CARITAS Vyšší odborná škola sociální Olomouc

CARITAS Vyšší odborná škola sociální Olomouc Absolventská práce Sociální podnikání se zaměřením na zaměstnávání osob bez domova: podnikatelský plán Tereza Macháčková Ing. Ester Danihelková Olomouc 2015

Prohlašuji, ţe jsem tuto práci zpracovala samostatně na základě pouţitých pramenů a literatury uvedených v bibliografickém seznamu..

Ráda bych poděkovala Ing. Ester Danihelkové za cenné rady, věcné připomínky a vstřícnost při konzultacích a vypracování absolventské práce.

Obsah Úvod... 9 1 Pojmy a definice... 11 1.1 Společenská odpovědnost firem... 11 1.2 Sociální ekonomika... 12 1.3 Sociální podnikání... 13 1.4 Sociální podnik... 13 1.4.1 Principy sociálních podniků... 14 1.4.2 Rozpoznávací indikátory pro sociální podniky... 15 1.4.3 Typy sociálních podniků... 16 1.5 Popis cílové skupiny znevýhodněných zaměstnanců a přínos zaměstnávání pro tuto skupinu... 17 1.6 Koncept fair trade... 21 2 Projektová část... 23 2.1 Úvod a základní informace o podnikatelském záměru... 24 2.2 Situační analýza trhu... 26 2.2.1 Spolupracující organizace... 26 2.2.2 Segmentace... 27 2.2.3 Analýza konkurence... 30 2.2.4 Dodavatelé... 36 2.2.5 Odběratelé... 37 2.2.6 Vstupní SWOT analýza... 38 2.2.7 Analýza rizik podniku... 39 2.3 Marketingový MIX... 40 2.4 Harmonogram projektu... 47 2.5 Management a lidské zdroje... 49 2.6 Technické a technologické řešení... 54

2.7 Finanční plán podniku... 55 Závěr... 58 Bibliografický seznam... 59 Anotace... 64 Abstract... 65 Příloha... 66

Úvod Téma práce uţ v názvu naznačuje, čemu bude na následujících stranách věnována hlavní pozornost. Cílem je vytvořit projekt podnikatelský plán konkrétního integračního sociálního podniku, který zaměstnává cílovou skupinou lidí bez domova. Volbou této cílové skupiny chci aktivně reagovat na pomalu narůstající počty lidí bez domova (MPSV 2014: 64); (Sčítání ). Jen v Olomouci bylo v roce 2014 evidováno 704 1 osob bez domova. Sociální podnikání sice nepatří mezi hlavní způsoby jak problematiku bezdomovectví řešit a minimalizovat jeho dopady na společnost, nicméně nabízí komplexní nástroje pro integraci, alespoň určité skupiny motivovaných. V kapitole 1.5 se více věnuji samotné otázce zaměstnávání a přínosů, které má pro osoby bez domova. Vzhledem k výše uvedené problematice se jeví metoda projektu jako vhodná k řešení této problematiky. Lidé bez domova většinou nepatří mezi oblíbené cílové skupiny, kterými by se sociální podnikatelé chtěli zabývat. Důvody mohou být různé, negativní mediální obraz bezdomovectví, creaming effect s ohledem na dočasnost grantů a dotací (FEANTSA 2009: 5-7) nebo téţ nedostatečná osvěta existujících sociálních podniků orientovaných na tuto cílovou skupinu. Snad jedinou výjimkou je integrační sociální podnik Pragulic, který zaloţili studenti Karlovy univerzity, a jeţ dokázal díky atraktivitě nápadu a invenci samotných zaměstnanců podniku velmi rychle zaujmout mnoho lidí. O něco podobného bych se chtěla pokusit i já, proto jsem zvolila jako atraktivní produkt výrobu Fairtrade čokolády. Jak jsem za poslední tři roky studia v Olomouci zjistila, fair trade je koncept o němţ se hodně mluví, ale málo se ho u nás vyrobí. Na českém trhu se setkáme často pouze s Fairtrade kávou. Čokoládovna, která by se zabývala tímto konceptem a značku Fairtrade pouţívala, v ČR není. To byl pro mě jeden z důvodů, proč se podobnému projektu začít věnovat. Podnikatelský plán jsem vloţila do druhé částí práce. V první části práce se budu věnovat stručnému vysvětlení pojmů souvisejících se sociálním podnikáním, které pomohou pochopit smysl mého podnikatelského plánu. Zároveň zde představuji kapitolu popisu cílové skupiny zaměstnanců, ve které se věnuji jejich moţnostem v procesu změny. Teoretickou část pak uzavírám kapitolou vysvětlující Fair Trade. 1 Charita Olomouc. (2014). Sčítání lidí bez domova ve městě Olomouci. Interní záznamy. 9

V této absolventské práci řeším komplexně několik problémů: zaměstnávání lidí bez domova, moţnosti podnikání a vyuţití konceptu fair trade. Toto propojení se zdá jako perspektivní a můţe poslouţit jako příklad pro jiné organizace. 10

1 Pojmy a definice V následující kapitole popíši důleţité pojmy související se sociálním podnikáním, bez jejichţ znalosti by se o sociálním podniku dalo jen stěţí hovořit. Hned na začátek uvádím pojem společenské odpovědnosti firem. Ačkoli tato koncepce vybízí k odpovědnému chování všechny firmy, dalo by se říci, ţe sociální podniky by měly být jakýmsi prototypem takového jednání. Povaţuji tedy za vhodné, alespoň ve stručnosti, koncept přiblíţit a tím ještě více podepřít důleţitost existence našeho sociálního podniku. 1.1 Společenská odpovědnost firem Společenská odpovědnost firem, dále jen CSR (Corporate Social Responsibility) je koncept, kdy firma dobrovolně přebírá spoluodpovědnost za blaho a udrţitelný rozvoj moderní společnosti a současně očekává zachování konkurenceschopnosti a ziskovosti, přičemţ se nejedná o dva protichůdné cíle. (Čaník a kol. 2006, s. 37). Nejedná se pouze o moţnost působení firem, zapojeny mohou být také školy, státní a neziskové organizace nebo dokonce vlády. CSR podporují téţ velké mezinárodní organizace, mezi něţ patří Evropská Unie, OSN, ale i OECD to například upravuje směrnice pro nadnárodní společnosti v oblasti společensky odpovědného jednání. EU nás zase vyzývá k dobrovolnému zapojování sociální a environmentální problematiky do podnikatelských aktivit, tj. sniţování negativního působení na ţivotní prostředí, podpora aktivit v regionu, kde podniky působí, udrţování dobrých vztahů se zaměstnanci, ale také například zaměstnávání znevýhodněných osob na trhu práce (Kuldová, 2012, s. 14-15). Kuldová (2010, s. 15-16) hovoří o třech sférách, tzv. Triple-bottom Line, kde najdeme sféru sociální people, ekonomickou profit a environmentální planet. Pro sociální oblast je typická firemní dobročinnost a dobrovolnictví, dodrţování lidských práv a odmítání dětské práce. Společensky odpovědná firma se zajímá o dění v místní komunitě a její podporu, snaţí se pečovat o blaho svých zaměstnanců ve smyslu work-life balance, dbá na bezpečnost a zdraví, zajišťuje vzdělávání a rekvalifikace, zabývá se genderovou politiku, mimo to se snaţí zaměstnávat 11

znevýhodněné osoby na trhu práce, v případě propouštění uplatňuje outplacement. Ekonomická sféra zahrnuje uplatňování etického kodexu firmy, ochranu duševního vlastnictví, odmítání korupce a praní špinavých peněz. Tato firma jedná transparentně a buduje si odpovědný vztah k dodavatelům, investorům a zákazníkům z čehoţ vyplývá dodrţování smluv, plnění závazků, ale také ochrana spotřebitele. V neposlední řadě je zde oblast environmentální, která se úzce zaměřuje na ekologickou oblast podnikání jako je ekologická výroba, včetně energetické úspory, sluţby a produkty, recyklace, ochrana přírodních zdrojů a sniţování dopadů činnosti na ţivotní prostředí. Tyto tři sféry CSR jsou obsaţeny také v principech sociálního podniku. Můţeme tedy konstatovat, ţe CSR je se sociálním podnikáním úzce spojena, lépe řečeno, sociální podnikání z tohoto konceptu vychází. Tím se plynule dostávám k vysvětlení pojmu sociální ekonomiky. 1.2 Sociální ekonomika Pojem sociální ekonomika vnímáme jako souhrn aktivit uskutečňovaných subjekty sociální ekonomiky, jejichţ cílem je zvýšit zaměstnanost v místních podmínkách anebo uspokojit další potřeby a cíle komunity v oblasti ekonomického, sociálního, kulturního a environmentálního rozvoje. (Bednáriková, Francová, 2011, s. 14). Sociální ekonomika je ve třetím sektoru vymezena zejména místním, ekonomickým a sociálním charakterem subjektů, čímţ se liší od veřejného sektoru a trhu. Podnikání subjektů sociální ekonomiky bude tedy probíhat jinak neţ je tomu u běţných komerčních společností. Tyto subjekty jsou nezávislé na veřejných orgánech a jsou schopny efektivně reagovat na potřeby svých členů, stejně jako na potřeby komunity. Jsou schopny jednat ve veřejném zájmu (Dohnalová, 2012, s. 26-27). Jedná se o pojem širší, který nezahrnuje pouze sociální podniky, ale i jiné podobně jednající organizace. Definice sociálního podnikání uţ hovoří o něco jasněji, zmiňuje například specifické uţití zisku, inovativnost podnikání a podporu formou zaměstnávání znevýhodněných osob. 12

1.3 Sociální podnikání Sociální podnikání jsou podnikatelské aktivity prospívající společnosti a ţivotnímu prostředí. Sociální podnikání hraje důleţitou roli v místním rozvoji a často vytváří pracovní příleţitosti pro osoby se zdravotním, sociálním nebo kulturním znevýhodněním. Zisk je z větší části pouţitý pro další rozvoj sociálního podniku. Pro sociální podnik je stejně důleţité dosahování zisku jako zvýšení veřejného prospěchu. (Bednáriková, Francová, 2011, s. 14). Dohnalová (2011, s. 56-57) uvádí, ţe sociální podnikání je schopno pruţně reagovat na aktuální potřeby společnosti a to za kombinace trţních, netrţních i nepeněţních zdrojů, myšleno například dobrovolníků. Subjekty sociálního podnikání vyuţívají inovativních prvků podnikání, ať uţ se jedná o nové metody práce, nové a zajímavé suroviny, sluţby či výrobky nové kvality. Dále tyto subjekty jednají na základě předem vytvořených plánů, coţ souvisí téţ s vícezdrojovým financováním, mohou tedy vyuţívat jak dotací, tak vlastní zisk, avšak stále si udrţují svoji autonomii. 1.4 Sociální podnik Dostáváme se k definici samotného sociálního podniku. Přestoţe se v českém prostředí nesetkáme s ţádnou platnou právní normou, která by tento pojem upravovala, věcný záměr zákona o sociálním podnikání je vládou plánován aţ na květen 2015 (Plán ), můţeme pro tyto účely prozatím čerpat alespoň definici, kterou nám dala k dispozici Tematická síť pro sociální ekonomiku TESSEA. Podle té se jedná o subjekt sociálního podnikání, ať uţ o fyzickou nebo právnickou osobu, která musí naplňovat principy sociálního podniku, tj. ekonomický, sociální a environmentální prospěch, stejně tak jako veřejně prospěšný cíl, jeţ má formulován v základních dokumentech (Principy ). Jako zdroj definice sociálních podniků v podstatě slouţil téţ dokument Ministerstva práce a sociálních věcí, přesněji text výzvy č. 30 pro předkládání 13

grantových projektů Operačního program Lidské zdroje a zaměstnanost Sociální ekonomika (2013), který vymezil sociální podniky a jejich činnosti pro potřeby udělení dotace následujícím způsobem: Sociální podniky se podílejí na redukci nezaměstnanosti a podporu sociální integrace. Z toho důvodu činí počet zaměstnanců z cílové skupiny nejméně 40 %, přičemţ se musí jednat o zaměstnance, s nimiţ byla uzavřena pracovní smlouva nebo alespoň dohoda o pracovní činnosti. Všichni zaměstnanci jsou zapojování do rozhodování o podniku a to v co moţná nejvyšší moţné míře. Se ziskem je nakládáno ve prospěch rozvoje sociálního podniku eventuálně k naplňování veřejně prospěšných cílů. Alespoň 51 % zisku musí být reinvestováno zpět do sociálního podniku, avšak můţe se jednat o průběţnou reinvestici reagující na individuální potřeby podniku. Reinvestice slouţí například pro účely nákupu nových technologií, zvyšování kvalifikace zaměstnanců nebo k tvorbě zázemí pro nové zaměstnance. Sociální podniky jsou orientovány lokálně a environmentálně. Z čehoţ vyplývá, ţe musí být přednostně uspokojovány místní potřeby za pouţití převáţně místních zdrojů. Navíc tyto podniky vytváří partnerství se subjekty v místě, kde působí a přispívají k místnímu rozvoji. A to vše se zřetelem na environmentální aspekty. Vzhledem k tomu, ţe se nejedná o ţádné oficiálně přijaté pravidlo o tom jak má sociální podnik vypadat, ale pouze o pravidla, jeţ musel ţadatel splnit, aby mu byla dotace přiznána, je nutné posunout se v definici sociálního podniku o něco dále a představit principy, které musí naplňovat kaţdý sociální podnik bez ohledu na činnost, jeţ vykonává. 1.4.1 Principy sociálních podniků Jak uţ bylo výše několikrát zmíněno, sociální podniky jsou charakterizovány tzv. principy trojího prospěchu tj. environmentálního, sociálního a ekonomického. Jedná se o normativní přístup, který dle Dohnalové (2011: 55-56), vymezuje sociální ekonomiku právě na úrovni těchto společných principů. Environmentální a místní prospěch je orientován na vyuţívání lokálních zdrojů a na uspokojování zejména místních potřeb. Dle tohoto principu by měly sociální podniky volit inovativní přístupy, jednat transparentně, v souladu s ekologickými zásadami, se kterými budou seznamovat téţ své zaměstnance a členy 14

místní komunity. Subjekty podnikání pravidelně jednají s představiteli obce, se zdejšími nestátními neziskovými organizacemi, s okolními podnikateli a především s místními občany, například sebeprezentací na lokálních akcích. Sociální prospěch definuje podmínku dobrovolného zaloţení sociálního podniku a demokratického a autonomního rozhodování na úrovni jeden člověk, jeden hlas, včetně zapojení dobrovolníků do rozhodování. Sociální podniky svojí existencí přispívají k veřejnému prospěchu, čímţ reagují na potřeby celospolečenské, komunitní nebo potřeby znevýhodněné sociální skupiny. Ekonomický prospěch vybízí sociální podniky ke specifickému nakládání se ziskem, který slouţí zejména k rozvoji nebo k naplňování veřejně prospěšných cílů sociálního podniku, coţ můţe být i uspokojování místních potřeb. Nicméně sociálnímu podniku nestačí jen nahodilá ekonomická aktivita. Ta musí být naopak pravidelná, protoţe rozhoduje, mimo jiné, o úspěšnosti podniku na běţném trhu. Musí zde být přítomen, alespoň minimální podíl zisků z trţeb za sluţby či prodej výrobků na celkových výnosech podniku, z čehoţ jasně plyne, ţe zdrojem pro sociální podniky není pouze zisk, ale také například dotace nebo dary. Sociální podnik však zůstává vţdy nezávislý na zřizovatelích či jiných institucích nebo snad dárcích. Navíc sociální podnik má za úkol postupně směřovat k převaze placené práce, čímţ ještě více prokazuje jeho nezávislost. Aby bylo moţné tyto principy v praxi naplňovat, muselo vzniknout něco, čím by se sociální podnikatele mohly ve své činnosti řídit. Vyvstala tedy potřeba vytvořit ukazatele a postupy jejich naplňování, tak, aby mohly sociální podniky vystupovat jednotně, měly rovná pravidla i moţnosti. Nyní se dostávám k Návrhům rozpoznávacích indikátorů pro sociální podniky. 1.4.2 Rozpoznávací indikátory pro sociální podniky V období před vznikem těchto rozpoznávacích indikátorů se sociální podniky víceméně drţely standardů sociálního podnikání, které měly svůj základ v Britském modelu sociálního podnikání. Standardy charakterizovaly sociální podnikání na základě obecně prospěšného cíle, participace, demokratického rozhodování, sociálního kapitálu a specifického financování a pouţívání zisku směrem k dlouhodobé udrţitelnosti a stabilitě (Syrovátková 2010: 23). ČR si však vytvořila vlastní pravidla na míru zdejšímu prostředí a to formou návrhů sady rozpoznávacích indikátorů pro sociální podniky, které mají za úkol definici sociálních podniků více 15

upřesnit. Základ zde tvoří principy sociálních podniků. Ačkoli je jejich existence pro současné a budoucí sociální podnikatele nespornou výhodou, jejich naplňování pro ně není povinné, coţ vyplývá z neexistence vhodné legislativy. Indikátory se větví na dvě sady, první z nich se zaměřuje na obecné sociální podniky, zatímco ta druhá vymezuje pouze integrační sociální podniky, tj. WISE, které budou popsány v subkapitole níţe (Bednáriková, Francová 2011: 17). Jednotlivé indikátory mají v návrhu uvedenou poţadovanou výslednou hodnotu a dokumentaci, která splnění indikátoru dokládá. Hodnocení naplňování indikátorů probíhá prostřednictvím udělování bodů (Bednáriková, Francová 2011: 63). 2 V projektové části práce se budu volně řídit definovanými indikátory pro integrační sociální podniky. 1.4.3 Typy sociálních podniků Aby bylo vůbec moţné hovořit o sociálním podnikání a naplňování jednotlivých indikátorů, musím zde ještě vysvětlit typy sociálních podniků. Existují dva typy podniků, první z nich je neintegrační sociální podnik kam by se daly zařadit například podniky zaměřené na podporu místního rozvoje či podniky ekologicky orientované (Kurková, Francová 2012: 8). Pro účely zaměstnávání lidí bez domova postačí vysvětlit zde pouze podniky typu WISE, tedy ty, jeţ se zabývají především zaměstnáváním znevýhodněných osob na trhu práce. Dle Bednárikové a Francové (2011: 16) v České republice integrační forma sociálních podniků jednoznačně převládá. I tyto podniky se řídí principem trojího prospěchu, navíc jeho obsah ještě doplňují v sociální a ekonomické dimenzi. Ekonomická rovina je rozšířena o potřebu podpory zaměstnanců za účelem zvyšování jejich produktivity práce a to v rámci jejich individuálních schopností a limitů. V sociální dimenzi se potom jedná o poloţku zaměstnávání znevýhodněných osob na trhu práce a úsilí o participaci těchto i ostatních zaměstnanců a členů na strategickém směřování podniku. Důraz je zde kladen taky na rozvoj pracovních schopností znevýhodněných zaměstnanců. Podle průzkumů organizace P3 People, Planet, Profit, o. p. s. (2014) v naší společnosti převládají integrační sociální podniky zaměřující se zejména na integraci zdravotně znevýhodněných. O čemţ svědčí i výzkum, který v rámci diplomové práce provedla Hrdinová (2014), ačkoliv ta jej 2 Sada indikátorů pro integrační sociální podnik v příloze č. 1. 16

orientovala výhradně na Plzeňský kraj. Podle ní by v tomto směru mohla značně ovlivnit pozici ostatních integračních podniků chystaná legislativa o sociálním podnikání, jeţ by pojem integračních sociálních podniků přesně vymezovala a tím zajistila nárok na podporu pro všechny integrační sociální podniky. V této chvíli uţ se dostávám k vymezení samotné cílové skupiny zaměstnanců, která je pro tuto práci stěţejní. 1.5 Popis cílové skupiny znevýhodněných zaměstnanců a přínos zaměstnávání pro tuto skupinu Jak jsem naznačila v předešlé kapitole, lidé bez domova nepatří mezi často vyhledávanou cílovou skupinu pro integrační sociální podnikání. V České republice je v současné době evidováno na stránkách Českého sociálního podnikání 24 sociálních podniků, které zaměstnávají osoby bez přístřeší, nebo to o sobě alespoň prohlašují (Seznam ). V převáţné většině jde o kombinaci těchto zaměstnanců s jinak znevýhodněnými osobami, navzdory výrazné specifičnosti své situace. Například FEANTSA (2009: 5-7) o nich hovoří jako o pracovnících s nejniţší počáteční produktivitou a nejdéle přetrvávající potřebou podpory. Aby bylo moţné hovořit o sociálním podnikání s lidmi bez domova, musím nejdříve vysvětlit, kdo je pojmem bezdomovec v naší společnosti označován. Nutno podotknout, ţe se většinou jedná spíše o pejorativní označení, které nedokáţe obsáhnout celistvost problémové situace těchto lidí. Hradecký (2007: 27-29) se sice nebojí toto označení běţně uţívat, nicméně si uvědomuje, ţe bez vnějšího zásahu bude pojem bezdomovec vnímán většinovou společností i samotnými bezdomovci jako stigmatizující. Hradecký a Hradecká (1996: 27-28) disponují velmi dobře propracovanou definicí bezdomovectví, jeţ dělí do tří kategorií: zjevné, které je v naší společnosti vnímáno nejintenzivněji, skryté a potencionální. Pro účely této práce se mi však zdá nejvhodnější uvést definici dle organizace FEANTSA, European Federation of National Organisations working with the Homeless. Ta vytvořila typologii bezdomovectví a vyloučení z bydlení nazvanou ETHOS. Typologie charakterizuje fyzické, sociální a právní pojetí domova tzn., ţe bydlení neposkytuje jen bezpečný 17

prostor, kde je moţné trávit volný čas, ale také místo vhodné pro utváření sociálních vztahů, člověk k němu má specifická uţívací nebo i vlastnická práva. Dále jsou zde zahrnuty jednotlivé koncepční kategorie: Bez střechy: obývání veřejného prostoru jako jsou parky, obchodní domy, nádraţí či vyuţíti sluţeb nocleháren. Bez bytu: jedná se o bydlení trvalejšího charakteru, neţ je tomu u nocleháren, například azylové domy, ubytovny, podporované přechodné bydlení pro lidi bez domova, zdravotnická zařízení, zahrnujeme sem také věznice či vazební věznice, není-li zde moţnost navazujícího bydlení po propuštění. Nejisté bydlení: znamená přechodný pobyt u rodinných příslušníků či známých, jestliţe osoby takto ţijící nemají moţnost vlastního bydlení, nelegální uţívání cizího pozemku nebo nemovitosti, hrozba vystěhování či exekuce, ale téţ situace domácího násilí. Nevyhovující bydlení: větší jistota při uţívání, nicméně bydlení nevyhovuje kvůli značné přeplněnosti, kde pohromadě ţije více osob neţ je vhodné a důstojné, dále sem patří chatky, karavany či provizorní stavby, které by česká legislativa s největší pravděpodobností označila za nevhodné k bydlení (ETHOS ). Bezdomovectví je samozřejmě mnohem komplexnější pojem, který nezahrnuje pouze ztrátu bydlení. Podle Vágnerové (2012: 748) je způsobeno společenským selháním, jeţ jedinec většinou nedokáţe sám ovlivnit. S tím se pojí ztráta běţných rolí a důstojné společenské pozice. Po určité době začíná rezignovat na zlepšení své situace. Coţ má za následek nejen dlouhodobou nezaměstnanost a postupnou ztrátu pracovních schopností, ale téţ ztrátu sociálních kompetencí a rezignaci na uspokojování dříve důleţitých potřeb včetně kontaktu se společenským prostředím, často pak dochází k sociální izolaci někdy i k syndromu naučené bezmocnosti, která s sebou nese závislost na pomoci druhých (Buchtová 2013: 49-50; Vágnerová 2012: 732-738). Zaměřím-li se přímo na oblast zaměstnávání, i zde jsou zřejmá znevýhodnění plynoucí z bezdomoveckého statusu. Pěnkava (2014) v prezentaci na Konsenzuální konferenci o bezdomovectví v ČR uvedl, ţe tito lidé mohou mít problém s nedodrţováním morálky a pravidel na pracovišti. Dle Marka, Strnada a Hotovcové (2012: 77-80) zde navíc velmi často hraje roli i alkoholová závislost, zadluţenost a s tím související exekuce, jeţ vyţaduje pravidelné strhávání z vydělané mzdy. Tyto problémy značně komplikují postavení na pracovišti. Jejich kumulace se stává jednou z příčin volby šedé ekonomiky namísto legálního pracovního trhu. 18

Nicméně nelegální zaměstnání většinou nezahrnuje dostatečnou odměnu za práci, mnohdy dokonce ţádnou, mimoto nekryje náklady na zdravotní a sociální pojištění, coţ osoby bez domova ještě více dezintegruje a to i ze systému důchodového pojištění a vede k dalšímu zadluţování, tentokrát na zdravotním pojištění o čemţ hovoří i Hassová (2005: 17). Co se týče vynaloţeného úsilí na získání zaměstnání, to můţe postupně slábnout s opakujícím se neúspěchem, dalším důsledkem je extrémně nízké sebevědomí, které významně ovlivňuje motivaci k jakémukoli sebezdokonalování. Ačkoli se tito lidé, navzdory svým neúspěchům, stále snaţí zaměstnání získat, bývají konfrontováni s poţadavky na vyšší kvalifikaci, praxi, ale téţ s nezájmem o jejich původní kvalifikaci v důsledku neatraktivnosti oboru na současném pracovním trhu. Navíc mnohdy neobstojí v konkurenci, nedokáţí dostatečně zaujmout zaměstnavatele, setkávají se však i s diskriminací jak z důvodu bydliště, tak rasy (Konečná: 2014). Společnost často pohlíţí na osoby bez domova jako na konfliktní, nezodpovědné a nespolehlivé. I kdyţ jsou schopni připustit míru diskriminace těchto osob na trhu práce, předpokládají nedostatek motivace k jejich návratu (Horáková a Rákoczyová 2008: 59-60). Tezi o nechuti bezdomovců pracovat vyvrátila svým výzkumem Konečná (2014). Pro svůj výzkum zvolila respondenty ze skupiny zjevných bezdomovců, tedy nejvíce stigmatizovanou skupinu bezdomovců. Zjistila, ţe zaměstnání patří mezi jejich stěţejní hodnoty, přestoţe v důsledku vyloučení a chudoby v něm vidí především zdroj příjmu pro uspokojení bazálních potřeb. Tyto postoje ovšem hodnotí jako dočasné. Předpokládá, ţe stabilní pracovní pozice by mohla vést k osobnímu růstu, znovunabytí sebedůvěry a rehabilitaci orientace na budoucnost včetně touhy dosahovat vlastních cílů. Reálnost jejích předpokladů je moţné ověřit interními záznamy pomáhajících organizací pracujících s lidmi bez domova. Konkrétně Charita Olomouc disponuje několika kazuistikami klientů zaměstnaných na základě Veřejně prospěšných prací, dále jen VPP. Kazuistiky dokládají naprosto zřetelné výsledky změny těchto klientů, které nastaly uţ během absolvování VPP. Smysluplného 3 pracovního uplatnění, doprovázení ze strany sociálních sluţeb a zapojení dalších forem pomoci působí jednoznačně integračně. Velmi důleţitá je zde jistota opory, alespoň prostřednictvím sociálních sluţeb a moţnost podpůrného bydlení. Díky stálému zaměstnání je moţné řešit dluhovou 3 Charita Olomouc. Případová kazuistika. Interní záznam v rámci Metodiky individuální a komplexní práce s klienty ÚP ČR. 19

situaci, dělat finanční rozvahy a plánovat, obnovovat a získávat podpůrnou sociální síť, nabývat sebedůvěru i nové kompetence včetně pracovních návyků a zodpovědnosti. Potom teprve můţe následovat úsilí zapojit se na běţný trh práce. Marek (2013: 269, 297) ještě upozorňuje na potřebu atraktivity zaměstnání, která by měla mít pro člověka bez domova charakter naplnění, v opačném případě bude docházet k fluktuaci a následně k frustraci z opakovaného neúspěchu. Základem je tedy pocit uspokojení a úspěchu, dosaţeného daným zaměstnáním, ten pak můţe mít jiţ zmíněný motivační účinek pro další rozvoj. Nyní se tedy dostávám k navrhovaným moţnostem řešení problematiky bezdomovectví, které zahrnují zejména oblast sociálního podnikání a tím podporují mé úsilí orientovat se právě na tuto cílovou skupinu. Za nejdůleţitější povaţuji návrhy Ministerstva práce a sociálních věcí (2014) v rámci koncepce prevence a řešení problematiky bezdomovectví. Jedná se o rozličná opatření pro integraci lidí bez domova, mezi která zahrnuje podporu subjektů podnikání orientujících se na zaměstnání osob bez domova, zároveň explicitně podporuje sociální podnikání s lidmi bez domova nebo s lidmi ohroţenými ztrátou bydlení. Navíc zde zvaţuje moţnost tvorby mechanismů pro financování takových subjektů. Za nezbytný nástroj pro inkluzi povaţuje zaměstnávání i FEANTSA (Emloyment ), která také disponuje expertní pracovní skupinou, jeţ se tématem zaměstnávání průběţně zabývá. Zdůrazňuje jiţ zmíněný přínos, který pracovní uplatnění pro tyto lidi má, například získání nových zkušeností, obnova chybějícího sociálního kapitálu, zvýšení sebedůvěry a v neposlední řadě finanční nezávislost. Sociální podnikání tedy můţe představovat poslední krok ve zplnomocňování lidí bez domova. Kromě zmíněných předností se jedná o komplexní přístup v sociální práci. Významná je i participace samotných bezdomovců na tvorbě podnikatelských projektů, jejímţ prostřednictvím dochází nejen k seberealizaci, ale téţ k vytváření dalších vztahů v rámci komunity, coţ přirozeným způsobem posiluje sociální kapitál lidí bez domova (Lindovská 2012: 107-110). Tato kapitola měla za úkol ozřejmit problematiku bezdomovectví s uţším zaměřením se na oblast zaměstnávání. V mé práci je zapojení cílové skupiny zaměstnanců do sociálního podniku to nejstěţejnější, proto jsem se zde snaţila odůvodnit potřebnost tvorby sociálního podniku jako jednoho z neopomenutelných nástrojů změny a zároveň nastínit oblasti ve kterých můţe být podpůrné 20

zaměstnávání pro cílovou skupinu nejuţitečnější. Navíc ze sociálního podniku těţí vţdy více stran najednou, tady jsou to lidé bez domova, angaţující se sociální sluţba, komunita, obec, ale zároveň i stát, který ušetří například na výplatě dávek pomoci v hmotné nouzi, mimo to získá nové daňové poplatníky, jeţ si do důsledku plní své platební povinnosti, včetně sociálního a důchodového pojištění. 1.6 Koncept fair trade Sociální podnik, jehoţ přípravě věnuji tuto práci, chce být do detailu společensky odpovědným podnikem. A protoţe se v oblasti podnikání zaměřuji na výrobu čokolády a provoz kavárny, rozhodla jsem se zapojit jako environmentálněsociální sloţku právě fair trade. Před tím neţ představím podnikatelský plán, stručně vysvětlím samotný koncept, jeho smysl a význam pro společnost. Fair trade, neboli spravedlivý obchod označuje etické obchodování se zemědělci ze zemí globálního Jihu, navíc zahrnuje i propagaci tzv. udrţitelného rozvoje. Jedná se o celosvětové hnutí, které se snaţí o vyproštění obyvatel zemí třetího světa z kolotoče chudoby. Charakteristická je zde forma této pomoci, která je zaměřena na transparentní obchodování vedoucí k důstojnému příjmu. Nejedná se tedy o ţádnou humanitární pomoc (Kuldová 2012: 68). Koncept fair trade navazuje na myšlenku zajištění trvale udrţitelného rozvoje prostřednictvím hospodářských a ekonomických cílů a aktivit. Vychází z předpokladu, ţe zajištění udrţitelného rozvoje lidské společnosti závisí nejen na ochraně ţivotního prostředí a jeho záchraně pro budoucí generace, ale ţe k této koncepci musí přispívat také společensky odpovědný rozvoj obchodní a hospodářské strategie států a jednotlivých obchodníků, která bude podporovat zachování všech standardů nutných pro přeţití lidské společnosti, a to zejména zlepšováním postavení pěstitelů, řemeslníků a zaměstnanců v rozvojových zemích. (Horáček 2012: 9). Dle Horáčka (2012: 17-18) lze fair trade charakterizovat prostřednictvím hlavních cílů, které se diverzifikují na aspekt ekonomický, sociální a ekologický, podobně jako CSR nebo principy sociálních podniků. Mezi ty ekonomické řadíme zejména tzv. spravedlivou cenu, která vychází z minimální výkupní ceny jednotlivých komodit, jedná se o Minimum Fairtrade Price. Spravedlivá cena zaručuje pěstitelům pokrytí nákladů produkce a zároveň jim nabízí moţnost 21

důstojného ţivobytí. Navíc je zde podporováno zvyšování rovnosti v trţním prostředí a dlouhodobé obchodní vztahy zaloţené na transparentnosti, dialogu a vzájemném respektu. Sociální aspekt modifikuje důstojné pracovní podmínky, které musí splňovat standardy Mezinárodní organizace práce (ILO). Zdůrazněn je zejména zákaz dětské práce, stejně tak jako práce nucené. Dále je zde zahrnuta rovnost ţen a muţů. Ţeny musí dostat stejnou výši mzdy jako muţ za totoţnou práci. Snahou je dosáhnout jisté kvality ţivota lidí v těchto zemích. V neposlední řadě zde máme ekologický aspekt, který přináší právě ekologický rozměr udrţitelné produkce. Cílem je maximální šetrnost produkce k ţivotnímu prostředí s ohledem na druh komodity a oblast, lokalitu kde se pěstuje. Snahou všech fairtradových organizací je zároveň zvyšování povědomí o spravedlivém obchodu, tedy propagace fair trade směrem ke spotřebitelům, aby se mohli rozhodnout, jak svoji kupní sílu vyuţijí. Vyuţíváním Fairtrade 4 certifikace chci zaručit kvalitní a transparentní spotřebitelský řetězec v našem podniku. Kaţdý zákazník bude mít snadný přístup k informacím o produktech, které si u nás koupí tzn., ţe ani environmentálně uvědomělý zákazník se nebude muset cítit provinile kvůli nedostatečné píli zjistit původ oblíbených produktů. Zároveň můţeme takto podpořit samotné pěstitele, kteří získají dalšího odběratele, jeţ dokáţe jejich práci ocenit. Navíc zvýšením odběru těchto surovin a výrobků se mohou do Fairtrade zapojit další pěstitelé a pracovníci. 4 Mezinárodní certifikační známka Fairtrade zaručuje spotřebitelům, ţe výrobky splňují nejvyšší sociální, ekonomické a environmentální standardy stanovené organizací Fairtrade International. (Systém ) 22

2 Projektová část V této části se budu zabývat konkrétním projektem integračního sociálního podniku. Pro tvorbu obsahu podnikatelského plánu jsem se inspirovala zejména publikací Kurkové a Francové (2012). V úvodu tedy představím základní informace o podniku a podnikatelském záměru, včetně popisu podnikatelské činnosti. Poté se zaměřím na situační analýzu trhu, na tvorbu marketingového mixu, harmonogramu projektu a na popis oblasti managementu a lidských zdrojů. Na závěr zařazuji technické řešení a finanční plán sociálního podniku. Kvůli charakteru práce jsem se rozhodla neuvádět úvodní část s názvem Shrnutí, která je pro podnikatelský plán charakteristická a obyčejně bývá jeho nedílnou součástí, nicméně si plně uvědomuji jeho důleţitost v reálném podnikatelském plánu a proto zde na tento nedostatek předem upozorňuji. Pro pochopení celého podnikatelského plánu je vhodné si nejdříve vysvětlit pojem projekt a popsat jeho důleţité prvky. Dle Marka a Kantora (2007: 59) existuje mnoho definic, které vysvětlují význam projektu, někdy můţe být aţ matoucí, co vše lze za projekt povaţovat. Projekty se zpravidla vyznačují tím, ţe jsou nástrojem změny, jsou dočasné, neboť mají jasně daný začátek a konec, jsou prováděné lidmi, kteří spolu běţně nespolupracují, skládají se ze vzájemně závislých činností a vţdy se zaměřují na dosaţení konkrétního výsledku. Kaţdý projekt je jedinečný, vţdy zároveň zahrnuje i rizika a nejistoty, proto si ţádá značnou flexibilitu a nápaditost má-li skutečně uspět (Řízení ). Podstatou projektu je tedy zavedení nového produktu či sluţeb, po kterých v dané chvíli existuje na trhu poptávka. (Marek, Kantor 2007: 59). Sociální podnik, který zde představuji, plní charakter jak investičního, tak neinvestičního projektu. Zatímco investiční projekty se koncentrují především na pořízení investičního majetku, jeţ bude poté slouţit k naplňování definovaných veřejně prospěšných cílů. Neinvestiční projekty se ve větší míře orientují na samotnou veřejně prospěšnou činnost, coţ můţe být vzdělávání nebo právě uplatnění znevýhodněných na trhu práce (Marek, Kantor 2007: 62-63). Jelikoţ se jedná o absolventskou práci, ve které jsem se rozhodla zdůraznit především oblast zaměstnávání lidí bez domova, zaměřím se spíše na neinvestiční rovinu projektu, ačkoli si uvědomuji, ţe pro úspěch projektu je potřeba zahrnou roviny obě. 23

2.1 Úvod a základní informace o podnikatelském záměru Sociální podnik, který v podnikatelském plánu představím je unikátní projekt čokoládovny, postavený na naplňování principů integračního sociálního podniku, plnící společensky odpovědné firemní jednání i deklarované cíle konceptu Fair Trade. Podnik zahrnuje hned dva stěţejní aspekty. Prvním z nich je moţnost zaměstnávat osoby bez domova, čímţ zároveň vyvrací předsudky společnosti o neschopnosti lidí bez domova znovu se zapojit do pracovního procesu a kompletně změnit styl svého ţivota. Druhým aspektem je fair trade, jeho zapojení do výroby, do nabídky nápojů i potravin a jeho lokální propagace. Podstatou činnosti podniku bude malá výroba čokoládového sortimentu vlastní značky, zakládající se na pouţívání Fairtrade certifikovaných kakaových bobů. Půjde tedy o kompletní proces výroby čokolády tzv. od kakaového bobu aţ po tabulku. Stěţejní pro náš podnik bude lokální trh, neboť v Olomouci se nenachází podnik, který by se výrobě čokolády věnoval. Navíc jako jediní nabízíme zákazníkům kompletní informace o původu surovin v produktech, jeţ vyrábíme a to s osobním přístupem ke kaţdému zákazníkovi, který se nás rozhodne navštívit. Nespornou výhodou podniku je přidruţená kavárna, ve které je moţné zakoupit veškerý sortiment čokoládovny, včetně jiných produktů od certifikovaných firem. Kavárna však bude mít své vlastní kouzlo a to hlavně díky samotným zaměstnancům a originálnímu designu celého interiérů. Zákazníka však přilákají i zajímavé programy, které zaměstnanci připraví na míru zákaznické cílové skupině. Veřejně prospěšné cíle sociálního podniku Tento podnik bude mít hned několik významných cílů, jeţ budou během jeho existence postupně naplňovány. Hlavní cíl, který byl důvodem uvaţování o podniku a nakonec mě dovedl aţ k sepsání podnikatelského plánu, je komplexní zaměstnávání lidí bez domova. Komplexním zaměstnáváním míním podpůrnou odbornou a praktickou přípravu těchto zaměstnanců, jejímţ prostřednictvím získají nejen pracovní a sociální kompetence potřebné pro práci v podniku, ale zejména a to je hlavní, schopnosti pro další sebezdokonalování a sebe rozvoj. Pracovníci zde mají 24

moţnost, po dlouhé době, znovu získat své sebevědomí. V podniku budou mít k dispozici dostatek prostoru k vyuţívání kreativity, na kterou doposud nebyl čas ani místo. Dostanou příleţitost vykonávat pracovní činnost, která pro ně bude smysluplná a naplňující. Díky stálému zaměstnání je moţné začít měnit myšlení, které se z krátkodobého uspokojování potřeb mění na dlouhodobější ţivotní cíle. I z tohoto důvodu do projektu zahrnuji sociálního pracovníka, který bude stěţejním podpůrným faktorem celého procesu. Naprosto volně a přirozeně bude zaměstnancům nabízet spolupráci na individuálních cílech, poskytovat jim základní i dluhové poradenství, včetně finanční stabilizace. Zvýšené sebevědomí i pracovní a osobní uspokojení pak můţe vést k nápravě vztahů, jak s širším sociálním prostředím, tak s okruhem svých nejbliţších, čímţ cíloví zaměstnanci postupně získají přirozenou sociální síť. Navíc v průběhu své pracovní činnosti budou mít mnohokrát moţnost získat nové kontakty z většinové společnosti, které jim mohou být prospěšné v dalším uplatnění na trhu práce. Délka pracovního poměru cílových zaměstnanců bude jeden rok, poté se bude individuálně hodnotit připravenost zaměstnance na běţný trh práce. Mezi další cíle podniku zahrnuji osvětu fair trade a podílení se na jeho nákupu, zpracování a distribuci ke konečným spotřebitelům. Součástí práce na projektu sociálního podniku s cílovou skupinou zaměstnanců bude vytvoření názvu sociálního podniku, včetně sloganu a návrhu loga podniku. Zaměstnanci tak získávají více prostoru pro vlastní kreativitu a utvoření si bliţšího vztahu s produktem, jeţ budou nabízet zákazníkům. Posláním našeho sociálního podniku bude aktivně reagovat na slova, která před 77 lety vyslovil J. A. Baťa na své promoční řeči, kdyţ hovořil o problému nezaměstnanosti v Československu. Jeho řeč jakoby charakterizovala situaci lidí bez domova a zároveň vybízela k řešení, do něhoţ bychom mohli zahrnout i sociální podnikání. Ty miliardy podpor v nezaměstnanosti, ty almuţny nedůstojné lidského ducha, dosvědčují pouze naši nedostatečnost. To nebylo to, po čem lidé opravdu dychtili, po čem prahli. Oni touţili po práci a dostávali almuţnu. Proţil jsem sám ve svém mládí doby, kdy jsem byl skutečně odkázán na pomoc a soucit jiných. A nikdy, co ţiv budu, nikdy nezapomenu toho pocitu nelidskosti, poníţení, hanby, jehoţ jsem se 25

nemohl dlouho zbavit. Almuţna, podpora, není projevem lidskosti, to je ubíjení duše člověka. To je korumpování slabých. A jestliţe jsem dnes v čele podniků, ţivících na osmdesát tisíc lidí v celém světě, toţ se domnívám, ţe ten tísnivý pocit přijaté almuţny tehdy v mém mládí nejvíce k tomu přispěl (Ivanov 2008: 465). Právní forma sociálního podniku Jako právní formu sociálního podniku, s ohledem na způsob zaloţení a důvěryhodnost pro bankovní instituce, volím společnost s ručením omezeným, dále jen s. r. o. Podle zákona o obchodních korporacích ( 132-242) se jedná o společnost kapitálovou. Výhodou s. r. o. je jednoznačně její jednoduché zaloţení a řízení. Zakladatelem můţe být buď jedna osoba, nebo společníci. Výše vkladu je libovolná, lišit se můţe například podle velikosti podílů jednotlivých společníků, minimální vklad je 1 Kč. Jeden společník můţe vlastnit i více podílů různého druhu. Za své dluhy ručí společníci kolektivně a nerozdílně aţ do výše nesplacených vkladů. Vlastní majetek společníků tedy není ohroţen, coţ je výrazná výhoda oproti OSVČ. Nejvyšším orgánem s. r. o. je valná hromada, její členové jsou všichni společníci, dále jsou zde jednatelé, ti mohou působit jako statutární orgán nebo obchodní vedení společnosti a v neposlední řadě dozorčí rada, která kontroluje účetní dokumentaci a činnosti společnosti. 2.2 Situační analýza trhu Je naprosto nezbytné znát trh, na který vstupuji, coţ zdůrazňuje i Kurková s Francovou (2012: 23). Avšak pro běţného podnikatele je orientace na trhu o něco málo snazší, neţ je tomu u podnikatele sociálního, který kromě zákazníka, konkurence, dodavatelů a odběratelů musí znát i organizace, které v oblasti jeho cílových skupin na trhu působí. Proto jsou spolupracující organizace mým prvním bodem v situační analýze trhu. 2.2.1 Spolupracující organizace Naší stěţejní spolupracující organizací bude Charita Olomouc, zejména pak Středisko Samaritán pro lidi bez domova, dále jen SLD. SLD disponuje komplexní nabídkou sluţeb pro naši cílovou skupinu, je s ní tedy ve více nebo méně intenzivním 26

kontaktu. Do nabídky sluţeb SLD patří azylový dům jak pro muţe, tak pro ţeny, stejně tak jako noclehárna, nízkoprahové denní centrum, terénní program, ordinace praktického lékaře pro lidi v nouzi a společenství sv. Josefa v Dolanech (Středisko ) navíc, svým klientům nabízí moţnost ročního sociálního bydlení v různých lokalitách města Olomouc, které navazuje na pobyt v azylovém domě, je-li pro ně tato nabídka účelná, přednost tedy mají klienti, kteří prokázali posun ve své situaci, zejména pak klienti zaměstnaní. Hlavním předmětem spolupráce bude tedy pomoc při výběru vhodných zaměstnanců pro sociální podnikání, a to formou doporučení a pomoci s organizací první společné schůzky, včetně moţnosti vyuţívat prostor SLD pro první setkání a společné aktivity. Další spolupracující organizací bude P-centrum z. s., zejména Poradna pro alkoholové a jiné závislosti. Cílem spolupráce bude zajistit celostní podporu našim zaměstnancům. Jak bylo objasněno v kapitole zabývající se popisem cílové skupiny, je naprosto nezbytné věnovat se také stránce jejich závislostí, jejíţ zlepšení participuje na celkovém úspěchu cílové změny směrem ke spokojenosti zaměstnanců, včetně sociální integrace. Prostřednictvím Caritas VOŠS Olomouc, bychom chtěli oslovovat dobrovolníky z řad studentů této školy, proto i ona patří do tohoto úzkého výběru spolupracujících organizací. Nezanedbatelným participativním subjektem bude Úřad práce ČR, Kontaktní pracoviště Olomouc, nebo i jiná pracoviště dle potřeb jednotlivých zaměstnanců 5. Předmětem spolupráce bude především rekvalifikace zaměstnanců. Budou-li i po výplatě mzdy přetrvávat existenční problémy zaměstnanců, můţeme jim poskytnout podporu při zajištění si dávek. Spolupráci naváţeme i s místním tiskem a internetovým zpravodajstvím, prozatím sem zahrnuji Olomoucký deník, I - Olomouc, Metropole Olomouc a Olomoucký REJ. 2.2.2 Segmentace Segment je označení pro cílovou skupinu zákazníků. Podle Kurkové a Francové (2012: 24-25) bychom měli klást důraz na to, aby byl tento segment dostatečně široký a stabilní. Zároveň však nelze hned na začátku obsáhnout celý trh. Musíme si 5 Pokud si zaměstnanci nebudou chtít přeloţit agendu z místa trvalého bydliště do Olomouce, jsme přístupni to akceptovat. 27

vybrat jen tu část segmentu, kterou dokáţeme uspokojit. Segmentace trhu má své nesporné výhody, protoţe směřuje naši aktivitu na uspokojení potřeb konkrétní skupiny, tím tedy pomáhá šetřit naše finanční prostředky a zvyšuje efektivitu komunikace. Základní segmentace probíhá z několika hledisek: geografického, demografického, spotřebitelského a dle uţitku. Cílem této subkapitoly bude charakterizovat zákazníka našeho sociálního podniku. Pro tento účel budu vycházet, mimo jiné z informací získaných při pořádání akcí v rámci kampaně Za férovou čokoládu, které se odehrávaly v Olomouci. Stěţejní akce kampaně proběhla v Olomouci 4. 9. 2014. Účelem kampaně je zvýšit povědomí a zapojit spotřebitele do podpory větší spravedlnosti v globálním kakaovém a čokoládovém průmyslu. Kampaň má informovat o způsobu jakým dnes mezinárodní trh s kakaem funguje, včetně sociální situace pěstitelů, kteří se často ocitají na hranici chudoby, coţ zároveň vede k úpadku plantáţí a hrozícímu nedostatku této suroviny. V rámci kampaně je podepisována petice, která bude na závěr předána zpracovatelům s poţadavkem na změny jejich obchodních podmínek (O kampani ). Na happeningu 4. 9. 2014 podepsalo petici 267 osob, na ostatních akcích v Olomouci, včetně těch konaných na Caritas VOŠS Olomouc podepsalo petici celkem 570 osob. 6 První část zákaznického segmentu bude tedy tvořit podíl těch, kteří petici podepsali. Jedná se o zákazníky, kteří uţ fair trade znají a nakupují certifikované produkty, tj. jde o zákazníky environmentálně uvědomělé. Dále jsou mezi nimi ti, kteří se prostřednictvím happeningu o fair trade teprve dověděli a projevili o produkty s certifikací zájem. Pro environmentálně uvědomělé zákazníky je stejně tak jako kvalita produktu důleţitý také původ a způsob jakým byl produkt vytvořen aţ do samého konce cyklu. Tento typ zákazníka bude zajímat transparentnost našeho podniku a zároveň bude ochoten za tento typ produktu zaplatit vyšší částku neţ u komerčních produktů. Druhému typu zákazníků, tedy těm kterým je fair trade sympatický, avšak teprve se s ním seznamují, bude nutné věnovat větší péči, k čemuţ by měly slouţit i plánované promo akce, jeţ se budou konat ještě před otevřením našeho podniku. Zároveň lze v této věci vyuţít plánované setkání s Fortinem Bley, pěstitelem fairtradového kakaa, které se bude konat na půdě Caritas VOŠS 6 Kotíková, P. Interní záznamy v rámci kampaně Za férovou čokoládu ke dni 21. 4. 2015. 28

Olomouc 6. května 2015. Setkání sice pokryje pouze malou skupinu lidí, kolem 130, ale přinese nám kontakty pro další komunikaci s cílovým zákazníkem. Nyní se dostávám k druhé části zákazníků, které si dovoluji nazvat Samaritány. Jedná se o lidi sociálně vnímavější a empatičtější. Tito zákazníci ocení jak myšlenku fair trade, tak sociální rozměr našeho podnikání. Svoji návštěvu budou povaţovat částečně jako příspěvek na dobrou věc, nicméně se nejedná o příliš rozsáhlou skupinu. Mezi Samaritány řadím například studenty sociální a humanitární práce, osoby, které přispívají koupí nového prostoru či jinak i nesystematicky nebo téţ zaměstnance Charity Olomouc, ať uţ střediska pro lidi bez domova či z jiných středisek. Čtvrtou skupinu zákazníků tvoří takzvaní gurmáni. Ti nás navštíví především kvůli kvalitním a chutným produktům, zejména těm čokoládovým. Ocení příjemné prostředí pro vypití chutného šálku kávy a výtečných domácích pochutin z lokálních surovin. Gurmáni přijdou třeba jen pro zákusek či kávu s sebou, hlavně aby byli jejich chuťové buňky uspokojeny. Dbají na kaţdý detail včetně servírování a designu kelímků a krabiček na cestu. Významnou skupinou budou turisté a cizinci na stáţi nebo na Erasmu. Zahraniční zákazníci, zvláště pak obyvatelé západní Evropy, uţ fair trade dobře znají, nebudou tedy překvapeni vyšší cenou. Na druhou stranu náš podnik se pro ně můţe stát kuriozitou při poznávání Olomouce, neboť zde budou moci ochutnat tradiční české i moravské pokrmy, čokoládu v bio kvalitě z jediné Olomoucké čokoládovny a chutnou kávu z lokálních praţíren. Pro zahraniční zákazníky zde bude vţdy alespoň jeden člen obsluhy hovořící anglicky. I tyto zákazníky můţe zaujmout koncept zaměstnávání osob bez domova. Vzhledem k tomu, ţe Olomouc je povaţována téţ za studentské město, volím jako svoji další zákaznickou skupinu právě studenty, zejména studenty vysokých škol. Část nabídky bude zaměřena i na ně, například toasty z domácího chleba, studentské koláčky či zvýhodněná ranní káva nebo čaj dle výběru po předloţení platné karty ISIC. Také široká nabídka akcí, od vernisáţí, přes přednášky a promítání aţ po ochotnické divadlo. Studenti mohou vyuţít samozřejmě bezplatné WIFI, která uţ by měla být standardem kaţdé kavárny. Stejně tak jistě ocení pestrou nabídku karetních a deskových her, specialitou v tomto oboru bude moţnost zapůjčit si některou z retro her. 29

Skupiny zákazníků se nám budou různě propojovat a kříţit, proto je důleţité postarat se o všechny jejich potřeby a tuto činnost dotáhnout do posledního detailu. Kromě studentů se bude jednat spíše o zákazníky s průměrným příjmem 7, tedy tzv. střední vrstvy. Dále nesmíme zapomenout například na vegetariány, diabetiky, osoby s celiakií a dnes uţ poměrně početnou skupinu veganů na které se mnohdy na tomto trhu v Olomouci zapomíná. Navíc jsou zde i děti jmenovaných supin zákazníků, část nabídky musí patřit téţ jim. Zákazníky můţeme hledat i na základě umístění našeho podniku, čemuţ se budu podrobněji věnovat v kapitole Marketingový mix. 2.2.3 Analýza konkurence Podle Kurkové a Francové (2012: 22-23) je konkurence našim sekundárním stakeholders. Znát svoji konkurenci je jedním z hlavních podmínek neţ zahájíme samotné podnikání. Navíc, jak potvrzují Marek a Kantor (2007: 99) analýza konkurence nám dodá přehled o moţných mezerách na trhu. Hlavní je poznat silné a slabé stránky naší konkurence, potom také produkty a sluţby, jeţ nabízí, popřípadě na jakou cílovou skupinu osob se zaměřuje. Pro analýzu konkurence jsem si nejdříve stanovila cíle průzkumu, tedy najít podniky, které se zabývají výrobou nebo prodejem čokolády v Olomouci a v blízkém okolí. Dále zmapovat kavárny v okolí sociálního podniku, jeţ mohou být pro náš podnik konkurující a zároveň ty, které ač se nenachází v blízkosti našeho podniku, mají podobný typ zákazníků. Analýzu konkurence jsem zahájila vytipováním jednotlivých podniků a následně provedla průzkum jak v terénu, tak prostřednictvím webových stránek jednotlivých podniků. Z analýzy vyšly níţe uvedené informace v pořadí: název, adresa, otevírací doba 8, webové stránky, informace o podniku a na závěr vyhodnocení. 1. Závod Zora, Nestlé Česko s. r. o. Adresa: Tovární 11-13, 772 51 Olomouc Web: www.nestle.cz Informace o podniku: Závod se zabývá výrobou čokoládových i nečokoládových cukrovin značky Orion. 7 Znamená niţší neţ průměrnou mzdu, která činí dle údajů ČSÚ v Olomouci 22 856 Kč (Nejnovější ) 8 Uvádím pouze u kaváren. 30

Vyhodnocení: Závod Zora nepovažuji za hlavní konkurenci, neboť se nejedná o firmu uspokojující pouze lokální trh, ani zcela transparentní podnik co se kvality a původu kaka týče. Nicméně považuji za vhodné ho zde zmínit. 2. Chocolate de Luxe Adresa: Marie Pospíšilové 1, 779 00 Olomouc Nová Ulice, Rostislav Geršl, Web: www.chocolatedeluxe.cz Informace o podniku: Podnik se zaměřuje na prodej tabulkových čokolád, čokoládových pralinek, lanýžů a jiného čokoládového sortimentu, mimoto také nabídka čajů a kávy. V sortimentu jsou zahrnuty také luxusnější značky čokolády včetně Fairtrade. Nicméně nejde o vlastní výrobu, pouze o prodej. Vyhodnocení: Silnou stránkou je široký sortiment čokoládových produktů. Nevýhodou je malé pokrytí českých výrobců. Jelikož se jedná pouze o prodej a nikoli výrobu čokolády, navíc zde není ani posezení s občerstvením pro zákazníky, vnímám tento podnik konkurenční jen, co se čokoládového sortimentu týče i tady si myslím, že zákazník může ocenit výhodu transparentnosti našeho podniku a možnost přímé konzumace. 3. Chocolaterie ve Ztracené Adresa: Ztracená 9, 779 00 Olomouc Web: www.kokina.cz Informace o podniku: Podnik se zaměřuje na prodej čokoládových pralinek a figurek firmy Čokoládovna Carletti s. r. o. z Vizovic. Ta nakupuje zpracovanou čokoládu od firmy Belcolade, nejedná se však o Fairtrade, přestože jej tato firma zahrnuje ve svém sortimentu. Dále nabízí pravý belgický nugát, a dle svých slov též originální čokolády například z Belgie, Itálie a Madagaskaru. V zimní sezóně zahrnují do svého sortimentu též horkou čokoládu a punč. Cena pralinek se pohybuje v průměru 80 Kč za 100 g, některé pralinky jsou ceněny za kus a to v průměru za 16 Kč. Vyhodnocení: Jednoznačně výhodná pozice prodejny. Konkurencí je nám prodejna zejména díky čokoládovému sortimentu, jež nabízí a částečně i typem zákazníků. Bohužel na jejich internetových stránkách se o původu pralinek a čokoládových figurek nedovíme více než, že jsou z ČR. Obsluha v prodejně původ ručně vyráběných produktů osvětlila, ale o původu surovin už nevěděla. Původ kaka na výrobu pralinek se přesně nedovíme ani z webových stránek čokoládovny Carletti. Bližší informace je 31

možné získat až prostřednictvím e-mailového dotazování. Prodejna se tedy sama o sobě nejeví jako dostatečně transparentní. 4. Čokoládovna Troubelice Adresa: Troubelice 10, 783 83 Troubelice, František Bačík Web: www.kakaoveprodukty.cz Informace o podniku: Nespornou výhodou čokoládovny jsou kvalitní suroviny pocházející z přímého obchodu, tj. nákup surovin probíhá osobně. Na internetových stránkách se, mimo jiné, přesně dočteme, z jakých oblastí Ekvádoru kakao pochází. V Olomouci jsou produkty čokoládovny nabízeny hned v několika obchodech: To pravé z Hané i odjinud, obchodní dům Šantovka - DARKA, BioNaturae, Spižírna U Magdalény, SEDLÁK poctivé potraviny. Cena jedné tabulky 45g se pohybuje v rozmezí 65 75 Kč v podnikové prodejně, u obchodníka platí spíše vyšší cena, tzn. 75 80 Kč. Další zajímavou položkou je horká čokoláda, za 100 g hoblinek pro přípravu horké čokolády zákazník zaplatí 81 Kč. Vyhodnocení: Čokoládovnu Troubelice hodnotím jako transparentní konkurenční podnik. Na druhou stranu se nejedná pouze o podnik s lokálním dosahem, protože svůj sortiment nabízí v prodejnách po celé České republice a na Slovensku. V tuto chvíli nemá čokoládovna vlastní prodejnu jinde než v Troubelicích, což vnímám jako výhodu pro naši čokoládovnu, která díky útulnému prostředí vlastní kavárny může nabízet informace o produktech přímo a ne zprostředkovaně. 5. Choco Café Eva Adresa: Pekařská 11, 779 00 Olomouc Otevírací doba: Po Pá 8:00-19:00, So - Ne 9:00-15:00 Web: pouze facebook Informace o podniku: Kavárna se nachází na výhodné pozici poblíž tramvajové zastávky U Sv. Mořice. Kavárna nabízí poměrně široký sortiment RAW zákusků a čokoládových pralinek, cena jedné pralinky je 12 Kč. Čokoládové pralinky pochází pravděpodobně z Vizovic, obsluha bohužel přesný původ pralinek neznala. Kavárna nabízí Fairtrade čaje, avšak kávu už ne. Kavárna nemá vlastní webové stránky, najít ji můžeme pouze na facebooku, kde však nezjistíme o kavárně žádné podstatné informace. 32

Vyhodnocení: Kavárna se nachází nedaleko plánované čokoládovny, navíc nabízí konkurenční sortiment, tj. čokoládové pralinky české výroby, avšak s nedostatečně ověřitelným původem kaka. Nespornou předností je nabídka domácích RAW zákusků. Kavárna nepořádá kulturní akce ani výstavy v čemž může být náš podnik ve výhodě. 6. Naše Café Adresa: Dolní náměstí 173/15, 779 00 Olomouc Otevírací doba: Po - Pá 7:30-19:00, So 9:00-19:00, Ne 13:30-19:00 Web: pouze facebook Informace o podniku: Jedná se o sociální podnik, provozovaný Sociálním družstvem Stabilita Olomouc, což je dceřiné družstvo P-centra. Zaměstnáni jsou zde zejména osoby po léčbě závislostí. Podnik zahájil svoji činnost v roce 2013, od té doby získala kavárna mnoho občasných i stálých zákazníků, navzdory svému nekuřácko-abstinenčnímu prostředí. Prostory kavárny poskytují příjemnou atmosféru ozvláštněnou střídajícími se uměleckými díly, v závislosti na tom, kdo zrovna vystavuje. Také si zde může zákazník poslechnout příjemnou hudbu, navštívit zajímavou akci. Kavárna si míchá vlastní směs kávy z lokální pražírny Kafe Kodó. Její příprava je buď klasická jako je příprava espressa, cappuccina, Latte nebo českého Turka, avšak objednat si může zákazník také kávu připravenou přes aeropres či chemex. Dále kavárna nabízí domácí zákusky. Specialitou podniku je kávová zmrzlina vlastní výroby. Ceny kávy se pohybují v rozmezí místního standartu, například espresso za 29 Kč. Vyhodnocení: Podnik Naše Café shledávám jako konkurenční, přestože se nenachází v blízkosti našeho plánovaného sociálního podniku. Naše Café do jisté míry překrývá typ zákazníků plánovaného podniku a to zejména svým prostředím, aktivitami, kvalitou kávy, obsluhy a nabízených produktů včetně skutečnosti, že se jedná o sociální podnik, čímž se kavárna netají, i když nepředpokládám, že si toho všichni zákazníci ihned všimnou. Bohužel podnik nemá vlastní internetové stránky, pouze ty facebookové, v tomto ohledu tedy chybí dostatečná sebeprezentace. Kavárna nenabízí ani Fairtrade produkty. 7. Jazz fresh café Adresa: Sokolská 48, 779 00 Olomouc Otevírací doba: Po - Pá 7:00-22:00, So 8:00-20:00, Ne 14:00-18:00 33

Web: www.jazzfreshcafe.cz Informace o podniku: Kavárna si nechává míchat vlastní směs kávy od pražírny Kafe Kodó, navíc nabízí výjimečně kávu i od jiných pražíren, což prezentuje na svých internetových stránkách v sekci aktuality. Ceny kávy se pohybují v rozmezí místního standardu, například espresso je zde možné pořídit za 29 Kč. Kavárna dále nabízí domácí zákusky, saláty a sandwiche. Vyhodnocení: Příjemné a zajímavé prostředí, poutavé internetové stránky a výhodná pozice přímo naproti kina Metropol. Předností je také vlastní výroba zákusků, sandwichů atd. a kvalitní káva z místní pražírny. Nicméně kavárna nenabízí žádné přidružené akce či zábavu. Nevýhodou je menší kapacita nepokrývající zcela zájem zákazníků, zvláště v období představení, člověk je tedy nucen se přesunout dál od kina, nenabízí Fartrade produkty. Kavárna je tedy konkurenční jak místem tak částečně i typem zákazníků. 8. Kavárna kina Metropol Adresa: Sokolská 25, 779 00 Olomouc Otevírací doba: Po - Pá 9:00-20:00, So - Ne 14:00-20:00 Web: www.kinometropol.cz/kavarna Informace o podniku: Kavárna se nachází přímo v prostorách kina Metropol, nejedná se však o příliš pohodlné a příjemné prostředí, i když je zde alespoň dětský koutek. Kavárna nenabízí kávu z místních pražíren, avšak v její nabídce nalezneme alespoň Fairtrade čaje. Občerstvení není příliš bohaté ani vlastní výroby. Vyhodnocení: Kavárna se dle mého názoru nesnaží být konkurenční, spíše nabízí doplňkovou službu pro zákazníky kina. Přesto je naší konkurencí místem a částečně i typem zákazníků, zejména v průběhu festivalů Jeden svět či AFO. 9. Té & Café KRATOCHVÍLE Adresa: Sokolská 36, 779 Olomouc Otevírací doba: Po - Pá 11:00-23:00, So 15:00-23:00, Ne 15:00-22:00 Web: www.kratochvile-cajovna.cz Informace o podniku: Kratochvíle nabízí příjemné a pohodlné prostředí, ve kterém je nejen možné si v poklidu posedět a popovídat, ale též zahrát si některou z nabízených deskových či karetních her. Navíc pořádají různé zajímavé akce, přednášky, výstavy a koncerty. Překvapí i zábavné a hravé webové stránky. Nápojový 34

lístek nabízí mimo jiné lokální limonády, domácí bylinkové limonády podle tradičních receptů, kávu z místní pražírny Kikafe, nejedná se sice o Fairtrade kávu, nicméně část káv pochází z přímého obchodu a bio produkce. Šálek 1,5l kávy zde zákazník koupí za 30 Kč, rozhodnout se může pro více druhů přípravy jako je například Moka konvička, Džezva či French press. Zajímavostí je doplnění lístku o kohoutkovou vodu za 10 Kč, veškerý výtěžek je určen na pomoc zvířatům v nouzi. Vyhodnocení: Kratochvíli rozhodně považuji za konkurenční podnik, i když nenabízí vlastní čokoládu a kromě toastů a vaflí ani vlastní pochutiny, nicméně naplňuje velice podobné poslání, co se aktivit týče, navíc nabízí velmi příjemné a osobní prostředí. Kratochvíle je konkurencí jak místem, tak typem zákazníků. 10. Blues Rock Café Adresa: Bořivojova 235/1, 779 00 Olomouc Otevírací doba: Po - Út 10:00-00:00, St - Pá 10:00-1:00, So 11:00-1:00, Ne 11:00-24:00 Web: www.bluesrockcafe.cz Informace o podniku: Restaurace je laděna v americkém stylu, nabízí kromě klasického sortimentu také akce, kde je možné ochutnat steakové speciality z různých koutů světa. Vyhodnocení: Restaurace je konkurencí v místě, ne už tak v sortimentu jaký nabízí. Nenajdeme zde ani Fairtrade produkty. Shrnutí analýzy konkurence Identifikovanou konkurenci je třeba rozdělit do dvou částí, jedna se orientuje pouze na čokoládový trh, druhá čistě na kavárenství a sluţby s ním spojené, výjimkou je Choco Café Eva. Ţádný z identifikovaných konkurenčních podniků se nezaměřuje čistě na certifikované Fairtrade produkty. Čokoládový sortiment nabízený ve zmíněných podnicích nemá tuto certifikaci, kromě prodejny Chocolate de Luxe, na zdejším trhu však neexistuje spojení české a Fairtrade čokolády. Čokoládovna Troubelice sice nabízí kvalitní čokoládové produkty pocházející z přímého obchodu, na druhou stranu nenabízí v Olomouci své produkty ve vlastní prodejně, není tedy zajištěn osobní kontakt se zákazníkem. Dále na místním čokoládovém trhu převládá nízká míra transparentnosti, kdy nejsou informace o surovinách pouţitých pro výrobu čokolády dostupné ani na webu podniku, ani u obsluhy. Společensky odpovědný zákazník tak nemá příliš na výběr. 35

Průměrná cena kvalitní kávy z lokálních praţíren, kromě Kratochvíle zmiňuji pouze espresso jako nejčastější druh přípravy kávy, se pohybuje v rozmezí 29 30 Kč za šálek. V analýze se objevuje podnik Naše Café, coţ je zároveň jediný konkurenční a sociální podnik zároveň. Naše café je částečně blízké i cílovou skupinou zaměstnanců ačkoli tyto skupiny nemůţeme slučovat. V Olomouci zatím neexistuje sociální podnik, který by osoby bez domova zaměstnával. Ţádný z vybraných podniků nekonkuruje našemu sociálnímu podniku ve všech ohledech. Podniky konkurují buď kvalitou a výběrem lokálních káv, nabídkou čokolády, kromě Troubelic ne vlastní, Fairtrade čaji, domácími zákusky, akcemi, nabídkou deskových a karetních her, interiérem nebo skutečností, ţe se jedná o sociální podnik. Nejvíce se podobě našeho podniku blíţí Té & Café KRATOCHVÍLE, kterou zároveň povaţuji za jednoho z největších konkurentů. I kdyţ je město Olomouc poměrně rozsáhlým konkurenčním prostředím, chybí zde podnik, který by podpůrně zaměstnával osoby bez domova a zároveň dokázal být konkurenceschopným v této lokalitě. Proto zde reaguji na mezeru v nabídce návrhem naší čokoládovny, která kombinuje nabídku kvalitní Fairtrade certifikované čokolády vlastní výroby a příjemné a originální prostředí kavárny s nabídkou kvalitní Fairtrade kávy z českých praţíren a jiných certifikovaných surovin, domácím občerstvením dle tradičních a to i Hanáckých receptur z lokálních a bio surovin a širokou nabídkou zábavných her a akcí. 2.2.4 Dodavatelé Další nedílnou součástí analýzy je plánovaná síť dodavatelů. Uvádím zde pouze dodavatele potravin, nápojů, kávy a kakaových bobů, protoţe s těmi bude naše spolupráce s ohledem na podnikatelskou činnost nejintenzivnější. Výjimkou je Obchod NaZemi, z něhoţ budeme odebírat i několik Fairtrade oděvů, pouze v malém objemu pro prodej v kavárně. Jakoţto sociální podnik s rozšířeným environmentálním zaměřením budeme nakupovat zejména od bio producentů, dále pak od regionálních a sociálně podnikatelských producentů. 36

Jednou z nejdůleţitějších surovin pro náš podnik jsou kakaové boby, ty budeme odebírat od organizace Pronatec AG 9. Jedná se o Švýcarskou organizaci zabývající prodejem udrţitelných surovin pro potravinářský průmysl. Jde o velice dobře komunikující a transparentní organizaci. Další významnou surovinou je pro nás káva, tu budeme odebírat jak od lokální praţírny KAFE KODÓ s. r. o., konkrétně Fairtrade Uganda Robusta, tak z praţské praţírny Fair & Bio 10, obchodní druţstvo. Obě praţírny zpracovávají kávu na vysoké úrovni, KAFE KODÓ má v Olomouci bezesporu prestiţní místo, ačkoli to není jediná praţírna, coţ je jedno z hledisek mé volby, druhé pozitivum je, ţe v současné době jako jediná nabízí Fairtrade kávu. Fair & Bio je zase první Fairtrade praţírnou, která je zároveň sociálním podnikem, navíc nabízí poměrně široký výběr káv. Jelikoţ budeme nabídku káv střídat, uvádím zde pouze tyto dvě Uganda Gumutindo a Guatemala Duro. Ostatní Fairtrade produkty budeme odebírat od sociálního podniku Obchod NaZemi s. r. o. 11 a Fair Trade Centrum s. r. o. 12 Mezi tento ostatní sortiment zahrnuji například čaje, dţusy, koření, třtinový cukr, oblečení a některé drobné výrobky. Významným lokálním dodavatelem bude téţ firma Doubravský dvůr 13, jedná se o rodinný podnik, dnes uţ s převaţujícím podílem vlastních zaměstnanců. Do našeho podniku bude dodávat mléko, tvaroh, jogurty, zákysy a sýry. Regionální a zároveň bio dodavatel bude firma PRO-BIO s. r. o. 14, která nás kompletně zásobí moukou, ovesnými kašemi a müsli. A nakonec neméně důleţití partneři VUC Praha a. s. 15, výrobce a prodejce nerafinovaného řepného cukru a VS Rychleby s. r. o. 16, poslední ze sociálně podnikatelských dodavatelů. Zásobovat nás bude jablečným moštem a léčivými bylinkami pro přípravu nálevů, tj. bylinkových čajů. 2.2.5 Odběratelé Nezanedbatelnou poloţkou v situační analýze trhu je oblast odběratelských vztahů. Náš podnik bude především regionální, alespoň zpočátku se budeme soustředit pouze na velmi úzký lokální trh. Čokolády, pralinky a ostatní čokoládové 9 www.pronatec.com 10 www.fair-bio.cz 11 www.obchod.nazemi.cz 12 www.fairtradecentrum.cz 13 www.doubravskydvur.cz 14 www.probio.cz/en 15 www.vucpraha.cz 16 www.vsrychleby.cz 37

produkty budeme prodávat zejména v naší kavárně. Zde máme téţ moţnost vést se zákazníkem dialog o původu a kvalitě našich výrobků. Pro pomalý start sociálního podniku naváţi obchodní vztahy pouze s těmito subjekty: To pravé z Hané i odjinud 17, Moje domácí dobrůtky s. r. o 18, Náš grunt, s. r. o., prodejna Olomouc 19 a Moravská pekárna, prodejna Šternberk 20. Ve všech případech se jedná o subjekty, kde by se mohl vyskytovat náš cílový zákazník. Navíc jsou to prodejny obchodující spíše s menšími podniky. Ve svém výběru mají kvalitní, regionální i bio produkty. Všechny jmenované subjekty mají schopnost dobré komunikace sebe i nabízeného zboţí. 2.2.6 Vstupní SWOT analýza Nedílnou součástí podnikatelského plánu je vstupní SWOT analýza. Jedná se o metodu, při níţ jsem schopna určit dopředu naše silné a slabé stránky a posoudit příleţitosti a hrozby, s nimiţ pravděpodobně přijdeme v průběhu podnikání do kontaktu (Kurková, Francová 2012: 27). Získané informace roztřídím do příslušných oblastí SWOT analýzy se kterou se bude pracovat po celou dobu trvání projektu. Podstatné je uvědomit si rozdělení na vnitřní faktory (silné a slabé stánky) tzn., činitele, které v určitou chvíli přímo působí na náš podnik, nicméně jsme schopni je ovlivňovat a vnější faktory (příleţitosti a hrozby), jeţ mohou mít vliv na fungování podniku do budoucna, ty uţ na nás přímo nezávisí. Pro kaţdé další strategické plánování v podniku si vypracujeme další analýzu, abychom neztrácely přehled o změnách ve všech 4 oblastech (Marek, Kantor 2007: 69-70). Vnitřní prostředí Silné stránky Reagujeme na zvyšující se potřebu bio produktů, eticky obchodovaných a udrţitelných surovin. Navíc nabízíme velmi oblíbený produkt s eticky čistým rejstříkem a na dobrém místě, coţ mnoho lidí ocení. Také velmi dobře víme, s jakou cílovou skupinou pracujeme, mimo to volíme dobré partnery pro spolupráci. 17 www.topravezhane.cz 18 https://cs-cz.facebook.com/moje.domaci.dobrutky 19 www.nasgrunt.cz 20 www.moravskapekarna.cz 38

Slabé stránky Sem je nutné zařadit dlouhodobou niţší produktivitu cílových zaměstnanců a zvýšenou potřebu dlouhodobější podpory. Nevýhodou je nutnost prostory pronajímat. V neposlední řadě vnímám jako slabou stránku chybějící nabídku alkoholu, coţ zhoršuje pozici v našem státě pivní velmoci. Analýza vnějšího prostředí Příležitosti Nepochybně sem patří rostoucí poptávka po Fairtrade produktech (Fairtrade International 2014), tato tendence bude pravděpodobně stále narůstat. Dále je to moţnost úspěšné integrace cílových zaměstnanců a plynulé navázání na pracovní pozici běţného pracovního trhu uţ s nabytým sociálním kapitálem, znalostmi, zkušenostmi, schopnostmi a získaným sebevědomím. Jako moţnou příleţitost vnímám i drobnou pozitivní změnu ve společenském chápání bezdomovectví jako nezvratného stavu, alespoň v uţším okruhu Olomouce. Hrozby - Kupní síla zákazníků nebude dostatečně velká, aby se podnik na trhu udrţel. Předsudky některých zákazníků vůči lidem bez domova. I přes dlouhodobý proces přípravy zaměstnance, jeho návrat k sebezničujícímu způsobu ţivota. 2.2.7 Analýza rizik podniku Nyní zde mám prostor analyzovat rizika podniku a navrhnout způsob, jak je řešit. Co se týče chybějící nabídky alkoholu, v této věci se pokusíme zpestřit nápojový lístek, tak aby měl zákazník moţnost uspokojit své chuťové buňky i zajímavým nealko nápojem. Niţší produktivitu zaměstnanců se pokusíme vyváţit příjemným a klidným prostředím, navíc zapojíme ještě pomoc dobrovolníků podle identifikované doby zvýšeného vytíţení zaměstnanců, například v ranních a pozdně odpoledních hodinách. Mezi další významná rizika zařazuji nízkou kupní sílu zákazníků, tu bychom se snaţili vyvaţovat jednak krátkodobými akčními cenami, za konkrétní produkty po přesně danou omezenou dobu, tak abychom zákazníky neztráceli a zároveň získávaly nové. Mimo to bychom se snaţili rozšířit distribuci mezi další odběratele a navíc zapojit atraktivní reklamu, která by přilákala více cílových zákazníků. Jako moţné riziko se mohou objevit i předsudky zákazníků vůči cílové skupině zaměstnanců. Tomu bychom chtěli předcházet uţ promo akcemi konanými před otevřením podniku ve spolupráci s dobrovolníky. Posledním a zároveň velmi váţným rizikem je návrat 39

našich cílových zaměstnanců znovu na ulici. Této situaci bychom se chtěli vyhnout hned ze začátku díky spolupráci s SLD, zejména pečlivým zkoumáním připravenosti na změnu. V průběhu zaměstnávání se budeme snaţit co nejlépe naplňovat potřeby zaměstnanců s ohledem na bio-psycho-sociální a spirituální aspekty a to jak s pomocí sluţeb Charity Olomouc a ostatních spolupracujících organizací, tak výběrem vhodného profesionála, například psychologa, který by zaměstnancům dopomohl ke zlepšení jejich stavu. Analýza rizik je tedy poslední poloţkou, která uzavírá situační analýzu trhu. V další části se budu více věnovat jednotlivým praktickým oblastem podnikatelského plánu. 2.3 Marketingový MIX Marketing je společenský proces, v němţ jedinci a skupiny získávají to, co potřebují a chtějí, a během něhoţ vytváříme, nabízíme a svobodně směňujeme s jinými výrobky a sluţbami, které mají hodnotu. (Kotler, Keller 2007: 44). Podstatou marketingového mixu je především zákazník, pro nás jakoţto sociální podnik také cílový zaměstnanec. Úkolem je tedy zjistit jaké potřeby má zákazník, ale zároveň nezapomenout na potřeby našich zaměstnanců. Marketingový mix obsahuje tzv. 4 P, tedy product, price, place a promotion. Já zařadím ještě rozšiřující poloţku lidé. Protoţe lidé naši zaměstnanci jsou v podniku jedna z nejdůleţitějších součástí, bez které by podnik nemohl fungovat (Rektořík 2010: 83-85). Nejdříve začnu charakteristikou produktu, poté ceny, místa, komunikace a nakonec lidského faktoru. Produkt Našim produktem je Fairtradová čokoládovna s kavárnou v srdci Olomouce, která nabízí kvalitní, environmentálně udrţitelné a eticky přívětivé výrobky z té nejoblíbenější suroviny vůbec, kterou je právě čokoláda, jinak řečeno také pokrm Bohů. Podstatou našeho produktu je naplňovat environmentální, sociální i ekonomické principy podnikání. První sloţkou produktu jsou Fairtrade kakaové boby, z nichţ budeme vyrábět kvalitní a chutnou čokoládu. Charakteristikou naší čokolády bude deklarovaný původ všech surovin v ní obsaţených včetně 40

kompletního procesu výroby přímo v naší čokoládovně. Druhou sloţkou produktu jsou různé druhy přípravy kvalitní kávy z místní praţírny KAFE KODÓ a Fairtradové praţírny, která je zároveň sociálním podnikem Fair & Bio. Třetí a ne méně významnou sloţkou je domácí výroba pokrmů, kam zahrnujeme tradiční české i moravské zákusy, domácí zmrzlinu, sendviče, slané koláče, bagety a jiné pochutiny, vše z vlastního pečiva a také v bezlepkové a vegetariánské formě, většina pokrmů bude téţ ve formě veganské. Nedílnou součástí našeho produktu je příjemné prostředí kavárny, které bude zároveň šetrné k ţivotnímu prostředí. Velkou část interiéru bude tvořit recyklovaný nábytek, náš podnik tak, získá neopakovatelný otisk. Vše bude instalováno podle návrhů, na kterých se budou podílet jak zaměstnanci, tak několik studentů z oboru design interiéru, školy se pak mohou přihlásit k CSR. K produktu patří i zábava, proto bude náš interiér dostatečně prostorný, aby se zde mohly konat plánované akce, jako jsou výstavy, přednášky, koncerty a divadelní představení. Posláním akcí bude téţ znovuprobuzení ducha ochotnických divadelních představení v Olomouci. Našim zákazníkům chceme nabídnout výrobky s přesně známým původem a jistotou, ţe v celém řetězci od vyprodukování, přes výrobu aţ po prodej byly dodrţovány lidská i pracovní práva, zásada spravedlivé mzdy, sociálního příplatku a environmentální šetrnosti. Coţ Fairtrade svojí certifikací zaručuje. Navíc si zde budou zákazníci moci vybrat i nápoje a pochutiny z českých, lokálních a bio surovin. Zákazník jistě ocení i příjemné a zajímavé prostředí kavárny. S moţností vypůjčit si zde knihu nebo některou z nabízených deskových či karetních her, zajímavostí budou retro hry. Veškerý sortiment, včetně zábavy bude zacílen na zákazníky, které jsem definovala v situační analýze trhu. Podstatou produktu je téţ orientace na detail. Sem patří i design jednotlivých čokoládových výrobků tedy tabulek, pralinek i čokoládových figurek. U tabulek budeme pracovat zejména s oblíbenými příchutěmi, včetně chilli, vanilky, borůvky a soli. Práce na vzhledu tak bude patrná více u ručně vyráběných pralinek, i sem budeme pečlivě vybírat příchutě, podle oblíbenosti u zákazníků. Vynechány nebudou ani obaly z recyklovaných materiálů, které navrhnou cílový zaměstnanci v procesu přípravy podniku, stejně tak jako pracovní oděv v barvách loga, s logem a názvem podniku. Na všech našich produktech s podílem certifikovaných surovin bude zároveň logo Fairtrade. 41

Cena Důleţitým aspektem je také cena. Tu zde popíši s ohledem na rozsah práce, pouze v rovině hlavního sortimentu, coţ je čokoláda, káva a zákusek. Pro stanovení ceny volím kombinaci metod zaloţených na nákladech, cenách konkurence a předpokládané poptávce. Cenu čokolády zvaţuji zejména podle nastavení cen konkurence (Čokoládovna Troubelice, Chocolaterie ve Ztracené a Choco Café Eva), zohledňuji zde téţ cenu Fairtrade kakaa. Za 50g tabulku čokolády u nás zákazník zaplatí v průměru 60 Kč, s ohledem na konkurenci bude cena 100 g pralinek 77 Kč, vybrané limitované kusy budou za 15 Kč. Průměrná cena čokoládových figurek se bude odvíjet jak od váhy figurek, tak od designu, 50 g za 65 Kč. Cena za šálek horké čokolády s obsahem 45g čokolády bude 50 Kč. Cena kávy je odvislá zejména od nabídek konkurence, zohledněn je však i aspekt předpokládané poptávky, cena se nebude lišit podle druhu kávy. Za Espresso zde zákazník zaplatí 30 Kč, s mlékem 33 Kč, za Český Turek 28 Kč, za Latte Macchiato a Cappuccino 39 Kč. Alternativní druhy přípravy, například Dţezva (ibrik), Moka konvička, Chemex Dripper, Vacuum Pot nebo Aeropress budou za jednotnou cenu 33 Kč kromě French Press, který bude za 28 Kč stejně tak jako Český Turek. Průměrná cena domácího zákusku z řady - tradičních bude 35 Kč, sendvič z domácího chleba za 39 Kč, bezlepkový za 45 Kč. Místo Sociální podnik bude umístěn ve městě Olomouc, která je velmi dobře dostupná i pěší chůzí, navíc plánované místo pro podnik leţí nedaleko centra na ulici Studentská jako přilehlá budova Staroměstské kasárny. Jedná se o frekventovanou část města, coţ zaručuje dobrou dostupnost jak z historického centra, tak automobilovou dopravou. Díky této poloze nebude pro zákazníky problém náš podnik najít. V prostorách se bude nacházet kuchyňka k přípravě zákusků a lahůdek. Dílna na výrobu čokolády bude oddělena zvlášť. Největší prostor bude věnován kavárně. 42

Další výhodou místa je dostupnost MHD i meziměstské dopravy, nedaleko plánovaného místa pro podnik se nachází autobusová zastávka Na Střelnici, kde zastavují linky městských i meziměstských autobusů. O několik desítek metrů dál leţí tramvajová zastávka U Sv. Mořice, kudy projíţdí linky 2, 3, 4 a 6. Asi po 10 minutách pěší chůze je moţné dojít i z Filosofické fakulty, z Caritas-VOŠS Olomouc, z Cyrilometodějské teologické fakulty či Lékařské fakulty, místo tedy není příliš vzdáleno ani cílové skupině studentů. Přibliţně stejně blízko je i univerzitní knihovna Zbrojnice, kam umístíme informační letáky o čokoládovně. Pro distribuci našich výrobků zvolíme především přímou distribuční cestu, tedy prodej rovnou v kavárně. Výhodou je moţnost bezprostřední komunikace se zákazníkem. Vzhledem k orientaci na Olomoucký region jsem zvolila další distribuční místa pouze v Olomouci a jedno ve Šternberku. Jedná se o podniky, které jsou uvedeny v části Odběratelé: To pravé z Hané i odjinud, Moje domácí dobrůtky s. r. o, Náš grunt, s. r. o., prodejna Olomouc a Moravská pekárna, prodejna Šternberk. Kaţdý distributor našich výrobků dostane zároveň malou, několikastránkovou příručku s informacemi o výrobcích, včetně Fairtrade. Před uzavřením smlouvy se nejdříve důkladně domluvíme na způsobu prodeje a místě, kde budou výrobky vystaveny. Komunikace Pro oblast propagace je potřeba vyčlenit měsíčně vyloţitelnou částku, tj. stanovit si marketingový rozpočet. V tuto chvíli se bude podnik řídit marketingovým rozpočtem 3 500 Kč na měsíc dále jen MR, k této částce je třeba připočítat i náklad na marketing před otevřením našeho sociálního podniku ten bude činit 7 000 Kč. Součástí komunikace našeho produktu bude informace o tom, ţe jsme sociální podnik a jaký je náš veřejně prospěšný cíl, avšak chceme zákazníkům dokázat, ţe si odměnu zaslouţíme i bez lítosti. Naši zaměstnanci budou prezentováni jako profesionálové ve svém oboru s velkou ţivotní zkušeností, nikoli naopak. Nyní uţ se dostávám k nákladům na počáteční propagaci. Do propagace zahrnuji stánek na Náměstí Republiky, kde se budeme představovat cílovým zákazníkům. Připravíme si drobnou ochutnávku našich výrobků, zákazníkům budeme nabízet 1dcl kávy z French pressu, Moka konvičky a překapávanou kávu. Kelímky i ochutnávkové tácky budou mít logo našeho podniku. Pro cílovou skupinu zaměstnanců to bude zároveň první zkušenost se zákazníkem. Další akcí zahrnutou 43

v nákladech bude otevírací den, kdy se ceny sníţí o 25 %. V tento den zároveň připravíme ochutnávku u vchodu, tj. welcome pralinka nebo čokoládový úlomek. Pozveme divadelní spolek Úlet 21 a Olivy, jejich společná představení jsou souhrou humoru, předností je i schopnost zapojit do hry diváky. Dále zde budou průběţně vystupovat vybraní studenti z hudebních oborů ZUŠ a z Konviktu. Oslovíme téţ místní umělce a alespoň jednu celebritu, která by podniku propůjčila mediální tvář, s ohledem na cílovou skupinu a profil umělců oslovíme Tomáše Kluse a MIG 21. Veškerá vystoupení by byla dobrovolná, avšak počítat musíme s občerstvením a s malými dárkovými balíčky, jako poděkování pro vystupující. Propagace zahrnuta v běžném marketingovém rozpočtu: Letáky a plakáty Návrh bude vytvořen zaměstnanci, nicméně musíme zahrnout náklady na tisk a instalaci plakátů ve zdravých výţivách, v menzách, v obou pobočkách Špagetárny, v distributorských podnicích, v tramvajích, v univerzitní knihovně Zbrojnice i na fakultách, které se nachází nedaleko podniku. Vynaloţená částka z MR: 1 000 Kč. Internetové stránky Provoz stránek zajistí jeden ze zaměstnanců, změny a obnovu domluvíme na pracovních schůzkách se zaměstnanci. Tvorbu webových stránek zajistí IT dobrovolník. Obsah stránek bude zákazníkům přibliţovat náš produkt, bude obsahovat informace o dodavatelích i odběratelích, informace o Fairtrade, o tom, ţe jsme integrační sociální podnik a co z toho vyplývá, bude zde přehled jednotlivých výrobků včetně ceny, stejně tak tomu bude u jídelního lístku. Na stránkách bude moţné najít i fotografie a jména všech zaměstnanců a to z toho důvodu, ţe nechceme oddělovat výrobky od lidí, kteří se na nich podílí včetně těch, co je distribuují zákazníkovi přímo. Podnik bude mít téţ vlastní facebookové stránky, sem budou moci přispívat jak zaměstnanci, tak zákazníci. Vynaloţená částka z MR: 0 Kč. 21 Spolek herců s bezdomoveckou zkušeností. 44

Kulturní akce Sem zahrnujeme výstavy, autorská čtení, koncerty, divadelní představení a přednášky. Pro tyto akce budeme počítat se zvýšeným počtem zákazníků a účastí dobrovolníků, proto uvádím cenu tak nízkou. Vynaloţená částka z MR: 500 Kč. Promo akce Zde budou patřit akce typu 2 za cenu 1, férový Mikuláš s osvětovou tématikou, Ţivé knihy o bezdomovectví knihy zde budou představovat skutečné lidi s bezdomoveckou zkušeností nebo Mezinárodní den proti chudobě, kdy určité procento z konkrétních výrobků či nápojů, půjde na sbírku některé neziskové organizace. Vynaloţená částka z MR: 1 000 Kč. Reklama v periodikách Reklamu budeme průběţně umisťovat do univerzitních novin Helena v krabici, do studentského rádia UP AIR nebo do regionálního tisku v závislosti na naší potřebě. Vynaloţená částka z MR: 1 000 Kč. Lidské zdroje Lidé, zde myšleno zaměstnanci, jsou součástí produktu a zároveň se podílí na jeho realizaci. V případě integračního sociálního podniku, by produkt nemohl bez lidské sloţky vzniknout. Nejen sluţba zákazníkovi, ale téţ výroba v našem podniku ponese lidský faktor velmi intenzivně. Zákazník musí vnímat za výrobkem především člověka a v našem podniku se s takovým člověkem můţe přímo seznámit, výsledné produkty nebudou odlidšťovány. Aby byl podnik schopen zajistit vhodnou personální sestavu, popíši zde kritéria pro zapojení zaměstnanců do projektu podniku. Prvním kritériem bude bydlení alespoň na úrovni azylového domu, sociálního bytu či jiného typu bydlení zaručujícího stabilní a důstojné ţití s hygienickým zázemím. Do cílové skupiny, tedy alespoň na začátku, nebudou patřit lidé bez přístřeší, neboli bez střechy, taková spolupráce by nebyla dostatečně účelná, neboť střecha nad hlavou je základem pro nastavení změny (Marek a kol. 2012). Mezi další kritéria patří získání doporučení od SLD, zúčastnění se první společné schůzky včetně předcházejícího individuálního setkání pouze se sociálním pracovníkem SLD a pracovníkem sociálního podniku. Nakonec je zde potřebná účast na aktivitách zaměřujících se na činnosti v podniku, 45

tedy ruční zpracování čokolády, příprava pokrmů, kávy, ale i organizace drobných akcí v rámci SLD. Aktivity budou probíhat jen na té nejzákladnější úrovni, nepůjde o proškolení, to bude následovat po pečlivém výběru stálých zaměstnanců. S ohledem na naplňování indikátorů integračního sociálního podniku, ale i z logiky řízení podniku musím podtrhnout oblast vzdělávání, v níţ bude kladen důraz na rozvoj pracovních kompetencí znevýhodněných zaměstnanců. První školící fáze proběhne po důkladném rozhodování o přijetí zaměstnance, dohodě se zaměstnancem na konkrétní pracovní pozici, do níţ nastoupí po absolvování rekvalifikačního kurzu, ten podstoupí kaţdý znevýhodněný zaměstnanec v závislosti na pracovní pozici. Rekvalifikační kurz pomůţeme zaměstnanci dojednat s příslušným úřadem práce v rámci aktivní politiky zaměstnanosti (zákon o zaměstnanosti 109a). Aţ po úspěšném absolvování kurzu dojde na podpis pracovní smlouvy. Pro zaměstnance budou určeny následující kurzy: Kurz řemeslného zpracování čokolády, kód profesní kvalifikace 29-016-H. Kurzovné: 5 200 Kč. Bukaschool s. r. o., Kmochova 1823, 434 01 Most. Příprava pokrmů studené kuchyně, kód profesní kvalifikace 65-002-H, pětidenní. Kurzovné: 7 950 Kč. Bukaschool s. r. o., Kmochova 1823, 434 01 Most. Kurz Barista Mistr kávy. Kurzovné: 15 000 Kč. Kurz pořádá Lucaffé CZ s. r. o., Ve Smečkách 1316/18, 110 00 Praha 1. Složitá obsluha hostů, kód profesní kvalifikace 65-008-H, pětidenní. Kurzovné: 6 980 Kč. Bukaschool s. r. o., Kmochova 1823, 434 01 Most. Složitá obsluha hostů, kód profesní kvalifikace 65-008-H, 100 h. Kurzovné: 14 200 Kč. Centrum vzdělávání všem, Praţská 38b, Brno-Bosonohy. Tento kurz je vhodný pro zaměstnance s nedokončeným středoškolským nebo učňovským vzděláním, neboť je zde moţnost získat výuční list. Komunikační kurz, dvou denní pouze jako rekvalifikace, Agentura SPEKTRUM, Koněvova 141, 130 83 Praha 3. Všechny kurzy jsou akreditované Ministerstvem školství mládeţe a tělovýchovy. Komunikační kurz bude určen všem zaměstnancům, bez ohledu na pracovní pozici. 46

Pro sepsání této kapitoly, zejména s ohledem na hledání vhodných zaměstnanců, jejich postupné proškolování a podílení se na budování podniku jsem se inspirovala článkem Kristin M. Ferguson (2007). 2.4 Harmonogram projektu V této části popíši časový plán projektu, který rozloţím na jednotlivé fáze od přípravy projektu aţ po jeho realizaci. Celý projekt bude trvat přibliţně 2 roky. 1. Přípravná fáze V první fázi musí být dokončena situační analýza trhu a analýza proveditelnosti, včetně předběţného finančního plánu. Dokončené podklady budeme konzultovat s Mgr. Šárkou Dořičákovou, lokální konzultantkou MPSV pro sociální podnikání. Následně dáme dohromady společníky pro zaloţení společnosti s ručením omezeným a učiníme zápis do obchodního rejstříku. Poté naváţeme kontakt s realitní kanceláří, kde domluvíme podmínky pronájmu prostor. Následovat bude zahájení spolupráce s Charitou Olomouc, Střediskem Samaritán pro lidi bez domova, kde představíme podnikatelský plán a přiblíţíme specifika vzájemné spolupráce. Stejně tak učiníme s ostatními spolupracujícími organizacemi, kterým se tak osobně představíme společně s naším plánem sociálního podniku. Po dohodě s SLD začneme postupně s volnočasovými programy na témata související s produktem, zatím jen s minimálními vlastními náklady. V této fázi je důleţité zejména seznámit se s cílovou skupinou, neţ zahájíme vlastní výběr. Začneme s tvorbou dokumentace o projektu. První fáze bude trvat 3 měsíce. 2. Přípravná fáze V této fázi se zaměříme na výběr vhodných členů do realizačního týmu, bude důleţité, aby tito členové byly následně u zaloţení podniku a stali se jeho přímými zaměstnanci dle charakteristik, které budou popsány v kapitole Management a lidské zdroje. Realizační tým se bude poté podílet na aktivitách s lidmi bez domova. V rámci druhé fáze začneme s výběrem vhodných kandidátů podle naší úvahy a dle doporučení sociálních pracovníků SLD. S vybranými kandidáty udělá sociální pracovník chystaného podniku individuální rozhovory za účasti sociálního 47

pracovníka SLD, kterému konkrétní klient důvěřuje. Zjistí jeho motivační faktory pro změnu situace, očekávání a ochotu zapojit se do vytváření produktu. Poté proběhne schůzka se všemi vybranými kandidáty se zapojením sbliţovacích aktivit. Realizátoři zde sdělí přibliţný postup příprav podniku, které se budou odehrávat formou sofistikovanějších aktivit, neţ tomu bylo doposud a na jiném, neutrálním místě. Součástí aktivit bude vymyšlení názvu podniku, loga podniku, designu výrobků, atd. Získané dovednosti mohou průběţně trénovat pořádáním akcí v rámci SLD. Ve stejné chvíli zahájí vedoucí projektu a PR pracovník vyjednávání o zdrojích. Jejich úkolem bude najít vhodné investory, zaměřit se na výzvy OP Zaměstnanost a připravit potřebné podklady dopředu, prozkoumat úspěšnost posledních výzev (nejbliţší je výzva č. 15 Podpora sociálního podnikání, jejíţ vyhlášení je plánováno na srpen) a Integrovaného regionálního OP (nejbliţší výzva Sociální podnikání, která bude zahájená přibliţně říjnu). Dále osloví Českou spořitelnu se ţádostí o sociální úvěr, Nadaci Via o grant v rámci podpory sociálního podnikání. A v neposlední řadě podají ţádosti o příspěvky na zřízení společensky účelných pracovních míst s úřadem práce. Druhá fáze potrvá zhruba 4 měsíce. 3. Přípravná fáze Jedná se o předposlední fázi projektové přípravy, která se bude zaměřovat na praktické přípravy před zahájením provozu. Patří sem rekonstrukce prostor, nákup a instalace vybavení, pořízení strojů a jejich zapojování. Dojde k osobním jednáním s dodavateli a odběrateli. V této fázi absolvují budoucí zaměstnanci z cílové skupiny vybrané rekvalifikační kurzy, popsané v kapitole Marketingový MIX - Lidské zdroje a následně s nimi bude podepsána pracovní smlouva. Závěrem třetí přípravné fáze budou promo akce uvedené v kapitole Marketingový MIX Komunikace, zaloţení internetových stránek, vylepení plakátů, roznesení letáčků a reklama v lokálních médiích. A nakonec příprava otevření podniku. Fáze potrvá 5 měsíců. 4. Realizační fáze Půjde o poslední fázi, v níţ se zahájí provoz sociálního podniku. V realizační fázi budeme důsledně dodrţovat naplňování našeho veřejně prospěšného cíle. Budeme 48

dbát o neustálý rozvoj zaměstnanců a podporu v nastavování dalších vlastních cílů i cílů souvisejících s produktem. Provádíme průběţné hodnocení realizace projektu. Nastavíme reţim běţného chodu podniku. Začneme s plánováním a realizací akcí, které jsme si definovali v Marketingovém MIXU. Na začátku 1. a 2. poloviny roku proběhnou team buldingové akce. Na konci 1. a 2 poloviny roku proběhnou supervize zaměstnanců. Tato fáze potrvá 12 měsíců. Na jejím konci bude nutné uzavřít vedení dokumentace o projektu a provést zhodnocení. 2.5 Management a lidské zdroje 22 Součástí podnikatelského plánu musí být i přehled lidských zdrojů. Marketingový MIX obsahuje sloţku Lidé, nyní je však důleţité popsat přesně, kdo bude do podniku zapojen, jednotlivé pozice, náplň práce a úvazky (Marek, Kantor 2007: 104; Kurková, Francová 2012: 37). Základem projektu bude hlavní realizační tým, který zajistí kompletní praktickou přípravu celého projektu, trénink a podporu zaměstnanců na pracovišti. Hlavní realizační tým musí být velmi dobře obeznámen s fungováním integračních sociálních podniků a znát indikátory WISE podniků. Základem podniku jako takového, smyslem jeho existence a součástí produktu, budou zaměstnanci z cílové skupiny. I oni se do tvorby projektu zapojí, jejich úkolem bude dotvářet produkt sociálního podniku, zaměřit se na detail. Vedoucí projektu ekonom Jedná se o organizačního pracovníka, manaţera a administrátora celého projektu sociálního podniku. Řídí a koordinuje všechny účastníky projektu. Vedoucí projektu má také na starosti zajišťování potřebných zdrojů. Bude hlavním iniciátorem harmonogramu a činností nezbytných pro zaloţení podniku. Zde se bezpochyby jedná zároveň o člena realizačního týmu. Z roviny své pozice a s ohledem na vzdělání bude zároveň ekonomem sociálního podniku. Vedoucí projektu musí mít vysokoškolské vzdělání v ekonomickém oboru nebo v jiném oboru, pakliţe dosáhl středoškolského vzdělání s maturitou v ekonomickém oboru, například Ekonomika a podnikání. Mimo vzdělání je potřeba doloţit praxi v oboru. Vedoucí projektu bude mít v podniku 22 Pro charakteristiku jednotlivých pozic jsem se inspirovala informačním systémem infoabsolvent.cz. 49

pracovní smlouvu na 0,5 úvazku. Osoba na této pozici se musí velmi dobře orientovat v problematice bezdomovectví. Provozní vedoucí Provozní vedoucí bude zároveň asistentem manaţera projektu. Jeho kompetence se zaměřují zejména na organizaci a řízení provozu podniku, vyřizuje objednávky, reklamace, stejně tak jako technické zařízení a údrţbu. Provozní také jedná s inspekčními orgány, stará se o kalkulaci cen výrobků a sluţeb, vede evidenci o provozu, kontroluje dodrţování předpisů, kontroluje bezchybnost pokladních operací a eviduje, řídí a organizuje pracovníky v provozu, zejména pak vedoucí úseků. A nakonec zodpovídá za kvalitu sluţeb a výrobků. Provozní vedoucí bude dosahovat alespoň středoškolského vzdělání s maturitou v oboru Hotelnictví a turismus nebo v podobném oboru, popřípadě alespoň tříletou zkušenost v praxi provozního. Provozní vedoucí je zároveň členem realizačního týmu s polovičním pracovním úvazkem. PR pracovník a zástupce vedoucího provozního PR pracovník zajišťuje kompletně vztahy s veřejností, stará se o reklamu a propagaci podniku. Zároveň do této činnosti zapojuje i zaměstnance a dobrovolníky. Obstarává vše kolem loga a designu celého podniku, orientuje se v cenách a moţnostech finálních úprav těchto záleţitostí. PR pracovník musí dosahovat vysokoškolského vzdělání v oboru marketingové komunikace a PR nebo podobného oboru, popřípadě dosahovat alespoň tříleté praxe na obdobné pozici, akceptována je i dobrovolnická práce. Musí projevovat talent komunikace s veřejností. Je nezbytné, aby se orientoval v problematice bezdomovectví, výhodou je praktická zkušenost, například dobrovolnická. PR pracovník musí být osobně angaţovaný do fair trade problematiky, navíc doloţit potvrzení o účasti na seminářích, workshopech, přednáškách či kurzech o fair trade. Pracovník musí být schopný propagace fair trade. Dále se aktivně jako dobrovolník účastní kampaně Za férovou čokoládu. PR pracovník je zároveň členem realizačního týmu s plným pracovním úvazkem. 50

Sociální pracovník Jedná se o pozici definovanou zákonem o sociálních sluţbách ( 109-110). Pro účely integračního sociálního podniku bude potřeba dosahovat praxe s lidmi bez domova a alespoň roční praxe v oboru. Výhodou je absolvování vyšší odborné školy a kvalitně vedené praxe během studia, včetně dobrovolnictví v NNO. Specifikem této pozice bude velmi dobrá orientace v dluhovém poradenství, absolvování kurzů na toto téma, stejně tak jako kurz krizové intervence. Sociální pracovník je zároveň členem realizačního týmu. V podniku bude mít 0,5 pracovního úvazku. Vedoucí pro oblast přípravy nápojů a obsluhy Vedoucí této oblasti musí být vyučen v oboru kuchař-číšník, nebo v podobném oboru, absolvované kurzy navíc, jsou přínosem. Dalším poţadavkem na pozici je dosaţení maturity a praxe v oboru, alespoň tříletá. Je nezbytné, aby se orientoval v problematice bezdomovectví a měl tyto osobnostní vlastnosti, schopnost empatie, trpělivost a komunikativnost, navíc musí být schopen předat cílovým zaměstnancům znalosti a naučit je dovednostem v oboru. Podstatou této pozice je také důslednost a pečlivost, vedoucí musí zároveň zaručovat kvalitu provedené práce svých zaměstnanců. Vedoucí má na starost baristy a číšníky. Zaměstnanec na plný pracovní úvazek. Barista Na této pozici budou 2 zaměstnanci z cílové skupiny. Bude se jednat o specialisty v různých druzích přípravy kávy a jiných, nealkoholických nápojů. Zaměstnanci na této pozici rozumí kávě, jejich odrůdám i vlastnostem a tuto schopnost dokáţí předávat. Znají fair trade a umí informace předat zákazníkovy. Baristé absolvují kurz: Barista-Mistr kávy, popsaný v marketingovém MIXU. Své získané schopnosti budou zdokonalovat na své pracovní pozici, kde budou mít 0,5 pracovního úvazku. Číšník Na pozici číšník budou 2 zaměstnanci z cílové skupiny. Jejich úkolem bude zvládat kompletní způsoby servírování kávy a ostatních nápojů, včetně jídla, jeţ musí umět na talíři nazdobit. Číšníci musí umět aranţovat posezení a ostatní úkony 51

obsluhy. Nezbytná je zde i schopnost komunikovat se zákazníky a předávat jim informace o produktu, včetně informací o fair trade. Číšníci absolvují kurz: Sloţitá obsluha hostů, verzi tohoto kurzu společně zvolíme v závislosti na dosaţeném vzdělání zaměstnance. Schopnosti získané prostřednictvím kurzu budou zdokonalovat na své pozici. Pracovní smlouva bude uzavřena na 0,5 úvazek. Vedoucí chocolatier Osoba na této pozici zná velmi důkladně celí proces výroby čokolády a má vztah k tomuto pokrmu. Chocolatier je schopen zpracovávat čokoládu ručně i strojně a vytvářet čokoládové figurky, ozdoby, pralinky i čokoládové tabulky, tedy i ví, jak pracovat s různými druhy forem, v nichţ se velmi dobře vyzná. Rozumí příjmu surovin a jejich uskladňování, vede potřebnou dokumentaci. Vedoucí chocolatier má kompletně na starost odvětví výroby a prodeje čokolády. Tyto znalosti je schopen předávat svým pracovníkům. Je nezbytné, aby se orientoval v problematice bezdomovectví a měl osobnostní vlastnosti definované u vedoucího obsluhy a přípravy nápojů. Podstatou této pozice je také důslednost a pečlivost, vedoucí musí zároveň zaručovat kvalitu provedené práce svých zaměstnanců. Chocolatier je vzdělán v oboru cukrář či výrobce potravin, nejniţší dosaţené vzdělání je střední odborné učiliště, výhodou je nadstavbové vzdělání s maturitou, praxe v oboru. Zaměstnanec navíc musí mít absolvován kurz řemeslné výroby čokolády. Zná fair trade a umí ho komunikovat zaměstnancům. Jedná se zároveň o člena realizačního týmu s plným pracovním úvazkem. Chocolatier Na pozici chocolatier budou dva zaměstnanci z cílové skupiny. Jejich schopnosti a činnosti budou odpovídat definovaným schopnostem a činnostem vedoucího chocolatiera, kromě organizační a kontrolní sloţky. Tito zaměstnanci budou mít 0,5 pracovního úvazku. Zaměstnanci absolvují kurz Řemeslného zpracování čokolády a v průběhu praxe v čokoládovně budou nabyté schopnosti zdokonalovat. Podstatné je aby pochopili systém fair trade a naučili se ho komunikovat zákazníkům, dokázali propagovat celkový produkt i výrobky. 52

Vedoucí cukrář, kuchař studené kuchyně Zaměstnanec na této pozici je schopen dle předepsaných technologií zvládat postupy a jednotlivé činnosti při ruční výrobě cukrárenských výrobků a moučníků, posuzovat kvalitu surovin, meziproduktů a hotových produktů, znát principy výroby bezpečných potravin a principy uchovávání hotových výrobků. Potřebné dosaţené vzdělání v oboru cukrář nebo v podobném oboru. Zaměstnanec projde odborným kurzem Příprava pokrmů studené kuchyně, ještě před kontaktem s cílovými zaměstnanci. V rámci této pozice půjde o člověka s know-how co se přípravy tradičních českých a moravských pokrmů týče, včetně vlastních receptů a nápadů. Dále umí pracovat s bio surovinami a dokáţe alternativně připravovat jednotlivé pokrmy. Zná fair trade a vybrané certifikované suroviny, včetně čokolády a kakaa zapojuje do výroby. Je nezbytné, aby se orientoval v problematice bezdomovectví a měl osobní vlastnosti definované u předchozích vedoucích zaměstnanců. Osoba na této pozici zaručuje kvalitu provedené práce a ručí za zaměstnance. Jedná se o jednoho z realizátorů projektu s plným úvazkem v podniku. Pomocný kuchař Bude se jednat o zaměstnance z cílové skupiny, který projeví kladný vztah a talent pro přípravu pokrmů. Náplní jeho práce bude výpomoc při přípravě zákusků a jiných pokrmů a samostatná příprava jednoduchých studených jídel. Tento zaměstnanec se můţe mnohé naučit uţ při přípravě projektu podniku. Základní absolvovaný kurz v rámci přípravy bude Příprava pokrmů studené kuchyně. Další kurzy absolvuje dle potřeby v průběhu realizace projetu, například přípravu RAW zákusků. Tento pracovník bude v provozu na 0,5 úvazku. Externí pracovníci: Supervizor Supervizor bude poskytovat skupinové supervize všem zaměstnancům a to jednou za půl roku formou dohody o pracovní činnosti. 53

Pracovník na úklid Bude se jednat o klienta SLD s doporučením, který není zapojen do projektu, ale zároveň projevuje snahu zlepšit svoji sociální situaci. Tento pracovník bude zaměstnán na dohodu o pracovní činnosti. Dle indikátorů sociálního podniku typu WISE musí být v podniku zaměstnáno více neţ 30 % znevýhodněných zaměstnanců, coţ podnik naplňuje. Cíloví zaměstnanci budou mít pracovní smlouvu na 1 rok, po té by měli být schopní pokračovat dál uţ na běţném pracovním trhu. Prodluţování smlouvy bude probíhat individuálně dle potřeb zaměstnanců. Nicméně před koncem smlouvy jim bude věnována zvýšená péče pro nalezení dalšího zaměstnání dle svých preferencí. Pro integrační sociální podnik je nezbytná i týmovost a spolupráce mezi zaměstnanci bez ní by nemohli participovat na strategickém směřování podniku proto na začátku i v průběhu projektu zahrneme team buldingové akce, které si zaměstnanci zorganizují sami. 2.6 Technické a technologické řešení Tuto kapitolu zařazuji do své práce, protoţe si uvědomuji, ţe pro zakládání podniku bude nezbytná. Nicméně pro účely práce ji nemohu podrobně rozvádět, proto sem zahrnuji pouze přístroje na výrobu čokolády, abych alespoň částečně objasnila, co bude pro výrobní proces potřeba. Proces výroby jsem studovala z různých zdrojů, avšak nejvíce mi pomohla firma Jordi s s. r. o., se kterou jsem během přípravy navázala kontakt. Náš podnik se zaměří na kompletní proces výroby čokolády, tj. od kakaového bobu aţ po tabulku. Důleţitá zde bude velká pečlivost, neboť kvalitní postup začíná uţ od převzetí bobů od dodavatele, následuje přebírání a třízení. Zdravé boby putují na upraţení, k tomu postačí obyčejná, i domácí, trouba. Boby se totiţ upraţí uţ při 100 150 C, ani čas praţení není příliš dlouhý, zhruba 30 minut. Za vhodnou troubu povaţuji UNOX XF023 Anna 23 v hodnotě 19 168 Kč, je prosklená a nabízí prostor pro 4 plechy, coţ pro mnoţství a rychlost naší výroby postačí. Po té se do procesu přidává další stroj určený k oddělení slupky od bobu a k hrubšímu pomletí. Pro tento 23 www.unox-shop.cz 54

účel jsem zvolila stroj Kitchenaid 24 robot Heavy Duty 5KPM5 v hodnotě 21 890 Kč a krouhač/kráječ MVSA za 2 990 Kč. Stroj je určený pro malé provozy, coţ nám postačí. Jedním z nejdůleţitějších strojů pro výrobu čokolády je melanţér, který mele boby aţ na tekutou čokoládu po dobu 24 72 hodin. Na začátek našeho podnikání vystačí melanţér značky Spectra 11 25, cena přístroje je 21 618 Kč. Poslední a druhý nejdůleţitější přístroj, který kompletně ovlivní chuť čokolády je temperovací stroj. Ten čokoládu zahřeje zhruba na 50 C a rychle schladí na 30 C, čokoláda tak získá vyšší kvalitu a lesk, navíc se tím prodluţuje její trvanlivost. Jelikoţ jde o velmi precizní postup, zvolila jsem temperovací stroj značky EISKON Pomati T8 26 s vibrační deskou a kapacitou vany 8 kg, cena tohoto stroje je 227 480 Kč. Jde tedy o nejdraţší stroj z poloţky technologického vybavení, nicméně bez něj bychom kvality dosahovaly obtíţněji. Poslední přístroj, jenţ chci zmínit je Lello Musso Pola 5030 Dessert Maker 27, na výrobu domácí zmrzliny v hodnotě 29 610 Kč Podrobnosti o dodavatelích a cenách by se měli objevovat aţ ve finančním plánu. Ceny přístrojů jsem přidala pro lepší orientaci v nákladnosti. Na kapitolu tedy naváţi právě finančním plánem podniku. 2.7 Finanční plán podniku S ohledem na účel a rozsah práce se podrobněji zaměřím na mzdové náklady a jako základ vytvořím rozpočet zdrojů a výnosů podniku na první rok existence projektu. Avšak v této kapitole uţ nebudu uvádět předpokládané měsíční a roční výnosy a náklady, plán splácení bankovní půjčky ani předpokládané výkazy o ziscích a ztrátách podniku. Nicméně si uvědomuji, ţe podrobný finanční plán je základem sociálního podniku a ţe čím je podrobnější, tím více šancí na úspěch bude mít. 24 www.kitchenaid.cz 25 www.santhausa.com 26 www.eiskon.cz 27 www.amazon.cz 55

Tabulka č. 1: Rozpočet na 1. rok projektu Položka Náklady/Kč Položka Výnosy/Kč Mzdové náklady 1 810 620 Vlastní zdroje Náklady na pronájem prostor 354 000 Trţby 1 987 200 Finanční náklady 37 200 Vklady společníků 100 000 Počáteční investice 687 092 Cizí zdroje Marketing 49 000 Investoři 100 000 Odpisy 34 604 Evropské dotace 300 000 Sociální úvěr České Náklady na suroviny 448 387 spořitelny 500 000 Školení a semináře zaměstnanců 65 000 Grant Nadace Via 90 000 Ostatní náklady 48 260 ÚP Přísp. na zřízení společensky účelného pracovního místa/7 zam. 528 463 Celkem 3 534 163 Celkem 3 605 663 Náklady na pronájem prostor zároveň zahrnují nájemné, energie, údrţbu a opravy. Vzhledem k provozu čokoládovny a kavárny musíme zohlednit vyšší cenu energií. Ve finančních nákladech jsou zahrnuty měsíční splátky úvěru a částka za vedení účtu. V poloţce ostatní najdeme částku za pohonné hmoty, cestovné, kancelářské potřeby, provozní materiál, pojištění ale také částku na zaplacení certifikace umoţňující pouţívat logo Fairtrade. Do odpisů započítávám stroje na výrobu čokolády, stroj na výrobu zmrzliny a kávovar. Co se týče výnosů, tady předpokládám spíše niţší zisk, nicméně za kaţdý další rok fungování projektu by se měl zisk o něco zvýšit. Investory se kterými do projektu počítáme, budeme hledat zejména v Olomouci a okolí. V současné době Česká spořitelna program sociálních úvěrů pozastavila, nicméně předpokládám jeho obnovení, i vzhledem k plánovanému zákonu o sociálním podnikání, jehoţ věcný záměr je na programu uţ v letošním roce. 56

Tabulka č. 2: Osobní náklady Názvy pozic/úvazek Měsíčně/Kč Ročně/Kč Vedoucí projektu - ekonom/0,5 10 000 120 000 Provozní vedoucí/0,5 8 000 96 000 PR pracovník a zástupce provozního/1,0 18 000 216 000 Sociální pracovník/0,5 8 000 96 000 Vedoucí pro oblast příp. nápojů a obsluhy/1,0 16 000 192 000 Barista 2x/0,5 15 000 180 000 Číšník 2x/0,5 15 000 180 000 Vedoucí chocolatier/1,0 18 000 216 000 Chocolatier 2x/0,5 18 000 216 000 Vedoucí cukrář, kuchař studené kuchyně/1,0 16 000 192 000 Pomocný kuchař/0,5 7 000 84 000 Supervizor/ DPČ 700/1h 5 600 Pracovník na úklid/dpč 60/h 11 520 Dobrovolníci 55/h 5 500 Odvody na sociální a zdravotní pojištění 613 741 Celkem osobní náklady 1 810 620 Mzdové náklady jsou výsledkem rešerší průměrných hrubých mezd v příslušných oborech. S růstem prosperity podniku se mohou zvýšit téţ příslušné mzdové náklady, popřípadě téţ pracovní úvazky zaměstnanců. Kurková s Francovou (2012: 37) na závěr doporučují zařadit téţ doklady a přílohy. Obsah je plně na zváţení podnikatelů. Součástí můţe být výpis z obchodního rejstříku, důleţité dokumenty, přísliby odběru výrobků či sluţeb nebo plán interiéru, návrhy obalů, jídelních lístků, atd. 57

Závěr Cílem práce bylo vytvořit podnikatelský plán sociálního podniku typu WISE zaměřeného na zaměstnávání lidí bez domova. Jako atraktivní produkt jsem zvolila výrobu čokolády s certifikací Fairtrade. V teoretické části práce jsem nejdříve vysvětlila logickou strukturu pojmů, které měly poskytnout přehled o sociálním podnikání a společenské odpovědnosti firem, včetně definice fair trade. Dále jsem přímo definovala cílovou skupinu lidí bez domova s jejich omezeními v míře pracovního zapojení, včetně charakteristických průvodních problémů. Hlavním výstupem pak bylo zachytit proces změny myšlení a vnímání lidí bez domova při zapojení prvků podporovaného zaměstnávání. Zpracování teoretické části bylo základem pro konstrukci celého podnikatelského plánu, zejména v postupu práce s cílovou skupinou jako potencionálními zaměstnanci. Z mého pohledu došlo k naplnění stanoveného cíle. Výsledkem je podrobný podnikatelský plán, který stojí na principech sociálně integračního podnikání, navíc zahrnujícího hned několik integračních prvků. Člověk bez domova je plně zapojen do celého procesu budování podniku a jeho fungování v průběhu projektu, coţ určuje stěţejní význam této práce. Cílová skupina se podílí na přípravě projektu v otázkách tvorby loga, návrhu interiéru, designu výrobků i plánování akcí v podniku, včetně organizace promo akcí před otevřením podniku. Vybraná skupina potencionálních zaměstnanců tak působí aktivně od samého začátku a dotváří kompletní produkt. Tato skupina je v celém procesu uschopňování plně podporována sociálním pracovníkem podniku, ale téţ ostatními zaměstnanci, včetně podpůrných sluţeb jiných subjektů, které pomáhají doplnit subvenční sloţku podniku. Podstatou intenzivního zapojení je nalezení smyslu v celé činnosti, zejména uvědomění si vlastních kapacit a moţností, které se zaměstnancům po dlouhé době existenční nejistoty nabízejí. Avšak nutné bylo stanovit zde limit pro délku zaměstnaneckého poměru, aby zaměstnanci neuvízli v sítích sociálního podniku, ale naopak našli sami sebe a zjistili, co chtějí od ţivota v budoucnosti. Má-li být podnikatelský plán skutečně vyuţit, bude třeba dopracovat detailně finanční plán a provést analýzu proveditelnosti. Věřím, ţe v této podobě je projekt návodem pro realizaci novodobého sociálního podniku v případě, ţe se najdou ochotní realizátoři. Pro samotné město Olomouc je to příleţitost jak řešit soubor všech těchto otázek komplexně. 58

Bibliografický seznam Armáda spásy [on-line]. Sčítání bezdomovců v Brně 2014. Aktualizace: 27. 3. 2014. Dostupné z: http://www.armadaspasy.cz/brno/centrum-socialnich-sluzebjosefa-korbela/scitani-bezdomovcu-v-brne-2014 [cit. 9. 3. 2015]. BEDNÁRIKOVÁ, D., FRANCOVÁ, P. 2011. Studie infrastruktury sociální ekonomiky v ČR plná verze. Praha: Nová ekonomika. BUCHTOVÁ, B. 2013. Psychologie nezaměstnanosti. In: BUCHTOVÁ, B., ŠMAJS, J. BOLELOUCKÝ, Z. Nezaměstnanost. Praha: Grada. s. 49-50. Charita Olomouc [on-line]. Středisko Samaritán pro lidi bez domova. Dostupné z: http://www.olomouc.charita.cz/sluzby-charity-olomouc/lide-bez-domova [posl. akt. neuvedeno] [25. 4. 2015]. ČANÍK, P. a kol. 2006. Metody a nástroje podnikatelské etiky. Praha: Nakladatelství VŠE Oeconomica. České sociální podnikání [on-line]. Seznam sociálních podniků zaměstnávajících lidi bez přístřeší a po výkonu trestu. Dostupné z: http://www.ceske-socialnipodnikani.cz/cz/adresar-socialnich-podniku/cilova-skupina/lide-bez-pristresi-a-povykonu-trestu [posl. akt. neuvedeno] [23. 4. 2015]. České sociální podnikání [on-line]. Principy a definice. Dostupné z: http://www.ceske-socialni-podnikani.cz/cz/socialni-podnikani/principy-a-definice [posl. akt. neuvedeno] [27. 12. 2014]. Český statistický úřad [on-line]. Nejnovější údaje: Olomoucký kraj. Aktualizace: 11. 3. 2015. Dostupné z: https://www.czso.cz/csu/xm/1-xm [cit. 21. 4. 2015]. DOHNALOVÁ, M. 2012. Třetí sektor. In: DOHNALOVÁ, M., DEVEROVÁ, L., ŠLOUFOVÁ, R. Sociální ekonomika, sociální podnikání. Podnikání pro každého. Praha: Wolters Kluwer ČR. s. 26 27. 59

DOHNALOVÁ, M. 2011. Podmínky pro sociální ekonomiku v ČR. In: DOHNALOVÁ, M., PRŮŠA, L. (et. al.). Sociální ekonomika. Praha: Wolters Kluwer ČR. s. 55-57. Fairtrade Česko a Slovensko [on-line]. Systém Fairtrade. Dostupné z: http://www.fairtrade-cesko.cz/#!fair-trade/system-fairtrade/system-fairtrade [Posl. akt. neuvedeno] [cit. 29. 4. 2015]. FAIRTRADE INTERNATIONAL. 2014. Annual report 2013-14. Bonn: Fairtrade International. [cit. 26. 4. 2015]. Dostupné z: http://www.fairtrade.net/fileadmin/user_upload/content/2009/resources/2013-14_annualreport_fairtradeintl_web.pdf. FEANTSA. 2009. Supported employment for people experiencing homelessness: The role of work integration social enterprises (WISE). Brussels: FEANTSA. [cit. 23. 4. 2015]. Dostupné z: http://www.feantsa.org/spip.php?article438&lang=en. FEANTSA [on-line]. ETHOS - Evropská typologie bezdomovství a vyloučení z bydlení v prostředí ČR. Dostupné z: http://www.feantsa.org/spip.php?article120&lang=en [posl. akt. neuvedeno] [28. 1. 2015]. FEANTSA [on-line]. Employment. Dostupné z: http://www.feantsa.org/spip.php?article367&lang=en [posl. akt. neuvedeno] [cit. 8. 2. 2015]. FERGUSON, K. 2007. Implementing a Social Enterprise Intervention with Homeless, Street-Living Youths in Los Angeles. Social Work 52 (2): 103-112. Dostupné téţ z: http://search.proquest.com/docview/215270301?accountid=16718. HASSOVÁ, J. 2005. Jak žijí v Olomouci ženy bez domova: sedm skutečných příběhů. Olomouc: Univerzita Palackého. 60

HORÁKOVÁ, M., RÁKOCZYOVÁ, M. 2008. Sociální vyloučení a sociální začlenění v perspektivě lokálních aktérů sociální politiky. In: MAREŠ, P., HORÁKOVÁ, M., RÁKOCZYOVÁ, M. Sociální exkluze na lokální úrovni. Praha: VÚPSV, v. v. i. s. 59-60. HRADECKÝ, I. 2007. Definice a typologie bezdomovství. Praha: Naděje. HORÁČEK, T. 2012. Fairtradové veřejné zakázky. Brno: NaZemi. HRDINOVÁ, M. 2014. Sociální podnikání v Plzeňském kraji (diplomová práce). Plzeň: Západočeská univerzita v Plzni. IVANOV, M. 2008. Sága o ţivotě a smrti Jana Bati a jeho bratra Tomáše. Jihlava: XYZ. Jisc infonet [on-line]. Project management. Aktualizace: 8. 5. 2014. Dostupné z: http://www.jiscinfonet.ac.uk/infokits/project-management/ [cit. 20. 4. 2015]. KONEČNÁ, M. 2014. Význam zaměstnání v životě lidí bez domova (diplomová práce). Brno: Masarykova univerzita. KOTLER, P., KELLER, K. 2007. Marketing management. Praha: Grada. KULDOVÁ, L. 2012. Nový pohled na společenskou odpovědnost firem: strategická CSR. Plzeň: Nava. KULDOVÁ, L. 2010. Společenská odpovědnost firem: etické podnikání a sociální odpovědnost v praxi. Kanina: OPS. KURKOVÁ, G., FRANCOVÁ, P. 2012. Manuál: Jak založit sociální podnik. Praha: P3 People, Planet, Profit. LINDOVSKÁ, E. 2012. Práce se sítěmi sluţeb u lidí bez domova. Sociální práce/sociálna práca. 12 (1): 107 110. 61

Make Chocolate Fair [on-line]. O kampani. Dostupné z: http://cz.makechocolatefair.org/o-kampani [posl. akt. neuvedeno] [cit. 21. 4. 2015]. MAREK, J. 2013. Proces reintegrace mladých bezdomovců do společnosti. In: VÁGNEROVÁ, M. CSÉMY, L., MAREK, J. Bezdomovectví jako alternativní existence mladých lidí. Praha: Karolinum. s. 269, 297. MAREK, J., STRNAD, A., HOTOVCOVÁ, L. 2012. Bezdomovectví: v kontextu ambulantních sociálních služeb. Praha: Portál. MAREK, D., KANTOR, T. 2007. Příprava a řízení projektů strukturálních fondů Evropské unie. Brno: Společnost pro odbornou literaturu Barrister & Principal. MPSV. 2014. Koncepce prevence a řešení problematiky bezdomovectví v České republice do roku 2020. Praha: MPSV. Dostupné z: http://www.mpsv.cz/files/clanky/16157/koncepce.pdf. MPSV. 2013. Výzva pro předkládání grantových projektů v rámci Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost Sociální ekonomika. [cit. 28. 12. 2014]. Dostupné z: http://www.esfcr.cz/file/7884/. P3 - People, Planet, Profit, o. p. s. 2014. Vyhodnocení dotazníkového šetření sociálních podniků v ČR. Praha: P3 People, Planet, Profit. [cit. 12. 3. 2015]. Dostupné z: http://www.ceske-socialni-podnikani.cz/images/pdf/p3_setreni_sp.pdf. REKTOŘÍK, J. a kol. 2010. Organizace neziskového sektoru: Základy ekonomiky, teorie a řízení. Praha: Ekopress. SYROVÁTKOVÁ, J. 2010. Sociální podnikání. Liberec: Technická univerzita v Liberci. VÁGNEROVÁ, M. 2012. Psychopatologie pro pomáhající profese. Praha: Portál. 62

Vláda České republiky [on-line]. Plán legislativních prací vlády na rok 2015. Aktualizace: 7. 1. 2015. Dostupné z: http://www.vlada.cz/cz/media-centrum/dulezitedokumenty/plan-legislativnich-praci-na-rok-2015-125665/ [cit. 29. 4. 2015]. Zákon č. 90/2012 Sb. [o obchodních korporacích]. Zákon č. 435/2004 Sb. [o zaměstnanosti]. Zákon č. 108/2006 Sb. [o sociálních sluţbách]. 63

Anotace Tato práce se věnuje konstrukci podnikatelského plánu integračního sociálního podniku zaměstnávajícího osoby bez domova. Podstatou práce je téţ vystihnout časté problémy související s přístupem a fungováním lidí bez domova na běţném trhu práce a následně zahrnout do podnikatelského plánu postup, kterým by se podobné problémy mohly eliminovat a zároveň ovlivnit změnu náhledu klienta na svoji ţivotní situaci a podpořit tak jeho nastavení k sociální změně. Neméně důleţitým prvkem práce je zapojení fair trade jako atraktivní sloţky produktu. 64

Abstract This graduate work focuses on the designing of a business plan for social integration services employing homeless people. The goal is to describe common problems of accessibility and operation of homeless people in the market and improve the business plan to eliminate these problems. We also need to affect the change of view on client's own life situation and encourage and support people making the change. It is also important to involve a Fair Trade as an attractive element of the whole process. 65

Příloha Příloha č. 1: Sada indikátorů (rozpoznávacích znaků) pro integrační sociální podnik. 66

67

Zdroj: převzato od P3 People, Planet, Profit, o. p. s. 2014 68