti, které otevírá systematický nácvik pesun pozornosti a prozkoumání tch skuteností, jež se v oblasti definované zamenou pozorností všímavosti prezentují. Všímavost (sati), 1 v anglicky psané literatue mindfulness, oznauje ústední schopnost mysli neselektivn zaznamenávat a podržet v krátkodobé pamti ty skutenosti prožívané te a tady, na které svítí svtlo pozornosti. V posledních desetiletích se fenomén všímavosti dokává stále vtší pozornosti ze strany psycholog a psychoterapeut nejenom v eské republice (Benda, 2007; Frýba, 1996, 2003; Hájek, 2002; Hytych, 2003; Hytych, Mezulianek, 2007), ale i ve svt, mezi psychoterapeuty a psychology orientovanými nejenom humanisticky, ale i psychoanalyticky (Stern 2004), behavioráln (Baer 2003; Hayes, Strosahl & Houts 2005; Kabat Zinn 1990; Linehan 1993; Segal, Williams & Teasdale 2002) i neurovdecky (Davidson 2003; Schwartz & Begley 2002). I když klinický výzkum aplikace všímavosti v psychologii a psychoterapii je teprve v zaátcích, poslední dekády pinesly množství výzkumn ovených zjištní, mezi nimiž nechybí ani hypotéza, že skutenosti oznaované pojmem všímavost možná poukazují na spolený terapeutický faktor sdílený rznými psychoterapeutickými školami (srov. Brown, Ryan, 1 V psychoterapeutickém pístupu satiterapie (léby všímavostí), jsou používány ke klíovým pojmm jejich ekvivalenty v jazyku páli, z dvodu jejich precisní definice v eticko psychologickém systému abhidhamma, z nhož satiterapie vychází (Frýba, 1996; Kratochvíl, 1998). 1
Creswell, 2007; Germer, Siegel, Fulton, 2005). Tento text se však nebude ubírat smrem výzkumn podložených zjištní i pehledové teoretické stati, ale cestou reflektování využití všímavosti pi pedcházení hrozbám a vytváení podmínek pro rozvoj a plné využívání možností, které nabízejí všímav provádné pechody na podklad dvou kazuistických zlomk. Ukázky aplikace všímavých pechod se budou vztahovat k ástem píbhu dvou dosplých klient, na které jsem si pi formulování textu vzpomenul. 2 Prvním klientem byla ptatyicetiletá uitelka Žaneta, kterou za mnou pivedla její nespokojenost se životem, doléhající strachy a smutky, které obas zažene alkoholem a dojem, že musí být silná a vše ustát. Úvodní setkání bylo pro mne velmi nároné, opakovan jsem se ocital pod drobnohledem testování a poátení nedvry. Odmítnul jsem její požadavek na vyešení minulosti skrze hypnózu, jelikož tímto stylem nepracuji a nabídnul jí dv možnosti: 1. ti spolená testovací setkání s cílem neešit minulost, ale vydat se hledat spokojenjší život, nebo 2. kontakt na nkoho z koleg vnujících se hypnóze. Žaneta pijala první variantu a já s ní na konci setkání sdílel své nepíjemné pocity pramenící z atmosféry nedvry, kterou jsem sice oznail jako zcela pochopitelnou vzhledem k našemu prvnímu setkání, ale také jako skutenost omezující naši budoucí spolenou práci. V úvodu druhého setkání klientka tematizuje zmnu svého pocitového nastavení, picházím s vtší dvrou ve vás a v to, že by mi terapie mohla pomoci, díky vaší otevenosti na konci pedchozího setkání. Na setkání si pináší téma nespokojenosti s manželstvím, které se pi postupném konkretizování prožitých situací zaíná promovat do strategie starostlivé kvony. Pojmenovaná strategie dokáže okolo sebe roztoit koloto starostí a obav, ve kterém se klientka bezpen dokáže ztratit. Pi hledání možností, jak se od zažité strategie distancovat, nabízím klientce experiment se systematickým zakotvením se ve skutenostech prožívaných pti smysly, jež do psychoterapie pinesl Mirko Frýba pod názvem Máte všech pt pohromad? (Frýba, 2003, s.268 272). 3 Žaneta souhlasí. Po krátkém nácviku a jeho reflektování (je spokojena s možností odejít od myšlení ke konkrétním prožitkm a vjemm) hledáme spolen možnosti aplikace nejenom v problematických, ale i bžných situací jejího každodenního života (nap. jak si všímavým uléháním a usínáním pipravit podmínky pro klidné probouzení a pomalé nastartování dne). V závru setkání Žaneta reflektuje rostoucí dvru v možnosti naší spolupráce. Na tetí setkání si pináší nejenom radost ze zmn, které dokázala do svého života vnést (opt zaala ráno cviit ), ale i zlost na sebe samu jako ob zabezpeovacích vzorc chování pi opouštní svého bytu (opakovan kontroluje nejrznjší spotebie a asto se vrací, teba i od výtahu, ujistit se, zda je všechno v poádku). Nejprve tematizujeme možnosti, které jí opakovaný trénink kotvení v tlesném prožívání pinášel, a Žaneta popisuje, že když si dokáže pipustit jednoduché prožitky a vjemy, které te a tady prožívá, je se sebou spokojenjší a pijímá více i sebe samu takovou, jaká je (srov. Gendlin, 1978; Rogers, 1961). Pedkládám tedy Žanet návrh, zda nechce vyzkoušet zmnit nepíjemn opakující se vzorec ujišování v zámrn provádný rituál louení se s domovem, opt s pomocí tlesn zakotveného prožívání. Zkuste to vzít jako hru, kolika si dokážete všimnout prožitk, když budete všímav opouštt svj byt (dotyky s vypínai, klikou, klíi apod.), navrhuji. Než však zanete hru provádt, zastavte se, 2 Text lánku prošel testem validity ze strany obou klient (srov. ermák & Štpaníková, 1998; Miovský, 2006), jejichž terapeutický proces je v lánku popisován. 3 Abhidhamma rozlišuje šest informaních kanál (dvra), kterými jsou zrak, sluch, chu, ich, hmat a mysl (Frýba, 1996; Hytych, 2003; Nyanaponika, 1998). Technika Máte všech pt pohromad je ve skutenosti aplikací pojmové matice abhidhammy, kterou lze peložit jako sledování skuteností na šesti smyslových základnách (sal yatana dhamm anupassan). Vzhledem k tomu, že mysl v sob integruje ostatní informaní kanály a je sama o sob znan komplikovaná, je výhodou pozornost nejprve zamit k nekomplikovaným skutenostem pti tlesných smysl (dotek s podložkou, rt, vjem celé tlesné pozice; chu v ústech; ichové vjemy; vidné barvy a tvary; slyšené zvuky). Cílem je pipustit si jejich existenci a všímav je zaznamenat, což vytváí stabilní podklad k prozkoumání skuteností v krajin mysli (jak se nyní prožívám, co chci), jak také sdílí Žaneta: Když si dokážu pipustit jednoduché prožitky a vjemy, dokážu být se sebou spokojenjší a pijmout sebe samu takovou, jaká jsem. 2
zpítomnte si to, co práv chcete (odejít z domova novým zpsobem), a pak teprve vystartujete, dodávám. Na poslední dohodnuté setkání Žaneta pichází sdílet radost a dvru v možnosti další spolupráce pro pípad, že je bude potebovat. íká: Jsem klidnjší a spokojenjší. Když opouštím byt, stále nkolikrát obejdu spotebie, ale ménkrát než dív, a jakmile odejdu, už se nevracím a nepepadá mne nejistota, zda je všechno v poádku. Druhý z klient, íkejme mu František, byl ticetiletý poítaový odborník, který se do mé praxe dostavil s následujícím problémem: Jsem v neustálé vnitní tenzi, již nkolik let pracuji bez odpoinku, týdny pecházení angíny stídají týdny pecházení chipky a úlevu mi pinese jen koktejl uspáva a povzbuzova. S Františkem jsme se dohodli na úvodních pti setkáních s cílem hledat smysluplné a realistické cíle, zvládnout vnitní vztek a tenzi a rozvinout toleranci vi životu okolo nj. Klient již bhem prvního setkání projevoval dvru prozkoumávat problematiku nejenom slovn, ale i prožitkov, pestože se jeho všímavosti prezentovaly pedevším nepíjemné stahující prožitky (tenze v oblasti žaludku, viz poznámka. 5). Pedbžn souhlasil s mým názorem, že vzhledem k jeho souasnému stavu je pravdpodobné, že dosažení definovaných cíl si vyžádá mnohem delší dobu než úvodních pt setkání. Vzhledem k poátení dve klienta, jsem si mu dovolil nabídnout k otestování v každodenním život následující experiment. Najít si v bhu dne sedm minut, které vnuje sám sob: provede ritualizované opuštní pracovišt a hbitou procházku, pi které bude zaznamenávat pouze jednoduché tlesné prožitky a vjemy (napíklad doteky nohou se zemí v prbhu chze), jak jsme si to také okamžit vyzkoušeli v pracovn. František na druhé setkání pichází v euforii, rituál hbité procházky mu umožnil pepnout, pehodit na chvíli výhybku, a po nkolika letech dokázal prožít víkend bez práce (dokonce ani nešel zapnout PC). Upozoruji ho, že experimenty, které zaínáme provádt, jsou vedeny zámrem otevít možnosti volby a že staré struktury se lehce nedají. Nemusíme vylekat tím, že jim vše hned zakážeme a zmníme od podlahy ( povzbuzující i uklidující koktejly apod.), ale jde nám o otevírání nových obzor, pro svobodné rozhodování, íkám. Rozhodování, zda budete jednat podle starých vzorc nebo zrovna na chvíli zkusíte nco nového, dodávám. František si také stžuje, že je emocionáln plochý, jako by už dlouho žil bez prožitk a emocí. Pijímá nabídnutý výlet do oblasti tlesn zakotveného prožívání (opt Máte všech pt pohromad? ) a objevuje krajinu, kde to tlesn ve a bublá, která je pro nj zatím bez pocit a emocí. 4 Pestože všímavým zaznamenáním aktuálních prožitk a vjem z oblasti pti smysl došlo k uvolnní, nkolikaminutový výlet do krajiny tlesného prožívání byl pro klienta zárove velmi nároný, jelikož zkoušel pro nj novou strategii místo potlaování pocit 5 jejich všímavé zaznamenávání. Proces terapie se dále vyvíjel a František se rozhodl na základ reflektování úvodních setkání a z nich plynoucích výsledk pro dlouhodobjší spolupráci. 4 Všímavost zaznamenává skuten existující fenomény prožívání a vnímání, a jelikož je ídící schopnosti mysli (indriya), je možné rozvíjet, eho všeho si daná osoba dokáže všimnout. Pociování (vedan), ve smyslu jednoduchého rozlišení na píjemné a nepíjemné, je dle psychologie abhidhammy pítomné ve všech stavech mysli (Nyanaponika, 1998), avšak terapie není výukou a jedním z klíových princip praxe satiterapie je akceptování prožitkového svta klienta. Pesto lze klienta konfrontovat napíklad se situacemi, kdy jím verbáln sdílený svt neodpovídá spolen tlesn prožívané situaci, jejíž prožitek mže terapeut okomentovat: Co vlastn nyní prožíváte? Vidím, že stahujete rty, práv te, když se bavíme o, a tak pomáhat klientovi rozvíjet všímavost zamením pozornosti na dosud pravdpodobn opomíjené aspekty prožívané a vnímané skutenosti. 5 Jedním z klíových okamžik pokraujícího terapeutického procesu v jednom z následujících setkání bylo zvnjšnní tendence držet a drtit své prožívání pi práci s hlínou: chci vytvoit neprodyšný kontejner pro prožívání, sdílel klient v okamžicích, kdy v hlín ztvároval prožitkovou tenzi v oblasti žaludku, a kus hlíny svíral a drtil, ale hlína mu protékala mezi prsty. V procesu posléze došlo k prožitkovému ovování nových možností v kontaktu s elementem zem. Šlo by se pocitu, který jste ztvárnil, dotýkat jiným zpsobem?, nabízím novou možnost. František zaal hroudu hladit a postupn si s ní hrát. Objevil tak postoj, jenž postupn aplikoval i na vztah k sob samotnému v prbhu každodenního života. V kazuistickém zlomku se však dále podrobnji zamuji pouze na tématiku využívání možností všímavých pechod. 3
Na devátém setkání jsme se opt systematicky vnovali pechodm ve vztahu k vytyování a realizaci cíl. V úvodu setkání se propojovalo nkolik fenomén: 1. práce se symbolickým vyjádením aktuální skutenosti a dlouhodobých cíl (zjednodušit život) z minulého setkání; 2. fakt, že si zapomnl doplnit svj uklidující koktejl prášk a je už pátý den bez nj; 3. pochyby o opravdovosti opakovan konkretizovaných dlouhodobých cíl; 4. otázka kde a kdy lze nalézat a realizovat smysl života. František sdílel své pochyby a pedestel dosud neverbalizovanou pedstavu, k níž upíná koloto svého pracovního úsilí, kterému podizoval život: Jednou, až budu špikový odborník, který si se vším poradí, možná zachráním svt a mj život získá smysl. To je mé svtlo na konci tunelu. Konfrontuji ho s faktem, že všechno co mu pineslo v prbhu naší spolupráce úlevu, klid, znovu se objevující pocity spontánního štstí a spokojenosti, nevyrstalo z neskutené pedstavy možné budoucnosti, ale ze schopnosti pijímat skutenost te a tady. Namítá, že není schopen nalézat aktuální zámry a cíle rostoucí ze situací te a tady a proto se vztahuje alespo k hypotetickému nkdy tam v budoucnu. Prozkoumáváme prožitkov aktuální dní a provokujeme šestý z pti smysl (mysl, viz poznámka. 2) otázkou: Co te chci? Nic nevymýšlíme, jen pasivn vykáváme, co z mysli i tla vyvstane (pedstava, nápad, hnutí mysli, pocit, tlesný prožitek i vjem apod.). Po krátké dob František namítá, že zase byl prázdný a nic nepišlo. Podrobn reflektujeme uplynulý przkum pojmenovává prožitky pelévání v hlav, pedstavu prázdné místnosti a jako nejintenzivnjší oznauje prožitek tlesné spokojenosti, že nic nechce a nemusí. Když se ho zeptám, jestli práv posledn pojmenované není tím, co nyní skuten chce (spokojen setrvat v pítomnosti), souhlasí a uvedené vztahujeme i k dalším skutenostem, které si do tohoto setkání pinesl. Navrhuji klientovi, aby zkoušel petahovat svtlo pozornosti z konce tunelu nkde v budoucnosti k aktuáln žité pítomnosti, která mu zrovna v prbhu setkání dávala smysl. Na závr setkání plánujeme, jak nové objevy aplikovat v bhu každodenního života. Jak zaít den tak, aby se bezhlav nerozbhl ešit problémy, ale aby nejprve spoinul u sebe samotného, ovil si, zda má všech pt pohromad, prozkoumal zámry, které v mysli vyvstávají, a na základ moudrého uvážení se rozhodnul, co dnes bude dlat. František postupn konkretizuje, jak by v konkrétních krocích mohl realizovat pechod ze spánku do pracovního dne (spoinutí bhem pravidelné ranní sprchy). Na dalším setkání klient reflektuje znané zvolnní v pracovním tempu, které mu pineslo spokojenost. Ve zlomcích obou píbh se objevuje práce s pechody, proto chci na závr textu z uvedených konkrétních pípad vytáhnout satiterapeutické principy aplikované pro všímavé zvládání pechod. Žaneta se ztrácela v opakující se strategii nejistoty a ujišování, která se v mezilidských vztazích projevovala jako starostlivá kvona, pi odchodu z domova pak zabezpeovacími vzorci chování. František se ztrácel v úporné honb za pomyslným cílem v budoucnosti (být pipraven zachránit lidstvo), jemuž podídil vše a zapomenul pitom na fakt, že je prožívající bytost. U obou klient jsem použil dva klíové prvky pro všímavé zvládání pechod. Všímavost zamená na tlo (1) je východiskem, které vytváí pedpoklad pro moudré zvážení 6 dané situace (2) z odstupu tlesn zakotveného prožívání. Žanet k odstupu od nefunkních zpsob interakce pomohlo pojmenování strategie heslem starostlivá kvona a zjištní, že se v nepíjemn prožívané situaci, kdy se kvona objeví, mže stáhnout k sob samotné, k jednoduchým tlesným vjemm, ovit si, zda má všech pt pohromad. Pi odchodu z domova klientce pomohlo nabídnutí alternativního postoje k situaci. Místo výitkami a zlostí naplnné pedstavy sebe jako obti opakujícího se vzorce ujišování vytváet smysluplný rituál louení se s domovem vedený hravostí a zvdavostí: eho všeho si dokážu všimnout? Všímavost je v jazyce páli synonymem pro krátkodobou pam. Její rozvoj tedy vede nejenom k rozšíení pole, které jsem schopen prožívat a vnímat te a tady, ale i k rstu schopnosti zapamatovat si prožité a vnímané, což u Žanety vedlo ke snížení potu opakovaného 6 Moudré zvážení (yoniso manasikra) je celostní kognitivní uchopení prožitkové situace, v níž jsou pítomna tyi jasná vdní (sati sampajañña): o úelu, o oblasti prožívání o používaných prostedcích a o nezaslepenosti (Frýba, 1996, 2003; Hytych, Mezulianek, 2007). 4
ujišování. Všímav provádný rituál louení s jasným vdním o jeho úelu (louím se a opouštím byt) umožnil vnitní odložení situace, uzavení jejího tvaru, a proto po odchodu se již do mysli nevtíraly pochybnosti a nutkání k návratu. František využíval postupn mnoho drobných rituál, které mu pomáhaly rozsekat úpornost dne zameného na dosažení profesní dokonalosti, na drobnjší úseky. V meziase vytvoeném všímav provedeným rituálem odchodu a návratu (hbitá procházka, užití kotvení v tlesném prožívání metodou Máte všech pt pohromad? na zaátku a konci pracovních projekt, všímavé usínání a probouzení doplnné zamením se na cíl konkrétního dne, aj.) pestal ignorovat vlastní prožívání a zaal se mu více vnovat. Souástí rituál stažení se k sob byla i aktualizace cíl a zámr vyvstávajících v dané situaci ( Co te chci? ). Pro? Úel byl dvojí. Jednak rozvíjet smysluplnost aktuáln prožívané skutenosti te a tady a narušit tak závislost jím vnímaného smyslu života na pedstav splnitelné až nkdy v daleké budoucnosti, jednak nabídnutí možnosti pro zastavení se a tak i pro svobodnou volbu k rozhodnutí o cíli pipravovaného jednání. Úel lze znovu shrnout v jediné vt: Vím, co chci, a mohu se dle toho rozhodnout k cílenému jednání. Kultivace všímavosti respektující aktuální prožitky, poteby a zámry spolen s moudrým uvážením postupn klientovi umožnila erpat energii a klid z dovedného provádní pechod skrze cílen provádné pesuny pozornosti. František postupn rozvíjel dovednosti hbitého pendlování mezi oblastmi pracovního výkonu a všímavé pée o sebe samého (oblasti tlesn zakotveného prožívání, srov. Gendlin 1978; Hájek, 2002). Pestože klient dále efektivn pracuje, zaal díky pravideln provádným rituálm pechodu nacházet bohatost vlastních prožitk a mezilidských vztah, krásu svta okolo nj a mnoho jiného. Pechody nesené pesuny pozornosti mezi odlišnými oblastmi prožívání jsou skutenostmi, se kterými se setkáváme každý den. Jedním z nejbžnjších je pechod ze spánku do bdní a naopak, který oba klienti zaali využívat pro dosahování svých cíl. Systematicky a kvalitativn na vyšší úrovni lze trénovat dovednosti potebné k všímavému provádní pechod v rámci nácviku meditativního rozvoje mysli, jak ukazuje napíklad výzkum vlivu meditace na estetické prožívání (Hytych, Trávníek, 2007; Trávníek, Hytych, 2008). Podstatným, a pro meditaci, psychoterapii i každodenní život, je fakt, že pechody lze provádt všímav a s jasným vdním, ímž se stávají možností pro naerpání energie a moudrosti, nebo lze ignorovat jejich existenci a pak nám hrozí, že se na nich ztratíme. Souhrn: Pechody mezi odlišnými oblastmi prožívání jsou skutenostmi, se kterými se setkáváme každý den. Pechody lze provádt všímav a s jasným vdním, ímž se stávají možností pro naerpání energie a moudrosti. Lze však také ignorovat jejich existenci a pak nám hrozí, že se na nich ztratíme. Dle psychologie abhidhammy je klíem pro dovedné pecházení mezi oblastmi prožívání rozvoj všímavosti zamené na tlo a moudrého zvážení prožívaných situací. Na dvou kazuistických zlomcích je ukázáno, jak lze skutenost pechod využívat v rámci psychoterapie. 5
Literatura: Publikováno 2008 In: Psychoterapie: Praxe Inspirace Konfrontace, 2 (2), 79-85. Baer, R. (2003). Mindfulness training as a clinical intervention: A conceptual and empirical review. Clinical Psychology: Science and Practise. 2, 125-142. Benda, J. (2007). Všímavost v psychologickém výzkumu a v klinické praxi. eskoslovenská psychologie: asopis pro psychologickou teorii a praxi. 2, 129-140. Brown, K. W., Ryan, R. M., Creswell, J. D. (2007). Mindfulness: Theoretical Foundation and Evidence for its Salutary Effects. Psychological Inquiry. 4, 211-237. ermák, I., Štpaníková, I. (1998). Metody kontroly validity dat v kvalitativním psychologickém výzkumu. eskoslovenská psychologie: asopis pro psychologickou teorii a praxi. 1, 50 62. Davidson, R. (2003). Affective neuroscience and psychophysiology: Toward a synthesis. Psychophysiology, 5, 655 665. Frýba, M. (1996). Psychologie zvládání života: Aplikace metody Abhidhamma. Brno: Masarykova universita. Frýba, M. (2003). Umní žít šastn. Praha: Argo. Gendlin, E. T. (1978). Focusing. New York: Everest House. Germer, C. K., Siegel, R. D. & Fulton, P. R. (Eds.). (2005): Mindfulness and Psychotherapy. New York, London: The Guilford Press. Hájek, K. (2002). Tlesn zakotvené prožívání. Praha: Karolinum. Hayes, S., Strosahl, K. & Houts, A. (Eds.). (2005). A practical guide to acceptance and commitment therapy. New York: Springer. Hytych, R. (2003). Vztah slovo skutenost v souvislosti se zmnou osoby. Konfrontace: asopis pro psychoterapii. (14), 2, 98 103. Hytych, R, Mezulianek, L. (2007). Zodpovdné tvoení: psychohygiena pro pedagogy. In Assenza D. (Ed.) Praktické rady budoucím uitelm, ešení problém 2. díl. (pp. 206 254). Olomouc: Centrum inovativního vzdlávání, A & M Publishing. Hytych, R, Trávníek, Z. (2007). Je zmna estetického vnímání a prožívání, která je výsledkem praxe kultivování soustední a klidu (samathá), zachytitelná testem estetického úsudku? In. Gajdošíková, H. (Ed.), Kvalitativní pístup a metody ve vdách o lovku V vybrané aspekty teorie a praxe (pp. 22 27). Praha: Karlova univerzita, Sdružení SCAN. Kabat Zinn, J. (1990). Full catastrophe living: Using the wisdom of your body dna mind to face stress, pain, and illness. New York: Dell. Linehan, M. (1993). Cognitive behavioral treatment of borderline personality disorder. New York: Guilford Press. Miovsky, M. (2006). Kvalitativní pístup a metody v psychologickém výzkumu. Praha: Grada. Nyanaponika Thera (1998). Abhidhamma Studies: Buddhist Explorations of Consciousness and Time. Kandy: Buddhist Publication Society. Kratochvíl, S. (1998). Základy psychoterapie. Praha: Portál. Rogers, C. R. (1961). On Becoming a Person. Boston: Houghton Mifflin Company. Schwartz, J. & Begley, S. (2002). The mind and the brain: Neuroplasticity and the power of mental force. New York: HarperCollins. Segal, Z.V., Williams, J.M.G. & Teasdale, J.D. (2002). Mindfulness based cognitive therapy for depression: A new approach to preventing relapse. New York: Guilford Press. Stern, D. (2004). The present moment in psychotherapy and everyday life. New York: Norton. Trávníek, Z., Hytych, R (2008). Estetika prožívání barev a element. Poster prezentován na Konferenci Kvalitativní pístup a metody ve vdách o lovku VII., Bratislava, 21. 22. 1. 2008. PhDr. Roman Hytych pracuje v privátní praxi (www.psychoprofi.cz) jako psycholog a psychoterapeut, pednáší na Fakult sociálních studií MU, Brno, kde dokonuje doktorandské studium sociální psychologie. 6