Hrozby a možnosti pechod Roman Hytych

Transkript

1 Hrozby a možnosti pechod Roman Hytych Abstract: Every day we are confronted with transitions between different domains of experiencing. These transitions can be done either mindfully with clear comprehension, which opens the opportunity for drawing of energy and wisdom, or we can ignore their existence and we can get lost there. According to psychology of abhidhamma, the key for skilful transitions between domains of experiencing is development of mindfulness directed on body and wise consideration of experienced situation. Fragments of two case studies show, how the existence of transitions can be used in psychotherapy. Klíová slova: pechody, psychologie abhidhammy, všímavost, tlesn zakotvené prožívání, satiterapie Key words: transitions, psychology of abhidhamma, mindfulness, bodily anchored experiencing, satitherapy Na pechodu pro chodce, Tatra drtí dchodce, jsme se spolužáky ze základní školy spolen zpívali ped ptadvaceti lety. Dnes, když se ocitnu na pechodu (nejenom) pro chodce, radji si všímav ovím, zda mám všech pt pohromad, abych nedopadl jako dchodce v písnice. Jsou rzné druhy pechod. tenáe vedle pechodu pro chodce (na kterém se lze nechat pejet i úspšn pejít na druhou stranu) napadne možná pechod hor (na nmž se lze ztratit i naerpat energii a povznést náladu spolen s pozvedáním tla na horské vrcholy) nebo klimaktérium (pestože i muži mají své dny). Pokud je tená vzdlaný v sociálních vdách, pak mu zajisté pijdou na mysl kulturn diverzifikované rituály pechodu, pro psychologa a psychoterapeuta pak pechody mohou znamenat jasn rozlišené pesuny pozornosti do odlišných oblastí prožívání a vnímání, se kterými se pojí specifické dovednosti (state specific skills). V tomto lánku se pokusím výše zmínné druhy pechod propojit pomocí klíového pojmu všímavosti a ukázat, jaké možnosti nabízejí všímav provádné pechody pi terapeutické práci s klientem. Všímavost (sati), 1 v anglicky psané literatue mindfulness, oznauje ústední schopnost mysli neselektivn zaznamenávat a podržet v krátkodobé pamti ty skutenosti prožívané te a tady, na které svítí svtlo pozornosti (Frýba, 1996). V posledním desetiletí se fenomén všímavosti dokává stále vtší pozornosti ze strany psycholog a psychoterapeut nejenom v eské republice (Frýba, 2003; Hájek, 2002; Hytych, 2003; Hytych, Mezulianek, 2007), ale pedevším ve velké zemi za moem (Benda, 2007; Germer, Siegel, Fulton, 2005). I když klinický výzkum aplikace všímavosti v psychologii a psychoterapii je teprve v zaátcích, poslední desetiletí pinesla množství výzkumn ovených zjištní, mezi nimiž nechybí ani hypotéza, že skutenosti oznaované pojmem všímavost možná poukazují na spolený terapeutický faktor sdílený rznými psychoterapeutickými školami. Tento text se však nebude ubírat smrem výzkumn podložených zjištní, ale cestou reflektování pípadového využití všímavosti pi pedcházení hrozbám a vytváení podmínek pro rozvoj a plné využívání možností, které nabízejí všímav provádné pechody. Pro drtivou vtšinu dospívajících v naší kultue se asto využívaným rituálem pechodu pi hledání identity dosplého stávají experimenty s nejrznjšími psychotropními látkami, pestože i snad práv proto svt dosplých je dospívajícím zakazuje. Na pechodech se lze ztratit, zbláznit se i zemít, ale také nalézt smující vizi, objevit nové možnosti i získat kvanta energie a radosti, což se mnou mnoho dospívajících s tzv. problémy chování sdílelo. Pestože drogy, jejich užívání a zneužívání jsou populárním tématem, podobn jako mnohé akutní problémy 1 V psychoterapeutickém pístupu satiterapie (léby všímavostí), jsou používány ke klíovým pojmm jejich ekvivalenty v jazyku páli, z dvodu jejich precisní definice v eticko psychologickém systému abhidhamma, z nhož satiterapie vychází (Frýba 1996; Kratochvíl 1998). 1

2 dospívajících, ukázky aplikace všímavých pechod se budou vztahovat ke kasuistickým zlomkm z píbhu dvou dosplých klient, na které jsem si pi formulování textu vzpomenul. Prvním klientem byla ptatyicetiletá uitelka Žaneta, kterou za mnou pivedla její nespokojenost se životem, doléhající strachy a smutky, které obas zažene alkoholem a dojem, že musí být silná a vše ustát. Úvodní setkání bylo pro mne velmi nároné, opakovan jsem se ocital pod drobnohledem testování a poátení nedvry. Odmítnul jsem její požadavek na vyešení minulosti skrze hypnózu, jelikož tímto stylem nepracuji a nabídnul jí dv možnosti: 1. ti spolená testovací setkání s cílem neešit minulost, ale vydat se hledat spokojenjší život, nebo 2. kontakt na nkoho z koleg vnujících se hypnóze. Žaneta pijala první variantu a já s ní na konci setkání sdílel své nepíjemné pocity pramenící z atmosféry nedvry, kterou jsem sice oznail jako zcela pochopitelnou vzhledem k našemu prvnímu setkání, ale také jako skutenost omezující naši budoucí spolenou práci. Na druhé setkání pichází klientka s vtší dvrou a pináší si téma nespokojenosti s manželstvím, které se pi postupném konkretizování prožitých situací zaíná promovat do strategie starostlivé kvony. Pojmenovaná strategie dokáže okolo sebe roztoit koloto starostí a obav, ve kterém se klientka bezpen dokáže ztratit. Pi hledání možností, jak se od zažité strategie distancovat, nabízím klientce experiment se systematickým zakotvením se ve skutenostech prožívaných pti smysly, jež do psychoterapie pinesl Mirko Frýba pod názvem Máte všech pt pohromad? (Frýba, 2003, s ). 2 Žaneta souhlasí. Po krátkém nácviku a jeho reflektování (je spokojena s možností odejít od myšlení ke konkrétním prožitkm a vjemm) hledáme spolen možnosti aplikace nejenom v problematických, ale i bžných situací jejího každodenního života (nap. jak si všímavým uléháním a usínáním pipravit podmínky pro klidné probouzení a pomalé nastartování dne). V závru setkání Žaneta reflektuje rostoucí dvru v možnosti naší spolupráce. Na tetí setkání si pináší nejenom radost ze zmn, které dokázala do svého života vnést (opt zaala ráno cviit ), ale i zlost na sebe samu jako ob zabezpeovacích vzorc chování pi opouštní svého bytu (opakovan kontroluje nejrznjší spotebie a asto se vrací, teba i od výtahu, ujistit se, zda je všechno v poádku). Nejprve tematizujeme možnosti, které jí opakovaný trénink kotvení v tlesném prožívání pinášel, a Žaneta zjišuje, že když si dokáže pipustit jednoduché prožitky a vjemy, které te a tady prožívá, je se sebou spokojenjší a pijímá více i sebe samu takovou, jaká je. Pedkládám tedy Žanet návrh, zda nechce vyzkoušet zmnit nepíjemn opakující se vzorec ujišování v zámrn provádný rituál louení se s domovem, opt s pomocí tlesn zakotveného prožívání. Zkuste to vzít jako hru, kolik si dokážete všimnout prožitkových skuteností, když budete všímav opouštt svj byt (dotyky s vypínai, klikou, klíi apod.), navrhuji. Než však zanete hru provádt, zastavte se, zpítomnte si to, co práv chcete (odejít z domova novým zpsobem), a pak teprve vystartujete, dodávám. Na poslední dohodnuté setkání Žaneta dochází sdílet radost a dvru v možnosti další spolupráce pro pípad objevivší se poteby: Jsem klidnjší a spokojenjší. Když opouštím byt, stále nkolikrát obejdu spotebie, ale ménkrát než dív, a jakmile odejdu, už se nevracím a nepepadá mne nejistota, zda je všechno v poádku. 2 Abhidhamma rozlišuje šest informaních kanál (dvra), kterými jsou zrak, sluch, chu, ich, hmat a mysl (Frýba, 1996; Hytych, 2003). Technika Máte všech pt pohromad (Frýba, 2003) je ve skutenosti aplikací pojmové matice abhidhammy, kterou lze peložit jako sledování skuteností na šesti smyslových základnách (sal yatana dhamm anupassan). Vzhledem k tomu, že mysl v sob integruje ostatní informaní kanály a je sama o sob znan komplikovaná, je výhodou pozornost nejprve zamit k nekomplikovaným skutenostem pti tlesných smysl (dotek s podložkou, rt, vjem celé tlesné pozice; chu v ústech; ichové vjemy; vidné barvy a tvary; slyšené zvuky). Cílem je pipustit si jejich existenci a všímav je zaznamenat, což vytváí stabilní podklad k prozkoumání skuteností v krajin mysli (jak se nyní prožívám, co chci), jak také sdílí Žaneta: Když si dokážu pipustit jednoduché prožitky a vjemy, dokážu být se sebou spokojenjší a pijmout sebe samu takovou, jaká jsem. 2

3 Druhý z klient, íkejme mu František, byl ticetiletý poítaový odborník, který se do mé praxe dostavil s následujícím problémem: Jsem v neustálé vnitní tenzi, již nkolik let pracuji bez odpoinku, týdny pecházení angíny stídají týdny pecházení chipky a úlevu mi pinese jen koktejl uspáva a povzbuzova. S Františkem jsme se dohodli na úvodních pti setkáních s cílem hledat smysluplné a realistické cíle, zvládnout vnitní vztek a tenzi a rozvinout toleranci vi životu okolo nj. Klient již bhem prvního setkání projevoval dvru prozkoumávat problematiku nejenom slovn, ale i prožitkov, pestože se jeho všímavosti prezentovaly pedevším nepíjemné stahující prožitky (tenze v žaludku). Pedbžn souhlasil s mým názorem, že vzhledem k jeho souasnému stavu je pravdpodobné, že dosažení definovaných cíl si vyžádá mnohem delší dobu než úvodních pt setkání. Vzhledem k poátení dve klienta, jsem si mu dovolil nabídnout k otestování v každodenním život následující experiment. Najít si v bhu dne sedm minut, které vnuje sám sob: provede ritualizované opuštní pracovišt a hbitou procházku, pi které bude zaznamenávat pouze jednoduché tlesné prožitky a vjemy, jak jsme si to také okamžit vyzkoušeli v pracovn. František na druhé setkání pichází v euforii, rituál hbité procházky mu umožnil pepnout, pehodit na chvíli výhybku, a po nkolika letech dokázal prožít víkend bez práce (dokonce ani nešel zapnout PC). Upozoruji ho, že experimenty, které zaínáme provádt, jsou vedeny zámrem otevít možnosti volby a že staré struktury se lehce nedají, že je nemusíme vylekat tím, že jim vše hned zakážeme a zmníme od podlahy ( povzbuzující i uklidující koktejly apod.), ale že pracujeme na otevírání nových obzor, aby se mohl rozhodovat, zda bude jednat podle starých vzorc nebo zrovna na chvíli zkusí nco nového. František si také stžuje, že je emocionáln plochý, jako by už dlouho žil bez emocí. Pijímá nabídnutý výlet do oblasti tlesn zakotveného prožívání (opt Máte všech pt pohromad? ) a objevuje krajinu, kde to tlesn ve a bublá, která je pro nj zatím bez pocit a emocí. 3 Pestože všímavým zaznamenáním aktuálních prožitk a vjem z oblasti pti smysl došlo k uvolnní, nkolikaminutový výlet do krajiny tlesného prožívání byl pro klienta zárove velmi nároný, jelikož zkoušel pro nj novou strategii místo potlaování pocit 4 jejich všímavé zaznamenávání. Proces terapie se dále vyvíjel a František se rozhodl na základ reflektování úvodních setkání a z nich plynoucích výsledk pro dlouhodobjší spolupráci. Okolo desátého setkání jsme se opt podrobn vnovali pechodm ve vztahu k vytyování a realizaci cíl. Na setkání se propojovalo nkolik fenomén: práce se symbolickým vyjádením aktuální skutenosti a dlouhodobých cíl (zjednodušit život) z minulého setkání; fakt, že si zapomnl doplnit svj uklidující koktejl a je už pátý den bez nj; pochyby o opravdovosti opakovan konkretizovaných dlouhodobých cíl; otázka kde a kdy lze nalézat a realizovat smysl života. František sdílel své pochyby a pedestel dosud neverbalizovanou pedstavu, k níž upíná koloto svého pracovního úsilí, kterému podizoval život: Jednou, až budu špikový odborník, který si se vším poradí, možná zachráním svt a mj život získá smysl. To je mé svtlo na konci tunelu. Konfrontuji ho s faktem, že všechno co mu pineslo v prbhu naší spolupráce úlevu, klid, znovu se objevující pocity spontánního štstí a spokojenosti, nevyrstalo z neskutené pedstavy možné budoucnosti, ale ze schopnosti pijímat skutenost te a tady. Namítá, že není schopen nalézat aktuální zámry a cíle rostoucí ze situací te a tady a proto se vztahuje alespo k hypotetickému nkdy tam v budoucnu. Prozkoumáváme prožitkov aktuální dní a 3 Všímavost zaznamenává skuten existující fenomény prožívání a vnímání, a jelikož je ídící schopnosti mysli (indriya), je možné rozvíjet, eho všeho si daná osoba dokáže všimnout. Pociování (vedan), ve smyslu jednoduchého rozlišení na píjemné a nepíjemné, je dle psychologie abhidhammy pítomné ve všech stavech mysli (Nyanatiloka, 1998), avšak terapie není výukou a jedním z klíových princip praxe satiterapie je akceptování prožitkového svta klienta. 4 Jedním z klíových okamžik pokraujícího terapeutického procesu bylo zvnjšnní tendence držet a drtit své prožívání pi práci s hlínou ( chci vytvoit neprodyšný kontejner pro prožívání ) a prožitkovému ovování nových možností v kontaktu s elementem zem, které se postupn daily aplikovat i na vztah k sob samotnému. V kazuistickém zlomku se však podrobnji zamuji pouze na tématiku využívání možností všímavých pechod. 3

4 provokujeme šestý z pti smysl (mysl, viz poznámka. 2) otázkou: Co te chci? Nic nevymýšlíme, jen pasivn vykáváme, co z mysli i tla vyvstane (pedstava, nápad, hnutí mysli, pocit, tlesný prožitek i vjem apod.). Po krátké dob František namítá, že zase byl prázdný a nic nepišlo. Podrobn reflektujeme uplynulý przkum pojmenovává prožitky pelévání v hlav, pedstavu prázdné místnosti a jako nejintenzivnjší oznauje prožitek tlesné spokojenosti, že nic nechce a nemusí. Když se ho zeptám, jestli práv posledn pojmenované není tím, co nyní skuten chce (spokojen setrvat v pítomnosti), souhlasí a uvedené vztahujeme i k dalším skutenostem, které si do tohoto setkání pinesl. Navrhuji klientovi, aby zkoušel petahovat svtlo pozornosti z konce tunelu nkde v budoucnosti k aktuáln žité pítomnosti, která mu zrovna v prbhu setkání dávala smysl. Na závr setkání plánujeme, jak nové objevy aplikovat v bhu každodenního života. Jak zaít den tak, aby se bezhlav nerozbhl ešit problémy, ale aby nejprve spoinul u sebe samotného, ovil si, zda má všech pt pohromad, prozkoumal zámry, které v mysli vyvstávají, a na základ moudrého uvážení se rozhodnul, co dnes bude dlat. František postupn konkretizuje, jak by v konkrétních krocích mohl realizovat pechod ze spánku do pracovního dne (spoinutí bhem pravidelné ranní sprchy). Na dalším setkání klient reflektuje znané zvolnní v pracovním tempu, které mu pineslo spokojenost. Ve zlomcích obou píbh se objevuje práce s pechody, proto chci na závr textu z uvedených konkrétních pípad vytáhnout satiterapeutické principy aplikované pro všímavé zvládání pechod. Žaneta se ztrácela v opakující se strategii nejistoty a ujišování, která se v mezilidských vztazích projevovala jako starostlivá kvona, pi odchodu z domova pak zabezpeovacími vzorci chování. František se ztrácel v úporné honb za pomyslným cílem v budoucnosti (být pipraven zachránit lidstvo), jemuž podídil vše a zapomenul pitom na fakt, že je prožívající bytost. U obou klient jsem použil dva klíové prvky pro všímavé zvládání pechod. Všímavost zamená na tlo (1) je východiskem, které vytváí pedpoklad pro moudré zvážení (2) 5 dané situace z odstupu tlesn zakotveného prožívání (Frýba, 1996; Gendlin, 1978; Hájek, 2002; Hytych, Mezulianek, 2007). Žanet k odstupu pomohlo pojmenování strategie heslem starostlivá kvona a zjištní, že se v nepíjemn prožívané situaci, kdy se kvona objeví, mže stáhnout k sob samotné, k jednoduchým vjemm, ovit si, zda má všech pt pohromad. Pi odchodu z domova klientce pomohlo nabídnutí alternativního postoje k situaci. Místo výitkami a zlostí naplnné pedstavy sebe jako obti opakujícího se vzorce ujišování vytváet smysluplný rituál louení se s domovem vedený hravostí a zvdavostí: eho všeho si dokážu všimnout? Všímavost je v jazyce páli synonymem pro krátkodobou pam. Její rozvoj tedy vede nejenom k rozšíení pole, které jsem schopen prožívat a vnímat te a tady, ale i k rstu schopnosti zapamatovat si prožité a vnímané, což u Žanety vedlo ke snížení potu opakovaného ujišování. Všímav provádný rituál louení s jasným vdním o jeho úelu (louím se a opouštím byt) umožnil vnitní odložení situace, uzavení jejího tvaru, a proto po odchodu se již do mysli nevtíraly pochybnosti a nutkání k návratu. František využíval postupn mnoho drobných rituál, které mu pomáhaly rozsekat úpornost dne zameného na dosažení profesní dokonalosti, na drobnjší úseky. V meziase vytvoeném všímav provedeným rituálem odchodu a návratu (hbitá procházka, užití kotvení v tlesném prožívání na zaátku a konci pracovních projekt, všímavé usínání a probouzení doplnné zamením se na cíl konkrétního dne, aj.) pestal ignorovat vlastní prožívání a zaal se mu pln vnovat. Souástí rituál stažení se k sob byla aktualizace cíl a zámr vyvstávající v dané situaci. Rozvíjení všímavosti respektující aktuální prožitky, poteby a zámry spolen s moudrým uvážením postupn klientovi umožnilo erpat energii a klid z dovedného provádní pechod mezi oblastmi pracovního výkonu a všímavé pée o sebe samého. Pestože klient dále 5 Moudré zvážení (yoniso manasikra) je celostní kognitivní uchopení prožitkové situace, v níž jsou pítomna tyi jasná vdní (sati sampajañña): o úelu, o oblasti prožívání o používaných prostedcích a o nezaslepenosti (Frýba, 1996, 2003; Hytych, Mezulianek, 2007). 4

5 efektivn pracuje, zaal díky pravideln provádným rituálm pechodu nacházet bohatost vlastních prožitk a mezilidských vztah, krásu svta okolo nj a mnoho jiného. Pechody mezi odlišnými oblastmi prožívání jsou skutenostmi, se kterými se setkáváme každý den. Jedním z nejbžnjších je pechod ze spánku do bdní a naopak, který oba klienti zaali využívat pro dosahování svých cíl. Systematicky a kvalitativn na vyšší úrovni lze trénovat dovednosti potebné k všímavému provádní pechod v rámci nácviku meditativního rozvoje mysli, jak ukazuje napíklad výzkum vlivu meditace na estetické prožívání (Hytych, Trávníek, 2007; Trávníek, Hytych, 2008). Podstatným, a pro meditaci, psychoterapii i každodenní život, je fakt, že pechody lze provádt všímav a s jasným vdním, ímž se stávají možností pro naerpání energie a moudrosti, nebo lze ignorovat jejich existenci a pak nám hrozí, že se na nich ztratíme. Souhrn: Pechody mezi odlišnými oblastmi prožívání jsou skutenostmi, se kterými se setkáváme každý den. Pechody lze provádt všímav a s jasným vdním, ímž se stávají možností pro naerpání energie a moudrosti, nebo lze ignorovat jejich existenci a pak nám hrozí, že se na nich ztratíme. Dle psychologie abhidhammy je klíem pro dovedné pecházení mezi oblastmi prožívání rozvoj všímavosti zamené na tlo a moudrého zvážení prožívaných situací. Na dvou kasuistických zlomcích je ukázáno, jak lze skutenost pechod využívat v rámci psychoterapie. Literatura: Benda, J. (2007). Všímavost v psychologickém výzkumu a v klinické praxi. eskoslovenská psychologie: asopis pro psychologickou teorii a praxi. 2, Frýba, M. (1996). Psychologie zvládání života: Aplikace metody Abhidhamma. Brno: Masarykova universita. Frýba, M. (2003). Umní žít šastn. Praha: Argo. Gendlin, E. T. (1978). Focusing. New York: Everest House. Germer, C. K., Siegel, R. D. & Fulton, P. R. (Eds.). (2005): Mindfulness and Psychotherapy. New York, London: The Guilford Press. Hájek, K. (2002). Tlesn zakotvené prožívání. Praha: Karolinum. Hytych, R. (2003). Vztah slovo skutenost v souvislosti se zmnou osoby. Konfrontace: asopis pro psychoterapii. (14), 2, Hytych, R, Mezulianek, L. (2007). Zodpovdné tvoení: psychohygiena pro pedagogy. In Assenza D. (Ed.) Praktické rady budoucím uitelm, ešení problém 2. díl. (pp ). Olomouc: Centrum inovativního vzdlávání, A & M Publishing. Hytych, R, Trávníek, Z. (2007). Je zmna estetického vnímání a prožívání, která je výsledkem praxe kultivování soustední a klidu (samathá), zachytitelná testem estetického úsudku? In. Gajdošíková, H. (Ed.), Kvalitativní pístup a metody ve vdách o lovku V vybrané aspekty teorie a praxe (pp ). Praha: Karlova univerzita, Sdružení SCAN. Nyanatiloka Thera (1998). Abhidhamma Studies: Buddhist Explorations of Consciousness and Time. Kandy: Buddhist Publication Society. Kratochvíl, S. (1998). Základy psychoterapie. Praha: Portál. Trávníek, Z., Hytych, R (2008). Estetika prožívání barev a element. Poster prezentován na Konferenci Kvalitativní pístup a metody ve vdách o lovku VII., Bratislava, PhDr. Roman Hytych pracuje v privátní praxi ( jako psycholog a psychoterapeut, pednáší na Fakult sociálních studií MU, Brno, kde dokonuje doktorandské studium sociální psychologie. Text je v recenzním ízení asopisu Psychoterapie: Praxe Inspirace Konfrontace. 5